¹ I stalo se po smrti Jozua,¹ že se synové Izraele doptávali² Hospodina: Kdo z nás ³vytáhne proti ⁴Kenaancům⁵ ⌈jako první,⌉⁶ aby s ⁷nimi vedl válku?

1. Joz 24,29n; srv. 1,1
2. 18,5; 20,18; Nu 27,21
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. v. 27; Nu 13,29
6. h.: na počátku; 20,18
7. sg., jednotné číslo (singulár)

² A Hospodin ¹odpověděl: ²Vytáhne Juda.³ Hle, vydal jsem tu zemi do jeho ruky.⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Gn 49,8
4. 3,28; 4,7; 7,7.9.15; 11,21.21.30.32; 12,3; Nu 21,2p

³ Juda řekl svému bratru Šimeónovi:^{1 2}Vytáhni se mnou do území mého losu a bojujme proti ³Kenaancům. A já s tebou také půjdu do území tvého losu.⁴ Šimeón šel tedy s ním.

1. [Šimeón byl starší, z téže matky Ley (Gn 29,33)]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. [tj. losem přiděleného dědičného území; Nu 26,55; Joz 18,10; 19,51]

⁴ Juda ¹vytáhl a Hospodin vydal ²Kenaance a ³Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku,⁴ deset tisíc mužů.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 1S 11,8

⁵ Přitom nalezli v Bezeku Adoní–bezeka, bojovali proti němu a pobili ¹Kenaance a ²Perizejce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁶ Adoní–bezek však utekl a oni jej pronásledovali. Chytili ho a usekli¹ mu palce na rukou i na nohou.

1. 2S 4,12

⁷ Adoní–bezek nato řekl: Sedmdesát králů s useknutými palci na rukou a na nohou sbírávalo¹ pod mým stolem. Jak jsem ²jednal já, tak mi Bůh odplatil.³ Přivedli ho do Jeruzaléma a tam zemřel.

1. h.: bylo sbírajících
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Rt 2,12; 1S 24,20; 2S 3,39; Jr 50,29

⁸ Synové Judovi bojovali proti Jeruzalému,¹ dobyli jej, vybili ho ²ostřím meče³ a město podpálili.⁴

1. Joz 15,63; 18,28
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. v. 25; 4,16; 18,27; 20,37; 21,10; Nu 21,24p
4. 20,48; Ž 74,7; h.: poslali do ohně

⁹ Potom synové Judovi sestoupili do boje s ¹Kenaanci ²sídlícími na pohoří, v Negebu³ a v Šefele.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. tj. na jihu
4. Dt 1,7p

¹⁰ Tak ¹táhl Juda proti ²Kenaancům, ³sídlícím v Chebrónu (jméno Chebrónu bylo ⁴předtím Kirjat–arba)⁵ a pobili Šéšaje, Achímana a Talmaje.⁶

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Gn 23,2; Joz 14,15
6. Joz 15,14

¹¹ Odtud ¹táhl proti obyvatelům Debíru² (jméno Debíru bylo ³předtím Kirjat–sefer).

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Joz 15,15
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² Tehdy řekl Káleb: Kdo přepadne¹ Kirjat–sefer a dobude ho, tomu dám svou dceru Aksu, za ženu.

1. 3,13; 8,11; 1S 30,1

¹³ Dobyl ho Otníel, syn ⌈Kenazův, mladší bratr Káleba,⌉¹ a on mu dal svou dceru Aksu za ženu.

1. 3,9; Joz 15,17; h.: bratr Káleba, mladší od něj

¹⁴ I stalo se, když přišla, že jej navedla,¹ aby žádal od jejího otce pole. Sesedla z osla a Káleb se jí ²zeptal: ⌈Jaké máš⌉³ přání?

1. //Joz 15,18; Jr 38,22; n.: podněcovala
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: Co chceš; 1Kr 1,16p

^{15 1}Odpověděla mu: Dej mi požehnání,² protože ⌈jsi mě ³provdal do jižní⁴ země,⌉^{5 6}dej mi vodní nádrže.⁷ Káleb jí tedy dal horní⁸ i dolní nádrže.⁹

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Gn 33,11; 1S 25,27; 30,26; 2Kr 5,15
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. tj. Negebu
5. n.: jsi mi dal jižní zemi
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. h.: cisterny
8. h.: + nádrže
9. //Joz 15,13—19

¹⁶ Synové Kénijce, Mojžíšova tchána,^{1 2}vytáhli z Ír–hatmarímu³ se syny Judovými do judské pustiny, která je ⌈na jih od Aradu,⌉⁴ putovali a usadili se s tím lidem.

1. tj. Chóbaba; 4,11; Nu 10,29
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. tj. Města palem; 3,13; Dt 34,3; [Bývá ztotožňováno s Jerichem.]
4. n.: v aradském Negebu

¹⁷ A Juda šel se svým bratrem Šimeónem, pobili ¹Kenaance ²sídlící v Sefatu³ a zasvětili ⁴je zkáze. Potom nazvali to město jménem Chorma.⁵

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2Pa 14,9
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. tj. Zasvěcené zkáze; Nu 14,45; 21,3

¹⁸ Juda také dobyl Gazu¹ a její území, Aškalón² a jeho území a Ekrón³ a jeho území.

1. 6,4; 16,1.21; [jsou jmenována tři z pěti pelištejských měst (1S 6,17p; Jr 25,20; Sf 2,4); nejjižnější z nich Gaza je zmiňována v StS jako první (Gn 10,19; Dt 2,23)]
2. 14,19; 2S 1,20
3. [nejsevernější z pelištejských měst; Joz 13,3; 1S 7,14; 17,52; 2Kr 1,2]

¹⁹ Hospodin byl s Judou¹ a ten si podrobil pohoří. Ale² ne byl schopen podrobit³ si obyvatele údolí, protože měli železné ⁴vozy.

1. v. 22; 2,18; 6,12n; Gn 39,3; Joz 6,27
2. h.: protože
3. klíčové slovo kapitoly (10×); srv. 2,21; Dt 7,17; Joz 3,10; 13,6; 23,13
4. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁰ Kálebovi dali Chebrón, jak to Mojžíš vyhlásil,¹ a on odtamtud vyhnal² tři syny Anákovy.

1. Nu 14,24; Dt 1,36; Joz 14,9
2. h.: podrobil si

²¹ Avšak ¹Jebúsejce,² obyvatele Jeruzaléma, si synové Benjamínovi³ nepodrobili a ⁴Jebúsejci ⁵pobývali se syny Benjamínovými v Jeruzalémě až do tohoto dne.⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 1Pa 11,4
3. Joz 18,28
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. //Joz 15,63; 2S 5,6n

²² Také dům Josefův^{1 2}vystoupil k Bét–elu³ a Hospodin byl s nimi.⁴

1. [tj. přislušníci (bojovníci) kmene Efrajim a Manases, žijící na záp. břehu Jordánu (v. 35; Joz 17,17; 2S 19,21p; srv. Nu 1,10.32; Joz 14,4)]
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 4,5; 20,18!; Gn 12,8p; Joz 16,2; 1Kr 12,29
4. v. 19

²³ Dům Josefův pak ⌈¹provedl v Bét–elu průzkum;⌉² jméno toho města bylo ³předtím Lúz.⁴

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Nu 13,2
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Gn 28,19

²⁴ Průzkumníci¹ viděli muže vycházejícího z města a řekli mu: Ukaž nám ²teď průchod do města a my ti ³prokážeme milosrdenství.⁴

1. ptc.; h.: Strážci / Pozorující
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. ::8,35; Joz 2,12; 1S 15,6; 30,15

²⁵ Ukázal jim tedy průchod do města. Oni to město vybili^{1 2}ostřím meče, ale toho muže a celou jeho rodinu propustili.³

1. [Dle archeol. nálezů bylo město zničeno ve 13 st. př. Kr., což může souviset s popisovanou událostí.]
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Joz 6,25

²⁶ A ten muž šel do chetejské¹ země, vystavěl město a nazval je jménem Lúz. To je jeho jméno až do tohoto dne.

1. Gn 23,3p; 2Kr 7,6

²⁷ Manases si však nepodrobil Bét–šeán¹ a jeho ²vesnice, Taanak³ a jeho ⁴vesnice, obyvatele⁵ Dóru a jeho ⁶vesnic, obyvatele Jibleámu⁷ a jeho ⁸vesnic a obyvatele Megida a jeho ⁹vesnic. ¹⁰Kenaanci si tedy ¹¹umínili v této zemi zůstat.¹²

1. Joz 17,11.16; 1Kr 4,12; 1Pa 7,29
2. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
3. 5,19; Joz 12,21; 21,25
4. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
5. ptc.; K: sg.
6. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
7. Joz 17,11; 2Kr 9,27
8. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
9. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
10. sg., jednotné číslo (singulár)
11. sg., jednotné číslo (singulár)
12. h.: bydlet; //Joz 17,12

²⁸ I stalo se, když se Izrael vzmohl, že uložil ¹Kenaancům ²nucené práce,³ ale ⁴úplně si ⁵je nepodrobil.⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 1Kr 9,20
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. //Joz 17,13

²⁹ Ani Efrajim si nepodrobil ¹Kenaance, ²sídlící v Gezeru³ a ⁴Kenaanci ⁵pobývali uprostřed něj v Gezeru.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Joz 16,10
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)

³⁰ Zabulón si nepodrobil obyvatele ¹Kitrónu a obyvatele Nahalólu.^{2 3}Kenaanci ⁴pobývali uprostřed ⁵nich a byli ⁶vydáni na nucené práce.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. asi totožné s Nahalal — Joz 19,15; 21,35
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³¹ Ašer si nepodrobil obyvatele ¹Aka, obyvatele Sidónu,^{2 3}Achlábu, Akzíbu, ⁴Chelby, Afíku⁵ a Rechóbu.⁶

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. 18,28; Gn 10,19; Joz 11,8
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
5. [asi totožné s Afekem (Joz 19,30; 1S 4,1p)]
6. Joz 19,30; 21,31; 1Pa 6,60

³² Ášerovci tak sídlili uprostřed ¹Kenaanců usazených v zemi, protože si ²je nepodrobili.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)

³³ Neftalí si nepodrobil obyvatele Bét–šemeše¹ a obyvatele Bét–anatu² a pobýval mezi ³Kenaanci usazenými v té zemi. Obyvatelé Bét–šemeše a Bét–anatu jim byli ⁴vydáni na nucené práce.

1. Joz 15,10; 1S 6,9
2. Joz 19,38
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

^{34 1}Emorejci² zatlačili syny Danovy do pohoří, neboť ³jim ⁴nedovolili sestupovat do údolí.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Gn 10,16; [Jozue již dříve porazil Emorejce (Joz 10,5—11), ale zůstali zřejmě natolik silní, že utlačovali Danovce a velké množství se jich o něco později přestěhovalo do pohoří na severu (kp. 18).]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)

^{35 1}Emorejci si tedy ²umínili zůstat³ v Har–cheresu,⁴ v Ajalónu⁵ a v Šaalbímu.⁶ Těžce na ně dolehla⁷ ruka domu Josefova a byli ⁸vydáni na nucené práce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Gn 10,16; [Jozue již dříve porazil Emorejce (Joz 10,5—11), ale zůstali zřejmě natolik silní, že utlačovali Danovce a velké množství se jich o něco později přestěhovalo do pohoří na severu (kp. 18).]
4. srv. 8,13
5. 12,12; Joz 10,12; 21,23
6. v Joz 19,42 jako Šaalbín; 1Kr 4,9
7. jinde užíváno o Boží ruce (1S 5,6; Jb 23,2)
8. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³⁶ Emorejská hranice vedla od ⌈průsmyku Akrabim,⌉¹ od Sély² až nahoru.

1. h.: svahu (stoupání) štírů; n.: škorpiónů; Joz 15,3
2. tj. skály; 2Kr 14,7; Iz 16,1; 42,11

¹ Hospodinův ¹anděl² pak vystoupil z Gilgálu³ do Bokímu a řekl: ⁴Vyvedl⁵ jsem vás z Egypta a přivedl jsem vás do země, o které jsem přísahal⁶ vašim otcům a řekl jsem: Navěky nezruším⁷ svou smlouvu⁸ s vámi.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. [V Sd se vyskytuje „anděl“ 18×.]; 5,23; 6,11; 13,3; Gn 16,7; Ex 14,19; 23,20; srv. Sd 6,22; 13,21n
3. 3,19; Joz 4,19
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. v. 12; 6,8; Dt 5,6p; Joz 24,6
6. Dt 6,10; Joz 21,43; Jr 11,5
7. n.: neporuším; Dt 31,16nn; Jr 14,21; 33,21n
8. Lv 26,42

² Vy naopak ¹neuzavřete smlouvu² s obyvateli této země. Jejich oltáře strhnete.³ Ale neuposlechli jste ⁴mě.⁵ Co jste to provedli?⁶

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. Ex 23,32; 34,12; Dt 7,2
3. Dt 7,5
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. 6,10; Nu 14,22!; Jr 7,28
6. Gn 3,13; Jon 1,10

³ ⌈Však jsem také řekl:⌉¹ Nevyženu² je ³před vámi. Budou vám ostnem v boku⁴ a jejich bohové budou pro vás léčkou.⁵

1. n.: A tak vám tedy říkám:; v. 23; Joz 23,12n
2. 6,9
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Nu 33,55
5. 8,27; Dt 7,16; Joz 23,13

⁴ I stalo se, když Hospodinův ¹anděl ²mluvil tato slova ke všem synům Izraele, že lid ³pozvedl ⁴hlas a ⁵rozplakal⁶ se.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. pl., množné číslo (plurál)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 21,2; Gn 21,16!

⁵ A nazvali ono místo jménem Bokím¹ a obětovali² tam Hospodinu.

1. tj. Plačící; n.: ti, kdo naříkají; Jb 30,31
2. 6,24; 13,19; 1S 11,15!; Neh 12,43; [Na to, že jde o dějepravnou knihu, je v Sd velmi málo konkrétních případů obětování — výslovně slovesem pouze tento, kromě modlářského 16,23!]

Jozuova smrt

⁶ Když Jozue propustil lid¹, synové Izraele ²odešli ³každý do svého dědictví, aby ⌈tu zemi obsadili.⌉⁴

1. Joz 24,28
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n.: se té země zmocnili

⁷ Lid ¹sloužil² Hospodinu po všechny Jozuovy dny³ a všechny dny starších, kteří ⌈Jozua přežili⌉⁴ a kteří spatřili⁵ celé to velké Hospodinovo dílo,⁶ jež vykonal pro Izrael.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. ::v. 11; 10,6.16; 1S 7,4
3. srv. 2Kr 12,2; 2Pa 24,2
4. h.: se dožili dnů po Jozuovi; dosl.: prodloužili dny; Joz 24,32; Dt 4,26.40; 5,33; 22,7; 30,18
5. n : zažili; Ex 10,6; Jr 5,12
6. Joz 24,31

⁸ Jozue, syn Núnův, otrok¹ Hospodinův, zemřel ve ²věku sto deseti let.

1. Dt 34,5p
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

⁹ Pohřbili ho na území¹ jeho dědictví v Timnat–cheresu, v efrajimském pohoří² severně od hory Gaaš.³

1. n.: hranici
2. 3,27; 4,5; 7,24; 10,1; 17,1; 18,2; 19,1; Joz 17,15p
3. //Joz 24,30

¹⁰ A také celá ona generace byla připojena¹ ke svým otcům. Po nich potom povstala jiná generace, která ²neznala Hospodina ani dílo, jež pro Izrael vykonal.

1. pl.; h.: byli shromážděni
2. pl., množné číslo (plurál)

Nevěrnost Izraelců

¹¹ Synové Izraele ¹páchali to, co je ⌈zlé v Hospodinových očích,⌉² a sloužili³ baalům.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. srv. 3,7; 4,1; 6,1; 10,6; 13,1; Nu 32,13p; Dt 17,2; 1S 15,19p; Př 24,18; Jr 5,2
3. 3,6; Dt 29,25; Joz 24,2; 1S 7,4; 8,8; 2Kr 17,12; Ž 106,36

¹² Opustili¹ Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, a chodili² za jinými³ bohy z bohů těch ⁴národů, které byly okolo nich, ⌈klaněli se jim⌉⁵ a provokovali⁶ Hospodina ke hněvu.

1. 10,6; Dt 31,16; Jr 1,16!
2. Dt 6,14; Jr 2,5; 7,6; Oz 5,11; 1Kr 18,18
3. 2,17.19; Dt 5,7
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. n.: skláněli se k nim; Dt 5,9; 8,19p; 17,3; Joz 23,7.16
6. Dt 32,16; 1Kr 15,30; 2Kr 23,26; 2Pa 28,25

¹³ Opustili Hospodina a sloužili Baalovi¹ a Aštoretě.²

1. 6,31; 1Kr 16,31!
2. srv. Jr 7,18p

¹⁴ Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv¹ a on je vydal² do ruky pustošitelů,³ kteří je plenili. Vydal⁴ je do ruky jejich okolním nepřátelům a nemohli už ⁵před svými nepřáteli obstát.

1. Dt 31,17
2. [Zde je v StS poprvé (z 27×) situace, kdy Bůh vydal Izrael nepříteli!; 6,1.13; 13,1; 2Kr 13,3!; Jr 12,7; Ez 11,9]
3. 2Kr 17,20
4. h.: prodal; 3,8; 4,2; 10,7; Dt 32,30; 1S 12,9; Ez 30,12
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Všude, kam ¹vytáhli, byla ⌈Hospodinova ruka proti nim⌉² ke zlému, jak to Hospodin prohlásil a jak jim to Hospodin odpřisáhl. Bylo jim velmi úzko.³

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Dt 2,15
3. 10,9; 1S 30,6

¹⁶ Hospodin tedy dával povstat¹ soudcům² a ti je zachraňovali z ruky jejich pustošitelů.

1. 1S 12,11v; Sk 13,20
2. n : vůdcům; [Výraz v ptc., podle kterého je nazvána celá kniha, je užit v tomto smyslu poprvé v Nu 25,5 (srv. Joz 8,33; Rt 1,1; 1S 8,1). Jako ptc. je v Sd pouze v této kp. a 4,4 (srv. 11,27); často je však v jiných slovesných tvarech. Bylo šest soudců hlavních (3,9) a šest soudců malých (3,31).]

¹⁷ Ale ani své ¹soudce neposlouchali, protože chodili² smilnit za jinými bohy a klaněli se jim. Odvrátili se rychle³ od té cesty, po níž chodili jejich otcové v ⁴poslušnosti Hospodinových příkazů. Oni tak ⁵nejednali.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 8,27; Dt 31,16
3. Dt 9,16
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁸ A když Hospodin dával kvůli nim povstat ¹soudcům, ⌈byl Hospodin s tím⌉^{2 3}soudcem a zachraňoval je z ruky jejich nepřátel po všechny dny toho ⁴soudce, neboť Hospodin se slitovával⁵ kvůli jejich sténání^{6 7}před jejich utiskovateli a ⁸poháněči.⁹

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1,19; 6,12; Joz 3,7
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ž 106,45; Jon 4,2
6. Ex 2,24; 6,5
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
9. Jl 2,8†

¹⁹ Když však ¹soudce zemřel, stalo se, že se navrátili zpět a ⌈vrhali se do zkázy⌉² více než jejich otcové,³ chodili⁴ za jinými bohy, sloužili⁵ jim a klaněli se jim. Nevzdali se svých činů ani svých zatvrzelých⁶ cest.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: zkazili se; Gn 6,11n; Ez 16,47
3. Jr 16,12
4. h.: + aby
5. Jr 11,10
6. Iz 48,4; Jr 23,17

²⁰ Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on řekl: Kvůli tomu, že tento národ ¹přestoupil mou smlouvu, kterou jsem dal² jejich otcům, a neposlechli ³mě,

1. pl., množné číslo (plurál)
2. h.: přikázal / ustanovil
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

²¹ ani já je už nenechám¹ podrobit si ²nikoho ³z národů, které Jozue zanechal, než zemřel.

1. h.: nepřidám
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²² To abych jejich prostřednictvím Izrael zkoušel,¹ zda budou ²zachovávat Hospodinovu cestu,³ aby po ní chodili, jak to zachovávali jejich otcové, nebo ne.⁴

1. 3,1.4; Dt 8,2; 13,4; 2Pa 32,31
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 2Kr 21,22; 1Kr 2,3; Dt 5,33; 8,6; Př 10,29; Iz 42,24; Jr 5,5
4. Dt 8,2

²³ Tak Hospodin ponechal¹ tyto národy, aniž by si je rychle podrobili, ani je ne vydal do Jozuovy ruky.

1. Sd 2,3; Joz 23,12n

¹ A toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jejich prostřednictvím zkoušel Izrael, všechny, kteří nepoznali žádné boje o Kenaan,

² aby generace synů Izraele poznaly aspoň pro své poučení, co je válka, aspoň ti, kteří ji ¹předtím nepoznali:

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³ Pět pelištejských vladařů¹ a všechny ²Kenaance, ³Sidónce a ⁴Chivejce sídlící na libanonském pohoří od hory Baal–chermón⁵ až k Lebo–Chamátu.⁶

1. [termín seren (příbuzné tyran) užívaný jen pro pelištejské vladaře, zřejmě v konfederaci s vůdčí rolí pěti měst (ř. pentapolis); náznak pozoruhodné civilizace]; Joz 13,3; 1S 5,8
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 1Pa 5,23
6. tj. přicházet do Chamátu; jiní chápou část jména ve vlastním významu slova: příchodu do Chamátu; Nu 13,21

^{4 1}Zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se poznalo, budou–li poslouchat Hospodinovy příkazy, které dal² jejich otcům ⌈³prostřednictvím Mojžíše.⌉⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. h.: přikázal
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Ex 35,29; Lv 8,36; Nu 4,37p.49; 15,23; 36,13; Joz 21,2.8; Neh 8,14

⁵ A synové Izraele bydleli uprostřed ⌈¹Kenaanců, ²Chetejců a ³Emorejců, ⁴Perizejců, ⁵Chivejců a ⁶Jebúsejců.⌉⁷

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Dt 7,1; 20,17; Joz 3,10

⁶ Brali¹ si jejich dcery za ženy a své dcery dávali jejich synům a sloužili² jejich bohům.

1. ::Ex 34,16; Dt 7,3; Joz 23,12; 1Kr 11,1; Ezd 10,18; Neh 13,23
2. 2,11!

⁷ Synové Izraele ¹páchali to, co je zlé v Hospodinových očích,² zapomínali³ na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 2,11
3. Dt 4,9; 1S 12,9; Ž 106,21; Jr 2,32; 3,21

Soudce Otníel

⁸ Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on je vydal¹ do ruky Kúšana Rišátajimského, krále Aramského Dvojříčí.² Synové Izraele sloužili Kúšanovi Rišátajimskému osm let.

1. h.: prodal; 2,14
2. tj. Mezopotámie (Meziříčí); Dt 23,5

⁹ Synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc¹ a Hospodin dal pro syny Izraele povstat zachránci.² Zachránil³ je Otníel,⁴ syn ⌈Kenazův, mladší bratr Káleba.⌉⁵

1. v.15; 6,6; 10,10; Ex 2,23; 1S 4,13
2. ptc.; n.: spasiteli
3. v. 31; 6,14; 12,2; Joz 10,6; 1S 9,16; Neh 9,27
4. [první ze šesti hlavních soudců (Ehúd, Debora, Gedeón, Jiftách a Samson); 2,16]
5. 1,13p

^{10 1}Spočinul² na něm Duch Hospodinův³ a on Izrael soudil.^{4 5}Vytáhl do boje a Hospodin vydal do jeho ruky aramejského krále Kúšana Rišátajimského. Jeho ruka na Kúšana Rišátajimského mocně dolehla.⁶

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 11,29; srv. 14,6v!; Nu 24,2
3. [první z 21 zmínek v StS o Hospodinově Duchu (srv. Gn 1,2); 6,34; 13,25]
4. v celé knize Sd (13×) spíše ve smyslu: „spravoval“; 10,2; 12,7nn; 15,20; Rt 1,1; 1S 4,18; 7,6; Da 9,12!
5. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
6. h.: zmocnila se

¹¹ A země měla čtyřicet let klid.¹ Otníel, syn Kenazův, pak zemřel.

1. v. 30; 5,31; 8,28; Joz 11,23; 2Pa 13,23; Iz 14,7

Soudce Ehúd

¹² Avšak synové Izraele dále^{1 2}páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a Hospodin posilnil³ moábského krále Eglóna proti Izraeli kvůli tomu, že ⁴páchali to, co je v Hospodinových očích zlé.

1. h. slso jsp je na vícero místech používáno jako ekv. pro vyjádření opakování, či spíše neopakování, tj. již, nadále; srv. 4,1; 8,28; 10,6; 13,1; Dt 20,8; Sd 13,21; 1S 7,13; 15,35; 27,4; 2S 2,28 atd.; srv. též slso šwb; Dt 30,3p
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. n. : povzbudil; Dt 1,38
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹³ Ten k sobě shromáždil syny Amónovy¹ a Amálekovy.^{2 3}Vytáhl, přepadl Izrael a obsadili Ír–hatmarím.⁴

1. 10,6nn; Gn 19,38p
2. 6,13; 1S 14,48
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. 1,16p

¹⁴ Synové Izraele pak sloužili moábskému králi Eglónovi osmnáct let.

¹⁵ Synové Izraele tedy volali k Hospodinu o pomoc a Hospodin dal pro ně povstat ¹zachránci Ehúdovi, synu Géry,² ⌈syna Ben jamínova,⌉³ muži ⌈nevládnoucímu pravou rukou.⌉⁴ Jeho ⁵prostřednictvím poslali synové Izraele moábskému králi Eglónovi dar.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Gn 46,21
3. h.: syna Jamína; tj. Pravice
4. [zřejmě idiomatický opis pro leváky]; 20,16
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. srv. Gn 32,14p; 43,11; n.: dávku (2S 8,2); obvykle: přídavnou oběť

¹⁶ Ehúd si zhotovil ¹dvojsečný meč² gomer³ dlouhý a připásal si ho pod ⁴šaty na pravý bok.⁵

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. h.: a na něm dvoje ústa (tj. ostří); Ž 149,6; Př 5,4; srv. Gn 34,26
3. HL; [asi cca 37 cm (5 dlaní)]
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. n.: stehno (srv. Ex 28,42)

¹⁷ I přinesl moábskému králi Eglónovi dar. Eglón byl hrozně tlustý¹ muž.

1. h.: tučný; 1S 2,29; Ž 73,4; Jr 5,28v; Da 1,15p

¹⁸ A stalo se, když předal¹ dar, že Ehúd propustil lid, který ten dar nesl.

1. h.: dokončil předávání / dopředával

¹⁹ Sám se vrátil od tesaných obrazů¹ u Gilgálu² a řekl: Mám pro tebe tajné ³poselství, králi. On řekl: Tiše!⁴ Všichni, kdo stáli⁵ kolem něho, od něj ⁶odešli.

1. [Zde to nebyly asi obvyklé modly (Dt 7,5.25), ale asi Eglónovy tesané kameny, které označovaly území, nad nímž Eglón prohlašoval svoje panství (způsob tehdy obvyklý).]
2. 2,1
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. h. onomatopoické: has; Am 6,10
5. [Výraz může též vyjadřovat ty, kdo mu sloužili (srv. 1Kr 1,2; 10,8; 12,6).]
6. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²⁰ Ehúd před něj předstoupil, když seděl v chladné horní¹ místnosti, kterou měl pouze pro sebe. Ehúd řekl: Mám pro tebe Boží slovo.² On nato povstal z křesla.

1. [postavené na rovné střeše domu; 2S 19,1; 1Kr 17,19; 2Kr 1,2; 4,10; 23,12; Jr 22,13]
2. n.: záměr

²¹ A Ehúd vztáhl svou levou ruku, vzal ten meč od pravého boku a vrazil mu ho do břicha.¹

1. Nu 25,8

²² Za čepelí ¹pronikl také ²jílec a tuk se za čepelí zavřel, protože nevytáhl meč z ³břicha. Vyšel⁴ zadem.⁵

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. text je nejistý; vzhledem k tomu, že sloveso je v m. a meč je h. femininum, zdá se, že sloveso poukazuje na Ehúda; $
5. HL; n.: zadním východem

²³ Ehúd pak vyšel na chodbu,¹ zavřel za sebou dveře horní místnosti a zamkl.²

1. HL; n.: verandu / sloupořadí
2. n.: zavřel na petlici; 2S 13,17n; Pís 4,12†

²⁴ Jakmile^{1 2}odešel, vstoupili jeho³ otroci, podívali se a hle, dveře horní místnosti byly zamčeny. Řekli si: On jistě ⌈koná potřebu⌉⁴ v chladném pokoji.

1. h.: A on
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. tj. Eglónovi
4. h.: zakrývá své nohy; 1S 24,4

²⁵ Přešlapovali¹ tam až ²hanba,³ avšak hle, nikdo dveře horní místnosti neotvírá. Vzali klíč, otevřeli a hle, jejich pán leží na zemi mrtvý.

1. h.: Svíjeli se (srv. Iz 13,8)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 2Kr 2,17; 8,11

²⁶ Ehúd unikl. Zatímco otáleli, on prošel kolem tesaných obrazů¹ a unikl do Seíry.

1. v. 19

²⁷ I stalo se, když přišel, že zatroubil¹ na beraní roh na efrajimském pohoří,² synové Izraele s ním sestoupili z pohoří a on byl v jejich ³čele.

1. 6,34; 7,18; Joz 6,4; 1S 13,3; Jr 4,19; Sf 1,16
2. 2,9
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁸ Řekl jim: Pospěšte za mnou,¹ protože Hospodin vám vydal² do ruky vaše moábské nepřátele. Sestoupili za ním a dobyli jordánské brody³ na Moábovi. A ⁴nedovolili ⁵nikomu projít.

1. n.: Následujte mě
2. 1,2p
3. 12,5n; Joz 2,7
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁹ V onen čas pobili z Moábu okolo deseti tisíc mužů, samé urostlé¹ a zdatné ²muže. ³Nikdo neunikl.

1. h.: tučné (obvykle: úrodný — Nu 13,20), mastné (šemen — olej)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³⁰ V onen den byl Moáb ¹pokořen² pod ³mocí⁴ Izraele a země měla osmdesát let klid.⁵

1. f., ženský rod
2. 8,28; 11,33; 1S 7,13; 2Pa 13,18
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Gn 41,35; Ž 106,42
5. v. 11

Soudce Šamgar

³¹ Po ¹něm byl Šamgar,² syn Anatův. Pobil Pelištejce, šest set mužů, bodcem³ na skot. Také on zachránil Izrael.

1. f., ženský rod
2. [první ze šesti malých soudců (Tola, Jaír, Ibzán, Elón a Abdón); 2,16]
3. [V době soudců byly zbraně často improvizované (4,22; 7,20; 9,53; 15,15); srv. 1S 13,19.]

¹ Synové Izraele však dále^{1 2}páchali to, co je zlé v Hospodinových očích. Ehúd zemřel.

1. 3,12p; 4,1; 8, 28; 10,6; 13,1
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

² Hospodin je vydal¹ do ruky kenaanského krále Jabína,² jenž kraloval v Chasóru,³ a velitele jeho armády⁴ Sísery sídlícího v Charošet–hagójímu.⁵

1. h.: prodal; 2,14; 1S 12,9!
2. Joz 11,1; Ž 83,10
3. Joz 11,10; 19,36; 1Kr 9,15
4. h.: zástupu
5. tj. Charošetu národů

³ A synové Izraele křičeli k Hospodinu. Vždyť Jabín měl devět set železných ¹vozů² a dvacet let syny Izraele násilím utlačoval.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. v. 7.13; 1,19
3. 10,12; 2Kr 13,4; Ž 106,42

⁴ V oné době ¹soudila² Izrael Debóra, prorokyně,³ žena Lapidótova.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 3,10p
3. Neh 6,14p

⁵ Ta sedávala¹ pod Debóřinou palmou mezi Rámou² a Bét–elem³ v efrajimském pohoří.⁴ Synové Izraele za ní ⁵přicházeli k soudu.⁶

1. ptc.; h.: bydlela
2. 19,13; Joz 18,25; 1S 1,19
3. 1,22; 20,18
4. 2,9
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Joz 20,6; 2S 15,2

⁶ Ta poslala a povolala Báraka,¹ syna Abínoamova, z neftalíjské Kedeše,² a řekla mu: Což nepřikázal Hospodin, Bůh Izraele:³ Jdi, vytáhneš na horu Tábor⁴ a vezmeš s sebou deset tisíc mužů ze synů Neftalího a ze synů Zabulóna?

1. He 11,32
2. Joz 20,7
3. 5,3; 6,8; 11,21; 21,3; Ex 5,1p
4. 8,18; 1Pa 6,62; Jr 46,18p

⁷ Já k tobě přivedu k potoku Kíšón Síseru,¹ velitele Jabínovy armády, jeho ²vozy a jeho dav a vydám ti ho do ruky.

1. 1S 12,9
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ Bárak jí ¹odpověděl: Pokud půjdeš se mnou, i já půjdu. Nepůjdeš–li se mnou, nepůjdu ani já.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁹ Ona řekla: ¹Určitě půjdu s tebou, jenomže na cestě, po které ty půjdeš, ti nebude ²patřit sláva,³ protože Hospodin vydá⁴ Síseru do ruky ženy.⁵ Debóra vstala a šla s Bárakem do Kedeše.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. h.: okrasa; srv. Př 28,12; Jr 13,11; 33,9
4. h.: prodá
5. 9,54

¹⁰ Bárak svolal Zabulóna a Neftalího¹ do Kedeše. ⌈V jeho stopách⌉^{2 3}vytáhlo deset tisíc mužů. Debóra ⁴vytáhla s ním.

1. 5,18
2. n : Pod jeho vedením; h.: V jeho nohách; 8,5; srv. v.15; 5,15
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹¹ A Kénijec Cheber¹ se odloučil od Kajina, od synů Mojžíšova tchána Chóbaba,² a postavil svůj stan až k dubu³ v Saananímu, který je u Kedeše.

1. v.17; 5,24
2. 1,16; Nu 10,29
3. Joz 19,33; Sd 9,6.37

¹² Síserovi oznámili, že Bárak, syn Abínoamův, vystoupil na horu Tábor.

¹³ Sísera svolal veškerou svou vozbu, devět set železných vozů, a všechen lid, který byl s ním, z Charošet–hagójímu k potoku Kíšón.

¹⁴ Debóra řekla Bárakovi: Vstaň,¹ protože toto je den, v němž Hospodin vydal Síseru do tvé ruky. Cožpak nevyšel Hospodin ²před tebou? A Bárak sestoupil z hory Tábor a za ním deset tisíc mužů.

1. Ex 32,1p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Hospodin přivedl ¹před Bárakem do zmatku² Síseru a celou vozbu a celý tábor na ³ostří meče. Sísera sestoupil z válečného vozu a utíkal pěšky.⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. [Snad nějakým mimořádným přírodním jevem (srv. 5,20; Joz 10,13; 2Pa 20,22), čemuž by mohlo nasvědčovat jméno Bárak, tj. blesk.]; Ex 14,24; Joz 10,10; 1S 7,10
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. h.: na svých nohou; 5,15; Dt 2,28

¹⁶ A Bárak pronásledoval vozbu a vojsko až do Charošet–hagójímu.¹ Celé Síserovo vojsko padlo ²ostřím meče;³ nezůstal ani jediný.⁴

1. v. 2
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. 1,8!
4. h.: až do jednoho; Ex 9,7; 14,28; Joz 8,17; 2S 17,22

¹⁷ A Sísera utíkal¹ pěšky ke stanu Jáely, ženy Kénijce Chebera, protože mezi chasórským králem Jabínem a domem Kénijce Chebera vládl pokoj.

1. Am 5,19

¹⁸ Jáel vyšla Síserovi naproti a řekla mu: Zajdi, můj pane, zajdi ke mně, neboj se. Zašel tedy k ní do stanu a ona jej přikryla ¹houní.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

¹⁹ Řekl jí: Dej mi ¹prosím napít trochu vody,² protože ³mám žízeň. Otevřela měch⁴ s mlékem,⁵ dala mu napít a přikryla jej.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Gn 24,43
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. ::5,25; [Ten byl obvykle na víno; srv. Joz 9,4; 1S 16,20.]
5. [Jáel (tj. kozorožec, horská koza) zde dává nikoliv požadovanou vodu ale (asi) kozí mléko.]

²⁰ Řekl jí: Postav se u vchodu do stanu, a¹ když ²někdo přijde, bude se tě vyptávat a řekne: Není tu ³někdo? ⁴Odpovíš: Není.

1. h.: + bude
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²¹ Jáel, žena Cheberova, vzala stanový kolík a do ¹ruky uchopila kladivo.² Přišla potají³ k němu a vrazila⁴ mu ten kolík⁵ do ⁶spánku,⁷ až proniknul do země. On tvrdě spal, byl totiž unavený; tak zemřel.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Jr 10,4
3. Rt 3,7; 1S 24,5
4. 3,21; 2S 18,14; Iz 22,23
5. 3,31p
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. v. 22; 5,26†

²² A hle, Bárak ¹pronásledoval Síseru. Jáel mu vyšla naproti a řekla mu: Pojď, ukážu ti muže, kterého hledáš. Vešel k ní a hle, Sísera leží mrtev a ve ²spánku má kolík.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²³ V onen den Bůh pokořil¹ kenaanského krále Jabína ²před syny Izraele.

1. Dt 9,3; 1S 17,10; Neh 9,24; Ž 81,15
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁴ Ruka synů Izraele ¹doléhala ²stále a tvrdě na kenaanského krále Jabína, až i kenaanského krále Jabína vyhladili.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹ V onen den zpívala Debóra a Bárak, syn Abínoamův:

² Když jsou v Izraeli volně rozpuštěné vlasy,¹ když se lid dobrovolně² rozhodl, dobrořečte³ Hospodinu!

1. [tj. jako výraz zasvěcení (Nu 6,5); srv. Dt 32,42; Ez 44,20]; jiní chápou jako: vůdcové vedli Izrael; $
2. 1Pa 29,5; Neh 11,2
3. h.: žehnejte; Gn 24,48; Dt 8,10; Ž 68,27

³ Slyšte králové, naslouchejte ¹mocnáři!² Já Hospodinu, já jemu chci ³zpívat.⁴ Budu opěvovat⁵ Hospodina, Boha Izraele.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Ž 2,2; Př 8,15; Abk 1,10
3. kohorativ
4. Ex 15,1; Ž 13,6p
5. Ž 9,12
6. 4,6

⁴ Hospodine, když jsi vycházel ze Seíru,¹ když jsi vykročil z edómské² krajiny,³ třásla⁴ se země a také z nebes kanula, ano z mračen⁵ kanula voda.

1. Dt 33,2
2. Gn 36,21
3. Rt 2,6
4. //Ž 68,9; Jr 8,16; 10,10
5. Ž 77,18

⁵ Hory se potácely^{1 2}před Hospodinem, tím ze Sínaje, ³před Hospodinem, Bohem Izraele.

1. dle LXX, Pš, Tg bráno od kořene zll (Iz 63,19; 64,2); jiní berou od kořene nzl — téct
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Ve dnech Šamgara,¹ syna Anatova, ve dnech Jáely,² zpustly³ stezky a ⁴poutníci⁵ na pěšinách⁶ chodili stezkami křivolakými.⁷

1. 3,31
2. v. 24; 4,17
3. h.: přestaly
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 19,18
6. Jr 18,15
7. Př 2,15v; Iz 42,16

⁷ Vymizeli¹ venkované² v Izraeli, vymizeli až do chvíle, kdy jsem povstala já, Debóra,³ kdy jsem povstala, matka⁴ v Izraeli.

1. h.: Přestali
2. sg. (kolekt.); v. 11; Est 9,19; $; [Asi protože se ukryli do hrazených měst.]
3. jiní chápou jako: jsi povstala, Debóro, …
4. [Možno chápat ve smyslu „ochránce“ anebo jako protějšek k titulu „otec“, jím byli označováni proroci (2Kr 2,12) — srv. syn = žák (2Kr 2,3).]

⁸ Zvolí–li si nové bohy, tehdy je ¹válka v branách.² Zdalipak se ukáže štít a oštěp mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli?

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. v. je značně nejasný; $

⁹ Mé srdce je s veliteli¹ Izraele, s dobrovolníky² z lidu. Dobrořečte Hospodinu!

1. ptc.; h.: těmi, kdo ustanovují; srv. Iz 33,22; Př 8,15; 31,5
2. 2Pa 17,16

¹⁰ Vy, kdo jezdíte¹ na bělavých² oslicích, vy, kdo sedáváte na kobercích,³ i vy, ⁴poutníci na cestě, přemýšlejte.⁵

1. 10,4; 12,4
2. HL; někteří: žlutohnědých
3. n.: přikrývkách sedel
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ž 77,13; 105,2

¹¹ Daleko od hlasu střelců¹ mezi ²napajedly,³ tam si budou připomínat⁴ Hospodinovy spravedlivé činy,⁵ spravedlivé činy vůči jeho venkovanům⁶ v Izraeli. Tehdy ⁷sestoupil k branám Hospodinův lid.

1. n.: za zvuku těch, kteří rozdělují stádo / vodu; $
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Gn 24,11v; 29,2
4. Sd 11,40
5. pl. od spravedlnost; [jednotlivé spravedlivé činy, praktické projevy spravedlnosti (1S 12,7; Ž 145,7; Ez 18,24; Da 9,16; Mi 6,5)]
6. v. 7
7. pl., množné číslo (plurál)

¹² Probuď¹ se, probuď, Debóro, probuď se, probuď, přednes² píseň. Vstaň, Báraku, a zajmi své zajatce, synu Abínoamův.

1. Ž 7,7p; 44,24; Iz 51,17; 52,1
2. h.: vyslov

¹³ Tehdy sestoupil ten, který přežil,¹ k vznešeným.² Hospodinův lid sestoupil ke mně jako hrdinové.³

1. [Snad míněni ti, kteří uposlechli volání do války — coby ti, kteří přežili útlak Kenaanců.]
2. [zřejmě velitelé vojska]
3. h.: v podobě hrdinů

¹⁴ Z Efrajima vyšli ti, jejichž kořen¹ byl v Amálekovi.² Za tebou šel Benjamín³ s tvým ⁴lidem. Z Makíra⁵ sestoupili ⁶velitelé a ze Zabulóna ti, kdo nosí velitelské žezlo.⁷

1. Oz 9,16
2. Sd 12,15
3. n.: za tebou, Benjamíne
4. pl., množné číslo (plurál)
5. [tj. Manases (asi východní — za Jordánem — i západní); Dt 3,15; Joz 13,31; 17,1]
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. h.: kdo táhnou hůl písaře [srv. Jr 52,25 — písař povolával lid do vojenské služby.]

¹⁵ A má knížata z Isachara šla spolu s Debórou; Isachar stejně jako Bárak byl poslán v jeho stopách do údolí. V Rúbenových oddílech¹ byla velká vymezování^{2 3}mínění.⁴

1. h.: frakcích / rozděleních [Význam slova potom může být chápán různě, podle toho, co je rozděleno: lidé na oddíly, resp. třídy (2Pa 35,5); půda, takže vzniknou koryta, kudy tečou proudy (Ž 65,10) / potoky (Jb 20,17).]; n.: okrscích / korytech / potocích; $
2. [Je možné, že díky písařské chybě zde má být místo hiqqé (h.: ustanovení) hiqré (zpytování — v. 16 + několik h. rkpp. i ve v. 15).]
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
4. [tj. nerozhodnost, jestli táhnout do boje]

^{16 1}Proč jsi zůstal mezi ohradami?² Abys naslouchal hvízdání na stáda?³ Rúbenovy oddíly měly velká zpytování ⁴mínění.

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. Ž 68,14; n.: ohništi / ovčincemi / sedlovými brašnami; Gn 49,14p; $
3. n.: naslouchal pískání na flétnu u stád
4. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Gileád¹ se usídlil² na druhé straně Jordánu. A ³proč Dan ⁴pobývá na lodích? Ašer se usadil na pobřeží moře,⁵ bydlí⁶ nad svými přístavy.⁷

1. [tj. Gád; Joz 13,25; 20,8; 22,9]
2. n : si hoví (srv. Ž 55,7; ::Př 7,11; Na 3,18); h.: si udělal příbytek (stan)
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Joz 19,29
6. impf.; h.: má příbytek (stan)
7. HL; n.: zálivy / zátokami; [Ve vv. 15b—17 jsou napomínány kmeny, které se nezapojily do tažení.]

¹⁸ Zabulón¹ je lid, který vydal² svou duši na ³smrt.⁴ Rovněž Neftalí na výšinách krajiny.⁵

1. Gn 49,13
2. h.: zhanobil / pohrdal
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. srv. Est 4,16; Sk 20,24; 1J 3,16; Zj 12,11
5. h.: pole

¹⁹ Přišli králové a bojovali. Tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku¹ u vod Megida.² Nekalý zisk stříbra nepobrali.

1. 1,27; 1Kr 4,12; 1Pa 7,29
2. 1Kr 9,15; [Pro strategickou polohu místa (kontrolujícího průsmyk mezi plání jizreelskou a šáronskou) zde došlo k mnoha bitvám. R. 1468 př. Kr. zde faraon Thutmose III. porazil koalici Kenaanců a r. 1917 zde generál Allenby ukončil vládu Turků v Palestině. Toto je první zdejší bitva zaznamenaná v Bibli; srv. 2Kr 23,29; Zj 16,14.16 (Armagedon — Hora Megida)]

²⁰ Z nebes bojovaly hvězdy,¹ ze svých drah bojovaly se Síserou.

1. 4,15p

²¹ Potok Kíšón je ¹odplavil, potok prastarý,² potok Kíšón. ³Šlapej, má duše, mocně.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. HL; pl.; h.: pravěků; n.: východů / prudký
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Tehdy se otloukla koňská kopyta od ¹dusání, ²dusání jeho hřebců.³

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Jr 47,3

²³ Proklejte Meróz,^{1 2}praví Hospodinův ³anděl, ⁴prokletím proklejte⁵ jeho⁶ obyvatele, protože nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu jako hrdinové.⁷

1. [město na území Neftalího]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. Jr 48,10; 1K 16,22
6. h.: její
7. srv. 8,15—17

²⁴ Požehnána ¹buď² mezi³ ženami Jáel, žena Kénijce Chebera,⁴ mezi ženami ve stanu buď požehnána.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. L 1,42
3. h.: z …; n. od … / nad …
4. 4,21n

²⁵ On si vyžádal vodu, ona mu dala mléko, smetanu podala ve džbánu¹ vznešených.

1. 6,38

²⁶ Rukou svou po kolíku sáhla a pravicí svou na ¹kladivo pro těžce pracující a udeřila Síseru. Roztříštila mu hlavu, probodla a prorazila mu spánek.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

²⁷ Mezi nohama jí klesl, padl, složil se.¹ Mezi nohama jí klesl, padl. Kde klesl, tam padl zmordovaný.²

1. h.: usnul / ulehl
2. h. zničený

²⁸ Za oknem¹ vyhlížela, za okenní mříží² naříkala Síserova matka: ³Proč otálí⁴ jeho vůz s ⁵příjezdem, ⁶proč se opozdila kola⁷ jeho válečných vozů?

1. h.: průhledem (průrazem)
2. Př 7,6
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
4. pf.; h.: se zastyděl
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
7. h.: kroky; n.: rachocení

²⁹ Její moudré kněžny jí odpovědí, ona si také bude ¹připomínat své řeči.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

³⁰ Cožpak nenaleznou a ne budou dělit kořist?¹ ⌈Souložnici nebo dvě⌉² ⌈pro každého předáka,⌉³ kořist -- barvené šaty pro Síseru, kořist -- utkané barvené šaty, utkané barvené šaty ⌈na šíje,⌉⁴ kořist.

1. Ex 15,9
2. h.: dělohu, dvě dělohy
3. h.: na hlavu muže; n.: mládence
4. n : přes hlavu; tj. patrně: nesešívané

³¹ Tak ať zahynou¹ všichni tví nepřátelé, Hospodine, ale ti, kdo jej milují,² budou jako slunce³ vycházející ve své síle. Země měla čtyřicet let klid.⁴

1. Ž 1,6; 9,7; 37,20; 68,3; 73,27; 92,10
2. Dt 5,10
3. 2S 23,4; Ž 89,37; Př 4,18; Da 12,3; Mt 13,43
4. 3,11

¹ Synové Izraele pak ¹páchali to, co je zlé v Hospodinových očích a Hospodin je vydal do ruky ²Midjánců³ na sedm let.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Nu 31,3

² Ruka ¹Midjánců mocně dolehla² na Izrael. Synové Izraele pro sebe ³kvůli ⁴Midjáncům ⁵upravili ⁶soutěsky, které byly v horách, jeskyně⁷ a pevnosti.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 3,10
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. 1S 13,6

³ Když Izrael zasel, stávalo se, že ¹vytáhli ²Midjánci, ³Amálekovci a synové východu⁴ a ⁵vyrazili proti němu.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. v. 33; 7,12; Gn 29,1; 1Kr 5,10; Iz 11,14; Jr 49,28; Ez 25,4
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁴ Utábořili se proti nim a ničili¹ úrodu země,² až tam, kudy se jde³ do Gazy⁴ a neponechali v Izraeli obživu, ovci, býka ani osla.⁵

1. Lv 26,16; Abd 1,5; Mi 6,15
2. ::Ž 67,7
3. inf.; h.: můžeš jít; 11,33; Gn 10,19
4. 1,18
5. Dt 28,31

⁵ Neboť oni ¹vytáhli se svým dobytkem a svými stany a ²přihnali³ se jako celé hejno⁴ kobylek.⁵ Bylo jich i jejich velbloudů bezpočet a přišli do země, aby ji zničili.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Q: cons. pf.; K: impf.
4. h.: množství
5. 7,12; Jr 46,23; h.: ()kobylky arbe (Jl 1,4p)

⁶ Izrael byl ¹od ²Midjánců úplně zubožený.³ Synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc.⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Ž 79,8; 116,6; Dt 28,43
4. 3,9

⁷ I stalo se, že synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc kvůli ¹Midjáncům

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

⁸ a Hospodin poslal k synům Izraele proroka. Ten jim řekl: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele:¹ Já jsem vás ²vyvedl z Egypta, vyvedl jsem vás z domu otroctví.³

1. 4,6
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. h.: otroků; Joz 24,17; Dt 5,6p; Jr 34,13; Mi 6,4

⁹ Vysvobodil jsem vás z ruky ¹Egypťanů a z ruky všech vašich utiskovatelů,² vyhnal jsem je ³před vámi⁴ a dal jsem vám jejich zemi.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 2,18; Jr 30,20
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Joz 24,12; Ž 78,55

¹⁰ A řekl jsem vám: Já Hospodin jsem váš Bůh,¹ nebojte se bohů ²Emorejců, v jejichž zemi bydlíte. Ale neuposlechli jste ³mě.⁴

1. Lv 11,44
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
4. 2,2

Povolání Gedeóna

¹¹ I přišel Hospodinův ¹anděl² a posadil se pod terebintem,³ který je v Ofře,⁴ která⁵ patří Jóašovi Abíezerskému. Jeho syn Gedeón^{6 7}mlátil pšenici⁸ v lisu na víno,⁹ aby ji uchránil^{10 11}před ¹²Midjánci.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 2,1p
3. n.: dubem; v. 19; Gn 35,4; 2S 18,9; 1Kr 13,14
4. v. 24; 8,27.32; [nezaměnit s Ofrou v Benjamínovi — Joz 18,23; Abiezerovci byli z kmene Manases (v. 34n; Joz 17,2); lokalizace místa není jistá, ale prav. to byl starověký Aper, dnešní Afula.]
5. n.: který
6. He 11,32
7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
8. 1S 6,13
9. [Normálně by to dělal za městem na humně (v. 37; Dt 16,13; Oz 9,1n) za pomoci dobytka; kvůli hrozbě nepřátel tak činil uvnitř města holí v lisu (Iz 63,2).]
10. n.: ukryl / s ní utekl
11. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
12. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹² Hospodinův ¹anděl se mu ukázal a řekl mu: Hospodin s tebou,² udatný hrdino.³

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 1,22; 2,18; Rt 2,4; 1S 3,19
3. 11,1; Joz 1,14; 1S 9,1p; 2Kr 5,1; 15,20p; 1Pa 5,24!

¹³ Nato mu Gedeón ¹odpověděl: Dovol, můj pane, pokud je Hospodin s námi, ²proč nás potom postihlo³ toto všechno a kde jsou všechny jeho ⁴obdivuhodné činy, o kterých nám vyprávěli⁵ naši otcové, když říkali: Cožpak nás Hospodin ⁶nevyvedl z Egypta? Jenže teď nás Hospodin opustil⁷ a vydal⁸ nás do ruky^{9 10}Midjánců.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Gn 44,16; Nu 20,14; Neh 9,32; Ž 116,3
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ž 9,2; 44,1; 75,2; 78,3
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. Dt 31,17; 2Pa 15,2; Ž 44,10
8. v. 1
9. h.: dlaně
10. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁴ Hospodin se k němu obrátil a řekl: Jdi v této své síle a zachráníš¹ Izrael z ruky ²Midjánců. Což jsem tě neposlal?³

1. v. 37; 7,2; 8,22
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Ex 3,7—10; 1S 12,11

¹⁵ On se ho ¹zeptal: Dovol, Panovníku, čím zachráním Izrael? ²Vždyť můj rod³ je v Manasesovi nejslabší a já jsem ten nejmenší⁴ v domě svého otce.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: tisíc; 1Pa 12,21
4. 1S 9,21; 18,23; Mi 5,1

¹⁶ Tu mu Hospodin ¹odpověděl: Protože budu s tebou,² pobiješ ³Midjánce jako jediného⁴ muže.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1,19; Joz 1,5
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Sd 20,8.11

¹⁷ On jej ¹požádal: Jestliže jsem ²opravdu nalezl milost³ ve tvých očích, učiň pro mě znamení,⁴ že se mnou mluvíš ty.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. Rt 2,2; 1S 1,18; Gn 6,8p; 2S 15,25; Př 3,4; Jr 31,2
4. Iz 38,7; Jr 32,20; 44,29

¹⁸ Nevzdaluj se, ¹prosím, odsud, dokud se k tobě ²ne vrátím, ³ne přinesu svou přídavnou oběť a ne předložím ⁴ti ji. Řekl mu: Já zůstanu dokud se nevrátíš.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Gedeón tedy ¹šel a ²připravil kůzle³ a nekvašené chleby z éfy⁴ mouky. Maso položil do koše, vývar⁵ nalil do hrnce, ⁶přinesl to k němu pod terebint a nabídl mu to.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h.: + z koz; 13,15; Gn 27,9; 1S 16,20
4. [cca 22 litrů]
5. Iz 65,4
6. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²⁰ Boží ¹anděl mu řekl: Vezmi to maso a nekvašené chleby, předlož to u této skály, ale vývar vylej. I učinil² tak.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Ex 17,6

²¹ Hospodinův ¹anděl vztáhl konec hole, kterou měl v ruce, a dotkl se masa a nekvašených chlebů. Ze skály vystoupil oheň² a strávil to maso a nekvašené chleby. Hospodinův ³anděl mu pak ⁴zmizel z očí.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Lv 9,24; 1Kr 18,38; 1Pa 21,26
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²² Gedeón zjistil, že to byl Hospodinův ¹anděl. Gedeón řekl: Běda mi,² Panovníku Hospodine, protože jsem spatřil Hospodinova ³anděla tváří v tvář.⁴

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. n.: Ach; Joz 7,7p; Ez 11,13
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
4. Ex 33,20

²³ Hospodin mu však ¹odpověděl: Pokoj tobě,² neboj se, nezemřeš.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 19,20; Gn 43,23; 1S 20,21; 1Pa 12,19

²⁴ Gedeón tam postavil Hospodinu oltář¹ a nazval jej: Hospodin je pokoj. Až do tohoto dne je stále v Abíezerské Ofře.

1. Gn 33,20; Ex 17,15

Zbourání Baalova oltáře

²⁵ I stalo se oné noci, že mu Hospodin řekl: Vezmi býčka, býka, který patří tvému otci, ba toho druhého¹ sedmiletého býčka. Zboříš Baalův² oltář, který patří tvému otci, a pokácíš posvátný kůl,³ který je u něj.

1. Nu 8,8
2. 1Kr 16,32; 18,19; Jr 19,5; 32,35
3. h.: ašéru (kenaanská bohyně–matka, zároveň i označení jejího zobrazení)

²⁶ Dále postavíš¹ patřičným² způsobem oltář Hospodinu, svému Bohu, na ³vrcholu této skály.⁴ Vezmeš toho druhého býčka a ⁵přineseš zápalnou oběť na dříví z toho posvátného kůlu, který pokácíš.

1. Gn 35,1v; Dt 27,5; 2S 24,18v
2. h.: v řadě [snad míněno uspořádání kamenů]
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
4. h.: pevnosti
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁷ Gedeón vzal deset mužů ze svých otroků a učinil, jak mu Hospodin pověděl. I stalo se, protože se to kvůli domu svého otce a kvůli mužům toho města bál provést ve dne, že to vykonal v noci.

²⁸ Muži města časně ráno vstali a hle: Baalův oltář byl stržen a posvátný kůl, jenž u něj stával, byl skácen a druhý býček ¹byl obětovaný na oltáři, který tu byl vybudován.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁹ Tu se ¹ptali ²jeden druhého: Kdo provedl ³něco takového? Pátrali,⁴ hledali a řekli: ⁵Tohle provedl Gedeón, syn Jóášův.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. n: vyptávali se (Lv 10,16; 2Pa 31,9); / vyšetřovali (Dt 13,15)
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

³⁰ Nato řekli muži toho města Jóašovi: Vyveď svého syna. Ať zemře,¹ protože strhl Baalův oltář a pokácel posvátný kůl, který byl u něj.

1. [Izraelci místo aby trestali modlářství (Dt 13,6—11), zde chtějí trestat za boj proti modlářství.]; srv. Jr 26,11

³¹ Ale Jóaš ¹odpověděl všem, kteří se proti němu postavili: Cožpak vy ⌈povedete při za⌉² Baala?³ Vy ho snad budete zachraňovat? Kdo za něho povede při, bude do rána usmrcen. Jestliže on je bůh, povede při za sebe; strhl přece jeho oltář.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: se budete zastávat
3. 2,13; 1Kr 18,21

³² I nazval jej v onen den Jerubaalem¹ se ²slovy: Ať s ním vede při Baal, vždyť mu strhl oltář.

1. tj. Soudem Baalovým (ČEP*); n.: Odpůrcem Baalovým (ČEP) / Baal ať se hájí; 1S 12,11
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³³ Tehdy se všichni ¹Midjánci, ²Amálekovci³ a synové východu společně shromáždili, přebrodili a utábořili v údolí Jizreel.⁴

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Nu 13,29; 1S 14,48
4. Joz 17,16; 1S 29,1

³⁴ A Duch Hospodinův¹ vyzbrojil² Gedeóna. Ten zatroubil³ na beraní roh a ⁴Abíezerovci se za ním shromáždili.

1. 3,10; 13,25
2. n.: oblékl; 2Pa 24,20; Iz 59,17
3. 3,27; 1S 13,3
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

³⁵ Poslal posly po celém Manasesovi a on se také shromáždil za ním; poslal posly i k Ašerovi, k Zabulónovi a k Neftalímu a ¹vyšli jim naproti.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

Znamení rouna

³⁶ Potom Gedeón Bohu řekl: Jestliže ⌈chceš ¹zachránit⌉² Izrael mým ³prostřednictvím, jak jsi to prohlásil,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: ty jsi spasitelem
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

³⁷ hle, pokládám na humno¹ ovčí² rouno.³ Pokud bude rosa pouze na tom rouně a všude na zemi sucho, poznám, že mým ⁴prostřednictvím zachráníš Izrael, jak jsi to prohlásil.

1. n.: mlat
2. h.: vlněné
3. v. 38—40†
4. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

³⁸ I stalo se tak. Příštího dne časně vstal a vymačkal rouno. Vyždímal z toho rouna rosu, plný džbán¹ vody.

1. 5,25†

³⁹ Avšak Gedeón Bohu řekl: Kéž proti mně nevzplane tvůj hněv. Nech mě promluvit ještě jednou.¹ Dovol, ²prosím, abych to zkusil s rounem už jen jednou. Nechť je, ³prosím, suché pouze to rouno a ⌈všude na⌉⁴ zemi je rosa.

1. Gn 18,32
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. h.: na vší

⁴⁰ A Bůh tak oné noci učinil. Samo rouno bylo suché, kdežto všude na zemi byla rosa.

¹ Časně ráno vstal¹ Jerubaal, tedy Gedeón, a všechen lid, který byl s ním, a utábořili se u Én–charódu.² Tábor ³Midjánců byl u něho v údolí severně od návrší Móre.⁴

1. 21,4; Gn 22,3; Ex 24,4; Joz 3,1; 6,12; 2Pa 20,20
2. [tj. Pramene třesení]
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. [asi 6 km od izr. armády]

² Hospodin však Gedeónovi řekl: Je s tebou příliš mnoho¹ lidu, než abych dal ²Midjánce do jejich ruky. Jinak by se Izrael vůči mně vychloubal:³ Zachránila mě má ruka.⁴

1. 1S 14,6
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. h.: oslavoval sebe; Iz 10,15
4. Dt 8,17; Da 4,30; 2K 4,7

³ A teď k lidu ¹ihned provolej:² Kdo se bojí a třese, ať se vrátí a vzdálí³ z pohoří Gileádu. Nato se vrátilo z lidu dvacet dva tisíce a deset tisíc zůstalo.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: volej do uší; Gn 20,8p; Ex 11,2p
3. HL; n.: uletí jako pták

⁴ Ale Hospodin Gedeónovi řekl: Ještě je lidu mnoho. Nech je sestoupit k vodě, ať ti ¹je tam přečistím.² I stane se toto: O kom ti řeknu: Tenhle půjde s tebou, ten s tebou půjde, a každý, o kom ti řeknu: Tenhle s tebou nepůjde, ten nepůjde.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Ž 66,10; Jr 9,6; Za 13,9

⁵ Nechal tedy sestoupit lid k vodě a Hospodin Gedeónovi řekl: Každého, kdo bude chlemtat¹ vodu jazykem, tak jako ²chlemtá pes, toho postavíš zvlášť a také každého, kdo si klekne k ³pití na kolena.

1. 1Kr 21,19
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁶ Počet chlemtajících, kteří si podávali rukou do úst, byl tři sta ¹mužů. Všechen ostatní lid si k ²pití vody ³klekl na ⁴kolena.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ Nato Hospodin Gedeónovi řekl: Prostřednictvím těch tří set chlemtajících ¹mužů vás zachráním a vydám^{2 3}Midjánce do tvé ruky. Všechen lid ať ⁴odejde, ⁵každý do svého domova.⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 1,2!
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. h.: místa

⁸ Ti, kdo zůstali, si vzali s ¹sebou zásobu potravin² lidu a jejich beraní rohy. Všechny izraelské ³muže poslal pryč, ⁴každého k jeho stanům. Podržel si jenom tři sta ⁵mužů. Midjánský tábor byl pod ním v údolí.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. 20,10; Joz 1,11
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)

⁹ I stalo se oné noci, že mu Hospodin řekl: Vstaň,¹ sestup do tábora, protože jsem ti ho vydal do ruky.

1. Ex 32,1p

¹⁰ A pokud se bojíš sestoupit sám, sestup do tábora se svým služebníkem¹ Púrou

1. h.: chlapcem; 9,54; 19,3; Gn 22,3; Rt 2,5; 1S 9,3!

¹¹ a uslyšíš, co budou mluvit. Potom se posilní tvé ruce¹ a sestoupíš do tábora. Sestoupil tedy on i jeho služebník Púra ke kraji ⌈vojenských oddílů,⌉² které byly v táboře.

1. 2S 2,7!
2. ptc.; h.: seřazených do pětic; srv. Joz 1,14; 4,12

^{12 1}Midjánců, ²Amálekovců a všech synů východu ležících v údolí bylo co do množství jako ³kobylek⁴ a jejich velbloudů co do množství bylo bezpočet jako písku,⁵ který je na mořském břehu.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 6,5
5. Gn 22,17; Joz 11,4; Jr 15,8p

¹³ Gedeón přišel a hle, muž vypráví svému příteli sen. Říkal: ¹Poslyš, měl jsem sen a v ²něm se valí ³pecen ječného⁴ chleba na midjánský tábor až ke ⁵stanu a udeřil do něj, až spadl, převrátil ho vzhůru nohama a ten stan se zhroutil.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. [Výmluvný symbol, protože ječné zrno bylo viděno jako podřadnější (Ž 81,17; Ez 4,12) nežli pšeničné (poloviční až třetinové ceny — 2Kr 7,1; Zj 6,6), což zde dobře odpovídalo slabším Izraelcům (srv. Sd 3,15; 6,15; 1K 1,27). Navíc pecen asi symbolizuje Izraelce coby zemědělce oproti stanu kočovných Midjánců.]
5. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)

¹⁴ Jeho přítel odpověděl. Řekl: Tohle neznamená nic jiného než meč izraelského muže Gedeóna, syna Jóášova. Bůh mu vydal do ruky ¹Midjánce i celý tábor.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁵ I stalo se, jakmile Gedeón uslyšel vyprávění toho snu a jeho výklad, že se poklonil.¹ Vrátil se do izraelského tábora a řekl: Vstaňte,² protože Hospodin vydal midjánský tábor do vaší ruky.

1. Gn 24,48; Ex 4,31; Nu 22,31; 1S 1,19; 2S 12,20; 2Pa 20,18
2. 4,14

¹⁶ Rozdělil tři sta mužů do tří ¹oddílů,² dal jim všem³ do ruky beraní rohy, prázdné džbány a uvnitř těch džbánů byly pochodně.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 9,43; 1S 11,11; 13,17; 2S 18,2; Jb 1,17
3. [Obvykle jenom malý počet bojovníků měl b. rohy; 3,27; 1S 13,3; 2S 2,28.]

¹⁷ A řekl jim: ¹Sledujte mě a ²dělejte to stejně jako já. Hle, ³půjdu na kraj tábora a bude to tak, ⌈že co⌉⁴ udělám já, uděláte stejně⁵ i vy.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: jak to
5. h.: tak

¹⁸ Až zatroubím na beraní roh já a všichni, kdo jsou se mnou, zatroubíte také vy na beraní rohy okolo celého tábora a ¹zavoláte: Za Hospodina a za Gedeóna.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Gedeón přišel se stem mužů, kteří byli s ním, na kraj tábora na ¹počátku prostřední noční hlídky,² ⌈jakmile ³zcela postavili⌉^{4 5}stráže. Zatroubili na beraní rohy a ⁶rozbili džbány, které měli v ⁷rukou.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. [tj. po desáté večer, kdy šli vojáci spát]; Ex 14,24; 1S 11,11†
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: jen ustanovením ustanovili / pozdvižením vzbudili
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁰ I tři ¹oddíly zatroubily na beraní rohy, rozbily džbány a uchopily do levé ruky pochodně a do pravé ruky beraní rohy, aby troubily, a zavolaly: Meč za Hospodina a za Gedeóna.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

²¹ Postavili se ¹každý na své místo okolo tábora a celý tábor běžel, křičeli a utíkali.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. K: (kausativní slovesný kmen) zaháněli se na útěk; srv. 1S 14,20; 2Pa 20,23

²² Tři sta beraních rohů troubilo a Hospodin obrátil meč ⌈jednoho proti druhému,⌉¹ a to v celém táboře. Tábor utíkal až do Bét–šity k Seréře,² až k břehu Ábel–mechóly³ u Tabbátu.

1. h.: muže proti jeho bližnímu
2. [Asi totožné se Saretánem (2Pa 4,17†); ztotožňuje se s dnešním Ain Zahrah.]
3. [u Jordánu — směrem na JV; 1Kr 4,12

^{23 1}⌈Byli svoláni izraelští muži⌉ z Neftalího, z Ašera a z celého Manasesa² a pronásledovali ³Midjánce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 6,35
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁴ Gedeón poslal posly po celém efrajimském pohoří se ¹slovy: Sestupte vstříc ²Midjáncům a obsaďte jim vody³ až k Bét–báře a Jordán. ⁴⌈Byli svoláni všichni efrajimští muži⌉ a obsadili vody až k Bét–báře a Jordán.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 3,28
4. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁵ Přitom zajali dvě midjánská knížata, Óréba¹ a Zéba.² Oréba zabili na Cúr Órébu³ a Zéba zabili v Jekeb Zébu.⁴ Pronásledovali ⁵Midjánce a hlavu⁶ Óréba a Zéba ⁷přinesli Gedeónovi přes Jordán.

1. tj. Havrana
2. tj. Vlka; Ž 83,12
3. tj. Havraní skále; Iz 10,26
4. tj. Vlčím lisu
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
6. [Části těl mrtvých nepřátel byly často useknuty a nošeny jako trofeje (8,6; 1S 18,25)]
7. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹ Avšak efrajimští ¹muži mu řekli: ⌈Jak jsi to s námi jednal,⌉² že jsi nás nezavolal, když jsi šel do boje s ³Midjánci? A silně se s ním přeli.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: Co je to za věc, kterou jsi nám učinil; n.: proč jsi nám učinil tuto věc
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

² Nato jim ¹odpověděl: Co jsem teď učinil takového jako vy? Což nejsou Efrajimovy paběrky² lepší než Abíezerovo³ vinobraní?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. Iz 17,6; Mi 7,1; Abd 1,5
3. 6,34

³ Do vaší ruky dal Bůh midjánská knížata Óréba a Zéba. Co jsem mohl udělat jako vy? Tehdy ochabl jejich ¹hněv² proti němu, ⌈když promluvil tato ³slova.⌉⁴

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. Př 16,32; 29,11
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Př 15,1.28; 16,23

⁴ Gedeón přišel k Jordánu a ¹prošel² jím se třemi sty muži, kteří byli s ním, vyčerpaní, pronásledující nepřítele.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1S 30,10

^{5 1}Požádal tedy muže ze Sukótu:² Dejte, ³prosím, po ⁴bochníku chleba lidu,⁵ který jde v mých stopách,⁶ protože jsou vyčerpaní. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu.⁷

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Joz 13,27; 1Kr 7,46
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. pl., množné číslo (plurál)
5. n : vojákům …; Da 11,15
6. n : pod mým vedením; h.: v mých nohách; 4,10; srv. 4,15; 5,15
7. Ž 83,12

⁶ Ale sukótská knížata ¹odpověděla? Cožpak je pěst² Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvé armádě³ chléb?⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 7,25p
3. n.: zástupu
4. [Sukótští nechtějí dát (možná i jen prodat) jídlo, protože jsou si nejistí výsledkem bitvy (snad se bojí možných následků ze strany Midjánců), anebo uzavřeli spojenectví s Midjánci.]; 1S 25,10n

⁷ Nato Gedeón řekl: Za tohle zmlátím¹ vaše ²tělo stepním trním³ a bodláky,⁴ až dá Hospodin Zebacha a Salmunu do mé ruky.

1. h.: pošlapu (výraz užívaný pro mlácení obilí — Iz 41,15; Mi 4,13)
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. Ez 28,24
4. v. 16†

⁸ Vystoupil odtamtud do Penúelu¹ a promluvil k nim podobně.² Muži z Penúelu mu odpověděli stejně, jako odpověděli muži sukótští.

1. Gn 32,30n
2. n.: stejně; h.: jako toto

⁹ Také mužům v Penúelu řekl: Až se v pokoji¹ navrátím, strhnu tuto věž.

1. n : se zdarem / bezpečně

¹⁰ Zebach a Salmuna byli v Karkóru a s nimi jejich vojska, okolo patnácti tisíc, všichni, kteří zbyli z celého vojska synů východu. Padlých bylo sto dvacet tisíc¹ mužů schopných ²tasit meč.³

1. 2Pa 28,6; Iz 37,36
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 20,2; 2S 24,9

¹¹ Gedeón ¹vytáhl cestou těch, kdo přebývají ve stanech na východ od Nóbachu² a Jogbohy,³ a přepadl tábor, právě když ten tábor ⁴spočíval v bezpečí.⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Nu 32,42
3. Nu 32,35
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. [tj. nečekali útok]; 18,27; 1S 30,16

¹² Zebach a Salmuna utíkali a on je pronásledoval. Zajal oba midjánské krále, Zebacha a Salmunu, a celé vojsko¹ uvedl v paniku.²

1. h.: tábor
2. n.: vyděsil / rozplašil / propadlo panice

¹³ Když se Gedeón, syn Jóášův, vracel z té bitvy ⌈od svahu Cheresu,⌉¹

1. 1,35; n.: před východem slunce

¹⁴ zajal mládence ze sukótských mužů, vyptával se ho a on pro něho sepsal knížata Sukótu a jeho starší, sedmdesát sedm mužů.

¹⁵ Pak přišel k sukótským mužům a řekl: ¹Zde jsou Zebach a Salmuna, pro které jste mě hanobili ²slovy: Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvým unaveným mužům chléb?

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁶ A vzal starší toho města a stepní trní a bodláky a dal jimi sukótským mužům ⌈za vyučenou.⌉¹

1. h.: poznat; LXX, Pš a Vul čtou stejné sloveso jako ve v. 7 (wajjāāš namísto wajjōa‘)

¹⁷ Strhl i věž v Penúelu a zabil muže toho města.

¹⁸ Potom se ¹zeptal Zebacha a Salmuny: Jak vypadali² ti muži, které jste zabili na Táboře?^{3 4}Odpověděli: Jaký jsi ty, takoví byli oni, všichni podle vzezření královští synové.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Kde jsou
3. 4,6
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁹ On řekl: To byli mí bratři, synové mé matky.¹ Jakože živ² je Hospodin: Kdybyste je nechali žít, nezabil bych vás.

1. Pís 1,6
2. [Zde je první ze 43 výskytů této přísahací formule při Hospodinu / Bohu v StS; Rt 3,13; 1S 14,39p; (srv. při člověku — @Gn 42,15p)]

²⁰ A Jeterovi, svému prvorozenému, řekl: Vstaň, zabij je. Ale ten chlapec nevytáhl svůj meč, neboť se bál. Byl totiž ještě malý.

²¹ Tu řekl Zebach a Salmuna: Vstaň ty a zasáhni nás, vždyť ⌈jaký muž, taková jeho síla.⌉¹ Gedeón tedy vstal, zabil Zebacha a Salmunu a vzal si půlměsíčky,² které měli na šíjích jejich velbloudi.

1. h.: podle muže jeho síla
2. v. 26; Iz 3,18

²² Izraelští ¹muži pak Gedeónovi řekli: Vládni nad² námi ty i tvůj syn a také ⌈tvůj vnuk,⌉³ protože jsi nás zachránil⁴ z ruky ⁵Midjánců.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: v …
3. h.: syn tvého syna
4. 6,14n
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²³ Ale Gedeón jim ¹odpověděl: Nebudu nad vámi vládnout já, ani můj syn nad vámi ne bude vládnout. Nad vámi bude vládnout Hospodin.²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 31p; 9,1.6—20.22; 17,6; 18,1; 19,1; 21,25; 1S 8,7

Gedeónovo modlářství

²⁴ Gedeón jim dále řekl: Dovolte mi přednést vám prosbu: Dejte mi ¹každý kroužek ze své kořisti. Měli totiž zlaté kroužky, protože tamti byli Izmaelité.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Gn 37,25

²⁵ Oni ¹odpověděli: ²Rádi dáme. Rozprostřeli plášť a hodili tam ³všichni kroužek⁴ ze své kořisti.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Gn 24,22; Ex 32,2n!; Jb 42,11

²⁶ Váha těch zlatých kroužků, které si vyžádal, byla tisíc sedm set šekelů¹ zlata mimo ty půlměsíčky, náušnice² a roucha z purpuru,³ která měli na sobě midjánští králové, a mimo náhrdelníky,⁴ které visely na šíjích jejich velbloudů.

1. [asi 19,5 kg]
2. Iz 3,19
3. Est 1,6; 8,15; Př 31,22; Jr 10,9; Ez 27,7.16; Pl 4,5v; srv. Iz 1,18v
4. Př 1,9

²⁷ Gedeón ⌈z toho udělal efód,⌉¹ postavil ho ve svém městě, v Ofře, a všichni z Izraele tam za ním chodili² smilnit, takže se stal Gedeónovi a jeho domu léčkou.³

1. h.: jej udělal efódem / jej zpracoval v efód; [někdy pohanský předmět spojený s modlami (17,5; 18,14nn; Oz 3,4); jindy míněna součást kněžského roucha (Ex 28,4—6; 1S 23,9; 30,7)]
2. 2,17; Dt 31,16
3. 2,3

²⁸ Tehdy byli ¹Midjánci ²před syny Izraele ³pokořeni a již^{4 5}nepozdvihli⁶ hlavu. Země měla v Gedeónových dnech čtyřicet let klid.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 3,12p; 4,1; 10, 6; 13,1
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)
6. Jb 10,15

Gedeónův konec

²⁹ Jerubaal,¹ syn Jóášův, pak ²odešel a usadil se ve svém domě.

1. 6,32
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

³⁰ Gedeón ¹měl dále sedmdesát synů,^{2 3}vzešlých z jeho beder,⁴ protože ⁵měl mnoho žen.⁶

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 2Kr 10,1
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Gn 46,26; Ex 1,5
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
6. [výraz prosperity, ale také nebezpečí — srv. Dt 17,17; 1Kr 11,1]

³¹ Také jeho konkubína,¹ kterou měl v Šekemu, mu porodila syna a tomu dal jméno Abímelek.²

1. [V 9,18 označena jako služebná či otrokyně.]; 19,1; Gn 22,24
2. tj. Můj otec je král; [Toto jméno je rozporuplné. Gedeon se přece nabídky královského úřadu pravověrně zřekl. Přesto takto svého levobočka pojmenoval. Abímelek pak mocenské ambice neskrývá a po svém realizuje. Vyznavačskou možnost pochopení — můj Otec Hospodin je nebeským králem — Abímelek právě svým jednáním popírá.]; v. 23p; kp. 9; srv. Rt 1,2p

³² Nakonec Gedeón, syn Jóášův, zemřel v utěšených¹ šedinách a byl pohřben do hrobu svého otce Jóaše v Abíezerské Ofře.

1. h.: dobrých; Gn 15,15; 25,8; 1Pa 29,28†

³³ I stalo se, jakmile Gedeón zemřel, že se synové Izraele odvrátili,¹ chodili smilnit za baaly a ustanovili Baal–beríta² svým bohem.³

1. Nu 14,43!
2. tj. Baala / Pána smlouvy; 9,4; (srv. 9,46)
3. h.: pl. divinus — božstvo (elohím)

³⁴ Synové Izraele si nepamatovali na Hospodina, svého Boha, který je ¹vysvobozoval z ruky všech jejich okolních² nepřátel.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Dt 12,10

³⁵ Ani ¹ne prokázali milosrdenství² domu Jerubaala Gedeóna za veškeré dobro, jež vykonal pro Izrael.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 1,24; 9,16

¹ Abímelek,¹ syn Jerubaalův,² pak šel do Šekemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi z domu rodu³ své matky:

1. 8,31p
2. 6,32p
3. h.: otce

² Promluvte ¹prosím ke² všem občanům³ Šekemu: Co je pro vás lepší? Má nad vámi vládnout sedmdesát mužů, samí synové Jerubaalovi? Co kdyby nad vámi ⁴vládl jediný muž? Vzpomeňte si, že jsem vaše kost a vaše ⁵tělo.⁶

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: do uší; 7,3; Gn 20,8p
3. [Vedle vlastního jména modly (2,13p), právě díky této kp. je „občan“ nejčastějším významem h. baal (srv. též 20,5; Joz 24,11; 1S 23,11n; 2S 21,12), které též znamená: vlastník (19,22) / pán aj. / manžel (Dt 24,4).]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
6. Gn 29,14p

³ Když o něm bratři jeho matky promluvili ke všem občanům Šekemu všechna tato slova, jejich srdce¹ se naklonilo za Abímelekem, protože si řekli: Je to náš bratr.

1. 2S 15,6

⁴ Dali mu sedmdesát šekelů¹ stříbra z chrámu² Baal–beríta³ a Abímelek si za ně najal⁴ ničemné⁵ a bezohledné muže, kteří ho ⁶následovali.⁷

1. [asi 0,8 kg]; srv. Gn 20,16p; 23,15
2. 2Kr 19,37; h.: domu; [Starověké chrámy sloužily jako úschovna pokladů obecních i občanských.]
3. 8,33p
4. [Použití „žoldáků“ k dosažení politických cílů bylo v těch dobách obvyklé; srv. 2S 15,1; 1Kr 1,5.]
5. h.: prázdné; 11,3; 2Pa 13,7; Sk 17,5
6. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
7. 4,10; 8,5; 1S 25,27

⁵ A přišel do Ofry,¹ do domu svého otce, a zabil² své bratry, syny Jerubaalovy, sedmdesát mužů na jednom kameni.³ Zůstal Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl.⁴

1. 6,11
2. v. 24
3. srv. 1S 14,33n
4. 2Kr 11,2

⁶ Pak se shromáždili všichni občané Šekemu a celé Bét–miló.¹ Šli a ustanovili Abímeleka za krále u dubu,² který stojí³ v Šekemu.

1. [asi nějaká důležitá budova a instituce, snad nějaký vládní nebo správní orgán, dalo by se též přeložit nebo opsat jako Dům na esplanádě (tj. na zplanýrovaném a vydlážděném prostranství; archeology bylo takové místo vykopáno, označuje se jako Temenos).]
2. v. 37; 4,11; Joz 19,33
3. h.: je postaven

Jótamovo podobenství

⁷ Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na ¹vrchol hory Gerizím,² pozvedl svůj hlas³ a zavolal. Řekl jim: Poslouchejte mě, občané Šekemu, a vás nechť vyslechne Bůh.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Dt 11,29; 27,12; Joz 8,33; [Hora Gerizím byla určena k požehnání. Zde na ní Jótam pronáší kletbu. Viz v. 57.]
3. Dt 3,27p

^{8 1}Tak se jednou ²sešly stromy,³ aby nad sebou pomazaly krále, a řekly olivě: Kraluj nad námi.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. 2Kr 14,9

⁹ Oliva jim však pravila: Cožpak bych se vzdala své tučnosti, pro kterou mě¹ oslavují bohové i ²lidé, a šla se kymácet nad stromy?

1. h.: kterou ve mně
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi.

¹¹ I fíkovník jim ¹odpověděl: Cožpak bych se vzdal své sladkosti a svého dobrého ovoce a šel se kymácet nad stromy?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Nato řekly stromy révě:¹ Pojď ty, kraluj nad námi.

1. [oliva, fík a réva dávaly zásadně důležité plody — srv. Am 4,9; Mi 6,15; Abk 3,17]

¹³ Rovněž réva jim pravila: Cožpak bych se vzdala svého mladého vína,¹ které dává radost bohům i ²lidem,³ a šla se kymácet nad stromy?

1. n.: nového vína / hroznové šťávy; n : burčáku
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Ž 104,15; Př 31,6; Kaz 10,19

¹⁴ Ještě řekly všechny stromy bodláku: Pojď ty, kraluj nad námi.

¹⁵ A bodlák stromům ¹odpověděl: Jestliže mě opravdu chcete ²pomazat za krále nad sebou, přijďte a schovejte³ se v mém stínu.⁴ Pokud ne, ať vyjde z bodláku oheň⁵ a stráví libanonské cedry.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: najděte útočiště; Rt 2,12; Iz 30,2; Dt 32,37
4. Ž 17,8p; Iz 30,2; Pl 4,20
5. Př 30,15n
6. Iz 2,13; Jr 22,7; Ez 31,3; Za 11,1

¹⁶ Nyní, jestliže jste si ¹počínali věrně² a bezúhonně, když jste ustanovili Abímeleka králem, pokud jste ³prokázali dobro Jerubaalovi a jeho domu a ⁴naložili jste s ním ⌈podle toho, co vykonaly jeho ruce,⌉⁵

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. srv. Joz 24,14; 1S 12,24; Iz 61,8; n.: pravdivě; h.: v pravdě
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. h.: podle skutku jeho rukou; n.: jako odplata jeho rukám

¹⁷ -- můj otec přece bojoval za vás, ⌈dal v sázku svou duši⌉¹ a vysvobodil vás z ruky ²Midjánců,

1. h.: odvrhl svou duši stranou / z předního místa; n : vystavil se nebezpečí
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁸ ale vy jste dnes povstali proti domu mého otce, zabili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni a králem nad občany Šekemu jste ustanovili Abímeleka, syna jeho služebnice, protože je to váš bratr --

¹⁹ jestliže jste tedy věrně a bezúhonně ¹jednali s Jerubaalem a s jeho domem tohoto dne, radujte se z² Abímeleka a také on ať se ³raduje z⁴ vás.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. h.: v …
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: v …

²⁰ Pokud tomu tak není, ať vyjde z Abímeleka oheň a stráví občany Šekemu a Bét–miló a ať vyjde oheň z občanů Šekemu a z Bét–miló a stráví Abímeleka.

²¹ Potom Jótam utekl, prchal pryč ¹od svého bratra Abímeleka, ²odešel do Beéru³ a bydlel tam.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. [Mohl by být i totožný s místem v Nu 21,16 (2S 20,14), ale název „Studna“ mohl být častější pro vícero míst.]

Abímelekův pád

²² Abímelek vládl nad Izraelem tři roky.

²³ Bůh pak poslal¹ mezi Abímeleka a občany Šekemu zlého ducha² a občané Šekemu se k Abímelekovi zachovali zrádně.³

1. 1Kr 12,15; Iz 19,2; 2Te 2,11
2. 1S 16,14nn; 1Kr 22,22
3. Iz 33,1

²⁴ To pro násilí ¹spáchané na sedmdesáti Jerubaalových synech, aby jejich krev² dopadla na jejich bratra Abímeleka, který je zabil, a na občany Šekemu, kteří posilnili³ jeho ruce, aby zabil své bratry.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Nu 35,33; 1Kr 2,32
3. 1S 23,16; Neh 2,18p

²⁵ Občané Šekemu mu nastražili ¹zálohy² na ³vrcholech hor a okrádali každého, kdo procházel po cestě kolem nich. Abímelekovi to bylo oznámeno.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 2Pa 20,22
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

²⁶ Tehdy přišel Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři a procházeli Šekemem. Občané Šekemu mu důvěřovali.

²⁷ Vyšli na pole a sbírali víno ze svých vinic, šlapali¹ ho a ²uspořádali ³slavnost. Vstoupili do ⁴chrámu svého boha, jedli a pili a proklínali Abímeleka.

1. Jb 24,11; Iz 16,10; 63,3; Jr 48,33
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²⁸ Tehdy řekl Gaal, syn Ebedův: Kdo je Abímelek a kdo jsou ⌈šekemští, že jim⌉¹ budeme sloužit? Což to není syn Jerubaalův a není Zebúl jeho dohlížitel?² Služte mužům Chamóra,³ otce Šekemova. ⁴Proč my máme ⁵sloužit jemu?

1. h.: Šekem, že mu
2. Gn 41,34; 2Kr 25,19
3. Gn 33,19; 34,2
4. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁹ ⌈Kéž bych ¹měl tento lid pod svým velením,⌉² abych Abímeleka ³odstranil! Abímelekovi řekl: Rozmnož svou armádu a ⁴vytáhni.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. h.: Kdo dá tento lid do mé ruky; Nu 31,49; 1Pa 19,11!
3. kohorativ
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

³⁰ Když Zebúl, kníže města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova, vzplanul jeho hněv.

³¹ A poslal k Abímelekovi tajně¹ posly se ²slovy: Hle Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři přicházejí do Šekemu. ³Pozor na ně! Pobuřují⁴ město proti tobě.

1. n.: lstivě; HL; h. betormá lze také emendovat jako barúmá: do Arúmy (v. 41!)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. h.: obléhají; srv. Dt 2,9.19

³² Nuže, vstaň v noci, ty i lid, který je s tebou, a nastraž v poli zálohu.

³³ A časně ráno, jakmile vyjde slunce, vstaneš, vtrhneš do města a hle, on a lid, jenž je s ním, vytáhne ⌈¹proti tobě⌉² a ty s ním ³naložíš, ⌈jak se ti namane⌉.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: ti vyjde naproti
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. h.: jak to nalezne tvá ruka

³⁴ V noci tedy Abímelek a všechen lid, který byl s ním, vstal a nastražili na Šekem zálohu -- čtyři ¹oddíly.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

³⁵ Když Gaal, syn Ebedův, vyšel a postavil se do vchodu městské brány, Abímelek a lid, který byl s ním, vstal ze zálohy.

³⁶ Gaal ten lid spatřil a řekl Zebúlovi: ¹Podívej se, lid sestupuje z ²vrcholů hor. Ale Zebúl mu ³odpověděl: Vidíš jen stín hor, podobný mužům.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³⁷ Gaal však ⌈¹mluvil stále dál.⌉² Řekl: Hle, lid ³sestupuje ze ⌈středu země⌉⁴ a jeden ⁵oddíl přichází od cesty k dubu⁶ věštců.⁷

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. h.: přidal ještě mluvení (srv. Gn 18,29; 2S 2,22 aj.)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: Pupku světa; Ez 38,12
5. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
6. v. 6; 4,11; Joz 19,33
7. ptc.; n.: hadačů / směrem od Elón–meonením

³⁸ Nato mu Zebúl řekl: Kde jsou tedy tvá ústa, kterými jsi ¹prohlásil: Kdo je Abímelek, že mu máme sloužit? Cožpak tohle není ten lid, kterým jsi kvůli němu pohrdl? ²Vytáhni už ³konečně a bojuj proti němu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

³⁹ Gaal tedy ¹vytáhl v čele šekemských občanů a bojoval proti Abímelekovi.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁴⁰ Abímelek jej však pronásledoval a on ¹před ním utekl. Padlo mnoho probodených až po vchod do brány.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴¹ Abímelek se usadil v Arúmě a Zebúl Gaala a jeho bratry vyhnal, takže nezůstali v Šekemu.

⁴² I stalo se příštího dne, že lid vyšel na pole. Oznámili to Abímelekovi.

⁴³ Ten vzal lid, rozdělil je do tří ¹oddílů a v poli nastražil zálohu. Rozhlédl se a hle, lid vychází z města. Povstal proti nim a pobil je.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

⁴⁴ Abímelek a ¹oddíly, které byly s ním, vtrhly a postavily se ke vchodu do městské brány. Další dva ²oddíly pak vtrhly na všechny, kdo byli na poli, a pobily je.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

⁴⁵ Abímelek proti městu ¹bojoval celý² den, dobyl to město a lid, jenž byl v něm, zabil. Město zbořil³ a posypal⁴ ho solí.⁵

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: + onen
3. n.: strhl
4. h.: zasel
5. Dt 29,23; Jr 17,6; Sf 2,9

⁴⁶ Když to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení^{1 2}chrámu El–beríta.³

1. v. 49; 1S 13,6†
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. tj. boha smlouvy; totožného s Baal–berítem (pánem smlouvy) ve v. 4

⁴⁷ Abímelekovi bylo oznámeno, že se shromáždili všichni občané šekemské věže.

⁴⁸ Tu Abímelek vystoupil na horu Salmón,¹ on i všechen lid, který byl s ním. Abímelek ⌈s sebou⌉² vzal sekery, usekl větev ze stromu, zvedl ji a položil si ji na rameno. Lidu, který byl s ním, řekl: Co jste viděli, že jsem udělal, pospěšte si a udělejte to jako já.

1. Ž 68,15p
2. h.: do své ruky

⁴⁹ Také všechen lid tedy ¹usekl ²každý svou větev, šli za Abímelekem, položili je na sklepení a zapálili nad nimi ⌈na tom sklepení oheň.⌉³ Tak zemřeli také všichni ⁴lidé ze šekemské věže, asi tisíc mužů a žen.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: to sklepení ohněm
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁵⁰ Potom šel Abímelek do Tebesu,¹ utábořil se u Tebesu a dobyl jej.

1. 2S 11,21; [podle Eusebia 20 km od Šekemu]

⁵¹ Uprostřed toho města byla pevná věž.¹ Tam utekli všichni muži a ženy, všichni občané města, zavřeli za sebou a vystoupili na střechu té věže.

1. Př 18,10

⁵² Abímelek přišel k věži, bojoval proti ní a přistoupil až ke vchodu té věže, aby ji spálil ohněm.

⁵³ Vtom svrhla jedna žena Abímelekovi na hlavu vrchní mlýnský kámen¹ a prorazila mu lebku.

1. h.: vůz; [tj. svrchní kámen neboli běhoun — oproti spodnímu (Jb 41,16); vážil obvykle asi 11,4—13,6 kg]

⁵⁴ Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše,¹ a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě.² Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel.

1. 1S 14,6!
2. 1S 31,4

⁵⁵ Když izraelští ¹muži viděli, že Abímelek zemřel, ²odešli ³každý do svého domova.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: místa

⁵⁶ Tak Bůh ¹odplatil² Abímelekovi za zlo, jež ³spáchal proti svému otci, když zabil svých sedmdesát bratrů.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. 2Pa 6,23; Ž 94,23; Př 24,12; Oz 12,3
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁵⁷ Také všechno zlo šekemských mužů Bůh obrátil na jejich hlavu¹ a přišla na ně kletba Jótama, syna Jerubaalova.

1. 1S 25,39; 1Kr 2,44; Neh 3,36; Est 9,25

¹ Po Abímelekovi pak povstal k ¹záchraně Izraele isacharský muž Tóla,² syn Púy, syna Dódova. Ten ³bydlel v Šamíru⁴ v efrajimském pohoří.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. 3,31p; srv. Gn 46,13
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Joz 15,48; 1Pa 24,24

² Soudil Izrael dvacet tři let. Zemřel a byl pohřben v Šamíru.

³ Po něm povstal Jaír Gileádský¹ a soudil Izrael dvacet dva let.

1. [tedy asi Manasesovec — srv. Nu 32,41; 1Kr 4,13]

⁴ Ten ¹měl třicet synů,² jezdících na třiceti oslech a patřilo jim třicet měst.³ Podle nich ⁴nazývají Jaírova tábořiště, která jsou v zemi Gileádu, až do tohoto dne.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 12,9
3. v h. použit dvakrát stejný výraz ‘ajir — jednou pro osly (12,14; Iz 30,6.24), podruhé pro města
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Jaír zemřel a byl pohřben v Kamónu.

Amónský útlak

⁶ A synové Izraele dále^{1 2}páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, sloužili³ baalům a aštoretám,⁴ bohům aramejským,⁵ bohům sidónským,⁶ bohům moábským,⁷ bohům synů Amónových⁸ a bohům Pelištejců.⁹ Opustili¹⁰ Hospodina a nesloužili mu.

1. 3,12p; 4,1; 8, 28; 13,1
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 2,11!
4. 1S 12,10
5. [Jejich hlavními bohy byly Hadad, Mot, Anat a Rimón (2Kr 5,18).]
6. [především Aštoreta; 1Kr 11,5]
7. [tj. Kemóš, aj.; 11,24; 1Kr 11,7; 2Kr 23,13]
8. [tj. Milkóm = Molek; 1Kr 11,5.7; 2Kr 23,10]
9. [Dágon (16,23; 1S 5,2), Baal–zebúb (2Kr 1,2) aj.]
10. 2,12

⁷ Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on je vydal¹ do ruky Pelištejců² a do ruky synů Amónových.³

1. h.: prodal; 2,14
2. 13,1
3. 3,13

⁸ ⌈Stírali a svírali⌉¹ syny Izraele od onoho roku po osmnáct let, všechny syny Izraele, kteří sídlili na druhé straně Jordánu v emorejské² zemi, jež leží v Gileádu.

1. n.: utiskovali / drtili; dvě velmi podobná synonyma; pouze záměna prostřední kořenové souhlásky, navíc graficky velmi podobné
2. 11,19; Nu 21,13; Dt 1,4

⁹ Synové Amónovi přešli Jordán, aby bojovali také proti Judovi, proti Benjamínovi a proti Efrajimovu domu. ¹Izraelcům bylo velmi úzko.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁰ Synové Izraele tehdy volali k Hospodinu o pomoc:¹ Zhřešili jsme proti ²tobě, vždyť jsme opustili našeho Boha a sloužili jsme baalům.

1. 3,9
2. f., ženský rod

¹¹ Nato Hospodin synům Izraele ¹odpověděl: Od ²Egypťanů, od ³Emorejců, od synů Amónových a od Pelištejců,

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹² Sidónců, ¹Amálekovců a ²Maónců,³ když vás utlačovali⁴ a křičeli jste ke mně, ne zachraňoval jsem vás snad z jejich ruky?

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. [snad Meunité; srv. 2Pa 26,7; LXX: Madiam (Midján; zhruba z téže oblasti jako Meunité, tj. východně od Edómu)]
4. 4,3; Ž 106,42

¹³ Jenže vy jste mě opustili a sloužili¹ jste jiným bohům. Proto vás ⌈už nebudu⌉² zachraňovat.

1. Dt 5,9
2. h.: nebudu pokračovat; v. 6

¹⁴ Jděte a volejte o pomoc k bohům,¹ které jste si vyvolili.² Oni ať vás zachrání v době vašeho soužení.³

1. Dt 32,37; Jr 2,28
2. 5,8; Joz 24,15
3. Jr 14,8

¹⁵ Avšak synové Izraele řekli Hospodinu: Zhřešili jsme, ¹nalož s námi zcela tak, jak je dobré ve tvých očích.² Jen nás, ³prosíme, tohoto dne vysvoboď.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 1S 3,18
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹⁶ Pak odstranili ze svého středu cizí bohy,¹ sloužili² Hospodinu a jeho duše ⌈se ustrnula nad⌉³ trápením⁴ Izraele.

1. Dt 31,16; Joz 24,20; 1S 7,3
2. 2,7
3. h.: byla krátká v…; tj.: stala se netrpělivá s … (srv. Nu 21,4p; Sd 16,16; Za 11,8
4. Dt 26,7

¹⁷ Synové Amónovi byli svoláni a utábořili se v Gileádu. Synové Izraele se také shromáždili a utábořili se v Mispě.¹

1. 1S 7,5; Jr 40,6p

¹⁸ Tu ¹lidé -- gileádská knížata -- říkali ²jeden druhému:³ Muž,⁴ který začne bojovat proti synům Amónovým, se stane ⁵předákem⁶ všech obyvatel Gileádu.

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: ke svému bližnímu
4. h.: Kdo je ten muž, jenž …? Ten bude
5. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
6. Sd 11,8

¹ Jiftách Gileádský byl udatný¹ hrdina a byl synem ²prostitutky.³ Jiftácha zplodil Gileád.

1. 6,12
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. [tudíž sociálním vyvržencem]; srv. 16,1; Joz 2,1

² I Gileádova žena mu porodila syny. Když synové té ženy vyrůstali, Jiftácha vyhnali. Řekli mu: Neobdržíš dědictví v domě našeho otce, protože jsi synem jiné ženy.

³ Jiftách ¹před svými bratry utekl a bydlel v zemi Tóbu.² K Jiftáchovi se seběhli ničemní³ muži a ⁴podnikali s ním výpady.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 2S 10,6—8
3. h.: prázdní; 9,4
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁴ I stalo se po několika dnech, že synové Amónovi bojovali s Izraelem.

⁵ Pak se stalo, když už synové Amónovi bojovali s Izraelem, že ¹přišli gileádští starší, aby vzali Jiftácha ze země Tóbu.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁶ Řekli Jiftáchovi: Pojď, ⌈staneš se naším vůdcem.⌉¹ Bojujme proti synům Amónovým.

1. h.: budeš nám za vůdce

⁷ Nato Jiftách gileádským starším ¹odpověděl: Cožpak jste mě vy neměli v nenávisti² a ne vyhnali jste mě z domu mého otce? ³Proč jste teď, když je vám úzko, přišli za mnou?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Gn 26,27
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

⁸ Gileádští starší Jiftáchovi řekli: Proto jsme se nyní obrátili¹ na tebe. Půjdeš s námi, budeš bojovat proti synům Amónovým a staneš se naším ²předákem³ nade všemi obyvateli Gileádu.

1. 1Kr 12,27
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Sd 10,18

⁹ Tu Jiftách gileádským starším řekl: Jestliže mě pohnete k návratu, ⌈abych bojoval⌉¹ proti synům Amónovým a Hospodin je ²přede mnou vydá, já budu vaším ³velitelem.

1. n.: abychom bojovali
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Gileádští starší Jiftáchovi ¹odpověděli: Hospodin bude mezi námi svědkem,² jestliže to neprovedeme podle tvého slova.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. ptc.; h.: slyšícím; srv. Dt 1,16; Gn 31,50; Jr 42,5; Mi 1,2

¹¹ Jiftách tedy šel s gileádskými staršími a lid jej ¹ustanovil nad sebou za ²předáka a za vůdce. Jiftách přednesl všechna svá slova ³před Hospodinem v Mispě.⁴

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. v. 34; 10,17

¹² Potom poslal Jiftách posly¹ ke králi synů Amónových se ²slovy: ⌈Co proti mně máš,⌉³ že jsi ke mně ⁴přitáhl, abys vedl válku proti⁵ mé zemí?

1. Nu 20,14; Dt 2,26
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: co mně a tobě; 2Pa 35,21
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. h.: v …

¹³ Král synů Amónových Jiftáchovým poslům ¹odpověděl: Vždyť² Izrael zabral³ mou zemi, když vystupoval z Egypta, od Arnónu⁴ až po Jabok a až k Jordánu. Nuže, vrať ⁵ji zpět v pokoji.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: To, že
3. Dt 3,8; Joz 11,16
4. Dt 2,24
5. pl., množné číslo (plurál)

¹⁴ Jiftách pak poslal zase znovu posly ke králi synů Amónových.

¹⁵ A řekl mu: Toto ¹prohlásil Jiftách: Izrael nezabral moábskou zemi ani zemi synů Amónových.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Protože když vystupovali z Egypta, šel Izrael pustinou až k Rákosovému moři a přišel do Kádeše.¹

1. Nu 20,1

¹⁷ Tu poslal Izrael posly k edómskému králi¹ se ²slovy: ³Dovol, ať jen projdu tvou zemí. Ale edómský král je nevyslyšel. Také k moábskému králi poslal, ale ani ten nesvolil, a tak Izrael zůstal v Kádeši.

1. Nu 20,14nn
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹⁸ Šel pustinou, obešel¹ edómskou zemi a moábskou zemi a přišel k moábské zemi od východu slunce. Utábořili se na druhé straně Arnónu. Nevstoupili na moábské území,² protože Arnón je hranicí Moábu.³

1. Nu 21,4v
2. h.: hranici (v. 20.22; 1,18)
3. Nu 21,13

¹⁹ Pak poslal Izrael posly k emorejskému králi Síchonovi, králi Chešbónu. Izrael mu řekl: ¹Dovol, ať jen projdeme² tvou zemí až na moje území.³

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. mnohé rkpp LXX a Vul emendují (srv. v. 17; Nu 21,21; Dt 2,27): projdu
3. (20,36; 1S 14,46); //Nu 21,21n; h.: místo

²⁰ Ani Síchon Izraeli nevěřil, že jen ¹projde jeho územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, utábořili se v Jahasu² a bojoval s Izraelem.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Dt 2,32p

²¹ A Hospodin, Bůh Izraele,¹ vydal² Síchona a všechen jeho lid³ Izraeli do ruky a pobili je. Izrael obsadil celou zemi ⁴Emorejců, ⁵obyvatel oné země.

1. 4,6!
2. 1,2!
3. n : válečný lid / vojsko; 7,3; 20,22; 1S 26,7; 1Pa 19,7
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)

²² Obsadili veškeré emorejské území od Arnónu až k Jaboku a od pustiny až k Jordánu.

²³ Nuže, Hospodin, Bůh Izraele, podrobil ¹Emorejce svému izraelskému ²lidu, a ty že ho obsadíš?

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁴ Což neobsadíš to, co ti podrobí Kemóš,¹ tvůj bůh, právě a jen to? Vše, co podrobil Hospodin, náš Bůh, ²nám, to obsadíme my.

1. Nu 21,29; 1Kr 11,7; Jr 48,7p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁵ Nuže, cožpak jsi ¹opravdu ²lepší než moábský král Balák,³ syn Sipórův? Cožpak ⁴opravdu vedl při s ⁵Izraelci, bojoval snad ⁶vážně proti nim?

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Nu 22—24
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁶ Když bydlel Izrael v Chešbónu a v jeho ¹vesnicích, v Aróeru a v jeho ²vesnicích a ve všech městech, která jsou ³vedle Arnónu, tři sta let, ⁴proč jste je nedobyli zpět⁵ během oné doby?

1. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
5. h.: nevysvobodili

²⁷ Já jsem se vůči tobě neprohřešil, avšak ty proti mně ¹pácháš zlo, ⌈když proti mně chceš vést⌉² válku. Ať dnes Hospodin rozhodne jako ³soudce⁴ mezi syny Izraele a mezi syny Amónovými.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n.: abys proti mně vedl
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Gn 16,5; 18,25; 1S 24,13v

²⁸ Ale král synů Amónových neposlechl Jiftáchova slova, která mu vzkázal.

Jiftáchův slib

²⁹ Tu na Jiftáchovi ¹spočinul Duch Hospodinův. Táhl Gileádem a Manasesem, táhl i Mispou gileádskou a z Mispy gileádské táhl k synům Amónovým.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³⁰ Jiftách tehdy učinil¹ slib Hospodinu. Řekl: Jestliže ²opravdu vydáš syny Amónovy do mé ruky,

1. h.: slíbil; Gn 28,20; Dt 23,22; 1S 1,11; Kaz 5,3
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

³¹ stane se toto: Cokoli vycházející, co mi vyjde naproti ze dveří mého domu, až se v pokoji¹ navrátím od synů Amónových, bude patřit Hospodinu a ²přinesu to jako zápalnou oběť.

1. n.: radostně / spokojeně / se zdarem; 8,9!
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

³² Potom Jiftách táhl k synům Amónovým, aby proti nim bojoval, a Hospodin je vydal do jeho ruky.

³³ A pobíjel je od Aróeru, až tam, kudy se jde¹ do Minítu,² dvacet měst až po Ábel–keramím, tuze velkou porážkou.³ Synové Amónovi byli ⁴před syny Izraele pokořeni.⁵

1. h.: můžeš jít; 6,4
2. Ez 27,17
3. 15,8; 1S 19,8
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 3,30; 8,28

Jiftáchova dcera

³⁴ Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle, jeho dcera mu vyšla naproti s tamburínkami¹ a s tanci. Neměl mimo ni² syna ani dceru, pouze ji, jedináčka.³

1. Ex 15,20; 1S 18,6; Jr 31,4
2. TM: m.; některé rkpp LXX, Pš, Tg: f.
3. Za 12,10; L 7,12

³⁵ I stalo se, jak ji uviděl, že roztrhl¹ své ²roucho a řekl: Běda, má dcero, ³nadobro jsi mě srazila.⁴ Ty ⌈na mě přivádíš zkázu.⌉⁵ Já jsem se zavázal⁶ Hospodinu svými ústy a ⁷nemohu to vzít zpět.

1. @Gn 37,29; Joz 7,6; 2S 1,11*
2. pl., množné číslo (plurál)
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: srazilas mě na kolena
5. h.: jsi mezi mými zkázonosci (srv. Ž 118,7p!); 1Kr 18,17; 1Pa 2,7
6. h.: otevřel …
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³⁶ Nato mu řekla: Můj otče, zavázal¹ ses Hospodinu svými ústy. ²Nalož se mnou podle toho, co vyšlo z tvých úst,³ poté, co za tebe Hospodin vykonal ⁴pomstu⁵ nad tvými nepřáteli ze synů Amónových.

1. h.: otevřel …
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Nu 30,2
4. pl., množné číslo (plurál)
5. Jr 11,20; 46,10; Ez 25,14; 2S 4,8

³⁷ Dále svému otci řekla: Ať je se mnou ¹uzavřena tato ²úmluva: Nech mi dva měsíce. Chci ³odejít se svými přítelkyněmi, budu se rozplývat⁴ nářkem na horách a budu oplakávat své panenství.⁵

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. kohorativ
4. h.: sestupovat; srv. Iz 15,3
5. [tj. v důsledku též bezdětnost (Gn 30,23; L 1,25)]

^{38 1}Odpověděl jí: Jdi. Dal² jí na to dva měsíce a ona šla se svými přítelkyněmi a oplakávala v horách své panenství.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: Určil (1Kr 5,23); h.: Poslal

³⁹ I stalo se po¹ dvou měsících, když se navrátila k svému otci, že s ní ²naložil podle svého slibu, který dal.³ Ona nepoznala⁴ muže. Stalo se pak v Izraeli zvykem,⁵

1. h.: + skončení
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. [Existují dva základní výklady. První předpokládá doslovné naplnění — lidskou oběť (to, že zemřela jako panna a nepoznala radost manželství a mateřství). Ovšem vzhledem k tomu, že lidské oběti byly v Izraeli zakázány (Dt 12,31), mnozí uvažují o náhradě — zde snad v podobě doživotního celibátu.]
4. Gn 4,1p
5. 2Pa 35,25; h.: ustanovením

⁴⁰ že se ⌈rok co rok⌉¹ dcery Izraele ²scházely, aby si připomínaly³ dceru Jiftácha Gileádského po čtyři dny v roce.

1. h.: ze dnů na dny; 21,19; Ex 13,10; 1S 1,3
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: zpěvem oplakávaly; 5,11

¹ Efrajimští ¹⌈muži byli svoláni, táhli⌉ na sever a řekli² Jiftáchovi: ³Proč jsi táhl bojovat proti synům Amónovým, a nás⁴ jsi nezavolal, abychom šli s ⁵tebou? Tvůj dům nad tebou spálíme ohněm.⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Př 17,14; 18,19; Kaz 10,12
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
4. h.: na nás
5. f., ženský rod
6. 14,15

² Nato jim Jiftách řekl: Byl jsem mužem velikého sporu,¹ já a můj lid, se syny Amónovými. Volal jsem k vám o pomoc, ale nezachránili jste mě z jejich ruky.

1. n : Měl jsem velký spor; Jr 15,10

³ Když jsem viděl, že mě ¹nezachráníte, ⌈vystavil jsem tedy svůj ²život nebezpečí,⌉³ táhl jsem na syny Amónovy a Hospodin mi je vydal⁴ do ruky. ⁵Proč jste na mě tohoto dne ⁶vytáhli, abyste proti mně bojovali?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. h.: položil jsem svou duši do své dlaně; 5,18v; 9,17v; 1S 19,5; 28,21
4. 1,2!; 11,21
5. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁴ Pak Jiftách shromáždil všechny gileádské muže, bojoval s Efrajimem a gileádští muži pobili ¹Efrajimce, protože řekli: Vy ²Gileáďané jste efrajimští uprchlíci ⌈uprostřed Efrajima a uprostřed Manasesa.⌉³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. n.: něco mezi Efrajimem a Manasesem

⁵ Gileád dobyl na Efrajimovi jordánské brody. Kdykoli se ¹stalo, že efrajimští uprchlíci ²říkali: Chci se přebrodit, tu jim gileádští muži ³odpověděli: Ty jsi Efratejec?⁴ Pokud řekl: Nejsem,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Rt 1,2

^{6 1}poručili mu: ²Tak řekni: Šibbolet.³ Pokud řekl: Sibbolet a ⁴nedokázal to vyslovit správně, chytili ho a zabili ho tam u jordánských brodů. V oné době padlo z Efrajima čtyřicet dva tisíce mužů.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. [H. výraz znamená „proud“ (Ž 69,3), ale byl evidentně vybrán pro zkoušku výslovnosti.]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁷ Jiftách soudil Izrael šest let. I zemřel Jiftách Gileádský a byl pohřben v jednom z gileádských měst.¹

1. LXX: ve svém městě Gileádu

Soudcové Ibsán, Elón a Abdón

⁸ Po něm soudil Izrael Ibsán z Bét–lechemu.¹

1. [Asi nejde o Bét–lechem (tradičně přepisováno: Betlém) judský (17,7), ale zabulónský (Joz 19,15).]

⁹ Ten ¹měl třicet synů.² Třicet dcer vyvdal³ pryč a třicet dcer přivedl pro své syny odjinud.⁴ Izrael soudil sedm let.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 10,4
3. h.: poslal
4. h.: z venku

¹⁰ I zemřel Ibsán a byl pohřben v Bét–lechemu.

¹¹ Po něm soudil Izrael Elón¹ Zabulónský. Soudil Izrael deset let.

1. též jméno čeledi v Zabulónovi (Gn 46,14; Nu 26,26)

¹² I zemřel Elón Zabulónský a byl pohřben v Ajalónu v zabulónské zemi.

¹³ Po něm soudil Izrael Abdón, syn Hiléla Pireatónského.

¹⁴ Ten ¹měl čtyřicet synů a třicet ²vnuků jezdících na sedmdesáti oslech. Soudil Izrael osm let.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

¹⁵ I zemřel Abdón, syn Hiléla Pireatónského, a byl pohřben v Pireatónu v efrajimské zemi v Amáleckém pohoří.

¹ Synové Izraele dále^{1 2}páchali³ to, co je v Hospodinových očích zlé, a Hospodin je vydal na čtyřicet let do ruky Pelištejců.

1. 3,12p; 4,1; 8, 28; 10,6
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 2,11

² Byl jeden muž ze Soreje¹ z danovské čeledi jménem Manóach. Jeho žena byla neplodná² a nerodila.

1. v. 25; 16,31; 18,2; Joz 15,33
2. Gn 11,30

³ Té ženě se ukázal Hospodinův ¹anděl² a řekl jí: ³Jen ⁴pohleď: Jsi neplodná a nerodila jsi, ale otěhotníš a porodíš syna.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 2,1; Nu 22,22
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁴ Nuže, měj se ¹bedlivě na pozoru: Nebudeš pít víno ani pivo² a nebudeš jíst nic nečistého.³

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. L 1,15
3. Lv 11,4nn

⁵ Neboť hle, budeš¹ těhotná a ²porodíš syna. Na jeho hlavu ³nevstoupí břitva, protože ten chlapec bude od těhotenství Boží nazír.⁴ On začne zachraňovat Izrael z ruky Pelištejců.

1. n.: jsi
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. tj. zasvěcenec; 16,17; Nu 6,13

⁶ Ta žena ¹šla a řekla svému muži: Přišel ke mně muž Boží. Jeho vzhled byl jako vzhled Božího ²anděla, velmi hrozný.³ Nezeptala jsem se ho, odkud je, ani on mi neoznámil své jméno.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
3. Dt 7,21; Da 8,17; Mt 28,4

⁷ A řekl mi: Hle, ty budeš těhotná a ¹porodíš syna. Teď nebudeš pít víno ani pivo a nebudeš jíst žádnou nečistotu, protože ten chlapec bude Boží nazír od samého těhotenství až do dne své smrti.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ Nato Manóach naléhavě prosil¹ Hospodina. Řekl: Dovol, můj Pane, ²prosím, ať muž Boží, kterého jsi poslal, přijde znovu k nám a poučí nás, co máme ³udělat s tím narozeným chlapcem.

1. Gn 25,21; Ex 8,26
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁹ A Bůh ¹Manóacha² vyslyšel. Boží ³anděl přišel znovu k té ženě, když ⁴pobývala na poli a její muž Manóach s ní nebyl.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Nu 21,3; 1Kr 17,22
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁰ Ta žena si tedy pospíšila, běžela a oznámila to svému muži. Řekla mu: Hle, ukázal se mi ten muž, jenž ke mně ¹onehdy přišel.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹¹ Tu Manóach vstal a šel za svou ženou, přišel k tomu muži a ¹zeptal se ho: Ty jsi ten muž, který mluvil² s touto ženou? On ³odpověděl: To jsem já.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: jsi mluvil
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Manóach řekl: Nechť se nyní ¹naplní² tvá slova přikazující, jaké ³je ⌈nařízení o tom chlapci⌉⁴ a ⌈jeho díle.⌉⁵

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. v. 17; srv. Joz 23,14; 1S 9,6
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: správné způsoby toho chlapce; (Kaz 8,5n; Iz 28,26)
5. n.: díle při něm; tj. co s ním

¹³ Hospodinův ¹anděl Manóachovi řekl: Ať se ta žena má na pozoru před vším, o čem jsem jí řekl.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Nepojí z ničeho, co pochází¹ z vinné révy. Nebude pít víno ani pivo a nebude jíst žádnou nečistotu.² Vše, co jsem jí přikázal, ať ³zachovává.

1. h.: vyjde
2. v. 17; srv. Joz 23,14; 1S 9,6
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁵ Manóach pak Hospodinovu ¹andělu řekl: ²Dovol, ať tě zdržíme³ a ⁴připravíme ⁵ti kůzle.⁶

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. h.: zadržíme
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 6,19; 15,1; Gn 27,9

¹⁶ Hospodinův ¹anděl Manóachovi ²odpověděl: Pokud mě zdržíš, nepojím z tvého ³pokrmu, ale ⁴připravíš–li Hospodinu zápalnou oběť, ⁵přines ji. Manóach totiž nevěděl, že je to Hospodinův ⁶anděl.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Manóach se pak Hospodinova ¹anděla ²zeptal: Jak zní tvé jméno? Ať tě poctíme, až se ³naplní tvé slovo.⁴

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. K: pl.

¹⁸ Ale Hospodinův ¹anděl mu ²odpověděl: ³Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.⁴

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Ž 139,6

¹⁹ Manóach tedy vzal kůzle a přídavnou oběť a ¹přinesl to na skálu Hospodinu. Ten ⌈se ²ukázal jako podivuhodný ve svém ³působení a Manóach a jeho žena to ⁴viděli.⌉⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. n.: aby podivuhodně jednal a Manóach…; n : když tu dochází k divné věci před zraky Manóacha a jeho ženy

²⁰ I stalo se, když stoupal plamen od oltáře k nebesům, že i Hospodinův ¹anděl vystoupil v plameni z oltáře. Když to Manóach a jeho žena ²viděli, padli tváří³ k zemi.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. h.: na své tváře; Joz 5,14; 2Pa 20,18; Neh 8,6; Da 10,15

²¹ Více¹ se už Hospodinův ²anděl Manóachovi a jeho ženě neukazoval.³ Tehdy Manóach poznal, že to byl Hospodinův ⁴anděl.

1. 8,28p
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
3. Gn 12,7; Ex 3,2; 1S 3,21
4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

²² Tu Manóach řekl své ženě: ¹Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha.²

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 6,22; Gn 32,30

²³ Ale jeho žena mu ¹odpověděla: Kdyby se Hospodinu zalíbilo nás usmrtit, nepřijal by z naší ruky zápalnou a přídavnou oběť, ani by nám ne ukázal všechny tyto věci a nezvěstoval by nám po celý² ten čas něco takového.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: podobný

²⁴ Ta žena pak porodila syna a nazvala ho jménem Samson. Chlapec vyrůstal¹ a Hospodin mu žehnal.²

1. 1S 2,21
2. 2S 6,11!

²⁵ A Hospodinův Duch¹ jej začal ponoukat v táboře Danovců mezi Soreou² a Eštaólem.

1. 3,10
2. v. 2

¹ Tehdy Samson sestoupil do Timny¹ a spatřil v Timně ženu z pelištejských dcer.

1. n.: Timnaty; Joz 15,10.57; 19,43; Sd16,4p

² Vystoupil tedy odtamtud a oznámil to svému otci a své matce. Řekl: Uviděl jsem v Timně ženu z pelištejských dcer. Nuže, vezměte¹ ji pro mě za ženu.

1. [Jako hlava rodiny otec vykonával autoritu ve všech věcech, včetně volby manželky (12,9; Gn 34,4; Neh 10,30n).]

³ Jeho otec a ¹matka mu však řekli: Cožpak se nenajde žena mezi dcerami tvých bratrů a v celém mém lidu, že si jdeš vzít ženu² z neobřezaných³ Pelištejců? Ale Samson svému otci ⁴odpověděl: Tu pro mě vezmi, protože ona je v mých očích ta pravá.⁵

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Gn 24,3; 26,34n; Ex 34,16; Dt 7,3
3. 15,18; Gn 34,14; 1S 14,6; 17,26; 2S 1,20
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. n : se mi líbí; srv. 1S 18,20.26; 2Pa 30,4

⁴ Jeho otec ani ¹matka nevěděli, že je od Hospodina,² protože on hledá u Pelištejců příležitost. V oné době Pelištejci^{3 4}vládli nad^{5 6}Izraelci.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Joz 11,20
3. 13,1; 15,11; Dt 28,48
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. h.: v …
6. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

⁵ I sestoupil Samson, jeho otec i ¹matka do Timny a přišli až k vinicím u Timny a hle, ²potkal se s ním mladý řvoucí lev.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. h.: mladý lev ze lvů (srv. častou vazbu kůzle z koz — 13,15); [Kdysi se v jižním Judsku vyskytovali hojně (srv. též skutečnost, že h. má šest výrazů pro lva).]

⁶ Tu jej uchvátil¹ Duch Hospodinův a on ho roztrhl,² jako by roztrhl kůzle, ačkoliv neměl nic v ruce. Svému otci ani ³matce nepověděl, co udělal.

1. v. 19; 15,14; 1S 10,6!
2. 1S 17,34—37; 2S 23,10
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ Pak sestoupil dolů a promluvil s tou ženou; v Samsonových očích to byla ta pravá.

⁸ Po několika dnech se opět vrátil, aby si ji vzal. Přitom odbočil, aby se podíval na zdechlinu toho lva, a ¹vida: V těle toho lva byl roj včel a med.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ Tak si ho vyškrábl¹ na ²dlaň a ⌈dal se při ³chůzi do ⁴jídla.⌉^{5 6}Přišel k svému otci a ⁷matce, dal jim to a oni jedli. Nepověděl jim však, že ten med vyškrábl ze lvího těla.⁸

1. n.: odloupnul
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. n.: šel a přitom jedl; h.: šel jít a jíst
6. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. [Dotyk s „nečistou“ mrtvolou evidentně poskvrnil Samsonovo zasvěcení (13,14; Lv 11,8).]

¹⁰ Jeho otec pak sestoupil k té ženě a Samson tam ¹uspořádal hostinu, protože tak to mládenci dělávali.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹¹ I stalo se, jak ho uviděli,¹ že vybrali třicet společníků a ti ²zůstali s ním.

1. některé rkpp. LXX čtou: Protože se báli
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹² Samson jim řekl: ¹Dovolte, ať vám dám hádanku.² Jestliže mi s ³jistotou sdělíte ⌈její řešení⌉⁴ za sedm dnů hostiny⁵ a uhodnete–li, dám vám třicet košil⁶ a třicet proměnných rouch.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 1Kr 10,1; Př 1,6; Ez 17,2
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. h.: ji
5. Gn 29,22.27
6. n.: pláten; Př 31,24

¹³ Jestliže mi ho ale nebudete schopni oznámit, dáte vy mně třicet košil a třicet proměnných rouch.¹ Řekli mu: Dej nám svou hádanku, poslechneme si ji.

1. Gn 45,22; 2Kr 5,5.22

¹⁴ Řekl jim tedy: Ze ¹žrouta vyšla potrava a ze silného vyšla sladkost. Tři dny nebyli schopni oznámit řešení té hádanky.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁵ Když nastal sedmý¹ den, řekli Samsonově ženě: Přemluv² svého muže, ať nám sdělí řešení té hádanky, jinak spálíme tebe i dům tvého otce ohněm.³ Copak jste nás svolali kvůli našemu ⁴ožebračení? ⌈To snad ne?⌉⁵

1. LXX a Pš čtou se změnou jednoho h. písmene: čtvrtý
2. 16,5; 1Kr 22,20nn; Jr 20,7
3. 12,1; 15,6
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. pět h. rkpp a Tg čtou: (svolali) sem …

¹⁶ Samsonova žena se před ním rozplakala a řekla: ⌈Vůbec mě nemáš rád,⌉^{1 2}nemiluješ mě.³ Synům mého lidu jsi dal hádanku a mně jsi nesdělil její řešení. Řekl jí: Hle, svému otci ani své matce jsem ho nesdělil, a tobě ho mám ⁴sdělit?

1. pf.; h.: Jenom mě nenávidíš
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 16,15
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁷ A plakala před ním těch sedm dnů, kdy ¹měli svou hostinu. Sedmý den se stalo, že jí ho sdělil, protože na něho naléhala.² I sdělila řešení té hádanky synům svého lidu.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 16,16

¹⁸ Muži toho města mu pak sedmého dne, dříve než ¹zapadlo slunko, řekli: Co je sladší než med a co silnější než lev? ²Odpověděl jim: Kdybyste neorali s mou jalovicí,³ mou hádanku byste neuhodli.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Oz 10,11; [Jelikož s jalovicí se neoralo, Samson jim říká, že jednali nepoctivě skrze jeho ženu.]

¹⁹ Tu jej uchvátil¹ Duch Hospodinův a sestoupil do Aškalónu.² Pobil z nich třicet mužů, pobral jejich ³výstroj a dal proměnná roucha těm, kdo sdělili řešení hádanky. Pak vzplanul jeho hněv a on vystoupil do domu svého otce.

1. v. 6
2. 1,18
3. pl., množné číslo (plurál)

²⁰ Samsonova žena se potom ¹dostala jeho příteli, který mu byl společníkem.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹ I stalo se po několika dnech ve dnech sklizně pšenice,¹ že Samson navštívil svou ženu s kůzletem.² Řekl: Chci ³vejít⁴ ke své ženě do pokoje. Ale její otec mu ⁵nedovolil vejít.

1. 6,11; Gn 30,14; 1S 6,13p
2. 13,15; Gn 38,17
3. kohorativ
4. 16,1; Gn 6,4p; Dt 21,13
5. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

² Její otec dále řekl: Říkal jsem si ¹stále, že jsi ji ²opravdu neměl rád,³ a dal jsem ji tvému společníkovi. Což není její mladší⁴ sestra hezčí⁵ než ona? ⁶Nechť je tvá místo ní.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 14,16
4. srv. Gn 29,16—28; 1S 18,19—21
5. Gn 6,2p
6. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

³ Ale Samson jim řekl: Tentokrát jsem vůči Pelištejcům nevinný, když s nimi zle ¹naložím.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴ Tu Samson šel a polapil tři sta lišek.¹ Vzal pochodně, obrátil ocas k ocasu a umístil jednu pochodeň doprostřed mezi ty dva ocasy.

1. n.: šakalů; Neh 3,35; Ž 63,11; Pl 5,18; Ez 13,4

⁵ Pak zapálil na pochodních oheň a vypustil je do nepožatého obilí¹ Pelištejců. Tak zapálil² vše -- od stohu přes nepožaté obilí až po vinici i olivový háj.

1. Dt 16,9; 23,26
2. Ex 22,6; 2S 14,30

⁶ Pelištejci se ¹ptali: Kdo tohle udělal? A lidé říkali: Samson, zeť toho Timnaťana, protože vzal jeho ženu a dal ji jeho společníkovi. A tak Pelištejci ²vyšli a upálili ji i³ jejího otce ohněm.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. mnoho rkpp.: + dům; srv. 14,15

⁷ Nato jim Samson řekl: Pokud budete ¹páchat něco takového, tak nepřestanu,² dokud se vám ³ne pomstím.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. h.: přestanu snad… ?
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁸ A zbil je, ⌈hlava nehlava,⌉¹ velkou ranou.² Pak sestoupil dolů a usadil se ve skalní strži Étamu.

1. h.: stehno na kyčli; $
2. n.: porážkou; 11,33; Joz 10,10

⁹ Pelištejci však ¹vytáhli, utábořili se v Judsku a rozložili² se v Lechí.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 2S 5,18.22

¹⁰ Judští ¹muži se ²ptali: ³Proč jste proti nám ⁴vytáhli? ⁵Odpověděli: Abychom spoutali Samsona. ⁶Vytáhli jsme, abychom mu provedli to, co on provedl nám.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹¹ Tři tisíce mužů z Judska tedy sestoupilo ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: Cožpak jsi nevěděl, že nad námi vládnou Pelištejci? Co jsi nám to provedl? ¹Odpověděl jim: To, co provedli mně, to jsem i já provedl jim.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Řekli mu: Sestoupili jsme, abychom tě spoutali, abychom tě vydali Pelištejcům do ruky. Nato jim řekl Samson: Přísahejte mi, že vy proti mně nezasáhnete.

^{13 1}Prohlásili tedy před ním: Ne, jenom tě ²pevně svážeme a vydáme tě do jejich ruky. ³Určitě tě neusmrtíme. Svázali ho do dvou nových popruhů⁴ a ⁵odvedli ho od té skály.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. 16,11n; Ez 3,25
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Když ¹přicházel k Lechí, Pelištejci ⌈ho přivítali řevem.⌉² Vtom ho uchvátil³ Duch Hospodinův a popruhy, které měl na pažích, byly jako knoty,⁴ které se spálily v ohni, a pouta se mu uvolnila⁵ z ⁶rukou.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: mu křičeli vstříc; 14,5; 1S 17,52
3. 14,6
4. h.: lněné; Iz 43,17
5. h.: rozplynula
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Pak našel čerstvou¹ oslí čelist,² vztáhl ³ruku, zmocnil se jí a pobil s ní tisíc mužů.⁴

1. tj. pevnou, nikoliv křehkou
2. 3,31p
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Lv 26,8; Joz 23,10

¹⁶ Tehdy Samson pravil: Oslí čelistí ⌈hromadu, dvě hromady,⌉¹ oslí čelistí pobil jsem tisíc mužů.

1. n.: osla, dva osly (hromada = náklad na osla)

¹⁷ I stalo se, když domluvil, že odhodil tu čelist z ¹ruky a nazval ono místo Rámat–lechí.²

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. tj. Výšina čelisti

¹⁸ Pak dostal velkou žízeň¹ a volal k Hospodinu.² Řekl: Ty jsi ³vložil do ruky svého otroka⁴ tuto velikou spásu⁵ a teď tu zemřu žízní a padnu do ruky těch neobřezanců!⁶

1. 8,4
2. 16,28; 1S 12,18; 1Kr 17,20n; 1Pa 21,26; Ž 3,5
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Dt 34,5p
5. Př 21,31
6. 14,3

¹⁹ A Bůh rozpoltil¹ prohlubeň, která je v Lechí. ²Vyšla z ní voda, on se napil, jeho duch se navrátil a ⌈³ožil.⁴ Proto ji nazval⌉⁵ jménem Pramen volajícího,⁶ jenž je v Lechí až do tohoto dne.

1. Neh 9,11; Ž 74,15; Iz 41,17n
2. pl., množné číslo (plurál)
3. masora odděluje toto slovo od následujícímu pomocí přízvuku zvaného dělič
4. Gn 45,27; 1S 30,12; 1Kr 17,22
5. n.: díky tomu ožil. Nazval ji
6. h.: En haqqóré

²⁰ Soudil potom Izrael za dnů Pelištejců dvacet let.

¹ Potom šel Samson do Gazy.¹ Uviděl tam ²prostitutku³ a vešel⁴ k ní.

1. 1,18
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 11,1; Joz 2,1; Př 23,27
4. Gn 6,4p

² Obyvatelům Gazy bylo řečeno: Přišel sem Samson. Obcházeli a číhali na něho celou noc v bráně toho města a celou tu noc tiše vyčkávali se ¹slovy: Až do svítání² a pak ho zabijeme.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: světla rána; 1S 14,36; 2S 17,22; Mi 2,1; srv. Sd 19,26; Neh 8,3 — pouze světla
3. 1S 19,11; Sk 9,24

³ Samson však ležel jen do půlnoci. Uprostřed noci vstal, uchopil ⌈vrata městské brány a obě veřeje a vyrazil je i se závorou.⌉¹ Položil si je na ²ramena a ³vynesl na ⁴vrchol hory, která se tyčí ⁵směrem k Chebrónu.⁶

1. Dt 3,5
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 1,10; [hl. judské město vzdálené cca 60 km]

⁴ I stalo se potom, že se zamiloval do ženy v údolí Sorék¹ jménem Delíla.

1. [tj. Rudého vína; stejné údolí, ve kterém byla i Timna (14,1); věhlasné svými vinicemi (14,5)]

^{5 1}Vypravili se k ní tedy pelištejští vladaři² a řekli jí: Umluv³ ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a čím jej přemůžeme a svážeme, abychom ho pokořili. My ti dáme ⁴každý tisíc sto šekelů stříbra.⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 3,3v; Joz 13,3; 1S 5,8
3. 14,15; Př 2,16; 5,3n; 7,21
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. srv. 17,2; [tj. cca 12 kg za jednoho (+ krát pět?); naprosto mimořádná štědrost v porovnání s ročním platem deseti šekelů dle 17,10; dle Gn 37,28 celková suma 5500 odpovídala částce za 275 otroků]

⁶ A tak Delíla řekla Samsonovi: Pověz mi, ¹prosím, v čem spočívá tvá velká síla a čím můžeš ²být spoután, abys byl poražen.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁷ Samson jí ¹pověděl: Jestliže mě svážou sedmi syrovými lany,² která nebyla vysušena, zeslábnu³ a budu jako kterýkoli jiný člověk.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Jb 4,21
3. Mi 1,12; h. obvykle: onemocním; 1Kr 14,1; 2Kr 20,1

⁸ Pelištejští vladaři jí tedy ¹přinesli sedm syrových lan, která nebyla vysušena, a těmi ho svázala.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁹ Ti, kdo na něj ¹číhali, seděli² u ní v pokoji. Řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Zpřetrhal ta lana, jako se přetrhne šňůrka³ z koudele, když se přiblíží⁴ k ohni, a jeho síla nebyla odhalena.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. ptc; h.: záloha seděla (chápáno jako kolekt.)
3. Nu 15,38; Ez 40,3
4. h.: ucítí

¹⁰ Nato Delíla Samsonovi řekla: ¹Vida, podváděl² jsi mě a vykládal jsi mi lži. Nyní mi ³prosím pověz, čím můžeš ⁴být spoután.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. v. 13; Gn 31,7; Ex 8,25; Jb 13,9; Iz 44,20; Jr 9,4
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹¹ Řekl jí: Jestliže mě ¹pevně svážou novými popruhy,² s nimiž nebyla konána práce, zeslábnu a budu jako kterýkoli jiný člověk.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 15,13n

¹² Delíla tedy vzala nové popruhy a svázala ho jimi. Pak mu řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Ti, kdo na něj ¹číhali, ²seděli v pokoji. Ale on je na svých pažích zpřetrhal jako šňůry.³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Gn 14,23; 1Kr 7,15

¹³ Delíla nato Samsonovi řekla: Až doposud jsi mě podváděl a vykládal jsi mi lži. Pověz mi, čím můžeš ¹být spoután. Řekl jí: Stačí, když vetkáš sedm pramenů vlasů mé hlavy do osnovy.²

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. LXX: + zeslábnu a budu jako kterýkoliv jiný člověk. 14 Uspala ho tedy, vetkala sedm pramenů jeho hlavy do osnovy, [H. textová tradice byla asi zkrácena díky písařské chybě — přeskočení z výrazu „do osnovy“ ve v. 13 na výraz „do osnovy“ ve v. 14.]

¹⁴ Upevnila osnovu ještě kolíkem a řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! On se probral ze spánku a vytrhl ten kolík, člunek¹ i osnovu.

1. Jb 7,6

¹⁵ Nato mu řekla: Jak můžeš ¹říkat: ²Miluji³ tě, když tvé srdce⁴ není se mnou? Takhle jsi mě třikrát⁵ podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 15,2v
4. srv. Dt 6,5; Př 23,26
5. Nu 24,10
6. v. 5

¹⁶ I stalo se, když na něho naléhala¹ svými slovy celé dny, dotírala na něho, že se jeho duše k ²smrti unavila.³

1. 14,17
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. n : stal se netrpělivým; h.: jeho duše byla krátká

¹⁷ Tu jí otevřel¹ celé své srdce² a řekl jí: Na mou hlavu ³nevstoupila břitva,⁴ protože od lůna své matky jsem Boží nazír. Pokud bych byl oholen, odstoupí ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk.

1. h.: oznámil
2. ::Mi 7,5
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 13,5

¹⁸ Když Delíla viděla, že jí otevřel¹ celé své srdce, vzkázala a zavolala pelištejské vladaře: Tentokrát ²přijďte, protože mi³ otevřel celé své srdce. Pelištejští vladaři k ní ⁴přišli a ⁵přinesli s ⁶sebou stříbro.

1. h.: oznámil
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. K: jí
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

Samsonův konec

¹⁹ I uspala jej na svých kolenou,¹ pak zavolala jednoho muže a nechala oholit sedm pramenů vlasů jeho hlavy. ⌈Začala ho ponižovat⌉² a jeho síla od něj odstoupila.

1. [Výraz může být jiným (v. 1p) eufemismem pro pohlavní styk.]; Kaz 7,26
2. n.: Začala si ho podrobovat / Znesvětila ho a pokořila / Oslabila ho a tak pokořila

²⁰ Opět řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Probral se ze spánku a řekl si: Vyjdu z toho jako toli krát předtím a otřepu se. On nevěděl, že se od něj Hospodin odvrátil.¹

1. n.: odstoupil; 1S 16,14; Nu 14,42; Joz 7,12; 2Pa 15,2

²¹ Pelištejci ho chytili, vyloupali mu oči,^{1 2}zavedli ho do Gazy a svázali ho bronzovými okovy.³ Byl ⁴přinucen^{5 6}mlít ve vězení.⁷

1. Nu 16,14; 1S 11,2
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
3. 2Kr 25,7; 2Pa 33,11; Ž 149,8
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. Joz 16,10
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. h.: domě vězňů; Q: ptc. pas.; K: s.

²² Tam, kde byl oholen, mu ale vlasy na hlavě začaly dorůstat.

²³ Pelištejští vladaři se shromáždili, aby obětovali velký obětní hod pro svého boha Dágona¹ a pro radost. Řekli: Náš bůh nám vydal do ruky našeho ²nepřítele Samsona.

1. 1S 5,2; 1Pa 10,10
2. pl., množné číslo (plurál)

²⁴ Když ho lid ¹viděl, ²chválil³ svého boha, neboť ⁴řekl: Náš bůh nám vydal⁵ do ruky našeho nepřítele a ⁶pustošitele naší země, který rozmnožil naše pobité.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Da 5,4.23
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 2,14p; Dt 32,27
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁵ I stalo se, ⌈když jim bylo dobře u srdce,⌉¹ že řekli: Zavolejte Samsona, ať nás baví. Zavolali tedy Samsona z ²vězení, dováděl ³před nimi a postavili ho mezi sloupy.

1. Q: jakmile jejich srdce bylo dobré, n : byli v dobrém rozmaru (inf. con.); K: protože jejich srdce bylo dobré (pf.); Sd 19,6.9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33
2. participium trpné
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁶ Tu řekl Samson mládenci, který ho držel za ruku: Pusť mě a nech mě ohmatat ty sloupy, kterými je dům držen, ať se o ně opřu.

²⁷ Ten dům byl plný mužů a žen, byli tam všichni pelištejští vladaři a na střeše asi tři tisíce mužů a žen, kteří se dívali, jak je Samson baví.

²⁸ I volal Samson k Hospodinu. Řekl: Panovníku Hospodine, rozpomeň¹ se, ²prosím, na mě a posilni mě, ³prosím, ještě tentokrát, Bože, ať se Pelištejcům pomstím jedinou pomstou za obě své oči.

1. 2Kr 20,3; Ž 106,4; Jr 15,15
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

²⁹ Pak Samson pevně objal oba prostřední sloupy, kterými ¹byl dům držený, a vzepřel se o ně, o jeden svou pravicí a o druhý svou levicí.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³⁰ Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života.

³¹ Potom sestoupili jeho bratři a celý dům jeho otce, vyzvedli ho, ¹vynesli a pohřbili ho mezi Soreou a Eštaólem² do hrobu jeho otce Manóacha. On soudil Izrael dvacet let.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 13,25

¹ Byl jeden muž z efrajimského pohoří ¹jménem Míkajáš.²

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. [Zde a ve v. 4 je plný tvar jména „Kdo je jako Hospodin“, jinde pouze zkrácený Míka.]; srv. 1Kr 22,8; Jr 36,11

² Ten řekl své matce: Tisíc sto šekelů stříbra,¹ které ti bylo vzato a ty jsi kvůli němu vyslovila kletbu² a také jsi mi³ ji řekla, hle, to stříbro je u mě. Vzal jsem ho já. Jeho matka řekla: Můj synu, ⌈jsi požehnaný⁴ Hospodinu.⌉⁵

1. 16,5p
2. [Zdá se, že strach z kletby byl motivací k navrácení peněz.]
3. h.: do mých uší; Gn20,8p
4. [požehnání, které má působit v protikladu ke kletbě]
5. Rt 2,20; 3,10; 1S 15,13; 23,21; 2S 2,5

³ A vrátil těch tisíc sto šekelů stříbra své matce. Jeho matka řekla: To stříbro jsem ¹cele oddělila pro Hospodina² od ³sebe svému synovi, aby ⁴zhotovil tesanou⁵ a litou modlu.⁶ Nyní ⁷ti je ⁸vracím.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. [zpohanštělá forma uctívání Hospodina]
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Lv 26,1; Dt 27,15; 2Pa 33,7; Iz 42,17; Na 1,14; Abk 2,18
6. Dt 4,16nn; 5,8
7. f., ženský rod
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁴ On to stříbro vrátil své matce. Jeho matka vzala dvě stě šekelů¹ stříbra, dala ho zlatníkovi² a ten mu zhotovil tesanou a litou modlu, která ³stála v Míkajášově domě.

1. [cca 2,2 kg]
2. ptc.; h.: tomu, kdo přečišťuje; Iz 40,19; 46,6; Jr 10,14; Sk 19,24
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁵ Ten muž Míka měl dům¹ bohů, zhotovil si efód² a domácího bůžka.³ Zplnomocnil⁴ jednoho ze svých synů a ten se mu stal knězem.

1. n.: svatyni
2. 8,27p; 18,14nn; Ex 28,4—6; 1S 23,9; 30,7
3. Gn 31,19; 1S 15,23
4. n.: Ustanovil / Posvětil; h.: Naplnil ruku; Ex 29,9; Lv 8,33; 1Kr 12,31; He 5,4

⁶ V oněch dnech ne byl v Izraeli král;^{1 2}každý ³dělal, co bylo v jeho očích správné.⁴

1. //18,1; 19,1
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 8,23p; //21,25; ::1Kr 14,8!

⁷ Byl pak jeden mládenec z judského Betléma, z Judovy čeledi. Byl to lévita pobývající tam jako cizinec.¹

1. [Betlém nepatřil mezi města přidělená lévijcům (Joz 21).]

⁸ Ten muž ¹odešel² z města, z judského Betléma, aby jako cizinec pobýval, kde se naskytne, a přišel do efrajimského pohoří až k Míkovu domu, ⌈jak ³konal svou ⁴pouť.⌉⁵

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Neh 13,10
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
5. n.: aby provozoval své zaměstnání

⁹ Tu se ho Míka ¹zeptal: Odkud přicházíš? Řekl mu: Jsem lévita z judského Betléma a ²putuji, abych jako cizinec pobýval, kde se naskytne.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Nato mu Míka řekl: Zůstaň¹ se mnou a buď mi otcem² a knězem. Já ti dám deset šekelů³ stříbra na rok,⁴ ⌈řádné ošacení⌉⁵ a ⁶stravu.⁷ Lévita tedy šel.

1. h.: bydli
2. 18,19; 5,7p; Gn 45,8; 2Kr 6,21; 8,9; 13,14; Mt 23,9
3. [cca 110 g; 16,5p]
4. h.: dny; srv. Nu 9,22; 1S 27,7
5. n.: příslušné / služební roucho
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. 1S 2,36; Ez 13,19

¹¹ A lévita byl ochoten u toho muže zůstat.¹ Ten mládenec pro něho byl jako jeden z jeho synů.

1. Ex 2,21; h.: bydlet

¹² Míka lévitu zplnomocnil,¹ on se stal jeho kněžským služebníkem a ²zůstal v Míkově domě.

1. n.: Ustanovil / Posvětil; h.: Naplnil ruku; Ex 29,9; Lv 8,33; 1Kr 12,31; He 5,4
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹³ Míka tehdy řekl: Nyní jsem poznal, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, protože se u mě stal knězem ten lévita.

¹ V oněch dnech ne byl v Izraeli král.¹ A v oněch dnech pro sebe danovský kmen ²hledal dědictví, aby se usídlil, protože mu až do onoho dne nepřipadlo mezi izraelskými kmeny nic do dědictví.³

1. 8,23p; 17,6
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. [Danovcům bylo losem přidělo území na západě mezi Judou a Efrajimem (Joz 19,40—46), avšak díky nepřátelství Emorejců (Sd 1,34) a Pelištejců ho nebyli schopni obsadit.]

² Synové Danovi tedy poslali pět mužů ze své čeledi, ¹bojovníků² ze svých končin ze Soreje³ a z Eštaólu, aby prozkoumali⁴ zemi a aby ji důkladně prohlédli. Řekli jim: Jděte a důkladně prohlédněte tu zemi. Přišli do efrajimského pohoří⁵ až k Míkovu domu a nocovali tam.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. 21,10; 1S 18,17!; 1Pa 11,22
3. 13,2.25
4. Joz 6,22; 1Pa 19,3
5. 2,9

³ Když byli u Míkova domu, všimli si hlasu¹ toho lévijského mládence. Zašli tam a ²zeptali se ho: Kdo tě sem přivedl? Co tady děláš? Co to tu máš?³

1. [Asi míněna řeč, jižní přízvuk či dialekt (srv. 12,6), podle kterého poznali, že pochází z Judska a byl tedy dříve sousedem Danovců (v. 11n).]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Iz 22,16

^{4 1}Odpověděl jim: To a to² se mnou Míka ³dojednal, najal mě a já jsem se mu stal knězem.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 14,5
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁵ Nato mu řekli: ¹Prosíme, doptávej² se Boha, ať poznáme, zdali dopřeje úspěch³ naší cestě, po níž jdeme.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 1,1
3. Gn 24,21; Neh 1,11; Ž 118,25

⁶ Kněz jim řekl: Jděte v pokoji.¹ Vaše cesta, po níž půjdete, je před Hospodinem.²

1. Gn 44,17; srv. 1Kr 22,27n
2. n.: rovně / přímo; n : je H. milá; Př 5,21; Jr 17,16

⁷ Těch pět mužů šlo, přišli do Lajiše¹ a viděli lid, který v² něm byl poklidný,^{3 4}bydlel v bezpečí po způsobu Sidónců⁵ a byl bezstarostný.⁶ Nikdo v zemi nepotupoval ⁷úmluvu, ne získával vlastnictví mocí. Byli daleko od Sidónců a neměli s nikým^{8 9}úmluvu.

1. [asi 160 km severně od Sórey; totéž město je v Joz 19,47 nazýváno Lešem.]
2. h.: uprostřed …
3. Ez 38,11
4. f., ženský rod
5. h.: podle práva; [Pokojní Féničané se zabývali obchodem; Ezd 3,7.]
6. v. 10.27
7. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
8. h.: člověkem
9. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

^{8 1}Vrátili se ke svým bratrům do Soreje a Eštaólu. Jejich bratři² se jich ³zeptali: ⌈Jak jste na tom?⌉⁴

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n : příbuzní / soukmenovci; 19,23
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. h.: Co vy?; n : Jak jste pořídili?

^{9 1}Odpověděli: ²Vstaňte³ a ⁴vytáhneme proti nim, protože jsme viděli tu zemi a hle, je velmi dobrá,⁵ ale vy jste neteční.⁶ Nebuďte líní⁷ jít, ⁸vstoupit do té země a obsadit⁹ ji.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Ex 32,1p
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Nu 14,7
6. 1Kr 22,3
7. He 6,12
8. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
9. Joz 18,3

¹⁰ Až ¹vytáhnete, přijdete k bezstarostnému lidu a země je rozlehlá² na všechny ³strany, vždyť Bůh ji vydal do vaší ruky -- místo, kde není nouze vůbec v ⁴ničem, co bývá na zemi.⁵

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Ex 3,8
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. Dt 8,9

Danovské násilnictví

¹¹ I vyrazilo odtamtud z danovské čeledi, ze Soreje a z Eštaólu, šest set mužů, přepásaných válečnými zbraněmi.

^{12 1}Vytáhli a utábořili se u Kirjat–jearímu² v Judsku. Kvůli tomu nazvali ono místo Danovský tábor a je tomu tak až do tohoto dne. ³Všimněte si ho za Kirjat–jearímem.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Joz 18,14; 1S 6,21
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

¹³ Odtamtud prošli efrajimským pohořím a přišli až k Míkovu domu.

¹⁴ Tu promluvilo těch pět mužů, kteří se ¹vydali prozkoumat zemi Lajiš. Řekli svým bratrům:² Zdalipak ³víte, že je v těchto domech efód, domácí bůžek a tesaná a litá modla?⁴ Nuže, rozvažte,⁵ co provedete.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n : soukmenovcům
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 17,5
5. h.: poznejte; 1S 25,17

¹⁵ Zašli tam tedy, přišli k domu toho lévijského mládence, k domu Míkovu, a ⌈zeptali se ho, jak se mu daří,⌉¹

1. h.: zeptali se ho na jeho pokoj; n.: popřáli mu pokoj

¹⁶ zatímco šest set mužů z Danových synů, přepásaných válečnými zbraněmi, ¹stálo u vchodu do brány.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁷ Pak vystoupilo těch pět mužů, kteří se ¹vydali prozkoumat zemi. Přišli tam, vzali tu tesanou modlu a efód, domácího bůžka i litou modlu. Kněz přitom ²stál u vchodu do brány se šesti sty muži, přepásanými válečnými zbraněmi.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁸ Když ti muži vešli do Míkova domu a vzali tesanou modlu, efód, domácího bůžka a litou modlu, ¹zeptal se jich kněz: Co to děláte?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{19 1}Odpověděli mu: Mlč, polož si ruku na ²ústa a pojď s námi. Buď nám otcem a knězem.³ Co je lepší: Abys byl knězem domu jednoho muže, nebo abys byl knězem kmene a čeledi⁴ v Izraeli?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 17,10
4. [U Danovců je zmiňována jediná čeleď — Šúcham (Nu 26,42), v Gn 46,23 nazývaná Chúšim.]

²⁰ To se srdci toho kněze líbilo.¹ Vzal efód, domácího bůžka a tesanou modlu a vstoupil mezi lid.

1. h.: Srdce toho kněze bylo dobré; srv. 1Kr 21,7p; (srv. častější podobnou vazbu Est 1,21; 5,14)

²¹ Nato se obrátili a ¹vyšli. Malé děti, dobytek a cenný majetek umístili ²před sebe.³

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. [z důvodu ochrany — srv.Gn 33,2n; Nu 31,9]

²² Vzdálili se od Míkova domu a tu se shromáždili muži z domů, které stály u domu Míkova, a stíhali¹ syny Danovy.

1. h.: nalepili se na

²³ Křičeli na syny Danovy. Ti se ohlédli¹ a řekli Míkovi: Jaké máš přání, že ses shromáždil?

1. h.: otočili své tváře; 1Kr 8,14

^{24 1}Odpověděl jim: Vzali jste mé bohy,² které jsem zhotovil, a kněze a ³odešli jste. Co se mnou bude dál? Jak se mě můžete ⁴ptát: Jaké máš přání?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Gn 31,30
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁵ Nato mu synové Danovi řekli: Nezvyšuj na nás hlas,¹ jinak se na vás vrhnou rozhořčení muži² a ztratíš^{3 4}život svůj i ⁵život svého domu.

1. h.: Nenecháš zaznít hlas s …; Joz 6,10; Iz 42,2; n.: Ať už tě ani neslyšíme
2. h.: muži hořké duše; 2S 17,8
3. h.: shromáždíš
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁶ Synové Danovi pak šli svou cestou. Když Míka viděl, že jsou silnější než on, obrátil se a vrátil se ¹domů.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

Obsazení Lajiše

²⁷ Oni vzali s sebou to, co si Míka zhotovil, a kněze, kterého ¹měl, a ²přitáhli k Lajiši na poklidný a bezstarostný lid. Pobili je ³ostřím meče a město spálili ohněm.⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. Nu 31,10!; Joz 6,24

²⁸ A nebyl, kdo by město vysvobodil, protože bylo daleko od Sidónu a neměli s nikým ¹úmluvu. Bylo v údolí u Bét–rechóbu.² Synové Danovi to město opět postavili a usadili se v něm.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 2S 10,6; [asi totožné s Rechóbem v Nu 13,21]

²⁹ Tehdy nazvali to město jménem Dan¹ podle jména svého otce Dana, který se narodil Izraelovi. Původně² však mělo to město jméno Lajiš.

1. 1S 3,20
2. h.: Prvně; srv. 2Pa 3,3

³⁰ Synové Danovi tam tu tesanou modlu postavili pro sebe a Jónatan, syn Geršóma,¹ syna Mojžíšova,² on i jeho synové se stali kněžími pro danovský kmen až do dne ³vystěhování⁴ té země.

1. Ex 2,22
2. [Tak mnohé h. rkpp, některé rkpp LXX a Vul. Mnohé h. rkpp. vkládají do jména písmeno (TM naznačuje vložení písmene nún jeho vyvýšením nad řádek) a čtou: Manasesova (resp. Menašeho). Je pravděpodobné, že masoreti pozměnili jméno ve snaze zabránit znesvěcení Mojžíšova jména.]; $
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. Jr 1,3

³¹ Míkovu tesanou modlu, kterou zhotovil, tam měli pro sebe umístěnou¹ po všechny dny, kdy byl dům Boží v Šílu.²

1. h.: umístili
2. Joz 18,1; 1S 1,3; Jr 7,12

¹ I stalo se ⌈v oněch dnech, kdy ne byl v Izraeli král,⌉¹ že^{2 3}nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal⁴ konkubínu⁵ z judského Betléma.⁶

1. 8,23p; 17,6
2. h.: + byl
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: + ženu
5. 8,31; Gn 35,22
6. 7,7

² Jeho konkubína ⌈mu byla nevěrná,⌉^{1 2}odešla od něj do domu svého otce do judského Betléma a ³zůstala tam po ⁴dobu čtyř měsíců.

1. h.: proti němu smilnila; lze však též chápat od jiného kořene jako: se na něj rozzlobila
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

³ Tu její muž vstal a šel za ní, promluvit k jejímu srdci,¹ aby se navrátila.² Byl s ním jeho služebník a oslí spřežení.³ I uvedla jej do domu svého otce. Když ho otec té dívky spatřil, zaradoval se, že se s ním setkává.

1. n : jí potěšil / přemluvil; Gn 34,3!
2. K: m.
3. 2S 16,1

⁴ Jeho tchán, otec dívky, ho přemluvil,¹ a tak s ním tři dny pobyl. Jedli, pili a nocovali tam.

1. h.: přemohl

⁵ I stalo se čtvrtého dne, když časně ráno vstali a povstal k ¹odchodu, že otec dívky řekl svému zeťovi: Posilni se² kouskem chleba³ a potom půjdete.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. h.: své srdce; Gn 18,5
3. 1S 2,36

⁶ Zůstali tedy, ti dva spolu jedli a pili a otec dívky tomu muži řekl: ¹Prosím, buď tak laskav² a přenocuj, ⌈ať je ti dobře u srdce.⌉³

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 2Kr 5,23
3. h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33

⁷ Ten muž vstal k ¹odchodu, ale jeho tchán ho přinutil, a tak se vrátil a znovu tam přenocoval.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁸ Pátý den vstal k ¹odchodu časně zrána. Otec té dívky řekl: Posilni se^{2 3}přece a zdržte se, než den pokročí. A oba pojedli.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

⁹ Když vstal ten muž k ¹odchodu, on i jeho konkubína a jeho služebník, tu mu řekl jeho tchán, otec dívky: ²Podívej se ³přece, den se nachýlil⁴ ⌈a nastává večer.⌉^{5 6}Ano, zůstaňte ⁷přece přes noc, dnes si lehněte.⁸ Přenocuj tady, ⌈ať je ti dobře u srdce⌉⁹ a zítra časně vstanete na svou cestu a ¹⁰odejdeš ke svému stanu.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. h.: klesl
5. inf.; n.: k večeru
6. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
7. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
8. inf.; h.: tábořit
9. h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33
10. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Muž ale nechtěl přenocovat. Vstal, ¹vyšel a přišel až naproti Jebúsu,² což je Jeruzalém, a s ním osedlané oslí spřežení a jeho konkubína.³

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Joz 18,28; 1Pa 11,4n
3. h.: + s ním

¹¹ Byli u Jebúsu a den velmi ¹pokročil. Tu řekl služebník svému pánu: Pojďme ²prosím, ³zajděme do tohoto jebúsejského města a ⁴přenocujme v něm.

1. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. kohorativ
4. kohorativ

¹² Jeho pán mu ¹odpověděl: Nezajdeme do města cizozemců, kteří nejsou ze synů Izraele. Projdeme až do Gibeje.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹³ A řekl svému služebníku: Pojď, přiblížíme se k jednomu z těch míst. Přenocujeme v Gibeji nebo v Rámě.¹

1. 1S 1,19!; 15,34; Oz 5,8

¹⁴ Prošli tedy tím místem, šli a slunce jim ¹zapadlo u Gibeje, která patří Benjamínovi.²

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 20,4; Joz 18,28; 1S 13,2.15

¹⁵ A odbočili tam, aby došli do Gibeje a přenocovali. Přišel a posadil se na náměstí toho města, ale nebyl ¹nikdo, kdo by je přijal² do domu, aby mohli přenocovat.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: sebral; v. 19

¹⁶ Vtom hle, ¹nějaký stařec přichází večer z pole od svého díla. Ten muž byl z efrajimského pohoří² a jako cizinec pobýval v Gibeji. Muži toho místa byli ovšem synové Ben jamínovi.³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 2,9
3. 1S 22,7

¹⁷ Když pozvedl své oči a spatřil toho muže, ¹poutníka,² na náměstí města, ³zeptal se ten starý muž: Kam ⁴jdeš⁵ a odkud ⁶přicházíš?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 2S 19,4; Jr 9,1; 14,8
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Gn 16,8; 32,17
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{18 1}Odpověděl mu: Procházíme z judského Betléma až do odlehlých končin efrajimského pohoří, odkud pocházím.² Šel jsem do judského Betléma, jsem ³poutník, a teď jdu do Hospodinova domu.⁴ Není však, ⁵kdo by mě přijal⁶ do domu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: já
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. [To může znamenat — do svatyně v Šílo (18,31); LXX čte: do svého domu.]
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. ptc.; h.: sebral (v. 15)

¹⁹ Mám i slámu a krmivo¹ pro naše osly a také chléb a víno² mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ³ničem nemám nouzi.⁴

1. Gn 24,25
2. Gn 14,18
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. 18,10; Ž 34,10

²⁰ Nato řekl ¹ten stařec: Pokoj tobě.² Jen uval všechnu svou nouzi na mě.³ Jenom nezůstávej přes noc na náměstí.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 6,23; Da 10,19
3. n : Vše co potřebuješ, nech klidně na mně

²¹ Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si¹ nohy.² Pak jedli a pili.

1. n.: jim
2. Gn 18,4; 43,24

Zvrácenost Gibejců

²² Když se posilňovali,¹ hle, muži toho města, ničemníci,² obklíčili³ dům, ⁴tloukli na dveře a ⁵volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme.⁶

1. Gn 18,5; ptc.; h.: Působili, že jejich srdce bylo dobré; srv. v. 6p
2. h.: muži, synové Beliálovi; Dt 13,14p
3. Gn 19,4
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. Gn 4,1p

²³ Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři¹ moji, nepáchejte ²přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. ³Nedopouštějte se takového bláznovství.⁴

1. 18,8p
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 20,6.10; Joz 7,15!

^{24 1}Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. ²Ihned ³je vyvedu. Ponižte^{4 5}je a udělejte s ⁶nimi, co je vám libo,⁷ ale proti tomuto muži se ⁸nedopouštějte ⁹žádného takového bláznovství.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. m., mužský rod
4. n : Znásilněte; 20,5; Gn 34,2; Dt 22,24; 2S 13,14; Ez 22,10n
5. m., mužský rod
6. m., mužský rod
7. h.: ve vašich očích dobré
8. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
9. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²⁵ Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali¹ ji a vyžívali² se na³ ní celou noc až do rána a propustili ji ⌈při ⁴východu⌉⁵ jitřenky.⁶

1. Gn 4,1p
2. n.: zneužívali / nakládali podle libosti
3. h.: v
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. h.: jakmile vyšla
6. Oz 9,9; 10,9; Ef 4,19

²⁶ Ráno ta žena přišla ¹nazpět a zhroutila² se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán.³ Ležela tam až do svítání.⁴

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. 7,13; Joz 6,5; h.: padla
3. Gn 18,12; Am 4,1; srv. 2S 11,6v
4. 16,2p

²⁷ Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se ¹vydal na ²cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁸ Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a ¹vydal se k ²domovu.³

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: svému místu

²⁹ Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil ¹konkubínu, rozsekal² ji podle³ jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 1S 11,7
3. h.: na … / s …

³⁰ Ať¹ každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy ²vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne.³ ⌈Zvažte to,⌉⁴ poraďte se a vyslovte se.

1. h.: A stane se, že
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Jr 7,25
4. h.: Položte se na to; n.: Zaměřte se na to; n : Nenechte to být

¹ Tehdy ¹přišli všichni synové Izraele a obec se shromáždila jako jeden muž² od Danu až po Beer–šebu³ i zemi Gileád⁴ k Hospodinu do Mispy.⁵

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 1S 11,7
3. 1S 3,20p
4. 21,8n; Nu 32,1
5. 10,17; 1S 7,5; Jr 40,6p

² Vůdcové¹ všeho lidu ze všech izraelských kmenů se postavili ve shromáždění Božího lidu, čtyři sta tisíc mužů, pěšáků² schopných ³tasit meč.⁴

1. 1S 14,38p
2. Nu 11,21; 1S 15,4; 1Kr 20,29
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 8,10

³ Synové Benjamínovi slyšeli, že synové Izraele ¹vytáhli do Mispy. Synové Izraele se ²ptali: Povězte, jak se stalo takové zlo?

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁴ Nato odpověděl¹ lévita, muž té zavražděné ženy. Řekl: Já jsem se svou konkubínou přišel přenocovat do Gibeje, která patří Benjamínovi.

1. h.: + muž

⁵ Občané¹ Gibeje však proti mně povstali a obklíčili kvůli mně v noci dům. Mě zamýšleli zabít a mou konkubínu ponižovali, až zemřela.

1. 9,2p

⁶ Tu jsem svou konkubínu uchopil, rozsekal jsem ji na kusy a poslal jsem ji na celé území¹ izraelského dědictví, protože oni ²spáchali v Izraeli hanebnost a bláznovství.³

1. h.: pole
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 19,23n

⁷ Hle, vy všichni jste synové Izraele; ujměte se tady té ¹záležitosti a učiňte rozhodnutí.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁸ Tehdy všechen lid povstal jako jeden muž se ¹slovy: ²Nikdo nepůjdeme ke svému stanu a ³nikdo neodejdeme do svého domu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁹ Nuže, toto je ¹věc, kterou provedeme s Gibejí: Potáhneme proti ní podle losu.²

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. [tehdy běžný způsob a prostředek rozhodování (srv. Ex 28,30); Nu 26,55; Jon 1,7]

¹⁰ Vezmeme tedy deset mužů ze sta od každého z izraelských kmenů a sto z tisíce a tisíc z desetitisíce, aby vzali zásobu potravin¹ pro lid, který ²přitáhne na Benjamínovu Gebu,³ aby s ní ⁴naložil podle všeho bláznovství, které ⁵spáchala v Izraeli.

1. 7,8; Joz 1,11
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. tak většina h. rkpp; jeden h. rkp má však Gibea a z kontextu je zřejmé, že jde o variantu jména Gibea; v. 33; 1S 13,16
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹¹ Tak ⌈se odebrali všichni izraelští muži⌉¹ k tomu městu jako jeden muž -- spojenci.

1. sg.; v celé kp. je hojně užívána vazba „(každý) muž Izraele“, v kolektivním smyslu tj. (všichni) izraelští muži

¹² Dále poslaly izraelské kmeny muže do všech Benjamínových kmenů se ¹slovy: ⌈Jaké zlo se to u vás stalo?⌉²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Co je toto za zlo, které se ve vás / mezi vámi stalo?

¹³ Nyní tedy vydejte¹ ty ničemníky,² kteří jsou v Gibeji. Usmrťme je a vyhlaďme zlo³ z Izraele. Ale synové Benjamínovi nechtěli uposlechnout své bratry,⁴ syny Izraele.

1. 2S 20,21n
2. 19,22p
3. Dt 13,6; 1K 5,13
4. h.: hlas svých bratrů

¹⁴ Pak se synové Benjamínovi shromáždili z měst do Gibeje, aby ¹vytáhli do boje se syny Izraele.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁵ V onen den bylo napočítáno synů Benjamínových z měst dvacet šest tisíc mužů schopných ¹tasit meč, mimo sedmi set vybraných mužů, kteří byli napočítáni z obyvatel Gibeje.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁶ Ze všeho tohoto lidu bylo vybráno sedm set mužů ⌈nevládnoucích ¹pravou rukou;⌉² každý z nich vrhal z praku³ kámen nachlup přesně a neminul⁴ cíl.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. [zřejmě idiomatický opis pro leváky]; 3,15
3. 1S 17,49; 2Pa 26,14; Za 9,15
4. [Vedle tohoto jediného doslovného užití se kořen tohoto slova mnohem častěji používá v přeneseném smyslu jako: hřešit (Ex 9,34) / svést k hříchu (1Kr 14,16).]

¹⁷ Izraelských ¹mužů bylo napočítáno mimo Benjamínců čtyři sta tisíc mužů schopných ²tasit meč; všichni to byli ³bojovníci.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁸ Povstali, vystoupili do Bét–elu¹ a doptávali² se Boha. Synové Izraele se ³ptali: Kdo z nás má ⁴vytáhnout jako první⁵ do bitvy se syny Benjamínovými? Hospodin ⁶odpověděl: Juda půjde jako první.

1. v. 26; 4,5; 21,2.19; Gn 28,19; 1S 10,3
2. 1,1; 1S 30,8; 2S 5,19
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: na počátku
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Ráno tedy synové Izraele povstali a utábořili se u Gibeje.

Porážka ostatních kmenů

²⁰ Pak ¹⌈vytáhli izraelští muži⌉ do bitvy s ²Benjamínci. Izraelští ³muži se proti nim sešikovali k bitvě u Gibeje.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)

²¹ Vtom ¹vytáhli synové Benjamínovi z Gibeje a srazili v Izraeli v onen den dvacet dva tisíc mužů k zemi.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²² Ale lid,¹ izraelští ²muži, se posilnili³ a znovu⁴ se ⁵sešikovali k boji na místě, kde se sešikovali prvního dne.

1. n : vojsko …; 11,21
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 1S 30,6; 2S 11,25; sg.; n : vzchopili
4. h.: pokračovali
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)

²³ Tehdy synové Izraele ¹přišli a plakali ²před Hospodinem až do večera a doptávali se Hospodina: To se máme ³znovu pustit do boje se syny svého bratra Benjamína? Hospodin řekl: ⁴Vytáhněte proti němu.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁴ Synové Izraele se tedy druhého dne přiblížili k synům Benjamínovým.

²⁵ I druhého dne jim Benjamín ¹vytáhl naproti z Gibeje a srazil mezi syny Izraele znovu k zemi osmnáct tisíc mužů. Ti všichni ²byli ozbrojeni mečem.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁶ Tu vystoupili všichni synové Izraele a všechen lid, přišli do Bét–elu, plakali a pobývali tam ¹před Hospodinem. V onen den se postili² až do večera a ³přinesli ⁴před Hospodina zápalné a pohostinné oběti.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1S 7,6!
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁷ Pak se synové Izraele doptávali Hospodina; v oněch dnech tam byla truhla¹ Boží smlouvy.

1. [Jediná zmínka o ní v celé knize; Joz 3,3; 7,6; 1S 3,3.]

²⁸ A Pinchas,¹ syn Eleazara, syna Áronova, ²před ní v oněch dnech stál³ se ⁴slovy: To máme stále znovu^{5 6}táhnout do boje se syny svého bratra Benjamína, nebo máme ⁷přestat? Hospodin řekl: ⁸Vytáhněte, protože zítra ho vydám⁹ do tvé ruky.

1. Nu 25,7; Joz 24,33
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. ptc.; n : sloužil
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. h.: budu pokračovat
6. infinitiv konstruktivní (vázaný)
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
9. 1,4

²⁹ Izrael pak umístil v okolí Gibeje ¹zálohy.²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Joz 8,2.7

Porážka Benjamínců

³⁰ Třetího dne ¹vytáhli synové Izraele proti synům Benjamínovým a sešikovali se u Gibeje jako dvakrát předtím.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

³¹ I synové Benjamínovi ¹vytáhli naproti tomu lidu, odlákáni od města, a začali pobíjet některé z toho lidu, probodávat je jako již dvakrát předtím. Na silnicích, z nichž jedna vystupuje do Bét–elu a druhá do Gibeje, zůstalo v poli asi třicet mužů z Izraele.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

³² Tu synové Benjamínovi řekli: Jsou ¹před námi poraženi jako předtím.² Synové Izraele však řekli: Utíkejme, odlákáme ³je od města k silnicím.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: na počátku
3. sg., jednotné číslo (singulár)

³³ A všichni izraelští ¹muži vstali ze svého místa a sešikovali se v Baal–támaře, zatímco se izraelská ²záloha vyřítila ze svého místa z Gebské³ planiny.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. v. 10p

³⁴ Odnaproti^{1 2}přitáhlo ke Gibeji deset tisíc mužů vybraných z celého Izraele. Rozpoutala se těžká bitva a oni nevěděli, že je zasáhla³ zhouba.⁴

1. mnoho h. rkpp a Tg: Z jihu
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. h.: na ně sahá
4. v. 41; Gn 19,19; h.: zlo; Sd 20,12n

³⁵ I porazil¹ Hospodin Benjamína ²před Izraelem. Synové Izraele v onen den uvrhli do zkázy dvacet pět tisíc a sto mužů z Benjamína. Ti všichni byli ozbrojeni mečem.

1. 1S 4,3; 2Pa 13,15; Ž 89,24
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³⁶ Synové Benjamínovi viděli, že jsou poraženi.¹ Izraelští ²muži ³přenechali Benjamínovi území, protože spoléhali na ⁴zálohu, kterou umístili proti Gibeji.

1. [Věta dále pokračuje ve v. 45; jako v mnoha h. vyprávěních je zde nejdříve řečen souhrn (vv. 29—36a) a potom jednotlivé podrobnosti.]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³⁷ Tu ti ze ¹zálohy přispěchali a vtrhli do Gibeje. ²Záloha vytáhla a pobila celé město ³ostřím meče.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. 1,8!

³⁸ Izraelští ¹muži ²měli se ³zálohou určené⁴ znamení: ⁵Nechte z města vystupovat mnoho kouře, abyste jim ⁶dali znamení.⁷

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: setkávání / shromáždění / určený čas / svátek
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. Jr 6,1

³⁹ Izraelští ¹muži se v boji ²obrátili a ³Benjamínci ⁴začali pobíjet probodené z izraelských mužů, asi třicet mužů, protože si řekli: Jistě je ⁵před námi ⁶nadobro poražen jako v té první bitvě.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁴⁰ Tehdy začalo vystupovat z města znamení -- sloup kouře. Benjamín se za ním ohlédl a hle, celé to město stoupalo v plamenech k nebesům.

⁴¹ Tu se ¹⌈izraelští muži obrátili a muži Benjamínovi se vyděsili,⌉ protože ²zjistili, že ³je zasáhla zhouba.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. v. 41; Gn 19,19; h.: zlo; Sd 20,12n

⁴² Obrátili se ¹před izraelskými ²muži ³směrem do pustiny, ale válečná vřava ⁴jim byla v patách a ti, kteří vyšli z měst, ⁵je ⁶sráželi v jejich středu.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁴³ Obklíčili Benjamína, pronásledovali ho bez odpočinutí, šlapali mu na paty až před Gibeu na východu slunce.

⁴⁴ Tak padlo z Benjamína osmnáct tisíc mužů. Byli to samí bojovníci.

⁴⁵ Ostatní se obrátili a utíkali do pustiny ke skále Rimónu. Dohledali¹ z nich² na silnicích pět tisíc mužů, ⌈stíhali ³je⌉⁴ až ke Gideómu a pobili z ⁵nich dva tisíce mužů.

1. h.: Paběrkovali; Jr 6,9
2. h.: něho; tj. Benjamína
3. f., ženský rod
4. n.: lepili se na něj
5. sg., jednotné číslo (singulár)

⁴⁶ Všech padlých z Benjamína bylo v onen den dvacet pět tisíc¹ mužů schopných ²tasit meč. Byli to samí bojovníci.

1. [zaokrouhlené číslo pro přesný údaj ve v. 35]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁴⁷ Šest set mužů se však obrátilo¹ a utíkali do pustiny ke skále Rimónu. Pobývali ve skále Rimónu čtyři měsíce.²

1. [Kdyby tito neutekli, byl by kmen Benjamínců vyhuben; srv. 21,3.17; 1S 9,21; Iz 1,9.]
2. 21,13

⁴⁸ Izraelští ¹muži se pak vrátili k synům Benjamínovým a pobili je ²ostřím meče, muže z města, stejně jako zvíře, stejně jako všechno, co se našlo. Také všechna města, ⌈která objevili,⌉³ podpálili.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. h.: objevená
4. 1,8

¹ A všichni izraelští ¹muži v Mispě ²přísahali: ³Nikdo z nás nedá Benjamínci za ženu svou dceru.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Dt 7,3

² Potom lid přišel do Bét–elu,¹ seděli² tam až do večera ³před Bohem,⁴ ⌈pozvedli svůj hlas a dali⁵ se do velkého pláče.⌉⁶

1. 20,18
2. n.: zůstali
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Dt 1,45; Joz 24,1; Neh 1,4; 1Pa 13,8; 16,1
5. h.: plakali; 2Kr 20,3
6. 2,4; Rt 1,9.14; 2S 13,36; Jb 2,12

³ A ¹ptali se: Hospodine, Bože Izraele,^{2 3}proč⁴ se tohle stalo v Izraeli, aby byl dnes od Izraele odečten jeden kmen?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 4,6
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Nu 11,11; Dt 29,24v; Joz 7,7; 1S 4,3; Ž 74,1; Iz 63,17; Jr 12,1

⁴ I stalo se příštího dne, že lid časně ráno ¹vstal, postavili tam oltář a ²přinesli zápalné a pohostinné oběti.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁵ Synové Izraele se pak ¹zeptali: Kdo ze všech izraelských kmenů nevystoupil² k Hospodinu do shromáždění? Protože ³byla vydána veliká přísaha⁴ proti tomu, kdo by nevystoupil k Hospodinu do Mispy: ⁵Jistě bude usmrcen.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 5,23
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Dt 7,8; 1S 14,26; Jr 11,5
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. Gn 2,17p; Ex 19,12; 1S 14,39

⁶ Synové Izraele totiž litovali svého bratra Benjamína a říkali: Dnes byl od Izraele odseknut jeden kmen.

⁷ Co pro ně uděláme, pro ty zbývající Benjamínce, aby měli ženy? My jsme přece přísahali při Hospodinu, že jim nedáme za ženy žádné z našich dcer.

⁸ A ¹ptali se: Kdo jako jediný z izraelských kmenů nevystoupil k Hospodinu do Mispy? A hle, z Jábeše v Gileádu nepřišel do tábora na shromáždění ²nikdo.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁹ Byl tedy spočítán lid a ¹vida: ²Nikdo z obyvatel Jábeše v Gileádu tam nebyl.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁰ A tak tam poslali z obce dvanáct tisíc mužů z bojovníků¹ a přikázali jim: Jděte, pobijete² obyvatele Jábeše v Gileádu ³ostřím meče,⁴ rovněž ženy a malé děti.

1. h.: synů udatnosti
2. Dt 13,15; 1S 15,3
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. 1,8!

¹¹ Toto je ¹věc, kterou učiníte každému muži² a každé ženě, která poznala ulehnutí s mužem³ -- zasvětíte je zkáze.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n.: mužského pohlaví
3. Nu 31,17; n.: mužským pohlavím

¹² I nalezli mezi obyvateli Jábeše v Gileádu čtyři sta dívek, panen, které nepoznaly¹ muže při ulehnutí s mužem,² a přivedli ³je do tábora v Šílu, které je v kenaanské zemi.

1. Gn4,1p
2. Nu 31,17; n.: mužským pohlavím
3. m., mužský rod

¹³ Celá obec pak vzkázala¹ a ²promluvila k synům Benjamínovým, kteří byli ve skále Rimónu. Vyhlásili jim pokoj.³

1. h.: poslali
2. pl., množné číslo (plurál)
3. n.: vyzvali je k míru; Dt 20,10n

¹⁴ V onen čas se tedy ¹Benjamínci ²vrátili. Dali jim ženy, které zachovali při životě mezi ženami z gileádského Jábeše, ale tolik jich pro ně nenašli.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁵ Lid Benjamína litoval, protože Hospodin způsobil mezi izraelskými kmeny trhlinu.

¹⁶ Nato se starší obce ¹zeptali: Jak to uděláme se ženami pro ty zbývající, když ²byly ³ženy z Benjamína vyhubeny?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁷ Řekli tedy: Benjamínovi náleží vlastnictví uprchlíka.¹ Kmen nebude z Izraele vymazán.

1. n.: Musí být vlastnictví pro uniklé Benjamínovce

¹⁸ My jim však ¹nemůžeme dát ženy ze svých dcer, neboť synové Izraele přísahali: Proklet buď ten, kdo dá ženu Benjamínci.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁹ Pak řekli: Hle, ⌈rok co rok⌉¹ se koná Hospodinův svátek² v Šílu,³ které je severně od Bét–elu, na východ slunce od silnice, která vystupuje z Bét–elu do Šekemu, a na jih od Lebóny.

1. h.: dny ode dnů; 11,40
2. [Podle zmínky o vinicích (v. 20) se může jednat o svátek stánků anebo o nějaký místní svátek.]
3. 18,31

²⁰ A synům Benjamínovým přikázali:¹ Jděte, budete číhat ve vinicích.

1. K: sg.

²¹ Budete se dívat a hle, až ¹vyjdou šíloské dcery plesat² v tancích, ³vyrazíte z vinic a chytíte si ⁴každý svou ženu ze šíloských dcer. Pak ⁵odejdete do benjamínské země.

1. m., mužský rod
2. h.: vířit
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²² A stane–li se, že přijdou jejich otcové nebo bratři,¹ aby s námi vedli spor, řekneme jim: Slitujte se nad námi kvůli nim, vždyť jsme nevzali pro ²každého ³ženu v boji.⁴ Protože vy jste jim je v pravý čas⁵ nedali, proviníte se.

1. Gn 34,7—31; 2S 13,20—38
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. [Zřejmě míněn boj o Jábeš, kde nezajali dostatek žen.]
5. h.: podle času; n.: vzhledem k okolnostem

²³ Synové Benjamínovi tak učinili a unesli ženy podle svého počtu z ¹tanečnic, které uchvátili. Potom ²odešli a navrátili se ke svému dědictví. Postavili města a usadili se v nich.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁴ A tak se v onen čas odtamtud synové Izraele ¹rozešli, ²každý ke svému kmeni a ke své čeledi. ³Odešli odtamtud ⁴každý ke svému dědictví.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁵ ⌈V oněch dnech ne byl v Izraeli král; ¹každý ²dělal, co bylo v jeho očích správné.⌉³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 8,23p; //17,6