reltext

Christianity / Protestantism / Lamentations

Chapter 1

1 Jak1 2sedí3 osaměle4 město, které mělo mnoho lidu!5 6Je jako vdova7 to, jež bylo velké8 mezi národy. ⌈Kněžna9 mezi provinciemi⌉10 11je 12vydána nuceným pracím.13

  1. [H. název knihy (podle prvního slova, srv. 2,1; 4,1; srv. Iz 1,21) je ’êḵâ — Jak … Avšak i v žid. tradici se používá název použitý v LXX a Vul: Nářky]; [kpp. 1—4 jsou psány ve formě abecedního akrostichu (srv. Ž 9+10; 25; atd.), kp. 3 v trojnásobném akrostichu (proto má trojnásobek veršů)]
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. 3,28; Iz 3,26; 47,1.5; Jr 15,17
  4. Iz 27,10
  5. ::Za 8,4n; Iz 22,2
  6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  7. ::Iz 54,4v
  8. [h. rabbāṯî, tj. obvykle: mnohý, zde (podobně jako gāôl — Jr 5,5p) vyjadřuje postavení moci, vůdcovství (Jr 32,19; Ž 48,3); srv. 1Kr 4,21; Ezd 4,20
  9. (srv. tvar m. /velitel/ — 1Kr 20,14)
  10. n : ta, jež vládla nad p.; [zosobněný Jeruzalém je líčen jako ten, kdo vládl judským provinciím ]; Est 1,18
  11. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  12. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  13. Joz 16,10; Iz 31,8; Ex 1,11; 1Kr 5,27

2 V noci 1hořce 2pláče3 a 4slzy5 jí tečou po tvářích.6 Mezi všemi svými 7milenci8 nemá 9utěšitele.10 Všichni její přátelé ji nevěrně opustili, stali se jejími 11nepřáteli.12

  1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. v. 16
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. 2,11.18; Jr 8,23; 9,16n; 13,17; 14,17
  6. h.: čelisti
  7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  8. v. 19; Jr 22,20.22; 30,14; 4,30v; Ez 16,37; 23,5; Oz 2,7
  9. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  10. (klíčový výraz vyskytující se v StS nejčastěji v Pl /vv. 9.16.17.21/; srv. Kaz 4,1; Iz 51,12; Na 3,7)
  11. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  12. [klíčový výraz knihy, vyskytující se zde poměrně (na velikost knihy) nejčastěji v StS (15×)]

3 Juda1 byl vystěhován2 v soužení3 a v těžké otročině.4 5Bydlí mezi národy, nenalezl místo odpočinku.6 Všichni, kdo jej pronásledují, ho 7dostihnou8 uprostřed velké tísně.9

  1. tj. ()Judejci; srv. Jr 19,7; 1Kr 4,20
  2. Jr 13,19; Iz 5,13; Ez 39,23
  3. 3,1; 2Kr 14,26
  4. Iz 14,3
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. Dt 28,65
  7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  8. Dt 28,45; Jr 52,8
  9. h. pl. intenzity vyjádřen přívlastkem velký; Ž 118,5†

4 Cesty na Sijón1 truchlí,2 protože na 3svátky4 nikdo nepřichází. Všechny jeho5 brány jsou opuštěné,6 jeho kněží vzdychají, jeho panny jsou sklíčené a jemu 7je hořko.8

  1. tj. do Jeruzaléma; srv. 2,6; 4,2.11; 2S 5,7p
  2. adj. od slsa vyjadřujícího truchlení nad mrtvým (srv. 2S 14,2; 1S 16,1; Iz 24,4); proroky je používáno často obrazně (Jr 4,28; 14,2; Iz 57,18; 61,2n)
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. 2,6n; Lv 23,2p; Iz 33,20
  5. [zde (jako na mnoha místech knihy, kde na to již není poukazováno) je v h. f. (její), vzhledem k tomu, že Jeruzalém (jako města a země vůbec) je v h. chápán jako matka obyvatel]
  6. Jr 9,10; Iz 61,4
  7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  8. 1S 30,6; 2Kr 4,27

5 Jeho protivníci1 ⌈získali navrch,⌉2 jeho nepřátelům se 3daří,4 protože Hospodin ho sklíčil5 pro množství jeho přestoupení.6 Jeho děti 7odešly 8před zraky protivníka do zajetí.

  1. [výraz typický pro Pl (druhý nejčetnější výskyt /9×/ v StS po Ž)]; 2,17; Iz 9,10; Ž 13,5; 44,11; 78,61
  2. h.: se stali hlavou; Dt 28,44; ::28,13
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. Jr 12,1; n.: mají klid
  5. v. 12; 3,32n
  6. v. 22; Jr 5,6; Mi 1,5
  7. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
  8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

6 Od ⌈dcery sijónské⌉1 2odešla všechna její ozdoba,3 její knížata 4jsou jako jeleni, kteří nenašli pastvu, 5utekli6 vysílení 7před 8pronásledovatelem.

  1. [personifikace Sijónu, tj. Jeruzaléma a jeho obyvatel; vyskytuje se v prorockých knihách (Iz 1,8; Jr 4,11p; Mi 4,13), ale je zvl. typická pro Pl (v. 17; 2,1); srv. též spojení „dcera judská“ (v. 15; 2,2), „dcera mého lidu“ (2,11; 3,48), „dcera jeruzalémská“ (2,15)]
  2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
  3. n.: důstojnost; Iz 5,14; Dt 33,17; [míněny prav. děti (v. 5b) a knížata]; srv. Př 20,29
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
  6. Jr 52,7v
  7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

7 Jeruzalém 1vzpomíná2 ve dnech svého soužení a svého 3bezdomovství4 na všechny své drahocennosti, které 5měl od dávných6 7časů. Když jeho lid padl do ruky protivníka a ⌈neměl 8pomocníka,⌉9 protivníci se na něj10 dívali a vysmívali11 se jeho 12zániku.13

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. Ž 42,5; 77,6n
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. 3,19
  5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  6. 2,17; Mi 7,20
  7. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
  8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  9. n : jeho spojenci mu odmítli pomoc; srv. 2Kr 14,26; 2S 8,5; Iz 31,3; Ez 30,8; 32,21
  10. n.: +škodolibě; Abd 1,12n; Sd 16,27; Ž 22,18; Ez 28,17
  11. Jr 48,27
  12. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  13. h.: zastavení (odvozeno od kořene šbt — odpočinutí, snad ironická sl. hříčka)

8 Jeruzalémská dcera velmi1 zhřešila;2 proto se stala nečistou.3 Všichni, kdo ji ctili, jí 4opovrhují, protože viděli její nahotu;5 ona sama 6vzdychá a obrací se zpět.

  1. h.: hříchem
  2. Jr 8,14; Iz 59,2—13; Ez 16,51
  3. v. 17; Ez 7,19; 18,6; [jako žena během mestruace, Lv 12,2.5]; n.(od jiného h. kořene): předmětem potřásání hlavou / podivu (Jr 18,16; 48,27)
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. Iz 47,3; Oz 2,11n
  6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

9 Na jejích sukních je její nečistota, nepamatovala na svoji budoucnost.1 2Padla prapodivným 3způsobem,4 nemá 5utěšitele. Hospodine, pohleď6 na mé soužení, protože nepřítel se 7vyvyšuje.

  1. srv. Př 24,20; n.: svůj konec; Iz 47,7!; Dt 32,29; Př 5,4; Jr 5,31
  2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. Iz 29,14
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  6. v. 11v.20; 2,20; Neh 9,9; Ž 9,14; 25,18n
  7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

10 Protivník vztáhl svou ruku na všechny její vzácnosti,1 ano, viděla pohanské 2národy, jak 3přicházejí do její svatyně,4 ty, o nichž jsi přikázal, aby do tvého shromáždění5 nevcházeli.

  1. 2,4; Iz 64,10
  2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. Jr 51,51; Ž 74,4nn
  5. Dt 23,3

11 Všechen její lid vzdychá, hledají1 2pokrm. Dali svoje vzácnosti za jídlo, aby 3zachovali 4život. Podívej se, Hospodine, a pohleď,5 že 6jsem opovržená.

  1. n : žádají (Neh 2,4); Jr 52,6
  2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
  4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
  5. 2,20; 3,63; 5,1; Ž 13,4
  6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

12 Je to ničím pro vás všechny, kteří procházíte 1kolem? Pohleďte a podívejte se, jestli je bolest jako moje bolest, kterou mě ranil, kterou mě Hospodin sklíčil v den svého planoucího hněvu?2

  1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
  2. 2,22; 4,11; Jr 51,45*

13 Z výšiny poslal oheň1 do mých kostí2 a opanoval je. Rozprostřel3 síť pro mé nohy, obrátil mě zpět. 4Učinil mě opuštěnou,5 celý den jsem nemocná.

  1. 1Kr 18,38
  2. Jb 30,30; Ž 22,15; Abk 3,16; Jr 20,9!
  3. Ez 12,13; Oz 7,12; Př 29,5
  4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  5. v. 16; 2S 13,20

14 Má přestoupení jsou svázána do jha, jeho rukou jsou propletena. 1Vstoupila na mou šíji, přivedl k pádu moji sílu. Panovník mě vydal2 do rukou těch, proti nimž 3nemohu obstát.

  1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  2. Nu 21,2p
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

15 Panovník zavrhl všechny mé siláky v mém středu, svolal proti mně shromáždění, aby rozdrtil mé mládence.1 Jako v lisu2 šlapal3 Panovník pannu,4 dceru judskou.

  1. Jr 6,11; 9,20; Am 4,10
  2. [obvyklý obraz pro Boží soud; Iz 63,2n; Jl 4,13; Zj 14,19n)
  3. Iz 63,2; Mal 3,21
  4. 1,4; 2Kr 19,21; Jr 14,17; Iz 37,22

16 Nad tím pláču, z mých 1očí, z mých 2očí3 4plyne voda,5 protože 6je ode mě daleko 7utěšitel, který ⌈by obnovil mou duši.⌉8 Moji synové se stali opuštěnými,9 protože zvítězil10 nepřítel.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. [opakování zde zdůrazňuje emocionální stav (srv. Jr 4,19!); LXX, Pš, Vul: –]
  4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  5. [ponechána metonymie, kdy materiál (voda) vyjadřuje formu (slzy); srv. 2,11; 3,48]
  6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  8. h.: navrátil mou duši; n : by mě povzbudil; srv. Př 25,13; Ž 23,3; 19,8; Rt 4,15
  9. v. 13; 3,11
  10. h.: se rozmohl / převládl (od téhož kořene odvozeno slovo hrdina); srv. 2S 11,23; 1S 2,9

17 Dcera sijónská1 2rozhazuje3 4rukama, nemá 5utěšitele. Hospodin 6přikazuje o Jákobovi, že národy okolo něj se stanou jeho 7protivníkem. Jeruzalémská dcera se ⌈mezi nimi⌉8 stala nečistou.9

  1. v. 6
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. Iz 25,11; Jr 4,31
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  7. pl., množné číslo (plurál)
  8. h. je možno číst b‘enéhem (namísto bênêhem): v jejich očích
  9. v. 8p

18 Hospodin je spravedlivý,1 protože jsem se vzpírala2 jeho 3příkazu. Poslyšte, 4prosím, všechny 5národy a pohleďte na mou bolest. Moje panny a moji mládenci6 7odešli do zajetí.

  1. n : v právu; Ex 9,27; 2Pa 12,6; Ž 11,7; 145,17; Jr 12,1; Da 9,14
  2. Dt 1,26!; 1S 12,14; 1Kr 13,21; Neh 9,26; Ez 5,6
  3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
  4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
  5. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  6. Dt 28,32v
  7. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

19 Volala jsem své 1milence,2 ale oni mě podvedli. Moji kněží3 a starci vydechli ve městě naposled, když si hledali jídlo, aby si 4zachovali 5život.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. v. 2
  3. 2,20
  4. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
  5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

20 Hospodine, pohleď,1 neboť je mi úzko, mé nitro2 vře; 3srdce se ve mně4 převrací, protože jsem byla 5velmi vzpurná.6 Venku 7činí bezdětným8 meč, v domě je smrt.

  1. v. 9
  2. 2,11; Jr 4,19; 31,20; Iz 16,11v
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. h.: v mém nitru; srv. Jr 23,9; Ez 36,26
  5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  6. 3,42; Jr 4,17; Oz 14,1
  7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  8. Jr 15,7; Ez 5,17; Oz 9,12

21 Slyšeli, že vzdychám, nemám 1utěšitele, všichni moji nepřátelé slyšeli o mém trápení2 a rozjásali se, žes to učinil. 3Přiveď den,4 který jsi vyhlásil, aby byli5 jako já.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. h.: zlu; Dt 31,17; Jon 4,6
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. tj. den soudu; srv. 2,22; Jr 25,33; 46,10; Iz 13,6; Ez 30,3
  5. n.: +souzeni / zničeni / na tom byli

22 Všechno jejich zlo ať přijde 1před tebe a jednej2 s nimi, jako jsi jednal se mnou za všechna má přestoupení.3 Vždyť mnoho vzdychám4 a mé srdce je zemdlené.5

  1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  2. 2,20; srv. Jr 7,12
  3. v. 5; Am 3,14
  4. h.: je mých vzdychání; Ž 6,7; Jr 45,3; ::Iz 35,10
  5. Jr 8,18; Iz 1,5

Chapter 2

1 Jak1 Panovník 2přikryl3 dceru sijónskou4 oblakem svého hněvu!5 Svrhl6 z nebes na zem okrasu7 Izraele, ⌈v den svého hněvu⌉8 nepamatoval na podnož9 svých nohou.

  1. 1,1p
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. 3,44v; Ez 30,18; n.(při odvození od arab. kořene): zahanbil (d. s. svým hněvem / ve svém hněvu); HL; $
  4. v. 4.8.10.13.18; 1,6p; 4,22
  5. v. 22
  6. [tak jako padá hvězda (srv. Iz 14,12n); srv. Ez 28,14—17]
  7. tj. chrám (Iz 64,10; Ez 7,20nn; 24,21v)
  8. srv. Ž 110,5; Jb 20,28
  9. [tak označován (jako místo Božího přebývání) — chrám (Iz 60,13 — „svatyně“ + „místo svých nohou“) nebo truhla úmluvy (1Pa 28,2; Ž 99,5.9; 132,7)]; srv. Iz 66,1

2 Panovník pohltil1 bez 2soucitu všechny Jákobovy příbytky,3 ve svém hněvu zbořil4 pevnosti dcery judské, srazil5 k zemi, znesvětil6 království i jeho knížata.

  1. Ž 21,10
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. n.: pastviny
  4. Mi 5,10
  5. Iz 25,12
  6. Iz 43,28; 47,6

3 Usekl v planoucím hněvu všechny 1rohy2 Izraele, 3stáhl zpět svou pravici4 5před blížícím se nepřítelem, vzplál v Jákobovi jako plápolající oheň, který strávil6 vše kolem.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. Jr 48,25; Am 3,14; [jako na mnoha místech roh symbolizuje sílu (v. 17; 1S 2,1; Mi 4,13)]; n : Odňal všechnu moc / Zahubil všechny válečníky
  3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
  4. [symbol moci a ochrany; Ž 74,11; Iz 41,10; 48,13; Na 2,16]
  5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  6. Jr 21,14; 17,27; Ez 15,4

4 Napjal svůj luk1 jako nepřítel, pozvedl svou ⌈pravici; jako protivník zabil⌉2 všechno vzácné3 oku; ve stanu4 dcery sijónské vylil5 svůj hněv jako oheň.6

  1. 3,12; Ž 7,13p; Abk 3,9
  2. n.: pravici jako protivník; zabil
  3. 1Kr 20,6; Iz 64,10
  4. n : na stany; [může být chápáno jako kolektivum — (judské) stany (srv. Jr 4,20), ale spíš jako stan = chrám (srv. v. 6 — stánek; v. 7 — svatyně; v. 1 — podnož; Ž 78,59)]
  5. Iz 42,25; Jr 6,11
  6. Na 1,6

5 Panovník se stal nepřítelem,1 pohltil Izrael, pohltil všechny jeho paláce,2 zničil jeho pevnosti, rozmnožil dceři3 judské smutek a žal.4

  1. Iz 63,10; Jr 30,14
  2. Oz 8,14; Am 2,5
  3. h.: + v …
  4. Iz 29,2

6 Jednal1 se svým stánkem2 násilně jako se ⌈zahradní budkou,⌉3 zničil4 své místo setkávání.5 Hospodin způsobil, že na Sijónu byly zapomenuty 6svátky7 i 8soboty, ve svém prudkém9 hněvu odvrhl krále i kněze.

  1. srv. Jr 7,12.14v
  2. HL, ovšem srv. 2S 22,12v; [možná použito pro souvislost se slovesem „klátit se“ a tak naznačující pomíjitelnost stánku]
  3. TM: zahradou; LXX (opraveno kgn na kgfn): s vinicí / révou (srv. Iz 34,4; Ez 15,6)
  4. Jr 52,13; [něco, co si Izraelité mysleli, že je trvalé, zničil snadno jako dočasné — budku, která se stavěla jenom na dobu sklizně]
  5. Dt 31,14; 1S 2,22
  6. sg., jednotné číslo (singulár)
  7. 1,4
  8. sg., jednotné číslo (singulár)
  9. h.: v rozhořčení (svého hněvu) — zde funguje jako přívlastek :— svém prudkém hněvu; srv. Na 1,6; Abk 3,12

7 Panovník odvrhl svůj oltář, opustil1 svou svatyni,2 do ruky nepřítele vydal3 hradby jeho paláců. ⌈Pozvedli hlas⌉4 v Hospodinově domě jako v den svátku.

  1. Ž 89,38n
  2. 1,10; Iz 63,18
  3. Dt 32,30; Am 6,8; 1S 23,11n
  4. h.: Vydali hlas; n : Volali; srv. Jr 4,16; 22,20; 48,34

8 Hospodin se rozhodl1 zničit 2hradby dcery sijónské, ⌈natáhl měřicí šňůru⌉3 a neodvrátil svou ruku od ničení.4 Způsobil, že truchlily val5 i 6hradby, společně se zhroutily.7

  1. srv. Jr 32,31
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. [vazba používaná a) doslovně pro práci řemeslníka připravujícího stavbu (Jb 38,5; Jr 31,39; Za 1,16) či jako zde b) obrazně pro Bohem plánované zničení (2Kr 21,13; Iz 34,11); srv. Am 7,7v]
  4. h.: pohlcení (2,2.5; Oz 8,8; Abk 1,13)
  5. [tj. vnější opevnění (2S 20,15; Iz 26,1)]
  6. sg., jednotné číslo (singulár)
  7. h.: zvadly

9 Její brány1 se ponořily2 do země, ⌈zničil a rozlámal⌉3 její závory.4 Její král i její knížata jsou mezi pohanskými národy,5 ne ní už zákon,6 ani její proroci 7nepřijímají8 vidění9 od Hospodina.

  1. Neh 1,3
  2. [navazuje na „pohřební pojmosloví“ (truchlily) — brány (tj. personifikace města) sestoupily do hrobu]
  3. tj. rozlámal na padrť
  4. Jr 51,30; Am 1,5; Na 3,13
  5. tj. ve vyhnanství; Jr 16,13
  6. 2Pa 15,3; n.: poučení (od kněze) — Ez 7,26!; Dt 7,9—11; Jr 18,18
  7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  8. h.: nenacházeli
  9. Mi 3,6; Jr 14,14; Oz 12,11; srv. Am 8,11

10 Starší1 dcery sijónské 2sedí3 na zemi, 4mlčí.5 6Házely si prach7 na 8hlavu, přepásaly se pytlovinou.9 Jeruzalémské panny10 11svěsily 12hlavu k zemi.

  1. 4,16; Jr 26,17; 29,1; 2S 3,17
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. 1,1; Jb 2,13
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. Am 5,13
  6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  7. Joz 7,6; Jb 2,12; Ez 27,30
  8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  9. 2Kr 19,2; Jr 4,8; 6,26; Jl 1,8!
  10. 1,15
  11. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  12. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

11 Zrak1 mi slábne2 pro slzy, mé nitro3 4vře, moje žluč5 se vylila na zem pro ⌈zkázu dcery mého lidu,⌉6 když 7děti8 a 9kojenci10 omdlévají na náměstích města.

  1. 1,16
  2. h.: (mé oči) pominuly; srv. 4,17; Jr 14,6; Ž 69,4; Jb 11,20
  3. 1,20
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. h.: játra; srv. Jb 16,13v!
  6. 3,48; 4,10; Jr 14,17p
  7. sg., jednotné číslo (singulár)
  8. Jr 44,7; Oz 14,1
  9. sg., jednotné číslo (singulár)
  10. 4,4; Dt 32,25

12 Svým matkám 1říkají: Kde je ⌈obilí a víno?,⌉2 zatímco omdlévají na náměstích města jako probodení,3 zatímco vypouštějí4 svou duši do klína5 svých matek.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. n : chléb / jídlo a pití; srv. 1,11; 5,9; Iz 24,11; Př 9,5
  3. 4,9
  4. h.: vylévají; Jb 30,16; Ž 42,4
  5. 1Kr 17,19

13 ⌈Jak mám o tobě 1svědčit,⌉2 k čemu tě mám 3připodobnit,4 jeruzalémská dcero? S čím tě mám 5srovnat, abych tě potěšil, panno, dcero sijónská? Vždyť tvá zkáza6 je veliká7 jako moře. Kdo tě uzdraví?

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. Vul: K čemu tě mám přirovnat, (při čtení ’a‘îēḵ jako ’e‘eroḵ)
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. srv. Iz 46,5
  5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  6. Jr 14,17
  7. n : hluboká / nesmírná

14 Tvoji proroci pro tebe viděli1 klam a 2nesmysly; neodhalili tvoji vinu, aby 3změnili tvůj úděl.4 Viděli pro tebe klamné5 a 6svůdné7 výnosy.8

  1. Ez 13,6nn
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
  4. Jr 29,14; Am 9,14
  5. Ez 12,24
  6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  7. (srv. slso Dt 4,19; Př 7,21)
  8. Jr 23,33

15 Všichni, kdo procházejí1 2kolem, nad tebou 3tleskají4 rukama; pošklebují se a 5potřásají6 7hlavou nad jeruzalémskou dcerou: To je to město, o kterém říkali: Dokonalost8 krásy,9 radost10 pro celou zemi.

  1. Jr 49,17; Sf 2,15
  2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. Nu 24,10p; Jb 27,23; Ez 25,6v
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. 2Kr 19,21; Ž 22,8; Jr 18,16v
  7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  8. Ž 50,2
  9. srv. Ez 16,14
  10. Ž 48,3; Jr 49,25

16 Všichni1 tvoji nepřátelé si na tebe 2otvírají3 4ústa, 5pošklebují se a skřípou6 zuby. Říkají: Pohltili jsme ji. Jistě toto je den,7 na který jsme čekali. ⌈Dočkali8 jsme se ho a uviděli⌉9 jsme ho.

  1. [v TM je (stejně jako v kp. 3 a 4, avšak nikoliv v kp. 1,) ve v. 16 + 17 v akrostichu (1,1p) přehozeno obvyklé abecední pořadí h. písmen pé a ajin; proto některé h. rkpp + LXX, Pš mění u veršů pořadí; (rabínské vysvětlení říká, že „Izrael mluvil ústy /pé/ o tom, co oko /ajin/ nevidělo“)]
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. 3,46; Jb 16,10v; Ž 22,14
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. Jb 16,9
  7. ::Abd 1,12n
  8. h.: Našli
  9. n : Chtěli jsme se ho dožít; (srv.: zažili — 3,1; Jr 14,13; 42,14)

17 Hospodin učinil to, co měl v úmyslu,1 naplnil2 své slovo, co přikázal od dávných 3časů, zbořil a neměl soucit.4 Dal nepříteli radovat5 se nad tebou, vyvýšil roh6 tvého 7protivníka.8

  1. Jr 4,28; 51,12
  2. Jr 39,16v
  3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
  4. v. 21; 3,43; Jr 13,14; Ez 5,11
  5. Ž 89,43; ::35,24
  6. v. 3p; 1S 2,10; Ž 92,11
  7. pl., množné číslo (plurál)
  8. 1,5

18 ⌈Jejich srdce1 křičelo⌉2 k Panovníku. Hradbo3 dcery sijónské,4 5vylévej 6slzy7 jako potok ve dne i v noci.8 9Nedopřej si odpočinku,10 ať nemá pokoje 11zřítelnice12 tvého oka.

  1. Ž 119,145; Oz 7,14
  2. (vzhledem ke kontextu mnohé př. opravují TM a čtou jako: Křič hlasitě / Srdce lidu křičelo); $
  3. v. 8; srv. Iz 14,31
  4. 2,1; 4,22
  5. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  6. sg., jednotné číslo (singulár)
  7. 1,2; Ž 119,136
  8. Jr 14,17; Ž 42,4
  9. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  10. 3,49
  11. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
  12. Za 2,12

19 Povstaň, křič v noci, na 1počátku nočních hlídek!2 Vylévej3 své srdce jako vodu4 před tváří Panovníka! Pozdvihni5 k němu své ruce za 6život svých dětí, které omdlévají7 hladem na každém 8nároží.9

  1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
  2. [tj. po západu slunce (trvala do 22 hod.)]; Sd 7,19; Ž 63,7; 119,148
  3. Ž 62,9; 1S 1,15
  4. [voda byla často používána pro srovnání vylévání něčeho — Jb 3,24; Dt 12,16; 1S 7,6; Ž 79,3; Oz 5,10]
  5. Ž 28,2; 63,5; 1Tm 2,8
  6. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
  7. v. 11
  8. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
  9. 4,1; Na 3,10; Iz 51,20

20 Podívej1 se, Hospodine, a pohleď,2 s kým jsi takto jednal?!3 Cožpak mají ženy 4jíst5 svůj plod,6 ⌈zdravě 7narozené⌉8 děti?! Cožpak má být kněz a prorok zabíjen v Panovníkově svatyni?!9

  1. [v. 20—22 je modlitba, k níž v. 19 vyzýval]
  2. 1,11
  3. 1,22
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. Jr 19,9
  6. Dt 7,13p
  7. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  8. odvozeno od arab. kořene (srv. slso v. 22); jiní chápou jako: něžně opečovávané / v náručí chované
  9. 1,10

21 Na zemi po ulicích 1leží chlapec i stařec,2 moje panny a moji mládenci padli mečem. Zabil jsi je v den svého hněvu, pobil a neměl soucit.3

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. 1,19; 5,14; 2Pa 36,17; Jr 6,11; 51,22
  3. v. 17

22 Svolal1 jsi jako na den svátku ⌈ty, kterých se děsím⌉2 ze všech stran.3 V den Hospodinova hněvu4 nikdo 5neunikl6 ani 7ne přežil. Ty, které jsem porodila jako zdravé8 a vychovala,9 můj nepřítel zničil.

  1. 1,15
  2. h.: moje hrůzy; Jr 20,4
  3. Jr 6,25
  4. v. 1; 1,12; Ž 76,7; 90,1; Ez 7,19v; Ř 2,5
  5. podstatné jméno
  6. Jr 42,17
  7. podstatné jméno
  8. v. 20p
  9. h.: rozmnožila

Chapter 3

1 Já jsem muž, který zažil1 soužení2 skrze hůl3 jeho hněvu.4

  1. h.: viděl; n.: poznal; srv. Jr 5,12
  2. v. 19; 1,3; Neh 9,9
  3. Př 22,8; [poukaz na Asýrii — Iz 10,5; 14,29]; [zbraň proti nepříteli (Ex 21,20) či nástroj pro káznění dětí (Př 10,13p); obrazně nástroj kázně jednotlivce (Jb 9,34; 21,9; Ž 23,4) či národa (Iz 10,5; Pl 3,1)]
  4. Ž 88,8; Př 22,8; Jb 21,30

2 Hnal1 mě a přivedl2 do temnoty,3 ne do světla.

  1. n.: + do zajetí; [slso používáno pro odvedení lidí do zajetí (1S 30,2; Iz 20,4) či zahnání dobytka jako kořisti (1S 3,5; Jb 24,3)]
  2. Oz 2,16
  3. Am 5,18.20; Iz 59,9; Jr 13,16

3 Jen proti mně obrací znovu a znovu svou ruku,1 ⌈celý den.⌉2

  1. Dt 2,15; Ž 38,3; Iz 5,25
  2. n : stále

4 Nechal chřadnout1 mé 2tělo a mou kůži, rozlámal3 mé kosti.

  1. Jb 13,28; Ž 31,10
  2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
  3. Iz 38,13; Ž 51,10; 102,4

5 Oblehl1 mě a obklopil2 jedem3 a 4těžkostmi.5

  1. h.: Postavil proti mně; (sloveso postavit ve vazbě s předložkou proti je spojováno s popisem dobývání města, postavením valu proti němu — Jr 52,4; Ez 4,2; Kaz 9,14)
  2. Jb 19,6; (v dosl. významu obklíčil; srv. 2Kr 6,14)
  3. v. 19; Jr 8,14; n : hořkostí (v. 15!)
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. Neh 9,32

6 Způsobil, že bydlím v temnotách1 jako dávno zemřelí.2

  1. (pl. možno chápat jako pl. intenzity :—) n.: nejhlubší temnotě; (poeticky pro :—) n : hrobě
  2. Ž 143,3

7 Zazdil1 mě, abych ne mohl vyjít, ⌈obtížil mě bronzovým řetězem.⌉2

  1. v. 9; Jb 19,8; 3,23v; Oz 2,8
  2. h.: učinil těžkým můj b. řetěz; Jr 52,11; Sd 16,21

8 I když volám a křičím1 o pomoc, 2zadržuje3 mou modlitbou.

  1. Ž 5,3; 22,3v; Abk 1,2; Iz 58,9; Jon 2,3
  2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  3. n.: zavřel svoje ucho před; srv. Jr 7,16; Jb 30,20

9 Moje cesty zazdil1 tesanými 2kameny,3 zkazil4 moje stezky.

  1. Oz 2,8
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. 1Kr 5,31
  4. n.: pokřivil; Jr 3,21v

10 Je pro mě jako číhající medvěd,1 jako lev2 ve 3skrýši.4

  1. Oz 13,8
  2. Př 28,15; Am 5,19; Jr 49,19
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. Ž 10,9

11 Odvlekl ⌈mě z cesty⌉1 a roztrhal mě na kusy, učinil mě opuštěným.

  1. h.: mé cesty

12 Napjal1 svůj luk a učinil mě terčem2 pro šíp.

  1. 2,4
  2. Jb 16,12; srv. 6,4

13 1Střelil do mého nitra2 3šípy ze svého toulce.4

  1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  2. h.: ledvin; Jr 12,2; Jb 16,13
  3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
  4. srv. Ž 127,5

14 Stal jsem se posměchem1 všemu ⌈svému lidu,⌉2 po celý den jejich posměšnou písničkou.3

  1. Jb 12,4; Jr 20,7
  2. mnoho střv. h. rkpp čte ‘amím (namísto TM: ‘amí) + Pš: (všem) národům
  3. v. 63v; Jb 30,9; Ž 69,13; 77,7

15 Nasytil mě 1hořkostí,2 napojil mě pelyňkem.3

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. n: hořkými bylinami; Jb 9,18v
  3. v. 19; Jr 9,14

16 Moje zuby rozdrtil štěrkem,1 přimáčkl mě do popela.2

  1. Př 20,17; Mt 7,9
  2. Ž 7,6v

17 Má duše ⌈byla zbavena pokoje,⌉1 zapomněl jsem, co je dobré.2

  1. h.: odvrhla pokoj; [dle paralelismu a h. myšlení nejde asi o „vnitřní pokoj“, ale o spokojenost — to, že se někomu dobře daří (srv. Dt 29,18!; 2Kr 4,26; Est 2,11)]
  2. n.: blahobyt / mít se dobře; 1Kr 10,7

18 Takže jsem řekl: ⌈Je pryč⌉1 moje síla2 i ⌈mé očekávání3 na pomoc4 od Hospodina.⌉5

  1. h.: zahynula
  2. 1Pa 29,11p; srv. označení Hospodina tímto výrazem — 1S 15,29
  3. srv. Ž 39,8; Př 10,28; 1S 10,8
  4. 2Pa 20,4
  5. n.: má naděje v Hospodinu; ::v. 21.24; Mi 7,7; 2Kr 6,33v; Ez 37,11v

19 Pamatuj1 na mé soužení2 a mé bezdomovství,3 na pelyněk4 a 5jed.

  1. 5,1; Neh 1,8
  2. v. 1
  3. 1,7
  4. Dt 29,17
  5. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

20 Má duše na to 1stále 2pamatuje a 3klesá4 ve mně.

  1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. Ž 42,6

21 To si ⌈připomínám v mysli,⌉1 proto 2mám naději.3

  1. h.: budu vracet do svého srdce; Dt 4,39
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. v. 24.26; Ž 130,7; Mi 7,7

22 ⌈Je to Hospodinovo 1milosrdenství,2 že jsme nezahynuli,⌉3 neboť nepominulo jeho 4slitování.5

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. n.: H. milosrdné činy; Ž 89,2.50; 107,43; 106,7; Iz 63,7; Oz 2,21
  3. LXX; Pš; Tg: Hospodinovo milosrdenství nepřestalo / neskončilo; (to odpovídá paralelismu — nepominulo)
  4. pl., množné číslo (plurál)
  5. 2S 24,14; Ž 25,6; Iz 54,7; Jr 42,12

23 Je nové každé 1ráno,2 tvá věrnost3 je velká.

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. Iz 33,2; Sf 3,5
  3. Ex 34,6; Ž 36,6; 146,6

24 Mým podílem1 je Hospodin, 2říká má duše, proto v něm 3mám naději.4

  1. Ž 119,57; 16,5; 73,26; 142,5; [Hospodin sám byl dědičným podílem kněží a lévijců (Nu 18,20; Dt 10,9)]
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. v. 21

25 ⌈Hospodin je dobrý⌉1 k tomu, kdo na něho očekává,2 k 3člověku,4 jenž ho hledá.5

  1. Ž 145,9; 135,3; Jr 33,11; Na 1,7
  2. Iz 40,31; 49,23; 25,9; Ž 27,14
  3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
  4. Př 28,25
  5. Dt 4,29; 1Pa 28,9; Iz 55,6; Jr 29,13

26 Je dobré, aby člověk měl naději a mlčky1 čekal na Hospodinovu záchranu.2

  1. n : trpělivě; Ž 37,7; 62,2
  2. Ex 14,13v; 1S 11,13; 2Kr 13,17

27 Pro muže je dobré,1 když nosí jho2 ve svém mládí.

  1. Ž 119,71
  2. Jr 27,8; Oz 11,4; Mt 11,29n

28 Ať sedí o samotě1 a mlčí,2 když to na něj 3vloží.

  1. 1,1; Jr 15,17
  2. Ž 4,5
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

29 Ať 1položí svá ústa2 do prachu,3 snad4 je ještě naděje.5

  1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  2. Jb 40,4; Ř 3,19
  3. Jb 16,15
  4. 1S 14,6
  5. Jr 31,17; Př 19,18; Jb 11,18

30 Ať 1nastaví tvář2 tomu, kdo ho bije, ať se nasytí potupou.3

  1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  2. 1,2p; Iz 50,6; Jb 16,10; Mt 5,39
  3. 5,1; Neh 1,3; Ž 69,21

31 Neboť Panovník neodvrhne1 navěky;2

  1. Ž 77,8; 1S 12,22v
  2. Jr 3,5

32 neboť jestliže sklíčil,1 slituje2 se ⌈podle svého hojného milosrdenství.⌉3

  1. 1,5.12
  2. Dt 30,3; Oz 1,7; Mi 7,19
  3. Neh 13,22; Ž 106,45

33 Neboť ne ⌈z vlastního rozmaru⌉1 2pokořuje3 či 4skličuje syny 5člověka.

  1. h.: ze svého srdce; srv. Nu 16,28; ::24,13; 1Kr 12,33; Ez 13,2
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. Dt 8,3; Iz 64,11; Na 1,12
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

34 Srazit pod 1nohy všechny vězně země,

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

35 převracet1 právo muže před tváří Nejvyššího,2

  1. Př 17,23; Iz 10,2
  2. Dt 32,8; 2S 22,14

36 podvádět1 člověka při jeho sporu, ⌈to Panovník ne chce vidět!⌉2

  1. Am 8,5
  2. n.: což to P. nevidí; n : to P. neschvaluje

37 ⌈Je někdo, kdo⌉1 řekl a stalo2 se, když to Panovník nepřikázal?

  1. h.: Kdo je ten, jenž
  2. Ž 33,9

38 Cožpak zlé1 věci i dobro nevychází z úst Nejvyššího?

  1. Iz 45,7; Jb 2,10; Jr 32,42

39 Co si má co stěžovat živý člověk1 na trest za svoje hříchy?2

  1. h.: , + muž
  2. K: sg.; Dt 24,15; Jr 30,15

40 Prozkoumejme1 svoje cesty, vyzpytujme je, a navraťme2 se k Hospodinu.

  1. Ž 119,59v; 1K 11,28; 2K 13,5
  2. Dt 4,30; 2Pa 30,6; Jl 2,13; Oz 6,1

41 Pozvedněme svoje srdce1 i ruce2 k 3Bohu v nebesích.

  1. srv. Jl 2,13
  2. h.: do dlaní; Ž 28,2; 141,2; 63,5
  3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499

42 Bouřili1 jsme se a byli vzpurní2 a ty jsi neodpustil.

  1. Ž 106,6; Da 9,5v; 1Kr 8,50; Jr 33,8
  2. 1,20

43 Zahalil ses hněvem a stíhal1 jsi nás, zabíjel jsi a neměl jsi soucit.2

  1. v. 66; Jr 29,18
  2. 2,17

44 Zahalil ses oblakem,1 aby nepronikla žádná modlitba.2

  1. Ž 97,2
  2. Za 7,13

45 Učinil jsi nás ⌈1smetím a 2odpadem⌉3 mezi 4národy.

  1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  3. n.: nepoužitelným odpadem; 1K 4,13
  4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

46 Všichni naši nepřátelé si na nás otvírali1 2ústa.

  1. 2,16; Ž 22,14
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

47 1Přišel na nás strach a propast,2 3zpustošení a zkáza.

  1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  2. Jr 48,43p
  3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

48 Z mých 1očí2 3plynou proudy4 vody nad zkázou5 dcery mého lidu.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. 1,16; Jr 14,17!; Ž 119,136
  3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  4. Iz 32,2; Př 21,1
  5. 2,11; 4,10; Jr 8,21; Am 6,6

49 Moje 1oči ⌈vylévají slzy,⌉2 ne dají se zastavit, bez 3odpočinku,4

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. h.: teče; n : slzí
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. n.: bezpřestání; 2,18

50 dokud Hospodin ne pohledí1 a ne podívá2 se z nebes.

  1. Ex 14,24; Dt 26,15; Ž 14,2; 102,20; srv. 2S 24,20; 2Kr 9,30.32
  2. 5,1; Ž 80,14; Iz 63,15

51 ⌈Moje 1oči⌉2 působí mé duši bolest pro ⌈všechny dcery mého města.⌉3

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. n : To, co vidím; srv. 1S 30,3n; L 19,41n
  3. n : úděl všech žen v Jeruzalémě

52 Moji nepřátelé mě bezdůvodně1 lovili2 jako ptáka.3

  1. 1S 19,5; Ž 35,7; 109,3; 119,161
  2. h.: lovením lovili; Mi 7,2
  3. Ž 124,7

53 Snažili se ukončit můj život v cisterně1 a hodili na mě kamení.2

  1. Jr 38,6!; 41,7
  2. Joz 7,25; 1S 30,6v; 1Kr 12,18

54 Na mou hlavu natekla voda. Řekl1 jsem: Jsem ztracen.2

  1. srv. v. 18; Jon 2,5v; Ž 31,23v; 2K 1,9
  2. h.: vyťat; Iz 53,8; n : Je se mnou konec; [h. idiom pro hrozbu smrti (Ez 37,11; Ž 88,6)]

55 Ze dna1 cisterny jsem vzýval2 tvé jméno, Hospodine.

  1. Ž 130,1
  2. h.: volal; 2Kr 5,11; Iz 12,4; Jl 3,5

56 Uslyšel1 jsi můj hlas: Nezavírej své ucho2 před mojí prosbou o úlevu,3 před mým voláním4 o pomoc.

  1. Jon 2,3!; Neh 9,9; Ž 10,17
  2. Ž 17,6; Iz 37,17
  3. Ex 8,11†
  4. 2S 22,7

57 Přiblížil1 ses v den, kdy jsem tě 2volal. Řekl jsi: Neboj3 se!

  1. Ž 145,18; Jk 4,8
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. Jr 1,8; Iz 41,10

58 Vedl1 jsi, Panovníku, spory2 mé duše, vykoupil3 jsi můj život.

  1. 1S 24,16; Jr 50,34
  2. Jr 11,20
  3. Ž 34,23v; 103,4; Jr 31,11; Mi 4,10

59 Viděl jsi, Hospodine, ⌈mně způsobenou křivdu.⌉1 ⌈Zjednej mi právo!⌉2

  1. h.: můj útlak; n.: jak mi křivdí
  2. h.: Suď mé právo; Ž 26,1; 2S 18,31; 1Kr 8,32

60 Viděl jsi všechnu jejich pomstu,1 všechny jejich plány2 proti mně.

  1. Jr 20,12
  2. Jr 18,18!

61 Slyšel jsi jejich hanění,1 Hospodine, všechny jejich plány proti mně.

  1. 5,1; Ž 89,50; Oz 12,15

62 Slova1 mých protivníků a jejich mumlání2 proti mně po celý den.

  1. h.: rty; srv. Př 14,7; Ž 59,8
  2. n.: přemítání; srv. slso Př 24,2; ::Joz 1,8

63 Pohleď, ⌈ať sedí nebo stojí,⌉1 jsem jejich posměšnou písničkou.2

  1. h.: jejich sezení a jejich vstávání; tj. ať dělají cokoliv / při jakékoliv činnosti; (Ž 139,2; Dt 6,7)
  2. v. 14v

64 1Odplať2 jim, Hospodine, za to, co vykonali, za 3skutky jejich rukou.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. Př 24,12; Jr 51,6v
  3. sg., jednotné číslo (singulár)

65 1Dej jim zatvrzelé2 srdce, ať na ně dopadne tvoje kletba.3

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. Ex 14,8v; Dt 2,30v; Iz 6,10
  3. Ž 109,17n; 1K 16,22

66 1Stíhej je s hněvem a 2vyhlaď je zpod nebes,3 Hospodine.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. Gn 6,17; Dt 25,19; 29,19; 2Kr 14,27; Jr 10,11

Chapter 4

1 Jak1 2zčernalo3 zlato,4 jak se 5změnilo ryzí6 zlato!7 Kameny8 svatyně 9leží rozmetány na každém 10nároží.11

  1. 1,1
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. h.: zatemnělo; n : ztratilo svůj lesk
  4. [v h. nejobvyklejší výraz ze třech po sobě jdoucích označení zlata (následující pojmy vyjadřují navíc kvalitu zlata) — zde asi symb. označení (Za 9,16; Pís 5,11n) pro Boží vyvolený lid (srv. v. 2)]
  5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  6. h.: dobré; Gn 2,12; 2Pa 3,5.8; Da 2,32
  7. Př 25,12
  8. L 21,5n; (srv. 2Kr 25,9n)
  9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  10. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
  11. 2,19

2 Vzácní synové1 Sijónu, vážení s ryzím zlatem,2 jak to, že jsou nyní ceněni3 jen jako hliněný džbán,4 dílo hrnčířových rukou?

  1. Iz 51,18
  2. Iz 13,12
  3. h.: považováni (… za) Iz 29,16
  4. Iz 30,14; Jr 48,12; 19,11v

3 I šakalové 1obnažují prs a 2kojí svá mláďata,3 ale dcera4 mého lidu se stala krutou5 jako 6pštros7 v pustině.

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. Ez 19,2nn
  4. vv. 6.10; 2,11
  5. srv. Iz 49,15; Ez 5,10
  6. pl., množné číslo (plurál)
  7. Jb 39,16!; Iz 34,13; 43,20

4 Jazyk 1kojence přilnul žízní2 k patru;3 děti se 4dožadují chleba,5 nikdo jim ho ne láme.6

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. Dt 28,48
  3. Ž 22,16v; Ez 3,26
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. 1,11; Dt 32,34; Mt 7,9
  6. Jr 16,7; Iz 58,7

5 Ti, kdo jídali lahůdky,1 hynou na ulicích; ti, kdo byli vychováni v purpuru,2 objímají3 smetiště.4

  1. Gn 49,20; srv. sloveso (žili v blahobytu) — Neh 9,25; srv. Am 6,4
  2. Iz 1,18; [tj. v královském oděvu — srv. Sd 8,26; Est 8,15]; srv. L 7,25; 16,19
  3. n : válejí se na …; Jb 24,8; srv. L 15,16
  4. ::1S 2,8; Ž 113,7p

6 Vina1 dcery mého lidu je větší nežli hřích2 Sodomy,3 která byla v okamžiku vyvrácena,4 aniž by na ni byly položeny ruce.

  1. n.: Trest (za vinu), [souvislost, resp. výměna příčiny a následku]; srv. Gn 4,13; 1S 28,10; 2S 19,20
  2. n.: trest (za hřích)
  3. Gn 19,24n; Am 4,11; Iz 3,9; L 10,12
  4. [tím byla ušetřena utrpení, na rozdíl od dlouhého strádání při obležení Jeruzaléma]

7 Její nazíři1 byli čistší nežli sníh,2 bělejší nežli mléko; jejich tělo3 bylo růžovější4 nežli drahokamy, jejich vzhled5 se podobal safíru.6

  1. n.: zasvěcenci; Dt 33,16; Sd 13,5; jiní čtou jako: knížata
  2. Ž 51,9
  3. h.: kost
  4. Pís 5,10; n : zdravě červené (víc než); [srv. české přirovnání: zdravý jako řípa]
  5. h.: rozseknutí (1Kr 3,26) / řez; [míněno asi to, co je vidět, když se rozřízne kámen a uvnitř je „pecka“, krásný drahokam]; ($)
  6. Ex 24,10; Ez 1,26; 28,13

8 Teď je jejich vzezření1 temnější nežli saze,2 nedají se na ulicích poznat; kůže3 jim svraštila na 4kostech, uschla5 jako dřevo.

  1. 1Kr 1,6; Iz 53,2
  2. h.: černota
  3. 3,4; 5,10; Jb 19,20; 30,30
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. h.: + byla

9 Lépe na tom byli probodení1 mečem nežli pobití hladem, kteří hynou nedostatkem polních plodin.

  1. h.: pobití; Jr 14,18

10 Ruce soucitných žen vařily svoje děti; staly se jejich 1jídlem2 při zkáze3 dcery mého lidu.

  1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
  2. 2,20v; Jr 19,9v
  3. 2,11

11 Hospodin dovršil1 svoji zlobu,2 vylil svůj planoucí hněv,3 zapálil na Sijónu4 oheň, který strávil5 jeho základy.

  1. n.: dal volný průchod …; Ez 6,12
  2. 2Pa 34,25
  3. 1,12; Oz 11,9*
  4. 1,4p; 5,11.18
  5. Jr 17,27; Am 2,5

12 Králové země ani všichni1 obyvatelé světa by nevěřili, že do jeruzalémských bran vejde2 protivník či nepřítel.

  1. Dt 29,23
  2. Jr 21,13

13 Stalo se to pro hříchy jeho proroků a viny jeho kněží,1 kteří prolévali2 v jeho středu krev spravedlivých.

  1. Jr 6,13
  2. Iz 59,7; Ez 22,6

14 Jako slepí1 se potáceli po ulicích, znečištění krví,2 takže se lidé nesměli dotknout jejich oděvu.3

  1. Dt 28,29; Iz 29,9; 59,10
  2. Iz 1,15
  3. Jr 2,34

15 Ustupte!1 Nečistý!,2 volali na ně lidé, ustupte! Ustupte! Nedotýkejte se! Proto odešli3 a potáceli se. Mezi pohanskými 4národy lidé říkali: Nebudou už s námi pobývat jako cizinci.

  1. h.: Odvraťte se; Iz 52,11
  2. Lv 13,45
  3. h.: padli
  4. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

16 ⌈Hospodinova tvář je rozdělila,⌉1 nebude již ⌈na ně hledět;⌉2 nebrali3 4ohled na kněze, neslitovali se nad staršími.5

  1. n : H. přítomnost / Sám H. je rozptýlil
  2. n : nad nimi bdít
  3. 1S 25,35; 2Kr 3,14; 5,1
  4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  5. 5,12

17 Ještě nám zrak slábne1 od hledění k naší nicotné pomoci;2 ve svém vyhlížení jsme vyhlíželi k národu,3 který ne může zachránit.

  1. 2,11p
  2. Iz 31,1; Jr 37,7; srv. Ez 29,6.16
  3. srv. Jr 2,36; Iz 20,5

18 Sledovali1 naše kroky, abychom ne mohli chodit po svých náměstích; náš konec se přiblížil, naplnily se naše dny, ano, přišel náš konec.2

  1. h.: Lovili
  2. Ž 39,5; Ez 7,2nn; Am 8,2

19 Naši pronásledovatelé1 byli rychlejší nežli nebeští orlové.2 Honili nás na horách, v pustině na nás číhali.

  1. 1,6; Iz 30,16
  2. Jr 4,13

20 1Dech našeho života,2 Hospodinův pomazaný,3 byl polapen do jejich jam, ten, o kterém jsme si 4mysleli: ⌈V jeho stínu⌉5 budeme živi mezi pohanskými 6národy.

  1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
  2. h.: chřípí; Gn 2,7; Iz 2,22; [titul použitý také o faraonovi Ramsesovi II. v nápisu nalezeném v Abydos v Egyptě]
  3. [zde král Sidkijáš (Jr 39,4—7)]
  4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  5. n.: Pod jeho ochranou; Sd 9,15; Ž 91,1; Oz 14,8; Jr 48,45
  6. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

21 Jásej a raduj se, dcero edómská,1 která bydlíš v zemi Úsu!2 I k tobě přijde kalich,3 opiješ se a obnažíš.

  1. Iz 34,6; Ez 35,15; Am 1,12
  2. Jb 1,1; Jr 25,20
  3. Jr 25,15; 49,12

22 Skončil1 trest za tvou vinu,2 dcero sijónská, již tě neodvede do zajetí. K odpovědnosti za tvou vinu3 povolá tebe, dcero edómská, a odhalí4 tvoje hříchy.

  1. srv. Iz 40,2
  2. v. 6; 5,7
  3. 2,14; Jr 30,14n
  4. Jb 20,27; ::Ž 85,3

Chapter 5

1 Pamatuj,1 Hospodine, na to, co se nám stalo, pohleď2 a podívej se na naši potupu!3

  1. 3,19; n.: Pomysli / Považ; Ž 89,51
  2. 1,11; 3,63
  3. Ž 44,14n

2 Naše dědictví1 bylo předáno2 cizincům,3 naše domy4 cizozemcům.5

  1. n : (zděděná) země; Dt 4,21; Jr 2,7; 17,4; Ez 45,1
  2. h.: obráceno
  3. Iz 1,7; Oz 8,7
  4. Sf 1,13
  5. Abd 1,11

3 Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou vdovami.1

  1. Ex 22,24; Jr 15,8; 18,21

4 Vlastní vodu1 pijeme za stříbro2 a vlastní dřevo 3dostáváme za peníze.4

  1. Ez 4,16n; Iz 3,1
  2. n : peníze; srv. Iz 55,1
  3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  4. Mi 3,11

5 Jho1 je na naší šíji,2 3jsme pronásledováni; 4jsme unaveni a nemáme odpočinek.5

  1. TM: ‘al (tj. na) čteno jako ‘ól (tak jako v Oz 10,11)
  2. Dt 28,48; Jr 27,2p; Mi 2,3; ::Iz 10,27; Jr 30,8
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. Joz 1,13

6 ⌈Dali jsme ruku Egyptu a Asýrii,⌉1 abychom se nasytili chlebem.

  1. n : Vzdali jsme se (Jr 50,15) / Uzavřeli jsme dohodu s Egypťany a Asyřany (Jr 2,18; Oz 12,2; 5,13); [srv. vazbu — 2Kr 10,15; Ezd 10,19; Ez 17,18]

7 Naši otcové hřešili a už nejsou; my1 2neseme trest za jejich viny.3

  1. [synové nesou stejnou zodpovědnost za zkázu Jeruzaléma jako otcové; v. 16; Ex 20,5; Jr 14,20; 16,11n]
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. 4,6.22

8 1Vládnou nám otroci2 a ne ní, kdo by nás vyrval3 z jejich ruky.

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. [může být míněna skutečnost, že babylonskými satrapy — správci byli často povýšení otroci královské domácnosti nebo lze chápat jako idiom pro tyrany (vzhledem ke skutečnosti, že nejkrutějšími vládci jsou bývalí otroci (Př 30,21n)]
  3. ::2Kr 19,12v; 20,6v; Jr 39,17v; 1S 7,3v

9 ⌈S nasazením vlastního života⌉1 přinášíme2 svůj 3pokrm, 4kvůli ⌈meči z pustiny.⌉5

  1. srv. vazbu: pro svou duši (tj. za cenu života) — 1Kr 2,23; Př 7,23; 2S 23,17
  2. n.: získáváme; [zřejmě vyjít z úkrytu pro potravu znamenalo vystavit se nebezpečí útoku nepřítele]; srv. Sd 6,11; 2S 23,17
  3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
  4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  5. [asi obrazný výraz pro loupežné bandy]

10 Naše kůže1 je rozpálená2 jako pec3 4od palčivého5 hladu.

  1. 4,8
  2. n : černá
  3. Ž 21,10; Oz 7,4
  4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  5. h.: planoucí horkosti; Ž 119,53

11 Znásilnili1 ženy2 na Sijónu,3 panny v judských městech.

  1. h.: Pokořili (Dt 8,3); srv. Dt 22,24; 2S 13,14
  2. Iz 13,16; Za 14,2
  3. 1,4

12 Knížata byla jejich rukou pověšena, starci1 nebyli ctěni.

  1. h.: tváře starců; srv. 4,16

13 Mládenci ⌈nosili 1mlýnek,⌉2 chlapci klopýtali pod nákladem dříví.

  1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  2. n.: ruční žernov; n : byli nuceni mlít [což byla ponižující práce, srv. Ex 11,5; Sd 9,53; 16,21; Iz 47,2v] / musejí dřít [kdy námaha při mletí vyjadřuje obrazně dřinu vůbec]

14 Starci zmizeli1 z brány,2 mládenci zanechali své hudby.3

  1. Jr 7,34; Ez 26,13; Iz 24,8v
  2. [místo pro konání soudu (Dt 21,19; Joz 20,4; Rt 4,1), ale i pro rozhovor (2S 3,27; 15,2), zábavu (Pl 1,4) a společenské dění vůbec (Dt 26,12; 2Kr 7,1nn)]
  3. h.: (hudby na) strunné nástroje (Iz 38,20; Abk 3,19)

15 Ustalo1 veselí2 našeho srdce, náš tanec3 se změnil v smuteční obřad.4

  1. n.: Zmizelo
  2. Jr 25,10v; Iz 24,8.11; ::65,18
  3. ::Jr 31,4.13; Ž 30,12
  4. Am 8,10

16 Koruna1 spadla z naší hlavy, běda nám, že jsme hřešili.

  1. [symbolizuje slávu (1,1; Iz 28,1) Jeruzaléma]; Jb 19,9; Ž 89,40; Jr 13,18

17 Proto onemocnělo naše srdce,1 proto ztemněly naše oči.2

  1. 1,22; Iz 1,5v
  2. 2,11; Jb 17,7; Ž 6,8

18 Pro horu Sijón,1 která je zpustošená,2 takže po ní chodí lišky.3

  1. Mi 3,12
  2. Ez 33,28
  3. Neh 3,35; Jr 9,10v

19 Ty, Hospodine, 1zůstáváš2 navěky, tvůj trůn3 z generace na generaci.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. Ž 102,13!
  3. Ž 45,7

20 1Proč na nás neustále 2zapomínáš3 a 4opouštíš5 nás na mnoho dnů?

  1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. Ž 13,2; 44,25
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. Ž 71,11

21 Vrať1 nás, Hospodine, zpět k sobě a navrátíme se. Obnov2 naše dny jako za dávnověku.3

  1. n.: Obrať / Přiveď (nás zpět); n : Obnov; Jr 31,18; Ž 80,3; Iz 1,26
  2. srv. Iz 60,20—22
  3. 1,7

22 Nebo jsi nás 1zcela zavrhl?2 Přespříliš ses na nás rozhněval?3

  1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  2. Jr 14,19; Jr 6,30; Oz 9,17
  3. Dt 1,34; Iz 47,6; 57,17; 64,8