¹ Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, ¹tvořil² kobylky,³ když ⁴začala^{5 6}vzcházet jarní setba. A hle, jarní⁷ setba vzchází po královské žatvě.⁸

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 18,11
3. 4,9; Jl 1,4
4. podstatné jméno
5. [tj. březen / duben]
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. h.: pozdní; srv. pozdní / jarní déšť (Jl 2,23)
8. [Královská žatva, o které nemáme jinak zmínky, byla asi zemědělskou daní králi. Po ní přišla jarní setba, na níž byl zemědělec závislý, aby přežil. Ta byla nyní ohrožena kobylkami.]

² Stalo se, když ⌈zcela sežraly⌉¹ zeleň² země, že jsem řekl: Panovníku³ Hospodine, odpusť,^{4 5}prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!⁶

1. h.: dokončily žraní; Ex 10,15
2. Dt 29,22; Jr 12,4; Iz 42,15
3. 1,8; Jr 1,6p
4. Nu 14,19!
5. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
6. Jr 42,2; Abd 1,2; n : bezmocný

³ Hospodin toho litoval.¹ Nestane² se to, řekl Hospodin.

1. 1S 15,29—35; Jr 18,8; 26,19; Jon 3,10
2. [Přímluva byla ustanovenou úlohou proroků /srv. Gn 20,7; 1S 7,5; 12,19.23; Jr 7,16; 11,14; 14,11/. Ámosova modlitba byla vyslyšena.]

⁴ Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, Panovník Hospodin ⌈¹zavolal na soud⌉² ohněm.³ Ten strávil velkou hlubinu a stravuje díl země.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: vyhlásil soud
3. 5,6; Dt 32,22

⁵ Řekl jsem: Panovníku Hospodine, přestaň,^{1 2}prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!

1. n.: zastav / zanech toho
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

⁶ Hospodin toho litoval. Ani toto se nestane, řekl Panovník Hospodin.

⁷ Toto mi ukázal: Hle, Panovník stál na ⌈hradbě postavené podle olovnice⌉¹ a v jeho ruce byla olovnice.

1. h.: hradba olovnice; (h. výraz překládaný obvykle olovnice /dle akk./ se vyskytuje pouze v tomto oddíle a není zcela jednoznačný); [význam je asi tento: Boží lid byl postaven podle Božích měřítek, ale odklonil se od nich]; (srv. 2Kr 21,13v)

⁸ Hospodin mi řekl: ⌈Co vidíš,⌉¹ Ámosi? ²Odpověděl jsem: Olovnici. Panovník řekl: Hle, ³umístím olovnici doprostřed ⌈svého lidu,⌉⁴ Izraele. Nebudu mu již déle promíjet.⁵

1. Jr 1,11
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. (poprvé použito toto označení v knize, srv. v. 15; 8,2; 9,10.14)
5. h.: procházet kolem; 8,2; Mi 7,18; Př 19,11; srv. Jr 15,6; Ez 7,9

⁹ Izákova¹ návrší² budou zpustošena, izraelské svatyně³ zpustnou a proti domu⁴ Jarobeámovu⁵ povstanu s mečem.

1. [Jenom zde a ve v. 16 je Izák použit jako synonymum pro Izrael; byl spojen s Beer–šebou, která byla známým náboženským střediskem v té době (5,5). Možná se lidé dovolávali legitimity v souvislosti se jménem patriarchy]
2. Oz 10,8; Mi 1,5
3. Iz 63,18; Jr 51,51
4. [tak se stalo: Jarobeám II. zemřel sice přirozenou smrtí, ale jeho syn Zekarjáš, pokračovatel jeho „domu“ (rodu), byl zabit (2Kr 15,10)]
5. 1,1p

Ámos a Amasjáš

¹⁰ Tehdy bételský kněz Amasjáš poslal k izraelskému králi Jarobeámovi se ¹slovy: Ámos se proti tobě spikl² uprostřed domu izraelského. Země není schopna snášet všechna jeho slova.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. Jr 38,4

¹¹ Neboť Ámos řekl¹ toto: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude ze své ²země zcela ³jistě odveden do exilu.⁴

1. n.: ()říká
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. v. 17; 5,5; 6,7

¹² Amasjáš řekl Ámosovi: Vidoucí,¹ jdi, uteč do judské země, tam ⌈jez chléb⌉² a tam ³prorokuj!

1. srv. 1Pa 21,9p; Iz 29,10; Mi 3,7
2. n : si vydělávej na chleba; [může znamenat nepřímé obvinění, že prorokuje kvůli penězům]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹³ Ale v Bét–elu již déle neprorokuj,¹ protože to je svatyně králova² a královský ³palác.

1. srv. Jr 11,21; 26,9; Sk 4,18
2. [Amasjáš byl prorokem samařského krále, nikoliv nebeského krále]
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Ámos odpověděl Amasjášovi: Já jsem ne byl prorok¹ ani prorocký ²žák,³ ale byl jsem chovatel dobytka a pěstitel⁴ fíkovníků sykomor.⁵

1. [jeho povolání není založeno na lidských schopnostech (nebyl jsem prorok), lidské volbě (syn proroka), lidské přípravě k úřadu. Byla to Boží volba (H. mě vzal). Prvotní výsadou proroka bylo mít obecenství s Bohem (H. mi řekl) a pak sloužit na určeném místě (mému lidu Izraeli); srv. Iz 6,1nn; Jr 1,5nn; Ez 2,1nn]
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 20,35; 2Kr 6,1
4. h.: propichovač; [zvl. h. výraz snad odkazuje na způsob pěstování (odříznutí vršku každého fíku, aby uzrál ve zdravé ovoce)]
5. 1Kr 10,27; Iz 9,9

¹⁵ Hospodin mě však vzal od ⌈chovu ovcí⌉¹ a řekl mi: Jdi² a prorokuj mému lidu Izraeli!

1. n.: chození za ovcemi; srv. 1,1; 2S 7,8
2. Jon 1,2

¹⁶ Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: Neprorokuj proti Izraeli a nemluv¹ proti domu Izákovu.

1. h.: nekapej slova (srv. Dt 32,2); srv. Mi 2,6.11; Ez 21,2.7

¹⁷ Proto takto praví Hospodin: Tvá žena ⌈bude smilnit ve městě,⌉¹ tvoji synové a tvé dcery padnou mečem, tvá ²země bude rozdělena provazem a ty zemřeš v nečisté^{3 4}zemi. ⌈Izrael bude ze své ⁵země zcela ⁶jistě odveden do exilu.⌉⁷

1. n.: se stane veřejnou prostitutkou (snad aby se uživila)
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. [zvl. pokořující pro kněze, který měl dbát na rozlišování mezi čistým a nečistým (Lv 10,10)]
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. //v. 11; srv. 2Kr 17,6