¹ Toto mi ukázal¹ Panovník Hospodin: Hle, koš letního ovoce.²

1. 7,1.4
2. 2S 16,1; Mi 7,1

² Řekl: Co vidíš,¹ Ámosi? Řekl jsem: Koš letního ovoce.² Hospodin mi řekl: Přišel konec pro můj lid Izrael. Nebudu mu již déle promíjet.

1. 7,8; Jr 24,3; Za 4,2
2. [koš ovoce odkazuje asi na letní úrodu fíků, které dozrávají v srpnu až září; je zde slovní hříčka (srv. Jr 1,12) mezi qc (=konec) a qjc (=letní ovoce). Letní ovoce přichází na konci izraelského zemědělského roku, podobně byla u konce izraelská národní existence]

³ V onen den ⌈budou palácové zpěvačky naříkat,⌉¹ je výrok Panovníka Hospodina, na každém místě bude pohozeno mnoho mrtvol.² Ticho.³

1. n.: se chrámový zpěv stane nářkem
2. srv. 2Pa 20,24; Jr 33,5; Na 3,3
3. [namísto díkůvzdání za úrodu (Lv 23,29—41) bude zoufalé ticho]

⁴ Slyšte to, vy, kteří bažíte¹ po nuzném, chcete odstranit chudé v zemi.

1. 2,7p

⁵ Říkáte: Kdy přejde novoluní,¹ abychom prodávali obilí,² sobota,³ abychom otevřeli obilnice,⁴ umenšovali míru⁵ a zvyšovali cenu⁶ a podváděli falešnými⁷ váhami,

1. srv. 2Kr 4,23; Ez 46,1
2. Neh 10,32
3. Neh 13,15nn
4. h.: zrno (jako metonymie pro místo, kde je zrno uskladněno); srv. Jl 2,24
5. h.: éfu (Sd 6,19); Dt 25,14n; Př 20,10
6. h.: šekel; [tedy podvádění kupujícího tím, že je ubráno na objemu a přidáno na závaží]
7. Př 11,1; 20,23; Oz 12,8; Mi 6,11

⁶ abychom chudé kupovali za stříbro, nuzného za pár sandálů a prodávali obilný odpad?

⁷ Hospodin přísahal při Jákobově pýše:¹ Nikdy nezapomenu² na žádné jejich skutky.

1. 6,8p
2. Ž 10,11; Oz 7,2; 8,13

⁸ Cožpak se nad tím nebude třást¹ země, ne budou truchlit² ⌈všichni, kdo v ní bydlí?⌉³ Celá vystoupí jako Nil, vzedme se a klesne jako egyptská řeka.

1. 1,1v; Iz 5,25; Ž 18,8; [zemětřesení je přirovnáváno ke každoročnímu záplavovému vzestupu Nilu (až o 7 metrů) (9,5; Jr 46,7); (jako mnohdy jindy i zde jedná Bůh skrze přírodu)]
2. Oz 4,3
3. h. sg.: každý obyvatel; Oz 4,3

⁹ ⌈I stane se v onen den,⌉¹ je výrok Panovníka Hospodina, že ²skloním slunce³ v poledne a způsobím na zemi tmu⁴ ⌈za jasného dne.⌉⁵

1. Iz 7,18p
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. srv. Iz 13,10; Mi 3,6; Joz 10,13
4. [v r. 763 př. Kr. je zaznamenáno zemětřesení a současné zatmění slunce]; 5,8; Jr 13,16
5. h.: v den světla

¹⁰ Změním¹ vaše svátky v smuteční obřad, všechny vaše písně v žalozpěv;^{2 3}dám na každé bedro pytlovinu a na každou hlavu lysinu;⁴ proměním zemi⁵ ve smuteční obřad⁶ nad jedináčkem a její konec⁷ bude jako hořký⁸ den.

1. Pl 5,15; ::Jr 31,13
2. 5,1
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Iz 3,24; Ez 7,18; Mi 1,16
5. h.: ji
6. 5,16; Jr 6,26
7. 4,2; Př 5,4
8. [opak dne příjemného, tj. oslav (Est 9,22)]

¹¹ ⌈Hle, přicházejí dny, je výrok⌉¹ Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad. Nikoli hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po ²slyšení Hospodinových slov.³

1. 4,2; 9,13; (vazba typická /13×/ pro Jr — 7,32)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. [v době soužení Hospodin promlouval prorocké slovo často (Jr 21,2), ale při nastávajícím soudu zavládne strašné Boží mlčení (1S 3,1; 28,6; 2Pa 15,3; Ž 74,9; Ez 7,26; 20,1—3; Mi 3,4p.7)]

¹² Budou se potácet¹ od moře k moři,² ze severu až na východ, budou pobíhat,³ aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenaleznou.

1. 4,8
2. [tj. od Středozemního moře k Mrtvému — z jihu na západ — a dále ze severu na východ; tedy po celé zemi]
3. Jr 5,1

¹³ V onen den budou krásné¹ panny² omdlévat³ a mládenci budou vyprahlí.

1. Dt 21,11; 1S 25,3; 2S 13,1; 1Kr 1,3; Est 2,7
2. n : děvčata
3. Jon 4,8

¹⁴ Ti, kdo přísahají¹ při ⌈vině Samaří⌉² a říkají: Jakože živ je tvůj bůh, Dane,³ jakože je živa ⌈cesta do Beer–šeby,⌉⁴ padnou a už nevstanou.⁵

1. srv. Iz 48,1; 65,16; ::Jr 12,16
2. n.: samařské bohyni Ašimě; srv. 2Kr 17,30; [sl. hříčka: lidé v té době přísahali při bohyni Ašimě, to byla vina / provinění (’ašmá) Samaří]
3. 1Kr 12,29
4. [není jasné, zda–li se stala předmětem uctívání a přísahy pouť do B. sama (srv. pouť do Mekky), anebo jsou míněny v Beer–šebě uctívané modly; 5,5]
5. 5,2