¹ Jóašovi ¹bylo sedm let, když se stal králem.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² V sedmém roce vlády Jehúa se Jóaš stal králem a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let.¹ Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer–šeby.

1. [835 — 796 př. Kr.]

³ Jóaš činil po všechny své dny¹ to, co je správné v Hospodinových očích, jak² ho učil kněz Jójada.³

1. 1Kr 15,14p
2. (h. ašer má vícero významů; srv. 2S 14,19; 15,15; 1Kr 21,25!)
3. [po Jójadově smrti se odvrátil od H. — 2Pa 24,17—27]

⁴ Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.¹

1. //14,4; 1Kr 22,44

⁵ Jóaš řekl kněžím: Všechno stříbro ze ⌈svatých věcí,⌉¹ které bude přineseno do Hospodinova domu -- stříbro ⌈procházejícího muže,⌉² stříbro ³lidí, jeho hodnota,⁴ všechno stříbro, které ⌈se ⁵někdo rozhodne dobrovolně⌉^{6 7}přinést do Hospodinova domu --

1. h.: svatostí; srv. 1Kr 15,15
2. vazbu lze chápat ve smyslu: vybrané jako daň (NET) nebo: v hotovosti (TNK); $
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. srv. Lv 27
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. h.: vystoupí na srdce muže
7. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁶ ať si berou kněží, ¹každý od svého pokladníka,² a ať opravují poškození³ domu, každé poškození, které se tam najde.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. tak dle ugaritských textů, kde se výraz vyskytuje v seznamu chrámových úředníků (majících na starost chrámové fondy); n.: obchodníka / dobrodince; v. 8†; $
3. h.: prasklinu; srv. Ez 27,9

⁷ I stalo se v dvacátém třetím roce vlády krále Jóaše, že¹ kněží neopravovali poškození domu.

1. n.: bylo shledáno, že k. neopravili

⁸ Král Jóaš zavolal kněze Jójadu a další kněze a řekl jim: ¹Proč neopravujete poškození domu? Již nebudete brát stříbro od svých pokladníků, pokud ho nechcete dávat na opravu poškození domu.

1. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

⁹ Kněží souhlasili,¹ že nebudou brát stříbro od lidu a také nebudou opravovat poškození domu.

1. Gn 34,15—22†

¹⁰ Kněz Jójada vzal jednu truhlu, vyvrtal do ¹víka díru a dal ji vedle oltáře, napravo, kudy se vchází do Hospodinova domu. Kněží, ²strážci prahu,³ tam dávali všechno stříbro přinesené do Hospodinova domu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 22,4; Jr 52,24; Ž 84,11

¹¹ I stalo se, když viděli, že je v truhle příliš mnoho stříbra, ¹přišel královský písař a velekněz, zabalili² a spočítali stříbro, které se v Hospodinově domě nacházelo.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. srv. 2Kr 5,23

¹² Pak dávali odvážené stříbro do rukou dílovedoucích ustanovených nad Hospodinovým domem a ti ho rozdělovali tesařům¹ a ²stavitelům, kteří pracovali na Hospodinově domě,

1. 2S 5,11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{13 1}zedníkům a ²kameníkům, na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě poškození Hospodinova domu a na každý ³výdaj na opravení domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. podstatné jméno

¹⁴ Ze stříbra přineseného do Hospodinova domu se ovšem nedělaly stříbrné číše, nůžky¹ na knoty, misky, trubky,² žádné zlaté³ ani stříbrné předměty v Hospodinově domě,

1. 1Kr 7,50; Jr 52,18
2. 11,14; Neh 12,35
3. h.: + předměty

¹⁵ ale dávalo se dílovedoucím a ti z něj opravovali Hospodinův dům.

¹⁶ Od mužů, kterým dávali stříbro do ¹rukou, aby je dali dílovedoucím, nepožadovali vyúčtování, protože ²jednali poctivě.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h.: v pravdě

¹⁷ Stříbro z obětí za vinu¹ a stříbro z obětí za hřích² nebylo přinášeno do Hospodinova domu, ³patřilo kněžím.⁴

1. Lv 5,15—18; 1S 6,4
2. Lv 4,24.29
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Lv 7,7; Nu 18,19

¹⁸ Tehdy^{1 2}vytáhl aramejský král Chazael,³ bojoval proti Gatu⁴ a dobyl ho. Pak se Chazael rozhodl^{5 6}vytáhnout proti Jeruzalému.

1. //2Pa 24,17—24
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 8,7—15; 10,32n; 13,3
4. 1S 6,17; 1Kr 2,39
5. h.: položil svou tvář; srv. Jr 44,12; Da 11,17; Abk 1,9; L 9,53
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Nato vzal judský král Jóaš všechny svaté věci,¹ které posvětili jeho otcové, judští králové Jóšafat,² Jóram³ a Achazjáš,⁴ a své vlastní svaté věci i všechno zlato, které se nacházelo v pokladnicích domu Hospodinova i domu královského, a poslal to aramejskému králi Chazaelovi. Ten od Jeruzaléma odtáhl.⁵

1. v. 5; srv. 1Kr 15,15
2. 1Kr 15,24; 22,4nn
3. 1Kr 19,51
4. 8,24
5. 1Kr 15,19

²⁰ Ostatní Jóašovy ¹činy, všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²¹ Avšak jeho otroci povstali, zosnovali spiknutí¹ a zabili Jóaše v Bét–Miló na² sestupu do Sily.

1. 11,14; 1Kr 16,20
2. 1Kr 11,27

²² Zabili ho jeho otroci Józabad, syn Šimeátin, a Józabad,¹ syn Šómerův.² Zemřel a pohřbili ho s jeho otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.³

1. v h. je poněkud odlišné psaní stejného jména — oproti předchozímu Józabad je zde (i //2Pa 24,26; 17,18; 1Pa 26,4) Jehózabad (srv. podob.: Jéšua — Neh 7,7p a Jehóšua — Ex 17,9p)
2. srv. //24,26: Šimríty
3. 14,1—22