¹ Hle, po horách kráčejí nohy¹ ⌈nositele dobré zprávy,⌉² který³ zvěstuje pokoj.⁴ Slav, Judo, své svátky, splň⁵ svoje sliby, protože již nikdy⁶ tebou nebude procházet ničemník:⁷ byl zcela vyhlazen.

1. Iz 52,7; //Ř 10,15
2. 2S 4,10; n.: toho, kdo přináší dobrou novinu
3. n.: toho, kdo
4. Iz 21,3; srv. Jr 4,10; 8,11
5. Ž 50,14
6. srv. Gn 8,21; Dt 17,16; 2Kr 24,7
7. 1,11

Zánik Ninive

^{2 1}Vytáhl² proti tobě zhoubce.^{3 4}Střež⁵ pevnost,⁶ pozorně sleduj⁷ cestu, posilni bedra,⁸ ⌈seber všechny své síly.⌉⁹

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. n.: lze chápat jako prorocké pf: Vytáhne (srv. Mi 2,13; Iz 9,1) apod. i dále — v. 3: obnoví
3. h.: ten, kdo rozptyluje; (3,10—11); tj. babylonská armáda (kolektivum) nebo bab. velitel
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. Př 4,23; (pro použití inf. jako prvního z řady impv. se zvl. naléhavostí srv. např. Dt 1,16; zde však asi míněno ironicky, podobně jako 3,14)
6. Iz 29,3
7. Př 31,27; 15,3
8. Dt 33,11; Př 31,17; Jr 1,17
9. h.: velmi upevni sílu; Dt 3,28

³ Neboť Hospodin obnovil¹ vznešenost² Jákoba³ jako vznešenost Izraele, ačkoliv je ⁴pustošitelé zpustošili a jejich vinné ratolesti zničili.

1. h.: navrátil; srv. Iz 1,26; Pl 1,16; n.(LXX): odvrátil (z kontextu není zcela zřejmá pozitivní či negativní nuance výrazu)
2. h.: pýchu (Jr 13,9; Am 6,8; 8,7), ale používáno i v pozitivním významu (srv. Iz 2,10; Mi 5,3)
3. [Jákob představuje sev. království (srv. Am 6,8), Izrael jižní království — považované za ostatek Izraele po pádu sev. království (srv. Mi 1,13—15)]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁴ Štít jeho hrdinů je zbarven rudě, bojovníci¹ jsou oděni do šarlatu.² Vozba je v ohnivém lesku oceli³ v den, kdy je připravena.⁴ Oštěpy z cypřiše⁵ se chvějí.⁶

1. 2S 11,16
2. [rudá byla oblíbená barva médských bojovníků]
3. [snad ocelové kování vozů]; HL; n.: jak planoucí pochodně; $
4. Jr 51,12; 46,14
5. [h.: cypřiše — vyjadřuje asi synekdochu (záměnu materiálu a výrobku)]; var.: oři
6. [vyjadřuje asi metonymii (výsledek za původ) — tj. bojovníci se třesou nadšením]; $

^{5 1}Vozy zběsile jedou² po ulicích, řítí se po náměstích,³ vypadají⁴ jako pochodně, míhají se jako blesky.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Jr 46,9
3. n.: pláních
4. h.: jejich vzhled je; srv. Da 1,13

⁶ Přikáže¹ svým důstojníkům, a ti klopýtají,² ⌈jak postupují,⌉³ pospíchají k ⁴hradbám, kde byl postaven útočný kryt.⁵

1. [podmět není určen — někteří doplňují: král Ninive; spíše však jde o velitele útočníků]; sloveso bráno od II. h. kořene, odvozeného od akkad. kořene zakartu, nikoliv od obvyklého zakaru: pamatovat
2. podle paralelismu nikoliv jako výraz slabosti, ale aktivity útočníků při postupu (např. klopýtání přes mrtvoly obránců); ?3,3
3. n.: na svém pochodu
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. [mantlet, tj. ochranná stříška na kolečkách pro dobyvatele]; od slovesa: ukrýt; HL

⁷ ⌈Brány řek⌉¹ se otevřely, palác se rozplynul.

1. tj. Stavidla; [i podle mimobiblických pramenů a arch. důkazů před pádem Ninive došlo k povodním, kdy se protrhly hráze regulačního systému na řece Chosr, které vybudoval Sancheríb; po opadnutí vody bylo město snadnou kořistí Babyloňanů]

⁸ Huccab¹ je odvedena do zajetí a ²odvlečena. Její otrokyně truchlí jako³ holubice⁴ a bijí⁵ se v ⁶prsa.

1. obzvl. nejasný výraz s mnoha velmi odlišnými překlady: může být míněna ninivetská bohyně, či symbolické jmého pro Ninive (srv. Rahab pro Egypt) / výraz může patřit ještě k předchozímu verši jako paralelní sloveso k rozplynout (tomu odpovídá tvarem) / „je rozhodnuto“; $
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. h.: jako hlas
4. Iz 59,11; Ez 7,16
5. Iz 32,12v; L 23,48
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁹ Ninive je odedávna¹ jako rybník² vody; teď utíkají.³ Stůjte, stůjte! Ale nikdo se ne obrací.⁴

1. h.: ode dnů; srv. Mi 5,1; Iz 45,21
2. n.: + plný
3. není zřejmý podmět — vody (odpovídá kontextu povodně) či obyvatelé (odpovídá kontextu útěku — viz násl. poz.)
4. h.: není obracející; n.: je nemůže zadržet; srv. Jr 49,24; 46,21 / se neohlédne — srv. Joz 8,20; Sd 20,40

¹⁰ Zaberte¹ stříbro, zaberte zlato! Není konce ²pokladů, bohatství všelijakých vzácných ³předmětů.⁴

1. srv. Dt 20,14; Joz 11,14; n.: Kořisťte
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Oz 13,15; n.: věcí; h.: nádob

¹¹ Spoušť, zpustnutí, ¹zpustošení,² srdce ochabuje,³ kolena se ⁴třesou, ⌈úzkost⁵ na všech bedrech,⌉⁶ všechny tváře blednou.⁷

1. participium trpné
2. n.: vyplenění; [příbuzná, podobně znějící slova v h. zdůrazňují úplnost zkázy — zničené město je přirovnáno k opuštěné ženě, srv. Iz 47,1; 54,1]
3. 2S 17,10; Ez 21,12; h.: se rozplývá; srv. Joz 2,11; Iz 13,7
4. podstatné jméno
5. Iz 21,3
6. n : žaludek sevřený úzkostí
7. Jl 2,6!; h.: shromáždily rudou; $; srv. Iz 29,22v

¹² ⌈Kde je to lví doupě,⌉¹ ta pastvina² pro mladé lvy, kam ³chodili lev,⁴ lvice i lví ⁵mláďata, a nebyl, kdo by je vyplašil?

1. n : Co se stalo se lvím doupětem
2. var.: jeskyně
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. [lev, oblíbené zvíře Asyřanů, zde symbolem královské rodiny]
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹³ Lev¹ sápal pro svá mláďata,² rdousil pro své lvice, své díry naplnil kořistí a svá doupata rozsápanými ³zvířaty.

1. n.: Kde je ten lev, který
2. Jr 51,38
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁴ ⌈Hle, jsem proti tobě,⌉¹ je výrok Hospodina zástupů, spálím v kouři tvou² vozbu a tvoje mladé lvy pozře³ meč. Vyhladím ze země tvoji kořist a nebude již slyšet hlas tvých poslů.

1. 3,5; Jr 21,13; 50,31; Ez 5,8p
2. TM: její
3. Iz 31,8; Jr 46,10