G6022

δυσφημέω

dusphēmeōG:V

to defame

δυσφημέω, -ώ (δύσφημος, slanderous), [in LXX: 1Ma.7:41 * ;] __1. intrans., to use evil words (Æsch.). __2. Trans., to speak ill of, defame (Soph.): pass., 1Co.4:13.† (AS)

1 occurrence