¹ Byl jeden muž, z Ramatajim–sófímu,¹ z ⌈Efrajimského pohoří,⌉² který se jmenoval Elkána, syn Jerocháma, syna Elíhúa, syna Tochúa, syna Súfova, Efratejce.³

1. (prav. delší výraz pro Rámu; v. 19)
2. 9,4; 14,22; Sd 17,1; 2S 20,21; Joz 17,15p
3. [zdá se, že Elkána byl lévijec z čeledi Kehatovců (1Pa 6,22—26.34), a Efratejec označuje, že mu byla přidělena města na území Efrajima (srv. Joz 21,20n; 24,33)]; 17,12; Rt 1,2

² Měl dvě¹ ženy: Jméno jedné bylo Chana, jméno druhé Penina. Penina měla děti, ale Chana děti neměla.

1. Gn 4,19; 16,2; 25,6; 29,31

³ Tento muž ¹přicházel ⌈rok co rok⌉² ze svého města, aby se klaněl³ a obětoval Hospodinu zástupů⁴ v Šílu.⁵ Tam byli Hospodinovými kněžími dva synové Élího, Chofní a Pinchas.⁶

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: ze dnů na dny; n : každoročně; 2,19; Ex 13,10; Sd 11,40; 21,19; (srv. Dt 16,16; L 2,41)
3. n.: rozprostíral tváří k zemi; vv. 19.28; 2S 12,20; 2Pa 20,18; Neh 9,3; Est 3,2; Jb 1,20; Jr 26,2; Sk 8,27
4. [první z 287 výskytů v Bibli jako označení Božího titulu (v NS pouze 2×: Ř 9,29; Jk 5,4)]
5. 2,14; Joz 18,1
6. 2,34; 14,3

⁴ Stávalo¹ se v den, kdy Elkána obětoval,² že dával své ženě Penině a všem jejím synům i jejím dcerám díly³ z oběti.

1. Jr 1,3; n.: Když nastal (Jb 1,6)
2. Dt 12,5—7
3. srv. 9,23

⁵ Ale Chaně ¹dával ⌈dvojnásobný díl,⌉² protože Chanu miloval; Hospodin však zavřel³ její lůno.⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: jeden podíl dvou tváří; n : zvláštní p.; $
3. (h. slso je pouze zde použito v obrazném smyslu /srv. Joz 2,7/); ::Gn 29,31
4. Gn 20,18; Iz 66,9

⁶ Její protivnice ji velmi provokovala ke hněvu,¹ jen aby ji rozzlobila kvůli tomu, že Hospodin zavřel její lůno.

1. v. 16; Jr 8,19

⁷ To se dělo¹ rok co rok;² pokaždé, když ³přicházela do Hospodinova domu, takto ji provokovala ke hněvu. Proto Chana plakala a ⁴nejedla.⁵

1. n.: bylo / dělával
2. v. 3v; Neh 10,35.36
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: nechtěla jíst

⁸ Její muž Elkána jí řekl: Chano, ¹proč ²pláčeš? ³Proč ⁴nejíš? ⁵Proč jsi skleslá na ⁶mysli?⁷ Cožpak nejsem pro tebe lepší nežli deset synů?⁸

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. n.: v srdci; h.: je tvoje srdce zlé; Neh 2,2
8. [podobně jako počet sedm (Rt 4,15) i počet deset zde označuje plnost (srv. Da 1,20; Za 8,23)]

⁹ ⌈Po jednom takovém jídle¹ a pití⌉² v Šílu Chana vstala. (Kněz Élí ³seděl na stolci⁴ u ⁵veřejí Hospodinova chrámu.)⁶

1. v. 4
2. n.: Když jednou dojedli a dopili; (Př 31,4)
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 4,13
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. srv. Neh 2,6 (podobně vložená věta); [Skutečný chrám byl postaven později (2S 7,5; 1Kr 5,19), ale zde i 3,3 je vlastně označením pro stan setkávání (2,22) a vyjadřuje, že měl trvalejší a rozsáhlejší charakter, takže bylo možno použít výraz chrám]

¹⁰ V duši měla hořkost,¹ modlila² se k Hospodinu a ³velmi⁴ plakala.

1. 22,2; 30,6; 2Kr 4,27; Př 31,6; Jb 3,20
2. 2,1.35; 7,5; Gn 20,7
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: hořce; Pl 1,2; [mnozí vykladači se shodují, že šlo o radostný svátek stánků, takže její smutek byl o to nápadnější]

¹¹ Učinila slib.¹ Řekla: Hospodine zástupů, jestliže ²opravdu pohlédneš na soužení³ své otrokyně a vzpomeneš⁴ na mě, nezapomeneš na svou otrokyni a dáš své otrokyni ⌈mužského potomka,⌉⁵ dám ho Hospodinu pro všechny⁶ dny jeho života a břitva^{7 8}nepřijde na jeho hlavu.

1. Dt 23,22; Př 31,2; 2S 15,7
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Gn 16,11; Dt 26,7; 1S 9,16; 2Kr 14,26; Ž 9,14!; Pl 1,9
4. v. 19!; Ž 25,7; L 23,42
5. h.: semeno mužů
6. [v protikladu k obvyklé délce služby lévijců od dvacátého pátého do padesátého roku života (Nu 8,23—6)]; [obvykle bývaly sliby časově omezené]
7. Nu 6,1—21; Sd 13,5; 16,17
8. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹² Stalo se, že když ⌈se zabrala do modlitby⌉^{1 2}před Hospodinem, Élí pozoroval³ její ústa.

1. h.: rozmnožila modlení (srv. Iz 1,15 + 23,16; 29,19); n.: dále modlila / pokračovala v m.
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: hlídal

¹³ Chana mluvila ve svém srdci,¹ jenom její rty se pohybovaly, ale její hlas slyšet nebylo. Proto si o ní Élí myslel, že je opilá.²

1. tj. se modlila potichu; Gn 24,45!
2. [zdá se, že v té době nebylo divné, aby někdo opilý přišel do svatyně]

¹⁴ Élí jí řekl: Jak dlouho budeš opilá? ⌈Odlož to víno!⌉¹

1. n : Vystřízlivěj!; h.: Odstraň od sebe své víno

¹⁵ Chana odpověděla: Ne, můj pane. Jsem žena ⌈obtížená na duchu.⌉¹ Nepila jsem víno ani pivo, ale vylévala² jsem svou duši ³před Hospodinem.

1. n : hluboce zarmoucená / těžkomyslná
2. Jb 30,16; Ž 42,5; 62,9; Pl 2,19
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{16 1}Nepokládej svou otrokyni ²za ničemnici,³ neboť doposud jsem mluvila⁴ ⌈kvůli⁵ množství ⁶otravování a ⁷provokací⁸ vůči mně.⌉⁹

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: dceru ničemnou; (Př 6,12); 2,12!
4. tj. se modlila (v. 13)
5. n.: z podnětu / pro
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. Ž 6,8
9. n.: ze svého velkého trápení a hněvu; 1,6! [lze pod tím rozumět jak reakci Chany, tak i popis útoků proti ní]

¹⁷ Élí odpověděl: ⌈Jdi v pokoji!⌉¹ Ať ti Bůh Izraele dá to, co jsi od něj žádala.²

1. 20,42; 25,35v; 29,7; Gn 44,17; 2S 15,9; 2Kr 5,19; L 7,50
2. h.: tvou žádost, kterou …; n : naplní tvou prosbu (Př 10,24); 30,7

¹⁸ Řekla: Kéž tvá služka¹ nalezne ⌈milost ve tvých očích!⌉² Potom ta žena šla svou cestou, najedla se a její tvář už nebyla smutná.

1. 8,16; 25,27; Jr 34,9n
2. n : získá přízeň; 16,22; 20,3; 25,8; 27,5; 2S 14,22; Rt 2,2.13

¹⁹ Časně ráno vstali,¹ poklonili² se ³před Hospodinem a vraceli se zpět, až přišli do svého domu v Rámě.⁴ Elkána poznal⁵ svou ženu Chanu a Hospodin si na ni vzpomněl.⁶

1. Gn 28,18; Ex 34,4; 2Pa 29,20; Jb 1,5
2. Gn 22,5; Dt 26,10; Neh 8,6; Ž 29,2; Iz 27,13; Jr 1,16; Sk 8,27
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. v. 1; 2,11; 7,17; 8,4; 15,34; 16,13; 19,18; 25,1
5. tj. měl intimní styk; Gn 4,1.17.25; 1Kr 1,4; srv. 1Pa 7,23; Iz 8,2
6. v. 11; (h. slso je v StS často používáno ve smyslu naplnění potřeb či tužeb lidí; srv. 25,31; Gn 8,1; 19,29; 30,22)

²⁰ Stalo se ⌈na konci roku,⌉¹ že Chana otěhotněla a porodila syna. Pojmenovala² ho Samuel,³ neboť řekla: Vyžádala jsem si ho od Hospodina.

1. n.: po roce; h.: v obrácení dnů (+ roku); Ex 34,22; n : Po určitém čase
2. h.: Zavolala jeho jméno
3. [starší výklady chápou význam jména odvozený (dle výroku Chany) od h. kořenů š’l (žádat) — vyžádán od Boha anebo od šm‘ (slyšet) — vyslyšen Bohem; pravděpodobněji je však odvozen od h. šēm (jméno) — „jméno Boží“ (a tak jako u jiných jmen pouze zvuk, nikoliv etymologie, připomíná: vyslyšen Bohem)]

²¹ Potom ten muž Elkána ¹šel s celým svým domem, aby obětoval Hospodinu ²každo roční oběť³ a splnil svůj slib.⁴

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
3. 2,18
4. [činění slibů patřilo k izr. zbožnosti (Lv 7,16; Ž 50,14; 116,17; Iz 19,21). Když se Elkána každoročně modlil za Boží požehnání úrody, činil sliby Hospodinu, které splnil při svátku stánků]

²² Chana však ¹nešla, protože řekla svému muži: Až bude chlapec odstaven,² tehdy ho přivedu, aby se ukázal³ ⌈před Hospodinem⌉⁴ a zůstal⁵ tam navždy.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [v tehdejší kultuře se běžně kojilo tři roky i déle (srv. 2Ma 7,27)]
3. h.: a ukáže se
4. 2,17n; Ex 34,24; Dt 16,16!; n : v Hospodinově přítomnosti
5. h.: a zůstane

²³ Nato jí její muž Elkána řekl: Udělej, co je ⌈ti libo.⌉¹ Zůstaň, dokud ho ne odstavíš. Jen ať Hospodin naplní své² slovo.³ Žena tedy zůstala a kojila svého syna, dokud ho ne odstavila.⁴

1. h.: dobré ve tvých očích; 2S 19,39
2. [protože žádné Boží slovo není uvedeno (pokud by za ně nebyl považován výrok Élího — v. 17), 4QSam + LXX a Pš: tvé slovo; n.: svou věc (?)]
3. 3,12; 2S 7,25; 1Kr 2,4; Neh 9,8; Jr 28,6; Da 9,12
4. Gn 21,8; Ž 131,2p

²⁴ Když ho odstavila, ¹přivedla ho s sebou, k tomu tři² býčky, jednu éfu³ mouky a měch⁴ vína. Přivedla ho do Hospodinova domu v Šílu. ⌈Chlapec byl ještě malý.⌉⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. LXX: tříletého (srv. sg. v. 25; Gn 15,9)
3. [cca 22 litrů]; 17,17; Lv 5,11; Rt 2,17
4. h.: džbán; 10,3; 25,18; 2S 16,1
5. h.: Chlapec byl chlapec; n : Byl to ještě malý kluk; srv. Jr 1,6p; Sd 8,20

²⁵ Zabili býčka a přivedli chlapce k Élímu.

²⁶ Řekla: Dovol,¹ můj pane! Jakože jsi živ,² můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu.

1. Nu 12,11p
2. Jr 4,2; h.: živa je tvá duše; Gn 42,15p

²⁷ Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal to, co¹ jsem od něj žádala.

1. h.: mou žádost, kterou; v. 17

²⁸ Proto jsem ho také propůjčila¹, po všechny dny, co bude žít, je propůjčen² Hospodinu. A klaněli³ se tam Hospodinu.

1. tj. zasvěcuji; h.: dala jako vyžádané; srv. Ex 12,35.36
2. tj. zasvěcen
3. TM: 3.sg. m.; [dle 2,11 (kde naopak chybí Chana!) je zřejmé, že Elkána byl při tom (jak čte také Talmud)]; Ex 24,1

¹ Chana¹ se takto modlila: Mé srdce se ²veselí³ z⁴ Hospodina, můj roh⁵ se ⁶pozvedá⁷ dík⁸ Hospodinu, má ústa se ⁹otevírají dokořán¹⁰ na mé nepřátele,¹¹ neboť se ¹²raduji¹³ ze¹⁴ tvé záchrany.

1. [spolu s Davidovým chvalozpěvem (2S 22) tvoří rámec celé knihy a shrnuje Boží jednání, které je v ní líčeno v příbězích]; srv. L 1,46—55!
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Ž 5,12; 9,3; Př 28,12; 11,10
4. h.: v …; srv. Ž 32,11v; 97,12; Jl 2,23
5. [symbol síly; srv. české: Hlavu vzhůru!, resp. „zvednout hlavu“]; v. 10; Dt 33,17; Ž 75,5; 89,18; 92,11; 112,9; 148,14; Pl 2,17; ::Jr 48,25
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. tzn. jsem posilněna; n.: nabývám síly
8. n.: kvůli; h.: v
9. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
10. n.: doširoka; Př 18,16; 31,8.26; h.: rozšířila proti; srv. Př 17,19
11. n : vysmívám se nepřátelům; Nu 10,35
12. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
13. Ž 9,15v; 51,14v
14. h.: ve … ; Př 23,24

² Nikdo ne ní svatý¹ jako Hospodin, ano² ne ní kromě tebe,³ ⌈ne ní taková skála⌉⁴ jako náš Bůh.

1. Lv 19,2; Ž 22,4
2. n.: neboť
3. n.: Dt 4,35v; Oz 13,4
4. n.: nikdo není skálou; Dt 32,30n; 2S 22,32; Iz 30,29

³ ⌈Nemnožte povýšená¹ slova,⌉² drzost³ ať ne vyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je ⁴Bohem poznání,⁵ ⌈on zvažuje⌉⁶ činy.⁷

1. Př 16,5; 8,13v
2. n.: Nechte již povýšených slov; Nemluvte již tak povýšeně; Oz 1,2; [Penina (1,6!) byla první z řady arogantních lidí v 1+2S: synové Élího, Pelištejci, Saul, Nábal, Goliáš, Abšalóm, Šimeí a Šeba]
3. Ž 31,19; 75,6; 94,4
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. n : vševědoucím; srv. 16,7; 1Kr 8,39; Ž 139,1—6
6. n.: jím byly váženy; tj. zkoumá; Př 16,2; 21,2
7. Jr 32,19v!

^{4 1}Luky² hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali,³ se přepásali udatností.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. [následují příklady překvapivého Božího jednání, často v protikladu proti přirozenému očekávání]; Jr 51,56; Ž 37,15; 46,9
3. Př 4,12; 24,17
4. 2S 22,40; srv. Iz 40,31; He 11,34

⁵ ⌈Ti, kdo byli nasyceni,⌉¹ jsou najati² za ³pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná⁴ posedmé⁵ rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne.

1. n.: Sytí; Př 27,7
2. n.: se dali najmout
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. Ž 113,9; Iz 54,1
5. Jr 15,9; Rt 4,15; srv. Iz 30,26

⁶ Hospodin usmrcuje¹ i oživuje,^{2 3}přivádí do podsvětí i ⁴vyvádí z něj.

1. v. 25; Dt 32,39; 2Kr 5,7; Iz 14,30; Oz 9,16; srv. Zj 1,18
2. Neh 9,6; 1Kr 17,22; Iz 26,19; Ez 37,3
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁷ Hospodin činí chudým¹ i zbohacuje,² ponižuje³ i povyšuje.

1. Př 20,13; 23,21
2. n.: dává získat bohatství; Př 23,4; 28,20; srv. Dt 8,17
3. n.: sesazuje; Př 25,7; Ž 75,8; Jb 5,11; Iz 2,12; Ez 21,31; Jk 4,10

⁸ Pozvedá chudého z prachu,^{1 2}vytahuje nuzného ze smetiště,³ aby je posadil se šlechtici⁴ a dal jim do dědictví⁵ ⌈slavný trůn.⌉⁶ Neboť Hospodinu patří sloupy⁷ země, na ně položil svět.⁸

1. 1Kr 16,2
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. //Ž 113,7p; Pl 4,5
4. srv. Gn 41,14.40; 2S 7,8; Kaz 4,14; Da 2,48
5. Jk 2,5
6. n : čestné místo / postavení; Jb 36,7
7. Ž 75,3v; 104,5v; Jb 38,6v
8. 2S 22,16; Jr 10,12; Př 8,29v

⁹ Chrání¹ nohy² svých věrných,³ ale ničemové⁴ zahynou⁵ v temnotě,⁶ neboť ⁷člověk nezvítězí⁸ vlastní silou.⁹

1. Gn 28,15; Nu 6,24; Ž 16,1!
2. n : kroky; Př 3,26; Ž 91,11n
3. Př 2,8!; Ž 37,28; 97,10; Dt 33,3v
4. Př 2,22; 4,19; 5,22; 10,25; 11,5; Jr 25,31
5. Jr 8,14; 51,6; h.: budou umlčeni (Jr 48,2)
6. Jr 13,16; Am 5,18
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
8. n.: nevládne; 2S 11,23; Jr 9,2
9. Am 2,14!; Za 4,6; Ž 33,16n; srv. 1S 17,47

¹⁰ ⌈Ti, kdo vedou při s Hospodinem,⌉¹ budou otřeseni,² zahřmí³ proti nim ⌈z nebes,⌉⁴ Hospodin bude soudit⁵ končiny⁶ země, ⁷dá sílu svému králi⁸ a ⁹vyvýší roh¹⁰ svého pomazaného.¹¹

1. n.: H. protivníci; (srv. L 18,3)
2. n.: se zděsí / Hospodin zatřese se svými protivníky
3. 7,10; 2S 22,14
4. h.: v nebesích; srv. v. 1
5. n.: povede při až do …; Ž 96,13; Mt 25,31n
6. tj. celou zemi / všechny národy (— nejenom končiny země, ale i ty národy, které jsou až na samém konci země); srv. Ž 2,8!; Iz 52,10; Mi 5,3; Za 9,10
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
8. [Chana zde prorokuje o Davidovi (2S 22,51), resp. Kristu]
9. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
10. tj. sílu; v. 1
11. v. 35; 12,3; 16,6; 24,7; [Pvní zmínka v Písmu o Hospodinově pomazaném (h. mášiách, tj. Mesiáš = Kristus /Mt 1,17p/) — tj. pomazaném králi (srv. Gn 49,10; Dt 17,14—20). Jinak byli též nazýváni pomazanými kněží (Lv 4,3; srv. Ex 28,41) a proroci (1Pa 16,22; srv. 1Kr 19,16); srv. Iz 61,1]

¹¹ Elkána¹ šel ⌈do svého domu v Rámě⌉² a chlapec sloužil³ Hospodinu v přítomnosti⁴ kněze Élího.

1. srv. 1,28p
2. n : domů do Rámy; srv. 1,19
3. Neh 10,37.40; n.: zůstal sloužit — srv. Jr 27,22
4. v. 18; 1,22; h.: k tváři; tj. pod dohledem

Synové Élího

¹² Synové Élího byli ničemníci,¹ neznali² Hospodina,

1. 1,16; 10,27; 25,17.25; 30,22; Dt 13,14p!
2. Jr 4,22; 8,7

¹³ ⌈ani kněžské nařízení pro lid. Kdykoliv⌉^{1 2}někdo obětoval oběť, ještě když se maso vařilo, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí³ v ruce,

1. n.: Kněžské pravidlo pro (Jr 9,7) lid bylo to, že když
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. v. 14†

¹⁴ vrazil ji do pekáče nebo do kotlíku¹ nebo do kotle² nebo do hrnce³ a všechno, co vidlice ⁴vytáhla, bral si kněz pro sebe. ⌈Takto ⁵jednali vůči všem Izraelcům,⌉⁶ kteří tam do Šíla přicházeli.

1. 2Pa 35,13
2. Mi 3,3†
3. Nu 11,8
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. h.: Toto dělali celému Izraeli; srv. Neh 11,3

¹⁵ Dokonce dříve než obětovali tuk,¹ přicházel kněžský mládenec a říkal ²tomu, kdo obětoval: Dej maso na pečeni³ pro kněze. Nevezme od tebe maso vařené, ale syrové.⁴

1. n.: spálili v dým; srv. Nu 5,26; 2Kr 16,13
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. [zdá se, že je to poukaz na nezákonnou úpravu masa, protože jediná v zákoně specifikovaná úprava pro kněžské díly bylo vaření (Nu 6,19n); (pečení bylo nařízeno pro velikonočního beránka — Ex 12,8n)]
4. h.: za živa; srv. Lv 3

¹⁶ Když mu ten ¹člověk řekl: Nejprve² musí být obětován³ tuk, pak si vezmi to, po čem dychtíš,⁴ mládenec říkal: Ne,⁵ ale ⁶dej teď! Jestliže ne dáš, vezmu si to násilím.⁷

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Gn 25,31; 1Kr 1,51
3. h.: spálen v dým
4. h.: dychtí tvá duše
5. K: mu
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Dt 18,3

¹⁷ Hřích těchto mládenců byl ¹před Hospodinem² velmi veliký, protože tito muži³ opovrhovali Hospodinovou přídavnou obětí.⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1,22; Gn 19,13; h.: k tváři H.; n.: z Hospodina pohledu
3. [možno přeložit také jako „lidé“ (BKR + ČEP) s významem, že znevážili oběť před ostatními lidmi, ale člen (stejně jako u mládenců) spíše ukazuje na to, že to jsou právě ti mládenci, kteří svými činy znevažovali, tedy opovrhli H. obětí!]
4. Jl 2,14

¹⁸ Samuel však sloužil před¹ Hospodinem, chlapec přepásaný lněným efódem.²

1. v. 11
2. 22,18; 2S 6,14; (odlišit od efódu velekněží — v. 28; Ex 39,2—26)

¹⁹ Jeho matka mu dělávala malý plášť¹ a ²přinášela mu ho ⌈rok co rok,⌉³ když^{4 5}přicházela se svým mužem obětovat každo roční⁶ oběť.

1. 15,27; 28,14; [bezešvý oděv po kolena, který se nosil pod efódem na spodním oděvu]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. h.: ze dnů na dny
4. 1,3.7
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. 1,21

²⁰ Élí požehnal Elkánovi a jeho ženě ¹slovy: Ať ti Hospodin dá² potomstvo³ z této ženy namísto toho,⁴ kterého vyžádala⁵ Hospodinu. Potom šli na ⌈své místo.⌉⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: položí
3. h.: semeno
4. 1,27; h: vyžádaného
5. h. m.; n.: propůjčila (zasvětila); 1,28
6. h.: jeho místo, tj. domů

²¹ Hospodin navštívil¹ Chanu, otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery.² Chlapec Samuel vyrůstal ⌈s Hospodinem.⌉³

1. tj. zasáhl a dal požehnání (Gn 21,1; Ex 3,16; Rt 1,6; L 1,68; 7,16); srv. opak — navštívil s trestem (Jr 23,34)
2. n.: +zatímco; avšak
3. n.: u Hospodina

²² Élí byl velmi starý. Slyšel o všem, co páchali¹ jeho synové celému Izraeli, i o tom, že spávali² s ženami,³ které konaly službu u vchodu do stanu⁴ setkávání.

1. Jr 29,23
2. h.: lehávali
3. Ex 38,8
4. Dt 31,14; Joz 19,51; 1Kr 8,4

²³ Řekl jim: ¹Proč děláte takové ²věci? ⌈Od všeho tohoto lidu slyším o vašem zlém jednání!⌉³

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. n.: o kterých slyším od všeho lidu?

²⁴ Ne, moji synové! To ne ní dobrá zpráva, ⌈která, jak slyším, koluje mezi Hospodinovým lidem.⌉¹

1. n.: co slyším, že H. lid provádí (h.: přestupuje)

²⁵ Jestliže ¹člověk zhřeší proti ²člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže ³někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale ⁴neuposlechli svého⁵ otce, neboť Hospodin se rozhodl⁶ je usmrtit.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. h.: + hlas (svého o.); [„slyšet k / v hlasu někoho“ je obvyklý h. způsob vyjádření poslušnosti (mnohokrát použitý v 1+2S i celé StS); 8,7; 15,1]
6. h.: zalíbilo

²⁶ Chlapec Samuel rostl¹ v postavě i ⌈oblibě² jak u³ Hospodina, tak i u lidí.⌉⁴

1. 6,12; Př 4,18; h.: chodil
2. Př 3,4
3. v. 21
4. h.: byl dobrý; n.: a byl milý Hospodinu i lidem; srv. 29,6; L 2,52

Proroctví proti domu Élího

²⁷ I přišel k Élímu muž¹ Boží a řekl mu: ⌈Toto praví Hospodin:⌉² Cožpak jsem se ³jasně ne zjevil ⌈domu tvého otce,⌉⁴ když byli v Egyptě, v domě faraonově?⁵

1. 9,6.10; 1Kr 13,1
2. 15,2; Ex 4,22p
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n : tvému rodu; tj. potomkům Áronovým
5. n.: područí faraonova domu

²⁸ Ze všech izraelských kmenů jsem si ho vyvolil za kněze,¹ aby ²obětoval³ na mém oltáři, pálil kadidlo⁴ a nosil ⁵přede mnou efód.⁶ Domu tvého otce jsem dal všechny ohnivé oběti ⌈synů Izraele.⌉⁷

1. Jr 33,18
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 2Pa 29,21; Ž 51,21
4. Ex 30,7!
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. srv. v. 18p; Ex 28,4—13
7. tj. přinášené Izraelci

^{29 1}Proč pohrdáte² mým obětním hodem a přídavnou obětí, které jsem přikázal ve svém příbytku? Ctil jsi své syny víc než mě, když jste tloustli³ nejlepším⁴ ze všech přídavných ⁵obětí Izraele, mého lidu.

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. var: pohrdáš; h.: odkopáváte …
3. n.: abyste ztloustli
4. Am 6,6; n.: z prvotin
5. sg., jednotné číslo (singulár)

³⁰ Proto je toto výrok Hospodina, Boha Izraele: ¹Opravdu jsem řekl:² Tvůj dům a dům tvého otce bude ³přicházet ⌈přede mne⌉⁴ navěky. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Ať je to ode mne vzdáleno,⁵ protože ty, kdo mne ctí, poctím, ale ti, kdo mnou opovrhují, budou prokleti!

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n : slíbil; srv. 1Kr 8,19
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. v. 28!; n.: do mé přítomnosti / chodit přede mnou
5. 12,23; Joz 24,16*

³¹ Hle, přicházejí dny, kdy ⌈odejmu tvou sílu⌉¹ a sílu domu tvého otce, takže ⌈ve tvém domě nebude stařec.⌉²

1. h.: useknu t. paži (Jr 17,5; Iz 33,2; Ez 17,9); 1Kr 2,27!
2. tj. nikdo z tvé rodiny se nedožije stáří

³² Uvidíš tíseň¹ v mém příbytku při všem, co bude v Izraeli dáno do pořádku;² ⌈ve tvém domě nebude po všechny dny stařec.⌉³

1. n.: nepřítele
2. n.: co dobrého (u–)činí; Ačkoliv Izrael bude obnoven; ($)
3. tj. nikdo z tvé rodiny se nedožije stáří

³³ Nevyhladím¹ ti od svého oltáře ²každého, abych skoncoval s tvýma očima a utrápil tvou duši, a všechen přírůstek³ tvého domu ⁴zemře⁵ v mužném⁶ věku.

1. h.: nevytnu
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n.: velká část / mnozí
4. pl., množné číslo (plurál)
5. var.: +mečem
6. h.: jako muži

³⁴ A znamením¹ ti bude to, co přijde na tvé dva syny, na Chofního a Pinchasa:² Oba zemřou v jeden den.³

1. 10,7.9; 14,10!; Ex 3,12; Sd 6,17; 2Kr 19,29; Za 3,8; L 2,12!
2. 1,3
3. 4,11

³⁵ Ustanovím¹ si však věrného² kněze, který bude ³jednat podle mého srdce a podle mé duše. Postavím mu trvalý⁴ dům a bude přicházet^{5 6}před mého pomazaného⁷ po všechny dny.

1. Jr 6,17; n.: Dám povstat (Am 9,11); Vzbudím si (Jr 23,5)
2. Neh 9,8; n.: spolehlivého
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. h.: věrný (stejný h. výraz jako je spojen s knězem); 25,28; 1Kr 11,38
5. 2,30!; n.: chodit sem a tam; n : sloužit
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. v. 10

³⁶ I stane se, že každý, kdo bude ze tvého domu ponechán,¹ přijde se mu klanět² za trochu peněz³ a bochník⁴ chleba a řekne: Připoj⁵ mě, ⁶prosím, k jedné z kněžských skupin, abych mohl jíst kousek chleba.

1. Jr 34,7
2. Iz 14,1
3. h.: platbu stříbra; n.: stříbrňák
4. 10,3; Ex 29,23p
5. Neh 13,29
6. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹ Chlapec¹ Samuel sloužil Hospodinu v ²přítomnosti Élího.³ V oněch dnech bylo Hospodinovo slovo⁴ vzácné a vidění⁵ nebylo obvyklé.⁶

1. [Jos. Flavius udává věk 12 let, ale mohl být i starší, srv. Jr 1,6p]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 2,11
4. Am 8,11; Př 29,18
5. Iz 1,1; Pl 2,9; Ez 12,22nn; Oz 12,11; Abd 1,1; Na 1,1
6. Oz 4,2.10; n.: hojné; rozšířené

² ⌈V onom čase⌉¹ se stalo, že Élí ležel na svém místě; jeho oči už začínaly slábnout,² takže neviděl.³

1. h.: V onen den
2. n.: kalit
3. h.: nebyl schopen vidět; 4,15; Gn 27,1; 48,10; Kaz 12,3p

³ Boží lampa¹ ještě² nezhasla a Samuel ležel v Hospodinově chrámě,³ kde byla Boží truhla.⁴

1. Ex 25,31nn; 27,20n
2. [byla tedy noc, ale k ránu, kdy hrozilo, že by lampa mohla zhasnout]
3. 1,9p
4. 4,3p; Nu 14,44; Sd 20,27

⁴ Tehdy Hospodin zavolal Samuela a on ¹odpověděl: ²Tady jsem.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: Hle, já; Gn 22,1; Ex 3,4; Iz 6,9

⁵ Pak běžel k Élímu a řekl: ¹Tady jsem, volal jsi mě? On však řekl: Nevolal jsem. Vrať se a lehni si. Šel a lehl si.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁶ Hospodin zavolal ¹znovu: Samueli! Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: ²Tady jsem. Volal jsi mě? On však řekl: Nevolal, můj synu.³ Vrať se a lehni si.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. 4,16; srv. 2S 18,22; Mt 9,2; 2Kr 2,11

⁷ Samuel ještě neznal¹ Hospodina a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo² zjeveno.

1. 2,12
2. v. 21!; Iz 22,14; Da 2,30; Am 3,7

⁸ Znovu,¹ potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: ²Tady jsem. Volal jsi mě? Vtom Élí pochopil, že chlapce volá Hospodin.

1. Jb 33,14
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ Nato Élí Samuelovi řekl: Jdi a lehni si. A jestliže tě bude volat, ¹řekni: Mluv, Hospodine, neboť tvůj otrok slyší.² Samuel šel a lehl si na své místo.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: poslouchá

¹⁰ Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal ⌈jako předtím:⌉¹ ⌈Samueli, Samueli!⌉² Samuel řekl: Mluv, neboť tvůj otrok slyší.

1. n.: jindy; h.: jak jednou, tak podruhé; srv. 20,25; Sd 16,20
2. [srv. opakování jména v Božím volání: Gn 22,11; 46,2; Ex 3,4; Sk 9,4]

¹¹ Hospodin Samuelovi řekl: Hle, učiním v Izraeli něco takového,¹ že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších.²

1. n.: takovou věc; Am 3,7
2. 2Kr 21,12; Jr 19,3

¹² V onen den naplním¹ na Élím všechno, co jsem promluvil² proti³ jeho domu, od začátku až do konce.⁴

1. 1,23; 2S 7,25; Jr 28,6
2. 2,31—34
3. Jr 51,62; n.: o
4. n.: začnu (Jr 25,29) a dokončím to

¹³ Oznámil¹ jsem mu, že budu soudit jeho dům navěky za vinu, ⌈o které věděl; vždyť⌉² jeho synové ⌈proklínali³ Boha,⌉⁴ ale nenapomenul⁵ je.

1. n.: Oznamuji … + soudím
2. n.: neboť věděl, že; [z h. není zcela jednoznačné, zdali vinou (kvůli které přišel soud) byl hřích Élího synů, nebo Élího — že je nenapomenul]
3. Lv 24,14n
4. dle LXX; TM(TqS — prav. změněno elohím na lahem): svolávali (uváděli) na sebe prokletí
5. Dt 21,18v

¹⁴ Proto jsem přísahal domu¹ Élího: Navěky nebude smířena vina² domu Élího ani obětním hodem ani přídavnou obětí.

1. n.: o domu
2. Iz 22,14; Oz 9,7; Pl 4,13

¹⁵ Samuel ležel až do rána, kdy otevřel dveře Hospodinova domu.¹ Samuel se Élímu bál vidění² oznámit.

1. 1,9p
2. Da 10,7.8; Ez 1,1; 8,3n

¹⁶ Élí však Samuela zavolal a řekl: Samueli, můj synu. On řekl: ¹Tady jsem.²

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. v. 4

¹⁷ Řekl: ¹⌈Co ti ²to říkal?⌉^{3 4}Prosím, nic přede mnou nezatajuj!⁵ Ať tak Bůh učiní tobě a ještě⁶ přidá, jestliže přede mnou zatajíš ⁷⌈něco z toho všeho, ⁸co ti říkal.⌉⁹

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. h.: Jaké je to slovo, které k tobě mluvil?; srv. Jr 42,4.5
4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
5. h.: nezadržíš; 2S 14,18; Jr 38,14
6. h.: tak; [tato formule zapřisáhnutí byla obvykle vztažena k mluvčímu (14,44; Rt 1,17*)]
7. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
8. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
9. h.: slovo (věc) ze všeho slova, které mluvil k tobě

¹⁸ Samuel mu tedy všechno¹ oznámil a nic před ním nezatajil. Élí pak řekl: On je Hospodin. ⌈Ať učiní,⌉² co je dobré v jeho očích.³

1. h.: všechna slova
2. n.: Udělá
3. 15,19; 2S 10,12!

¹⁹ Samuel vyrůstal¹ a Hospodin byl s ním.² Žádné z jeho slov nenechal padnout na zem.³

1. 2,21; Gn 21,20; Sd 13,24
2. 10,7; 16,18; 17,7; 18,12; 20,13; Gn 21,22; Sd 6,12
3. [zdá se, že řeč je o Samuelovi — Hospodin (byl s ním, a tudíž) nenechal padnout žádné Samuelovo slovo na zem (tj. každé se naplnilo; 9,6!); ačkoliv gramaticky je možné i to, že: Samuel nenechal Hospodinovo slovo padnout na zem — srv. UKR (Jeho); srv. Joz 23,14; 1Kr 8,56]

²⁰ Celý Izrael ⌈od Danu až po Beer–šebu⌉¹ věděl, že Samuel² ⌈je věrný Hospodinův prorok.⌉³

1. [tj. od nejsevernější části země až po nejjižnější — na celé rozloze země; Sd 20,1; 2S 3,10; 17,11; 24,2.15; 1Kr 5,5!; srv. 2Kr 23,8; 2Pa 19,4; Ez 29,10p]
2. 2Pa 35,18; Ž 99,6; Jr 15,1; Sk 3,24
3. n.: byl potvrzen za H. p.; srv. 10,5; 19,20; 22,5; 2S 7,2; 1Kr 1,8; Gn 20,7p

²¹ Hospodin se nadále¹ ukazoval² v Šílu, neboť v Šílu se Hospodin zjevil³ Samuelovi Hospodinovým⁴ slovem.

1. [do událostí kpp. 4—6; srv. Jr 7,12nn!]
2. Gn 12,7; Ex 4,5; Dt 31,15; 1Kr 3,5; Jr 31,3
3. v. 7
4. (tak dle TM) n : svým

¹ Samuelovo slovo se stalo celému Izraeli.¹ Izrael vytáhl² do boje proti Pelištejcům. Utábořili se u Eben–ezeru³ a Pelištejci se utábořili v Afeku. ⁴

1. některé komentáře chápou 4,1a jako patřící k 3,21
2. h.: vyšel
3. [tj. Kámen pomoci; někde nedaleko Afeku (v. 6; přesné umístění není známo); nezaměnit s místem mezi Mispou a Šénem, na kterém stál stejnojmenný kámen (7,12)]
4. [asi 20 km SV od Joppe; 29,1; Joz 12,18; 1Kr 20,26; 2Kr 13,17]

² Pelištejci se sešikovali proti Izraeli, strhl se boj a Izrael byl ¹od Pelištejců poražen;² pobili ⌈na bojišti na poli⌉³ asi čtyři tisíce ⁴mužů.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Lv 26,17p
3. n : na bitevním poli
4. sg., jednotné číslo (singulár)

³ Lid přišel do tábora a izraelští starší¹ řekli: ²Proč nás dnes Hospodin ⌈porazil ³před Pelištejci?⌉⁴ Vezměme si⁵ ze Šíla truhlu⁶ Hospodinovy smlouvy. Ať přijde ⌈mezi nás⌉⁷ a zachrání⁸ nás z moci⁹ našich nepřátel.

1. 8,4; Ex 3,16; Dt 5,23; Joz 7,6; 24,1
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n : nechal porazit od Pelištejců; Dt 28,7; Sd 20,35; 2Pa 13,15
5. n.: s sebou; h.: k sobě
6. 3,3; 14,18; Dt 10,1; Joz 6,6; 2S 6,2; Ž 132,8; [truhla sice souvisela s Boží přítomností, ale Bůh se nenechá zmanipulovat; pro jeho přítomnost je zde překážka (neposlušnost Boha)]
7. n.: do našeho středu
8. 14,23; Sd 3,9; 2Kr 14,27; 1Pa 16,35; 2Pa 32,22; Ž 3,8; Iz 25,9; Jr 31,7; Oz 1,7; Za 9,16
9. h.: dlaně; Ezd 8,31; Jr 12,7p

⁴ Lid poslal do Šíla a přinesli odtamtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubech.¹ S truhlou Boží smlouvy tam byli dva synové² Élího, Chofní a Pinchas.

1. n.: nad; mezi cheruby; 2S 6,2; Gn 3,24
2. 2,12

⁵ Stalo se, že když přišla truhla Hospodinovy smlouvy do tábora, ⌈všichni ¹Izraelci spustili² velký válečný křik,⌉³ až se země třásla.⁴

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 2,14; h.: celý Izrael + sloveso v pl.
3. h.: křičeli velikým křikem; Jr 4,19; 49,2
4. n.: duněla; srv. 5,11 zmatek (odvozené od stejného kořene)

⁶ Když Pelištejci uslyšeli zvuk toho křiku, řekli: Co znamená zvuk¹ toho velkého křiku v táboře Hebrejů? Pak se dozvěděli, že do tábora přišla Hospodinova truhla.

1. v. 14

⁷ Pelištejci dostali strach,¹ neboť si řekli: Bůh přišel do tábora. Řekli také: Běda² nám, neboť nikdy předtím³ se nestalo něco takového.⁴

1. ::7,7; Gn 20,8
2. srv. Jr 4,13
3. n.: dosud; h.: včera ani předevčírem; Gn 31,2
4. Sd 19,30; Iz 66,8; Jr 2,10

⁸ Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky¹ těchto vznešených² bohů? To jsou ti bohové, kteří pobili ³Egypťany⁴ všelijakými⁵ ranami v pustině.

1. tj.: moci; Neh 9,27; Jr 15,21; 20,13; 22,3; Oz 2,12
2. Neh 3,5; Ž 8,2; n.: mocných
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Am 4,10
5. Př 24,4; n.: různými Neh 5,18!

⁹ Posilněte¹ se a vzmužte² se, Pelištejci, jinak budete sloužit Hebrejům tak, jak oni sloužili³ vám! ⁴Vzmužte se a ⁵bojujte!

1. Neh 2,18
2. h.: buďte muži; 1Kr 2,2
3. Sd 13,1
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁰ Pelištejci bojovali a Izrael byl poražen, ¹všichni utíkali ke svým stanům.² Byla to ⌈hrozně veliká porážka.⌉³ Z Izraele padlo třicet tisíc ⁴pěšáků.⁵

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. tj. domů; 2S 18,17; 19,8; 2Kr 14,12
3. h.: velmi velká rána; Joz 10,20!; Sd 11,33; 1S 14,14
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 15,4; Sd 20,2; h.: pěších (Nu 11,21)

¹¹ Boží truhla byla vzata a dva synové Élího, Chofní a Pinchas, zemřeli.

Smrt Élího

^{12 1}Jeden Benjamínec utekl z bojiště² a ³dostal se ten den do Šíla. Měl roztržené⁴ šaty a na hlavě prsť.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. v. 2; 17,10; n.: linie
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 2S 1,2.11; 15,32; Iz 36,22; Jr 41,5

¹³ Když přišel, hle, Élí ¹seděl na stolci ²u³ cesty a vyhlížel, protože ⌈se v srdci třásl⌉⁴ o Boží truhlu. Když ten muž přišel a oznámil zprávu ve městě, ⌈celé město⌉⁵ volalo⁶ o pomoc.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. srv. v. 18; Jr 46,6
4. h.: bylo jeho srdce roztřesené; Oz 11,10
5. 1Kr 1,45; Jr 4,29; Mt 8,34
6. Sd 3,9; Jr 47,2; Jl 1,14; n.: naříkalo

¹⁴ Když Élí uslyšel zvuk volání,¹ řekl: Co je to za rachot?² Ten muž ⌈rychle přišel⌉³ a oznámil to Élímu.

1. Neh 5,1; n.: hlas křiku
2. h.: zvuk rachotu; Jr 47,3
3. n.: si pospíšil, přišel

¹⁵ Élímu ¹bylo devadesát osm let, jeho oči byly strnulé,² takže neviděl.³

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. h.: stály; 1Kr 14,4
3. h.: nemohl vidět; 3,2

¹⁶ Ten muž řekl Élímu: Přicházím¹ z bojiště.² Utekl jsem dnes z bojiště. Élí řekl: ⌈Co se stalo,⌉³ můj synu?⁴

1. h.: Jsem ten, kdo přichází
2. v. 2.12; 17,48
3. h.: Jaká byla věc; //2S 1,4
4. Iz 13,8

¹⁷ ⌈Ten, kdo přinesl novinu,⌉¹ odpověděl: Izrael utekl ²před Pelištejci a ⌈na lid dopadla⌉³ veliká rána.⁴ Také tvoji dva synové, Chofní a Pinchas, zemřeli a Boží truhla byla vzata.

1. Jr 20,15; n.: Posel
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: mezi lidem nastala; 5,9
4. 6,4!; 4,8.10v; Ex 9,14; Nu 14,37

¹⁸ Stalo se, že když vzpomenul Boží truhlu, Élí spadl nazad ze stolce ¹u brány, ⌈zlomil si vaz⌉² a zemřel, protože byl starý a těžký muž. Soudil Izrael čtyřicet let.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. h.: Jeho šíje byla zlomena

¹⁹ Jeho snacha, Pinchasova žena, byla těhotná a před ¹porodem. Když uslyšela zprávu o tom, že Boží truhla byla vzata a že zemřel její tchán i její muž, sklonila se a porodila, protože ⌈ji přepadly⌉² křeče.³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: na ni přišly
3. Iz 13,8

²⁰ ⌈Když umírala,⌉¹ řekly jí ty, které stály kolem² ní: Neboj³ se, protože jsi porodila syna. Neodpověděla, ani si toho nevšímala.⁴

1. 2Pa 21,19; h.: Za času jejího umírání
2. n.: u
3. Gn 35,17; 21,17; 1Kr 17,13; L 1,30; 8,50
4. h.: k tomu nepřiložila své srdce; srv. 2S 13,20; Jb 7,17; Ž 48,14; 62,11; Př 27,23; Ez 44,5

²¹ Chlapce nazvala Í–kabód¹ a ²řekla: Odstěhovala³ se sláva⁴ z Izraele. To kvůli tomu, že byla vzata⁵ Boží truhla, kvůli svému tchánovi a svému muži.

1. [nejistý význam I = není / kde + je sláva]
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. Oz 10,5
4. Jr 2,11; Ez 1,28; Ž 26,8
5. h.: vzetí …

²² Řekla: Odstěhovala se sláva z Izraele, protože byla vzata¹ Boží truhla.

1. Ž 78,60n

¹ Když se Pelištejci zmocnili Boží truhly, ¹přenesli ji z Eben–ezeru² do Ašdódu.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 4,1
3. 6,17p; Joz 11,22; 2Pa 26,6; Iz 20,1; Jr 25,20; Am 3,9

² Pelištejci tedy vzali Boží truhlu, ¹přinesli ji do Dágonova domu a postavili² ji vedle Dágona.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n.: vystavili; Oz 2,5
3. [jedno z hlavních kenaanských božstev rozšířené pův. z Mezopotámie, uctívané v chrámu v Gaze (16,23) a Bét–šanu (1Pa 10,10; 1S 31,10); uctívání je doloženo i v mimobiblických pramenech od r. 2500 až do konce 2. st. př. Kr. (1Mak 10,83nn)]

³ Když Ašdóďané příštího dne časně vstali, hle, Dágon ležel¹ ⌈tváří k zemi⌉^{2 3}před Hospodinovou truhlou. Vzali Dágona a vrátili⁴ ho na jeho místo.

1. srv. Iz 19,1; 46,1
2. h.: na své tváři na zemi; srv. Neh 8,6
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Iz 46,7

⁴ Když příštího dne časně ráno vstali, hle, Dágon ležel tváří k zemi ¹před Hospodinovou truhlou; Dágonova hlava a obě ruce jeho paží ležely uraženy na prahu.² Jen ⌈Dágonův trup zůstal.⌉³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Sf 1,9
3. dle LXX, Pš, Tg, Vul; h.: Dágon zůstal na něm (n : z něj)

⁵ Proto v Ašdódu až dodnes¹ Dágonovi kněží a nikdo, kdo vchází do Dágonova domu, ²nešlape na Dágonův práh.

1. [tj. do doby napsání knihy (spojení mnohokrát použité v StS — @Gn 26,33)]; 6,18; 27,6; 2S 4,3; 6,8; 1Kr 8,8
2. pl., množné číslo (plurál)

⁶ Hospodinova ruka¹ těžce dolehla² na Ašdóďany; zpustošil³ je a ⌈ranil⁴ je nádory,⁵ Ašdód i jeho území.⌉⁶

1. [klíčový výraz pro další vyprávění (6,5.9), Ex 9,3; Dt 2,15; Rt 1,13; Jb 19,21; Ž 32,4; Iz 10,10; Sk 13,11]
2. h.: byla těžká; v. 11; Sd 1,35
3. Ez 30,12; Oz 2,14
4. 6,19; Jr 5,3; Jb 2,7; Ž 78,66
5. n.: hemoroidy; Dt 28,27
6. LXX: Vyrazil proti lodím a uprostřed jejich země se vyrojily myši a ve městě nastala veliká smrtelná panika.

⁷ Když ašdódští muži¹ uviděli, ⌈že to je tak,⌉² řekli: Ať truhla Boha Izraele nezůstává³ s námi, neboť jeho ruka tvrdě dolehla⁴ na nás a na našeho boha Dágona.

1. n : lidé
2. n.: co se děje
3. n.: nesmí zůstat; h.: nebude pobývat; Ž 101,7
4. (jiné h. slso nežli v. 6); n.: obtížila nás; h.: je těžká (Dt 1,17)

⁸ Poslali posly, shromáždili k sobě všechna pelištejská knížata¹ a řekli: Co máme udělat s truhlou Boha Izraele? ²Odpověděli: Ať je truhla Boha Izraele³ přenesena do Gatu.⁴ Tak přenesli truhlu Boha Izraele.

1. [představitelé pěti hlavních peliš. měst (29,6; Joz 13,3; Sd 3,3; 16,5)]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: obrácena; Jr 6,12
4. [další z peliš. měst nejistého umístění; (17,4.52; 21,11; 2S 15,18; 1Kr 2,39; 2Kr 12,18; 1Pa 8,13; 2Pa 26,6)]

⁹ Potom, co ji přenesli, se stalo, že Hospodinova ruka dopadla¹ na město a způsobila hrozně velký zmatek.² Ranil muže toho města ⌈od nejmenšího do největšího⌉³ a vyrazily se jim nádory.

1. 4,17; h.: byla
2. v. 11; Am 3,9
3. h.: od malého do velkého; Gn 19,11; Est 1,5; Jr 31,34p

¹⁰ Tak poslali Boží truhlu do Ekrónu.¹ Stalo se, že když přišla Boží truhla do Ekrónu, Ekróňané volali: Přenesli k nám² truhlu Boha Izraele, aby usmrtili nás³ i náš⁴ lid.

1. [nejsev. z peliš. měst, asi 18 km SV od Ašdódu]; (Joz 15,11; Sd 1,18; 2Kr 1,2)
2. h.: ke mně
3. h.: mě
4. n.: můj

¹¹ Poslali posly, shromáždili všechna pelištejská knížata a řekli: Pošlete truhlu Boha Izraele pryč. Ať se navrátí na své místo, ⌈aby neusmrtila⌉¹ nás² ani náš³ lid. Neboť v celém městě byl smrtelný zmatek,⁴ Boží ruka⁵ tam dolehla velmi těžce.

1. n.= h.: a neusmrtí
2. h.: mě; (buď písařský omyl, ale spíše může být myšleno jako osobní volání jednotlivých obyvatel — tudíž v 1.os.)
3. h.: můj
4. n.: zděšení; 14,20; Dt 7,23
5. v. 6; Ex 9,3; 2Pa 30,12

¹² Ti muži, kteří nezemřeli, byli raněni nádory, takže volání města o pomoc¹ vystupovalo k nebesům.

1. Jr 8,19; Pl 3,56

¹ Hospodinova truhla byla na pelištejském území¹ sedm měsíců.²

1. h.: poli; srv. 27,7.11; Sd 20,6; Abd 1,19
2. LXX: + a zemi zamořily myši

² Pak Pelištejci svolali ¹kněze a ²věštce³ a ⁴řekli: Co máme udělat⁵ s Hospodinovou truhlou? Poučte⁶ nás, jak⁷ ji máme poslat na její místo.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Ex 7,11; Iz 2,6
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. 5,8; 10,2; h.: uděláme; Sd 13,8; 2Pa 20,12; Jon 1,11
6. Př 9,9; h.: Dejte nám poznat
7. n.: s čím

^{3 1}Odpověděli: Když budete posílat truhlu² Boha Izraele pryč, neposílejte ji s prázdnou,³ nýbrž ⁴určitě ji vraťte s obětí za vinu.⁵ Tehdy budete uzdraveni⁶ a ⌈bude vám dáno poznat,⌉^{7 8}proč se jeho ruka od vás neodvrátila.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. jeden Qu rkp. a LXX: + smlouvy Hospodina; [srv. Joz 3,3, ovšem v 1+2S je používáno spojení Boží / Hospodinova truhla]
3. Dt 16,16; srv. Ex 12,35b
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. srv. Lv 5,15; n.: s odškodněním
6. Gn 20,17; Oz 11,3
7. n.: dozvíte se
8. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

⁴ Nato řekli: ⌈Jakou oběť za vinu s ní máme poslat?⌉^{1 2}Odpověděli: Podle počtu pelištejských knížat pět zlatých nádorů³ a pět zlatých myší,⁴ neboť stejná rána dopadla na všechny i na vaše knížata.

1. h.: Co je ta … kterou pošleme
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. [odpovídá symptomům rány ( 5,6.12)]
4. [krysy byly zřejmě nositelkami — šiřitelkami nemoci; viz v. 1p + 5,6p]

^{5 1}Udělejte obrazy² svých nádorů a obrazy³ svých myší, které ničí zemi, a ⁴vzdejte⁵ slávu Bohu Izraele. Snad nadlehčí svou ruku nad vámi, nad vašimi bohy a nad vaší zemí.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: zpodobeniny
3. n.: zpodobeniny
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Joz 7,19; 1Pa 16,28; Jr 13,16; J 9,24; Zj 14,7

^{6 1}Proč byste měli ²zatvrdit³ svá srdce, jako je⁴ zatvrdili ⁵Egypťané a faraon? Když se jim Bůh naposmíval,⁶ cožpak je nepropustili a oni ne odešli?⁷

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: obtížit; Ex 4,21
4. h.: svá srdce
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
6. n.: si z nich udělal blázny / s nimi jednal tvrdě; Ex 10,2!!; Jr 38,19; srv. Ž 2,4
7. Ex 12,31

⁷ Nyní tedy vezměte¹ a připravte² nějaký nový vůz,³ dvě krávy po otelení,⁴ na které ještě nebylo ⁵vloženo jho,^{6 7}zapřáhněte krávy do vozu, ale jejich telata⁸ od nich ⁹odveďte ¹⁰domů.

1. n.: jděte
2. n.: udělejte
3. 2S 6,3
4. n.: mající telata; h.: dojící
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. srv. Nu 19,2; Dt 21,3
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. h.: mladé
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
10. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁸ Potom ¹vezměte Hospodinovu truhlu a ²dejte ji na vůz. Zlaté předměty, které s ní vrátíte jako oběť za vinu, ³položte do brašny po jejím boku a ⁴pošlete ji pryč, ať jde.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: a půjde

⁹ A ¹dívejte² se: Když ³vyrazí ⁴směrem ke svému území do Bét–šemeše,⁵ způsobil⁶ nám toto velké zlo on; jestliže ne, poznáte, že na nás neudeřila⁷ jeho ruka, stalo se nám to náhodou.⁸

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Př 23,31; n.: Uvidíte
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
5. [lévijské město (1Pa 6,44) na území Judy (Joz 15,10) na peliš. hranicích, pár km od Ekrónu]; Sd 1,33; 1Kr 4,9
6. srv. 11,13; 19,5; Sd 21,15; Ez 20,9
7. n.: nezasáhla
8. n.: jen tak; h.: stáním se; Rt 2,3; 2S 1,6; Kaz 2,14n; L 10,31

¹⁰ Muži tak učinili. Vzali dvě krávy po otelení, zapřáhli je do vozu, ale jejich telata¹ zavřeli² doma.

1. v. 7
2. h.: uvěznili; Jr 32,3

¹¹ Na vůz položili Hospodinovu truhlu a brašnu se zlatými myšmi i obrazy¹ svých nádorů.

1. n.: zpodobeninami

¹² Krávy šly přímo cestou na Bét–šemeš, šly po stejné silnici a ¹stále bučely, neodbočily na pravo ani na levo. Pelištejská knížata šla za nimi až k území Bét–šemeše.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹³ Bétšemešané sklízeli v údolí pšenici.¹ Když pozvedli ²oči, uviděli truhlu a zaradovali se, že ji vidí.

1. h.: žeň pšenice; 12,17; Sd 15,1; Rt 2,23; [v období od poloviny dubna do poloviny června]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁴ Vůz ¹vjel na pole Jóšuy² Bétšemešského a zastavil se tam. Byl tam velký kámen. Rozštípali dříví z vozu a ³přinesli krávy jako zápalnou oběť⁴ Hospodinu.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Dt 1,38p
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 2S 24,22; 1Kr 19,21

¹⁵ Lévité¹ sundali Hospodinovu truhlu i brašnu, která byla s² ní a v níž byly zlaté předměty, a položili na to velký kámen. V ten den bétšemešští muži ³přinesli zápalné oběti a obětovali obětní hody Hospodinu.

1. Joz 3,3
2. n.: u
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Pět pelištejských knížat to vidělo a vrátilo se v ten den do Ekrónu.

¹⁷ Toto jsou zlaté nádory, které Pelištejci ¹poslali Hospodinu jako oběť za vinu: Jeden za Ašdód, jeden za Gazu,² jeden za Aškalón, jeden za Gat³ a jeden za Ekrón.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Dt 2,23; Joz 11,22; 1Kr 5,4; Jr 25,20; Am 1,6
3. [jediné místo v StS, kde je jmenováno všech pět pelištejských měst v jednom verši (srv. ovšem Joz 13,3); v Jr 25,20 a Sf 2,4 chybí právě Gat]

¹⁸ A zlaté myši podle počtu všech pelištejských měst, patřících pěti knížatům, od opevněného města až k nehrazené¹ vesnici. Ten velký kámen,² na kterém ponechali Hospodinovu truhlu, je až dodnes svědkem³ na poli Jóšuy Bétšemešského.

1. n.: otevřené; Dt 3,5
2. tak dle různočtení mnoha rkpp. (’eben); TM: Abel
3. dle různočtení samohlásky (‘ed); TM: až k (‘ad)

¹⁹ Hospodin pak zabil¹ některé z bétšemešských mužů,² protože se podívali³ do Hospodinovy truhly. Zabil v lidu sedmdesát mužů ⌈z padesáti tisíc mužů.⌉⁴ A lid ⁵truchlil,⁶ protože Hospodin ranil lid velikou ranou.

1. 2S 6,7; n.: ranil; srv. 5,6; 2Kr 6,18; Jr 5,3
2. n.: lidí (v celém verši)
3. Ex 19,21
4. některé rkpp. a př. vypouštějí, [zdá se, že počet 50 000 neodpovídá možnosti malé vesnice; navíc v h. neobvyklý tvar při psaní číslovek]; $
5. pl., množné číslo (plurál)
6. Nu 14,39; 1S 15,35

²⁰ Bétšemešští muži¹ řekli: Kdo může² obstát^{3 4}před Hospodinem, tímto svatým⁵ Bohem? Ke komu půjde⁶ od nás?

1. n.: lidé
2. Pl 1,14
3. Př 12,7; Jr 49,19; 35,19; Na 1,6; Zj 6,17
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Lv 11,44
6. h.: vystoupí; tj. Kdo si ji od nás vezme

²¹ Nato poslali posly k obyvatelům Kirjat–jearímu¹ se ²slovy: Pelištejci vrátili Hospodinovu truhlu. Přijďte³ a vezměte⁴ ji k sobě.

1. Joz 9,17; Sd 18,12
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: Sestupte
4. n.: odneste; h.: nechte vystoupit; (srv. v. 20)

¹ Muži¹ z Kirjat–jearímu přišli a vzali² Hospodinovu truhlu. ³Přenesli ji do Abínádabova⁴ domu na kopci a jeho syna Eleazara posvětili, aby Hospodinovu truhlu střežil.

1. n : Lidé
2. n.: odnesli
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 2S 6,3

Izraelci se obracejí k Hospodinu a vítězí nad Pelištejci

² Stalo se, že ode dne, kdy truhla ⌈začala pobývat⌉¹ v Kirjat–jearímu, ⌈uplynulo mnoho dní,⌉^{2 3}přešlo dvacet let a celý dům izraelský se ⁴roztoužil⁵ po Hospodinu.

1. n. zůstala
2. h.: rozmnožily se dny; Gn 38,12
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. pl., množné číslo (plurál)
5. h.: vzdychal / bědoval (Mi 2,4)

³ Samuel řekl celému domu izraelskému: Jestliže se celým svým srdcem¹ navracíte² k Hospodinu, odstraňte ze svého středu cizí bohy³ a aštarty.⁴ ⌈Připravte své srdce pro Hospodina,⌉⁵ služte⁶ jemu samotnému a vysvobodí vás z ruky⁷ Pelištejců.

1. Jr 29,13; Jl 2,12
2. n.: chcete navrátit; 1Kr 8,48; Oz 6,1; Jl 2,12
3. Gn 35,2; Joz 24,14; Sd 10,16
4. [semitská bohyně lásky a války; 12,10; 31,10; 1Kr 11,5]
5. n.: Nasměrujte své myšlenky k H.
6. Dt 6,13; 2S 15,8; Mt 4,10
7. 4,8; Sd 10,15; Neh 9,28; Jr 15,21; n : moci

⁴ Nato synové Izraele¹ odstranili baaly a aštarty a sloužili² Hospodinu samotnému.³

1. tj. Izraelci (tak i dále)
2. Sd 2,7; 10,16; Ž 2,11
3. Iz 2,11.17

⁵ Samuel řekl: Shromážděte celý Izrael do Mispy.¹ Budu se za vás modlit² k Hospodinu.

1. 10,17; Sd 10,17; Jr 40,6p
2. 8,6; 12,19; 1Kr 13,6; Dt 9,20; Neh 2,4p; Jr 7,16; srv. 15,1

⁶ Shromáždili se do Mispy, čerpali¹ vodu a vylévali ji ²před Hospodinem. Postili³ se v ten den a říkali tam: Zhřešili⁴ jsme proti Hospodinu. A Samuel soudil syny Izraele v Mispě.

1. [nikde jinde není zmínka o podobném obřadu, který zřejmě symbolizoval vylévání (srv. 1,15; Ž 62,9; Pl 2,19!) srdce v pokání před Hospodinem; srv. Iz 12,3]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 31,13; Sd 20,26; Ezd 8,23; Neh 1,4; 9,1; Est 4,16
4. Sd 10,10; 1Kr 8,47; Neh 1,6; Ž 106,6; Jr 14,7.20

⁷ Když Pelištejci uslyšeli, že se synové Izraele shromáždili do Mispy, ¹vytáhla pelištejská knížata proti Izraeli. Když to synové Izraele uslyšeli, báli² se ³Pelištejců.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 17,11; ::Dt 7,18
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ Synové Izraele řekli Samuelovi: ⌈Nepřestávej za nás volat o pomoc⌉¹ k Hospodinu, našemu Bohu, ⌈aby nás zachránil⌉² z ruky Pelištejců.

1. h.: Neumlkneš od volání o pomoc za nás; 4,13; Ex 2,23; Sd 6,6; Oz 8,2
2. h.: a zachrání nás; 4,3!

⁹ Samuel vzal jedno jehně sající mléko¹ a ²přinesl ho jako ⌈dokonalou zápalnou oběť⌉³ Hospodinu. Pak Samuel volal o pomoc k Hospodinu za Izrael a Hospodin mu odpověděl.⁴

1. n : neodstavené; h.: j. mléka
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. n : z. o., celopal (Dt 13,17; 33,10)
4. Ž 99,6; Iz 58,9; Jon 2,3; Dt 9,19v; ::1S 8,18

¹⁰ Stalo se, že když Samuel ¹přinesl zápalnou oběť, Pelištejci se blížili² do boje proti Izraeli. Hospodin však v onen den hlasitě³ zahřměl⁴ proti Pelištejcům, přivedl je do zmatku⁵ a byli ⁶od Izraele poraženi.⁷

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Am 9,13; n.: postupovali / pustili; Jr 46,3; Jl 4,9
3. h.: velkým (/ mocným) hlasem
4. 2,10!; 2S 22,14
5. Ex 14,24; Joz 10,10; Sd 4,15; 2Pa 15,6; Ž 18,15; Jr 51,34
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. 4,2.10; 2S 10,15

¹¹ Izraelští muži ¹vytáhli² z Mispy, pronásledovali Pelištejce a pobíjeli je až pod Bét–kar.³

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 4,1; Jr 37,5
3. [blíže neznámé místo zřejmě patřící Pelištejcům]

¹² Samuel pak vzal jeden kámen, položil ho mezi Mispu a¹ Šén a pojmenoval jej Eben–ezer² -- Kámen pomoci. Řekl: Až potud nám Hospodin pomáhal.³

1. h.: +mezi
2. [prav. jiné místo nežli místo porážky od Pelištejců (4,1), ale Samuel mohl použít jméno právě s ohledem na předchozí porážku)]
3. Iz 50,7

¹³ Pelištejci byli pokořeni a nadále¹ už nevcházeli na izraelské území. Hospodinova ruka dopadala² na Pelištejce po ⌈všechny Samuelovy dny.⌉³

1. 3,21
2. 5,9; h.: byla proti
3. n : celý S. život; Jr 17,11

¹⁴ Města, která Pelištejci vzali od Izraele, se navrátila zpět Izraeli, od Ekrónu až po Gat.¹ I jejich² okolní území Izrael vysvobodil z ruky Pelištejců. Rovněž byl pokoj mezi Izraelem³ a Emorejci.⁴

1. 5,8
2. (zájmeno se vztahuje k městům)
3. n : Izraelci
4. h.: Emorejcem

¹⁵ A Samuel soudil¹ Izrael po všechny dny svého života.

1. tj. vykonával úřad soudce; v. 6; 4,18

¹⁶ Rok co rok¹ chodíval na okružní² cestu do Bét–elu,³ do Gilgálu⁴ a do Mispy a na všech těchto místech soudil Izrael.

1. 1,7
2. n.: a obcházel Bét–el …; h: obtáčel
3. 10,3; 30,27; Sd 1,23; 1Kr 12,29; 13,1; Oz 12,5
4. 11,14; Joz 4,19; 5,9

¹⁷ Pak se navracel¹ do Rámy,² neboť tam byl jeho dům; i tam soudil Izrael. Postavil tam také oltář³ Hospodinu.

1. h.: Jeho navracení bylo
2. 1,1.19
3. 14,35; Joz 8,30; Sd 6,24

¹ Stalo se, že když Samuel zestárl,¹ ustanovil za^{2 3}soudce nad Izraelem své syny.

1. 12,2; [asi dvacet let po vítězství v Mispě, bylo mu asi 65 let]
2. n.: jako; Jr 40,5
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

² Jméno jeho prvorozeného syna bylo Jóel¹ a jméno druhého Abijáš;² byli ³soudci v Beer–šebě.⁴

1. [tj. Hospodin je Bohem]
2. [tj. Mým otcem je Hospodin]; 1Pa 6,28
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 3,20; 1Kr 19,3

³ Jeho synové však nechodili po jeho cestě,¹ hnali² se za nekalým ziskem,³ brali úplatek⁴ a převraceli⁵ právo.

1. dle K; Q: cestách (v. 5); n : nežili jako on; [podobně jako u Élího (a mnoha dalších vůdců StS) synové nebyli schopni převzít otcův úkol, ačkoliv jejich vyznavačská jména svědčí o Samuelově touze, aby náleželi Bohu]
2. Jr 7,23; 31,21
3. Jr 6,13; 22,17; Př 15,27; Abk 2,9
4. Dt 16,19; Mi 3,11
5. Ex 23,6; Př 17,23; Pl 3,35; Am 5,7

⁴ Všichni izraelští starší¹ se shromáždili a přišli k Samuelovi do Rámy.

1. 4,3; 15,30; 2S 5,3; 1Kr 8,1

⁵ Řekli mu: Hle,¹ ty jsi zestárl a tvoji synové ²nechodí po tvých cestách. Ustanov³ nyní nad námi krále, aby nás soudil, ⌈jako tomu je u všech národů.⌉⁴

1. n : Podívej
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Dt 17,14
4. n.: stejně jako všechny okolní n.

⁶ ⌈Samuelovi se ¹to nelíbilo,⌉² že řekli: ⌈Ustanov nad námi⌉³ krále, aby nás soudil. Tak se Samuel modlil⁴ k Hospodinu.⁵

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: V očích Samuela byla ta věc zlá; srv. 18,5.8; Neh 2,10; Př 24,18
3. h.: Dej nám; Neh 9,37; 13,26!
4. 7,5!
5. 15,11

⁷ Hospodin řekl Samuelovi: ¹Uposlechni lid ve všem, co ti řekl, protože nezavrhli tebe, ale zavrhli² mě, abych nekraloval nad nimi.³

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. 10,19; srv. Ex 16,8
3. Sd 8,22.23!

⁸ ⌈Stejně jako jednali⌉¹ ode dne, kdy jsem je vyvedl² z Egypta, až dodnes, kdy mě opouštěli a sloužili³ jiným⁴ bohům; tak činí i tobě.

1. h.: Podle všech skutků, které konali; LXX: + vůči mně
2. Dt 4,20; Joz 24,6; 1Kr 8,16; 2Kr 17,7; Jr 11,7
3. 12,10; 2S 10,19; 1Kr 9,6; Dt 4,28!; Jr 5,19
4. Dt 5,7p; Sd 2,12; Jr 1,16

⁹ Nyní je však ¹uposlechni, jenom je ²naléhavě³ varuj⁴ a oznam jim právo krále, který nad nimi bude kralovat.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Jr 11,7
4. Jr 42,19; Ez 3,18

¹⁰ Samuel řekl všechna Hospodinova slova lidu, který od něj ¹žádal krále.

1. pl., množné číslo (plurál)

¹¹ Řekl: Toto bude právo krále, který nad vámi bude kralovat: Vezme vaše syny a ustanoví¹ si je ⌈na své válečné ²vozy a na své jezdecké koně⌉³ a budou běhat^{4 5}před jeho válečnými vozy.

1. n.: dá, h.: položí; srv. v. 5
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: do svého vozatajstva a jezdectva
4. 2S 15,1
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² Ustanoví si je za velitele nad tisíci¹ a nad padesáti, také aby orali jeho pole² a sklízeli jeho žeň, aby ³zhotovovali jeho válečné zbraně⁴ a výstroj jeho ⁵vozů.

1. h.: tisíců
2. h.: orbu
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. h.: nádoby; Jr 21,4; 51,20
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹³ A vaše dcery vezme za mastičkářky, kuchařky a pekařky.

¹⁴ Vezme vaše nejlepší pole, ¹vinice a olivové háje a dá je svým otrokům.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Bude brát desátky z vašeho zrní a vašich vinic a dá je svým dvorním úředníkům a otrokům.

¹⁶ Vezme vaše otroky a vaše služky, vaše nejlepší mládence¹ a vaše osly a podrobí² je práci pro sebe.

1. LXX: dobytek
2. h.: učiní; n.: použije pro svou práci

¹⁷ Bude brát desátky z vašeho stáda a stanete se jeho otroky.

¹⁸ V onen den budete volat o pomoc ¹kvůli svému králi, kterého jste si zvolili, ale Hospodin vám v onen den neodpoví.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 14,37; 28,6; 2S 22,42; Mi 3,4; Za 7,13v

¹⁹ Lid však nechtěl uposlechnout ¹Samuela a řekli: Ne! ⌈Ať je⌉² nad námi král!

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. n.: Bude

²⁰ I my budeme jako všechny národy. Náš král nás bude soudit, bude ¹před námi vycházet a bojovat naše boje.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Samuel vyslechl všechna slova lidu a pověděl je Hospodinu.¹

1. h.: do Hospodinových uší; srv. 11,4; 18,23; Gn 20,8p; Nu 11,1!; 2S 3,19; 2Kr 18,26; Neh 13,1; Jr 2,2

²² Hospodin Samuelovi řekl: ¹Uposlechni je a ustanov² nad nimi krále. Samuel izraelským mužům řekl: Jděte ³každý do svého města.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Oz 8,4
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹ Byl muž z kmene Benjamín, ¹jménem Kíš,² syn Abíela, syna Seróra, syna Bekórata, syna Afíacha, Benjamínec,³ udatný hrdina.⁴

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 14,51; 2S 21,14; 1Pa 8,33
3. n.: syn Benjamínce; TM: syn muže Jemínce; 2S 20,1; Est 2,5
4. 2,4; Sd 6,12; 1Kr 11,28p; Jr 9,22; Neh 3,16; 11,14; n.: zámožný mocipán; [h. výrazy lze vztáhnout na moc fyzickou, tedy udatnost, i hmotnou, tj. zámožnost; častěji však bývají spojovány s tělesnou a vojenskou mocí]

² Ten měl syna ¹jménem Saul,² hezkého³ mládence; ⁴nikdo ze synů Izraele nebyl hezčí nežli on. ⌈Od ramen vzhůru⌉⁵ převyšoval všechen lid.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: Šaúl
3. h.: dobrého; 16,12; 2S 11,2; Da 1,4
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. n : O hlavu; 10,23

³ Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš tedy řekl svému synu Saulovi: ¹Vezmi si s sebou jednoho ze služebníků,² vstaň a jdi hledat ty oslice.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: chlapců / mládenců — Jr 1,6p (tak i dále); 1S 14,1; 16,18; 20,21; 21,3; 25,5; 26,22; 30,13; Nu 22,22; 2S 1,15

⁴ Prošel Efrajimské pohoří, prošel zemi Šališa,¹ ale nenašli je. Pak prošli zemi Šaalím, a zase nic.² Prošel i zemi Benjamín,³ ale nenašli je.

1. srv. 2Kr 4,42
2. n.: nebyly tam
3. TM: Jeminí; srv. v. 1

⁵ Když přišli do země Súf,¹ řekl Saul svému služebníkovi, který byl s ním: Pojď se vrátit, jinak si můj otec přestane dělat starosti o oslice a bude se obávat² o nás.

1. 1,1
2. 10,2

⁶ Ten mu řekl: ¹Podívej,² v tomto městě³ je muž⁴ Boží. Je to vážený muž. Všechno, co vysloví, se ⁵jistě naplní.⁶ Pojďme nyní tam. Snad nám oznámí ⁷cestu, po které bychom měli jít.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Gn 12,11p
3. [prav. Ráma; 7,17]
4. srv. 2,27
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. 3,19
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ Saul nato svému služebníkovi řekl: ⌈¹Tak ²pojďme! Ale⌉³ co tomu muži ⁴přineseme? Vždyť nám došel chléb v brašnách a ne máme ⁵dárek,⁶ abychom ho muži Božímu ⁷přinesli. Co máme s sebou?

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: Dobře, když však půjdeme,
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
6. srv. 1Kr 14,3; 2Kr 5,15; 8,8
7. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁸ Služebník ¹znovu Saulovi odpověděl: ⌈Vida, mám u sebe⌉² čtvrt šekelu³ stříbra. Dám jej muži Božímu, aby nám oznámil naši cestu.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. h.: Hle, nachází se v mé ruce
3. [asi 3 g]

⁹ (Když se šel ¹někdo dotázat² Boha, říkalo se^{3 4}dříve v Izraeli: ⌈Nuže, pojďme⌉⁵ k vidoucímu. Dnešní prorok se totiž ⁶dříve nazýval vidoucí.)⁷

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Gn 25,22p
3. h.: takto pravil muž
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. h.: Pojďte, půjdeme
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. 1Pa 9,22; 2Pa 16,7; [v obou dobách byly známy oba výrazy (i když s jiným zabarvením — 1S 3,20 × Iz 30,10!; srv. 29,10v; 2S 24,11v; Am 7,12v; Mi 3,7v), ale v pozdější době sepsání 1+2S byl obvyklejší výraz prorok]

¹⁰ Saul nato svému služebníkovi řekl: ⌈Dobře jsi promluvil.⌉¹ ⌈Nuže, pojďme.⌉² Šli tedy do města, kde byl muž Boží.³

1. h.: Dobré je tvé slovo; n : Dobrý nápad; 2S 3,17; 1Kr 2,38
2. h.: Jdi, půjdeme; 11,14; 2Kr 7,9
3. Dt 33,1p

¹¹ Jak vystupovali po svahu do města, potkali¹ děvčata, která vyšla čerpat² vodu. ³Zeptali se jich: Je zde vidoucí?

1. h.: našli
2. Gn 24,11; 29,8; Ex 2,16
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Odpověděla jim: Ano, je; ¹zrovna ²před tebou. Tak si pospěš, neboť dnes přišel do města, protože dnes má lid na návrší³ obětní hod.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 3,2!

¹³ Jakmile přijdete do města, tak ho najdete, dříve nežli vystoupí na návrší, aby jedl. Lid totiž nebude jíst, dokud ne přijde, jelikož on žehná¹ obětnímu hodu. Potom budou jíst ti, kdo jsou pozváni. Nyní vystupte, neboť ještě dnes ho najdete.²

1. srv. J 6,11; 1Tm 4,3—5
2. n.: potkáte; v. 11

¹⁴ Vystoupili tedy k městu a když vcházeli do¹ města, Samuel ²zrovna vycházel proti nim, aby ³vystoupil na návrší.

1. h.: dovnitř; tj. městskou branou (v. 18)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁵ Den¹ předtím, ²nežli Saul přišel, Hospodin ⌈odhalil Samuelovo ucho⌉³ a ⁴řekl:

1. h.: +Jeden
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. tj. to Samuelovi pověděl / prozradil (20,2); srv. 15,1; 2S 7,27
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁶ ⌈Zítra touto dobou⌉¹ k tobě pošlu muže ze země Benjamín. ²Pomaž³ ho za vévodu⁴ nad ⌈mým lidem Izraelem.⌉⁵ On zachrání⁶ můj lid z ruky Pelištejců,⁷ protože jsem pohleděl⁸ na svůj lid, neboť jeho volání ⁹proniklo ke mně.

1. 2 Kr 7,1.18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. [Také kněží byli pomazáváni, ale od této doby pojem „pomazaný Hospodinův“ patří především králům (24,6; 26,9; 2S 1,14; 19,21; Ž 2,2). Pomazání představuje oddělení a vystrojení pro Boží úkol (srv. Iz 61,1).]
4. 10,1; 13,14; 25,30; 2S 5,2
5. n.: mým izraelským lidem; (první z 31 výskytů vazby ami jisrael v StS)
6. Sd 3,9; Neh 9,27
7. 7,3
8. Neh 9,9; Iz 63,15; Pl 1,9; srv. Ex 3,7
9. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Když Samuel uviděl Saula, Hospodin mu pověděl: ¹Tak to je ten muž, o němž jsem ti řekl: Ten bude vládnout² nad mým lidem.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. h.: držet v hranicích …; srv. Jr 20,9; 33,1

¹⁸ Saul pak přistoupil v bráně k Samuelovi a řekl: Pověz mi, ¹prosím, kde je dům vidoucího.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹⁹ Samuel Saulovi odpověděl: Já jsem vidoucí. Vystup ¹přede mnou na návrší a ²pojezte dnes se mnou. Ráno tě propustím a oznámím ti vše, co ⌈máš na⌉³ srdci.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: je ve tvém

²⁰ A ⌈o oslice, které se ti ⌈před třemi⌉¹ dny ztratily, se neobávej,⌉² protože se našly. ⌈Po kom však nejvíce touží³ Izrael?⌉⁴ ⌈Cožpak ne po tobě⌉⁵ a po celém domě tvého otce?

1. h.: dnes tři
2. Př 12,25v; h.: k oslicím … nepřikládej své srdce; Jr 12,11; Neh 2,12
3. 8,5; 12,13
4. h.: ke komu je obrácena veškerá touha Izraele; (oproti druhé možnosti překladu: Komu patří všechno žádoucí v Izraeli — upřednostněn význam dle kontextu)
5. n.: Nejsi to ty

²¹ Saul odpověděl: Cožpak nejsem Benjamínec z nejmenšího¹ izraelského kmene² a není má čeleď nejmenší ze všech čeledí kmene Benjamín? ³Proč mi ⁴říkáš takovou ⁵věc?

1. 15,17; srv. Sd 6,15v
2. Sd 20,46—48
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²² Samuel pak vzal Saula a jeho služebníka, přivedl je do síně a dal jim místo v ¹čele těch, kdo byli pozváni.² Bylo tam asi třicet mužů.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. v. 13

²³ Samuel řekl kuchaři:¹ Podej ten díl,² který jsem ti dal a o němž jsem ti řekl: Ulož ho u sebe.

1. [výraz odvozen od kořene s významem: porážet zvěř, tj. řezník, který zároveň maso uvařil i servíroval
2. 1,4.5

²⁴ Kuchař vytáhl kýtu,¹ s tím, co bylo na ní, položil ²před Saula a Samuel řekl: ³Podívej, co zůstalo! Vezmi si⁴ a jez. Vždyť to bylo uchováno pro tebe na toto setkání, když jsem řekl: Pozval jsem lid. Tak Saul pojedl v ten den se Samuelem.

1. [zvl. kýta byla část pro kněze (Lv 7,32; Nu 18,18) a Saul ji dostává jako výraz pocty Hospodinovu pomazanému]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. h.: Polož před sebe; ($ — různá interpunkce v překladech)

Saul pomazán za krále

²⁵ Když sestoupili z návrší do města, Samuel si povídal se Saulem na střeše.

²⁶ Časně vstali. Stalo se, když ¹vycházela jitřenka,² že Samuel zvolal na Saula na střeše: Vstaň a propustím tě. Saul vstal a oba, on i Samuel, vyšli ven.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Joz 6,15; Sd 19,25; Neh 4,15; Jon 4,7

²⁷ Když sestupovali na konec města, Samuel řekl Saulovi: Řekni služebníkovi, aby šel dál ¹před námi. -- ⌈A on šel dál. Ale⌉² ty se na ³chvíli zastav. Oznámím ti Boží slovo.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n.: Ať jde dál, ale
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹ Potom vzal Samuel lahvičku¹ s olejem,² vylil ho na jeho hlavu, políbil³ ho a řekl: ⁴Hospodin tě pomazal za vévodu nad svým⁵ dědictvím.⁶

1. 2Kr 9,1.3
2. 16,13; 1Kr 1,39
3. srv. 20,41; Ex 4,27; 2S 14,33; 15,5; 19,40; 1Kr 19,20; Rt 1,14
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. LXX doplňuje text: nad svým lidem Izraelem. Budeš vládnout nad Hospodinovým lidem a zachráníš je z ruky jejich okolních nepřátel. Toto ti bude znamením, že tě Hospodin pomazal za předáka nad svým dědictvím. (srv. 9,16.17) [vysvětlením pro možné opomenutí písaře je, že přeskočil ze slov: předáka nad svým lidem Izraelem na slova za předáka nad svým dědictvím]
6. Dt 9,29; 2S 20,19; Ž 78,71

² Až dnes půjdeš ode mě, potkáš dva muže u Ráchelina hrobu¹ na území² Benjamínově v Selsachu. Řeknou ti: Oslice,³ které jsi šel hledat, se našly. Hle, tvůj otec nechal být ⁴záležitost s oslicemi⁵ a obává se o vás. Říká si: Co mám udělat ⌈pro svého syna?⌉⁶

1. Gn 35,20
2. n.: hranici
3. 9,3
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. h.: věci oslic
6. n.: ohledně / h.: pro svého syna; srv. Jr 7,14; 26,14

³ Odtamtud ¹jdi dál, až přijdeš k dubu Tábor. Tam tě potkají tři muži, vystupující k Bohu do Bét–elu.² Jeden ponese tři kůzlata, druhý³ ponese tři bochníky chleba a třetí⁴ ponese měch⁵ vína.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Gn 35,1
3. h.: jeden; Ex 25,33p
4. h.: jeden; Ex 25,33p
5. h.: džbán; srv. 1,24; 25,18; 16,20v

⁴ Zeptají se tě, ⌈jak se ti daří,⌉¹ a dají ti dva chleby. ²Vezmi³ si to od nich.⁴

1. 17,18; 25,5; Jr 15,5; srv. Gn 29,6p; 43,27!; h.: na pokoj; tj. Pozdraví tě
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: Přijmi — Př 2,1
4. h.: z jejich ruky; srv. 9,8; 12,3; 25,35

⁵ Potom ¹jdi ⌈do Gibeje Boží,⌉² kde je pelištejská posádka.³ I stane se, když ⁴vstoupíš do toho města, že potkáš skupinu proroků, jak sestupují z návrší, ⌈mají ⁵před sebou⌉⁶ harfu,⁷ tamburínu, flétnu⁸ a lyru, a prorokují.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: na Boží vrch; [v. 10.26p!; ojedinělý přívlastek ke Gibeji zde může být způsobem, jak Samuel připomíná Saulovi, že země nepatří Pelištejcům, ale Bohu]
3. 13,3
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. n : hrají na
7. 2S 6,5; Neh 12,27
8. 1Kr 1,40; Iz 5,12; 30,29; Jr 48,36†; srv. Ž 5,1p

⁶ Uchvátí¹ tě Duch Hospodinův,² budeš prorokovat s nimi a budeš změněn³ v jiného muže.

1. n.: Pronikne; v. 10; 11,6; Sd 6,34v; 14,6.19; 15,14
2. @Sd 3,10; srv. Gn 1,2
3. n.: změníš se

⁷ I stane se, až se na tobě ¹naplní tato znamení, učiň, co ⌈se ti naskytne,⌉² protože Bůh je s tebou.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n : se ti zlíbí; h.: tvá ruka nalezne; Sd 9,33; Kaz 9,10
3. 3,19; 16,8

^{8 1}Sestup přede ²mnou do Gilgálu³ a hle, já sestoupím k tobě, abych ⁴přinesl zápalné oběti a obětoval pokojné oběti. Sedm dnů budeš⁵ čekat, až k tobě přijdu a oznámím ti, co máš dělat.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 7,16; 11,14
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. n.: ()čekej; 13,7—14

⁹ I stalo se, že když se obrátil,¹ aby šel od Samuela, Bůh mu změnil srdce² v jiné a v onen den se ³naplnila všechna ta znamení.⁴

1. h.: +své rameno, tj. zpět
2. Ž 51,12; 105,25
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 2,34; 14,10

¹⁰ Když přišli do Gibeje,¹ hle, skupina proroků šla proti nim; uchvátil ho ⌈Duch Boží⌉² a prorokoval s nimi.³

1. n.: na ten vrch; v. 5p
2. 11,6; 19,20; Gn 1,2; Sd 3,10v
3. h.: v jejich středu; srv. Př 1,14

¹¹ Stalo se, že všichni, kteří ho dávno předtím znali, viděli, že prorokuje s proroky; ¹lidé ²říkali ³jeden druhému: Co se to stalo s Kíšovým synem? Cožpak je také Saul mezi proroky?⁴

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. //19,24

^{12 1}Kdosi odtamtud odpověděl: A ⌈kdo je jejich otec?⌉² Proto se stalo příslovím: Cožpak je také Saul mezi proroky?

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. [vzhledem k tomu, že vedoucí prorok byl často označován jako „otec“ (2Kr 2,12; 6,21), lze chápat ve smyslu: A kde mají vedoucího?]

¹³ Když přestal prorokovat, přišel na návrší.

¹⁴ Saulův strýc jemu a jeho služebníkovi řekl: Kde jste chodili? ¹Odpověděl: ²Hledali jsme oslice a když jsme viděli, že nikde nejsou, ³šli jsme k Samuelovi.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Saulův strýc řekl: ¹Pověz mi, co vám Samuel říkal.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹⁶ Saul svému strýci ¹odpověděl: S ²jistotou nám oznámil, že se našly oslice. O kralování, o němž Samuel ³mluvil, mu ⁴nic neoznámil.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

Saul veřejně ustanoven

¹⁷ Pak Samuel svolal lid k Hospodinu do Mispy.¹

1. 7,5

¹⁸ Synům Izraele řekl: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vyvedl¹ Izrael z Egypta, vysvobodil jsem vás z ruky ²Egypťanů a z ³moci všech království, která vás utiskovala.

1. 12,6; 1Kr 12,28; Jr 16,14
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Vy však jste ¹teď zavrhli² svého Boha, který vás zachraňoval ze všech vašich nouzí a soužení, a řekli jste: Ne,³ ale ⁴ustanov nad námi krále. Nyní se tedy postavte ⁵před Hospodinem podle svých kmenů a podle rodů.⁶

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. 8,7
3. (podle mnoha h. střv. rkpp, LXX, Pš, Vul a většiny moder. překl.; n. (dle TM): mu / mu: Ne)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. [h. výraz ’elep má dvojí použití — tisíc a rod; zde evidentně šlo o rody / čeledě — v. 21; (srv. 23,23; Mi 5,1; Nu 1,16; Joz 22,14)]

²⁰ Samuel předvedl všechny izraelské kmeny a losem¹ byl vybrán kmen Benjamín.

1. srv. 14,41; Joz 7,15nn

²¹ Předvedl kmen Benjamín po čeledích a losem byla vybrána čeleď Matrí; tam byl losem vybrán Saul, syn Kíšův. Hledali ho, ale nebyl nalezen.

²² Doptávali se znovu Hospodina: Přišel sem již ten muž? Hospodin řekl: Hle, skrývá se u výstroje.

²³ Běželi tedy a dovedli jej odtamtud. Když se postavil uprostřed lidu, od ramen vzhůru¹ převyšoval všechen lid.

1. 9,2; n : o hlavu

²⁴ Samuel řekl všemu lidu: Vidíte, koho si Hospodin vyvolil? Není ⌈mu podobného⌉¹ mezi vším lidem. A všechen lid křičel: Ať žije² král!

1. srv. 21,10; Jb 1,8; Jr 10,6; n.: žádný jako on
2. 2S 16,16; 1Kr 1,39

²⁵ Nato Samuel promluvil k lidu o královském právu,¹ zapsal je do ²knihy a ponechal ³před Hospodinem. Pak Samuel propustil všechen lid, ⁴každého do jeho domu.

1. 8,11—18; Dt 17,14—20
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁶ Také Saul šel do svého domu v Gibeji.¹ Šli s ním i ti udatní² muži, jejichž srdcí se Bůh dotkl.³

1. [na území Benjamína — proto také označována jako Benjamínova (13,2.15; 14,16; 2S 23,29) nebo Saulova (11,4; 15,34; 2S 21,6) anebo pouhé Gibea (14,2; 22,6; 23,19; Sd 19,12nn; Oz 5,8)
2. 9,1
3. 1Kr 19,5; Iz 6,7; Da 10,10

²⁷ Ničemníci¹ však říkali: Jak nás může tenhle zachránit? Pohrdli jím a ²nepřinesli mu dar.³ On ale mlčel.

1. 2,12; h.: Synové Beliálovi
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 10,25; srv. 1Pa 16,29

¹ Náchaš¹ Amónský ²vytáhl a utábořil se u Jábeše³ v Gileádu. Všichni jábešští muži řekli Náchašovi: ⁴Uzavři s námi smlouvu⁵ a budeme ti sloužit.

1. [4QSa a Jos. Flavius (Jos., Starož 6,68—71) uvádějí delší text, který dává hladší přechod k následujícímu vyprávění: Amónský král Náchaš těžce utlačoval Gádovce a Rubenovce. Vyloupl každému pravé oko a neponechal Izraeli vysvoboditele. Izraelcům za Jordánem nezbyl nikdo, komu by amónský král Náchaš nevyloupl pravé oko. Avšak sedm tisíc mužů před Amónci uteklo a vešlo do Jábeše v Gileádu.]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 31,11; Sd 21,8nn
4. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
5. srv. Gn 26,28; Sd 10,6nn; 2S 10,1; 1Kr 20,34

² Náchaš Amónský jim ¹odpověděl: ²Uzavřu s vámi smlouvu tak, že vám každému vyloupnu pravé oko³ a uvedu potupu na celý Izrael.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
3. [Ztráta pravého oka by kromě ponížení (Sd 16,21) ochromila vojenskou schopnost lukostřelců]; Nu 16,14

³ Jábešští starší mu řekli: Nech¹ nám sedm dnů, abychom poslali posly po celém území Izraele. Jestliže nebude nikdo, kdo by nás zachránil, vyjdeme k tobě.

1. n.: Dopřej; Sd 11,37

⁴ Když přišli poslové do Gibeje¹ Saulovy, povídali ⌈tyto věci⌉² lidu.³ Všechen lid ⌈pozvedl svůj hlas a rozplakali se.⌉⁴

1. 10,26p
2. n.: tato slova
3. h.: + v uši; srv. 8,21; Jr 2,2
4. 24,17; Rt 1,9.14*

⁵ Saul ¹zrovna přicházel za skotem² z pole. ³Zeptal se:⁴ Co je lidu, že pláče? Oni mu vypravovali slova jábešských mužů.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. srv. 1Kr 19,19
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. h.: +Saul

⁶ Když Saul uslyšel tato slova, uchvátil¹ ho Duch Boží a velice ⌈vzplál hněvem.⌉²

1. 10,6.10
2. 17,28; 20,30; 2S 12,5

⁷ Vzal spřežení skotu, rozsekal¹ ho na kusy a poslal ²po poslech po celém izraelském území se ³slovy: Kdo ⁴nevytáhne za Saulem a Samuelem, toto se ⁵stane s jeho skotem. Na lid padl strach⁶ z Hospodina a ⁷vytáhli ⌈jako jeden muž.⌉⁸

1. Sd 20,6
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. Iz 2,10.19.21
7. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
8. Sd 20,1; Neh 8,1

⁸ Spočítal¹ je v Bezeku.² Synů Izraele bylo ⌈tři sta tisíc a judských mužů třicet tisíc.⌉³

1. n.: Svolal / Nechal nastoupit; 13,15; 14,17; 15,4; Joz 8,10
2. [sev. od Šekemu]; Sd 1,4
3. LXX: 600 000 … 70 000

⁹ Poslům, kteří přišli, řekli: ¹Mužům z Jábeše v Gileádu ²řekněte toto: Zítra za slunečního žáru se vám dostane³ záchrany. Poslové ⁴šli, oznámili to jábešským mužům a ti se radovali.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: bude
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Potom jábešští muži řekli Náchašovi: Zítra k vám vyjdeme a dělejte si s námi, ⌈co je vám libo.⌉¹

1. h.: podle všeho, co je dobré ve vašich očích; srv. 1,23; 3,18; 29,6

¹¹ Příštího dne se stalo, že Saul rozdělil lid do tří oddílů.¹ Za ⌈ranní hlídky⌉² vešli do tábora a pobíjeli ³Amónovce až do denního žáru. Stalo se, že ti, kteří zůstali, se rozprchli a nezůstali z nich ani dva pospolu.

1. 13,17; Sd 9,43; Jb 1,17
2. n.: poslední noční hlídky; [dle h. dělení na tři hlídky — mezi 2. a 6. hod.]; srv. Ex 14,24; Sd 7,19†; Mt 14,25p
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹² Lid řekl Samuelovi: Kdo to ¹povídal: Saul že by měl nad námi kralovat?² Vydejte ty muže, ať je usmrtíme!

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 10,27

¹³ Saul však řekl: Dnes ať není ¹nikdo usmrcen.² Vždyť dnes Hospodin způsobil Izraeli záchranu!³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. srv. 2S 19,23; Jr 38,4
3. 19,5; Ex 14,13; 2S 23,10; 2Kr 5,1; 13,17

¹⁴ Samuel řekl lidu: ¹Nuže, pojďme do Gilgálu² a obnovíme tam kralování.³

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 10,8; 13,4nn; 15,12
3. n.: království; [vv. 14 a 15 jsou stručným souhrnem toho, co je podrobněji popsáno v násl. kp.; prav. měl Samuel na mysli Hospodinovo kralování, tedy obnovením vztahu s Hospodinem měla začít nová epocha izraelských dějin — monarchie]

¹⁵ Všechen lid pak šel do Gilgálu a ustanovili tam ¹před Hospodinem Saula králem a obětovali² tam ³před Hospodinem pokojné oběti. Saul i všichni izraelští muži se tam převelice^{4 5}radovali.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 6,15; Sd 2,5; 1Kr 8,63; 2Kr 17,36; 2Pa 15,11; Neh 12,43
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Gn 27,33p
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹ Samuel řekl ⌈celému Izraeli:⌉¹ Hle, ²uposlechl jsem vás ve všem, co jste mi řekli, a ustanovil jsem nad vámi krále.

1. n : všem Izraelcům
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

² Nyní hle, král ⌈bude chodit ¹před vámi.⌉² Já jsem zestárl³ a zešedivěl a moji synové jsou ⁴zde s vámi. ⌈Chodil jsem ⁵před vámi⌉⁶ od svého mládí až dodnes.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : vás povede; srv. Jr 2,6!
3. 8,1.5
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. n : Vodil jsem vás

^{3 1}Zde jsem. Vypovídejte² proti mně před Hospodinem a před jeho pomazaným.³ Komu jsem vzal býka či komu jsem vzal osla?⁴ Koho jsem utlačoval?⁵ Koho jsem vydíral?⁶ ⌈Od koho⌉⁷ jsem vzal úplatek,⁸ abych kvůli němu přivřel ⁹oko? Vrátím vám to.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Jr 14,7; Oz 5,5
3. 10,1; 24,7
4. Ex 20,17; Nu 16,15; srv. Sk 20,33
5. Dt 24,14; Mi 2,2; Jr 7,6
6. Am 4,1
7. h.: Z čí ruky
8. ::8,3v; Ex 23,8v!; Mi 3,11v; Am 5,12
9. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

^{4 1}Odpověděli: Neutlačoval jsi nás ani jsi nás nevydíral, ani jsi ⌈od nikoho⌉² nic nevzal.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: z ruky muže

⁵ Řekl jim: Hospodin je svědkem¹ proti vám a svědkem je dnes jeho pomazaný, že jste ⌈u mne⌉² nic nenalezli. A lid řekl: Je svědkem.

1. 20,23; Ř 1,9!
2. h.: v mé ruce; Ex 22,3!; srv. Sk 23,9; n.: proti mně

⁶ Samuel dále řekl lidu: Ten¹ Hospodin, který ²ustanovil Mojžíše a Árona a který ³vyvedl vaše otce z egyptské země.

1. n.: Ano, / Svědkem je
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁷ Nyní se¹ postavte. Budu se s vámi soudit^{2 3}před Hospodinem za všechny Hospodinovy spravedlivé⁴ činy, které činil s vámi a s vašimi otci.

1. v. 16; 10,19; Joz 24,1; Dt 31,14
2. Ez 20,35
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. h. spravedlnosti; Sd 5,11; Mi 6,5!; Ž 11,7; 103,6

⁸ Když přišel Jákob¹ do Egypta a vaši otcové volali² k Hospodinu o pomoc, Hospodin poslal Mojžíše³ a Árona, kteří vyvedli⁴ vaše otce z Egypta a usídlili je na tomto místě.

1. Gn 46,5n
2. 7,9; Ex 2,23n; Sd 3,9; Neh 9,28; Ž 142,2
3. Ex 3,10; 4,14
4. 10,18; Dt 4,20

⁹ Oni však na Hospodina, svého Boha, zapomněli.¹ Proto je vydal² do ruky Sísery, velitele chasórské armády, do ruky Pelištejců³ a do ruky moábského krále, kteří proti nim bojovali.

1. Dt 32,18; Sd 3,7; Ž 44,18; Iz 17,10*
2. h. (obvykle): prodal; srv. Sd 4,2.9!; Ez 30,12; Na 3,4
3. Sd 10,7; 13,1

¹⁰ Pak volali k Hospodinu o pomoc a říkali: Zhřešili jsme, protože jsme opustili¹ Hospodina a sloužili jsme baalům a aštartám.² Nyní však nás ⌈vysvoboď z ruky našich nepřátel⌉³ a budeme sloužit tobě.

1. Joz 24,20; 1Kr 11,33
2. 7,3.4
3. Sd 7,1

¹¹ Hospodin poslal Jerubaala,¹ Bedána,² Jiftácha³ a Samuela⁴ a vysvobodil⁵ vás z ruky vašich okolních nepřátel a bydleli jste v bezpečí.⁶

1. 2S 19,10; 22,1; 2Kr 17,39; Ž 31,16
2. LXX; Pš: Baráka (Sd 4,6)
3. Sd 11,1nn
4. 3,20; 7,15; LXXvar; Pš: Samsona
5. 17,37; 26,24; Sd 10,15; Jr 15,21
6. Dt 12,10; Př 1,33

¹² Když jste viděli, že Náchaš,¹ král synů Amónových, ²táhne proti vám, řekli jste mi: Ne, ať nad námi kraluje král, ačkoliv Hospodin, váš Bůh, je vaším králem.

1. 11,1
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹³ Teď se ¹podívejte, král, kterého jste si zvolili, kterého jste si vyžádali, ²podívejte, Hospodin nad vámi ³ustanovil⁴ krále.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. 8,6; Jr 6,27

¹⁴ Jestliže se¹ budete bát Hospodina a budete mu sloužit, budete ho² poslouchat a nebudete se vzpírat Hospodinovým ³příkazům,⁴ jestliže budete vy i král, který nad vámi kraluje, následovat⁵ Hospodina, svého Boha, bude dobře.

1. Joz 24,14
2. h.: jeho hlas
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. 15,24; Dt 1,26; 1Kr 13,21; Pl 1,18
5. [h. sloveso není vyjádřeno — č. je odvozeno z obvyklého významu spojení s předložkou: za (srv. 2Kr 13,2!; Ez 13,3)]

¹⁵ Jestliže však nebudete poslouchat Hospodina¹ a budete vzpurní² vůči Hospodinovým ³příkazům, bude Hospodinova ruka⁴ proti vám a proti vašim otcům.

1. h.: H. hlas
2. Iz 1,20; Jr 4,17; Oz 14,1
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. Dt 2,15; Sd 2,15; ::1Kr 18,46

¹⁶ Nyní se tedy postavte a dívejte se na tu velkou ¹věc, kterou Hospodin učiní před vašima očima.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Není dnes¹ sklizeň pšenice?² Budu volat³ k Hospodinu, aby dal hromobití⁴ a déšť.⁵ Pak poznáte a uvidíte, jak velké v Hospodinových očích je vaše zlo, které jste ⁶spáchali, když jste si vyžádali krále.

1. n : teď
2. Rt 2,23
3. 7,9; srv. 1Kr 18,36n
4. h.: hlasy; Jr 10,13; srv. Ex 19,16
5. [v období (6,13p) žní byl v Izraeli déšť naprosto neobvyklý (Př 26,1), tj. zázrakem]; srv. Jk 5,16nn
6. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Samuel potom volal k Hospodinu a Hospodin v onen den dal hromobití¹ a déšť. Všechen lid se proto velice² bál Hospodina i Samuela.

1. h.: hlasy; Jr 10,13; srv. Ex 19,16
2. Ex 14,31

¹⁹ Všechen lid řekl Samuelovi: Modli¹ se za své otroky k Hospodinu, svému Bohu, abychom nezemřeli, neboť jsme ke všem svým hříchům přidali další zlo, že jsme si vyžádali krále.

1. 7,5; 1Kr 13,6

²⁰ Samuel řekl lidu: Nebojte se! ¹Spáchali jste sice všechno toto zlo; avšak ⌈neodvracejte se od Hospodina,⌉² ale ⌈³služte Hospodinu⌉⁴ ⌈celým svým srdcem.⌉⁵

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Nu 14,43; 2Kr 18,6; 2Pa 34,33; Oz 7,14; n.: nepřestaňte následovat Hospodina; v. 14; srv. Jr 2,8
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Ex 10,8; Joz 24,14; Ž 2,11
5. 7,3; Dt 6,5; 1Kr 2,4; 2Pa 31,21; Jr 24,7; ::3,10

²¹ Neodvracejte se, abyste šli za marnostmi,¹ které neprospějí² ani nevysvobodí,³ protože jsou to marnosti.

1. n : modlami (Iz 41,29; 49,4; Jr 2,5v; 14,22v!); h.: pustotou; srv. Gn 1,2; Oz 5,11
2. Iz 44,9n; Jr 2,8; 16,21; Abk 2,18
3. ::v. 10n; Iz 36,18b

²² Vždyť kvůli svému velkému jménu¹ Hospodin nezanechá² svůj lid, neboť ⌈Hospodin se odhodlal⌉³ učinit ⌈si z vás svůj lid.⌉⁴

1. Joz 7,9; Ž 25,11; 106,8; Iz 48,9; Jr 14,7.21; Da 9,19
2. 1Kr 8,57; Ž 94,14; Dt 31,6v
3. n.: Hospodinu se zalíbilo; Jb 6,9
4. h.: vás sobě za lid; Dt 19,6; Jr 7,23; Oz 2,25

²³ Co se mě týče,¹ ať je ode mě vzdáleno² to, abych hřešil proti Hospodinu a přestal se za vás modlit. Budu vás učit³ dobré⁴ a přímé⁵ cestě.

1. h.: Tak i já
2. 2,30; 14,45
3. Dt 24,8; 1Kr 8,36; 2Kr 12,3; Př 4,11; Mi 4,2; Sk 20,20
4. Jr 6,16
5. Př 12,15; 29,27; Oz 14,10

²⁴ Jen se bojte¹ Hospodina a služte mu věrně² celým svým srdcem.³ Vždyť se podívejte,⁴ co velkého⁵ ⌈s vámi⌉⁶ učinil.

1. Kaz 12,13
2. 1Kr 2,4; 3,6
3. v. 20
4. ::Iz 5,12
5. Dt 10,21v; Ž 126,2n!
6. n.: pro vás

²⁵ Jestliže však budete ¹stále páchat zlo, budete smeteni² jak vy, tak i váš král.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.: zahynete; 26,10; Gn 19,15

¹ Saulovi ¹bylo třicet let,² když se stal králem, a kraloval nad Izraelem čtyřicet dva³ let.⁴

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. (text TM prav. porušen; doplněno dle některých rkpp LXX; jiní navrhují doplnit 40, vzhledem k tomu, že Jónatan by měl být v bojeschopném věku); pro běžnou h. vazbu „syn … roku (+ byl)“ srv. např. 4,15; 2Kr 8,17.26; Ex 12,5 apod.
3. asi: 42; srv. Sk 13,21!
4. (možný, ale méně prav. př.): Saul kraloval již jeden rok, a když kraloval druhý rok nad Izraelem,

² Saul si vybral tři tisíce mužů z Izraele. Dva tisíce jich bylo se Saulem v Mikmásu¹ a v bételském pohoří a tisíc jich bylo s Jónatanem² v Gibeji³ Benjamínově. Zbytek lidu⁴ poslal pryč, ⁵všechny k jejich stanům.⁶

1. 14,5; Neh 11,31
2. [Saulův nejstarší syn; 14,49]
3. 10,26; Iz 10,29
4. 2S 10,10; n : vojska; 1S 4,3; Sd 20,22
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. 4,10; 10,25

³ Jónatan pobil pelištejskou posádku,¹ která byla v Gebě.² Pelištejci o tom uslyšeli. Saul dal zatroubit³ na beraní roh po celé zemi se ⁴slovy: Ať to Hebrejové⁵ slyší!

1. 10,5; n.: stráž
2. v. 16
3. Sd 3,27; ::2S 2,28
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. 4,6; 14,11

⁴ A ⌈celý Izrael ¹uslyšel⌉^{2 3}slova: Saul pobil pelištejskou posádku a Izrael se Pelištejcům zošklivil.⁴ Nato byl svolán lid za⁵ Saulem do Gilgálu.⁶

1. pl., množné číslo (plurál)
2. n.: všichni Izraelci uslyšeli; 17,11
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. n.: stal odporným (protivným) / vzbudil hněv … (Gn 34,30; Ex 5,21; 2S 10,6; 16,21); jako metafora h.: zasmrděl (Iz 50,2; Kaz 10,1)
5. v. 20n!; n.: k …
6. 11,14; 15,12

⁵ Pelištejci se shromáždili, aby bojovali s Izraelem -- třicet tisíc vozů,¹ šest tisíc jezdců a lidu takové množství jako písku² na mořském břehu.^{3 4}Vytáhli a utábořili se v Mikmásu na východ od Bét–ávenu.

1. srv. Sd 4,13; [Izraelci neměli vozy do doby Šalomouna — 1Kr 10,26]
2. Joz 11,4; 1Kr 4,20; Jr 15,8p
3. h.: rtu; Sd 7,12; 1Kr 5,9
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁶ Když Izraelci¹ viděli, že jsou v tísni² -- neboť ⌈lid byl vystaven tlaku,⌉³ lid se ⁴ukryl do jeskyní,⁵ do houští,⁶ do skal,⁷ do sklepení⁸ a cisteren.⁹

1. n.: Každý Izraelec; srv. např. Jr 9,4
2. n : kritické situaci; 28,15; Sd 11,7; Oz 5,15; 2S 22,7
3. n : armáda (v. 15; 14,2) byla v depresi
4. pl., množné číslo (plurál)
5. srv. Joz 10,16; Sd 6,2; 1Kr 18,4; Iz 2,19
6. Iz 34,13
7. Sd 20,47; 1S 23,25
8. n.: hrobek; Sd 9,46
9. n.: jam; 19,22; Jr 38,6n; Pl 3,53

⁷ Někteří Hebrejové přešli Jordán do země Gád¹ a Gileád. Saul byl ale ještě v Gilgálu a všechen ⌈lid, který ²šel za ním, se ³třásl strachy.⌉⁴

1. Nu 32,33; Joz 18,7
2. pl., množné číslo (plurál)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: lid šel za ním s třesením; Am 3,6

⁸ Čekal¹ sedm dnů, čas určený Samuelem. Samuel však do Gilgálu nepřišel a lid od něj postupně prchal pryč.

1. 10,8!

⁹ Saul řekl: Přineste ke mně zápalnou a pokojnou oběť. Pak ¹přinesl zápalnou oběť.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Stalo se, že když dokončil ¹přinášení zápalné oběti, ²tak Samuel přišel. Saul mu vyšel naproti, aby ho pozdravil.³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: mu požehnal; srv. 25,14; 2S 6,20; 1Kr 1,47

¹¹ Samuel řekl: Co jsi to udělal?¹ Saul ²odpověděl: Když jsem viděl, že lid ode mě postupně prchá³ pryč, že ty jsi nepřišel v určené dny a Pelištejci se shromažďují v Mikmásu,

1. Gn 3,13; 4,10; Jon 1,10
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. srv. v. 2 a 15 (2000×600)

¹² řekl jsem si: Teď Pelištejci sestoupí proti mně do Gilgálu a já jsem si ⌈neudobřil Hospodinovu tvář.⌉¹ Tak jsem se odvážil² a ³přinesl jsem zápalnou oběť.

1. n : nehledal H. přízeň / neprosil H. o milost; Ex 32,11; 1Kr 13,6; 2Kr 13,4; 2Pa 33,12; Ž 119,58; Jr 26,19; Da 9,13; Za 8,21n; Mal 1,9
2. n : to riskl; n.: se přinutil; $
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹³ Samuel řekl Saulovi: Jednal jsi bláznivě,¹ že jsi nezachoval příkaz² Hospodina, svého Boha, který ti dal.³ Vždyť tak by Hospodin upevnil⁴ tvé království nad Izraelem navěky.

1. 2S 24,10; 2Pa 16,9
2. srv. 15,23n
3. h.: přikázal; Neh 9,14
4. ::2S 7,12

¹⁴ Teď ale tvé království neobstojí.¹ Hospodin si vyhledal² muže podle svého srdce³ a ustanovil⁴ ho vévodou⁵ nad svým lidem, protože jsi nezachoval to, co ti Hospodin přikázal.

1. ::1S 24,21
2. 16,1v
3. 16,7; //Sk 13,22
4. h.: přikázal; 25,30; Neh 5,14; 7,2
5. 25,30; 2S 5,2; 6,21; 7,8

¹⁵ Potom Samuel vstal a vystoupil¹ z Gilgálu² do Gibeje Benjamínovy. Saul spočítal³ lid, který byl⁴ s ním; bylo tam asi šest⁵ set mužů.

1. n : vyrazil; šel
2. LXX: +svou cestou. Zbytek lidu šel za Saulem, aby se setkal s bojovníky. Když dorazili z Gilgálu do …
3. 11,8
4. h.: se nacházel
5. 14,2

¹⁶ Saul a jeho syn Jónatan i lid, který byl¹ s nimi, se usídlil v Gebě² Benjamínově, zatímco Pelištejci se utábořili v Mikmásu.

1. h.: se nacházel
2. v. 3; Sd 20,10; 1Kr 15,22; var.: Gibeji

¹⁷ Z pelištejského tábora ¹vytáhli nájezdníci² ve třech oddílech.³ Jeden ⁴oddíl se obrátil ⁵směrem⁶ k Ofře⁷ v zemi Šúal,

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 14,15; n.: záškodníci; h.: ničitelé; zabijáci; Jr 2,30; 4,7
3. 11,11; h.: hlavách; n.: tři přepadová komanda
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
6. Sd 20,42
7. Joz 18,23

¹⁸ druhý^{1 2}oddíl se obrátil ³směrem k Bét–chorónu⁴ a třetí^{5 6}oddíl se obrátil ⁷směrem k území, které shlíží⁸ do údolí Seboím⁹ v pustině.

1. h.: jeden; 10,3
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. 10,10n
5. h.: jeden; 10,3
6. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
8. n.: se svažuje
9. Neh 11,34

¹⁹ V celé izraelské zemi nebyl¹ žádný kovář,² protože Pelištejci řekli: Ať si Hebrejové nedělají ³meče ani kopí.⁴

1. h.: se nenacházel; v.16
2. srv. Iz 44,12; Jr 24,1v
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Sd 5,8

²⁰ Všichni Izraelci¹ sestupovali k Pelištejcům, aby si nechali naostřit svou radlici, motyku, sekeru či srp.²

1. h.: Celý Izrael; 4,5
2. dle LXX; TM (znovu): radlici

²¹ Jeden pím¹ bylo za naostření² radlic a motyk, ⌈za trojzubec,⌉³ sekery a za nasazení bodce.⁴

1. [tj. 2/3 šekelu; 7,8 g stříbra]
2. n.: cena za; HL — $
3. n.: a jedna třetina šekelu za
4. Kaz 12,11

²² V ¹čas boje se stalo, že ²u nikoho z lidu, který byl se Saulem a s Jónatanem, nebyl meč ani kopí;³ měl je pouze Saul a jeho syn Jónatan.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. [Izraelci bojovali lukem a šípy a prakem (17,40; 2Kr 3,25)]

²³ Pelištejská hlídka¹ vyšla k mikmáskému průsmyku.

1. n.: garnizona; 2S 23,14

¹ Jednoho dne se stalo, že Jónatan, syn Saulův, řekl služebníkovi,¹ který nosil jeho výstroj:² Pojď, projdeme k pelištejské hlídce,³ která je na druhé straně.⁴ Svému otci to však neoznámil.

1. 9,3p
2. n.: zbraně; tj. svému zbrojnoši
3. n.: … posádka; 2S 23,14
4. [Pelištejci tábořili severně od průsmyku, Izraelci jižně]

² Saul pobýval na konci Gibeje pod granátovníkem,¹ který byl v Migrónu.² Lidu, který byl s ním, bylo asi šest set mužů.

1. Dt 8,8
2. Iz 10,28

³ Byl tam také Achijáš,¹ syn Achítúba,² bratra Í–kabóda,³ syna Pinchasa, syna Élího, Hospodinova kněze v Šílu, který nosil efód.⁴ Lid nevěděl, že Jónatan ⁵odešel.

1. v. 18
2. [buď Achímelekův bratr a předchůdce (21,2; 22,9), anebo jiné jméno pro Achímeleka]
3. 4,21
4. 2,28
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁴ ⌈V průsmyku,⌉¹ kterým ²chtěl Jónatan projít k pelištejské hlídce, byl skalní výběžek³ z jedné strany a skalní výběžek⁴ z druhé⁵ strany. Jeden se jmenoval Bóses a druhý⁶ se jmenoval Sené.

1. h.: Mezi průsmyky; 13,23
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. n.: útes; h.: zub; Jb 39,28
4. n.: útes; h.: zub; Jb 39,28
5. h.: z této; srv. 17,3; 23,26; Ex 25,19; 2S 2,13; 1Kr 10,19n; Za 5,3
6. h.: jeden

⁵ Jeden výběžek vyčníval¹ od severu naproti Mikmásu a druhý od jihu naproti Gebě.

1. n.: tvořil sloup

⁶ Jónatan řekl služebníkovi, svému zbrojnoši:¹ Pojď, projdeme k hlídce těch neobřezanců.² Snad³ pro nás Hospodin něco udělá. Neboť ⌈Hospodinu ne může nic⁴ zabránit,⌉⁵ aby zachránil skrze mnoho nebo skrze málo.⁶

1. 16,21; 31,4; Sd 9,54; 2S 18,15; 23,37
2. [výraz pohrdání (17,36; 31,4; Sd 14,3; 15,18), který připomíná smlouvu s Hospodinem (Gn 17,10; Joz 5,7) a poukazuje na to, že Pelištejci nemají v zaslíbené zemi co dělat]
3. 6,5; Joz 14,12; 2S 16,12; Iz 37,4; Jr 21,2; Am 5,15; Jon 1,6
4. Ž 115,3; Mt 19,26
5. n.: pro H. není překážkou / H. nemá zábranu; srv. Př 25,28†
6. Sd 7,2.4

⁷ Jeho zbrojnoš mu řekl: Udělej vše, co ⌈máš na srdci.⌉¹ Vzhůru!² Hle, já jsem s tebou ⌈tak, jak to máš na srdci.⌉³

1. h.: je ve tvém srdci / … mysli
2. n : Jen jdi do toho; h.: Nakloň se; (srv. 8,3 — hnali se)
3. h.: podle tvého srdce; n : jak si přeješ

⁸ Jónatan řekl: ¹Tak projdeme k těm mužům a ukážeme se jim.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ Jestliže nám řeknou: Zůstaňte stát, dokud k vám ne dorazíme, zůstaneme stát na svém místě a nepůjdeme k nim nahoru.

¹⁰ Jestliže však řeknou: Pojďte k nám nahoru, ¹půjdeme, protože Hospodin je ⌈vydal do naší ruky⌉² a toto nám bude znamením.³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. srv. 17,47; 23,14; 24,11; 26,23; 28,19; 30,23; Nu 21,3p; Joz 2,24; 2S 5,20
3. 2,34!; Gn 24,14; Iz 7,11.14

¹¹ Oba se tedy ukázali pelištejské hlídce a Pelištejci řekli: ¹Podívejte, Hebrejové vycházejí z děr,² do kterých se ukryli.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 13,6v

¹² Muži z hlídky promluvili¹ k Jónatanovi a jeho zbrojnoši: ²Vylezte k nám a my vám ukážeme! Jónatan řekl svému zbrojnoši: ³Lez za mnou, protože Hospodin je vydal⁴ do ⁵moci Izraele.

1. h.: odpověděli; n.: volali na …
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Joz 11,8
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹³ Jónatan ⌈¹lezl vzhůru po ²rukou a po nohou⌉³ a jeho zbrojnoš za ním. Pelištejci padali ⁴před Jónatanem a jeho zbrojnoš je za ním usmrcoval.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. n : šplhal nahoru
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁴ To byla první porážka,¹ ve které Jónatan a jeho zbrojnoš ²pobili asi dvacet mužů na ⌈pozemku asi poloviny akru.⌉³

1. v. 30; 4,10; h.: rána
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: polovině území spřežení pole; [tj. pozemek, který spřežení může zorat za den = akr]; $

¹⁵ ⌈Na tábor, na pole i na všechen lid padl¹ strach.⌉² Dokonce i hlídka a nájezdníci³ se třásli. Země se třásla.⁴ Bylo to ⌈třesení od Boha.⌉⁵

1. h.: byl
2. n.: V táboře … nastalo (?země+)třesení / zděšení
3. 13,17
4. n.: chvěla; Jl 2,10; Am 8,8; Př 30,21
5. srv. 7,10; Gn 35,5; 2Kr 7,6; n.: strašlivé třesení (protože v h. někdy výraz el — „Bůh“ znamená prostě superlativ)

¹⁶ Saulovi ¹strážní v Gibeji Benjamínově ⌈viděli, jak dav⌉² prchá a ³utíká na všechny strany.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n: se dívali a hle, dav
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. n.: pobíhá sem i tam

Saul vítězí nad Pelištejci

¹⁷ Saul řekl lidu, který byl s ním: Spočítejte se a podívejte se, kdo od nás ¹odešel. Spočítali se a hle, nebyl tam Jónatan a jeho zbrojnoš.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Saul řekl Achijášovi: Přines Boží truhlu.¹ Boží truhla² totiž byla v onom ³čase se syny Izraele.

1. [zdá se, že LXX „efód“ zachovává původnější text, protože — a) truhla byla v Kirjat–jearímu (7,1; 2S 6,2), kdežto efód v táboře (v. 3); b) nikde jinde se nemluví v StS o hledání Boží vůle skrze truhlu, ale používal se efód (23,9; 30,7); c) příkaz knězi odtáhnout ruku se hodí k efódu, nikoliv k truhle]
2. [zdá se, že LXX „efód“ zachovává původnější text, protože — a) truhla byla v Kirjat–jearímu (7,1; 2S 6,2), kdežto efód v táboře (v. 3); b) nikde jinde se nemluví v StS o hledání Boží vůle skrze truhlu, ale používal se efód (23,9; 30,7); c) příkaz knězi odtáhnout ruku se hodí k efódu, nikoliv k truhle]
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Stalo se, že zatímco Saul mluvil s¹ knězem, rachot, který byl v pelištejském táboře, ²stále ³rostl a vzmáhal⁴ se. Proto Saul řekl knězi: Odtáhni svou ruku.⁵

1. h.: ke …
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. n.: stal se mocný
5. [Saul, který požádal kněze, aby se losem dotazoval Hospodina, si to rozmyslel.]

²⁰ Saul a všechen lid, který byl s ním, se shromáždil¹ a ²přišel až k tomu boji. A hle, tam byl meč ³jednoho proti druhému, hrozně velký zmatek.⁴

1. h.: byli svoláni
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 5,9.11; Dt 7,23

²¹ Hebrejové, kteří byli předtím s Pelištejci a ¹vytáhli s nimi ze všech stran do tábora, i oni se teď vrátili,² aby byli s Izraelem,³ který byl se Saulem a Jónatanem.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. n.: dezertovali
3. n.: Izraelci

²² Všichni izraelští muži, kteří se skrývali v Efrajimském pohoří, uslyšeli, že Pelištejci utekli a také oni je stíhali¹ v boji.

1. n.: jim byli v patách; 31,2

²³ V onen den Hospodin zachránil¹ Izrael. Bitva pokročila za² Bét–áven.

1. 4,3!
2. n.: k; do

Jónatanův nevědomý přečin

²⁴ V onen den ¹byli ²Izraelci vystaveni³ tlaku. Saul zapřisáhl⁴ lid ⁵slovy: Prokletý⁶ buď muž, který do večera, dříve než se pomstím na svých nepřátelích, pojí ⁷pokrm. Nikdo z lidu neokusil ⁸pokrm.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. srv. 13,6; Iz 3,5
4. n.: + totiž / přesto / proto (zapřisáhl) [vztah mezi tlakem na Izraelce a Saulovou přísahou nelze s jistotou určit]
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. srv. Dt 27,26; Joz 6,26; Sd 21,18; Jr 11,3
7. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
8. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

²⁵ Potom všechen lid¹ ⌈vstoupil do lesa⌉² a na zemi³ byl med.

1. n : celá armáda; n.: lid země; h.: země
2. n.: přišel k plástvím medu
3. h.: povrchu pole

²⁶ Když přišel lid ⌈do lesa,⌉^{1 2}zrovna tekl med, ale nikdo nezvedal svou ruku k ³ústům, protože se lid bál přísahy.

1. n.: k plástvím
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁷ Jónatan to však neslyšel, když jeho otec zapřísahal lid, vztáhl konec hole, kterou měl v ruce, a ponořil ji do plástve medu.¹ Vrátil ²ruku zpět k ³ústům a jeho oči se rozzářily.⁴

1. Př 24,13
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. dle Q (wattáórná); K (wattáróná): viděly; srv. v. 29; 30,12

^{28 1}Někdo z lidu mu pověděl: Tvůj otec ²rozhodně zapřísahal lid ³slovy: Prokletý buď muž, který dnes pojí ⁴pokrm, takže⁵ lid je unaven.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
5. h.: a; n.: proto

²⁹ Jónatan řekl: Můj otec trápí¹ zemi. ²Jen se podívej, jak se mi rozzářily oči,³ protože jsem okusil trochu tohoto medu.

1. n.: přivádí zkázu; Joz 6,18; 7,25; 1Kr 18,17n; Př 11,17
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. asi míněno obrazně: obnovila se mi síla; srv. ::Ž 38,11

³⁰ Tím spíše, kdyby se dnes lid ¹dobře² najedl z kořisti svých nepřátel, kterou nalezl. Ale kvůli tomu nebyla porážka³ Pelištejců⁴ tak velká.⁵

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.:pořádně; Gn 2,16!; Jl 2,26
3. v. 14; 4,10; h.: rána
4. h.: mezi Pelištejci
5. h.: se nerozmnožila

³¹ V onen den pobíjeli¹ Pelištejce² od Mikmásu do Ajalónu³ a lid byl hrozně unaven.⁴

1. 7,11; 11,11; 2S 5,25; 23,10
2. h.: mezi Pelištejci
3. Joz 21,24!
4. 2S 21,15

³² Lid se vrhl proto na kořist, brali ovce, ¹býky² i telata³ a zabíjeli⁴ je na zemi. Tak lid jedl maso i s krví.⁵

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n.: brav, skot
3. h.: mláďata skotu
4. 1,25; n.: poráželi
5. Lv 3,17

³³ Oznámili to Saulovi ¹slovy: Hle, lid hřeší proti Hospodinu tím, že jí maso i s krví. On řekl: Zachovali jste se nevěrně. Přivalte ke mně ²ihned velký kámen.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

³⁴ Pak Saul řekl: Rozejděte¹ se mezi lid a ²řekněte jim: Přiveďte ke mně ³každý svého býka a svou ovci, ⁴zabíjejte je zde a ⁵jezte, abyste nehřešili proti Hospodinu tím, že byste jedli maso i s krví. Té noci tedy přivedl všechen lid ⁶každý vlastnoručně⁷ svého býka a zabíjeli je tam.

1. h.: rozptylte
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. n.: s sebou

³⁵ Saul postavil oltář¹ Hospodinu. ⌈Tehdy² začal stavět ³oltáře⌉⁴ Hospodinu.

1. 7,17; 2S 24,25; Sd 6,24
2. h.: S tím
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. n.: To byl první oltář, který postavil

³⁶ Potom Saul řekl: ¹Sestupme v noci za Pelištejci a budeme je² plenit až do svítání.³ Neponechme ⁴nikoho z nich. ⁵Odpověděli: Učiň všechno, co je ⌈ti libo.⌉⁶ Kněz však řekl: Přistupme sem k Bohu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: mezi nimi
3. h.: ranního světla; 25,34; 2S 17,22; 23,4
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. 1,23; 11,10; h.: je dobré ve tvých očích

³⁷ Saul se doptával¹ Boha: Mám sestoupit za Pelištejci? Vydáš je do ²moci³ Izraele? Ale on mu v ten den⁴ neodpověděl.⁵

1. [prostřednictvím efódu (v. 3.18) s losy; 22,10; 23,2; 28,6!; Nu 27,21]
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. 14,12
4. n.: čas / tentokrát
5. 8,18; 28,6

³⁸ Saul řekl: Přistupte sem všichni vůdcové¹ lidu. Zkoumejte² a zjistěte,³ jak⁴ ⌈dnes ⁵došlo k tomuto hříchu.⌉⁶

1. h.: rohy (srv. Jb 1,19; Jr 31,40) / úhelné kameny; v tomto smyslu pouze: Sd 20,2; Iz 19,13
2. Jr 5,1; h.: Poznejte
3. h.: podívejte se
4. h.: skrze co
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
6. h.: se dnes tento hřích stal; 7,2

³⁹ Neboť jakože je živ¹ Hospodin, který zachraňuje² Izrael, i kdyby to bylo kvůli³ mému synu Jónatanovi, ⁴jistě zemře. Nikdo ze všeho lidu mu neodpověděl.

1. [první z 11 výskytů této přísahací formule o Hospodinu v 1S (19,6; 20,3.21; 25,26.34; 26,10); @Gn 42,15p]
2. 10,19
3. h.: v / skrze
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁴⁰ Nato řekl celému Izraeli:¹ Vy ²buďte na jedné straně a já se svým synem Jónatanem budeme na straně druhé. Lid ³řekl Saulovi: Učiň, co je ti⁴ libo.

1. n.: všem Izraelcům; v. 21; 13,20
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. pl., množné číslo (plurál)
4. v. 36p

⁴¹ Saul řekl ⌈Hospodinu: Bože Izraele,⌉¹ dej, ať se ukáže bezúhonný.² Losem byl vybrán³ Jónatan a Saul, a lid vyšel bez viny.

1. n.: Hospodinu, Bohu Izraele:
2. h.: tamím (Dt 18,13; Př 11,5); LXX+: H., Bože Izraele, proč jsi dnes neodpověděl svému otroku? Jestliže tato nepravost byla kvůli mému synu Jónatanovi nebo mně, H., Bože Izraele, ukaž Urím, a jestliže kvůli tvému lidu Izraeli, ukaž Thumím.
3. 10,20; n.: označen; h.: polapen / dobyt

⁴² Saul řekl: Nechte padnout los mezi mnou a mým synem Jónatanem. Losem byl vybrán Jónatan.

⁴³ Nato řekl Saul Jónatanovi: Oznam mi, co jsi udělal. Jónatan mu oznámil: Ano, koncem hole, kterou jsem měl v ruce, okusil jsem trochu medu. Ať ¹tedy zemřu.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁴⁴ Saul řekl: Ať tak Bůh učiní i mně a ještě přidá,¹ jestliže ne zemřeš,² Jónatane.

1. 3,17; 20,13*
2. n.: jistě zemřeš

⁴⁵ Lid však řekl Saulovi: Cožpak zemře Jónatan, který způsobil tuto velkou záchranu¹ v Izraeli? Ať je to od tebe vzdáleno.² Jakože živ je Hospodin, ať nespadne ani vlas³ z jeho hlavy na zem, neboť to dnes učinil s pomocí Boží.⁴ Tak lid vykoupil Jónatana, a nezemřel.

1. 11,13
2. 12,23; 20,2*; n : Nikdy!
3. 2S 14,11; 1Kr 1,52; Mt 10,30
4. h.: s Bohem; n.: pro Boha; (srv. Oz 9,8)

⁴⁶ Saul pak ⌈přestal Pelištejce pronásledovat⌉¹ a Pelištejci utekli² na své území.³

1. h.: vystoupil od honění za P.; srv. Jr 32,40
2. h.: odešli
3. h.: místo

⁴⁷ Když Saul získal¹ kralování nad Izraelem, bojoval² proti všem svým okolním nepřátelům -- proti ³Moábcům,⁴ proti synům Amónovým,⁵ proti ⁶Edómcům,⁷ proti králům Sóby⁸ a proti Pelištejcům. Kamkoli se obrátil, vítězil.⁹

1. [vv. 47n jsou souhrnem Saulových vojenských vítězství — na východ (Moáb + Amón), jih (Amálek; Edóm), západ (Pelištejci) a sever (Sóba)]
2. n.: upevnil; h.: dobyl
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Gn 19,37; Dt 2,9; Sd 3,12.30; 2S 8,2; 2Kr 3,22
5. 11,1.11; Gn 19,38; Dt 2,19; Sd 11,4; Neh 2,10; Am 1,13
6. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
7. Joz 15,1; 2S 8,14; 2Kr 8,20; Jr 49,7; Abd 1,1
8. [aram. království sev. od Damašku; 2S 8,3; 10,6]
9. tak LXX; TM: jednal ničemně (Neh 9,33)

^{48 1}Počínal si udatně,² pobil ³Amálekovce⁴ a vysvobodil Izrael z ⁵moci ⌈těch, kdo ho plenili.⌉⁶

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 9,1; Rt 4,11
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. 15,2; Gn 36,12; Sd 3,13
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. Oz 13,15; h.: jeho pustošitele — Jr 50,11

Saulova rodina

⁴⁹ Saulovi synové byli Jónatan, Jišví¹ a Malkíšúa. Jeho dvě dcery se jmenovaly: prvorozená Mérab a mladší Míkal.²

1. [stejné jméno jako Íš–bóšet (tj. syn hanby; 2S 2,8) a Ešbaal (1Pa 8,33)]
2. 18,20

⁵⁰ Saulova žena se jmenovala Achínoam, dcera Achímaasova. Velitel jeho armády se jmenoval Abínér,¹ syn Néra, Saulova strýce.²

1. srv. v. 51 — obvyklé Abnér; 17,55
2. 10,14n

⁵¹ Kíš, otec Saulův, a Nér, otec Abnérův, byli syny Abíelovými.¹

1. TM: Kíš byl otec Saula, Nér, syn Abíelův, byl otec Abnéra.

⁵² Po všechny Saulovy dny ⌈trvaly prudké boje⌉¹ proti Pelištejcům. ⌈Proto si Saul vyhlédl všechny hrdiny⌉² a ⌈všechny bojovníky⌉³ a shromáždil^{4 5}je k sobě.

1. h.: byla silná válka
2. n.: Když Saul uviděl nějakého muže hrdinu
3. h.: každého syna udatnosti; 18,17; Dt 3,18
4. [podobně jako později David (2S 23,8—39) si vytvořil jednotku profesionálních vojáků (18,17)]
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹ Samuel řekl Saulovi: Mne¹ Hospodin poslal,² abych tě pomazal za krále nad jeho lidem, nad Izraelem. Nyní tedy ³uposlechni Hospodinova slova.⁴

1. (v h. atypický zdůrazňující slovosled)
2. 9,16; Jr 1,7; 26,15
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
4. srv. 12,15.24; Gn 3,17; Dt 13,19

² Toto praví Hospodin zástupů: ⌈Všímal jsem si toho,⌉¹ co učinili ²Amálekovci³ Izraeli, jak se mu postavili do cesty, když ⁴táhl z Egypta.⁵

1. n : Rozhodl jsem se potrestat to; h.: Navštívil jsem s trestem to; srv. Ex 3,16; $
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. v. 20; 28,18; 30,18; 2S 1,1; 8,12; 1Pa 1,36
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Ex 17,8—16

³ Nyní jdi, ¹pobij ²Amálekovce a ⌈³zasvěťte zkáze⌉⁴ všechno, co ⁵jim patří. Neměj s^6 7nimi soucit, ale ⁸usmrť ⌈muže i ženy,⌉⁹ děti¹⁰ i ¹¹kojence, býky i ovce, velbloudy i osly.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n : zcela zničte; Dt 25,17—19!; srv. Joz 6,18
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. h. vazbu „soucit nad (‘al) někým“ [výjimečně ’el (Iz 9,18; Jr 51,3)] překládáme č. vazbou „s někým“ (1S 15,9.15; 23,21; 2S 21,7; 2Pa 36,15; Jr 15,5; Jl 2,18; Za 11,5)
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. h.: všechno: od muže až po ženu (takto i u dalších dvojic); 22,19!; Neh 8,2
10. srv. Jr 44,7; Pl 2,11.20
11. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁴ Saul tedy svolal lid a spočítal^{1 2}ho v Telaímu:³ Dvě stě tisíc ⁴pěšáků⁵ a deset tisíc ⌈judských ⁶mužů.⌉⁷

1. 11,4; 2S 18,1; 1Kr 20,15
2. pl., množné číslo (plurál)
3. [prav. totožné s Telem (Joz 15,24) v jižní části Judy (?několik km jižně od Beer–šeby)]
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 4,10; 2S 8,4; 10,6
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. n : Judejců

⁵ Pak Saul ¹přitáhl k amáleckému městu² a číhal v údolí.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. [Jelikož Amálekovci byli nomádi (žijící v Negebu a oblasti Sínaje), šlo spíše o opevněnou vesnici (snad rezidence jejich krále)]
3. n.: u potoka

⁶ Saul řekl ¹Kénijcům:² Jděte, stáhněte³ se a odejděte⁴ od ⁵Amálekovců, ať ⁶vás nesmetu⁷ spolu s ⁸nimi. ⁹Vy jste ¹⁰prokázali milosrdenství¹¹ všem synům Izraele,¹² když ¹³táhli z Egypta. Kénijci se tedy od ¹⁴Amálekovců ¹⁵stáhli.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 30,29; Gn 15,19; Ex 2,16; Nu 10,29—32; Sd 1,16; 4,17
3. n.: odstupte
4. h.: sestupte
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. (čteno s Pš; Vul /„shrnu“/; TM: shromáždím)
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
11. 20,8; Rt 1,8
12. n.: Izraelcům
13. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
14. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
15. sg., jednotné číslo (singulár)

⁷ Saul pak pobíjel ¹Amálekovce od Chavíly² až³ do Šúru,⁴ který je ⌈směrem k⌉⁵ Egyptu.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Gn 25,18; [její umístění je nejisté]
3. h.: tvé jití do / kudy jdeš; 2 S 5,25
4. 27,8; Gn 16,7; Ex 15,8; [na východní hranici Egypta]
5. [jedna z antropomorfních předložek — h.: na / k tváři (24,3; Joz 18,14)]

⁸ Amáleckého krále Agaga¹ chytil živého, ale všechen² lid zasvětil zkáze^{3 4}ostřím meče.

1. [jedním z důsledků Saulovy neposlušnosti byl později plán Agagova potomka Hamana proti Židům; Est 3,1.10; 8,3!]
2. [všechny, na které narazili — evidentně někteří přežili; 27,8; 30,1.18; 2S 8,12]
3. v. 3; Joz 6,21; Jr 25,9
4. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

⁹ Saul a lid měl¹ soucit s Agagem, s nejlepšími kusy ovcí a vykrmenými^{2 3}býky, s jehňaty a se vším, co bylo hodnotné,⁴ a nechtěli je zasvětit zkáze; zasvětili zkáze všechno opovržené⁵ a bezcenné.⁶

1. Ex 2,6; ::2S 12,6; Jr 13,14; 51,3
2. čteno h. wehammišmanním; TM /wehammišním/: s druhými; (nejistý text poskytuje další možnosti) n.: dobytkem druhého vrhu; $
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h.: dobré
5. srv. Iz 53,3; Jr 22,28
6. n.: slabé

¹⁰ I stalo¹ se Hospodinovo slovo k Samuelovi:

1. [druhé použití časté vazby „stalo se Hospodinovo slovo“ ve StS (celkem 118× — téměř u všech proroků); viz Gn 15,1; 2S 7,4; Jr 1,2p]

¹¹ Lituji,¹ že jsem ustanovil Saula za krále, neboť se ode mě² odvrátil a nenaplnil³ mé slovo. Samuel se rozzlobil⁴ a celou noc volal⁵ k Hospodinu.

1. Gn 6,6; 2S 24,16; Jr 18,8nn; 26,3; Am 7,3
2. Nu 14,43; Joz 22,16; 1Kr 9,6
3. Dt 27,26; Neh 5,13
4. Neh 3,33; n.: rozrušil; vzplanul
5. v. 35; 8,6

¹² Časně zrána Samuel vstal, aby se setkal se Saulem. Samuelovi bylo oznámeno: Saul přišel na Karmel^{1 2}a postavil si pomník.³ Potom se obrátil, šel dál a sestoupil do Gilgálu.⁴

1. 25,2; Joz 15,55; [místo 11km J od Chebrónu (nikoliv známá hora na S; 1Kr 18,19)]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: ruku; srv. 2S 18,18; [srv. rozdílnost jednání oproti vítězství nad Amónci — 11,13b]
4. 11,14n; 13,4—15

¹³ Když přišel Samuel k Saulovi, Saul mu řekl: ⌈Jsi požehnaný Hospodinu.⌉¹ Naplnil jsem Hospodinovo slovo.

1. n.: Hospodinův; n : Ať ti H. požehná; srv. Gn 14,19; Sd 17,2; Rt 3,10; 2S 2,5

¹⁴ Samuel nato řekl: A co to bečení¹ ovcí, jež zní v mých uších, a bučení^{2 3}býků, které slyším?

1. h.: hlas
2. h.: hlas
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁵ Saul ¹odpověděl: Přivedli od ²Amálekovců ⌈to, s čím⌉³ měl lid soucit, nejlepší kusy ovcí a ⁴býků, aby to obětovali Hospodinu, tvému Bohu, a zbytek jsme zasvětili zkáze.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: ty (kusy), které …
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁶ Samuel řekl Saulovi: Nech¹ toho. Oznámím ti, co ke mně této noci² promluvil Hospodin. Odpověděl³ mu: Mluv.

1. n.: Buď zticha; h.: Opusť; 11,3; Dt 9,14
2. v. 11
3. K: pl.

¹⁷ Samuel nato řekl: I když ⌈jsi malý ve svých očích,⌉¹ jsi hlavou² izraelských kmenů. Hospodin tě pomazal za krále nad Izraelem.

1. n : sis připadal malý; 9,21; 10,22
2. n.: vůdcem

¹⁸ Hospodin tě poslal¹ na cestu a řekl: Jdi a ²zasvěť zkáze amálecké hříšníky.^{3 4}Bojuj proti nim, dokud s nimi neskoncuješ.⁵

1. v. 1
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: hříšníky, Amáleka
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. dle LXX, Pš, Tg; TM: skoncují; Jr 9,15

^{19 1}Proč jsi ²neuposlechl Hospodina, ale vrhl³ ses na kořist a ⁴spáchal jsi to, co je zlé v Hospodinových očích?⁵

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. 14,32
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Nu 32,13p; [o Saulovi je řečeno to, co později o Šalomounovi (1Kr 11,6) a mnoha dalších izraelských králích (15,26 aj.)]

²⁰ Saul ¹odpověděl Samuelovi: ²Uposlechl jsem Hospodina a šel jsem na cestu, na kterou mě Hospodin poslal. Přivedl jsem amáleckého krále Agaga a ³Amálekovce jsem zasvětil zkáze.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²¹ Lid vzal z kořisti ¹ovce a ²býky, nejlepší³ z toho, co bylo zasvěceno zkáze,⁴ aby to obětovali Hospodinu, tvému Bohu, v Gilgálu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: prvotinu; Ex 23,19p
4. Nu 18,14

²² Samuel řekl: Má Hospodin zalíbení¹ v zápalech a obětech² jako v ³poslouchání ⁴Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než oběť,⁵ dávat pozor⁶ je víc než tuk⁷ beranů.

1. Ž 40,9; Oz 6,6; Am 5,22v
2. Jr 6,20; Mi 6,6
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. Iz 1,11; Př 21,3.27; Mk 12,33
6. Jr 6,10
7. [tuk obětí patřil Hospodinu (2,15; Ex 23,18)]

²³ Protože vzpoura¹ je jako hřích věštby² a ³vzdor je jako zlo domácích bůžků.⁴ Protože jsi zavrhl⁵ Hospodinovo slovo, on zavrhl⁶ tebe, ⌈abys nebyl králem.⌉⁷

1. srv. 12,15; Př 17,11; Ez 2,5!
2. Dt 18,10; Jr 14,14
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. 19,13; Gn 31,19; Ez 21,26; Za 10,2
5. n.: pohrdl …; Jr 8,9
6. 16,1; Oz 4,6; Jr 7,29
7. (pro podobnou h. vazbu „z krále“ srv. Ž 83,5 — „z národa“)

²⁴ Saul řekl Samuelovi: Zhřešil¹ jsem, neboť jsem překročil Hospodinův ²příkaz i tvoje slova; protože jsem se bál³ lidu, ⁴uposlechl jsem ho.

1. 26,21; Ex 9,27; Nu 22,34; Joz 7,20; Mt 27,4; srv. Sk 8,24
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Př 29,25; Iz 51,12
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

²⁵ Nyní však sejmi,^{1 2}prosím, můj hřích a vrať se se mnou, abych se poklonil Hospodinu.

1. Ex 10,17; Oz 14,3
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

²⁶ Samuel Saulovi ¹odpověděl: Nenavrátím se s tebou. Protože jsi zavrhl Hospodinovo slovo, Hospodin zavrhl tebe, abys nebyl králem nad Izraelem.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁷ Když se Samuel obrátil k ¹odchodu, uchopil Saul² cíp³ jeho pláště⁴ a ten se odtrhl.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. (jméno je uvedeno v Qu, LXX, Pš)
3. h.: křídlo
4. 24,12; 1Kr 11,30v

²⁸ Nato mu Samuel řekl: Dnes od tebe Hospodin odtrhl¹ izraelské království a dal ho tvému bližnímu, lepšímu, nežli jsi ty.

1. 28,17

²⁹ Sláva¹ Izraele nebude lhát a nebude litovat, protože není člověk, aby litoval.²

1. 1Pa 29,11; n.: Síla (Pl 3,18) / Prominent (tj. věčný, silný a slavný Bůh); srv. Mi 1,15; Jr 2,11
2. n : měnil názory; Nu 23,19; Jr 4,28

³⁰ Saul řekl: Zhřešil jsem. Nyní mě však, ¹prosím, pocti před staršími² mého lidu i před Izraelem a vrať se se mnou, abych se poklonil Hospodinu, tvému Bohu.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 4,3; 2S 3,17

³¹ Samuel se vrátil, šel za Saulem a Saul se poklonil Hospodinu.

³² Pak Samuel řekl: Přiveďte ke mně amáleckého krále Agaga. Agag k němu šel v¹ poutech. Řekl² si: Jistě ustoupila hořká smrt.³

1. dle TM; LXX: s třesením; (nejistý h. kořen slova; $)
2. h.: +Agag
3. dle TM; n. dle LXX: Je smrt tak hořká? (asi tzn.: Saulovi jsem unikl, ale v Samuelových rukou je můj konec)

³³ Samuel řekl: Jako¹ tvůj meč činil ženy bezdětnými,² tak bude učiněna bezdětnou nad jiné ženy tvá matka. Nato Samuel v Gilgálu ³před Hospodinem rozsekal Agaga na kusy.

1. Gn 9,6; Sd 1,7
2. srv. Jr 15,7; Pl 1,20
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³⁴ Potom Samuel šel do Rámy¹ a Saul šel² do svého domu v Gibeji³ Saulově.

1. 7,17
2. 1,21.22; h.: vystoupil
3. 10,5

³⁵ Samuel již Saula neviděl¹ až do dne své smrti, ale² truchlil³ nad Saulem. A Hospodin litoval,⁴ že ustanovil Saula králem nad Izraelem.

1. [Samuel Saula již nevyhledal, ale Saul Samuela ano — 19,24]
2. h.: +Samuel
3. [Samuel nad Saulem truchlí, jako by byl mrtev; srv. 6,19; 2S 14,2; 19,2]
4. v. 11; Gn 6,6; 2S 24,16

¹ Hospodin řekl¹ Samuelovi: Jak dlouho budeš truchlit² nad Saulem? Já jsem ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem. Naplň svůj roh olejem a jdi. ³Posílám⁴ tě k Jišajovi⁵ Betlémskému, protože mezi jeho syny jsem si vyhlédl⁶ krále.

1. [asi kolem roku 1025 př. Kr.]
2. 15,35
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: pošlu
5. Rt 4,18—22
6. 13,4v

² Samuel řekl: Jak mohu jít? Saul o tom uslyší¹ a zabije² mě. Hospodin řekl: ³Vezmi s ⁴sebou jalovici a ⁵řekni: Přišel jsem obětovat⁶ Hospodinu.

1. [Samuel musel projít z Rámy do Betléma přes Saulovo město Gibej]
2. srv. 18,10; 19,10; 20,33
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 20,29

^{3 1}Pozvi² Jišaje k oběti a já ti oznámím,³ co máš udělat.⁴ Pomažeš mi toho, o kterém ti řeknu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: zavolej
3. n.: dám poznat
4. srv. Sk 9,6

⁴ Samuel udělal to, co Hospodin ⌈řekl, a přišel⌉¹ do Betléma.² Starší města mu šli vyděšeni³ naproti a ⁴zeptali⁵ se: ⌈Přicházíš v pokoji?⌉⁶

1. n.: řekl. Když přišel
2. 17,12; 20,6; Gn 48,7; Sd 17,7; Rt 1,1p; 2S 23,14; 2Pa 11,6; Mt 2,1
3. 21,2
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. TM: sg.; LXX; Pš: pl.
6. n : v dobrém; h.: Je tvůj příchod pokojný; 1Kr 2,13; 1Pa 12,17

^{5 1}Odpověděl: V pokoji. Přišel jsem obětovat Hospodinu. Posvěťte² se a ³pojďte se mnou k oběti. Posvětil i Jišaje a jeho syny a pozval⁴ je k oběti.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Ex 19,10.22; Lv 15
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: zavolal

⁶ Stalo se, že když přišli, uviděl Elíaba¹ a řekl si: Jistě je před Hospodinem jeho pomazaný.

1. 17,13.28

⁷ Hospodin však Samuelovi řekl: Nehleď na jeho vzhled ani na jeho velkou výšku, neboť jsem ho zavrhl, jelikož se ⌈ne dívám na to, na co⌉¹ se dívá člověk. Vždyť člověk se dívá na to, co má před očima,² ale Hospodin se dívá na srdce.³

1. n.: nerozhoduji, jak
2. n : na viditelné
3. 1Kr 8,39; 1Pa 28,9; Př 21,2; Zj 2,23

⁸ Jišaj zavolal Abínádaba a předvedl ho ¹před Samuela. Ten řekl: Ani toho Hospodin nevyvolil.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁹ Jišaj předvedl Šamu, ale Samuel řekl: Ani toho Hospodin nevyvolil.

¹⁰ Jišaj předvedl ¹před Samuela svých sedm synů, avšak Samuel Jišajovi řekl: Hospodin je nevyvolil.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹¹ Nato řekl Samuel Jišajovi: ⌈To jsou všichni mládenci?⌉^{1 2}Odpověděl: Ještě nejmladší. ³Zrovna pase ovce.⁴ Samuel řekl Jišajovi: Pošli pro něj a nech ho přivést, neboť nezasedneme,⁵ dokud sem ne přijde.

1. h.: Skončili chlapci?
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. n.: stádo
5. h.: neobklopíme ?stůl / neobrátíme se k dalším věcem; $

¹² Poslal pro něj a přivedl ho. Byl ryšavý, s krásnýma očima a hezkého¹ vzhledu. Hospodin řekl: Vstaň² a pomaž ho, neboť to je on.

1. 17,42; 9,2; 2S 11,2
2. Ex 32,1p

¹³ Samuel vzal roh s olejem a pomazal¹ ho uprostřed jeho bratrů. Od onoho dne i nadále Davida uchvacoval² Duch Hospodinův. Samuel vstal a šel do Rámy.

1. 10,1; 1Kr 1,39
2. 10,6.10

David v Saulových službách

¹⁴ Duch Hospodinův odstoupil¹ od Saula a děsil ho zlý duch od² Hospodina.

1. 18,12; 28,15n; Sd 16,20; ::2S 7,15
2. Mi 1,12; Joz 11,20; Sd 9,23; 1Kr 22,22

¹⁵ Saulovi otroci mu řekli: Hle, děsí tě zlý duch od Boha.¹

1. h.: Boží; 18,10

¹⁶ Ať ¹jen řekne náš pán svým otrokům, kteří ⌈ti slouží,⌉² ať vyhledají ³někoho, kdo umí hrát na lyru.⁴ A když se stane, že na tebe přijde⁵ zlý duch od Boha, bude hrát svou rukou a bude ti dobře.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: jsou před tebou; srv. v. 21
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 10,5
5. h.: bude

¹⁷ Saul řekl svým otrokům: Vyhlédněte¹ mi ²někoho, kdo ³dobře hraje, a přiveďte mi ho.

1. srv. 14,52
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁸ Jeden ze služebníků¹ odpověděl: Hle, viděl jsem syna Jišaje Betlémského, který je schopný hrát; je to ⌈udatný hrdina,⌉² bojovník, rozumný³ v řeči,⁴ pohledný⁵ muž a Hospodin je s ním.⁶

1. 9,3p
2. Sd 11,1; 1Kr 11,28; 1Pa 12,29; 2Pa 25,6
3. Př 16,21
4. h.: slovu; n.: rozumně mluvící
5. n.: hezkého vzezření; 25,3; 1Kr 1,6
6. 17,37; 10,7; Gn 39,3

¹⁹ Nato Saul poslal k Jišajovi posly se ¹slovy: Pošli mi svého syna Davida, který je u ovcí.²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: stáda

²⁰ Jišaj vzal osla, chléb¹ a měch s vínem, jedno kůzle a poslal to Saulovi ²po svém synu Davidovi.

1. n.: +naložil na něj; LXX: vzal chomér chleba /srv. Oz 3,2/; $
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

²¹ David přišel k Saulovi a ⌈sloužil mu.⌉¹ Saul si ho velmi zamiloval a David se stal jeho zbrojnošem.

1. h.: stál před jeho tváří (tj. před ním); n.: zůstával v jeho přítomnosti; Dt 1,38; 1Kr 1,2; Jr 52,12

²² Saul poslal k Jišajovi se ¹slovy: Ať mi David slouží,² protože nalezl³ ⌈milost v mých očích.⌉⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: stojí přede mnou
3. 1,18; 20,3
4. n : jsem si ho oblíbil; Př 3,4; 28,23; 22,1

²³ Stávalo se, že když ¹přišel na Saula duch od Boha, David bral lyru a hrál svojí rukou. Saulovi se ulevovalo² a bylo mu dobře a zlý duch od něho odstupoval.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. h.: rozšiřovalo; srv. Jr 22,14 — prostorný

¹ Pelištejci shromáždili svá vojska¹ k boji. Shromáždili se v Sóku,² které je v Judsku, a utábořili se u Efes–damímu³ mezi Sókem a Azekou.⁴

1. h.: tábory; v. 46; 28,1; Dt 23,10p; 2S 1,2; 2Kr 3,9
2. [24 km Z od Betléma, blízko peliš. hranic]; Joz 15,35; 2Pa 11,7; 28,18
3. [tj. asi Pas–damím — 1Pa 11,13]
4. [asi 2 km SZ od Sóka]; Joz 10,10

² Také Saul a Izraelci¹ se shromáždili, utábořili se v údolí Éla² a sešikovali³ se k boji proti Pelištejcům.

1. h.: izraelský muž (kolekt.); vv. 19.25
2. [tj. Řečíkovém, mezi Sókem a Azekou podél Vádí es–Sant]; 21,10
3. 4,2

³ Pelištejci stáli na hoře z jedné strany a ¹Izraelci stáli na hoře z druhé² strany. Mezi nimi bylo údolí.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 14,4

⁴ Z pelištejských vojsk¹ vycházel soubojový² zápasník ³jménem Goliáš z Gatu,⁴ vysoký⁵ šest loket a jednu píď.⁶

1. h.: táborů
2. n.: předbojovník; h.: muž prostoru mezi dvěma tábory; v. 23; [staří Řekové někdy rozhodovali válku prostřednictvím souboje dvou zápasníků, kteří se utkali v prostoru mezi tábory]; srv. 2S 2,14—16
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 5,8
5. h.: jehož výška byla
6. [tj. asi tři metry]

⁵ Na hlavě měl bronzovou přilbu a oblékal si šupinový pancíř. ⌈Pancíř vážil⌉¹ pět tisíc šekelů² bronzu.

1. h.: Váha p. byla
2. [asi 57 kg]

⁶ Na ¹nohou měl bronzové holenice a na ramenou² bronzový srpáč.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: mezi svými zády
3. n.: sekáč; v. 45; Joz 8,18p.26; Jb 39,23; 41,21; Jr 6,23; 50,42†

⁷ Násada¹ jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo² a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů³ železa. ⁴Před ním šel štítonoš.

1. h.: dřevo; Dt 19,5; 2S 21,19; 23,7
2. 2 S 21,19; 1Pa 11,23; 20,5
3. [asi 7 kg]
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ Stál a volal na izraelské řady.¹ Říkal jim: ²Proč vycházíte a šikujete se k boji? Cožpak nejsem já Pelištejec a vy otroci Saulovi? Pověřte ³někoho, ať ke mně sestoupí.

1. 4,12
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁹ Jestliže se mnou dokáže bojovat a zabije mě, budeme vašimi¹ otroky. Jestliže já přemohu jeho a zabiju jej, budete našimi otroky a budete nám sloužit.

1. h.: vám za otroky; srv. 7,23

¹⁰ Pak ten Pelištejec řekl: Dnes ¹potupím² izraelské řady. Vydejte mi ³někoho, ať spolu bojujeme.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. v. 26; 2S 21,21; srv. Sd 8,15; Př 17,5; n : vyzývám
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹¹ Když Saul a ⌈celý Izrael⌉¹ uslyšeli tato Pelištejcova slova, třásli² se a hrozně se báli.³

1. n.: všichni Izraeleci; 13,4
2. Jr 1,17; n.: děsili
3. v. 24; [odráží ztrátu důvěry v Boží zaslíbení (Dt 3,22), srv. 2S 10,12; Nu 14,9]

¹² David byl synem Efratejce¹ z judského Betléma ²jménem Jišaj, který měl osm³ synů. Za dnů Saulových byl ten muž již ⁴pokročilého věku.⁵

1. 1,1; 1Kr 11,26
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 16,10n
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. čteno s Pš besanim (v letech) oproti TM: ba’anaším (v / s muži); n.: byl příliš starý, než aby šel s muži; $

¹³ Tři nejstarší Jišajovi synové šli¹ se² Saulem do boje. ³Jména tří ⁴synů, kteří šli⁵ do boje, byla: Prvorozený⁶ Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama.

1. n.: vytáhli
2. h.: za
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. n.: vytáhli
6. 16,6; 1Pa 2,13

¹⁴ David byl nejmladší. Tři nejstarší šli¹ se² Saulem.

1. n.: vytáhli
2. h.: za

¹⁵ David ¹odcházel od Saula a vracel² se, aby v Betlémě pásl ovce³ svého otce.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. [David ještě (::18,2) nebyl u Saula trvale; to může částečně vysvětlovat slova ve vv. 55—58]
3. 16,11

¹⁶ Mezitím Pelištejec přistupoval ráno i večer a takto se stavěl po čtyřicet dní.

¹⁷ Jišaj řekl svému synu Davidovi: Vezmi svým bratrům éfu¹ tohoto praženého zrní² a těchto deset chlebů a rychle jim³ to zanes⁴ do tábora.

1. 1,24; 25,18; Sd 6,19; Rt 2,17
2. 25,18; 2S 17,28; Rt 2,14†
3. h.: svým bratrům
4. Gn 41,14; 2Pa 35,13

¹⁸ Těchto deset kusů¹ sýra^{2 3}odnes veliteli nad ⁴tisícem.⁵ ⌈⁶Zjisti, jak se daří tvým bratrům,⌉⁷ a ⌈⁸vezmi od nich znamení.⌉⁹

1. (od h. kořene: ostrý / odříznout — „odřezků“); $
2. h.: mléka; srv. Dt 32,14
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
5. n : jejich jednotky; 18,13; 22,7; Dt 1,15p
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. h.: své bratry navštívíš k pokoji; srv. 10,4; 30,21
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. h.: jejich zástavu; tj. důkaz, ?že úkol byl splněn / ?že žijí; srv. Př 17,18

¹⁹ Saul, oni a ⌈všichni Izraelci⌉¹ jsou v údolí Éla a ⌈vedou válku⌉² s Pelištejci.

1. h.: každý izraelský muž; vv. 2.24
2. n.: bojují

²⁰ David časně ráno vstal,¹ zanechal ovce ²hlídači, naložil³ zásoby⁴ a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přišel k ležení,⁵ vojsko vycházelo do řad a ⁶spustilo válečný křik.

1. 1,19; 29,11; 2Pa 29,20
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. h.: pozvedl
4. n.: proviant; n : sbalil se
5. n.: vozové hradbě; 26,5.7; $
6. pl., množné číslo (plurál)

^{21 1}Izraelci a Pelištejci se sešikovali řada proti řadě.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²² David zanechal věci^{1 2}u strážce³ výstroje a běžel k řadě. Když přišel, vyptával se svých bratrů, jak se jim daří.⁴

1. n.: výstroj
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. n.: hlídače; srv. v. 20
4. v. 18

²³ Zatímco s nimi mluvil, zrovna ¹vystoupil z pelištejských řad soubojový zápasník ²jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a říkal stejná slova jako předtím.³ David to slyšel.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. v. 8nn

²⁴ Když všichni Izraelci¹ uviděli toho muže, utekli před ním a hrozně se báli.²

1. v. 19
2. v. 11; 7,7; 28,5; srv. Neh 2,2

²⁵ Izraelci¹ říkali: Viděli jste toho muže, který ²vystoupil? Vystupuje, aby hanobil Izrael. Stane se proto, že ³toho, kdo ho zabije, král odmění⁴ velikým bohatstvím, dá⁵ mu svou dceru a ⌈dům jeho otce⌉⁶ učiní v Izraeli svobodným.⁷

1. v. 2
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: obohatí ho; Př 10,22
5. 18,17; Joz 15,16
6. n : jeho rod
7. [tj. osvobodí od královských daní a povinností; srv. Jr 34,9n]

²⁶ David se ¹zeptal mužů, kteří stáli ⌈u něj:⌉² Co že získá^{3 4}ten, kdo zabije tohoto Pelištejce a odstraní potupu⁵ od Izraele? Vždyť kdo je ten neobřezaný⁶ Pelištejec, že ⁷tupí řady živého⁸ Boha?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: s ním
3. Jr 17,11; h.: bude učiněno (muži)
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. 11,2; Neh 1,3
6. 14,6; Sd 14,3
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
8. v. 36; Dt 5,26; 2Kr 19,4.16; Jr 10,10

²⁷ Lid mu ¹odpověděl ⌈stejnými slovy jako předtím:⌉² Toto získá^{3 4}ten, kdo ho zabije.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: podle toho slova; n : totéž; vv. 23.30
3. Jr 17,11; h.: bude učiněno (muži)
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁸ Když jeho nejstarší bratr Elíab slyšel, jak mluví s muži, vzplál proti Davidovi hněvem¹ a řekl: ²Proč jsi ³přišel? Komu jsi zanechal těch několik ovcí v pustině? Znám tvou domýšlivost a ⌈zkaženost⁴ tvého srdce.⌉^{5 6}Přišel jsi totiž, aby ses díval na bitvu.

1. h.: Elíabův hněv; 11,6
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. Iz 1,16
5. n.: tvé zvrácené s.; srv. Jr 4,4
6. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

²⁹ David řekl: Co jsem teď udělal? ⌈Vždyť jsem se jen ptal.⌉¹

1. h.: Cožpak není slovo?; $

³⁰ Obrátil se od něj k někomu jinému a ¹zeptal se ⌈stejnými slovy jako předtím.⌉² Lid mu ³odpověděl ⌈stejnými slovy jako poprvé.⌉⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: podle toho slova
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. h.: slovo jako slovo první / podle slova prvního

³¹ Když se proslechla slova, která David promluvil, oznámili to Saulovi a ten si ho nechal přivést.

³² David řekl Saulovi: ⌈Ať kvůli němu nikdo neklesá na mysli.⌉¹ Tvůj otrok půjde a bude bojovat s tímto Pelištejcem.

1. n.: … neztrácí odvahu (srv. Jr 4,9; 2S 7,27; Am 2,16; Neh 6,16); h.: Ať nepadne srdce člověka nad ním; srv. Dt 20,3

³³ Saul řekl Davidovi: Nemůžeš¹ jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Vždyť jsi jen chlapec,² a on je bojovníkem³ od svého mládí.

1. Nu 13,31
2. n.: mládenec; Jr 1,6
3. 16,18; 2S 17,8

³⁴ Nato David řekl Saulovi: Tvůj otrok byl ¹pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev či medvěd a odnesl ovci ze stáda,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{35 1}vyrazil jsem za ním, bil jsem ho a vysvobodil jsem ji z jeho tlamy.² Když proti mně povstal,³ chytil jsem ho za čelist⁴ a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Am 3,12
3. n : zaútočil
4. h.: vousy

³⁶ Tvůj otrok zabil jak lva,¹ tak i medvěda² a tento neobřezaný Pelištejec ³dopadne jako jeden z nich, protože tupil řady živého⁴ Boha.

1. srv. 2S 23,20; Sd 14,5n; 2Kr 17,25
2. 2Kr 2,24
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. v. 26

³⁷ David dále řekl: Hospodin, který mě vysvobodil z ¹moci lva i z ²moci medvěda, ten mě vysvobodí³ z ruky tohoto Pelištejce. Saul tedy řekl Davidovi: Jdi a Hospodin buď⁴ s⁵ tebou.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. [v přímém protikladu k Saulovu strachu (v. 11) David spoléhá na Hospodina; srv. 2K 1,10; 2Tm 4,17]
4. n.: ať je / bude
5. 16,18; 18,12

³⁸ Pak Saul oblékl Davida do svého odění,¹ na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř.²

1. n.: šatu (4,12); brnění
2. v. 5; Neh 4,10

³⁹ David si připásal na odění jeho meč¹ a zkoušel chodit, protože ⌈na to nebyl zvyklý.⌉² David řekl Saulovi: Nemohu v tom³ chodit, protože na to nejsem zvyklý.⁴ Proto si to⁵ David ze sebe sundal.⁶

1. 13,22
2. h.: to ještě nezkusil
3. n.: v těchto věcech
4. h.: to ještě nezkusil
5. h.: je (tj. ty věci)
6. h.: odstranil; 17,26

⁴⁰ Do ruky si vzal hůl,¹ z potoka si vybral pět oblázků,² uložil je do pastýřské brašny,³ kterou měl, a v ní do váčku;⁴ v ruce měl prak. Tak se blížil⁵ k Pelištejci.

1. Ž 23,4
2. h.: hladkých kamenů; srv. Př 17,8
3. 9,7
4. n.: kapsy; HL; [jakási obvyklá součást výstroje pastýřů]
5. 7,10; n.: přistupoval

⁴¹ Mezitím Pelištejec ¹postupoval a ²stále se blížil k Davidovi. ³Před ním šel štítonoš.⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. h.: muž nesoucí velký štít; v. 7

⁴² Když se Pelištejec podíval a uviděl Davida, pohrdl¹ jím, protože to byl jen chlapec, ryšavý,² krásného vzhledu.³

1. 2S 6,16; Ž 123,4; Př 16,18
2. 16,12
3. 16,7

⁴³ Pelištejec řekl Davidovi: Cožpak jsem pes,¹ že ²jdeš proti³ mně s holí?⁴ Nato Pelištejec Davida proklel⁵ při svých bozích.

1. 24,15; 2S 3,8; 9,8; 16,9; 2Kr 8,13; Kaz 9,4; Mt 7,6p
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. n.: ke / na
4. (h. pl. zde může naznačovat nekonkrétní užití, tedy že nejde o fyzickou hůl, ale o cosi, co ta hůl symbolizuje: „Jdeš na mě jak někde na pastvě.“)
5. 2S 16,9; 1Kr 20,10

⁴⁴ Pak řekl Pelištejec Davidovi: Pojď ke¹ mně a vydám tvé ²tělo nebeskému ptactvu a polní³ zvěři.

1. n.: proti; na
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. střv. př.: zemské

⁴⁵ David Pelištejci ¹odpověděl: Ty ²jdeš proti³ mně s mečem, kopím a srpáčem,⁴ ale já ⁵jdu proti⁶ tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi tupil.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. n.: ke / na
4. v. 6
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. n.: ke / na

⁴⁶ Dnes tě Hospodin vydá¹ do mé ruky. Zabiju tě a srazím ti² hlavu. Dnes vydám ³mrtvoly pelištejského vojska nebeskému ptactvu a zemské zvěři.⁴ A tak celý svět^{5 6}pozná,⁷ že s⁸ Izraelem je Bůh.

1. 24,19; 2S 18,28
2. h.: tvou
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 2S 21,10; Jr 7,33
5. n.: země; srv. Jr 25,26; 1Kr 10,24
6. pl., množné číslo (plurál)
7. Joz 4,24; 1Kr 18,37
8. n. (dle jiných h. rkpp): v …; srv. 2Kr 5,15!

⁴⁷ A ⌈celé toto shromáždění⌉^{1 2}pozná, že Hospodin nezachraňuje³ mečem⁴ ani kopím. Neboť tento boj⁵ ⌈je Hospodinův⌉⁶ a on vás vydá do naší ruky.

1. 1Pa 29,10; 2Pa 28,14
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 7,8; 14,6.23; Sd 10,12; Př 20,22; Jr 31,7
4. Oz 1,7; Ž 44,7
5. Ex 14,14
6. n.: patří Hospodinu

⁴⁸ Pak se stalo, že když Pelištejec dále^{1 2}postupoval a blížil se proti Davidovi, David rychle běžel na bojiště proti Pelištejci.

1. h.: vstal a
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁴⁹ David ⌈sáhl rukou⌉¹ do brašny, vzal odtamtud kámen, vrhl jej z praku a udeřil Pelištejce do ²čela. Kámen³ mu prorazil⁴ čelo, takže padl tváří⁵ k zemi.

1. h.: vztáhl svou ruku; Jr 1,9
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. [od zručného prakovníka (srv. Sd 20,16) mohl letět až rychlostí 150 km/h]
4. h.: se ponořil do jeho
5. h.: na svou tvář; 20,41; Joz 7,6

⁵⁰ Tak David ⌈přemohl Pelištejce prakem a kamenem, ubil Pelištejce a usmrtil⌉¹ ho. ⌈David ne měl v ruce⌉² meč.

1. (srv. stejná tři h. slovesa v 17,35!)
2. n.: … s sebou; h.: V Davidově ruce nebyl; v. 47!

⁵¹ Potom David přiběhl, postavil se nad Pelištejcem, vzal jeho meč, vytáhl¹ ho z pochvy, usmrtil jej a usekl mu s ním hlavu. Když Pelištejci viděli, že je jejich hrdina mrtev, utíkali.

1. h.: zul; 31,4

⁵² ⌈Izraelci a Judejci⌉¹ vstali, křičeli² a pronásledovali Pelištejce až do³ Gatu,⁴ až k branám Ekrónu.⁵ Pobití Pelištejci padali cestou z Šaarajimu⁶ až do Gatu a Ekrónu.

1. h.: Muži izraelští a judští; v. 2
2. n : spustili válečný pokřik; srv. 4,5; 17,20
3. n.: + ke vchodu; h.: až kudy jdeš do; 15,7
4. dle LXX; TM: údolí
5. 7,14
6. Joz 15,36

⁵³ Pak¹ se Izraelci² vrátili z pronásledování Pelištejců a vyplenili jejich ³tábor.

1. n.: Když se vraceli; $
2. h.: Synové Izraele
3. pl., množné číslo (plurál)

⁵⁴ David vzal hlavu toho Pelištejce a ¹přinesl ji do Jeruzaléma,² ale jeho zbraně³ uložil ve svém stanu.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. [tj. poté, co byl Jeruzalém dobyt — 2S 5]
3. n.: zbroj; srv. 21,9

⁵⁵ Když Saul viděl Davida, jak ¹jde proti tomu Pelištejci, řekl veliteli armády² Abnérovi: Čí syn³ je tento chlapec, Abnére? Abnér ⁴odpověděl: Jakože jsi živ,⁵ králi, nevím.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 14,50; 26,5
3. v. 15p
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. h.: je živa tvá duše; 1,26; 2S 14,19

⁵⁶ Král řekl: Zeptej se, čí syn je ten mladík.¹

1. 20,22†

⁵⁷ Proto když se vracel¹ David ⌈z boje proti Pelištejci,⌉² Abnér ho vzal a přivedl ho ³před Saula. Hlavu toho Pelištejce měl ještě v ruce.

1. n.: vrátil
2. h.: ze zabití Pelištejce
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁵⁸ Saul se ho ¹zeptal: Čí jsi syn, chlapče? David ²odpověděl: Syn tvého otroka Jišaje Betlémského.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹ Stalo se, že když David domluvil¹ se Saulem, Jónatanova duše se spojila² s duší Davidovou. Jónatan si ho zamiloval jako ⌈sebe sama.⌉³

1. [zdá se, že David mluvil se Saulem delší dobu, kdy mu vysvětloval svoje postoje, a Jónatan potom mohl jednat na základě toho, co slyšel]
2. h.: svázala; (sloveso používáno též při spiknutí — 2S 15,31); Gn 44,30
3. h.: svou duši; 20,17; Lv 19,18; Mt 22,39; srv. 2S 1,26

² Saul ho¹ v onen den přijal² do služby a ³nedovolil mu vrátit⁴ se do domu jeho otce.

1. tj. Davida
2. h.: vzal
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. [to neznamená, že by nesměl rodinu navštěvovat, ale že zůstal trvale u dvora; ::17,15]

³ Jónatan ¹uzavřel s Davidem smlouvu,² protože ho miloval jako ³sám sebe.⁴

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 20,8; 23,18
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. h.: svou duši; 20,17; Lv 19,18; Mt 22,39; srv. 2S 1,26

⁴ Pak si Jónatan svlékl roucho,¹ které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč² i luk a svůj pás.³

1. Gn 41,42v
2. 13,22!
3. 2S 20,8; 18,11; Př 31,24; Jr 13,1—11v

⁵ David ¹vytáhl, kamkoli ho Saul ²poslal, a všude ³měl úspěch.⁴ Proto ho Saul ustanovil nad bojovníky. To ⌈se líbilo všemu lidu i Saulovým otrokům.⌉⁵

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 14,47; 1Kr 2,3; 2Kr 18,7; n.: jednal rozumně
5. h.: bylo dobré v očích všeho lidu a také v očích Saulových otroků; 24,5; Dt 1,23; 2S 3,36

Saul žárlí na Davida

⁶ Stalo se, že jak přicházeli, když se David vracel ⌈z boje proti Pelištejci,⌉¹ ženy ze všech izraelských měst vyšly vstříc králi Saulovi, aby zpívaly a tančily² s tamburínami,³ s radostí⁴ a s triangly.⁵

1. h.: ze zabití Pelištejce; 17,57
2. h.: s tanci; Ex 15,20; Sd 11,34
3. 2S 6,5; Ž 68,25; Jb 21,12
4. 2S 6,12
5. h. (šališím): troj…; [snad třístrunný nástroj podobný mezopotámskému nástroji šalaštu]; n.: sistrum [kovové lístky navlečené na několika souběžných tyčkách či drátech]; HL; $

⁷ Radující¹ se ženy zpívaly:² Saul pobil své tisíce a David své desetitisíce.³

1. Jr 30,19; 31,4; n.: Tančící / Jak hrály a tancovaly
2. h.: odpovídaly a říkaly
3. [použito běžným h. způsobem jako paralela k „tisíci pro tisíce“ (pl., aniž by šlo o přesný počet); srv. Dt 32,30; 33,2; Ez 16,7; Mi 6,7; 2S 18,3]; 21,12; 29,5

⁸ Saul se velice rozzlobil¹ a ⌈nelíbilo se mu to.⌉² Řekl: Davidovi ³přiřkly desetitisíce a mně ⁴přiřkly tisíce. Už mu chybí jen království.⁵

1. 15,11; Neh 4,1; 5,6
2. h.: ta věc byla zlá v jeho očích; 8,6!; [špatně pochopená spontánní radost žen (srv. 2S 1,20) u Saula vyvolává žárlivost]
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
5. 15,28

⁹ Od onoho dne¹ Saul ⌈hleděl na Davida s podezřením.⌉²

1. h.: +nadále
2. n.: Davida podezíravě sledoval; srv. 19,1

¹⁰ Příštího dne se stalo, že Saula uchvátil¹ zlý duch od Boha a choval se uvnitř ²paláce jako prorok.³ David hrál⁴ svou rukou na loutnu jako ⁵každý den. Saul měl v ruce kopí.

1. 11,6; 16,13!
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. n.: smyslů zbavený; [h. sloveso zahrnuje jednání Božího i falešného proroka a také určité zanedbání sebekontroly, svéráznost, která se asi u některých projevů začala vymykat běžným normám. Zde je jedno z mála míst, kde se zachoval nenáboženský význam slovesa prorokovat (srv. 1Kr 18,29; Jr 29,26.27)
4. 16,16
5. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹¹ Vtom Saul vrhl kopí,¹ neboť si řekl: ⌈Přibodnu Davida ke stěně.⌉² David však před ním dvakrát uhnul.³

1. 20,33
2. h.: Vrazím do Davida a do stěny; //19,10
3. h.: se odvrátil

¹² Saul se Davida bál, protože ⌈s ním byl Hospodin,⌉¹ kdežto od Saula odstoupil.²

1. v. 28; 17,37; 20,13; 2S 5,10
2. 16,14; n.: se odvrátil

¹³ Proto ho Saul od sebe odstranil a ustanovil¹ ho velitelem nad tisícem,² aby ⌈vycházel a vcházel ³před lidem.⌉⁴

1. [zřejmě doufal, že padne v boji (v. 17), ale David tím naopak získal ještě větší slávu]
2. 17,18
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n : táhl v čele vojska; 2S 5,2; srv. Nu 27,17

¹⁴ Stalo se, že David měl ⌈na všech svých ¹cestách⌉² úspěch³ a⁴ Hospodin byl s ním.⁵

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n : ve všem jednání; srv. Jr 4,18; Jb 21,31; Ez 36,17
3. v. 5
4. n.: protože
5. 1Pa 9,20

¹⁵ Když Saul viděl, že má David velký úspěch, měl z něho strach.¹

1. v. 12; Dt 1,17; Př 29,25

¹⁶ Celý Izrael i Juda však Davida miloval, protože ⌈¹před nimi vycházel a vcházel.⌉²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : táhl v jejich čele

¹⁷ Saul řekl Davidovi: ¹Zde je má starší dcera Mérab. Dám² ti ji za ženu. Jenom ⌈buď mým bojovníkem⌉³ a bojuj ⌈Hospodinovy boje.⌉⁴ Saul si totiž řekl: Ať proti němu není moje ruka. Ať je proti němu ruka Pelištejců.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 17,25
3. h.: buď mi za syna (synem) síly; n : válečníkem / silákem; 14,52; Sd 18,1; 2S 17,10; 1Kr 2,16; 1Pa 5,18; 1Pa 28,6
4. 25,28; Nu 21,14

¹⁸ David ale Saulovi ¹odpověděl: Kdo² jsem já a co je můj rod,³ čeleď mého otce v Izraeli, abych se stal⁴ královým zetěm?⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 9,21; 2S 7,18; srv. Ex 3,11; 1Pa 29,14
3. TM: život
4. n.: že bych měl být
5. 22,14

¹⁹ Tehdy, kdy měla být Saulova dcera Mérab¹ dána Davidovi, se však stalo, že byla² dána za ženu Adríelovi Mechólatskému.³

1. 14,49; 2S 21,8
2. srv. 25,44; Sd 14,20
3. Sd 7,22; 1Kr 19,16

²⁰ Pak se do Davida zamilovala Saulova dcera Míkal.¹ Když to Saulovi oznámili, ⌈líbilo se mu to.⌉²

1. 19,11n; 2S 3,13n; 6,16
2. h.: byla to správná věc v jeho očích; srv. 18,5

²¹ Saul řekl: Dám mu ji, stane se mu léčkou a bude proti němu ruka Pelištejců. Davidovi potom Saul řekl:^{1 2}Staň se dnes mým zetěm prostřednictvím druhé dcery.

1. n.: + podruhé; $
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Svým ¹otrokům Saul přikázal: Řekněte Davidovi potají ²toto: ³Podívej, král si tě oblíbil⁴ a všichni jeho otroci tě mají rádi. Staň se nyní královým zetěm.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. n.: v tobě má zálibu; 19,1; 2S 22,20

²³ Saulovi otroci řekli tato slova Davidovi,¹ ale David ²odpověděl: Připadá vám to³ snadné⁴ se stát královým zetěm? Vždyť já jsem chudý a bezvýznamný^{5 6}člověk.

1. h.: v Davidovy uši
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: Je to ve vašich očích
4. n.: maličkost
5. n.: nevážený; (tj. bez sociálního postavení)
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁴ Saulovi otroci Saulovi¹ oznámili: ⌈David odpověděl tak a tak.⌉²

1. h.: mu
2. h.: jako tato slova promluvil D.; srv. 2S 17,6; Neh 6,4

²⁵ Saul nato řekl: ¹Povězte Davidovi toto: Král ⌈netouží po⌉² věnu,³ ale po stu předkožek Pelištejců, aby se pomstil na králových nepřátelích. Saul totiž zamýšlel nechat⁴ Davida padnout rukou Pelištejců.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: nemá zalíbení ve
3. Gn 34,12
4. 2Kr 19,7; Ž 106,26n; Jr 19,7; Ez 32,12
5. 28,19; Sd 10,7

²⁶ Jeho otroci oznámili tato slova Davidovi a Davidovi se ¹to líbilo,² že se stane královým zetěm. ⌈Nenaplnily se ani určené dny⌉³

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. v. 20
3. n : Dříve než uplynul určený čas

²⁷ a David vstal, ¹vytáhl se svými² muži a pobil ⌈dvě stě⌉³ Pelištejců. David ⁴přinesl jejich předkožky a ⌈předložil je v plném počtu před krále,⌉⁵ aby se stal královým zetěm. Saul mu pak dal svou dceru Míkal za ženu.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: on a jeho
3. var.: sto; 2S 3,14
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. var: spočítali je před králem

²⁸ Když viděl Saul a poznal, že Hospodin je s Davidem a Saulova dcera Míkal ho miluje,

²⁹ ještě více se Saul ¹Davida bál a byl² po všechen ³čas Davidovým nepřítelem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: +Saul
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

³⁰ Pelištejští velitelé dále vycházeli do boje. Pokaždé, když ¹vytáhli, David měl větší úspěch než všichni Saulovi otroci. Proto ⌈bylo jeho jméno velmi vážené.⌉²

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. n : získal velkou pověst; srv. Př 22,1

¹ Saul řekl svému synu Jónatanovi a všem svým otrokům, aby Davida usmrtili. Ale Saulův syn Jónatan si Davida velmi oblíbil.¹

1. 18,22

² Jónatan Davidovi oznámil: Můj otec Saul tě ¹chce² usmrtit. Tak se ³měj ráno na pozoru; ⁴zůstaň v úkrytu, ať ⁵jsi schovaný.

1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 11,40; Jr 26,21
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³ Vyjdu a postavím se ¹vedle svého otce na poli, kde budeš. Promluvím o tobě s otcem, a když ně co zjistím,² oznámím ti to.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. h.: uvidím, co; 23,15; 26,3; n.: zjistím, co se děje a

⁴ Jónatan mluvil se svým otcem Saulem v Davidův prospěch¹ a řekl mu: Ať král nezhřeší² proti svému otroku Davidovi. Vždyť proti tobě nezhřešil a jeho skutky jsou pro tebe velmi prospěšné.³

1. Neh 6,19; n.: o Davidovi dobře; srv. Př 31,8
2. Gn 42,22; Př 17,16; Jr 18,20
3. h.: dobré

⁵ ⌈Vystavil svůj ¹život nebezpečí,⌉² zabil Pelištejce³ a Hospodin způsobil velkou záchranu⁴ celému Izraeli. Viděl jsi to a radoval ses. ⁵Proč bys hřešil proti nevinné krvi⁶ a Davida bezdůvodně⁷ usmrtil?

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. h.: Vložil svou duši do své ruky; 28,21!; Sd 9,17; Ž 119,109
3. 17,49
4. 11,13; Př 21,31; Pl 3,26
5. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
6. Dt 19,10; 2Kr 21,16; Ž 94,21; Př 6,17!; Jr 26,15; Mt 27,4
7. 25,31; 1Kr 2,31; Ž 35,7!; Př 1,11; Pl 3,52

⁶ Saul ¹uposlechl Jónatana a přísahal:² Jakože živ je Hospodin, ne bude usmrcen.³

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. h.: + Saul; 18,29
3. 11,13

⁷ Jónatan zavolal Davida a oznámil¹ mu všechna tato slova. Potom Jónatan přivedl Davida k Saulovi a býval v jeho přítomnosti² jako předtím.

1. h.: + Jónatan
2. 3,1; Neh 2,1; n.: před ním

^{8 1}Znovu ²došlo k válce. David ³vytáhl, aby bojoval proti Pelištejcům. ⌈Způsobil jim tak velkou porážku,⌉⁴ že před ním utíkali.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. h.: Pobíjel je v. ranou; 23,5; Sd 11,33; 1Kr 20,21; 2Pa 13,17; 28,5

⁹ Na Saula ovšem padl¹ zlý duch od Hospodina. Pobýval² tehdy ve svém ³paláci, v ruce měl kopí a David hrál rukou na loutnu.⁴

1. v. 23; h.: se stal; n.: přišel
2. n.: Seděl
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. 18,10

¹⁰ Saul ¹chtěl Davida přibodnout kopím ke stěně.² Ten ale ³před Saulem uhnul, takže Saul přibodl kopí do stěny. David té noci utekl a zachránil⁴ se.

1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
2. 18,11
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n.: unikl

¹¹ Saul poslal k Davidovu domu posly, aby ho střežili¹ a ráno jej usmrtili. Avšak Davidovi jeho žena Míkal² oznámila: Jestliže si této noci nezachráníš ³život, zítra budeš mrtev.

1. Sd 16,2v
2. 18,27
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹² Míkal spustila¹ Davida z okna a on ²vyšel, utekl³ a zachránil se.

1. Joz 2,15; Sk 9,25
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. v. 18

¹³ Míkal vzala domácího bůžka,¹ položila ho do postele, roušku² z kozí srsti položila ⌈do hlav⌉³ a přikryla oděvem.

1. [h.: terafím — malá soška různých kenaanských božstev; srv. 15,23; Sd 18,14; 2Kr 23,24]
2. [něco předeného či pleteného: ?polštářek, přikrývku; $]
3. n.: namísto hlavy

¹⁴ Když poslal Saul posly, aby Davida zajali,¹ řekla: Je nemocen.

1. h.: vzali; Jr 36,26

¹⁵ Saul ovšem ty posly poslal, aby se na Davida podívali. ¹Řekl: ²Přineste mi ho na posteli, abych ho mohl usmrtit.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Když poslové přišli, ¹uviděli, že na posteli je domácí bůžek a rouška z kozí srsti v ²hlavách.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Saul se potom Míkal ¹zeptal: ²Proč jsi mě takto podvedla a propustila jsi mého nepřítele, aby se zachránil?³ Míkal Saulovi ⁴odpověděla: On mi řekl: Propusť mě. ⌈Proč bych tě měl usmrtit?⌉⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. n.: dostal do bezpečí, unikl; v. 10.12
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. n : , jinak tě zabiju.

¹⁸ David utekl,¹ zachránil se a přišel k Samuelovi do Rámy.² Oznámil mu všechno, co mu Saul udělal. Pak šel se Samuelem a pobýval v Nájótu.³

1. v. 12; 20,1
2. 7,17
3. K: v příbytcích (Pl 2,2) / na pastvinách; srv. Jr 9,9; [prav. míněn komplex budov v nějaké části Rámy, kde pobývala prorocká skupina]; $

¹⁹ Saulovi bylo oznámeno: Hle, David je v Nájótu¹ u Rámy.

1. K: v příbytcích (Pl 2,2) / na pastvinách; srv. Jr 9,9; [prav. míněn komplex budov v nějaké části Rámy, kde pobývala prorocká skupina]; $

²⁰ Nato Saul poslal posly, aby Davida zajali.¹ Když uviděli skupinu proroků, kteří prorokovali, a Samuela, který stál ⌈ustanoven nad nimi,⌉² na Saulovy posly ³padl ⌈Duch Boží⌉⁴ a také oni prorokovali.

1. v. 14
2. n : v jejich čele
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Nu 24,2; 2Pa 15,1; 24,20; Ez 11,24

²¹ Když to Saulovi oznámili, poslal další posly, ale také oni prorokovali. ¹Znovu, potřetí poslal Saul posly, ale také oni prorokovali.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

²² Nakonec se do Rámy ¹vydal sám. Když přišel k velké cisterně, která je v Sekú, zeptal se: Kde je Samuel a David? Kdosi řekl: Hle, jsou v Nájótu² u Rámy.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. K: v příbytcích (Pl 2,2) / na pastvinách; srv. Jr 9,9; [prav. míněn komplex budov v nějaké části Rámy, kde pobývala prorocká skupina]; $

²³ Šel tedy směrem¹ do Nájótu u Rámy a také na něj padl² Duch Boží. Šel a ³přitom prorokoval, až přišel do Nájótu u Rámy.

1. h.: tam
2. v. 9
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁴ Také on si svlékl ¹oděv a také on prorokoval ²před Samuelem. Celý ten den a celou noc ležel³ nahý. Proto se říká: Cožpak je také Saul mezi proroky?⁴

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: padl
4. 10,12

¹ David utekl¹ z Nájótu u Rámy, ⌈přišel ²za Jónatanem a ³zeptal se:⌉⁴ Co jsem udělal?⁵ Jaká je má vina a jaký je můj hřích ⁶vůči tvému otci, že ⁷usiluje o můj život?⁸

1. 19,18; 21,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. h.: šel a řekl před J.
5. 17,29
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
8. h.: hledá mou duši; 23,15; 2S 4,8; 16,11

^{2 1}Odpověděl mu: ⌈Ať je to od tebe vzdáleno,⌉² nezemřeš. ³Podívej, můj otec neudělá^{4 5}nic ⌈velkého ani malého,⌉⁶ aniž by mi⁷ to prozradil.^{8 9}Proč by můj otec ¹⁰něco takového přede mnou skrýval? ⌈Není tomu tak.⌉¹¹

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n : To nikdy!; 14,45; 22,15*
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. K.: udělá jemu
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. n : důležitého ani obyčejného; Nu 22,18
7. h.: mému uchu; 22,17
8. n.: odhalil; Am 3,7
9. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
10. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
11. n.: To není možné

³ David se ještě zapřísahal: Tvůj otec ¹dobře ví, že jsem ⌈nalezl milost ve tvých očích⌉² a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože ⌈živ jsi ty,⌉³ jen ⌈krok je mezi mnou a smrtí.⌉⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n: u tebe získal přízeň; v. 29; 1,18
3. h.: je živa tvá duše; 1,26; 17,55; 25,6
4. n : krůček mě dělí od smrti

⁴ Jónatan Davidovi ¹pověděl: ⌈Cokoliv řekneš,⌉² to pro tebe udělám.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Co řekne tvá duše

⁵ Nato David Jónatanovi řekl: ¹Podívej, zítra je novoluní² a já ³mám zasednout s králem k ⁴jídlu. ⁵Propusť mě, abych se až do třetího večera ukryl⁶ na poli.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. [svátek Róš Chódeš (Nu 10,10; 28,11—15; 2Kr 4,23; Iz 1,13; Ko 2,16), kdy ustávala práce (Am 8,5)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 19,2

⁶ Jestliže ⌈mě bude tvůj otec postrádat,⌉^{1 2}řekni: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení, aby si mohl odběhnout do svého města Betléma, neboť je tam ³každo roční⁴ oběť pro celou čeleď.

1. n.: tvůj otec zjistí, že chybím; 17,18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
4. 1,21; 2,19

⁷ Jestliže řekne: Dobře, ⌈znamená to pokoj pro tvého otroka.⌉¹ Ale jestliže se ²velmi rozzlobí, věz, že ⌈je rozhodnut vykonat něco zlého.⌉³

1. n : bude se tvému služebníkovi dařit dobře
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. h.: zlo od něj došlo konce (tj. uzrálo)

⁸ Prokaž¹ svému otroku milosrdenství,² neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina,³ usmrť mě ty. ⁴Proč bys mě ⁵vodil ke svému otci?

1. h.: Uděláš na … (na rozdíl od obvyklé vazby 15,6; 2S 2,5: udělali jste se …)
2. 15,6; 2S 2,5
3. v. 1; 2S 14,32!
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁹ Jónatan ¹odpověděl: Ať je to od tebe vzdáleno.² Jestliže se ³opravdu dozvím, že ⌈můj otec je rozhodnut⁴ vykonat vůči tobě něco zlého,⌉⁵ ⌈⁶oznámím ti to.⌉⁷

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 2
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. vv. 7.33
5. h.: dovršilo se zlo od mého otce, aby přišlo na tebe; srv. Est 7,7
6. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
7. h.: cožpak ti to neoznámím?

¹⁰ David se ¹zeptal Jónatana: Kdo mi to oznámí, když² ti tvůj otec odpoví tvrdě?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: +nebo co

¹¹ Jónatan řekl Davidovi: Pojď, ¹vyjděme na pole. A oba vyšli na pole.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² Jónatan řekl Davidovi: ⌈Při Hospodinu, Bohu Izraele,⌉¹ zítra² touto dobou či pozítří se vyptám svého otce. Jestliže ⌈bude s Davidem dobře,⌉³ tehdy ⁴pošlu⁵ za tebou a prozradím⁶ ti⁷ to.

1. n.: Hospodin, Bůh Izraele, je svědkem; var: Jakože je živ H. …
2. n.: + přísahám, že
3. 16,16; n : bude Davidovi nakloněn
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. h.: což nepošlu tehdy; srv. v. 9!
6. v. 2
7. h.: ve tvé uši

¹³ Jestliže můj otec zamýšlí¹ vůči tobě zlo, ať tak Hospodin učiní Jónatanovi a ještě přidá,² pokud ti to ne prozradím a ne propustím tě, abys odešel³ v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, tak jako⁴ byl s mým otcem.

1. n.: připravuje; h.: se líbí mému otci
2. 14,44; 25,22*
3. h.: a půjdeš
4. 10,7; 18,12; 2S 5,10; Joz 1,17; 1Kr 1,37

¹⁴ Dokud ještě žiji, ¹prokazuj mi ⌈Hospodinovo milosrdenství,⌉² ⌈abych nezemřel.⌉³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. tj. věrnost přísahanou ve smlouvě před Hospodinem
3. n.: a až zemřu,

¹⁵ Navěky ⌈neodejmi své milosrdenství mému domu,¹ i potom, co Hospodin do ²jednoho vyhladí⌉³ Davidovy nepřátele z ⁴povrchu ⁵země.

1. tj. mé rodině; 2S 9,1
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: nevytneš … až vytne
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Tak Jónatan ¹uzavřel s domem Davidovým² smlouvu a dodal: ⌈Ať Hospodin ³vyžaduje její naplnění i skrze⌉⁴ Davidovy nepřátele.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 2S 3,1.6; 1Kr 12,20nn; Iz 7,2
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. h.: Ať /+ji/ H. hledá z ruky; srv. Iz 1,12

¹⁷ Jónatan ¹znovu zapřísahal Davida při své lásce k němu, protože ho miloval ⌈jako ²sám sebe.⌉³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 18,1.3; h.: láskou své duše

¹⁸ Jónatan mu řekl: Zítra je novoluní. Budeš postrádán,¹ protože tvé sedadlo bude prázdné.

1. v. 6

¹⁹ Třetího dne rychle ¹sestup, ²jdi na místo, kde ses ukrýval v den činu,³ a ⁴zůstaň u ⌈kamene Ezelu.⌉⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: minulého incidentu / minule; 19,2nn
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: hromady kamení; srv. v. 41

²⁰ Já vystřelím tři šípy¹ v tu stranu, jako bych střílel² na terč.

1. srv. 2Kr 13,15
2. h.: posílal

²¹ Pak ¹zrovna pošlu služebníka² se slovy: Jdi a najdi šípy. Jestliže služebníkovi ³jasně řeknu: ⁴Podívej, šípy jsou ⌈blíž k tobě,⌉⁵ seber ⁶je, pak přijď, protože to znamená pokoj pro tebe⁷ a ⁸nic ti ne hrozí,⁹ jakože živ je Hospodin.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 9,3p
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. h.: od tebe a sem; n.: na této straně
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. v. 7; h.: pokoj tobě
8. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
9. n.: se neděje; h.: není věc

²² Jestliže však mladíkovi¹ řeknu: ²Podívej, šípy jsou ⌈dál od tebe,⌉³ jdi, protože tě Hospodin posílá pryč.

1. 17,56
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: od tebe a dál; n.: na vzdálenější straně

²³ ⌈Ohledně ¹věci, o které jsme se já a ty domluvili,⌉² ať je Hospodin svědkem³ mezi mnou a tebou navěky.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n.: Slovo, které jsme si já a ty řekli; vv. 12—17
3. v. 42; 12,5; Gn 31,49n

²⁴ David se pak ukryl na poli. Když nastalo novoluní, král zasedl ⌈za ¹stůl k jídlu.⌉²

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. n.: k jídlu /h.: chlebu/, aby pojedl; srv. v. 5+27

²⁵ Král seděl na svém sedadle jako jindy, na sedadle u stěny. ⌈Když Jónatan vstal, Abnér si sedl⌉¹ Saulovi po boku. Davidovo místo bylo prázdné.

1. n.: Jónatan stál, zatímco Abnér seděl; LXX: byl naproti

²⁶ Saul onen den nic nepověděl, neboť si řekl: ⌈Něco se mu přihodilo,⌉¹ ⌈je nečistý, ano,⌉² není čistý.

1. n.: Je to náhoda; $
2. n: Náhodně se znečistil a ještě; 16,5; Lv 7,20; 15,5.16

²⁷ Stalo se, že příští den, druhý den ⌈nového měsíce,⌉¹ bylo Davidovo místo zase prázdné. Saul řekl Jónatanovi, svému synu: ²Proč nepřišel syn Jišajův ani včera ani dnes ke ³stolu?

1. n.: po novoluní
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

²⁸ Jónatan Saulovi odpověděl: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení¹ jít do Betléma.

1. v. 6

²⁹ Řekl: Propusť mne, ¹prosím, neboť máme ve městě ⌈rodinnou oběť⌉² a můj bratr mi to přikázal. A tak jestliže jsem nalezl milost³ ve tvých očích, nech mě odejít, abych viděl své bratry. Proto nepřišel ke královskému stolu.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. n.: obětní hod pro naši čeleď
3. v. 3; 25,8*

³⁰ Saul vzplál proti Jónatanovi hněvem a řekl mu: Ty ⌈synu zvrácené¹ odbojnice.⌉² Vždyť ³jsem to věděl, že je ti milý⁴ syn Jišajův, ke tvé hanbě a k hanbě nahoty tvé matky.

1. srv. Př 12,8
2. n : jeden zvrhlý buřiči (srv. příbuzné h. výrazy — Joz 22,22; 2Kr 18,7; Neh 2,19); [jako projev své žárlivosti a nenávisti vůči Davidovi použil Saul velice silná emotivní slova (něco jako: zkurvenej spratku), která většina překladů zjemňuje vzhledem k očekávání čtenářů vůči Písmu svatému]
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Př 21,3; n : jsi vstoupil do smlouvy; n.: si vyvoluješ / dáváš přednost

³¹ Vždyť po všechny dny, co bude syn Jišajův živ na ¹zemi, nebudeš pevně stát ty ani tvé království. Teď pošli a doveď ho ke mně, protože ⌈je synem smrti.⌉²

1. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
2. n.: jistě zemře / propadl smrti; 26,16; 2S 12,5; 1Kr 2,26v

³² Jónatan odpověděl svému otci Saulovi a řekl mu: ¹Proč by měl být² usmrcen? Co provedl?

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. ::19,6.17

³³ Saul po něm vrhl kopí,¹ aby ho probodl. A tak Jónatan poznal, že jeho otec je rozhodnut² Davida usmrtit.

1. 18,11; 19,10
2. v. 9

³⁴ Jónatan planoucí hněvem vstal od stolu a druhý den měsíce nejedl ¹pokrm, protože se trápil kvůli Davidovi, že ho jeho otec vystavil hanbě.²

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. srv. Př 28,7; Jb 19,3

³⁵ Ráno se stalo, že Jónatan vyšel na pole na setkání s Davidem. Byl s ním mladý služebník.¹

1. v. 21; 36nn; 14,1; n: chlapec

³⁶ Řekl svému služebníkovi: Běž a najdi šípy, které vystřelím. Zatímco služebník běžel, vystřelil před něj šípy.¹

1. dle var.; TM: sg.; srv. v. 20

³⁷ Když služebník přišel na ⌈místo, kam dopadly šípy, které⌉¹ Jónatan vystřelil, Jónatan za služebníkem zavolal: Šípy² jsou ještě dál od tebe.³

1. dle var.; TM: sg; h.: místo šípu
2. dle var.; TM: sg; h.: místo šípu
3. h.: od tebe a dál; v. 22

³⁸ Jónatan za služebníkem zavolal: Rychle, pospěš si, neotálej!¹ Jónatanův služebník posbíral šípy a přišel ke svému pánu.

1. srv. Jr 4,6; 14,6; h.: nestůj; n.: Co stojíš?

³⁹ Služebník o ničem nevěděl. Jen Jónatan a David znali tu úmluvu.¹

1. h.: věc; n : o tom věděli

⁴⁰ Jónatan dal svou výstroj¹ služebníkovi, který byl s ním, a řekl mu: Jdi a ²odnes to do města.

1. 14,1; n.: své zbraně
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁴¹ Když služebník ¹odešel, David vstal² zpoza hromady,³ padl tváří k zemi⁴ a třikrát se poklonil. ⁵Jeden druhého políbili a ⁶jeden jako druhý plakali, ⌈ale David víc.⌉⁷

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. [pro spojení slov vstát + klanět se (poklonit) srv. Gn 19,1; 23,7; 33,10; Lv 19,32; 1S 20,41; 1S 25,41; 1Kr 2,19; Jb 29,8; Iz 49,7]
3. dle LXX; TM: od jihu; $; srv. v. 19
4. 24,9; 2S 14,4.22; Rt 2,10; 1Kr 1,23; Gn 33,3; 42,6
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. n.: až se David vzchopil / ovládl; h.: stal velkým; $

⁴² Jónatan řekl Davidovi: ⌈Jdi v pokoji,⌉¹ protože² jsme si my dva přísahali³ v Hospodinově jménu^{4 5}slovy: Hospodin budiž⁶ svědkem mezi mnou a tebou i mezi potomstvem⁷ mým a tvým až navěky.

1. 1,17; Ex 4,18; Sd 18,6; 2S 3,21
2. n.: jak
3. n.: + přátelství; Př 18,24
4. srv. Jr 12,16; Iz 48,1; 1S 28,10v
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. v. 23
7. 2S 9,1

¹ David vstal a ¹odešel. Jónatan ²šel do města.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

² David přišel ke knězi Achímelekovi¹ do Nóbu.² Achímelek šel vyděšen³ Davidovi naproti a ⁴zeptal se ho: ⁵Proč jsi sám a není ⁶nikdo s tebou?

1. srv. 14,3; [buď bratr Achijáše (Élího pravnuka), anebo jiné jméno pro Achijáše]
2. [kněžské město (22,19) SV od Jeruzaléma a J od Gibeje, kam byl po zničení Šíla (Jr 7,12) přenesen stánek]; Iz 10,32
3. 16,4
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³ David knězi Achímelekovi ¹odpověděl: Král mi ²něco přikázal a řekl mi: Ať se ³nikdo nedozví nic o ⁴tom, s čím tě posílám a co jsem ti přikázal. Se služebníky⁵ se sejdu⁶ na určitém⁷ místě.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. 9,3p
6. n.: jsem domluven; srv. Am 3,3
7. Rt 4,1; 2Kr 6,18

⁴ Nyní tedy, co máš ⌈po ruce?⌉¹ Dej mi² pět chlebů nebo co se najde.

1. n : u sebe; h.: je pod tvou rukou
2. h.: do mé ruky

⁵ Kněz Davidovi odpověděl: Nemám ⌈po ruce⌉¹ chléb obyčejný, jenom posvátný;² pouze jestli se služebníci ⌈zdrželi styku s ženou.⌉³

1. n : u sebe; h.: Není pod mou rukou
2. h.: +chléb; Lv 24,5—9; Ex 25,30; Mt 12,3n
3. h.: střežili od ženy; n : zůstali bez ženy; Ex 19,15

⁶ David knězi odpověděl a řekl mu: ⌈Jistě, že jsme se zdrželi ženy⌉¹ již ⌈včera a předevčírem,⌉² kdy jsem vytáhl,³ a zbraně⁴ služebníků by byly svaté,⁵ i kdyby byla cesta obyčejná, tím spíše, když se dnes posvětili kvůli zbraním.⁶

1. h.: Cožpak nám nebyla zadržená žena
2. srv. 20,27; n.: jako vždycky; 4,7; 19,7
3. h.: vyjdu; n.: (když) vytáhnu; 18,30
4. n.: výzbroj; nádoby
5. Lv 10,10
6. srv. Jr 6,4; n.: nádobám; $; Mk 2,23—28

⁷ Kněz mu tedy dal posvátný chléb, protože tam nebyl jiný chléb nežli předkladný,¹ který byl vzat ²od Hospodina,³ aby byl položen horký⁴ chléb tehdy,⁵ když se bral starý.

1. n.: přítomnosti; h.: tváří
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: od H. tváře; n : z H. přítomnosti
4. n.: čerstvý
5. h.: v den

⁸ V ten den tam byl zadržován^{1 2}před Hospodinem ³jeden ze Saulových otroků^{4 5}jménem Dóeg⁶ Edómský, předák⁷ Saulových ⁸pastýřů.

1. [tj. asi obřadně nečistý a vyloučený ze svatyně; srv. Jr 36,5]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n.: služebníků
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. 22,9.18
7. h.: silák; Pl 1,15
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁹ David se Achímeleka ¹zeptal: Nemáš tu ⌈po ruce⌉² kopí či meč? Nevzal jsem si s ³sebou svůj meč ani jinou svou ⁴zbraň,⁵ protože králova ⁶záležitost byla ⁷naléhavá.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n : u sebe / Není zde u tebe
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. pl., množné číslo (plurál)
5. n.: výstroj
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

¹⁰ Kněz ¹odpověděl: Meč² Pelištejce Goliáše, kterého jsi zabil v údolí Éla,³ je ⁴zde,⁵ zabalený do pláště za efódem. Jestli si ho chceš vzít, vezmi si ho, protože kromě tohoto zde jiný není. David nato řekl: Není ⌈mu podobného.⌉⁶ Dej mi ho.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 22,10
3. 17,2.51
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. srv. 3,4n
6. n.: žádný jako on; srv. 10,24; Ex 9,18

David v Gatu

¹¹ Potom David vstal a utekl¹ v ten den ²před Saulem; přišel k Akíšovi,³ králi Gatu.⁴

1. 20,1
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 27,2nn; 1Kr 2,39n
4. 5,8; 17,52; Ž 56,1

¹² Akíšovi otroci mu řekli: Což to není David, král země? Což o něm nezpívali při tancích: Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?¹

1. 18,7; 29,5

¹³ David ⌈se těchto slov obával⌉¹ a hrozně se bál^{2 3}Akíše, krále Gatu.

1. 9,20; h.: položil ta slova na své srdce
2. 17,11; Neh 2,2
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁴ A tak ⌈před nimi předstíral, že je blázen,⌉¹ choval se ²u nich³ jako šílený,⁴ dělal značky⁵ na vrata brány a ⌈pouštěl ⁶sliny⌉⁷ na svůj vous.

1. Ž 34,1; h.: Svékl si v jejich očích svou chuť; n : Změnil svou rozvážnost; Př 26,16
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. 13,22; h.: v jejich ruce
4. Ž 34,3; [v h. stejný ekv. pro šílel (Jr 25,16) i častější: chlubil (1Kr 20,11)
5. n: ?čmáral / tloukl; $
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. n.: slintal

¹⁵ Akíš řekl svým otrokům: ¹Tak se ²podívejte na toho potřeštěnce.^{3 4}Proč jste ho ke mně ⁵přivedli?

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: muže třeštícího; Jr 29,26
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁶ Nemám dost ¹potřeštěnců, že jste přivedli tohoto, aby přede mnou třeštil? ⌈Proč tenhle ²přišel⌉³ do mého ⁴paláce?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: Měl ještě tento vstoupit; h.: Což tento vejde
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹ Pak odtamtud David ¹odešel a unikl² do adulamské³ jeskyně. Když se o tom doslechli jeho bratři a celý dům jeho otce, přišli⁴ tam za ním.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. n : utekl; Ž 57,1
3. 2S 23,13; [poblíž města v kopcích záp. Judska, nedaleko pelištejské hranice; srv. Joz 12,15; Neh 11,30]
4. 17,28; h.: sestoupili

² Shromáždili se k němu všichni, ¹kdo byli v úzkostech,² všichni, ³kdo měli dluh,⁴ a všichni, ⌈kdo měli hořkost v duši;⌉⁵ a stal se jejich⁶ velitelem. Bylo s ním asi čtyři sta⁷ mužů.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n: úzkých; h.: každý muž úzkosti; Jr 19,9
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: vymahače; srv. Neh 5,7; n : všichni dlužníci
5. n.: zatrpklí; 1,10; Př 31,6!
6. h.: nad nimi
7. 23,13; 25,13; 30,10

³ David šel odtamtud do moábské¹ Mispy a moábskému králi řekl: Dovol, ať můj otec a má matka ²přijdou³ a zůstanou u vás, dokud se ne dozvím, co ⌈pro mě⌉⁴ Bůh učiní.

1. [srv.: Davidova prababička Rút byla Moábka Rt 1,4 + 4,21n]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: vystoupí
4. n.: se mnou

⁴ Nato je přivedl ¹před moábského krále a pobývali u něho po všechny dny, co byl David v pevnosti.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. [tj. asi jeskyně (resp. špatně přístupná místa ve skalách, upravitelná jako přírodní pevnost) ve v. 1; srv. 2S 23,13—14; 1Pa 11,15—16; Ž 91,2]

⁵ Avšak prorok Gád¹ řekl Davidovi: Nepobývej v pevnosti: ²Odejdi a ³jdi do judské země. David tedy šel a přišel do cheretského lesa.⁴

1. 2S 24,11
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. [několik km JV od Adulámu, tedy na území Judska]

Saul zabíjí kněze v Nóbu

⁶ Saul se doslechl, že David a muži, kteří byli s ním, ⌈byli odhaleni.⌉¹ Saul tehdy ²seděl³ v Gibeji pod tamaryškem⁴ na výšině. V ruce měl své kopí a všichni jeho otroci⁵ stáli kolem něho.