¹ Slova Ámose,¹ který byl z chovatelů² ovcí v³ Tekóji,⁴ jež viděl⁵ o Izraeli ve dnech judského krále Uzijáše⁶ a ve dnech izraelského krále Jarobeáma,⁷ syna Jóašova, dva roky ⁸před země třesením.⁹

1. [jeho jméno — „Hospodin nese (srv. Neh 4,11) břemeno“, (kratší tvar jména Amasjáš, h. ‘ₐmasjâ — 2Pa 17,16 /odlišit od 7,10! ’ₐmaṣjâ/) — jméno se dobře hodilo k jeho úkolu od Boha: nést tvrdé poselství v době prosperity]
2. [více o Ámosovu původu a způsobu povolání viz 7,14n]; 2Kr 3,4†
3. h.: z; srv. Jr 41,14; Iz 11,11
4. 2S 14,2; Jr 6,1
5. Iz 1,1; Mi 1,1
6. 2Kr 15,2p; Oz 1,1
7. 7,10n; 2Kr 14,23
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
9. [známé zemětřesení někdy v polovině 8. st. př. Kr. (podle doby vlády zmíněných králů prav. v období 767—753) — srv. 4,13; 8,8; 9,1.5; (Za 14,5!; srv. 1Kr 19,11; Iz 29,6); bylo potvrzením pravosti Ámosovy zvěsti]

² Řekl: Hospodin zařve¹ ze Sijónu,² z Jeruzaléma vydá svůj hlas; pastviny^{3 4}pastýřů uschnou,^{5 6}vrchol Karmelu⁷ vyschne.

1. 3,4.8; Jl 4,16
2. Jl 4,21
3. Jr 9,9; Jl 1,19n
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Jr 12,4; 23,10; Jl 1,10
6. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
7. 9,3; [zde zmíněn jako příklad nejzelenější vegetace — i ten uschne (Iz 33,9!; Na 1,4)]

Soudy nad sousedními národy

³ ⌈Toto praví Hospodin:⌉¹ Kvůli třem² přestoupením Damašku,³ kvůli čtyřem, to⁴ neodvrátím, protože⁵ mlátili Gileád železnými smyky:⁶

1. Ex 4,22p
2. [„třem — čtyřem“ byl v té době obvyklý básnický obrat (i v lat. a řeč., kdy je užito určité číslo pro neurčitou věc) a vyjadřuje, že už tři by stačily, natož čtyři — míra viny je víc než plná]; srv. Př 6,16; 30,15.18; Mi 5,4
3. Iz 8,4; 17,1n; Jr 49,23nn; Za 9,1nn
4. tj.: rozhodnutí soudu / svůj hněv
5. (předložka ‘al obvykle znamená: na, ovšem zde v osmkrát použité formuli soudu je použita jako: protože (srv. Iz 53,9; Jr 16,18)
6. [které oddělovaly zrno od stébla, jsou obrazem toho, jak násilně a nelidsky jednali Aramejci s obyvateli Gileádu]

⁴ Pošlu oheň¹ na dům Chazaelův² a stráví Ben–hadadovy³ paláce.⁴

1. [častý prostředek Božího soudu, srv. násl. verše a Jr 17,27; 49,27; 50,32; Ez 39,6]
2. 1Kr 19,15; 2Kr 8,15p
3. [prav. míněn Chazaelův syn Ben–Hadad III. (2Kr 13,3.24p); někteří ztotožňují s dřívějším králem Ben–Hadadem I. či II. — 1Kr 20,1; 2Kr 6,24; 8,7nn]
4. n.: pevnosti

⁵ Zlomím závoru¹ Damašku, vyhladím vládce² z údolí Áven,³ toho, kdo drží hůl z Bét–Edenu⁴ a aramejský lid ⁵bude odveden do Kíru,⁶ praví Hospodin.

1. [z. městské brány symbolizující obranu města a bezpečí]; Sd 16,3; Jr 49,31; 51,30; Pl 2,9; Na 3,13
2. v. 8; h.: toho, kdo sedí / trůní (chápáno dle paralelismu) — srv. Iz 10,13; n.: obyvatele
3. [lze považovat za geog. název Biqat–Aven (ležící mezi pohořím Libanon a Antilibanon, současné Baalbek), ale spíš jde o obrazný název údolí, v němž leží Damašek — „Údolí zla“]
4. [lze ztotožnit s Bit–Adini, aram. státem poblíž řeky Eufratu, ale spíš jde o posměšný název „Dům rozkoše“]
5. pl., množné číslo (plurál)
6. [podle 9,7 odsud původně Aramejci pocházeli; 2Kr 16,9; Iz 22,6

⁶ Toto praví Hospodin: Kvůli třem¹ přestoupením Gazy,² kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože odvedli všechny vyhnance do zajetí,³ aby je vydali Edómu:

1. v. 3p
2. Joz 13,3; 1S 6,17; Jr 47,1; Sf 2,4; Za 9,5
3. [šlo o nelidské válečné zločiny Pelištejců — prodávání otroků ve velkém měřítku]

⁷ Pošlu oheň na ¹hradby Gazy a ten stráví její paláce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ Vyhladím vládce¹ z Ašdódu² a toho, kdo drží hůl z Aškalónu,³ vztáhnu⁴ svoji ruku proti Ekrónu⁵ a ostatek Pelištejců⁶ zahyne, praví ⌈Panovník Hospodin.⌉⁷

1. v. 5p
2. 3,9; Joz 11,22; 1S 6,17p; Iz 20,1
3. Sd 1,18p; Jr 47,7
4. n.: obrátím; Jr 6,9; Iz 1,25; Ž 81,15; Za 13,7
5. Joz 13,3
6. Ez 25,16!
7. [zde je poprvé (cel. 20×) v knize užit oblíbený titul; viz Jr 1,6p; Ez 2,4p]

⁹ Toto praví Hospodin: Kvůli třem¹ přestoupením Týru, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože vydali všechny vyhnance Edómu a nepamatovali na bratrskou² smlouvu:³

1. v. 3p
2. h.: bratří; [rovnocenní partneři bývali při smlouvě nazýváni „bratři“, na rozdíl od smlouvy mezi nadřazeným a podřízeným, kde byly používány pojmy „otec“ a „syn“]
3. srv. 1Kr 5,26; 9,11n; 16,30n

¹⁰ Pošlu oheň na ¹hradby Týru² a ten stráví jeho paláce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Ez 26,4!

¹¹ Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Edómu,¹ kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože pronásledoval² mečem svého bratra,³ udusil⁴ své slitování⁵ a jeho hněv neustále propuká,⁶ jeho rozhořčení trvale zuří:⁷

1. 9,12; Jr 49,7; Ez 25,12nn; Jl 4,19; Abd 1,1.8nn
2. 2Pa 28,17
3. [možno chápat ve smyslu pokrevním (Nu 20,14) anebo smluvním (srv. v. 9p)]
4. h.: zničil
5. Jr 16,5; ::1Kr 8,50; Pl 3,22; Za 1,16
6. Jb 16,9; (sloveso je obvykle používáno pro zvíře trhající svou kořist /Dt 33,20; Oz 5,14/)
7. (dle paral. chápáno jako vzácně užívané sloveso, odvozené z akkad.; tradičně překládáno: choval své rozhořčení)

¹² Pošlu oheň na Téman a ten stráví paláce Bosry.¹

1. 1Pa 1,44; [dnes ztotožňována s Buseirah, 70 km S od Temanu]

¹³ Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením synů Amónových,¹ kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože rozpárali² těhotné Gileádu, aby rozšířili své území:³

1. Jr 49,1nn; Ez 21,33
2. 2Kr 8,12; 15,16; Oz 14,1
3. Ez 35,10

¹⁴ Zapálím oheň na ¹hradbách Raby² a stráví její paláce za válečného křiku v den boje, za vichru v den vichřice.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Dt 3,11
3. [symbol soudu; srv. Př 1,27; Iz 21,1; 66,15; Jr 23,19v]

¹⁵ Jejich král půjde do vyhnanství ⌈spolu se svými knížaty,⌉¹ praví Hospodin.

1. h.: on a jeho k. s ním; Jr 49,3

¹ Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Moába,¹ kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože spálil kosti edómského krále na vápno:²

1. Iz 15—16
2. [Moábci zřejmě znesvětili hrob nějakého e. krále a spálili jeho kosti na hmotu, kterou potom použili jako vápno (Dt 27,2.4; Iz 33,12); srv. Jr 8,1; 22,19p]

² Pošlu oheň na Moába, ten stráví paláce Kerijótu¹ a Moáb zemře při válečné vřavě,² křiku a za zvuku beraního rohu.

1. [důležité moábské město; Jr 48,24.41]
2. Oz 10,14

³ Vyhladím ¹soudce z jeho středu a s ním zabiju² všechna jeho knížata, praví Hospodin.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 4,10; 9,1.4; Iz 14,30; Dt 5,17p

Soud nad Judou a Izraelem

⁴ Toto praví Hospodin: Kvůli¹ třem přestoupením Judy, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože pohrdli² Hospodinovým zákonem a nezachovávali jeho ³ustanovení -- ⌈svedly je jejich lživé modly, za nimiž chodili⌉⁴ jejich otcové:

1. [použití zcela totožné formulace jako u sousedních národů staví šokujícím způsobem hříchy Judy i Izraele do jedné řady s nimi (zdá se, že Ámos si nejdříve získal pozornost posluchačů libozvučným vyslovením soudu nad nepřátelskými národy a pak teprve mluví o samotném Izraeli a jeho proviněních; srv. podobnou metodu v Iz 28)]
2. Iz 5,24; Jr 6,19; 8,9; Ez 5,6; n.: zavrhli …
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: nechali se svést svými lžemi, podle nichž žili

⁵ Pošlu oheň na Judu a ten stráví jeruzalémské paláce.¹

1. Jr 17,27; Pl 2,5

⁶ Toto praví Hospodin: Kvůli třem přestoupením Izraele, kvůli čtyřem, to neodvrátím, protože prodali¹ spravedlivého² za stříbro a nuzného³ za pár sandálů.⁴

1. Jl 4,3.6
2. [dle paral. zde nikoli ve smyslu morálním, ale sociálně právním, tedy: nevinného]
3. 8,6; Iz 32,7; Jr 22,16; ::Dt 15,7nn
4. [míněno buď: tak malý úplatek stačí k převrácení práva, anebo: za tak malý dluh je dotyčný prodán do otroctví]

⁷ ⌈Baží po tom, aby prach¹ země byl na hlavě chudých,⌉² ⌈pokřivují cestu pokorných,⌉^{3 4}syn i jeho otec chodí k téže děvce,⁵ a tak znesvěcují⁶ mé svaté jméno.

1. [tj. jako výraz smutku; srv .Joz 7,6]
2. n.(při jiném chápání významu kořene h. slova): Šlapou po hlavě chudáků jako po (srv. 2Kr 13,7; Iz 26,5n) / Zašlapávají hlavu bezmocných do prachu (Jb 16,15; Mi 1,10) země; $ [jasné je, že jde o nepatřičné pokořování slabých / chudých]; srv. 5,11; Př 14,31; Iz 10,2; ::11,4
3. n : narušují právo ubohých; 5,12v!
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. n.: dívce (1Kr 1,2; Est 2,2); [vzhledem ke kontextu soc. útlaku může být míněna domácí služka (Př 31,15; Rt 3,2), využívaná jako rodinná prostitutka — přičemž jsou přestoupeny dva zákony: mimomanželský styk (Ex 20,14; Dt 22,28n) syna a otce u jedné osoby (Lv 18,7n.15; 20,11n); mohla by též být míněna kultická prostituce (::Dt 23,18; Oz 4,14)]
6. Jr 34,16!; Iz 48,11; Ez 20,39; 36,20

⁸ Roztahují¹ se vedle každého oltáře² na roucha vzatá do zástavy,³ pijí víno⁴ pokutovaných⁵ v domě svého Boha.⁶

1. h.: nakloní
2. [na místě, které má být místem smíření (Lv 17,11), je páchán hřích!]
3. Dt 24,12v.17; Př 27,13
4. 6,6; Iz 5,11; Jl 1,5
5. tj. koupené za vybrané pokuty
6. dle kontextu chápáno (s & překl.) jako Boží chrám, h. výraz vyjadřuje ovšem zároveň také: svých bohů (Dt 4,7.28; 5,7) / svého boha (5,26; 8,14)

⁹ Já jsem před nimi zničil Emorejce,¹ ⌈jehož výška byla jako výška cedrů⌉² a silný byl jako duby. Zničil jsem jeho plody nahoře i jeho kořeny³ dole.

1. [jeden ze sedmi vyhlazených národů (Dt 7,1) zde použit jako výraz pro všechny pův. obyvatele Kenaanu]
2. n : vysokého jako cedry [dorůstaly až do výšky 40 m — zde použito obrazně; Ž 29,5p; Pís 5,15; Ez 31,3]
3. Ez 17,9; Oz 9,16; Iz 5,24

¹⁰ Já jsem vás ¹vyvedl² z egyptské země a ³vodil jsem vás čtyřicet⁴ let pustinou, abyste získali do vlastnictví⁵ emorejskou zemi.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 3,1; 9,7; Dt 5,6p; Da 9,15v
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Dt 8,2
5. Neh 9,15

¹¹ Ustanovil jsem z vašich synů proroky¹ a z vašich mládenců nazíry.² Nebo to tak ne ní, synové Izraele? je Hospodinův výrok.

1. Dt 18,15nn; Jr 7,25
2. Nu 6,1—21; Sd 13,5!

¹² Ale vy jste dávali nazírům pít víno a prorokům jste přikazovali: Neprorokujte!¹

1. 7,16; Iz 30,9—11v; Jr 11,21

¹³ Hle, ⌈nechám vás klesnout tak, jako klesá⌉¹ vůz plně naložený pokosem.²

1. n.: zpomalím váš pohyb, tak jako je zpomalen; $
2. Jr 9,21; Rt 2,7.15v; n.: snopy; Mi 4,12; Za 12,6; [velmi nesnadno přeložitelnému verši lze rozumět takto: Izrael žil za krále Jarobeáma II. ve vědomí prosperity, „hojné sklizně“ — „naložených vozů“, jaká nebyla od dob Šalomounových; ale tento blahobyt klesne jako přeložený, přetížený vůz]

¹⁴ ⌈Zmizí útočiště pro rychlonohého,⌉¹ silný si nepomůže svou silou,² hrdina³ nezachrání svou duši.⁴

1. n : Rychlý běžec se nebude mít kam schovat (před soudem); Jr 46,6; [nikdo se nezachrání přirozenými schopnostmi (jak jsou zde vyčteny)]; srv. Iz 30,16
2. 1S 2,9
3. Ž 33,16; Jr 9,22
4. n : život; Jr 48,6; 51,6.45

¹⁵ Ten, kdo nosí luk,¹ neobstojí,² rychlonohý se nezachrání pro své nohy ani ten, kdo jezdí na koni,³ nezachrání svou duši.

1. Jr 51,56; Ez 39,3
2. Na 1,6
3. Iz 31,3

¹⁶ I nejodvážnější¹ z hrdinů uteče² v onen den nahý, je Hospodinův výrok.

1. h.: silný svého srdce; srv. 2S 17,10; 7,27; Jr 4,9
2. Jr 46,5n; Sd 4,17; Dt 28,25; 1S 4,10

¹ Slyšte¹ toto slovo, které Hospodin promluvil proti vám, synové Izraele, proti celé čeledi,² kterou jsem ³vyvedl z egyptské země:

1. [první ze třech kázání o soudu, která začínají stejnými slovy — 4,1; 5,1]
2. Jr 8,3; Mi 2,3
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

² Pouze vás jsem poznal¹ ze všech čeledí ²země, proto vás navštívím³ s trestem za všechny vaše viny.

1. n : vyvolil; srv. Gn 18,19; Dt 7,6v; [potřebné připomenutí Izraeli, že výsada (vyvolení) s sebou nese zodpovědnost (dle slova: komu bylo hodně dáno, od toho bude hodně vyžadováno — L 12,47)]
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. n.: povolám k zodpovědnosti; v. 14; Oz 9,9; Jr 14,10

³ Cožpak¹ půjdou dva spolu, aniž by se sešli?²

1. [pomocí ilustrací je ve vv. 3—6 několikaterý poukaz na zákon příčiny a důsledků, kterým Ámos zdůvodňuje, proč musí prorokovat (v. 7n)]
2. Neh 6,2.10; n.: dohodli (Joz 11,5; Jb 2,11)

⁴ Cožpak zařve lev v houštině,¹ když nemá kořist?² Cožpak mladý lev vydá svůj hlas ze svého doupěte, aniž by něco lapil?

1. h.: lese; Jr 5,6
2. Iz 5,29; 31,4; Ez 22,25

⁵ Cožpak padne pták do pasti¹ na zemi, když na něj ne ní léčka?² Cožpak ³vyskočí past ze ⁴země, když nic nepolapila?

1. Př 7,23; Kaz 9,12; Oz 9,8
2. srv. Dt 7,16; 1S 18,21
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

⁶ Zdalipak se zatroubí na beraní roh¹ ve městě a lid se ²netřese? Zdalipak nastane zlo³ ve městě, aniž by ⁴jednal Hospodin?

1. Ex 19,16; Oz 5,8; Jl 2,1; Jr 4,5.21
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. tj. neštěstí / pohroma (např. kobylky — Jl 1,4; hlad a válka — Jr 5,12; 21,10; 49,37; Am 9,4); Iz 14,24nn; 45,7
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁷ Vždyť Panovník Hospodin nebude činit ¹nic, pokud neodhalil své důvěrné² sdělení svým otrokům³ prorokům.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Jr 23,18.22; Jb 15,8; Ž 25,14; srv. Gn 6,13; 18,17
3. Dt 3,24; 34,5; Jr 7,25

⁸ Lev zařval,¹ kdo by se nebál, Panovník Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?²

1. srv. 1,2; Jl 4,16
2. srv. Jr 20,9; Jon 1,1—3 + 3,1—3; Sk 4,20

⁹ Rozhlaste v palácích v Ašdódu¹ a v palácích v egyptské zemi. Říkejte: Shromážděte se na samařských horách² a pohleďte na velké zmatky³ uprostřed něj a ⁴útlak⁵ v jeho středu!

1. 1,8; [bohatí (— z paláců!) jižní sousedé — nepřátelé Izraele jsou volání, aby byli svědky do očí bijících hříchů Izraele]
2. (LXX opravuje TM pl. dle 4,1; 6,1 na sg.)
3. [jinde užíváno ve smyslu paniky způsobené nepřítelem (1S 5,9.11); zde se jedná o morální chaos (srv. Př 15,16; Ez 22,5)]
4. pl., množné číslo (plurál)
5. příbuzný výraz k tomuto HL — Jr 6,6; 22,17; Iz 59,13; Kaz 4,1; srv. Am 5,11n

¹⁰ Neumějí¹ činit, co je správné,² je Hospodinův výrok, kupí³ násilí⁴ a zkázu ve svých palácích.

1. Jr 5,4n; 6,15
2. Iz 59,14
3. h.: uskladňují
4. (zřejmě ve smyslu: majetek získaný násilím); Jr 6,7; 20,8; Ez 45,9; Mi 6,12

¹¹ Proto takto praví Panovník Hospodin: Protivník ⌈obklíčí zemi,⌉¹ ⌈strhne tvé pevnosti⌉² a ³vyplení⁴ tvé paláce.

1. h.: všude okolo země
2. dle paral. + Př 21,22; n.: zbaví tě tvé (h. od tebe tvou) síly (ve smyslu bohatství či obrany)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Iz 24,3; Jr 50,37

¹² Toto praví Hospodin: Jako vysvobozuje ¹pastýř z tlamy lva dva hnáty² nebo kus ucha, tak budou vysvobozeni synové Izraele, kteří bydlí v Samaří -- s rohem postele a částí³ pohovky.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [srv. Ex 22,10—13 — Když pastýř přinesl nějaký úd ovce, zbavoval se odpovědnosti — dokázal, že dělal, co mohl pro záchranu. Vychvácená část je důkazem o úplné ztrátě. Tak tomu bude i se Samařím — co zůstalo, pouze podtrhuje úplnost zničení]
3. [demešeq je chápáno různě (někteří považují za dameseq a překl.: v „damašku“ /drahá luxusní tkanina/); na základě akkad. výrazu se prav. jedná o označení nějaké další části postele (NET)]; [velmi náročný verš je chápán jako popis toho, jak budou zachráněni — oproti druhé možnosti: popisu, jakým způsobem bydlí (6,4; srv. Př 7,16); $]

¹³ Slyšte¹ a svědčete proti ⌈domu Jákobovu,⌉² je výrok Panovníka Hospodina, Boha zástupů.

1. [osloveni jsou shromáždění pohané z v. 9]
2. 9,8; Ex 19,3p

¹⁴ V den, kdy navštívím¹ Izrael s trestem za jeho přestoupení, navštívím také oltáře Bét–elu;² rohy³ oltáře budou useknuty a padnou na zem.

1. 3,2; Oz 12,3
2. 4,4; 5,5n; 7,13; Oz 10,15; 1Kr 12,26—32; 2Kr 10,29
3. [ten, kdo by se k nim chtěl utéct pro ochranu (srv. 1Kr 1,50nn), už nenajde útočiště ani zde]

¹⁵ Udeřím na dům zimní¹ spolu s domem letním,² vniveč³ přijdou domy plné slonoviny,⁴ mnoho domů zmizí, je Hospodinův výrok.

1. [tak jako král (Jr 36,22) měli zimní a letní dům i boháči]
2. srv. Sd 3,20
3. Jr 48,36
4. 6,4; 1Kr 22,39; [ani domy, ani věci vyřezávané ze slonoviny (známky luxusního života) nepomohou vlastníkům v den Božího soudu, naopak — Boží soud přivolávají stejně jako falešné náboženství (v. 14)]

¹ Slyšte¹ toto slovo, ⌈bášanské krávy,⌉² které jste na samařské hoře, které utlačujete³ chudáky, vydíráte chudé a říkáte svým⁴ manželům:^{5 6}Přines, ať se napijeme!⁷

1. 3,1p; 5,1
2. [oslovení bohatých žen v Samaří, které vyžadovaly, aby manželé uspokojovali jejich touhy. Obraz vyjadřuje, že jsou vydržovány jako nejlépe pasený dobytek v té době na pastvinách v S Zajordání (Dt 32,14; Ž 22,13; Ez 39,18) — ovšem pouze na porážku]; srv. Oz 4,16
3. Mi 2,2; ::Jr 21,12
4. h.: jejich
5. h.: pánům; srv. Sd 19,26n
6. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
7. 2,8; 6,6

² Panovník Hospodin přísahal¹ při své svatosti,² že hle, přicházejí na vás dny, kdy vás vyzvedne na hácích,³ ⌈váš konec⌉⁴ bude na rybářských háčcích.⁵

1. 6,8; 8,7; [slavnostní bezpodmínečné a nezvratné Boží rozhodnutí]; srv. Ž 110,4; Jr 22,5; 44,26
2. Ž 89,36
3. n.: + na maso; HL; $; (jiní: koších); [jedná se o způsob přepravy do exilu; v pozadí může být zvyklost vyobrazená na asyrských reliéfech, kdy jsou váleční zajatci odváděni na provaze připevněném k háku, který byl propíchnut skrze nos či spodní ret (srv. 2Kr 19,28v; Ez 19,4.9; 38,4)]
4. srv. 8,10; Dt 32,20; Př 25,8; Jr 12,4; Iz 41,22; 47,7; n.: i ten poslední z vás (h. výraz umožňuje vícero pochopení)
5. h. (obvykle): hrncích

³ Vyjdete trhlinami,¹ každá před sebou, budete uvrženy na Harmón,² je Hospodinův výrok.

1. n.: + v hradbách; Jr 52,7
2. HL; $; (zdá se, že to je místní jméno, ale protože takto není nikde doloženo, opravují někteří na „Chermón“); (jeden z nevyřešených problémů v porozumění knize Ámos)

^{4 1}Jděte do Bét–elu² a bouřete se, do Gilgálu³ a rozmnožte ⁴vzpoury. Ráno ⁵přineste své oběti, třetího ⁶roku⁷ své desátky.⁸

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. [historicky důležitá místa Božího jednání (Gn 35,1—15; Joz 4,20—24) byla v této době oblíbenými místy bohoslužby, resp. modloslužby]; [míněno ironicky (srv. 5,5; Oz 4,15) — vnější zbožností nedoprovázenou spravedlivým jednáním jen přidávají další hřích — pokrytectví]
3. [historicky důležitá místa Božího jednání (Gn 35,1—15; Joz 4,20—24) byla v této době oblíbenými místy bohoslužby, resp. modloslužby]; [míněno ironicky (srv. 5,5; Oz 4,15) — vnější zbožností nedoprovázenou spravedlivým jednáním jen přidávají další hřích — pokrytectví]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. pl., množné číslo (plurál)
7. h. pl.: „dnů“ vyjadřuje častěji roky (srv. Dt 1,46; 1S 27,7)
8. Dt 12,6; 14,28; 26,12

^{5 1}Palte^{2 3}oběti díků⁴ z kvašeného, vyhlašujte dobrovolné⁵ oběti, rozhlašujte je! Vždyť to jste si zamilovali,⁶ synové Izraele, je výrok Panovníka Hospodina.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. [ironie pokračuje, protože toto bylo zákonem zakázáno — Lv 6,17; 7,12nn]; Jr 7,9; Oz 4,13
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Lv 7,13
5. Lv 22,18—21
6. [zamilovali si formální zbožnost víc, nežli to, co miluje Bůh (5,15; Oz 6,6v; srv. Mi 6,8)]

⁶ Ačkoliv¹ jsem vám dal ⌈čistotu zubů⌉² ve všech vašich městech, nedostatek ³potravy na všech vašich místech, přece jste se ke mně nenavrátili,⁴ je Hospodinův výrok.

1. h.: + já; [následují (vv. 6—11) příklady Boží kázně prostřednictvím přírodních pohrom — lid na ně brzy zapomněl]
2. (tj. protože neměli co do nich); n : způsobil, že jste neměli co zakousnout; Dt 8,3; Jr 11,22; 24,10
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. Jr 3,10; Oz 7,10; ::12,7

⁷ Ačkoliv¹ jsem vám odepřel déšť,² když byly ještě tři měsíce³ do sklizně, na jedno město jsem déšť seslal a na druhé jsem ho neseslal. Na jedno⁴ pole pršelo a pole, na které nepršelo, uschlo.

1. h.: + já
2. 1Kr 17,7; Jr 14,4
3. [tj. jarní déšť — konec března až začátkem dubna — (nutný pro dobrou sklizeň)]
4. [pro Boží rozlišování srv. Ex 8,18; 9,4—7.26]

⁸ ⌈Dvě, tři města⌉¹ se potácela² k jinému³ městu, aby se napili vody, avšak nenasytili⁴ se. A přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

1. n : Lidé ze dvou či třech měst …
2. 8,12; Pl 4,14n
3. h.: jednomu; srv. Ez 10,9p; Da 10,21p
4. Ag 1,6

⁹ Bil jsem vás¹ obilnou rzí² a snětí, vaše mnohé³ zahrady, vaše vinice, vaše fíkovníky a vaše olivy ⁴sežraly ⁵kobylky,⁶ a přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

1. n : vaši úrodu
2. Dt 28,22; 1Kr 8,37; Ag 2,17
3. var: nechal jsem uschnout vaše …; $
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. h.: gázam; Jl 1,4p!

¹⁰ Poslal jsem na vás mor¹ tak jako ²na Egypt,³ zabil⁴ jsem mečem vaše mládence⁵ spolu s vašimi zajatými koňmi, způsobil jsem, aby stoupal smrad⁶ vašeho tábora do vašich nosů, a přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

1. 2S 24,13.15!; Ž 78,50; Jr 21,6
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. Ex 11,5
4. 2,3
5. Dt 32,25; Jr 11,22; Pl 2,21
6. Jl 2,20; Iz 34,3

¹¹ Vyvrátil jsem vás, jako Bůh vyvrátil Sodomu¹ a Gomoru, byli jste jako poleno² zachráněné ⌈z ohně,⌉³ a přece jste se ke mně nenavrátili, je Hospodinův výrok.

1. Dt 29,22; Iz 13,19; Jr 50,40; Pl 4,6; Sf 2,9
2. Za 3,2!
3. h.: od spálení

¹² Proto s tebou naložím¹ takto, Izraeli. A protože s tebou ²naložím takto, připrav se na ³setkání se svým Bohem, Izraeli!

1. Iz 10,11; Jr 7,12; Ez 7,27; 35,15; 39,24
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹³ Hle, ⌈ten, kdo vytváří hory a tvoří vítr,⌉¹ kdo oznamuje člověku, jaké je jeho² myšlení, kdo činí rozbřesk temnotou³ a kráčí po návrších⁴ země, Hospodin, Bůh zástupů je jeho jméno.

1. n.: Tvůrce hor a Stvořitel větru; Ž 65,7; 135,7; Jr 10,13
2. Da 2,28; [h. suffix je možno vztahovat jak na Boha (prav.), tak na člověka]
3. [možno chápat buď v rámci stvořitelské moci — nechává střídat den a noc, tj. mění den a noc, anebo jako výraz soudu — promění den v noc, kdy už nebude světlo (5,8; Jr 13,16)]; [verš je vyznáním Boží všemohoucnosti a všudypřítomnosti — nikdo, nikde neunikne jeho soudu]
4. Mi 1,3

¹ Slyšte¹ toto slovo, které pronáším nad vámi, tento žalozpěv,² dome izraelský:

1. 3,1; 4,1
2. 8,10; Jr 7,29; Ez 19,1; srv. 2S 1,17

² Padla¹ a již nevstane, panna² izraelská, opuštěná³ leží na své ⁴zemi, ne ní, kdo by ji pozdvihl.⁵

1. 8,14
2. Jr 14,17p
3. n.: bez povšimnutí
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. Jr 50,32

³ Neboť toto praví Panovník Hospodin: Městu, které ¹vytáhne s tisícem, zůstane sto, a které ²vytáhne se stem, zůstane³ deset ⌈pro dům izraelský.⌉⁴

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. 2Kr 10,11
4. (ačkoliv jsou tato slova na konci, lze je dobře chápat také jako součást úvodního oslovení — stejně jako to je v násl. verši! — )n.: (Hospodin) domu izraelskému:

⁴ Neboť toto praví Hospodin domu izraelskému: Hledejte¹ mě a budete žít.²

1. n.: Vyhledávejte (srv. Jr 30,14!); n : Dychtěte po; Dt 4,29; Ž 9,11; 105,4; Iz 55,6; 65,10; Oz 10,12; srv. Mt 6,33; [vysvětlení co tzn. je v násl. vv. — zanechání modlářství a s ním související nespravedlivosti vůči bližním (v. 14!)]
2. h.: žijte; srv. v. 6; Př 4,4; 9,6

⁵ Nevyhledávejte Bét–el, ¹nechoďte do Gilgálu,² neputujte³ do Beer–šeby,⁴ protože Gilgál bude zcela ⁵jistě odveden do exilu⁶ a Bét–el se stane ničím.⁷

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 4,4
3. h.: nepřekračujte (Sd 12,1) hranice (sev. a jižního království — 1Kr 19,3), abyste přišli
4. 8,14
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. 6,7; 7,11.17
7. h.: Áven; [asi použito jako sl. hříčka — Bét–el (dům Boží) se stal domem špatnosti (Bét–áven — Oz 4,15p)!, marnosti a zkázy, tj. ničím]

⁶ Hledejte Hospodina a ¹budete žít, jinak pronikne² dům Josefův³ jako oheň,⁴ bude ho stravovat a nikdo ho neuhasí,⁵ aby zachránil Bét–el,

1. imperativ
2. n.: zachvátí (sloveso naznačuje rychlý pohyb)
3. Za 10,6; [jako nejpřednější izr. kmen zde představuje celé sev. království; srv. Sd 1,22p]
4. 1,4; 7,4; Pl 2,3; Jl 2,3; Na 1,6
5. Jr 4,4; 21,12; Iz 1,31

⁷ ⌈který převrací⌉¹ právo v pelyněk² a spravedlnost ³hází na zem.

1. (h. pl. se vztahuje k Bét–elu, resp. jako kolek. k jeho obyvatelům–) n : jehož obyvatelé převracejí
2. 6,12; [hořká bylina je zde obrazem nespravedlnosti; srv. Oz 10,4]; Dt 29,17; Př 5,4
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁸ Hledejte¹ toho, kdo ²učinil³ Plejády⁴ i Orion, kdo obrací⁵ nejhlubší⁶ tmu v ráno a den zatmívá nocí, kdo volá na vodu moře a vylévá ji na ⁷povrch země; Hospodin je jeho jméno.⁸

1. [prorok přerušuje popis viny popisem soudce, kterému budou muset čelit]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Iz 51,13; Jr 10,12; Ž 115,15
4. Jb 9,9
5. v h. stejné sloveso jako v. 7 + 6,12! (převrací) + 4,11 (vyvrátil); [obyvatelé Bét–elu obracejí dobré ke zlému — převracejí; Hospodin obrací také, ovšem v dobré, resp. podle spravedlnosti]
6. Iz 9,1; Jr 13,16
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. 4,13; Jr 16,21

⁹ ⌈Nechává zazářit⌉¹ zkázu nad mocným, takže zkáza přijde na pevnost.²

1. n.: Dopouští; $
2. n.: opevněné místo; 2Kr 8,12; Oz 10,14; Mi 5,10

^{10 1}Nenávidí² toho, kdo v bráně kárá,³ opovrhují tím, kdo mluví bezúhonně.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. navazuje na v. 7; 1Kr 22,8
3. n : správně soudí; v. 15; Iz 29,21; Př 28,23

¹¹ A tak, protože ⌈zvyšujete chudému nájemné⌉¹ a berete od něho obilnou daň -- postavili jste si domy² z tesaného kamene,³ ale bydlet v nich nebudete, vysadili jste překrásné vinice,⁴ ale víno z nich pít nebudete.⁵

1. (odvozeno od akkad. slovesa; tradičně překládáno jako: utiskujete ch. /„pošlapáváte“/)
2. 3,15; 6,11
3. Iz 9,9; 1Kr 5,31
4. Dt 28,30
5. Mi 6,15

¹² Neboť znám vaše mnohá přestoupení,¹ bezpočet vašich hříchů: Utlačujete spravedlivého, berete úplatek² a odstrkujete³ chudé v bráně.⁴

1. 2,6
2. ::1S 12,3; Ex 23,8v; Dt 16,19v; Iz 1,23v
3. h.: odvrátili (tj. tím, že jim upírají právo; srv. stejné sloveso v 2,7 — pokřivují)
4. Př 22,22

¹³ Proto ten, kdo je rozumný,¹ v této době umlkne, neboť je zlá doba.

1. [ví, že nemůže změnit situaci, proto čeká na soud; srv. Př 16,20]; (lze chápat také jako týkající se utlačovatelů — potom:) n. úspěšný … bude umlčen (pod Božím soudem)

¹⁴ Hledejte¹ dobro a ne zlo, abyste byli živi, a Hospodin,² Bůh zástupů, s vámi bude tak, jak jste řekli.³

1. v. 4
2. [jako zdroj pravého požehnání a bezpečí]; Gn 28,15; 39,3; Dt 2,7; 1S 18,14
3. n.: prohlašujete

¹⁵ Nenáviďte¹ zlo a milujte dobro, ustanovte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, nad ostatkem² Josefa³ slituje.

1. Ž 97,10; Ř 12,9
2. Jr 40,15; Mi 5,6n; 7,18; Za 8,11
3. v. 6; 6,6; 1Kr 11,28; Ž 77,16

¹⁶ Proto takto praví Hospodin, Bůh zástupů, Panovník: Na všech náměstích bude kvílení,¹ na všech ulicích budou říkat: Běda, běda! Zemědělce² budou svolávat ke smutečnímu obřadu,³ ke kvílení ⌈ty, kdo znají žalozpěv.⌉⁴

1. Est 4,3; Jr 6,26; 48,38; Za 12,11
2. Jl 1,11
3. 8,10; Jr 16,7; Pl 5,15
4. tj. profesionální plačky; srv. Jr 9,16n

¹⁷ Na všech vinicích¹ bude kvílení, protože projdu² tvým středem, praví Hospodin.

1. Iz 16,10
2. Ex 12,12

¹⁸ Běda¹ těm, kdo dychtí po Hospodinově dni!² Nač je vám Hospodinův den? Bude temnotou, a ne světlem!

1. 6,1; Jr 50,27
2. Jl 2,1n; Iz 2,12; 1Te 5,2

¹⁹ Jako¹ když ²člověk utíká^{3 4}před lvem a potká ho medvěd,⁵ vejde⁶ do domu, položí svou ruku na stěnu a uštkne⁷ ho had.

1. (pro lepší porozumění lze vložit —) n : + Bude to jako / Pohroma bude nevyhnutelná jako
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Jr 48,44; Jb 20,24v
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. srv. Pl 3,10; 1S 17,34; Př 28,15
6. (lze chápat jako dva příklady (&) anebo jeden pokračující: a pak vejde)
7. 9,3; Př 23,32; Kaz 10,8

²⁰ Cožpak ne ní Hospodinův ⌈den temnotou, a ne světlem,⌉¹ tmou, ve které ne ní záře?²

1. srv. Ez 7,7
2. Jl 4,15

^{21 1}Nenávidím² a ³zavrhuji vaše svátky,⁴ nemohu snést⁵ vaše slavnostní shromáždění.⁶

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 6,8; Př 6,16
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. [nejde o odmítnutí instituce svátků nařízených zákonem jako takové, ale špatně vykonávané praxe; Iz 1,11—14!]
5. h.: čichat; srv. Dt 4,28; Lv 26,31!; Jr 14,12
6. Dt 16,8; Jl 1,14

²² I když mi ¹přinášíte své zápalné a přídavné² oběti, neoblíbím³ si je, nepohledím na pokojnou oběť z vašeho krmného dobytka.⁴

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Iz 57,6; Jr 14,12
3. Oz 8,13
4. 2S 6,13; 1Kr 1,19.25

²³ Odstraň ode mě hluk¹ svých písní, zvuk² tvých harf³ ne chci slyšet.

1. n.: hřmot / rachot; srv. 1S 14,19; srv. Iz 13,4
2. n.: hru / hudbu
3. 6,5; 1Kr 10,12

²⁴ Ale ať se valí právo jako voda a spravedlnost jako stále¹ proudící potok.

1. Dt 21,4; n.: nevysychající; [na rozdíl od koryt, která jsou po většinu roku vyschlá]; [tak jako se rostlinám a zvířatům daří tam, kde je voda, lidem se daří tam, kde je spravedlnost a právo]

²⁵ Přinášeli jste mi v pustině čtyřicet¹ let obětní² hody a přídavné ³oběti, dome izraelský?

1. 2,10
2. Jr 7,22
3. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁶ Pozvednete¹ Sikúta,² svého krále, a Kijúna, svého boha hvězd, své modly,³ které jste si udělali,

1. n.: Ponesete
2. [odpovídá asyr. bohu války Sakkutovi (ugaritsky: Ninurta), ovšem (snad vzhledem k nevyslovování jmen cizích bohů) byla přidána punktace od h. výrazu: šiqqúc (Dt 29,16; Jr 4,1; Iz 66,3) = ohavnost / ohavná modla; podobně Kijún = Kajvan (resp. Saturn)]
3. h.: obrazy; Ez 7,20

²⁷ a odvedu vás za Damašek,¹ praví Hospodin; Bůh zástupů je jeho jméno.

1. //Sk 7,42—43

¹ Běda¹ bezstarostným² na Sijónu, sebejistým³ na samařské hoře, vznešeným⁴ nejlepšího⁵ z národů, ke kterým přichází dům izraelský!

1. 5,18; Mi 2,1
2. Jr 48,11
3. Iz 32,9nn; n.: těm, kteří se cítí bezpečně
4. tj. vůdcům; srv. „velký“ — vysoko postavený (Jr 5,5)
5. h.: prvního; srv. v. 6; (3,2)

² Projděte Kalné¹ a dívejte se! Odtamtud jděte do velkého Chamátu² a sestupte do pelištejského Gatu! Cožpak jsou lepší nežli tato³ království? Zdalipak je jejich území větší nežli vaše?

1. Iz 10,9
2. v. 14; 2S 8,9p; Ez 47,16; Za 9,2; [dobyt Jarobeámem II. (2Kr 14,28)]
3. [není zcela zřejmé, čí a komu jsou určená tato slova; zdá se, že jsou to vychloubačná slova vůdců zmíněných ve v. 1 (potom „tato král.“ = naše dvě království, Izrael a Juda); anebo jsou to prorocká slova vůdcům („tato kr.“ = Kalné atd.)]

³ Oddalujete¹ zlý den a^2 3nastolujete vládu⁴ násilí?

1. n.: +Myslíte si, že nepřijde; 9,10
2. n.: zatímco
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. h.: sezení, tj. trůn; [buď může být míněno, že vládnou utlačující vůdcové, (resp. nestabilní vláda po smrti Jarobeáma, kdy byli králové násilím sesazováni), anebo že svým jednáním přivolávají soud, kdy na trůn dosedne nepřátelský utlačovatel]; $

⁴ Leží na postelích¹ ze slonoviny,² povalují³ se na svých pohovkách, jedí jehňata⁴ ze stáda a telata z chléva.

1. Est 1,6
2. n : vyzdobených slonovinou; 3,15; 1Kr 10,18
3. v. 7
4. Dt 32,14; srv. Ez 34,3

⁵ Improvizují na harfu,¹ jako David² si ³vymýšlejí na hudební⁴ nástroje.

1. Iz 5,12!
2. 1S 16,23; 2S 23,1
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 1Pa 15,16; Neh 12,36

⁶ Pijí víno¹ z obětních² misek, mažou se nejlepším³ olejem,⁴ ale nad Josefovou⁵ zkázou⁶ nejsou zarmouceni.⁷

1. 2,8; Iz 28,1.7; Mi 2,11
2. [zde zřejmě vyjadřuje jejich značnou velikost; (srv. Ex 38,3)]
3. h.: prvními; v. 1; Dt 33,21
4. Jb 15,27v; Mi 6,15
5. 5,6p
6. [může být míněn současný hrozný stav (srv. 2Pt 2,7) anebo spíš hrůza přicházejícího soudu (srv. 2Kr 8,12; Jr 4,19n)]; Iz 1,28; Jr 4,6; 8,11
7. h.: nemocni (/ postiženi / raněni / necítí bolest); 1S 22,8; ::Ez 9,4

⁷ Proto nyní budou jako ¹první odvedeni do exilu² a skončí hlučné ³oslavy ⁴povalečů.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 5,5; 7,11
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. participium trpné

⁸ Přísahal Panovník Hospodin při sobě ¹samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha,^{2 3}nenávidím jeho paláce.⁴ Vydám město i ⌈všechno, co je v něm.⌉⁵

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. [poetické označení sev. království, asi jako sl. hříčka na Boží titul — srv. 6,8 + 8,7 + 4,2]
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 3,10
5. h.: jeho plnost; (Iz 42,10)

⁹ I stane se, že když zůstane deset mužů v jednom domě, zemřou.

¹⁰ Když jeho příbuzný,¹ jeho pozůstalý,² někoho zvedne, aby vynesl kosti z toho domu, řekne někomu v nejvzdálenější části domu: Je ještě někdo s tebou? ³Odpoví: Nikdo. Řekne: Ticho! Ať není připomínáno Hospodinovo jméno!

1. h.: strýc
2. h.: ten, kdo spaluje
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹¹ Neboť hle, Hospodin ¹přikáže a rozbije velký dům na trosky a malý² dům na kusy.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [srv. idiom od největšího do nejmenšího (např. 1S 5,9), vyjadřující úplnost zkázy :— každý dům anebo může být míněn letní i zimní dům (3,15)]

¹² Cožpak poběží koně po ¹skalách?² Nebo ⌈se na ní orá se skotem?⌉³ Avšak vy jste převrátili⁴ právo v jedovatý⁵ plevel a ovoce spravedlnosti v pelyněk,⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Př 30,26
3. n.(jinak členěno): se dá orat moře s volem; [moderní překl. to chápou jako další přirovnání s původně chybným spojením slov (kdy slovo „moře“ tvoří pl. od býka); starší ovšem rozumí jako pokračování předchozí řečnické otázky vztažené ke skále]; [první ilustrace ukazuje nepřirozenost věci, druhá něco neužitečného a nesmyslnost úsilí]
4. 5,8p
5. Oz 10,4
6. 5,7

¹³ vy, kteří se radujete nad Lódebarem¹ a říkáte: Cožpak jsme se nezmocnili Karnajimu² svou silou?

1. [město (2S 9,4n), které Izraelci (Jarobeam II.; 2Kr 14,25) dobyli v Gileádu v Zajordání; ve sl. hříčce na význam jména města — „Žádná věc“ (tj. nic), tedy: radujete se nad Ničím (něčím, co nemá trvalou hodnotu) — získané území totiž bylo brzy po Ámosově době opět ztraceno (2Kr 15,29)]
2. Gn 14,5; [tzn. Rohy (jako symbol síly (srv. Dt 33,17) — Izraelité se chlubili, že přemohli Sílu — svou silou]

¹⁴ Neboť hle, nechávám proti vám, dome izraelský, povstat pohanský¹ národ -- je výrok Hospodina, Boha zástupů, a budou vás utlačovat od ⌈Lebo–Chamátu až k potoku Araby.⌉²

1. Jr 5,15
2. Nu 13,21; 2Kr 14,25; [tj. od sev. hranice po jižní]

¹ Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, ¹tvořil² kobylky,³ když ⁴začala^{5 6}vzcházet jarní setba. A hle, jarní⁷ setba vzchází po královské žatvě.⁸

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 18,11
3. 4,9; Jl 1,4
4. podstatné jméno
5. [tj. březen / duben]
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. h.: pozdní; srv. pozdní / jarní déšť (Jl 2,23)
8. [Královská žatva, o které nemáme jinak zmínky, byla asi zemědělskou daní králi. Po ní přišla jarní setba, na níž byl zemědělec závislý, aby přežil. Ta byla nyní ohrožena kobylkami.]

² Stalo se, když ⌈zcela sežraly⌉¹ zeleň² země, že jsem řekl: Panovníku³ Hospodine, odpusť,^{4 5}prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!⁶

1. h.: dokončily žraní; Ex 10,15
2. Dt 29,22; Jr 12,4; Iz 42,15
3. 1,8; Jr 1,6p
4. Nu 14,19!
5. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
6. Jr 42,2; Abd 1,2; n : bezmocný

³ Hospodin toho litoval.¹ Nestane² se to, řekl Hospodin.

1. 1S 15,29—35; Jr 18,8; 26,19; Jon 3,10
2. [Přímluva byla ustanovenou úlohou proroků /srv. Gn 20,7; 1S 7,5; 12,19.23; Jr 7,16; 11,14; 14,11/. Ámosova modlitba byla vyslyšena.]

⁴ Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, Panovník Hospodin ⌈¹zavolal na soud⌉² ohněm.³ Ten strávil velkou hlubinu a stravuje díl země.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: vyhlásil soud
3. 5,6; Dt 32,22

⁵ Řekl jsem: Panovníku Hospodine, přestaň,^{1 2}prosím! Jak Jákob obstojí? Vždyť je malý!

1. n.: zastav / zanech toho
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

⁶ Hospodin toho litoval. Ani toto se nestane, řekl Panovník Hospodin.

⁷ Toto mi ukázal: Hle, Panovník stál na ⌈hradbě postavené podle olovnice⌉¹ a v jeho ruce byla olovnice.

1. h.: hradba olovnice; (h. výraz překládaný obvykle olovnice /dle akk./ se vyskytuje pouze v tomto oddíle a není zcela jednoznačný); [význam je asi tento: Boží lid byl postaven podle Božích měřítek, ale odklonil se od nich]; (srv. 2Kr 21,13v)

⁸ Hospodin mi řekl: ⌈Co vidíš,⌉¹ Ámosi? ²Odpověděl jsem: Olovnici. Panovník řekl: Hle, ³umístím olovnici doprostřed ⌈svého lidu,⌉⁴ Izraele. Nebudu mu již déle promíjet.⁵

1. Jr 1,11
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. (poprvé použito toto označení v knize, srv. v. 15; 8,2; 9,10.14)
5. h.: procházet kolem; 8,2; Mi 7,18; Př 19,11; srv. Jr 15,6; Ez 7,9

⁹ Izákova¹ návrší² budou zpustošena, izraelské svatyně³ zpustnou a proti domu⁴ Jarobeámovu⁵ povstanu s mečem.

1. [Jenom zde a ve v. 16 je Izák použit jako synonymum pro Izrael; byl spojen s Beer–šebou, která byla známým náboženským střediskem v té době (5,5). Možná se lidé dovolávali legitimity v souvislosti se jménem patriarchy]
2. Oz 10,8; Mi 1,5
3. Iz 63,18; Jr 51,51
4. [tak se stalo: Jarobeám II. zemřel sice přirozenou smrtí, ale jeho syn Zekarjáš, pokračovatel jeho „domu“ (rodu), byl zabit (2Kr 15,10)]
5. 1,1p

Ámos a Amasjáš

¹⁰ Tehdy bételský kněz Amasjáš poslal k izraelskému králi Jarobeámovi se ¹slovy: Ámos se proti tobě spikl² uprostřed domu izraelského. Země není schopna snášet všechna jeho slova.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. Jr 38,4

¹¹ Neboť Ámos řekl¹ toto: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude ze své ²země zcela ³jistě odveden do exilu.⁴

1. n.: ()říká
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. v. 17; 5,5; 6,7

¹² Amasjáš řekl Ámosovi: Vidoucí,¹ jdi, uteč do judské země, tam ⌈jez chléb⌉² a tam ³prorokuj!

1. srv. 1Pa 21,9p; Iz 29,10; Mi 3,7
2. n : si vydělávej na chleba; [může znamenat nepřímé obvinění, že prorokuje kvůli penězům]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹³ Ale v Bét–elu již déle neprorokuj,¹ protože to je svatyně králova² a královský ³palác.

1. srv. Jr 11,21; 26,9; Sk 4,18
2. [Amasjáš byl prorokem samařského krále, nikoliv nebeského krále]
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Ámos odpověděl Amasjášovi: Já jsem ne byl prorok¹ ani prorocký ²žák,³ ale byl jsem chovatel dobytka a pěstitel⁴ fíkovníků sykomor.⁵

1. [jeho povolání není založeno na lidských schopnostech (nebyl jsem prorok), lidské volbě (syn proroka), lidské přípravě k úřadu. Byla to Boží volba (H. mě vzal). Prvotní výsadou proroka bylo mít obecenství s Bohem (H. mi řekl) a pak sloužit na určeném místě (mému lidu Izraeli); srv. Iz 6,1nn; Jr 1,5nn; Ez 2,1nn]
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 20,35; 2Kr 6,1
4. h.: propichovač; [zvl. h. výraz snad odkazuje na způsob pěstování (odříznutí vršku každého fíku, aby uzrál ve zdravé ovoce)]
5. 1Kr 10,27; Iz 9,9

¹⁵ Hospodin mě však vzal od ⌈chovu ovcí⌉¹ a řekl mi: Jdi² a prorokuj mému lidu Izraeli!

1. n.: chození za ovcemi; srv. 1,1; 2S 7,8
2. Jon 1,2

¹⁶ Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: Neprorokuj proti Izraeli a nemluv¹ proti domu Izákovu.

1. h.: nekapej slova (srv. Dt 32,2); srv. Mi 2,6.11; Ez 21,2.7

¹⁷ Proto takto praví Hospodin: Tvá žena ⌈bude smilnit ve městě,⌉¹ tvoji synové a tvé dcery padnou mečem, tvá ²země bude rozdělena provazem a ty zemřeš v nečisté^{3 4}zemi. ⌈Izrael bude ze své ⁵země zcela ⁶jistě odveden do exilu.⌉⁷

1. n.: se stane veřejnou prostitutkou (snad aby se uživila)
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. [zvl. pokořující pro kněze, který měl dbát na rozlišování mezi čistým a nečistým (Lv 10,10)]
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. //v. 11; srv. 2Kr 17,6

¹ Toto mi ukázal¹ Panovník Hospodin: Hle, koš letního ovoce.²

1. 7,1.4
2. 2S 16,1; Mi 7,1

² Řekl: Co vidíš,¹ Ámosi? Řekl jsem: Koš letního ovoce.² Hospodin mi řekl: Přišel konec pro můj lid Izrael. Nebudu mu již déle promíjet.

1. 7,8; Jr 24,3; Za 4,2
2. [koš ovoce odkazuje asi na letní úrodu fíků, které dozrávají v srpnu až září; je zde slovní hříčka (srv. Jr 1,12) mezi qc (=konec) a qjc (=letní ovoce). Letní ovoce přichází na konci izraelského zemědělského roku, podobně byla u konce izraelská národní existence]

³ V onen den ⌈budou palácové zpěvačky naříkat,⌉¹ je výrok Panovníka Hospodina, na každém místě bude pohozeno mnoho mrtvol.² Ticho.³

1. n.: se chrámový zpěv stane nářkem
2. srv. 2Pa 20,24; Jr 33,5; Na 3,3
3. [namísto díkůvzdání za úrodu (Lv 23,29—41) bude zoufalé ticho]

⁴ Slyšte to, vy, kteří bažíte¹ po nuzném, chcete odstranit chudé v zemi.

1. 2,7p

⁵ Říkáte: Kdy přejde novoluní,¹ abychom prodávali obilí,² sobota,³ abychom otevřeli obilnice,⁴ umenšovali míru⁵ a zvyšovali cenu⁶ a podváděli falešnými⁷ váhami,

1. srv. 2Kr 4,23; Ez 46,1
2. Neh 10,32
3. Neh 13,15nn
4. h.: zrno (jako metonymie pro místo, kde je zrno uskladněno); srv. Jl 2,24
5. h.: éfu (Sd 6,19); Dt 25,14n; Př 20,10
6. h.: šekel; [tedy podvádění kupujícího tím, že je ubráno na objemu a přidáno na závaží]
7. Př 11,1; 20,23; Oz 12,8; Mi 6,11

⁶ abychom chudé kupovali za stříbro, nuzného za pár sandálů a prodávali obilný odpad?

⁷ Hospodin přísahal při Jákobově pýše:¹ Nikdy nezapomenu² na žádné jejich skutky.

1. 6,8p
2. Ž 10,11; Oz 7,2; 8,13

⁸ Cožpak se nad tím nebude třást¹ země, ne budou truchlit² ⌈všichni, kdo v ní bydlí?⌉³ Celá vystoupí jako Nil, vzedme se a klesne jako egyptská řeka.

1. 1,1v; Iz 5,25; Ž 18,8; [zemětřesení je přirovnáváno ke každoročnímu záplavovému vzestupu Nilu (až o 7 metrů) (9,5; Jr 46,7); (jako mnohdy jindy i zde jedná Bůh skrze přírodu)]
2. Oz 4,3
3. h. sg.: každý obyvatel; Oz 4,3

⁹ ⌈I stane se v onen den,⌉¹ je výrok Panovníka Hospodina, že ²skloním slunce³ v poledne a způsobím na zemi tmu⁴ ⌈za jasného dne.⌉⁵

1. Iz 7,18p
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. srv. Iz 13,10; Mi 3,6; Joz 10,13
4. [v r. 763 př. Kr. je zaznamenáno zemětřesení a současné zatmění slunce]; 5,8; Jr 13,16
5. h.: v den světla

¹⁰ Změním¹ vaše svátky v smuteční obřad, všechny vaše písně v žalozpěv;^{2 3}dám na každé bedro pytlovinu a na každou hlavu lysinu;⁴ proměním zemi⁵ ve smuteční obřad⁶ nad jedináčkem a její konec⁷ bude jako hořký⁸ den.

1. Pl 5,15; ::Jr 31,13
2. 5,1
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Iz 3,24; Ez 7,18; Mi 1,16
5. h.: ji
6. 5,16; Jr 6,26
7. 4,2; Př 5,4
8. [opak dne příjemného, tj. oslav (Est 9,22)]

¹¹ ⌈Hle, přicházejí dny, je výrok⌉¹ Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad. Nikoli hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po ²slyšení Hospodinových slov.³

1. 4,2; 9,13; (vazba typická /13×/ pro Jr — 7,32)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. [v době soužení Hospodin promlouval prorocké slovo často (Jr 21,2), ale při nastávajícím soudu zavládne strašné Boží mlčení (1S 3,1; 28,6; 2Pa 15,3; Ž 74,9; Ez 7,26; 20,1—3; Mi 3,4p.7)]

¹² Budou se potácet¹ od moře k moři,² ze severu až na východ, budou pobíhat,³ aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenaleznou.

1. 4,8
2. [tj. od Středozemního moře k Mrtvému — z jihu na západ — a dále ze severu na východ; tedy po celé zemi]
3. Jr 5,1

¹³ V onen den budou krásné¹ panny² omdlévat³ a mládenci budou vyprahlí.

1. Dt 21,11; 1S 25,3; 2S 13,1; 1Kr 1,3; Est 2,7
2. n : děvčata
3. Jon 4,8

¹⁴ Ti, kdo přísahají¹ při ⌈vině Samaří⌉² a říkají: Jakože živ je tvůj bůh, Dane,³ jakože je živa ⌈cesta do Beer–šeby,⌉⁴ padnou a už nevstanou.⁵

1. srv. Iz 48,1; 65,16; ::Jr 12,16
2. n.: samařské bohyni Ašimě; srv. 2Kr 17,30; [sl. hříčka: lidé v té době přísahali při bohyni Ašimě, to byla vina / provinění (’ašmá) Samaří]
3. 1Kr 12,29
4. [není jasné, zda–li se stala předmětem uctívání a přísahy pouť do B. sama (srv. pouť do Mekky), anebo jsou míněny v Beer–šebě uctívané modly; 5,5]
5. 5,2

¹ Viděl jsem Panovníka stojícího na¹ oltáři.² Řekl: Udeř na ³hlavice⁴ sloupů, až se zatřesou prahy. Sraz je na jejich hlavu. Poslední z nich zabiju⁵ mečem. Žádný utečenec neuteče,⁶ žádný uprchlík neunikne.

1. n.: nad …; u …
2. 3,14
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Sf 2,14
5. 4,10
6. srv. 2,16; Jr 11,11

² I¹ kdyby se prokopali do podsvětí,² má ruka je odtamtud vezme. I kdyby vystoupili na nebesa,³ svrhnu⁴ je odtamtud.

1. [v. 2—4 zdůrazňují nemožnost úniku před B. soudem ukázáním extrémů, kam by se chtěl člověk schovat (srv. Ž 139,7—12)]
2. Př 15,11
3. Jr 51,53
4. Abd 1,4

³ I kdyby se ukryli na ¹vrcholu Karmelu,² vyhledám je a vezmu je odtamtud. I kdyby se ukryli před mým zrakem na dno moře,³ přikáži hadovi⁴ a uštkne je tam.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 1,2
3. Ž 68,23
4. Iz 27,1

⁴ I kdyby šli ¹před svými nepřáteli do zajetí, přikáži meči a zabije je tam. Obrátím na ně svůj zrak² ke zlu³ a ne k dobru.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. ::Ž 33,18; 34,16
3. Jr 21,10!; 39,16; 44,11.27

⁵ Panovník, Hospodin zástupů, se dotýká¹ země a ta se rozplývá;² truchlí všichni, kdo v ní bydlí. Celá vystupuje jako Nil³ a klesá jako egyptská řeka.

1. Ž 104,32
2. Ž 46,7
3. 8,8!

⁶ Buduje na nebesích své pokojíky,¹ své klenbě položil základy² na zemi, povolává vodu³ moře a vylévá⁴ ji na ⁵povrch země. Hospodin je jeho jméno.⁶

1. TM: schody; $
2. Př 3,19; Iz 48,13
3. Ž 104,3
4. 5,8
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 4,13

⁷ Cožpak pro mě nejste jako synové Kúšijců,¹ synové izraelští? je Hospodinův výrok. Cožpak jsem nevyvedl² Izrael z egyptské země a také Pelištejce z Kaftóru³ a ⁴Aramejce z Kíru?⁵

1. Jr 13,23; Iz 43,3
2. 3,1
3. Jr 47,4
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. 1,5; 2Kr 16,9

⁸ Hle, oči Panovníka Hospodina hledí na hříšné¹ království, vyhladím² ho z ³povrchu ⁴země, ale nevyhladím ⁵zcela⁶ dům Jákobův, je Hospodinův výrok.

1. [zde Izraelci! (2,6)]
2. Iz 13,9
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. Jr 5,10v

⁹ Neboť hle, přikáži a zatřesu s domem izraelským mezi všemi národy jako se třese se sítem,¹ a ani kamínek nepadne na zem.

1. [síto sloužilo k pročištění (zrna od plev nebo písku od kamínků)!; jde o střežený proces pročištění, nikoliv paušální zavržení — „kamínky“ společnosti budou odvrženy]; srv. Iz 30,28; L 22,31

¹⁰ Mečem zemřou všichni hříšníci z mého lidu, kteří říkají: Nepřiblíží se ani nás ne potká to zlo.¹

1. 3,6; Jr 5,12; Mi 2,3; Iz 47,11

Budoucí obnovení

¹¹ V¹ onen den dám povstat Davidovu padajícímu stánku,² jeho trhliny zazdím a jeho troskám dám povstat, vystavím³ ho jako za dávných dnů.

1. //Sk 15,16n
2. h. suka (srv. Iz 16,5v) ve smyslu: dům (srv. v. 8+9!), tj. rod, království; srv. Jr 33,17
3. Jr 31,28

¹² Aby dostali do vlastnictví ostatek Edómu¹ a všechny národy, ⌈které byly nazvány⌉² mým jménem, je výrok Hospodina, který to ³učiní.

1. 1,11
2. h.: nad nimiž bylo voláno / vyhlášeno …; [h. idiom naznačuje vlastnictví, někdy jako důsledek dobytí; srv. 2S 12,28]; [jde o rozšíření vlády budoucího krále i nad dříve nepřátelské národy (Edóm je jmenován symbolicky jako jejich zástupce — srv. Jl 4,19p; Iz 34,5)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹³ Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy se přiblíží ¹oráč k ženci² a ten, kdo lisuje hrozny, k ³rozsévači; z hor bude kanout sladké⁴ víno a všechny kopce budou oplývat hojností.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [(orba se děla v říjnu / listopadu a sklizeň v dubnu / květnu); (úrody bude tolik, že než se sklidí, už bude nutné orat — vyjádření „rajské“ úrodnosti; ::4,6—11!)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Jl 4,18!

^{14 1}Změním úděl² svého lidu Izraele: Vystavím opuštěná města a budou v nich bydlet, budou vysazovat vinice a pít jejich víno, budou ³zakládat zahrady a jíst jejich ovoce.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Jl 4,1; Sf 3,20
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Zasadím¹ je do jejich půdy a nebudou již vyrváni² ze své ³země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.

1. Jr 32,41
2. ::Jr 45,4
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499