¹ Běda¹ bezstarostným² na Sijónu, sebejistým³ na samařské hoře, vznešeným⁴ nejlepšího⁵ z národů, ke kterým přichází dům izraelský!

1. 5,18; Mi 2,1
2. Jr 48,11
3. Iz 32,9nn; n.: těm, kteří se cítí bezpečně
4. tj. vůdcům; srv. „velký“ — vysoko postavený (Jr 5,5)
5. h.: prvního; srv. v. 6; (3,2)

² Projděte Kalné¹ a dívejte se! Odtamtud jděte do velkého Chamátu² a sestupte do pelištejského Gatu! Cožpak jsou lepší nežli tato³ království? Zdalipak je jejich území větší nežli vaše?

1. Iz 10,9
2. v. 14; 2S 8,9p; Ez 47,16; Za 9,2; [dobyt Jarobeámem II. (2Kr 14,28)]
3. [není zcela zřejmé, čí a komu jsou určená tato slova; zdá se, že jsou to vychloubačná slova vůdců zmíněných ve v. 1 (potom „tato král.“ = naše dvě království, Izrael a Juda); anebo jsou to prorocká slova vůdcům („tato kr.“ = Kalné atd.)]

³ Oddalujete¹ zlý den a^2 3nastolujete vládu⁴ násilí?

1. n.: +Myslíte si, že nepřijde; 9,10
2. n.: zatímco
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. h.: sezení, tj. trůn; [buď může být míněno, že vládnou utlačující vůdcové, (resp. nestabilní vláda po smrti Jarobeáma, kdy byli králové násilím sesazováni), anebo že svým jednáním přivolávají soud, kdy na trůn dosedne nepřátelský utlačovatel]; $

⁴ Leží na postelích¹ ze slonoviny,² povalují³ se na svých pohovkách, jedí jehňata⁴ ze stáda a telata z chléva.

1. Est 1,6
2. n : vyzdobených slonovinou; 3,15; 1Kr 10,18
3. v. 7
4. Dt 32,14; srv. Ez 34,3

⁵ Improvizují na harfu,¹ jako David² si ³vymýšlejí na hudební⁴ nástroje.

1. Iz 5,12!
2. 1S 16,23; 2S 23,1
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 1Pa 15,16; Neh 12,36

⁶ Pijí víno¹ z obětních² misek, mažou se nejlepším³ olejem,⁴ ale nad Josefovou⁵ zkázou⁶ nejsou zarmouceni.⁷

1. 2,8; Iz 28,1.7; Mi 2,11
2. [zde zřejmě vyjadřuje jejich značnou velikost; (srv. Ex 38,3)]
3. h.: prvními; v. 1; Dt 33,21
4. Jb 15,27v; Mi 6,15
5. 5,6p
6. [může být míněn současný hrozný stav (srv. 2Pt 2,7) anebo spíš hrůza přicházejícího soudu (srv. 2Kr 8,12; Jr 4,19n)]; Iz 1,28; Jr 4,6; 8,11
7. h.: nemocni (/ postiženi / raněni / necítí bolest); 1S 22,8; ::Ez 9,4

⁷ Proto nyní budou jako ¹první odvedeni do exilu² a skončí hlučné ³oslavy ⁴povalečů.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 5,5; 7,11
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. participium trpné

⁸ Přísahal Panovník Hospodin při sobě ¹samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha,^{2 3}nenávidím jeho paláce.⁴ Vydám město i ⌈všechno, co je v něm.⌉⁵

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. [poetické označení sev. království, asi jako sl. hříčka na Boží titul — srv. 6,8 + 8,7 + 4,2]
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 3,10
5. h.: jeho plnost; (Iz 42,10)

⁹ I stane se, že když zůstane deset mužů v jednom domě, zemřou.

¹⁰ Když jeho příbuzný,¹ jeho pozůstalý,² někoho zvedne, aby vynesl kosti z toho domu, řekne někomu v nejvzdálenější části domu: Je ještě někdo s tebou? ³Odpoví: Nikdo. Řekne: Ticho! Ať není připomínáno Hospodinovo jméno!

1. h.: strýc
2. h.: ten, kdo spaluje
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹¹ Neboť hle, Hospodin ¹přikáže a rozbije velký dům na trosky a malý² dům na kusy.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [srv. idiom od největšího do nejmenšího (např. 1S 5,9), vyjadřující úplnost zkázy :— každý dům anebo může být míněn letní i zimní dům (3,15)]

¹² Cožpak poběží koně po ¹skalách?² Nebo ⌈se na ní orá se skotem?⌉³ Avšak vy jste převrátili⁴ právo v jedovatý⁵ plevel a ovoce spravedlnosti v pelyněk,⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Př 30,26
3. n.(jinak členěno): se dá orat moře s volem; [moderní překl. to chápou jako další přirovnání s původně chybným spojením slov (kdy slovo „moře“ tvoří pl. od býka); starší ovšem rozumí jako pokračování předchozí řečnické otázky vztažené ke skále]; [první ilustrace ukazuje nepřirozenost věci, druhá něco neužitečného a nesmyslnost úsilí]
4. 5,8p
5. Oz 10,4
6. 5,7

¹³ vy, kteří se radujete nad Lódebarem¹ a říkáte: Cožpak jsme se nezmocnili Karnajimu² svou silou?

1. [město (2S 9,4n), které Izraelci (Jarobeam II.; 2Kr 14,25) dobyli v Gileádu v Zajordání; ve sl. hříčce na význam jména města — „Žádná věc“ (tj. nic), tedy: radujete se nad Ničím (něčím, co nemá trvalou hodnotu) — získané území totiž bylo brzy po Ámosově době opět ztraceno (2Kr 15,29)]
2. Gn 14,5; [tzn. Rohy (jako symbol síly (srv. Dt 33,17) — Izraelité se chlubili, že přemohli Sílu — svou silou]

¹⁴ Neboť hle, nechávám proti vám, dome izraelský, povstat pohanský¹ národ -- je výrok Hospodina, Boha zástupů, a budou vás utlačovat od ⌈Lebo–Chamátu až k potoku Araby.⌉²

1. Jr 5,15
2. Nu 13,21; 2Kr 14,25; [tj. od sev. hranice po jižní]