¹ Po Achabově smrti se vzbouřil Moáb¹ proti Izraeli.

1. 2S 8,2

² Achazjáš¹ propadl ⌈skrz mřížoví⌉² ve své horní místnosti³ v Samaří a onemocněl.⁴ Poslal posly a řekl jim: Jděte a dotažte⁵ se Baal–zebúba,⁶ boha Ekrónu,⁷ jestli se z této nemoci zotavím.⁸

1. 1Kr 22,40
2. n : mřížovým oknem
3. Sd 3,20; 1Kr 17,19
4. n : byl zraněn; 1Kr 22,34
5. 1S 28,7; 1Kr 22,5
6. Sd 10,6
7. [nejsevernější z pěti hl. pelištejských měst; Joz 13,3; 1S 5,10]
8. Iz 38,9p

³ Ale Hospodinův anděl¹ promluvil k Elijáši Tišbejskému: Vstaň, ²jdi naproti poslům samařského krále a řekni jim: Což není Bůh v Izraeli, že se jdete ³dotázat⁴ Baal–zebúba, boha Ekrónu?

1. 1Kr 19,7
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 14,5

⁴ Proto ⌈takto praví Hospodin:⌉¹ Z postele, na kterou jsi ²vylezl, ³neslezeš, ale ⁴jistě zemřeš. A Elijáš šel.

1. Ex 4,22p
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁵ Když se poslové vrátili ke králi,^{1 2}zeptal se jich: Proč³ jste se vrátili?

1. h.: němu
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: Cože; srv. 1Kr 21,5

^{6 1}Odpověděli mu: ²Šel nám naproti nějaký muž a řekl nám: Jděte, vraťte se ke králi, který vás poslal, a ³řekněte mu: Toto praví Hospodin: Což není Bůh v Izraeli, že posíláš ⁴dotázat se Baal–zebúba, boha Ekrónu? Proto z postele, na kterou jsi ⁵vylezl, ⁶neslezeš, ale ⁷jistě zemřeš:

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
7. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁷ Zeptal se jich: Jak vypadal¹ ten muž, který vám ²šel naproti a řekl vám tato slova?

1. h.: Jaké bylo uspořádání …; „právo“
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

^{8 1}Odpověděli mu: Ten muž byl chlupatý² a koženým pásem³ přepásán kolem beder.⁴ Řekl: To byl Elijáš Tišbejský.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [asi míněn chlupatý plášť (srv. 2,8; 1Kr 19,13)]; [srv. Za 13,4, kde je chlupatý plášť vysloveně zmiňován jako odznak prorockého stavu]
3. Mt 3,4
4. Jr 1,17; 13,11; Iz 5,27v; Ez 23,15

⁹ Poslal k němu velitele nad padesáti¹ s jeho padesáti. Vystoupil k němu a hle, Elijáš ²seděl na ³vrcholu hory. Řekl mu: Muži⁴ Boží, král vzkazuje: Sestup.

1. Dt 1,15p; 1S 8,12
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
4. 4,16; 1Kr 20,28

¹⁰ Elijáš odpověděl a řekl veliteli nad padesáti: Jestliže jsem muž Boží, ať sestoupí oheň z nebes a stráví tebe i tvých padesát. Nato sestoupil oheň z nebes a strávil jej i jeho padesát.

¹¹ Král k němu ¹znovu poslal jiného velitele nad padesáti s jeho padesáti. Ten promluvil² a řekl mu: Muži Boží, toto ³přikázal král: Rychle sestup.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. (prav. dobře pochopitelná písařská chyba — h. vajaan namísto vajaal /srv. vv. 9.13/ —) var.: Vystoupil
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Elijáš odpověděl a řekl jim:¹ Jestliže jsem muž Boží, ať sestoupí oheň z nebes a stráví tebe i tvých padesát. Sestoupil oheň Boží z nebes a strávil jej i jeho padesát.

1. 2 h. rkpp.; LXX; Pš.: mu

¹³ Král ¹znovu poslal třetího velitele nad padesáti s jeho padesáti. Třetí velitel nad padesáti vystoupil, přišel, klekl před Elijášem na ²kolena, prosil ho o smilování³ a řekl mu: Muži Boží, ⌈važ si, ⁴prosím, mého ⁵života⌉⁶ a ⁷života těchto tvých padesáti otroků.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. srv. Est 8,3; 1Kr 8,33
4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
5. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
6. h.: kéž je vzácná má duše ve tvých očích; 1S 26,21
7. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Hle, sestoupil oheň z nebes a strávil dva předchozí velitele nad padesáti s jejich padesáti. Ale nyní si važ¹ mého ²života.

1. h.: kéž je vzácná má duše ve tvých očích; 1S 26,21
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Hospodinův ¹anděl k Elijáši promluvil: Sestup s ním, neboj² se ³ho. Tak vstal a sestoupil s ním ke králi

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 19,6; Ž 49,17; Iz 10,24; 41,10; Jr 1,8
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁶ a řekl mu: Toto praví Hospodin: Protože jsi poslal posly ¹dotázat se Baal–zebúba, boha Ekrónu, jako by nebyl Bůh v Izraeli, aby ses ²dotázal na jeho slovo, proto z postele, na kterou jsi ³vylezl, ⁴neslezeš, ale ⁵jistě zemřeš.

1. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁷ A zemřel podle Hospodinova slova, které promluvil Elijáš. Po něm se stal králem Jóram¹ ve druhém² roce vlády judského krále Jórama, syna Jóšafatova, protože ³neměl syna.

1. 3,1
2. [r. 852, př. Kr.; (míněn druhý rok spoluvlády s otcem totožný s osmnáctým rokem vlády otce — 1Kr 22,51)]
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Ostatní Achazjášovy ¹činy, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹ I stalo se, když měl Hospodin ¹vzít Elijáše ve vichřici do nebes, že šel Elijáš s Elíšou z Gilgálu.²

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 1S 7,16

² Elijáš řekl Elíšovi: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Bét–elu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty,¹ neopustím tě. Tak sestoupili do Bét–elu.

1. h.: tvá duše; 1S 20,3; 25,26

³ Proročtí^{1 2}žáci, kteří byli v Bét–elu, vyšli k Elíšovi a ³zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe?^{4 5}Odpověděl: Také to vím, mlčte!

1. v. 12p; 1Kr 20,35; 4,1; Am 7,14
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. h.: tvé hlavy; v. 10; (srv. Jr 52,31: omilostnil tvou hlavu); h. vazbu lze chápat také jako naznačení způsobu, jakým Elijáš odejde: nad (srv. Jon 4,6) tvou hlavu
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁴ Elijáš mu řekl: Elíšo, ¹zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Jericha. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak ²šli do Jericha.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁵ Proročtí ¹žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elíšovi a ²zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe?^{3 4}Odpověděl: Také to vím, mlčte!

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: tvé hlavy; v. 10; (srv. Jr 52,31: omilostnil tvou hlavu); h. vazbu lze chápat také jako naznačení způsobu, jakým Elijáš odejde: nad (srv. Jon 4,6) tvou hlavu
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁶ Elijáš mu řekl: ¹Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal k Jordánu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli spolu.²

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 2S 14,6; 1Kr 5,26; h.: oba dva

⁷ Padesát mužů z prorockých ¹žáků ²šlo a ³postavilo se naproti zpovzdálí a oni dva stáli u Jordánu.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. pl., množné číslo (plurál)

⁸ Elijáš vzal svůj plášť,¹ stočil ho, udeřil do vody a ta se rozdělila sem i tam. Pak přešli oba po suché² zemi.

1. 19,13.19
2. Ex 14,22; Joz 3,17

⁹ I stalo se, jak přecházeli,¹ že Elijáš řekl Elíšovi: Žádej,² co mám pro tebe udělat, dříve nežli budu od tebe vzat. Elíša řekl: Ať jsou na mně dva ³díly⁴ tvého ducha.⁵

1. n.: +přes Jordán; srv. Dt 4,26
2. 1Kr 3,5; Mk 10,51
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. [pro porozumění důležité srv. s Dt 21,17 (na obou místech použita ojedinělá vazba!) — nejedná se o dvojnásobek velikosti Elijášovy služby, ale podle práva prvorozeného o dva díly dědictví, dvojnásobek toho, co dostávali ostatní]
5. J 15,26

¹⁰ Elijáš řekl: ⌈Požádal jsi o těžkou věc.⌉¹ Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne uvidíš, nestane.

1. h.: učinil jsi těžkou svou žádost

¹¹ Šli ¹stále spolu a hovořili, a ²tu se objevil ohnivý vůz a ohniví koně, oddělili je od sebe a Elijáš vystoupil ve vichřici do nebes.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Gn 5,24

¹² Elíša to viděl a zvolal: Můj otče, můj otče!¹ Vozbo Izraele a jeho jezdci!² A pak ho již neviděl. Uchopil své ³roucho⁴ a roztrhl je na dva kusy.

1. 6,21; 13,14; srv. 8,9; Sd 5,7p
2. srv. 1Kr 9,22; 2S 1,6; [vztah mezi dvojím zvoláním není zcela jasný; ovšem paralela s 2Kr 13,14 naznačuje, že se slova „vozbo Izraele a jeho jezdci“ mohou vztahovat k Elijášovi jako obraz skutečné síly národa či Boží armády, která stála za jeho prorockým slovem]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 2S 1,11; 3,31

¹³ Potom zvedl Elijášův plášť, který z něj spadl, vracel se a zastavil se na břehu Jordánu.

¹⁴ Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil do vody a řekl: Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, ano, on? Když udeřil do vody, rozdělila se sem a tam a Elíša přešel.

¹⁵ Viděli ho proročtí ¹žáci, kteří byli naproti v Jerichu, a řekli: Elijášův duch spočinul² na Elíšovi. ³Šli mu naproti a poklonili se před ním k⁴ zemi.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Nu 11,25n; Iz 11,2
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 1,23; 1Pa 21,21

¹⁶ Řekli mu: Hle, s tvými otroky je padesát mužů bojovníků, ať jdou a hledají tvého pána, zdali jej Hospodinův Duch neodnesl a ne hodil na nějakou horu či do nějakého údolí. Řekl: Neposílejte.

¹⁷ Nutili ho až ¹hanba, takže nakonec řekl: Pošlete je. Poslali tedy padesát mužů a ti hledali tři dny, ale nenašli ho.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁸ Vrátili se k němu, když byl ještě v Jerichu. Řekl jim: Což jsem vám neřekl: Nechoďte?

Uzdravení vody

¹⁹ Mužové města řekli Elíšovi: Hle, město ⌈je dobré místo k bydlení,⌉¹ jak můj pán² vidí, ale voda je špatná a země ⌈připravuje o děti.⌉³

1. n : má dobrou polohu
2. [Elíša je nejvícekrát (8×) z proroků takto nazván; 4,16!; srv. Ex 32,22; 1Kr 18,7]
3. srv. Ez 36,12; n.: působí potraty; jiní chápou jako: je neúrodná; srv. též 1Kr 16,34; Dt 28,15nn

²⁰ Řekl: Podejte¹ mi novou mísu a dejte tam sůl.² Podali mu to.

1. srv. 1Kr 3,24; 17,10
2. srv. Nu 18,19; Ez 43,24

^{21 1}Odešel ke zdroji vody, hodil tam sůl a řekl: Toto praví Hospodin: ²Uzdravuji³ tuto vodu. Ať již odtud ⁴nevzejde smrt ani potrat.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 20,5; Kaz 3,3; Oz 7,1
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

²² A až do tohoto dne je voda uzdravena, podle Elíšova slova, které promluvil.

Trest za posměch

²³ Odtud ¹šel do Bét–elu. Jak ²šel cestou, vyšli z města ⌈malí chlapci⌉³ a posmívali⁴ se mu. ⁵Volali na něho: Pojď,⁶ plešatče,⁷ pojď,⁸ plešatče!⁹

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. srv. 5,14; 1Kr 11,7; Iz 11,6
4. 2Pa 36,16; 30,10
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. [stejné slso jako na začátku věty (dosl. vystupovat / jít vzhůru), může být použito i ve významu: táhnout, ale spíš v kontextu boje (1Kr 12,24) či pochodu (Dt 1,22); srv. 2S 16,7v!]
7. n.: mající lysinu vzadu (srv. Lv 13,40; Mi 1,16)
8. [stejné slso jako na začátku věty (dosl. vystupovat / jít vzhůru), může být použito i ve významu: táhnout, ale spíš v kontextu boje (1Kr 12,24) či pochodu (Dt 1,22); srv. 2S 16,7v!]
9. n.: mající lysinu vzadu (srv. Lv 13,40; Mi 1,16)

²⁴ Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel¹ je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice² a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly.

1. srv. Lv 26,21n; Gn 4,11
2. Oz 13,8; Př 17,12

²⁵ Odtamtud šel na horu Karmel¹ a odtud se vrátil do Samaří.

1. 4,25; 1Kr 18,19; 2Pa 26,10; Pís 7,6p; Iz 33,9; Jr 46,18

¹ Jóram,¹ syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval dvanáct let.

1. 1,17p

^{2 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích,² ovšem ne jako jeho otec³ a ⁴matka. Odstranil Baalův⁵ posvátný sloup,⁶ který udělal jeho otec.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Nu 32,13p; [v této knize je vazba použita nejčastěji v StS — 21×]
3. 2Kr 14,3
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 1Kr 16,32; Jr 19,5
6. LXX; Vul: pl.; 10,27; 17,10; 23,14; Lv 26,1; 1Kr 14,23; Sd 6,25v

³ Ke hříchům Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ovšem přilnul¹ a neodvrátil se od nich.²

1. n.: (Hříchů …) se přidržel; srv. 1Kr 11,2; Dt 10,20
2. TM: sg.; 2 rkpp. LXX; Pš; Tg; Vul: pl.

⁴ Moábský král Méša byl chovatelem¹ ovcí. Odváděl² izraelskému králi sto tisíc jehňat a ⌈vlnu ze sta tisíc beranů.⌉³

1. Am 1,1
2. srv. Ez 27,15
3. n.: sto tisíc beranů s vlnou

⁵ I stalo se, když Achab zemřel, že se moábský král vzbouřil¹ proti izraelskému králi.

1. 1,1

⁶ Král Jóram ¹vytáhl v tom ²čase ze Samaří a spočítal celý Izrael.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

⁷ Když ¹vytáhl, vzkázal judskému králi Jóšafatovi: Moábský král se proti mně vzbouřil. ²Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu? Ten ³odpověděl: ⁴Vytáhnu; ⌈jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.⌉⁵

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. 1Kr 22,4p!

⁸ A ¹zeptal se: ⌈Kterou cestou⌉^{2 3}vytáhneme? ⁴Odpověděl:^{5 6}Směrem do edómské pustiny.⁷

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Kde je ta cesta, kudy; srv. 1Kr 13,12
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. tj. Jóram
6. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
7. [tj. jižně od Mrtvého moře, čímž se vyhnuli moábským pevnostem na severu a případným komplikacím ze strany Aramejců; zřejmě skrze vádí Chesi, kde měla být v tu dobu voda]

⁹ Izraelský král tedy ¹vytáhl s králem judským a králem² edómským. Když obcházeli³ sedm dní ⁴kolem Mrtvého moře, ⁵neměli vodu pro vojsko⁶ ani pro dobytek, který šel v jejich stopách.⁷

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. srv. 1Kr 22,48
3. srv. Dt 2,1
4. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
6. h.: tábor; 6,24; 7,14; 1S 17,1!
7. h.: nohách; Sd 4,10; 1Kr 20,10

¹⁰ Izraelský král řekl: Běda, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.

¹¹ Na to řekl Jóšafat: Což tu není Hospodinův prorok,¹ abychom se skrze něj ²dotázali Hospodina? Jeden z otroků izraelského krále odpověděl: Je zde Elíša, syn Šáfatův, který lil³ vodu na Elijášovy ruce.

1. 14,25; 19,2; 1Kr 1,8; 2Pa 13,22; 15,8; 36,12
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
3. [jeden z typických úkolů osobního služebníka]

¹² Jóšafat řekl: ⌈U něho⌉¹ je Hospodinovo slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král ²šli.

1. n.: S ním; n : Ten má
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

¹³ Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu ¹odpověděl: Ne, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, kterému sloužím,¹ kdybych nebral ohled² na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval.

1. 1Kr 17,1; 18,15
2. 1S 25,35

¹⁵ Tak mi přiveďte ¹hudebníka.² I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm ³spočinula Hospodinova ruka

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: hráče na strunný nástroj; Ž 68,26; 1S 16,16
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁶ a řekl: Toto praví Hospodin: ⌈Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.⌉¹

1. h. (dosl.): udělání toto údolí prohlubně, prohlubně (tj. nádrže na vodu / cisterny — Jr 14,3); [pro opakování výrazu srv. Gn 14,10; ať je inf. abs. chápán jako impv. nebo impf. (— Udělám), vyjadřuje obrazně, že údolí bude plné vody]

¹⁷ Neboť toto praví Hospodin: Neuvidíte^{1 2}vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek.

1. n : Nezakusíte; srv. Jr 5,12; 14,13
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁸ I to je málo¹ v Hospodinových očích; vydá Moába do vaší ruky.²

1. srv. 1K 16,31; Iz 49,6
2. 13,3; 17,20; 21,14; Nu 21,3p

¹⁹ Vybijete ⌈všechna opevněná města⌉¹ a všechna nejlepší² města, všechny dobré stromy porazíte,³ všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotíte⁴ kamením.

1. h.: každé opevněné město (pod. dále)
2. 19,23†
3. n.: necháte padnout
4. n.: zkazíte

²⁰ I stalo se ráno, když se ¹přináší přídavná oběť,² hle, voda ³tekla ⁴směrem od Edómu a země se naplnila vodou.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Ex 29,38n
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499

Vítězství nad Moábem

²¹ Když celý Moáb ¹uslyšel, že králové ²vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali ⌈všechny, kdo se přepásávají pásem³ od nejmladších výše,⌉⁴ a postavili se na hranici.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 2,5
4. h.: od každého přepásávajícího se pásem a výše; [tj. všechny muže od věku, kdy jsou schopni nosit zbraň, a starší; srv. 1Kr 20,11!]

²² Moábci¹ vstali časně ráno, když slunce vyšlo² nad vodou, ⌈a naproti viděli vodu rudou⌉³ jako krev.

1. (podmět přesunut z následující věty)
2. Na 3,17; n.: zářilo; Jb 9,7
3. n : Moábcům se z dálky zdála voda červená

²³ Řekli si: To je krev. Králové se ¹jistě pobili, pozabíjeli ²jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁴ Když přišli k izraelskému táboru, ¹Izraelci povstali a pobíjeli ²Moábce, takže ³před nimi utíkali. Pobíjeli⁴ je,⁵ až ⁶Moábce vybili.⁷

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. K: šli
5. h.: mezi nimi
6. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
7. n : porazili

²⁵ Města zbořili, na každé dobré pole hodili ¹každý ²kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kír–charesetu³ zůstala; prakovníci⁴ ho obklíčili a udeřili na něj.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. [hl. město Moábu (Jr 48,31; Iz 16,11), obv. ztotožňováno s dnešním městem Kerak 18 km od Mrtvého moře]
4. srv. 1S 17,40.50

²⁶ Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký,¹ vzal s sebou sedm set mužů tasících² meč, aby pronikl³ k edómskému králi, ale nedokázali to.

1. 2S 10,11
2. Sd 8,10; 2S 24,9
3. 2S 23,16

²⁷ Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a ¹přinesl ho na ²hradbách jako zápalnou oběť.³ Na Izrael ⁴dopadlo velké rozhořčení,⁵ takže od něj odtáhli a vrátili se do své země.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 16,3; 21,6; Jr 7,31
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. Dt 29,27; Jr 32,37

¹ Jedna žena z žen prorockých ¹žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: Tvůj otrok, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj² otrok bál Hospodina. Přišel však ³věřitel, aby si vzal mé dva chlapce⁴ za otroky.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 18,3p
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. n.: děti

² Elíša se jí ¹zeptal: Co mám pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma? ²Odpověděla: Tvá otrokyně nemá doma nic, jenom ³⌈malý džbánek⌉⁴ oleje.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. (viz sloveso pomazat — 2S 14,2)

³ Nato řekl: Jdi, vyžádej si nádoby odjinud,¹ od všech svých sousedů, prázdné nádoby. Nespokojuj se s málem.

1. h.: z venku; Sd 12,9

⁴ Pak ¹jdi, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

^{5 1}Odešla od něj a zavřela dveře za sebou a za svými syny. Oni k ní přinášeli nádoby a ona nalévala.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁶ I stalo se, když byly nádoby plné, že řekla svému synovi: Přines mi další nádobu. ¹Odpověděl jí: Další nádoba není. A olej přestal téct.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{7 1}Šla a oznámila to muži Božímu. Ten řekl: Jdi, prodej olej, zaplať svůj dluh a ty se svými syny budeš živa z toho, co zbude.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

Elíša a Šúnemanka

⁸ I stalo se jednoho¹ dne, že přišel Elíša do Šúnemu.² Tam byla zámožná³ žena a přemluvila ho, aby pojedl ⁴pokrm. I stalo se, že kdykoli šel kolem, zabočil tam, aby pojedl ⁵pokrm.

1. h.: toho; srv. v. 18; 1S 14,1
2. Joz 19,18; 1S 28,4
3. h.: velká; 1S 25,2; 2S 19,33
4. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

⁹ Proto řekla svému muži: Hle,¹ vím, že je to svatý² Boží muž. Chodí stále³ kolem nás.

1. 5,15; Gn 12,11p
2. [nikde jinde ve StS není tento výraz použit pro proroka]
3. n : opakovaně / pravidelně

^{10 1}Udělejme malou zděnou horní místnost² a ³dejme mu tam postel, stůl, židli a svícen. I stane se, když k nám přijde, že ⌈si tam zajde.⌉⁴

1. kohorativ
2. 1,2; Sd 3,20nn; 1Kr 17,19.23
3. kohorativ
4. n : se tam uchýlí

¹¹ I stalo se v tom ¹čase, že tam přišel, zašel si do horní místnosti a ulehl tam.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹² Svému služebníkovi¹ Gecházímu² řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji a ona se ⌈k němu dostavila.⌉³

1. h.: chlapci; 5,20; 8,4; 9,4p; 19,6; 1S 9,3; 1Kr 18,43
2. 5,19nn; 6,15
3. 2S 20,4; h.: před něj postavila

¹³ Řekl mu: ¹Pověz jí: Hle, ⌈děláš si kvůli nám takovou starost.⌉² Co pro tebe mohu³ udělat? Mám se za tebe přimluvit⁴ u krále či u velitele armády? ⁵Odpověděla: Žiji mezi svým lidem.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: strachovala ses kvůli nám celým tímto strachem; (nadsázka je zřejmě formou idiomu); srv. L 10,41
3. n.: se dá
4. Jr 18,20
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. [tj. cítím se dostatečně bezpečná]; srv. Jr 29,32

^{14 1}Zeptal se: Co pro ni mohu² udělat? Gechází ³odpověděl: Ach, nemá syna⁴ a její muž je starý.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: se dá
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. [bez syna vymizelo jméno rodiny (Rt 4,10), nebylo komu předat dědictví (Gn 15,2.3) a vdova neměla sociální zabezpečení (2Kr 4,1.2; Rt 4,15; L 7,12)]

¹⁵ Nato řekl: Zavolej ji. Zavolal ji a ona zůstala stát ve dveřích.

¹⁶ Řekl: V tento čas, ⌈jako je čas živého,⌉¹ budeš objímat² syna. Řekla: Ne, můj pane,³ muži Boží, nelži⁴ své otrokyni.

1. vazba snad zn.: po době těhotenství; $
2. Kaz 3,5
3. v. 28; 2,19p; 5,20.22; 6,5.15; 8,12
4. [reakce vyjadřuje spíše hloubku obavy ze zklamání nežli nedůvěru vůči proroku]

¹⁷ Ta žena otěhotněla¹ a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl.

1. Sd 13,3; 1S 1,20; 2S 11,5

¹⁸ Chlapec vyrůstal.¹ I stalo se jednoho dne, že ²šel za svým otcem, k^3 4žencům.

1. 1S 2,21; 2S 12,3
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. n.: mezi …
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁹ Tu řekl ¹otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁰ Ten ho vzal a ¹přinesl ho jeho matce. Zůstal² na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n.: Seděl

²¹ Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a ¹odešla.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²² Potom zavolala svého muže a řekla: ¹Pošli mi jednoho ze služebníků a ⌈jednu z oslic.⌉^{2 3}Poběžím⁴ k muži Božímu a vrátím se.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. n.: nějakou oslici
3. kohorativ
4. n.: Musím běžet

^{23 1}Zeptal se: ²Proč za ním chceš dnes³ jít? Není novoluní⁴ ani sobota. ⁵Odpověděla: ⌈Pokoj tobě.⌉⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. (dnes — lze gramaticky připojit k této i následující větě)
4. [čas obětí a zvl. svátků (srv. Nu 28,14; 1S 20,5; Neh 10,34; Iz 1,13; Ez 46,1), evidentně doba, kdy se navštěvoval prorok]
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. tj. Měj se dobře / To je v pořádku; srv. v. 26

²⁴ Osedlala oslici a řekla svému služebníkovi: Žeň¹ oslici a ²běž, nezdržuj kvůli mně jízdu,³ jen kdybych ti řekla.

1. srv. 1S 30,20
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. 2S 16,2

²⁵ Jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel.¹ I stalo se, když ji muž Boží z dálky uviděl, že řekl svému služebníkovi Gecházímu: Hle, to je ta Šúnemanka.

1. 2,25; 1Kr 18,19

²⁶ Tak jí ¹běž naproti a ²zeptej se jí: Jak se ti daří?³ Jak se daří tvému muži? Jak se daří chlapci? Ona ⁴odpověděla: Dobře.⁵

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: Máš pokoj; Gn 29,6p
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. h.: Pokoj

²⁷ Když přišla na horu k muži Božímu, chytila ho za nohy. Gechází přistoupil, aby ji odstrčil,¹ ale muž Boží řekl: Nech ji, neboť je jí hořko² v ³duši a Hospodin to přede mnou skryl a neoznámil mi to.

1. n.: vypudil; srv. Dt 6,19
2. 1S 30,6
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁸ Ona řekla: Což jsem od svého pána žádala syna? Což jsem neříkala: Nevzbuzuj ve mně falešné naděje?

²⁹ Elíša řekl Gecházímu: Přepásej¹ svá bedra, vezmi si s ²sebou moji hůl a jdi. Jestliže ³někoho potkáš, nezdrav⁴ ho a jestliže tě ⁵někdo pozdraví,⁶ neodpovídej mu. Polož mou hůl⁷ na chlapcův obličej.

1. Ex 12,11; 1Kr 18,46; Jr 1,17
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: nežehnej; [prakticky tzn.: Nedávej se s ním do řeči]
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. h.: požehná; srv. L 10,4
7. srv. 2,8; Ex 14,16; Sk 19,12

³⁰ Chlapcova matka řekla: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty,¹ ⌈neodejdu od tebe.⌉² Nato vstal a šel za ní.

1. 2,2
2. h.: neopustím tě

³¹ Gechází je ¹předešel, položil hůl na chlapcův obličej, ale žádný o hlas, nikdo tomu nevěnoval pozornost.² Vrátil se mu naproti a oznámil mu: Chlapec se neprobudil.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 18,29!
3. Jr 51,57

³² Elíša vešel do domu a hle, chlapec byl mrtev, položen na jeho¹ posteli.

1. v. 21

³³ Když vešel, zavřel¹ za oběma dveře a modlil se k Hospodinu.

1. srv. L 8,51

³⁴ Pak ¹vylezl² na postel a lehl³ si na chlapce; položil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči, své dlaně na jeho dlaně. A jak se nad ním sklonil, chlapcovo ⁴tělo se zahřálo.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. srv. 1Kr 1,4
3. 1Kr 17,21
4. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499

³⁵ Slezl,^{1 2}prošel se sem a tam po domě,^{3 4}vylezl nahoru, sklonil se nad ním a chlapec sedmkrát kýchl. Pak chlapec otevřel ⁵oči.

1. h.: Odvrátil se; (chápáno jako opak k: vylezl)
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. n : místnosti
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁶ Elíša zavolal Gecházího a řekl: Zavolej tu Šúnemanku.¹ Zavolal ji, a když přišla k němu, řekl: Vezmi² si svého syna.

1. v. 12
2. srv. L 7,15

³⁷ Když přišla, padla k jeho nohám, poklonila¹ se k zemi, vzala² svého syna a ³odešla.

1. 2,15
2. h.: zvedla
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

Smrt v hrnci

³⁸ Elíša se vrátil do Gilgálu. V zemi byl hlad.¹ Proročtí ²žáci ³seděli^{4 5}před ním. Řekl svému služebníkovi: Postav⁶ velký hrnec⁷ a uvař pro prorocké ⁸žáky jídlo.⁹

1. ?8,1; 1Kr 18,2; Rt 1,1; 2S 21,1
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. [později se vžil dodnes užívaný výraz ješiva (zvl. druh školy), odvozený od tohoto slovesa (sedět) (Ben Sira 51,29)]
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. n.: + na oheň; srv. Ez 24,3
7. Sd 6,19v; 1Kr 7,45; 2Pa 35,13
8. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
9. n.: vývar; srv. Ag 2,12; Gn 25,29.34†

³⁹ Jeden z nich ¹odešel do ²polí sbírat ³sléz.⁴ Našel ⌈polní popínavou rostlinu⌉⁵ a posbíral z ní divoké tykve, plný svůj oděv. ⁶Přinesl to a nakrájel do hrnce s jídlem, ačkoliv to nevěděli.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. n.: zeleninu; [h.: světla, tj. světelnou rostlinu — velmi citlivou na světlo (Malva rotundifolia)]
5. n.: psí víno; [Vypadalo podobně jako české psí víno, ale podle plodů šlo zřejmě o kolokvintu obecnou (Colocynthis vulgaris). Její plody jsou silně projímavé. Srv. 1Kr 6,18.]
6. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁴⁰ Pak to nalévali mužům k ¹jídlu. I stalo se, když jedli to jídlo, že začali křičet: Muži Boží, v hrnci je smrt.² A nemohli to jíst.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. [Jeden z arab. názvů kolokvinty je „smrt rostlin“, protože rostliny v jejím sousedství hynou. Možná ji tenkrát nazývali také tak, což by vysvětlovalo výkřik. (Podle chuti se kolokvinta okamžitě pozná.) A možná opravdu šlo o život — je mírně jedovatá.]

⁴¹ Nato řekl: Podejte¹ mouku. Hodil ji do hrnce a řekl: Nalévejte ²lidem, ať jedí! A v hrnci už ³nic špatného nebylo.

1. 2,20
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

Rozmnožení chleba

⁴² Z Baal–šališi¹ přišel nějaký muž a ²přinesl muži Božímu chléb z prvotin, dvacet ječných³ chlebů a čerstvé obilí⁴ v pytli.⁵ Elíša řekl: Dej to ⁶lidem, ať jedí.

1. 1S 9,4
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Sd 7,13
4. Lv 2,14; 23,14†
5. n.: v klasech / nevymlácené?; $
6. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

⁴³ Jeho ¹služebník řekl: Jak to mohu dát ²před sto mužů? Ale on řekl: Dej to ³lidem, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: ⌈Budou jíst a ještě zůstane.⌉⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. h.: Jíst a zůstat

⁴⁴ Dal to tedy ¹před ně, jedli a ještě zůstalo² podle Hospodinova slova.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Mt 14,20

¹ Naamán, velitel armády aramejského krále,¹ byl ²před svým pánem významným³ a vznešeným⁴ mužem, neboť skrze něj dal Hospodin^{5 6}Aramejcům záchranu.⁷ Ten muž byl ⌈udatný hrdina,⌉⁸ ale byl postižen malomocenstvím.⁹

1. [asi Ben–Hadad II. (8,7; 13,3; 1Kr 20,1)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: velkým; srv. Est 9,4p; Jr 5,5p; Př 18,16p; ::1S 18,22; Mt 20,26
4. h.: povznesené tváře; Iz 9,14
5. [svrchovaný Bůh je vládce, který vládne nad osudy všech národů, nejen Izraele (Ez 30,24; Am 2,1—3; 9,7)]
6. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
7. [zřejmě odkaz na jinak nezaznamenané vítězství Aramejců nad Asyřany následně po bitvě u Karkaru (r. 853 př. Kr.); (1Kr 22,1)
8. srv. 15,20p; Sd 11,1; Rt 2,1; 1Kr 11,28p; 2Pa 17,17; 32,21
9. [h. výraz označuje různé druhy kožních nemocí, nikoliv nutně malomocenství v dnešním smyslu; srv. 15,5; Lv 13,2nn; 2S 3,29; L 4,27]

² Když jednou ¹Aramejci ²vytáhli na loupežnou výpravu, odvedli z izraelské země mladé děvče. Sloužilo³ pak Naamánově ženě.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. h.: Bylo před …; (srv. použití předložky v 1., 2. a 3. verši)

³ Řeklo své paní: Kéž by se můj pán dostal ¹před proroka, který je v Samaří.² Potom by ho zbavil malomocenství.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 2,25; 6,19

⁴ Naamán ¹šel a oznámil svému pánu: To děvče z izraelské země povídalo ⌈to a to.⌉²

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. h.: jako toto a jako toto; 9,12

⁵ Na to aramejský král řekl: ¹Nuže,^{2 3}jdi, pošlu izraelskému králi ⁴dopis. Šel tedy a vzal s ⁵sebou deset talentů⁶ stříbra, šest tisíc šekelů⁷ zlata a deset proměnných⁸ rouch.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. srv. 7,9; 1S 9,9
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. [tj. 30 000 šekelů; cca 300 kg]; [pro hodnotu srv. 1Kr 16,24; 20,39; 2Kr 15,19; Est 3,9]
7. [cca 60 kg]; Joz 7,21
8. v. 22n; Gn 45,22p; Sd 14,12n

^{6 1}Přinesl ²dopis izraelskému králi.³ V něm stálo ⁴toto: Až se k tobě ⁵dostane tento ⁶dopis, ⁷viz, že jsem k tobě poslal svého otroka Naamána, abys ho zbavil ⁸malomocenství.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. tj. Jóram; srv. 1,17; 3,1nn; 9,24
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ I stalo se, když izraelský král přečetl ten ¹dopis, že roztrhl² své ³roucho a řekl: Což jsem Bůh, abych usmrcoval či zachovával při životě, že tento posílá ke mně, abych zbavil ⁴člověka ⁵malomocenství? ⌈Rozvažte a pohleďte,⌉⁶ že proti mně hledá záminku.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. 6,30; 1Kr 21,27
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. n.: Uznejte; 1Kr 20,7

⁸ I stalo se, když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své ¹roucho, vzkázal králi: ²Proč jsi roztrhl své ³roucho? ⁴Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)
4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

⁹ Když přišel Naamán se ⌈svými koňmi⌉¹ a s ²vozem, zastavil u vchodu do Elíšova domu.

1. K: svým koněm
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁰ Elíša k němu poslal posla se ¹slovy: ²Jdi a ³umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé ⁴tělo se obnoví⁵ a ⁶budeš čistý.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
5. h.: k tobě vrátí; n.: změní
6. imperativ

¹¹ Naamán se rozhněval, ¹odešel a řekl: Hle, říkal jsem si: ²Jistě vyjde, postaví se, bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, mávat ³rukou k místu⁴ a zbaví mě malomocenství.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. [spíše postiženému nežli svatému — tj. Jeruzalému]; [zřejmě si představoval magické úkony, které si je možno zaplatit, namísto Boží moci spojené s lidskou spoluprací jako poslušností Božího slova]; srv. Neh 4,3

¹² Což nejsou damašské řeky Abána¹ a Parpar² lepší nežli všechny vody izraelské? Cožpak jsem se ne mohl umýt v nich, abych byl čist? Obrátil se a v hněvu ³odcházel.

1. [Q: Amana; Řekové ji nazývali Zlatá řeka; obvykle bývá ztotožňována s dnešní řekou Barada, která vytéká z Antilibanonského pohoří a protéká Damaškem]
2. [dnešní Avadž tekoucí oázami jižně od Damašku, vlévá se do Barady]
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹³ Přistoupili jeho otroci a přemlouvali ho. Říkali: Můj otče,¹ kdyby ti prorok pověděl nějakou velkou^{2 3}věc, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti řekl: Umyj se a ⁴budeš čistý.

1. n : Pane; [oslovení otče zde zdůrazňuje autoritu a vyjadřuje úctu; srv. 2,12; 6,21]
2. n : složitou / těžkou
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. imperativ

¹⁴ Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho ¹tělo se obnovilo² a bylo jako ³tělo malého chlapce -- byl čist.

1. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
2. v. 10; Ex 4,7; n.: změnilo
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Pak se vrátil k muži Božímu, on a celý jeho doprovod.¹ Přišel, postavil se ²před ním a řekl: Hle, ³nyní vím,⁴ že na celé zemi není Bůh,⁵ jenom v Izraeli.⁶ A teď přijmi⁷ dar⁸ od svého otroka.

1. h.: tábor; n.: družina
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. 4,9!; Gn 12,11; 1S 24,21
5. srv. 1Kr 18,21
6. 1S 17,46!
7. h.: si vezmi
8. h.: požehnání; (6× ve StS, např. Gn 33,11; 1S 25,27)

¹⁶ On ale ¹odpověděl: Jakože živ je Hospodin, kterému sloužím,² nepřijmu. Ačkoliv ho nutil,³ aby přijal,⁴ on to odmítl.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 3,14
3. 2,17
4. h.: si vzal; srv. Jr 25,28
5. Gn 14,23; Da 5,17; Mt 10,8!; ::Sk 8,20

¹⁷ Nato Naamán řekl: Když ne, tak ¹dovol, ať je tvému otroku dán náklad prsti,² co unese pár mezků, neboť tvůj otrok již nebude ³připravovat⁴ zápalné ⁵oběti ani ⁶obětní hody jiným bohům, jenom Hospodinu.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. [kvůli v té době běžné představě, že božstvo může být uctíváno pouze na půdě národa, s kterým je svázáno]
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 8,64
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁸ Tuto ¹věc ať Hospodin odpustí tvému otroku: Když můj pán přichází do domu Rimónova,² aby se tam klaněl, opírá se o mou ruku a klaním se v domě Rimónově. Až se budu klanět v domě Rimónově, ať Hospodin odpustí tvému otroku tuto ³věc.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. [„hřmící“, aramejský bůh bouře a války, známý též pod jménem Hadad; srv. Za 12,11]
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

^{19 1}Odpověděl mu: ⌈Jdi v pokoji.⌉² Když od něho ³odešel ⌈na kus cesty,⌉⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. Ex 4,18; Sd 18,6; 1S 1,17; 20,42; 2S 3,21; Mk 5,34
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. h.: vzdálenost země; $

²⁰ Gechází, služebník¹ Elíši, muže Božího, si řekl: Hle, můj pán ušetřil tohoto Aramejce Naamána a nepřijal ²od něj, co ³přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a vezmu si od něj něco.

1. 4,12p
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²¹ Tak se hnal Gechází za Naamánem. Když Naamán uviděl, že za ním někdo běží, ⌈rychle seskočil⌉¹ z vozu a šel mu vstříc. ²Zeptal se: Vše ⌈v pořádku?⌉³

1. h.: padl; srv. Gn 24,64
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: šalóm — Pokoj; srv. 4,26; 2S 10,9

^{22 1}Odpověděl: Vše v pořádku.² Můj pán mě poslal se ³slovy: Hle, přišli ke mně právě z Efrajimského⁴ pohoří dva mládenci z prorockých ⁵žáků. Dej jim, prosím, talent⁶ stříbra a dvě proměnná roucha.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: šalóm — Pokoj; srv. 4,26; 2S 10,9
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 1S 1,1; 1Kr 12,25
5. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
6. v. 5p

²³ Naamán ¹odpověděl: Buď tak laskav,² vezmi si dva talenty. Nutil ho a zabalil dva talenty stříbra do dvou vaků i dvě proměnná roucha a dal to dvěma svým služebníkům, aby to ³před ním nesli.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 6,3
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁴ Když přišel Géchazí na kopec, vzal si to ¹od nich a uložil to v domě. Muže propustil a oni ²odešli.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁵ On pak ¹šel a postavil se před svým pánem. Elíša se ho ²zeptal: Odkudpak,³ Géchází? ⁴Odpověděl: Tvůj otrok nešel nikam.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: + přicházíš; srv. Sd 17,9; Jb 1,7
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁶ On mu řekl: ⌈Nešel jsem v ¹duchu s tebou,⌉² když ten muž sestoupil³ ze svého vozu a šel ti vstříc? Což je čas brát stříbro a brát roucha, ⌈olivové⁴ háje a vinice,⌉⁵ brav a skot, otroky a otrokyně?

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: Nešlo mé srdce
3. h.: se obrátil
4. [Tg sem vkládá slova: a ty jsi zamýšlel koupit olivové … (zřejmě jako vysvětlení, proč jsou zde další věci uvedeny)]
5. [často uváděny ve StS společně, srv. Dt 6,11; Joz 24,13; 1S 8,14]

²⁷ Naamánovo malomocenství ulpí¹ navěky na tobě a na tvém potomstvu.² Nato ³od něj ⁴odešel postižen malomocenstvím,⁵ bílý jako sníh.⁶

1. h.: přilne; srv. Dt 13,18; 28,60
2. Ex 20,5; Joz 7,24
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. v. 1p
6. Ex 4,6

¹ Proročtí ¹žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobýváme^{2 3}před tebou, je pro nás těsné.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. n.: sedáváme
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{2 1}Pojďme k Jordánu, vezměme odtamtud ²každý jeden trám a udělejme si tam místo k bydlení.³ Řekl: Jděte!

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n.: sezení / kde budeme sedět

³ Kdosi řekl: Buď tak laskav,¹ prosím, a pojď se svými otroky. ²Odpověděl: Půjdu.

1. 5,23; Sd 19,6
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁴ Šel tedy s nimi. Přišli k Jordánu a káceli stromy.

⁵ I stalo se, že kdosi porážel¹ kmen² a sekera³ spadla do vody. Křičel: Ach,⁴ můj pane, byla půjčená!⁵

1. srv. 3,19
2. h.: trám
3. h.: železo; srv. Iz 10,34; Kaz 10,10
4. (srv. s použitím u slova Hospodin: Joz 7,7; Jr 1,6)
5. h.: vyžádaná

⁶ Muž Boží se ¹zeptal: Kam spadla? Když mu to místo ukázal, uřízl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁷ Řekl: Vytáhni si ji. Vztáhl ¹ruku a vzal si ji.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Aramejský pokus zajmout Elíšu

⁸ Když aramejský král vedl válku proti Izraeli, poradil se se svými otroky: Na tom a tom místě bude můj ¹tábor.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

⁹ Muž Boží však izraelskému králi vzkázal: Měj se na pozoru, abys neprocházel tímto místem, neboť tam táboří ¹Aramejci.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁰ Izraelský král poslal posly na to místo, o kterém mu muž Boží ¹pověděl a varoval² ho, a měl se tam na pozoru; a to se stalo ne jednou či dvakrát.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. Ez 3,19nn
3. Neh 13,20

¹¹ ⌈¹Mysl aramejského krále byla kvůli ²tomu rozbouřená.⌉³ Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich je⁴ s izraelským králem?

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. n : Aramejský král byl kvůli tomu velmi rozrušen
4. n : donáší …

¹² Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi ¹věci, které mluvíš ve své ložnici.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹³ Řekl: Jděte a podívejte se, kde je. Pak pošlu a zajmu ho. Oznámili mu: ¹Je v Dótanu.²

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. [asi 18 km od Samaří]

¹⁴ Poslal tam koně a ¹vozy, ohromné² vojsko. ³Přitáhli v noci a obklíčili město.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: těžké; srv. Iz 36,2; 1Kr 3,9
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

^{15 1}Služebník muže Božího vstal časně ráno, vyšel, a hle, ⌈vojsko bylo kolem města,⌉^{2 3}koně i ⁴vozy. Jeho služebník⁵ se ho ⁶zeptal: Ach, můj pane, co budeme dělat?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: město bylo obklíčené vojskem
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 4,12; h.: chlapec; [jeden ze dvou veršů (Ex 33,11), kde je současně tento výraz i výraz jednoznačně označující služebníka (ptc. od slsa sloužit); srv. též 2S 13,17n; 1Kr 10,5]
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{16 1}Odpověděl: Neboj se, protože ⌈s námi jich je víc než s nimi.⌉²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: těch, kdo jsou s námi, je víc, než těch, kdo jsou s nimi; 2Pa 32,7

¹⁷ Pak se Elíša modlil: Hospodine, ¹otevři jeho oči, ať vidí. A Hospodin otevřel služebníkovy oči a viděl, hle, ⌈²pohoří³ kolem⁴ Elíši bylo plné⁵ koní a ohnivých⁶ vozů.⌉⁷

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
3. v h. je sice sg., ale na mnoha místech výraz označuje nikoli jednu horu, ale pohoří (např. Dt 32,49; 1S 1,1)
4. Ž 125,2; 34,8
5. (podle použití slsa na jiných místech se nedá určit, jestli uvnitř, nebo na povrchu; srv. Sd 16,27; Iz 13,21; ovšem ::Iz 22,7; 28,8; Jr 51,5)
6. 2,11; Za 2,9
7. n.: hora plná koní … byla kolem Elíši

¹⁸ Jak k němu Aramejci sestupovali, modlil se Elíša k Hospodinu: ¹Raň tento národ slepotou.² A ranil je slepotou podle Elíšova slova.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Gn 19,11!; Sk 13,11

¹⁹ Elíša jim řekl: Toto není ta cesta a to město. Pojďte za mnou a ¹přivedu vás k muži, kterého hledáte. Pak je ²přivedl do Samaří.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁰ I stalo se, když přišli do Samaří, že Elíša řekl: Hospodine, otevři jejich¹ oči, ať vidí. Hospodin otevřel jejich oči a viděli, ²že jsou uprostřed Samaří.

1. h.: těchto
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

²¹ Když je uviděl izraelský král, ¹zeptal se Elíši: Mám je pobít,² můj otče?³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. TM uvádí dvakrát za sebou stejný tvar (poprvé s tázací částicí): pobiji; zdá se, že druhý tvar je písařským omylem
3. 2,12; 5,13; 13,14; Gn 45,8

^{22 1}Odpověděl: Nepobíjej. Cožpak jsi je zajal svým mečem a ²lukem, že je chceš pobít? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí a pak ať jdou ke svému pánu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²³ Uspořádal jim velkou hostinu, jedli a pili a pak je propustil a oni šli ke svému pánu. A aramejské loupežné hordy již znovu do izraelské země ¹nepřitáhly.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

Hlad v Samaří

²⁴ I stalo se později, že aramejský král Ben–hadad¹ shromáždil celé své vojsko,^{2 3}vytáhl a oblehl⁴ Samaří.

1. 1Kr 20,1p
2. 3,9p
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. [prav. r. 850 př. Kr.]

²⁵ V Samaří nastal velký hlad.¹ Hle, obléhali ho tak dlouho , že oslí hlava byla za osmdesát stříbrných² a čtvrtina ³kabu⁴ ⌈holubího trusu⌉⁵ za pět stříbrných.

1. 4,38
2. srv. 1Kr 10,29
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. [asi 1/6 sey (1Kr 18,32); asi 1,2 litru, tedy zde 0,3 litru]
5. [dle TNK + M. Cogan, H. Tadmor („II Kings“) je to idiom pro nepoživatelné lusky svatojánského chleba]

²⁶ Když se jednou izraelský král procházel po ¹hradbách, volala k němu úpěnlivě nějaká žena: Pomoz, můj pane a králi.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

^{27 1}Odpověděl: Jestliže ti nepomůže Hospodin, odkud mám vzít pro tebe pomoc?² Snad z ⌈³humna či z ⁴lisu?⌉⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Ž 121,1
3. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
4. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
5. srv. Dt 15,14; Oz 9,2

²⁸ Král se jí pak ¹zeptal: Co je ⌈s tebou?⌉^{2 3}Odpověděla: Tato žena mi řekla: Dej svého syna a sníme⁴ ho dnes a mého syna sníme zítra.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: ti; 1Kr 1,16p
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Dt 28,53.57; Pl 4,10

²⁹ Uvařily jsme mého syna a snědly jsme ho. Další den jsem jí řekla: Dej svého syna a sníme ho. Ale ona svého syna ukryla.

³⁰ I stalo se, když král uslyšel slova té ženy, že roztrhl¹ své ²roucho; jak se procházel po ³hradbách, lid viděl, ⁴že má vespod na ⁵těle žíněné roucho.

1. 5,7; 11,14*
2. pl., množné číslo (plurál)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³¹ Řekl: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá,¹ jestliže dnes zůstane hlava Elíši, syna Šáfatova, na něm.

1. 1Kr 2,23*

³² Elíša tehdy ¹seděl ve svém domě a starší ²seděli s ním. Král poslal ³kohosi ⁴před sebou. Dříve nežli k němu posel přišel, řekl Elíša starším: Vidíte, že ten vrah⁵ poslal kohosi srazit mi hlavu? Hleďte, až přijde posel, zavřete dveře a držte ho za dveřmi. Což to není za ním zvuk kroků jeho pána?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. h.: vrahův syn; srv. např. 2S 3,34 (zvrhlík — syn zvrácenosti) atd.

³³ Ještě s nimi mluvil, a ¹tu k němu sestupoval posel a řekl: Hle, toto zlo je od² Hospodina. Proč mám mít ještě naději³ v Hospodinu?

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. srv. Mi 1,12; 1S 16,14
3. ::Mi 7,7; Pl 3,21; Iz 40,31

¹ Elíša řekl: ⌈Slyšte Hospodinovo slovo:⌉¹ Toto praví Hospodin: ⌈Zítra touto dobou⌉² bude v samařské bráně sea³ mouky za šekel⁴ a dvě sey ječmene za šekel.

1. [první z 24 takovýchto příkazů v StS; 2Pa 18,18; Iz 1,10; Jr 2,4p; Ez 13,2; srv. Gn 15,1p
2. 1S 9,16
3. [asi 7,3 litru; 1S 25,18; 1Kr 18,32p]
4. [asi 11 gramů; ačkoliv to byl asi dvojnásobek obvyklé ceny, přesto to bylo neuvěřitelné zlepšení — srv. 6,25]

² Nato promluvil k muži Božímu kapitán, o jehož ruku se král¹ opíral, a řekl: Hle, i když Hospodin udělá průduchy² do nebes, cožpak se ³to stane? Elíša ⁴odpověděl: Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.

1. 5,18
2. Gn 8,2; Iz 24,18; Mal 3,10
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

Podivuhodná záchrana města

³ U vchodu¹ do brány byli čtyři malomocní² muži. Řekli ³jeden druhému: Co tady sedíme, dokud nezemřeme?

1. Lv 13,46
2. 5,1p
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁴ Kdybychom si řekli: ¹Pojďme do města, ve městě je hlad a zemřeme tam. Jestliže zůstaneme tady, také zemřeme. Nuže pojďme, přeběhneme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají při životě, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁵ Vstali tedy ⌈před rozedněním⌉¹ a ²šli do aramejského tábora. Když přišli na kraj aramejského tábora, hle, ³nikdo tam nebyl.

1. h.: za soumraku; Ž 119,147
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁶ To ¹Panovník způsobil, že v aramejském táboře uslyšeli² zvuk ³vozů, zvuk ⁴koní, zvuk velkého vojska, takže řekli ⁵jeden druhému: Hle, izraelský král proti nám najal⁶ krále chetejské a krále egyptské, aby proti nám ⁷vytáhli.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 2S 5,24
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. srv. 2S 10,6; Dt 23,5
7. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁷ Vstali a utíkali ⌈před rozedněním.⌉¹ Opustili své stany, své koně a ²osly, celý tábor tak, jak byl, a utíkali, ⌈aby si zachránili život.⌉³

1. h.: za soumraku; Ž 119,147
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: k svým duším / k záchraně svých duší; Dt 4,15

⁸ Když přišli ti malomocní na kraj tábora, vešli do jednoho stanu, jedli, pili a vzali odtamtud stříbro, zlato a šaty. Pak ¹odešli a schovali to. Nato se vrátili, vešli do jiného stanu, vzali i odtamtud, ²odešli a schovali to.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁹ Potom řekli ¹jeden druhému: ²Nejednáme správně.³ Tento den je dnem dobré zprávy,⁴ a my mlčíme. Jestliže budeme čekat do svítání, dopadne na nás vina. ⁵Nuže, ⁶pojďme a oznámíme to v královském ⁷paláci.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Jr 48,30
4. 2S 18,20
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

^{10 1}Šli tedy, zavolali ²vrátné³ města a oznámili jim: Přišli jsme do aramejského tábora, a hle, ⁴nikdo tam nebyl, ani hlásek člověka, jenom přivázaní ⁵koně a ⁶osli a stany tak, jak byly.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2S 18,26
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)

¹¹ Vrátní to ¹vyhlásili, až to bylo oznámeno u vnitř královského ²paláce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹² Král v noci vstal a řekl svým otrokům: ¹Povím vám, co nám udělali ²Aramejci: Vědí, že hladovíme. Vyšli z tábora, aby se skryli v poli. Řekli si: Až vyjdou z města, chytíme je živé a vejdeme do města.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹³ Jeden z jeho otroků odpověděl: Ať vezmou pět¹ ze zbylých koní, kteří ⌈ve městě⌉² zůstali, ³a budou jako celý izraelský dav, ⌈který ⌈ve městě⌉^{4 5}zůstal; budou jako celý izraelský dav, který⌉^{6 7}zahynul. Pošleme je a uvidíme.

1. (ve smyslu: pár)
2. h.: v ní
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. h.: v ní
5. pl., množné číslo (plurál)
6. (h. text se nápadně opakuje a zdá se, že jde o ditografii — chybné opsání stejného textu dvakrát)
7. pl., množné číslo (plurál)

¹⁴ Vzali tedy dva koňské ¹vozy a král je poslal za aramejským vojskem² se ³slovy: Jděte a podívejte se.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 3,9p
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Šli za nimi až k Jordánu, a hle, celá cesta byla plná šatů a předmětů,¹ které ²Aramejci odhazovali, jak pospíchali.³ Poslové se vrátili a oznámili to králi.

1. n.: výstroje; 1S 17,22
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 2S 4,4

¹⁶ Lid vyšel a plenili¹ aramejský tábor. I stalo se, že sea mouky byla za šekel a dvě sey ječmene za šekel, podle Hospodinova slova.

1. 1S 14,36

¹⁷ Král ustanovil kapitána, o jehož ruku se opíral, nad bránou, ale lid ho v bráně ušlapal a zemřel, podle toho, co pověděl muž Boží, když promluvil, jakmile k němu ¹přišel král.

1. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

¹⁸ I stalo se, když promluvil muž Boží ke králi ¹slovy: Zítra touto dobou budou v samařské bráně dvě sey ječmene za šekel a sea mouky za šekel,

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁹ že promluvil k muži Božímu kapitán a řekl: Hle, i když Hospodin udělá průduchy do nebes, cožpak se ¹to stane? A Elíša ²odpověděl: Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁰ A stalo se mu tak: Lid ho ušlapal v bráně a zemřel.

¹ Elíša promluvil k ženě,¹ jejíhož syna oživil, a řekl: Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej² jako cizinec, kde se³ dá, protože Hospodin vyhlásil hlad⁴ a již přišel na zemi na sedm let.

1. 4,8—37
2. Sd 17,8; Rt 1,1
3. h.: kdekoli můžeš přebývat jako cizinec
4. 6,25; Gn 12,10

² Žena vstala a učinila podle slova muže Božího: Šla ona i její dům a pobývala jako cizinec v pelištejské zemi po sedm let.

³ I stalo se po sedmi letech, že se ta žena vrátila z pelištejské země a ¹šla se na králi domáhat svého domu a svého pole.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁴ Tehdy král hovořil s Gecházím, služebníkem¹ muže Božího, a řekl: Vyprávěj mi o všech velkých činech, které Elíša učinil.

1. 4,12p

⁵ Když vyprávěl králi o tom, jak oživil mrtvého, ¹právě přišla ta žena, jejíhož syna oživil, aby se domáhala na králi svého domu a svého pole. Gechází řekl: Můj pane a králi, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša oživil.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁶ Král se na to té ženy vyptal a ona mu to vyprávěla. Pak jí král ¹ustanovil jednoho dvorního úředníka a řekl mu: Vrať všechno, co jí patří; všechnu úrodu pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

Elíša a Chazael

⁷ Elíša přišel do Damašku.¹ Aramejský král Ben–hadad byl nemocen. Bylo mu oznámeno: Přišel sem muž Boží.

1. [nastal čas provést úkoly, které původně dostal Elijáš (1Kr 19,15); jedná se o r. 843 př. Kr., jelikož anály asyr. vládce Šalmanesera III. zaznamenávají asyr. vítězství nad Ben–hadadem (II.) r. 846 a nad Chazaelem r. 842]

⁸ Král řekl Chazaelovi: Vezmi s ¹sebou dar, jdi muži Božímu naproti a ²dotaž se skrze něj Hospodina ³slovy: Zotavím se z této nemoci?⁴

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 1,2

⁹ Chazael mu tedy šel naproti. Vzal s ¹sebou dar, všelijaké dobré věci² Damašku, náklad čtyřiceti velbloudů. Přišel, zastavil ³před ním a řekl: Tvůj syn,⁴ aramejský král Ben–hadad, mě k tobě poslal se ⁵slovy: Zotavím se z této nemoci?

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Dt 6,11; Neh 9,25
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. viz 6,21p
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Elíša mu ¹odpověděl: Jdi, ⌈řekni mu: ²Určitě se zotavíš, ale Hospodin⌉³ mi ukázal, že ⁴jistě zemře.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. n. dle K: řekni: Určitě se nezotavíš. Hospodin
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹¹ ⌈Jeho tvář strnula,⌉¹ ⌈předlouho na něj zíral⌉² a pak se muž Boží rozplakal.

1. h.: Zastavil svou tvář
2. h.: postavil svůj zrak až hanba (srv. 2,17; Sd 3,25)

¹² Chazael se ¹zeptal: ²Proč můj pán pláče? On ³odpověděl: Protože vím, co zlého ⁴spácháš vůči synům Izraele. Jejich pevnosti pošleš do ohně, jejich mládence pozabíjíš mečem, jejich děti rozdrtíš⁵ a jejich těhotné rozpáráš.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Na 3,10; Iz 13,16
6. Am 1,13

¹³ Chazael řekl: Jak by mohl tvůj otrok, pouhý pes,¹ udělat ²něco tak velkého? Elíša ³odpověděl: Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.

1. 1S 17,43; 2S 9,8
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Pak ¹odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho ²zeptal: Co ti říkal Elíša? ³Odpověděl: Řekl mi, že se ⁴určitě zotavíš.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁵ Příštího dne se stalo, že vzal přikrývku,¹ namočil do vody a rozprostřel na jeho tvář, takže zemřel. Chazael pak kraloval² místo něj.

1. HL, ale srv. příbuzné slovo: rouška — 1S 19,13.16
2. [vládl od r. 842 př. Kr. do r. 806 či 796 (13,24; Am 1,4)]

Judský král Jóram

¹⁶ V¹ pátém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, když byl Jóšafat judským králem, se stal judským králem král Jóram,² syn Jóšafatův.

1. //2Pa 21,5—10
2. v oddíle se (zde a na některých dalších místech) vyskytují dvě varianty téhož h. jména — Jóram a Jehóram

¹⁷ Bylo mu třicet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě osm¹ let.

1. [tj. 848—841 př. Kr.]

¹⁸ Chodil po cestě izraelských králů, tak jak to činil dům Achabův, protože Achabova dcera¹ byla jeho ženou. ²Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích.

1. [jmenovala se Atalja (dcera Achaba, ale asi ne Jezábely — v. 26) a měla na Jórama podobný vliv jako Jezábel na Achaba (1Kr 16,31; 19,1n)]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Hospodin však nechtěl zničit¹ Judu kvůli svému otroku² Davidovi, protože mu ³slíbil, že dá jemu i jeho synům lampu⁴ po všechny dny.

1. 13,23; Gn 6,13; Dt 9,26
2. 20,6; 2S 3,18
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 11,36p

²⁰ Za jeho dnů se ¹Edómci ⌈vzbouřili proti judské ²moci⌉³ a ustanovili nad sebou krále.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. n.: dostali z područí Judy

²¹ Jóram tehdy přitáhl k Sáíru¹ a s ním celá vozba. I stalo se, že v noci vstal a udeřil na ²Edómce, kteří obkličovali jej i velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům.

1. [bývá ztotožňována se Sóarem (Gn 13,10) anebo Síorem, 8 km od Chebrónu (Joz 15,54)]
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²² Proto se vzbouřili ¹Edómci proti judské ²moci až do tohoto dne. Tak se v té době vzbouřila i Libna.³

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Iz 37,8; Joz 21,13

²³ Ostatní Jóramovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁴ Jóram ⌈ulehl se svými otci⌉¹ a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

1. 1Kr 1,21p; [tato vazba je v 2Kr použita nejvícekrát (14×)]

Judský král Achazjáš

²⁵ V¹ dvanáctém² roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal judským králem král Achazjáš, syn Jóramův.

1. //2Pa 22,1—6
2. [841 př. Kr.]

²⁶ Achazjášovi ¹bylo dvacet dva² let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja,³ dcera izraelského krále Omrího.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. 2Pa 22,2p
3. v. 18p

²⁷ Chodil po cestě domu Achabova a ¹páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův, protože byl zetěm domu Achabova.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{28 1}Vytáhl s Jóramem, synem Achabovým, k Rámot–gileádu do boje proti aramejskému králi Chazaelovi, ale Aramejci Jórama ranili.²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 2S 10,18

²⁹ Nato se vrátil král Jóram do Jizreelu, aby se vyléčil z ran, ⌈které mu Aramejci způsobili⌉¹ v Rámě, když bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achazjáš, syn Jóramův, se ²přišel na Jórama, syna Achabova, do Jizreelu podívat,³ protože byl nemocný.

1. h.: kterými ho A. ranili; 9,15
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
3. Ž 41,7p

¹ Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých ¹žáků a řekl mu: Přepásej svá bedra,² vezmi si s ³sebou tuto lahvičku⁴ s olejem a jdi do Rámot–gileádu.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. 4,29
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. 1S 10,1

² Až tam přijdeš, vyhledej tam Jehúa,¹ syna Jóšafata, syna Nimšího.^{2 3}Jdi, ⁴vezmi ho zprostřed jeho bratří⁵ a ⁶přiveď ho do nejzazšího pokoje.

1. 1Kr 19,16
2. [V asyr. záznamech je nazýván synem Omrího, evidentně ve volném slova smyslu. Černý obelisk Šalmanesera III., kde je zapsáno, že Jehú odváděl dávky, je datován z r. 841 př. Kr. a je jedním z pevných bodů v chronologii králů StS.]
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. [prav. v širším slova smyslu — přátel, resp. kolegů důstojníků]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³ Pak ¹vezmi lahvičku² s olejem, ³vylej mu ho na hlavu a ⁴řekni: Toto praví Hospodin: ⁵Mažu tě za krále nad Izraelem. Nato ⁶otevři dveře a ⁷utíkej, na nic ⁸nečekej.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 1S 10,1
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁴ A tak šel prorokův služebník¹ do Rámot–gileádu.

1. v TM se opakují dvakrát za sebou slova služebník (chlapec / mládenec — Jr 1,6p), prav. z důvodu ditografie; n.: mládenec, prorokův služebník (h. výraz pro mládence je často používán pro služebníka, zde by teoreticky mohly být použity — pokud nejde o písařský omyl — oba významy vedle sebe); 4,12p

⁵ Když přišel, ¹uviděl tam ²sedět spolu velitele vojska. Řekl: Mám pro tebe slovo,³ veliteli. Jehú se ⁴zeptal: Pro koho z nás? ⁵Odpověděl: Pro tebe, veliteli.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n : zprávu
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁶ Vstal,^{1 2}šel do domu a on vylil na jeho hlavu olej a řekl mu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ³Mažu tě za krále nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem.

1. n.: + Jehú
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁷ Vybiješ dům Achaba, svého pána, a tak pomstím prolitou krev ¹otroků proroků a prolitou krev všech Hospodinových otroků z ruky Jezábely.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁸ Vyhyne celý dům Achabův, vyhladím Achabovi ⌈močícího na stěnu,⌉¹ zadržovaného i propuštěného² v Izraeli.

1. 1S 25,22p
2. 14,26; 1Kr 21,21

^{9 1}Naložím s domem Achabovým jako s domem Jarobeáma, syna Nebatova, a s domem Baeši, syna Achijášova.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁰ A Jezábelu sežerou psi na dílu pole v Jizreelu a nebude, kdo by ji pohřbil.¹ Pak otevřel dveře a utekl.

1. v. 35; Ž 79,2

¹¹ Když Jehú vyšel k otrokům svého pána, zeptali¹ se ho: Vše² v pořádku? ³Proč k tobě přišel ten potřeštěnec?^{4 5}Odpověděl jim: Znáte toho muže a jeho ⁶řeči.⁷

1. TM: sg.
2. 5,21
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
4. 1S 21,16
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. n.: stěžování; 1S 1,16

¹² Řekli mu: Klameš.^{1 2}Pověz nám to. ³Odpověděl: ⌈To a to⌉⁴ mi řekl: Toto praví Hospodin: Mažu tě za krále nad Izraelem.

1. n.: To je lež
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. srv. 5,4; Joz 7,20; 2S 17,15

¹³ Rychle vzali ¹každý svůj šat, položili ho před² něj na holé³ schody, zatroubili⁴ na beraní roh a ⁵volali: Jehú se stal králem.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: pod
3. h.: kost; $
4. 1Kr 1,39
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Tak se Jehú, syn Jóšafata, syna Nimšího, spikl proti Jóramovi. (Tehdy Jóram, on a celý Izrael, ¹chránil Rámot–gileád ²před aramejským králem Chazaelem.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Ale král Jóram se vrátil, aby se vyléčil v Jizreelu z ran, které mu způsobili Aramejci, když bojoval proti aramejskému králi Chazaelovi.) Jehú řekl: Jestliže je toto vaším ¹přáním, ať nikdo ²neunikne z města, aby šel a oznámil to v Jizreelu.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. podstatné jméno

¹⁶ Jehú nasedl a jel do Jizreelu, protože tam Jóram ležel a judský král Achazjáš se ¹přišel na Jórama podívat.

1. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

^{17 1}Strážný stál na věži v Jizreelu a viděl přijíždět Jehúův houf.² Řekl: Vidím houf lidí. Jóram nato řekl: Vezmi jezdce a pošli jim ho naproti; ať se ³zeptá, jestli je vše v pořádku.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: spoustu; srv. Iz 60,6; Ez 26,10
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{18 1}Jezdec na koni mu ²vyjel naproti a řekl: Takto se ³ptá král: Vše v pořádku? Jehú ⁴odpověděl: Co je ti do pořádku? Zařaď se za mě! ⁵Strážný oznámil: Posel dojel až k nim, ale nevrací se.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁹ Poslal druhého ¹jezdce na koni. Přijel k nim a řekl: Takto se ²ptá král: Vše v pořádku? Jehú ³odpověděl: Co je ti do pořádku? Zařaď se za mě!

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{20 1}Strážný oznámil: Přijel až k nim, ale nevrací se. Ta jízda vypadá jako jízda Jehúa, syna Nimšího. Žene se ⌈jako šílený.⌉²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: v šílenství

²¹ Jóram řekl: Zapřáhni. Zapřáhl jeho vůz a izraelský král Jóram i judský král Achazjáš vyjeli ¹každý ve svém voze a ²jeli naproti Jehúovi. Potkali ho na poli Nábota Jizreelského.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²² I stalo se, když Jóram uviděl Jehúa, že se ¹zeptal: Vše v pořádku, Jehú? On ²odpověděl: Jaký pořádek, dokud jsou zde smilstva³ tvé matky Jezábely a její mnohá kouzla?⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Oz 4,12; Na 3,4
4. Iz 47,9

²³ Jóram obrátil koně,¹ utíkal a ²volal na Achazjáše: Zrada, Achazjáši!

1. h.: své ruce; 1Kr 22,34p
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁴ Jehú ⌈napjal luk⌉¹ a zasáhl Jórama mezi ramena.² Šíp ⌈mu ³pronikl⁴ srdcem⌉⁵ a on klesl do ⁶vozu.

1. h.: naplnil svou ruku lukem
2. h.: paže; n : do prsou (srv. Za 13,6)
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. 2S 2,23
5. h.: p. skrze jeho srdce
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁵ Jehú řekl svému kapitánovi Bidkarovi: Vezmi ho a hoď na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň, jak jsme spolu¹ jezdili ve spřežení za jeho otcem Achabem a Hospodin nad ním vynesl tento výnos:

1. h.: + já a ty

^{26 1}Jistě jsem včera spatřil prolitou krev Nábota² a prolitou krev jeho synů, je Hospodinův výrok, a odplatím³ ti na tomto poli, je Hospodinův výrok. Nyní ho vezmi a hoď na to pole podle Hospodinova slova.

1. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
2. 1Kr 21,19
3. Sd 1,7; 2S 3,39; Ž 91,8; Jr 25,14

²⁷ Když to judský král Achazjáš viděl, utíkal ¹směrem k Bét–haganu. Ale Jehú jej pronásledoval a řekl: ⌈Také toho zabijte. Ranili ho ve voze⌉² na svahu Gúru, který je u Jibleámu.³ Utekl sice do Megida, ale tam zemřel.

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
2. TM: Také toho, zabijte ho (hakkuhú) na voze; z důvodu ditografie zde prav. chybí stejné sloveso — zabili ho (srv. sf. na konci obou výrazů! — wajjakkuhú)
3. Joz 17,11

²⁸ Jeho otroci ⌈jej dovezli ve voze⌉¹ do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě s jeho otci v Městě Davidově.

1. var.: naložili ho na vůz a dovezli ho

²⁹ Achazjáš se stal králem nad Judou v jedenáctém roce vlády Jórama, syna Achabova.

³⁰ Jehú jel do Jizreelu. Když se o tom Jezábel doslechla, nalíčila¹ si ²oči, upravila³ si ⁴hlavu a vyhlížela z okna.

1. h.: proměnila si líčidlem; srv. Jr 4,30
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: dala si do pořádku
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³¹ Když přijel Jehú do brány, ¹zeptala se ho: Vše v pořádku, Zimrí,^{2 3}vrahu svého pána?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [sarkastické pojmenování podle královraha (asi 45 let předtím) — 1Kr 6,8—20]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³² ⌈Podíval se na okno⌉¹ a ²zavolal: Kdo je se mnou, kdo? Vyhlédli k němu dva nebo tři dvorní úředníci.

1. h.: Pozvedl svou tvář k oknu
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³³ Řekl: Shoďte¹ ji.² Shodili ji a její krev vystříkla na zeď a na koně a ti ji ušlapali.³

1. h.: Opusťte
2. dle Q + mnoha rkpp.; K: ho
3. TM: sg.

³⁴ Pak vešel, a když se najedl a napil, řekl: Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji, vždyť je to královská¹ dcera.

1. 1Kr 16,31

³⁵ Šli, aby ji pohřbili, ale nenašli ji, jenom lebku, nohy a ruce.¹

1. h.: dlaně rukou; v. 10

³⁶ Vrátili se a oznámili mu to. Řekl: Takové bylo Hospodinovo slovo, které promluvil ¹prostřednictvím svého otroka² Elijáše Tišbejského: Na území Jizreelu budou žrát psi ³tělo Jezábely.⁴

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. 10,10; Dt 34,5p
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 21,23

³⁷ A Jezábelina mrtvola bude jako hnůj¹ na ²povrchu země na území Jizreelu, takže nikdo ne bude moci říct: Toto je Jezábel.

1. Ž 83,11; Jr 8,2
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹ Achab měl v Samaří sedmdesát synů.¹ Jehú napsal ²dopisy a poslal je do Samaří ⌈jizreelským knížatům,⌉³ starším a ⌈Achabovým ⁴vychovatelům⌉⁵ se ⁶slovy:

1. [může zahrnovat také vnuky (počet Achabových manželek neznáme)]; srv. Sd 8,30; 12,14
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. některé rkpp. LXX a Vul: knížatům města
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. tj. vychovatelům A. potomků, srv. 2S 4,4; Iz 49,23
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

² Nuže, jakmile se k vám ¹dostane² tento ³dopis -- jsou u vás přece synové vašeho pána, jsou u vás vozy a koně, opevněné město a zbroj --

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 5,6
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³ vyhlédněte¹ si toho nejlepšího a nejvhodnějšího ze synů svého pána, ustanovte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána.

1. 1S 16,1.17

⁴ Oni se však převelice¹ báli; řekli si: Hle, dva králové ²před ním neobstáli, jak bychom mohli obstát my?

1. Nu 14,7p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁵ Proto ten, kdo byl nad domem,¹ i ten , kdo byl nad městem, starší i ²vychovatelé vzkázali Jehúovi: Jsme tvoji otroci³ a všechno, co nám řekneš, uděláme. Neustanovíme si ⁴nikoho králem, dělej, co je ⌈ti libo.⌉⁵

1. tj. správce paláce; 4,6p
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Joz 9,8
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. h.: dobré ve tvých očích; 2S 19,28

⁶ Napsal jim druhý ¹dopis se ²slovy: Jestliže jste se mnou a posloucháte můj hlas, vezměte hlavy³ mužů, synů svého pána, a ⁴přineste mi je zítra touto dobou⁵ do Jizreelu. Královských synů bylo sedmdesát mužů a byli u významných⁶ lidí města, kteří je vychovávali.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. [příkaz Jehúa je dvojznačný — bylo možno ho pochopit obrazně — hlavy jako předáky, vůdce (např. Mi 3,11 + 1Kr 8,1) — anebo doslovně]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. 7,1.18; 1Kr 19,2!; 20,6
6. h.: velkých; v. 11; 5,1

⁷ I stalo se, když se k nim ¹dostal ²dopis, vzali královské syny, pobili sedmdesát mužů, jejich hlavy položili do košů a poslali mu je do Jizreelu.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁸ Přišel posel a oznámil mu: ¹Přinesli hlavy² královských synů. On nato řekl: Složte je na dvě hromady u vchodu do brány až do rána.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 2S 4,8

⁹ I stalo se ráno, že vyšel, postavil se a řekl všemu lidu: Jste nevinní.¹ Hle, já jsem se spikl proti svému pánu a zabil jsem ho. Ale kdo zabil všechny tyto?

1. h.: spravedliví

¹⁰ Uznejte tedy, že nic z Hospodinova slova, které Hospodin promluvil proti domu Achabovu, nepadlo¹ na zem. Hospodin učinil, jak promluvil ²prostřednictvím svého otroka Elijáše.

1. 1S 3,19
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹¹ A Jehú pobil všechny,¹ kteří zůstali domu Achabovu v Jizreelu, všechny jeho významné lidi, ²přátele a ³kněze, až mu nezůstal nikdo, kdo by přežil.⁴

1. [Jehú překročil zodpovědnost jemu danou a jednal na základě vlastních politických zájmů; srv. 9,7; Oz 1,4!]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Dt 3,3

¹² Potom vstal, ¹odešel a šel do Samaří. Když byl na cestě u pastýřského Bét–ekedu,

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹³ potkal Jehú bratry¹ judského krále Achazjáše. ²Zeptal se: Kdo jste? ³Odpověděli: Jsme Achazjášovi bratři a ⁴přišli jsme ⌈se zeptat, jak se daří⌉⁵ synům krále a synům královny.

1. [asi v širším slova smyslu: příbuzné]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
5. h.: k pokoji; srv. 4,26

¹⁴ Řekl: Chyťte je živé. Chytili je živé a pobili je v jámě u Bét–ekedu, čtyřicet dva mužů; ¹nikoho z nich neponechali.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 1S 14,36; 1Kr 15,29; 16,11

¹⁵ Když šel Jehú odtamtud, potkal Jónadaba,¹ syna Rekábova, jak jde proti němu. Pozdravil² ho a ³zeptal se ho: ⌈Je tvé srdce upřímné tak, jako je mé srdce upřímné vůči tvému srdci?⌉⁴ Jónadab ⁵odpověděl: Je. Jestliže je, podej⁶ mi ⁷ruku. Podal mu ⁸ruku a on ho ⁹vzal k sobě do vozu.

1. Jr 35,6nn
2. h.: Požehnal; 4,29
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. n : Myslíš to se mnou tak dobře jako já s tebou
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. Ezd 10,19; Ez 17,18; Pl 5,6
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
9. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Pak řekl: Pojeď se mnou a podívej¹ se na mou horlivost pro Hospodina. A nechal² ho jet ve svém voze.

1. n : uvidíš (srv. gram. Př 3,4)
2. tak LXX; Pš; Vul; TM: sg.

¹⁷ Když přijel do Samaří, pobil všechny, kteří zůstali Achabovi¹ v Samaří, zcela² ho vyhladil, podle Hospodinova slova, které promluvil k Elijášovi.

1. 9,8
2. 1Kr 15,26

¹⁸ Nato Jehú shromáždil všechen lid a řekl jim: Achab sloužil Baalovi málo, Jehú mu bude sloužit víc.

¹⁹ Nuže zavolejte ke mně všechny Baalovy proroky, všechny, kdo mu otročí, všechny jeho kněze, ¹nikdo ať nechybí, protože chystám velký obětní hod pro Baala. Ten, kdo by chyběl, nezůstane naživu. Jehú však ²jednal lstivě,³ aby vyhubil ty, kdo otročili Baalovi.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. srv. Jr 9,3; Oz 12,4p; jméno: Jákob

²⁰ Jehú řekl: Nachystejte¹ shromáždění pro Baala! A bylo svoláno.

1. h.: Posvěťte

²¹ Jehú vzkázal do celého Izraele a přišli všichni, kdo otročili Baalovi, nezůstal ¹nikdo, kdo by nepřišel. Přišli do Baalova domu a Baalův dům se naplnil ⌈hlava na hlavu.⌉²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: ústa na ústa; n.: od jednoho konce k druhému; srv. Sd 16,27

²² Jehú řekl tomu, kdo byl nad šatnou: ¹Přines oděv pro všechny, kdo otročí Baalovi. ²Přinesl jim oděv.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²³ Jehú s Jónadabem, synem Rekábovým, přišel do Baalova domu a řekl těm, kdo otročili Baalovi: Porozhlédněte se a podívejte se, zdali tu s vámi není někdo z otroků Hospodinových, zdali jsou zde jenom ti, kdo otročí Baalovi.

²⁴ Když vešli ¹obětovat ⌈oběti a zápaly,⌉² Jehú připravil venku osmdesát mužů a řekl: ³Ten, kdo by nechal uniknout někoho z mužů, jež přivedu do vašich rukou, svým ⁴životem zaplatí za jeho ⁵život.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n.: obětní hody a zápalné oběti; 1S 15,2; Iz 56,7
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁵ I stalo se, když skončilo¹ konání zápalné oběti, že řekl Jehú běžcům² a kapitánům: ³Jděte a pobíjejte je, ať ⁴nikdo neodejde.^{5 6}Běžci a kapitáni je pobili ⁷ostřím meče a vyhodili ven; a pak šli do vnitřku⁸ Baalova domu.

1. (podmět není jasně vyjádřen; některé př. domýšlejí: Jehú)
2. 1S 22,17; 1Kr 14,27
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. 1Kr 18,40
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
8. TM: města — zde ve smyslu vnitřek; někteří opravují h. ír na debír — svatyně

²⁶ Vynesli posvátné sloupy¹ Baalova domu a spálili je.

1. Jr 43,13

²⁷ Strhli Baalův posvátný sloup, strhli¹ Baalův dům a učinili ho latrínou,² jak je tomu až dodnes.

1. srv. Sd 6,30nn
2. n.: hnojištěm (Da 2,5v); (srv. 18,27; Iz 36,12); Q: místem, kam se vychází

²⁸ Tak vyhladil Jehú Baala¹ z Izraele.

1. tj. uctívání Baala

²⁹ Ovšem od hříchů Jarobeáma,¹ syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, se Jehú neodvrátil -- od zlatých telat, která byla v Bét–elu a v Danu.²

1. 3,3!; 1Kr 14,16
2. 1Kr 12,28—30

³⁰ Hospodin řekl Jehúovi: Protože jsi jednal dobře a ¹vykonal to, co je správné v mých očích, a ²naložil jsi s domem Achabovým právě tak, jak bylo v mém srdci, tvoji synové budou sedět na izraelském trůnu do čtvrtého³ pokolení.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 15,12

³¹ Jehú však nedbal¹ na to, aby chodil celým svým srdcem podle zákona Hospodina, Boha Izraele, a neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, který svedl Izrael k hříchu.

1. 1Kr 2,4; 8,25

³² V den onen začal Hospodin osekávat¹ Izrael.² Chazael je pobíjel³ na celém území Izraele

1. srv. Př 26,6
2. h.: v / na Izraeli
3. n : přepadával; srv. Sd 8,11; 1S 30,1

³³ od Jordánu na východ slunce, celou zemi Gileád, zemi ¹Gádovců, ²Rúbenovců a Manasesovců,³ od Aróeru u potoka Arnónu, ke Gileádu a Bášanu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Dt 4,43

³⁴ Ostatní Jehúovy ¹činy, všechny věci, které činil a všechny jeho udatné skutky, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³⁵ I ulehl Jehú se svými otci a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóachaz.

^{36 1}Doba, po kterou Jehú kraloval nad Izraelem v Samaří, byla dvacet osm let.²

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. [841 — 814 př. Kr.]

¹ Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, povstala¹ a zahubila² všechno královské potomstvo.

1. ve smyslu: rozhodla se (zahubit)
2. [aby si zajistila trůn pro sebe; z královské rodiny zůstal již jen zbytek — viz 2Pa 21,4 + 22,1]

² Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, ukradla ho zprostřed královských synů, kteří byli usmrcováni, a dala jej i jeho ¹kojnou do ložnice.² Skryli³ ho ⁴před Ataljou, takže nebyl usmrcen.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. (Cogan a Tadmor chápou h.: pokoj postelí /srv. sg. v 6,12v; 2S 4,7v/ jako sklad lůžkovin; srv. Jos., Starož. ix.7.1)
3. dle TM; 2Pa 22,11: Skryla
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³ Byl s ní v Hospodinově domě¹ ukryt po šest let, zatímco Atalja kralovala nad zemí.

1. [Jóšeba byla manželkou velekněze Jójady — 2Pa 22,11]

⁴ V sedmém roce¹ Jójada poslal posly, nechal přivést ²velitele³ nad sty, Karijce⁴ a ⁵běžce a zavedl je k sobě do Hospodinova domu. ⁶Uzavřel s nimi smlouvu a zapřisáhl je v Hospodinově domě. Pak jim ukázal královského syna.

1. [835 př. Kr.]
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 2Pa 23,1; Dt 1,15p
4. [námezdní vojáci z Karie, JZ části M. Asie, kteří sloužili v tělesné stráži; srv. ?Keretejci — 2S 20,23]
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

⁵ Přikázal jim: Uděláte ¹toto: Třetina z vás, kteří přicházíte v sobotu, budete na stráži královského ²paláce,

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁶ třetina v bráně Súr¹ a třetina v bráně za ²běžci -- budete střídavě konat stráž domu.

1. [nikde jinde v StS není zmíněna a v 2Pa 23,5 se hovoří o bráně základů (h. jsúd namísto súr — může jít o písař. chybu)]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁷ Dvě ¹družiny z vás, všichni, kteří odcházíte v sobotu, budou konat stráž v Hospodinově domě pro krále.²

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. [přesné pochopení vv. 5—7 je velmi těžké. Zdá se, že se měly mimořádně zapojit do ochrany všechny oddíly, i ty, které jinak měly volno — část vně a část uvnitř domu]

⁸ Obklopíte krále, ¹každý se ²zbraní v ³ruce, a ten, kdo by prolomil řady, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho ⁴vycházení i vcházení.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁹ Velitelé nad sty učinili všechno tak, jak přikázal kněz Jójada: ¹Každý si vzal své muže -- ty, kteří přicházejí v sobotu do služby, s těmi, kteří odcházejí v sobotu ze služby -- a ²šli ke knězi Jójadovi.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Kněz dal velitelům nad sty kopí a štíty krále Davida,¹ které byly v Hospodinově domě.

1. 2S 8,7—11

^{11 1}Běžci stáli okolo krále ²každý se ³zbraní v ⁴ruce od pravé⁵ strany domu až k levé⁶ straně domu, u oltáře i u domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. n : jižní
6. n : severní

¹² Jójada vyvedl králova syna, ¹vložil na něj korunu² a předal mu svědectví;³ ustanovili ho králem a pomazali ho, tleskali⁴ rukama a ⁵volali: Ať žije král!⁶

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 2S 1,10; srv. 12,30v; Př 4,9v
3. [možno chápat jako královské insignie anebo opis smluvních královských povinností (Dt 17,14—20; 1S 10,25)]
4. h.: bili; srv. Iz 55,12v; Ez 25,6v
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. 1S 10,24; 1Kr 1,34

¹³ Když Atalja uslyšela halas ¹běžců a lidu, přišla k lidu do Hospodinova domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁴ Rozhlédla se a ¹uviděla krále stojícího u ²sloupu,³ jak bylo zvykem,⁴ a velitele a trubače⁵ u krále i všechen lid země, jak se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla⁶ své ⁷roucho a volala: Spiknutí,⁸ spiknutí!

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
3. 23,3; 1Kr 7,15nn
4. h.: právem; srv. 1S 27,11
5. h.: trubky
6. 6,30; 22,11.19; Ezd 9,3; Est 4,1*
7. pl., množné číslo (plurál)
8. 2S 15,12; 1Kr 16,20

¹⁵ Kněz Jójada dal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami a toho, kdo půjde za ní, ¹usmrťte mečem; kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁶ ⌈Vztáhli na ni ruce⌉¹ a ²šla cestou, kudy vcházejí koně do královského ³paláce, a tam byla usmrcena.

1. n : Chopili se jí
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Jójada pak ¹uzavřel smlouvu² mezi Hospodinem a králem a lidem, že budou Hospodinovým lidem,³ a také mezi králem a lidem.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. Dt 5,2n; Joz 24,25; Ezd 10,3; 2Pa 15,12
3. Dt 4,20

¹⁸ ⌈Všechen lid země⌉^{1 2}vešel do Baalova domu a strhli ho; jeho oltáře a jeho obrazy ³zcela roztřískali⁴ a Baalova kněze Matána ⁵před oltáři zabili. Kněz Jójada ustanovil nad Hospodinovým domem dozorce.⁶

1. 15,5; 16,15; 21,24; 2Pa 23,13; Lv 20,2; Ez 7,27p; Da 9,6
2. pl., množné číslo (plurál)
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Dt 7,5
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. Ez 44,11

¹⁹ Vzal velitele nad sty, Karijce,^{1 2}běžce a všechen lid země a ³odvedli krále z Hospodinova domu a ⁴šli bránou^{5 6}běžců do královského ⁷paláce. I usedl na královský trůn.

1. v. 4
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. h.: cestou brány
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²⁰ Všechen lid země se radoval a město mělo klid. Atalju usmrtili mečem v královském domě.

¹ Jóašovi ¹bylo sedm let, když se stal králem.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² V sedmém roce vlády Jehúa se Jóaš stal králem a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let.¹ Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer–šeby.

1. [835 — 796 př. Kr.]

³ Jóaš činil po všechny své dny¹ to, co je správné v Hospodinových očích, jak² ho učil kněz Jójada.³

1. 1Kr 15,14p
2. (h. ašer má vícero významů; srv. 2S 14,19; 15,15; 1Kr 21,25!)
3. [po Jójadově smrti se odvrátil od H. — 2Pa 24,17—27]

⁴ Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.¹

1. //14,4; 1Kr 22,44

⁵ Jóaš řekl kněžím: Všechno stříbro ze ⌈svatých věcí,⌉¹ které bude přineseno do Hospodinova domu -- stříbro ⌈procházejícího muže,⌉² stříbro ³lidí, jeho hodnota,⁴ všechno stříbro, které ⌈se ⁵někdo rozhodne dobrovolně⌉^{6 7}přinést do Hospodinova domu --

1. h.: svatostí; srv. 1Kr 15,15
2. vazbu lze chápat ve smyslu: vybrané jako daň (NET) nebo: v hotovosti (TNK); $
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. srv. Lv 27
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. h.: vystoupí na srdce muže
7. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁶ ať si berou kněží, ¹každý od svého pokladníka,² a ať opravují poškození³ domu, každé poškození, které se tam najde.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. tak dle ugaritských textů, kde se výraz vyskytuje v seznamu chrámových úředníků (majících na starost chrámové fondy); n.: obchodníka / dobrodince; v. 8†; $
3. h.: prasklinu; srv. Ez 27,9

⁷ I stalo se v dvacátém třetím roce vlády krále Jóaše, že¹ kněží neopravovali poškození domu.

1. n.: bylo shledáno, že k. neopravili

⁸ Král Jóaš zavolal kněze Jójadu a další kněze a řekl jim: ¹Proč neopravujete poškození domu? Již nebudete brát stříbro od svých pokladníků, pokud ho nechcete dávat na opravu poškození domu.

1. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

⁹ Kněží souhlasili,¹ že nebudou brát stříbro od lidu a také nebudou opravovat poškození domu.

1. Gn 34,15—22†

¹⁰ Kněz Jójada vzal jednu truhlu, vyvrtal do ¹víka díru a dal ji vedle oltáře, napravo, kudy se vchází do Hospodinova domu. Kněží, ²strážci prahu,³ tam dávali všechno stříbro přinesené do Hospodinova domu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 22,4; Jr 52,24; Ž 84,11

¹¹ I stalo se, když viděli, že je v truhle příliš mnoho stříbra, ¹přišel královský písař a velekněz, zabalili² a spočítali stříbro, které se v Hospodinově domě nacházelo.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. srv. 2Kr 5,23

¹² Pak dávali odvážené stříbro do rukou dílovedoucích ustanovených nad Hospodinovým domem a ti ho rozdělovali tesařům¹ a ²stavitelům, kteří pracovali na Hospodinově domě,

1. 2S 5,11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{13 1}zedníkům a ²kameníkům, na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě poškození Hospodinova domu a na každý ³výdaj na opravení domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. podstatné jméno

¹⁴ Ze stříbra přineseného do Hospodinova domu se ovšem nedělaly stříbrné číše, nůžky¹ na knoty, misky, trubky,² žádné zlaté³ ani stříbrné předměty v Hospodinově domě,

1. 1Kr 7,50; Jr 52,18
2. 11,14; Neh 12,35
3. h.: + předměty

¹⁵ ale dávalo se dílovedoucím a ti z něj opravovali Hospodinův dům.

¹⁶ Od mužů, kterým dávali stříbro do ¹rukou, aby je dali dílovedoucím, nepožadovali vyúčtování, protože ²jednali poctivě.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h.: v pravdě

¹⁷ Stříbro z obětí za vinu¹ a stříbro z obětí za hřích² nebylo přinášeno do Hospodinova domu, ³patřilo kněžím.⁴

1. Lv 5,15—18; 1S 6,4
2. Lv 4,24.29
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Lv 7,7; Nu 18,19

¹⁸ Tehdy^{1 2}vytáhl aramejský král Chazael,³ bojoval proti Gatu⁴ a dobyl ho. Pak se Chazael rozhodl^{5 6}vytáhnout proti Jeruzalému.

1. //2Pa 24,17—24
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 8,7—15; 10,32n; 13,3
4. 1S 6,17; 1Kr 2,39
5. h.: položil svou tvář; srv. Jr 44,12; Da 11,17; Abk 1,9; L 9,53
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Nato vzal judský král Jóaš všechny svaté věci,¹ které posvětili jeho otcové, judští králové Jóšafat,² Jóram³ a Achazjáš,⁴ a své vlastní svaté věci i všechno zlato, které se nacházelo v pokladnicích domu Hospodinova i domu královského, a poslal to aramejskému králi Chazaelovi. Ten od Jeruzaléma odtáhl.⁵

1. v. 5; srv. 1Kr 15,15
2. 1Kr 15,24; 22,4nn
3. 1Kr 19,51
4. 8,24
5. 1Kr 15,19

²⁰ Ostatní Jóašovy ¹činy, všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²¹ Avšak jeho otroci povstali, zosnovali spiknutí¹ a zabili Jóaše v Bét–Miló na² sestupu do Sily.

1. 11,14; 1Kr 16,20
2. 1Kr 11,27

²² Zabili ho jeho otroci Józabad, syn Šimeátin, a Józabad,¹ syn Šómerův.² Zemřel a pohřbili ho s jeho otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.³

1. v h. je poněkud odlišné psaní stejného jména — oproti předchozímu Józabad je zde (i //2Pa 24,26; 17,18; 1Pa 26,4) Jehózabad (srv. podob.: Jéšua — Neh 7,7p a Jehóšua — Ex 17,9p)
2. srv. //24,26: Šimríty
3. 14,1—22

¹ V dvacátém třetím roce vlády judského krále Jóaše, syna Achazjášova, se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóachaz, syn Jehúův; kraloval sedmnáct let.¹

1. [814—798 př. Kr.]

^{2 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a následoval² hříchy Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, a neodvrátil se od nich.³

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. h.: chodil za
3. h.: toho

³ Tehdy vzplál¹ Hospodinův hněv proti Izraeli a vydal² je po všechny ty dny do ruky aramejského krále Chazaela a do ruky Ben–hadada,³ syna Chazaelova.

1. Nu 11,1!; Dt 6,15; Sd 2,14
2. Nu 21,2p
3. v. 24

⁴ Jóachaz se snažil udobřit¹ Hospodinovu tvář a Hospodin ⌈ho vyslyšel,⌉² protože viděl útlak³ Izraele, jak je aramejský král utlačoval.⁴

1. Ex 32,11; 1S 13,12; Jr 26,19
2. h.: slyšel k němu; Dt 3,26!
3. Dt 26,7
4. Sd 1,34; 10,12

⁵ Hospodin dal Izraeli zachránce,¹ takže vyšli zpod ²moci ³Aramejců; a synové Izraele bydleli jako dříve⁴ ve svých stanech.⁵

1. [míněn buď asyr. vládce Adadnirari III. (810—783), jehož útoky na Aramejce v Damašku v letech 806 a 804 narušily aram. kontrolu nad izraelským územím (v. 25; 14,25), nebo Jóaš, syn Jóachazův (v. 17.19.25), anebo Jarobeám II., který rozšířil hranice Izraele daleko na sever (14,25.27)]; Sd 3,9.15; Neh 9,27
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. h.: + předtím
5. 8,21; Oz 12,10; Jr 35,7; Joz 3,14

⁶ Neodvrátili se ovšem od hříchů domu Jarobeáma, který svedl Izrael k hříchu, ale ⌈následovali je.⌉¹ Také posvátný kůl² zůstal stát v Samaří.

1. h.: chodil v ní (wáw plurálu chybí prav. z důvodu haplografie)
2. [Možná ten, který byl postaven Achabem (1Kr 16,33) a nebyl zničen Jehúem (10,27n), anebo nějaký nově postavený]

⁷ Neponechal¹ Jóachazovi vojenský lid, pouze padesát jezdců, deset vozů² a deset tisíc pěšáků, neboť aramejský král je zničil a učinil je jako prach k zadupání.³

1. (nevyjádřený podmět se má asi převzít z násl. věty)
2. [malá policejní jednotka; v asyr. análech je zápis, že Achab přispěl do koalice v bitvě u Karkaru (r. 853) 2000 vozy (1Kr 22,1) a 10000 pěšáky (což byla jen část jeho vojska)]; srv. Sd 4,3
3. Iz 25,10; n.: při mlácení

⁸ Ostatní Jóachazovy ¹činy a všechny věci, které činil, a jeho udatné skutky ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁹ Jóachaz ulehl se svými otci a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóaš.

Izraelský král Jóaš

¹⁰ V třicátém sedmém roce vlády judského krále Jóaše se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóaš, syn Jóachazův. Kraloval šestnáct let.¹

1. [798 — 782 př. Kr.]

^{11 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, neodvrátil se od všech hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ale ²následoval je.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹² Ostatní Jóašovy ¹činy, všechny věci, které činil, a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹³ Jóaš ulehl se svými otci a na jeho trůn usedl Jarobeám. Jóaš byl pohřben v Samaří s izraelskými králi.

¹⁴ Elíša onemocněl ¹nemocí, na kterou měl² zemřít. ³Přišel k němu izraelský král Jóaš a rozplakal se nad ním.⁴ Řekl: Můj otče, můj otče! ⌈Vozbo⁵ Izraele⌉⁶ a jeho jezdci.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. srv. Kaz 7,17; Ez 13,19
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. h.: jeho tváří
5. sg. chápán jako kolektivum
6. srv. //2,12; [snad jako výraz uznání, jak velký význam měl pro izraelské vojenské úspěchy (6,13.16—23)]

¹⁵ Elíša mu řekl: Vezmi luk a šípy. Vzal si luk a šípy.

¹⁶ Potom řekl izraelskému králi: Vlož¹ svou ruku na luk. Vložil svou ruku a Elíša položil své ruce na ruce královy.

1. h.: Nasedni / Posaď

¹⁷ Řekl: Otevři okno na východ. Otevřel a Elíša řekl: Vystřel. Vystřelil a Elíša řekl: Šíp Hospodinovy záchrany a šíp ⌈záchrany proti Aramejcům.⌉¹ Zcela pobiješ ²Aramejce u Afeku.³

1. n : vítězství nad A.
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 1Kr 20,26nn

¹⁸ Pak řekl: Vezmi si šípy. Vzal si je a Elíša řekl izraelskému králi: Udeř¹ do země. Udeřil třikrát a přestal.

1. 1Kr 20,35

¹⁹ Muž Boží se na něj rozhněval a řekl: Měl jsi udeřit pět krát nebo šestkrát. Tak bys zcela pobil ¹Aramejce. Nyní pobiješ^{2 3}Aramejce třikrát.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. v. 25
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁰ Elíša zemřel a pohřbili ho. Na počátku¹ roku ²pronikly³ do země loupežné hordy ⁴Moábců.

1. TM: přišel — čteno jako: když přicházel, tj. na počátku
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: pronikaly
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²¹ Jednou se stalo, že pohřbívali nějakého muže, když ¹tu uviděli loupežnou hordu. Hodili toho muže do Elíšova hrobu ⌈a šli. Jakmile se ten muž dotkl⌉² Elíšových kostí, ožil a postavil se na ³nohy.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. TM: . Šel a dotkl se
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²² Aramejský král Chazael utlačoval Izrael po všechny Jóachazovy dny.

²³ Ale Hospodin jim byl milostiv,¹ slitoval² se nad nimi a ⌈pohleděl na ně⌉³ kvůli své smlouvě⁴ s Abrahamem, Izákem a Jákobem; nechtěl je zničit⁵ a dosud⁶ je od ⌈sebe neodvrhl.⌉⁷

1. Iz 30,19; 33,2
2. Dt 30,3; Pl 3,32; Mi 7,19
3. 1Kr 8,28; n.: obrátil se k nim (Iz 45,22)
4. Ex 2,24!
5. 8,19; Dt 4,31; Jr 13,9
6. [tj. do doby napsání knihy]
7. 17,20; 24,20; Ž 51,13; 71,19p; Jr 7,15

²⁴ Aramejský král Chazael zemřel a po něm se stal králem jeho syn Ben–hadad.

²⁵ Jóaš, syn Jóachazův, ¹znovu vzal z ruky Ben–hadada, syna Chazaelova, města, která vzal z ruky jeho otce Jóachaza. Třikrát ho Jóaš pobil v boji a získal zpět izraelská města.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499

¹ V¹ druhém roce vlády izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, se stal² králem Amasjáš, syn judského krále Jóaše.

1. //2Pa 25,1—28
2. n.: stal judským …

² Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let.¹ Jeho matka se jmenovala Jóadan z Jeruzaléma.

1. [796—767 př. Kr. (zahrnuto 24 let spoluvlády s jeho synem — v. 21)]

³ Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ovšem ne jako jeho otec David.^{1 2}Jednal stejně jako ³jednal jeho otec Jóaš.

1. 1Kr 9,4; 15,3; 2Pa 25,14—16; [nebyl zcela svobodný od uctívání pohanských božstev, nebyl tak oddaný Hospodinu jako Ása (1Kr 15,11) a Jóšafat]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴ Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.¹

1. 12,4; //15,4; 1Kr 22,44

⁵ I stalo se, když bylo království pevně v jeho ruce, že pobil své otroky, kteří zabili krále, jeho otce.

⁶ Ale syny těch, kdo ho zabili, neusmrtil, jak je napsáno v ¹knize Mojžíšova zákona, že přikázal Hospodin: ať nejsou usmrceni otcové kvůli synům a synové ať nejsou usmrceni kvůli otcům, ale ²každý ať je usmrcen za svůj hřích.³

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Dt 24,16

⁷ Pobil deset tisíc ¹Edómců v Solném² údolí a zmocnil se v boji též Sély³ a pojmenoval ji Jokteel, jak je tomu dodnes.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 2S 8,12
3. [Tradičně (LXX; Josephus, Eusebius) ztotožňováno se skalnatým výchozem za Petrou. Někteří naproti tomu tvrdí, že jde o es–Sela, 4 km SZ od Bosry (Buseira)]; Iz 42,11

⁸ Tehdy poslal Amasjáš posly k izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, synu Jehúa, se ¹slovy: Pojď, ⌈střetneme se tváří v tvář.⌉²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: podíváme se jeden druhému do tváře; (míněno jako výzva k boji)

⁹ Izraelský král Jóaš vzkázal judskému králi Amasjášovi: Libanonské¹ trní vzkázalo libanonskému² cedru: Dej svou dceru mému synovi za ženu. Polní zvěř libanonská³ prošla a pošlapala to trní.⁴

1. h.: které je na Libanonu
2. h.: které je na Libanonu
3. h.: které je na Libanonu
4. Sd 9,15

¹⁰ ⌈Protože jsi pobil Edómce,⌉¹ ⌈pozvedlo se tvé srdce.⌉² Oslavuj a zůstaň ³doma. ⁴Proč by ses měl zaplétat⁵ se zlem a padnout ty a Juda s tebou?

1. n.: Zcela jsi pobil E., a tak
2. n : stouplo ti to do hlavy
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. h.: pouštět do boje; srv. Dt 2,5.9

¹¹ Ale Amasjáš neposlechl. Izraelský král Jóaš ¹vytáhl a střetli² se tváří v tvář s³ judským králem Amasjášem v Bét–šemeši⁴ v Judsku.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. v. 8p
3. h.: on a …
4. [asi 23 km Z od Jeruzaléma, na hranici mezi Judou a Danem; Joz 15,10; 1S 6,9]

¹² Juda byl ¹od Izraele poražen a ²všichni utíkali ke svým stanům.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 1S 4,10

¹³ Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Achazjášova, chytil izraelský král Jóaš v Bét–šemeši. Pak ¹přitáhl do Jeruzaléma a protrhl² jeruzalémské ³hradby od⁴ Efrajimské⁵ brány až k bráně Rohové,⁶ na čtyři sta loket.⁷

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Jr 39,2
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h: v …
5. Neh 12,39
6. [SZ roh jer. hradeb byl nejzranitelnějším místem; srv. 2Pa 26,9; Jr 31,38; Za 14,10
7. [cca 180 m]

¹⁴ Pobral¹ všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nacházely v Hospodinově domě a v pokladnicích královského ²paláce, i rukojmí³ a vrátil se do Samaří.

1. 1Kr 14,26
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. [hodnota kořisti asi nebyla velká, protože Jóaš vybral poklady pro Chazaela (12,17n), a tak měli asi rukojmí zaručit dodatečné platby vzhledem k malé kořisti]

¹⁵ Ostatní¹ Jóašovy ²činy, které činil a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, ³jsou zapsány v ⁴knize Letopisů izraelských králů.

1. //13,12
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Jóaš ulehl se svými otci a byl pohřben v Samaří s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Jarobeám.

¹⁷ Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let.¹

1. [Jóaš zemřel r. 782 a Amasjáš 767 př. Kr.]

¹⁸ Ostatní Amasjášovy ¹činy ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Zosnovali však proti němu v Jeruzalémě spiknutí,¹ a tak utekl do Lakíše.² Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam.

1. 12,21
2. Iz 36,2; Jr 34,7; Joz 10,31

²⁰ Naložili ho pak na koně a byl pohřben se svými otci v Jeruzalémě, Městě Davidově.

²¹ Všechen judský lid ¹vzal Azarjáše, kterému ²bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

²² On vystavěl Élat¹ a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci.

1. 16,6; Dt 2,8; 1Kr 9,26

Izraelský král Jarobeám

²³ V patnáctém roce¹ vlády judského krále Amasjáše, syna Jóašova, se stal králem v Samaří Jarobeám, syn izraelského krále Jóaše. Kraloval čtyřicet jedna let.²

1. [782 př. Kr. (začátek samostatné vlády)]
2. [793—753 př. Kr. (včetně spoluvlády s otcem)]

^{24 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, neodvrátil se od všech hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁵ On získal zpět izraelské území od Lebo–Chamátu až¹ k moři Araby,² podle slova Hospodina, Boha Izraele, které promluvil ³prostřednictvím svého otroka⁴ Jonáše, syna Amítajova,⁵ proroka z Gat–chéferu.⁶

1. Am 6,14; 1Kr 8,65
2. Dt 3,17
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Dt 34,5p
5. Jon 1,1
6. Joz 19,13

²⁶ Neboť Hospodin viděl soužení Izraele, jež bylo velmi trpké -- nebylo zadržovaného ani propuštěného,¹ Izrael neměl ²pomocníka.

1. 9,8; 1Kr 14,10p
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁷ Hospodin nevyhlásil, že vymaže¹ jméno Izrael zpod nebes, a proto je zachránil^{2 3}prostřednictvím Jarobeáma, syna Jóašova.

1. n.: by chtěl vymazat; Dt 9,14; 29,19; Sd 21,17
2. 1S 4,3!
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

²⁸ Ostatní Jarobeámovy ¹činy, všechny věci, které činil, i jeho udatné skutky, jak bojoval a získal zpět Damašek a Chamát ⌈pro Judu v Izraeli,⌉^{2 3}jsou zapsány v ⁴knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. [výraz „pro Judu“ je považován za písařský dodatek, který chtěl propojit Jarobeámovy úspěchy s vítězstvími Davida a Šalomouna; anebo se řešení hledá v různých emendacích, z nichž asi nejpřijatelnější se zdá „pro Judu a Izrael“
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁹ Jarobeám ulehl se svými otci,¹ s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Zekarjáš.²

1. (je možné, že bylo opomenuto: + a byl pohřben v Samaří; srv. 13,13)
2. Za 1,1p

¹ V¹ dvacátém sedmém roce² vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem Azarjáš,³ syn Amasjášův.

1. //2Pa 26,1—4.21—23
2. [767 př. Kr. — začátek samostatné vlády po dvaceti čtyřech letech spoluvlády s otcem]; 14,21
3. [jinde jmenovaný jako Uzijáš (prav. přijaté jméno)]

² Bylo mu šestnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let.¹ Jeho matka se jmenovala Jekolja z Jeruzaléma.

1. [792—740 př. Kr. (včetně spoluvlády s otcem)]

³ Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec¹ Amasjáš.

1. v. 34; 14,3

⁴ Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.¹

1. 12,4; //14,4

⁵ Hospodin¹ zasáhl² krále, takže byl postižen malomocenstvím³ až do dne své smrti. Bydlel v odděleném⁴ domě a králův syn Jótam byl⁵ nad ⁶palácem a soudil lid země.

1. důvod viz 2Pa 26,16—21!
2. n.: postihl; Iz 53,4; Jb 1,11
3. 2Kr 5,1p
4. HL; kořen h. slova souvisí s významem: svobodný (od daní, otroctví /Ex 21,5; 1S 17,25/) — zde snad: od státních záležitostí, tedy zbaven zodpovědností; o přesném významu se diskutuje
5. n.: + správcem; 10,5; 1Kr 4,6
6. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁶ Ostatní Azarjášovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁷ Azarjáš ulehl se svými otci a pohřbili ho s jeho otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jótam.

Izraelský král Zekarjáš

⁸ V třicátém osmém roce¹ vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem v Samaří Zekarjáš, syn Jarobeámův. Kraloval šest měsíců.

1. [753 př. Kr.]

^{9 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Spikl se proti němu Šalúm, syn Jábešův; ubil ho ⌈před lidem,⌉¹ usmrtil ho a stal se po něm králem.

1. některé rkpp. LXX: v Ibleamu; TM: v Kabal–amu

¹¹ Ostatní Zekarjášovy ¹činy ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹² Takové¹ bylo Hospodinovo slovo, které promluvil k Jehúovi:² Tvoji synové do čtvrté generace budou sedět na izraelském trůnu. A stalo se tak.

1. 9,36
2. 10,30; [pádem Jehúovy dynastie se stalo sev. království politicky velmi nestabilním]

Izraelský král Šalúm

¹³ Šalúm, syn Jábešův, se stal králem v třicátém devátém roce vlády judského krále Uzijáše. Kraloval v Samaří ⌈jeden měsíc.⌉¹

1. h.: měsíc dnů

¹⁴ Pak Menachém,¹ syn Gadíův, ²vytáhl z Tirsy a přišel do Samaří; ubil v Samaří Šalúma, syna Jábešova, usmrtil ho a stal se po něm králem.

1. [prav. byl velitelem vojenské jednotky v Tirse, bývalém hl. městě sev. království]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Ostatní Šalúmovy ¹činy i ²spiknutí, které zosnoval, ³jsou zapsány v ⁴knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Tehdy z Tirsy Menachém vybil Tifsach,¹ všechno, co bylo v něm, i jeho území, protože mu neotevřeli. Vybil ho a všechny jeho těhotné rozpáral.²

1. LXX: Tapuach
2. 8,12

Izraelský král Menachém

¹⁷ V třicátém devátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Menachém, syn Gadíův. Kraloval v Samaří deset let.¹

1. [752—742 př. Kr.]

^{18 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Po všechny své dny² se neodvrátil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 15,14p

¹⁹ Asyrský král Púl^{1 2}přitáhl proti zemi. Menachém dal Púlovi tisíc talentů³ stříbra, aby jeho ruce byly s ním a království se tak v jeho ruce upevnilo.⁴

1. [bab. jméno (1Pa 5,26) asyr. krále Tiglat–pilesera III. (745—727 př. Kr.)]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [tj. tři miliony šekelů; ohromná suma, cca 30 tun stříbra]; srv. 5,5
4. n : zůstalo pod jeho vládou

²⁰ Menachém ¹vybral to stříbro na Izraeli, ode všech ⌈zámožných lidí,⌉² aby dal asyrskému králi padesát³ šekelů stříbra za jednoho muže. Asyrský král se vrátil a nezůstal tam v zemi.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 28,1; h.: udatných hrdinů; (srv. Iz 60,11; 8,4; 1Kr 10,2)
3. [cca 0,6 kg; to předpokládá cca šedesát tisíc bohatých lidí (a naznačuje prosperitu království v té době; srv. Am 6,3nn)]

²¹ Ostatní Menachémovy ¹činy, všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²² Menachém ulehl se svými otci. Po něm se stal králem jeho syn Pekachjáš.

Izraelský král Pekachjáš

²³ V padesátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Pekachjáš, syn Menachémův. Kraloval v Samaří dva¹ roky.

1. [742—740 př. Kr.]

^{24 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁵ Spikl se proti němu jeho kapitán Pekach, syn Remaljášův. Ubil ho v Samaří v pevnosti¹ královského domu s Argóbem² a Arjéem. Bylo s ním padesát mužů ze synů Gileádových. Usmrtil ho a stal se králem místo něj.

1. 1Kr 16,28
2. n.: i Argóba a Arjého; (z h. není zcela zřejmé, jde–li o 4. či 7. pád, tedy zdali Argób a Arje byli zabiti či spoluspiklenci; vzhledem k tomu, že Argób je též město blízko Gileádu (Dt 3,4; 1Kr 4,13), někteří (již Vul) považují tato dvě jména za místní a nikoliv osobní)

²⁶ Ostatní Pekachjášovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

Izraelský král Pekach

²⁷ V padesátém druhém roce vlády judském krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Pekach,¹ syn Remaljášův. Kraloval v Samaří dvacet² let.

1. Iz 7,1
2. [752—732 př. Kr. (na základě domněnky, že zřídil v Zajordání rivalitní vládu k Menachémově a počet dvacet let zahrnuje i toto období)]

^{28 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁹ Ve dnech izraelského krále Pekacha ¹přitáhl asyrský král Tiglat–pileser² a zabral Ijón,³ Ábel–bét–maaku, Janóach,⁴ Kedeš, Chasór,⁵ Gileád, Galileu a celé území Neftalí a odvedl obyvatele⁶ do Asýrie.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 5,6p
3. 1Kr 15,20
4. Joz 16,6
5. 1Kr 9,15
6. h.: je

³⁰ Hóšea, syn Élův, zosnoval spiknutí proti Pekachovi, synu Remaljášovu, a ubil ho, usmrtil ho a v dvacátém roce vlády Jótama, syna Uzijášova, se stal králem místo něj.

³¹ Ostatní Pekachovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

Judský král Jótam

³² V¹ druhém roce vlády izraelského krále Pekacha, syna Remaljášova, se stal judským králem Jótam,² syn Uzijášův.

1. //2Pa 27,1nn
2. Iz 1,1; Oz 1,1

³³ Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let.¹ Jeho matka se jmenovala Jerúša, dcera Sádokova.

1. [750 — 735 př. Kr.; 750 — 740 spoluvláda s otcem; (žil min. do r. 732)]

³⁴ Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ¹jednal stejně jako ²jednal jeho otec Uzijáš.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³⁵ Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrší dál obětoval a pálil kadidlo. On postavil Horní¹ bránu Hospodinova domu.

1. Jr 20,2; Ez 9,2

³⁶ Ostatní Jótamovy ¹činy, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³⁷ V oněch dnech začal Hospodin posílat proti Judovi aramejského krále Resína¹ a Pekacha, syna Remaljášova.

1. Iz 7,1

³⁸ Jótam ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.

¹ V¹ sedmnáctém roce² vlády Pekacha, syna Remaljášova, se stal judským králem Achaz, syn Jótamův.

1. //2Pa 28,1—4
2. [735 př. Kr.]

² Achazovi ¹bylo dvacet let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let.² Nečinil to, co je správné v očích Hospodina, jeho Boha, jako to činil jeho otec David.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. [chronologie jeho vlády působí potíže]

³ Chodil po cestě izraelských králů, a dokonce provedl svého syna ohněm podle ohavností¹ pohanských ²národů, které Hospodin ³před syny Izraele vyhnal.⁴

1. 21,2.11; Dt 18,9
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 17,8; 21,2; //1Kr 14,24

⁴ Obětoval a pálil kadidlo na návrších a na kopcích a pod každým zeleným¹ stromem.

1. Dt 12,2; Ez 6,13

⁵ Tehdy ¹vytáhl aramejský král Resín² a izraelský král Pekach, syn Remaljášův, do boje proti Jeruzalému; oblehli Achaza, ale nemohli ho dobýt.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Iz 7,1

⁶ V oné době získal aramejský král Resín pro ¹Aramejce zpět Elót a Judejce z Elótu vyhnal. Do Élatu² přišli Edómci³ a sídlí tam až dodnes.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 14,22
3. dle Q + LXX; K, Pš a Jos.(Starož. 9,245): Aramejci

⁷ Achaz poslal posly asyrskému králi Tiglat–pileserovi¹ se ²slovy: Jsem tvůj otrok a tvůj syn.^{3 4}Vytáhni a zachraň mě z ruky krále aramejského a z ruky krále izraelského, kteří ⁵povstali⁶ proti mně.

1. 15,29
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n : vazal; [oba výrazy vyjadřují podřízenost]
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. n : útočí

⁸ Achaz vzal stříbro a zlato, které se nacházelo v Hospodinově domě a v pokladnicích¹ královského ²paláce, a poslal to jako dar asyrskému králi.

1. 12,19; 14,14; 18,15
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁹ Asyrský král ho uposlechl. Asyrský král ¹vytáhl proti Damašku, zmocnil² se ho, jeho obyvatele odvedl do Kíru³ a Resína usmrtil.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [r. 732, př. Kr.]
3. Am 1,5; 9,7

¹⁰ Král Achaz se ¹vydal asyrskému králi Tiglat–pileserovi do Damašku naproti² a uviděl oltář,³ který byl v Damašku. Král Achaz poslal knězi Urijášovi náčrt⁴ oltáře i plán⁵ pro celé jeho zpracování.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. [aby vyjádřil vděčnost a oddanost vazala vítěznému vládci]
3. [možná boha Rimóna (5,18), ale spíš královský oltář]
4. n.: podobu; srv. Ez 1,13
5. n.: napodobeninu (Joz 22,28) / vyobrazení

¹¹ Kněz Urijáš postavil oltář zcela podle toho, co poslal král Achaz z Damašku. Tak to kněz Urijáš udělal dříve, nežli král Achaz přišel z Damašku.

¹² Když král z Damašku přišel, uviděl¹ oltář, přistoupil² k oltáři a ³přinesl na něm oběti.

1. h.: +král
2. h.: +král
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹³ Obětoval¹ svou zápalnou a přídavnou ²oběť, vylil svou litou³ oběť a pokropil ⌈oltář krví ze⌉⁴ svých pokojných obětí.

1. h.: Spálil; 1S 2,15n
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. srv. Iz 57,6; Ez 20,28
4. h.: na oltář krev

¹⁴ Bronzový oltář,¹ který byl ²před Hospodinem, přemístil z průčelí³ domu (mezi novým oltářem a Hospodinovým domem) a dal ho na severní stranu od nového oltáře.

1. 1Kr 8,64
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Ez 41,14; 1Kr 6,3

¹⁵ Král Achaz pak přikázal knězi Urijášovi: Na velkém¹ oltáři obětuj ranní zápalnou oběť a večerní přídavnou oběť, zápalnou a přídavnou ²oběť krále a zápalnou oběť všeho lidu země, jejich přídavnou oběť i jejich litou oběť. ³Pokrop jej veškerou krví zápalné oběti a veškerou krví obětního hodu. Bronzový oltář mi bude k vyhledávání.⁴

1. tj. onom novém
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. ($)

¹⁶ Kněz Urijáš udělal všechno tak, jak mu král Achaz přikázal.

¹⁷ Král Achaz usekl postranice¹ podstavců a odstranil z nich ²nádrže; sundal také moře z bronzových ³býků,⁴ kteří byli pod ním, a dal ho na kamenný chodník.⁵

1. 1Kr 7,28nn
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 1Kr 7,25
5. n.: podstavec

¹⁸ Též sobotní krytou chodbu,¹ která byla v domě postavena,² i královský vnější vchod odstranil z Hospodinova domu ³kvůli asyrskému králi.⁴

1. ($)
2. h.: postavili
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. [zřejmě aby materiál z nich mohl dát králi jako dar]

¹⁹ Ostatní Achazovy ¹činy, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁰ Achaz ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Chizkijáš.

¹ V dvanáctém roce vlády judského krále Achaza se stal králem nad Izraelem v Samaří Hóšea, syn Élův. Kraloval devět let.¹

1. [732—722 př. Kr.; 15,30]

^{2 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, ovšem ne jako izraelští králové, kteří byli ²před ním.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{3 1}Vytáhl proti němu asyrský král Šalmaneser.² Hóšea se stal jeho otrokem a ³odváděl mu ⁴dávky.⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [vazalem se stal ještě za Tiglat–pilesera III., po němž následoval Šalmaneser V., který vládl v letech 727—722 př. Kr.]
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 2S 8,2; 1Kr 5,1

⁴ Asyrský král však odhalil¹ Hóšeovo spiknutí, že totiž poslal posly k egyptskému králi Sóovi² a ³neodvedl asyrskému králi dávku jako každý rok. Proto ho asyrský král zadržel a spoutal ho v žaláři.

1. h.: nalezl
2. [asi zkrácený tvar jména Osorkon (snad Osorkon IV., 730—714/712, poslední král 22. dynastie)]
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁵ Asyrský král ¹táhl celou zemí, ²přitáhl k Samaří a tři roky ho obléhal.³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. [Samaří bylo mimořádně opevněné město, velmi nesnadné k dobytí]

⁶ V devátém¹ roce Hóšeovy vlády asyrský král² Samaří dobyl, odvedl^{3 4}Izraelce⁵ do Asýrie a usídlil je v Chalachu,⁶ u řeky Chabóru⁷ v Gózanu⁸ a v městech médských.⁹

1. [722 př. Kr.]
2. [v prosinci 722 Šalmaneser V. zemřel (asi zavražděn) a trůnu se chopil Sargon II., který prohlašuje, že dobyl Samaří (spíše šlo už jen o jeho plundrování)]
3. Am 5,27; Dt 28,64v
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. [v análech Sargona II. se tvrdí, že odvedl 27 290 Izraelců]
6. [místo je nejisté, někteří ztotožňují s Calah (blízko Ninive)]
7. [přítok Eufratu]
8. 1Pa 5,26; Iz 37,12
9. [prav. v okolí města Ekbatana (dnešní Hamadan)]

Proč byl Izrael vystěhován

⁷ Stalo se to, protože synové Izraele hřešili¹ proti Hospodinu, svému Bohu, který je ²vyvedl z egyptské země, z područí faraona, egyptského krále. Báli³ se jiných bohů

1. Jr 40,3; 3,25; 14,7.20
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Sd 6,10; Jr 10,5; 44,10; Dt 6,13

⁸ a ¹žili podle náboženských zvyklostí² národů, které Hospodin ³před syny Izraele vyhnal, a podle ustanovení izraelských králů,⁴ která ⁵ustanovili.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Lv 18,3; Jr 10,3
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 10,31; 16,3
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Synové Izraele ¹konali² proti Hospodinu, svému Bohu, nesprávné ³věci, a ve všech svých městech -- od strážní věže až po opevněné⁴ město -- si postavili návrší.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. n.: přisuzovali Hospodinu
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. 18,8p; 1S 6,18

¹⁰ Posvátné sloupy¹ a posvátné kůly² si postavili na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným stromem.³

1. 3,2
2. 13,6; n.: ašery; Dt 16,21; Mi 5,13
3. 16,4; Dt 12,2; 1Kr 14,23; Jr 2,20; 17,2

¹¹ Tam na každém návrší pálili oběti jako národy, které ¹před nimi Hospodin odvedl, a ²páchali zlé ³věci, aby Hospodina provokovali⁴ k hněvu.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. 21,6; 22,17; 23,19; 1Kr 14,9; 16,33

¹² Sloužili¹ bůžkům,² o kterých Hospodin řekl: ³Nic takového nedělejte.⁴

1. 21,3.21; Dt 4,28!
2. Dt 29,16; 1Kr 21,26
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. Ex 23,13

¹³ Hospodin varoval¹ Izrael a Judu ²prostřednictvím všech proroků a všech vidoucích^{3 4}slovy: Odvraťte se od svých zlých cest⁵ a zachovávejte mé příkazy, má ustanovení zcela podle zákona, který jsem přikázal vašim otcům a který jsem jim poslal ⁶prostřednictvím svých otroků proroků.

1. Ex 19,21; n.: napomínal; Neh 9,29n
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. 9,9v; Iz 29,10; Am 7,12
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. 1Kr 13,33; Jr 15,7; 18,11
6. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Neposlouchali však, nýbrž zatvrdili¹ svou šíji jako ⌈jejich otcové,⌉² kteří nevěřili³ Hospodinu, svému Bohu.

1. Neh 9,16; Jr 7,26; Sk 7,51
2. h.: šíje jejich otců
3. ::Jon 3,5

¹⁵ Zavrhli jeho ustanovení a jeho smlouvu,¹ kterou ²uzavřel s jejich otci, i jeho napomenutí, kterými je napomínal.³ Chodili za nicotností a nicotností se stali,⁴ i za národy, které byly kolem nich a o nichž Hospodin přikázal, aby ⁵nejednali jako oni.

1. 18,12; 1Kr 19,10
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
3. Neh 9,34
4. //Jr 2,5
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Opustili všechny příkazy Hospodina, svého Boha, a udělali si lité modly, dvě telata,¹ i² posvátné kůly a klaněli se celému nebeskému zástupu³ a sloužili Baalovi.⁴

1. 1Kr 12,28
2. h.: +udělali si
3. 21,5; Jr 8,2
4. 1Kr 16,31; 22,54

¹⁷ Prováděli¹ své syny a ²dcery ohněm, ⌈zabývali se věštěním⌉³ a znameními,⁴ zaprodali⁵ se, aby ⁶páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a tak ho provokovali⁷ k hněvu.

1. 16,3; Jr 7,31; 32,35; Ez 16,21
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: věštili věštby; Dt 18,10!; Ez 13,23
4. n.: vykládáním znamení / hadačstvím
5. 1Kr 21,25
6. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
7. 1Kr 14,15

¹⁸ Hospodin se na Izrael velmi rozhněval, odstranil jej¹ od své tváře; zůstal jenom sám kmen Juda.

1. h. pl. — je

¹⁹ Ani Juda však nezachoval příkazy Hospodina, svého Boha. ¹Žili podle ⌈náboženských zvyklostí, které si Izrael ustanovil.⌉²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: ustanovení Izraele, které si (Izraelci sami) učinili

²⁰ Hospodin zavrhl celé potomstvo Izraele, pokořil je a vydal je do ruky pustošitelů, až je ¹od sebe odvrhl.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 13,23; 2Pa 7,20; Jr 7,15

²¹ Když odtrhl¹ Izrael od domu Davidova, ustanovili² si králem Jarobeáma, syna Nebatova. Jarobeám odvedl Izrael od následování Hospodina a svedl ho k velkému hříchu.³

1. 1Kr 11,11
2. 1Kr 12,20
3. 1Kr 12,30; 14,16

²² Synové Izraele pak následovali¹ všechny hříchy Jarobeámovy, které ²páchal, a neodvrátili se od nich.

1. 13,2
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²³ Nakonec Hospodin odstranil Izrael od své tváře, jak řekl ¹prostřednictvím všech svých otroků proroků, a odvedl² Izrael z jeho ³země do Asýrie, jak je tomu dodnes.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Am 7,11; Ez 39,23; srv. Jr 52,27
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

Nové osídlení Samaří

²⁴ Asyrský král¹ přivedl lid z Babylona, z Kútu,² Avy,³ Chamátu⁴ a Sefarvajimu⁵ a usídlil ho v samařských městech místo synů Izraele; obsadili Samaří a pobývali v jeho městech.

1. [především Sargon II. (722—705 př. Kr.), ale i jeho následovníci Esarchadón (Iz 37,37) a Ašurbanipal (Ezd 4,2.10)]
2. [asi 32 km SV od Babylona; podřízené asyr. vládě r. 709]
3. [prav. totožné s Iva (18,34; 19,13); podle spojení s Chamátem a Sefarvajimem, ležící asi na aram. území]
4. 14,25.28; Ez 47,16; Am 6,2; [na řece Orontés; r. 720 udělal Sargon II. království Chamátu asyr. provincií]
5. v. 31; 18,34; 19,13; Iz 36,19; 37,13; [prav. na aram. území mezi Damaškem a Chamátem]

²⁵ I stalo se na počátku, co tam sídlili, že se nebáli¹ Hospodina a Hospodin mezi² ně poslal lvy a ti mezi nimi zabíjeli.

1. n : neuctívali
2. n.: na

²⁶ Tehdy řekli asyrskému králi: Národy, které jsi odvedl a usídlil v samařských městech, neznají nařízení¹ Boha té země. Poslal mezi² ně lvy a ti je usmrcují, protože neznají nařízení Boha té země.

1. srv. Dt 33,10; 1S 22,23; 1Kr 11,33
2. n.: na

²⁷ Asyrský král přikázal: ¹Přiveďte tam jednoho z kněží, které jste odtamtud odvedli.² Ať jde,³ pobývá⁴ tam a ať je vyučuje nařízení Boha té země.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. (dle TM — buď jsou míněni velitelé asyr. armády, nebo s některými rkpp. h., LXX; Tg opravit na sg.: jsem odvedl
3. dle LXX, Pš, Vul; TM: pl. (srv. vyučuje — sg.!)
4. dle LXX, Pš, Vul; TM: pl. (srv. vyučuje — sg.!)

²⁸ Přišel tedy jeden z kněží, ⌈kteří byli odvedeni⌉¹ ze Samaří, pobýval v Bét–elu a učil je, jak se mají bát Hospodina.

1. n.: které odvedli

²⁹ ⌈Každý národ⌉¹ si ²udělal své bohy a položili je ve ³svatyních návrší,⁴ které udělali Samařané;⁵ každý národ⁶ to udělal ve svých městech, kde pobývali.

1. h.: Národ jako národ
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 12,31; 13,32
5. [týká se odvedených Izraelců; (jiní považují za poukaz na smíšené přistěhovalé obyvatelstvo a poukaz na původ Samařanů)]
6. h.: Národ jako národ

³⁰ Muži¹ z Babylonu si udělali Sukót–benóta,² muži z Kútu si udělali Nergala,³ muži z Chamátu si udělali Ašímu.⁴

1. n.: Lidé
2. [v dochované literatuře neznámý]
3. [asyrský bůh podsvětí]
4. [v dochované literatuře neznámý]

³¹ Avíjci si udělali Nibchaza¹ a Tartaka, Sefarvajimci spalovali své syny ohněm Adramelekovi² a Anamelekovi,³ bohům⁴ Sefarvajimu.

1. [následují božstva Elamitů]
2. [v dochované literatuře neznámý]
3. [v dochované literatuře neznámý]
4. dle Q; K: bohu

³² Báli se Hospodina, ale udělali si ze své spodiny kněze návrší. Ti za ně jednali¹ ve ²svatyních návrší.

1. n.: konali (modlo)službu
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

³³ Báli se Hospodina, ale otročili svým bohům podle nařízení^{1 2}národů, odkud byli odvedeni.

1. n.: zvyku; srv. 11,14
2. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)

³⁴ Dodnes ¹jednají podle dřívějších nařízení, nebojí se Hospodina a ²nejednají podle ³ustanovení, ⁴nařízení, zákona a příkazů, které Hospodin přikázal synům Jákoba, jemuž dal^{5 6}jméno Izrael.⁷

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. h.: položil; Da 1,7
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. Gn 35,10

³⁵ Hospodin s nimi ¹uzavřel smlouvu a přikázal jim: Nebojte se jiných bohů, neklaňte se jim, neslužte jim a neobětujte² jim;

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. Ex 22,19!

³⁶ ale jenom Hospodina, který vás ¹vyvedl z egyptské země velkou silou a vztaženou² paží -- toho se bojte, jemu se klaňte³ a jemu obětujte.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Dt 26,8; 1Kr 8,42; Jr 32,21
3. 1S 1,3; 1Pa 16,29; 2Pa 29,29n; Neh 8,6

³⁷ Ta ustanovení, nařízení, zákony a příkazy, které vám napsal, zachovávejte a ¹plňte po všechny dny. Nebojte se jiných bohů.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³⁸ Na smlouvu, kterou s vámi ¹uzavřel, nezapomínejte. Nebojte se jiných bohů,

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

³⁹ ale jenom Hospodina, svého Boha, se bojte a on vás vysvobodí z ruky všech vašich nepřátel.

⁴⁰ Neposlechli, ale ¹jednali podle svých dřívějších nařízení.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴¹ Tyto národy se bály Hospodina, ale otročily svým tesaným modlám;¹ ano i jejich synové a synové jejich synů ²jednali tak, jako ³jednali jejich otcové, jak je tomu dodnes.

1. Dt 7,5; Iz 42,8; Jr 50,38; 51,47
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹ V¹ třetím² roce vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, se stal judským králem Chizkijáš,³ syn Achazův.

1. srv. //2Pa 32; //Iz 36—39 (tam jsou obšírnější poznámky)
2. [729 př. Kr.; 729—715 spoluvládl s otcem (16,2)]
3. [tj. Hospodin upevnil]

² Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let.¹ Jeho matka se jmenovala Abí,² dcera Zekarjášova.

1. [715—686 př. Kr.]
2. 2Pa 29,1 — Abija

³ Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec David.¹

1. [jeden z velmi mála králů srovnatelných s Davidem; srv. 22,2 (Jóšijáš); 1Kr 15,11 (Ása)]

⁴ Odstranil návrší, roztřískal¹ sloupy a pokácel^{2 3}⌈posvátné kůly.⌉⁴ Rozbil též bronzového hada, kterého udělal Mojžíš,⁵ protože až do oněch dnů mu synové Izraele obětovali. ⌈Nazývali ho⌉⁶ Nechuštán.⁷

1. Dt 7,5; 2Kr 11,18; 23,14
2. 1Kr 15,13
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. n.: Ašeru
5. Nu 21,9
6. n.: Nazýval se / Nazval ho
7. [odvozeno od h. výrazu pro bronz (nechóšet)]

⁵ Důvěřoval¹ Hospodinu, Bohu Izraele. Po něm nebyl nikdo jemu podobný² mezi všemi judskými králi, ani ³před ním ne byli žádní takoví.

1. Př 3,5; Iz 26,4; Jr 17,7; 39,18
2. 23,25; srv. 1S 10,24
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Přilnul¹ k Hospodinu, neodvrátil se od² něj a zachovával jeho příkazy, které dal³ Hospodin Mojžíšovi.

1. Dt 10,20; ::1Kr 11,2
2. Joz 22,19nn; 1S 12,20p
3. h.: přikázal; Neh 9,14

⁷ Hospodin¹ byl s ním a kamkoli ²šel, měl úspěch.³ Vzbouřil⁴ se proti asyrskému králi a nesloužil mu.

1. 1S 18,12.14.28; 3,19; 1Kr 8,57
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. 1S 18,5
4. [Juda se stal za vlády jeho otce Achaza asyr. vazalem (16,2.7). Někdy po r. 705 asi Chizkijáš odmítl dávat Asyřanům dávky.]

⁸ Pobil Pelištejce až ke Gaze a jejímu území, od ⌈strážní věže až k opevněnému městu.⌉¹

1. [fráze označující všechny druhy peliš. osídlení]; 17,9

⁹ I stalo se ve čtvrtém¹ roce vlády krále Chizkijáše -- to byl sedmý rok vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, že ²vytáhl asyrský král Šalmaneser proti Samaří a oblehl je.

1. [čtvrtý rok spoluvlády (v. 1), tj. 725]; 17,5
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Dobyli ho po třech letech; v šestém roce vlády Chizkijáše, ten byl devátý rok vlády izraelského krále Hóšey, bylo Samaří dobyto.

¹¹ Asyrský král odvedl ¹Izraelce do Asýrie a přivedl je do Chalachu a k řece Chabóru v Gózanu a do měst médských,

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹² protože ¹neuposlechli² Hospodina, svého Boha, ale přestoupili³ jeho smlouvu⁴ a všechno, co přikázal⁵ Mojžíš, otrok⁶ Hospodinův, neposlouchali a neplnili⁷ to.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Nu 14,22; 1Kr 20,36
3. Sd 2,20; Oz 8,1
4. 17,15; Iz 24,5; ::2Pa 34,32
5. 1Pa 6,34!
6. Dt 34,5p; 2Pa 1,3; 24,6
7. Jr 12,8; n.: nejednali tak

¹³ Ve čtrnáctém roce¹ vlády krále Chizkijáše ²vytáhl asyrský král Sancheríb proti všem opevněným judským městům a zmocnil se jich.³

1. [701 př. Kr.]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. [v Sancheríbových análech se tvrdí, že dobyl 46 opevněných měst, řadu nechráněných vesnic, zajal 200 146 zajatců a uvěznil Chizkijáše v Jeruzalémě jako ptáka v kleci]

¹⁴ Judský král Chizkijáš vzkázal asyrskému králi do Lakíše:¹ Prohřešil² jsem se. Odvrať se ode mě a cokoli na mě ³vložíš, ponesu. Asyrský král judskému králi Chizkijášovi uložil⁴ tři sta talentů⁵ stříbra a třicet talentů⁶ zlata.

1. 14,19; 2Pa 11,9!
2. v. 7
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Est 10,1; h.: naložil na; n : vyžadoval od Ch.
5. [cca 9 t]
6. [cca 0,9 t]

¹⁵ Chizkijáš vydal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a v pokladnicích¹ královského ²paláce.

1. 16,8
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁶ V oné době osekal Chizkijáš dveře¹ Hospodinova chrámu a obložení, která judský král Chizkijáš sám potáhl, a dal je asyrskému králi.

1. tj. zlato ze vrat

Sancheríbova hrozba Jeruzalému

¹⁷ Asyrský král poslal vojevůdce,¹ vrchního úředníka² a nejvyššího číšníka³ z Lakíše ke králi Chizkijášovi s ohromným vojskem do Jeruzaléma. ⁴Vytáhli a přišli k Jeruzalému; ⁵vytáhli, přišli a zastavili se u strouhy Horního rybníka na silnici k Valchářovu poli.

1. Iz 20,1
2. h.: rabsaris
3. h.: rabšaqéh; Jr 39,3
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Zavolali krále; vyšli k nim Eljakím, syn Chilkijášův, který byl nad domem, písař Šebna a kancléř¹ Jóach, syn Asafův.

1. 2S 8,16p

¹⁹ Nejvyšší číšník jim řekl: ¹Povězte Chizkijášovi: Toto praví veliký král, král asyrský: Co to je za naději, v niž doufáš?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{20 1}Myslíš si, že prázdné ²řeči jsou plánem a silou k boji? Nuže, na koho spoléháš, že ses proti mně vzbouřil?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²¹ Hle, spoléháš na tu zlomenou třtinovou hůl -- na Egypt, o kterou když se ¹člověk opře, ²pronikne do jeho ruky a probodne ji? Takový je faraon, egyptský král, pro všechny, kdo na něho spoléhají.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²² A jestliže mi řeknete: Spoléháme na Hospodina, svého Boha! -- což to není on, jehož návrší a ¹oltáře Chizkijáš odstranil a Judovi a Jeruzalému řekl: ²Před tímto oltářem v Jeruzalémě se ³klaňte!?

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²³ Tak se ¹nyní vsaď s mým pánem, asyrským králem: Dám ti dva tisíce koní, jestlipak na ně budeš schopen ²dodat ³jezdce.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁴ Jak bys mohl odrazit místodržitele, jednoho z nejmenších otroků mého pána, i když ses spolehl na Egypt, na vozbu a koně?

^{25 1}Vytáhl jsem snad nyní proti tomuto místu bez Hospodina, abych ho ničil? Hospodin mi řekl: ²Vytáhni proti této zemi a znič ji!

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁶ Eljakím, syn Chilkijášův, Šebna a Jóach nejvyššímu číšníkovi řekli: Mluv ¹přece ke svým otrokům aramejsky, vždyť my rozumíme. Nemluv k nám judsky před lidem, který je na ²hradbách.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁷ Nejvyšší číšník jim řekl: Což mě poslal můj pán mluvit tato slova jen ke tvému pánu a k tobě? Cožpak ne k těm mužům, kteří pobývají na ¹hradbách a budou s vámi jíst svá lejna² a pít ⌈svoji moč?⌉³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. K: trus
3. Q.: vodu svých nohou (eufemismus)

²⁸ Nejvyšší číšník stál a hlasitě¹ judsky volal. Říkal: Slyšte slovo velikého krále, krále asyrského:

1. h.: velkým hlasem; 1Kr 18,27n

²⁹ Toto praví král: Ať vás Chizkijáš nepodvádí. Vždyť vás není schopen vysvobodit z mé¹ ruky.

1. h.: jeho

³⁰ Ať ve vás Chizkijáš nevzbuzuje doufání v Hospodina ¹slovy: Hospodin nás ²jistě vysvobodí; toto město nebude vydáno do ruky asyrského krále.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

³¹ Neposlouchejte Chizkijáše, neboť toto praví asyrský král: ¹Sjednejte² se mnou pokoj, vyjděte ke mně a budete ³jíst ⁴každý ze své révy a ze svého fíkovníku a budete ⁵pít ⁶každý vodu ze své studny,

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Iz 36,16p
3. imperativ
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. imperativ
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³² dokud ne přijdu a ne vezmu vás do země, podobné zemi vaší, země obilí a vína, země chleba a vinic, země olivového oleje¹ a medu. Zůstanete naživu a nezemřete. Neposlouchejte Chizkijáše, když vás navádí ²slovy: Hospodin nás vysvobodí.

1. Dt 7,13p
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³³ Cožpak ¹některý z bohů národů vysvobodil svou zemi z ruky asyrského krále?

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³⁴ Kde jsou bohové Chamátu a Arpádu? Kde bohové Sefarvajimu, Heny a Ivy? Jestlipak vysvobodili Samaří z mé ruky?

³⁵ Který ze všech bohů těchto zemí vysvobodil svou zemi z mé ruky? Jestlipak Hospodin vysvobodí Jeruzalém z mé ruky?

³⁶ Lid ¹mlčel a ²nic mu neodpověděli, protože to byl králův příkaz: Neodpovídejte mu.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

³⁷ Eljakím, syn Chilkijášův, který byl nad domem, písař Šebna a kancléř Jóach, syn Asafův, ¹šli k Chizkijášovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova nejvyššího číšníka.

1. pl., množné číslo (plurál)

¹ I¹ stalo se, když to král Chizkijáš uslyšel, že roztrhl své ²roucho, zakryl se pytlovinou a vešel do Hospodinova domu.

1. //Iz 37,1nn
2. pl., množné číslo (plurál)

² Pak poslal Eljakíma, který byl nad domem, písaře Šebnu a starší kněze zahalené v pytlovině k proroku Izajášovi, synu Amósovu.

³ Řekli mu: Toto praví Chizkijáš: Tento den je dnem soužení, trestu a znevážení, protože ¹děti vešly do rodidel, ale není síla k porodu.²

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. [obraz pro zoufalou situaci]

⁴ Snad Hospodin, tvůj Bůh, uslyší všechna slova Rabšaka, kterého jeho pán, asyrský král, poslal, aby hanobil živého Boha, a pokárá ho za slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. ¹Pozdvihni² tedy modlitbu za ostatek, který se tu nachází.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : Pozvedni hlas k m.; Jr 7,16

⁵ Když přišli otroci krále Chizkijáše k Izajášovi,

⁶ Izajáš jim řekl: Toto ¹řekněte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se ²slov, která jsi slyšel, jimiž mi utrhali služebníci³ asyrského krále.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 4,12p; Jb 1,15

⁷ Hle, ¹dám do něj ducha,² že když uslyší zprávu, vrátí se do své země a nechám jej v jeho zemi padnout mečem.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [může znamenat duchovní bytost, která bude kontrolovat jeho mysl (1Kr 22,19!), anebo volný význam h. slova rúach ve smyslu: podnět / impulz / myšlenku (srv. Př 16,2)]

⁸ Když se nejvyšší číšník vrátil, nalezl asyrského krále, jak bojuje proti Libně. Slyšel totiž, že odtáhl od Lakíše.

⁹ Asyrský král uslyšel o kúšském králi Tirhákovi:¹ Hle, ²vytáhl, aby s tebou bojoval. Nato ³znovu poslal k Chizkijášovi posly se ⁴slovy:

1. [Tahark (690—664)]
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Takto ¹promluvte k judskému králi Chizkijášovi: Ať tě tvůj Bůh, v něhož doufáš, nepodvádí ²slovy: Jeruzalém nebude vydán do ruky asyrského krále.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹¹ Hle, sám jsi slyšel, jak asyrští králové ¹naložili se všemi těmi zeměmi, že je zasvětili zkáze. A ty bys byl vysvobozen?

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹² Bohové národů, které moji otcové zničili -- bohové Gózanu, Cháranu, Resefu a synů Edenu, kteří byli v Telasáru -- vysvobodili je snad?

¹³ Kde je král Chamátu, král Arpádu a král města¹ Sefarvajimu, Heny a Ivy?

1. TNK a NET čtou jako název: Lairu, [město v SV Babyloně]

¹⁴ Chizkijáš vzal ¹od poslů ²dopis³ a přečetl ho. Pak Chizkijáš ⁴vstoupil do Hospodinova domu a rozprostřel ho ⁵před Hospodinem.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. TM: pl.
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Pak se Chizkijáš modlil ¹před Hospodinem:² Hospodine, Bože Izraele, sedící na cherubech, ty jediný jsi Bůh nad všemi královstvími země; ty jsi učinil nebesa i zemi.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. srv. Neh 1,6; ::Iz 37,15: k

¹⁶ Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš; otevři, Hospodine, své oči a pohleď! Slyš Sancheríbova slova, která vzkázal, aby hanobil živého Boha.

¹⁷ Hospodine, asyrští králové ty národy a jejich území opravdu zpustošili;

¹⁸ a jejich bohy ¹uvrhli do ohně, protože to nejsou bohové, nýbrž jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen; proto je zničili.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁹ A teď, Hospodine, náš Bože, ¹zachraň² nás z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že ty jediný, Hospodine, jsi Bůh.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 1Pa 16,35

²⁰ Izajáš, syn Amósův, vzkázal Chizkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, co ses ke mně modlil ohledně asyrského krále Sancheríba.

²¹ Toto je slovo, které o něm řekl Hospodin: Pohrdá tebou, vysmívá se ti panna, dcera sijónská, potřásá¹ za tebou hlavou dcera jeruzalémská.

1. srv. Jr 18,16p; Pl 2,15; Ž 109,25; Mt 27,39

²² Koho jsi tupil a komu jsi utrhal? Proti komu jsi pozvedl hlas? Vysoko jsi pozdvihl své oči, proti Svatému Izraele.

^{23 1}Skrze své posly jsi tupil Panovníka. Řekl sis: S množstvím svých vozů jsem ²vytáhl na ³výšiny hor, do nejvzdálenějších částí Libanonu; pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cypřiše; vstoupil jsem do jeho nejzazší výše,⁴ do jeho ⌈úrodné lesní zahrady.⌉⁵

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. TM melón (útulek) čteno dle Iz meróm (výše)
5. n.: nejhustšího lesa; $

²⁴ Vykopal jsem studny a pil jsem ⌈cizí vodu,⌉¹ chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské řeky.

1. n.: vodu v cizích zemích

²⁵ Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno ¹připravil, ode dnů dávnověku jsem to vytvořil? Nyní to ²naplňuji: Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁶ Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem.

²⁷ Tvé bydlení, tvé ¹vycházení i ²vcházení znám, také tvé běsnění proti mně.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

²⁸ Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota vystoupila do mých uší, vložím ti kruh¹ do nosu a ²uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel.

1. Ez 19,4; srv. 2Pa 33,11
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁹ A toto ti bude znamením: Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo, v druhém roce to, co ještě z toho vyroste, a ve třetím roce zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich ovoce.

³⁰ A ti z domu judského, kteří vyváznou, ti pozůstalí, se opět zakoření dolů a ¹ponesou ovoce vzhůru,

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³¹ neboť z Jeruzaléma vyjde ostatek a ti, kteří vyváznou, z hory Sijón. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

³² Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevejde do tohoto města, ani šíp tam nevystřelí, nevyjde proti němu se štítem ani proti němu nenavrší násep.

³³ Cestou, kterou přišel, se vrátí a do tohoto města nevejde, je Hospodinův výrok.

³⁴ Budu tomuto městu štítem, abych ho zachránil kvůli sobě a kvůli svému otroku¹ Davidovi.

1. 8,19; 20,6; Dt 34,5p

³⁵ I stalo se oné noci, že vyšel Hospodinův ¹anděl a pobil² v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli ⌈dočista mrtví.⌉³

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. [ř. historik Hérodotos ve své zmínce připisuje tento výsledek morové ráně]
3. h.: mrtvými mrtvolami

³⁶ A asyrský král Sancheríb odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive.

³⁷ I stalo se, když se klaněl v ¹chrámu svého boha Nisrocha, že jeho synové Adramelek a Sareser ho zabili mečem a unikli do země Ararat. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹ V¹ oněch dnech Chizkijáš na ²smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkaz ohledně svého domu, protože zemřeš, nebudeš žít.

1. //Iz 38,1—8
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

² Nato Chizkijáš odvrátil ¹tvář ke stěně a modlil se k Hospodinu ²slovy:

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³ Ach,¹ Hospodine, ²jen se rozpomeň, jak jsem chodil^{3 4}před tebou věrně a s celým srdcem a činil⁵ to, co je dobré v tvých očích. A Chizkijáš se dal do velkého pláče.

1. Neh 1,5p; Ž 116,4
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. Gn 17,1; 1Kr 2,4; Ž 116,9
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 22,2; 1Kr 15,5; 2Pa 31,20

⁴ I stalo se, že Izajáš nevyšel ani z prostředního nádvoří,¹ když se k němu stalo Hospodinovo slovo:

1. K: města

⁵ Vrať se a ¹řekni Chizkijášovi, vévodovi² mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Slyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé ³slzy. Hle, ⁴uzdravím⁵ tě. Třetího dne ⁶vstoupíš do Hospodinova domu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 1Kr 16,2
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. n.: uzdravuji; 2,21; Dt 32,39
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁶ Přidám ke tvým dnům patnáct let¹ a vysvobodím z ruky asyrského krále tebe i toto město. Budu tomuto městu štítem kvůli sobě a kvůli svému otroku Davidovi.

1. [podle toho, že Chizkijáš zemřel v r. 686, se to stalo v r. 702 př. Kr., kdy bylo Chizkijášovi asi 37/38 let]

⁷ Pak Izajáš řekl: Vezměte placku sušených fíků. Vzali to a položili na vřed¹ a král se zotavil.²

1. Ex 9,9
2. 1,2; 8,8nn

⁸ Chizkijáš se ¹zeptal Izajáše: Co bude znamením, že mě Hospodin uzdraví a ²vstoupím třetího dne do Hospodinova domu?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁹ Izajáš ¹odpověděl: Toto ti bude znamením od Hospodina, že Hospodin učiní ²to, co řekl: Má stín o deset stupňů ³postoupit, nebo se o deset stupňů vrátit?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Chizkijáš řekl: Snadnější je, aby stín o deset stupňů pokročil. Ne, ať se stín vrátí o deset stupňů nazpět.

¹¹ Prorok Izajáš volal k Hospodinu a on vrátil stín na stupních, po kterých sestoupil, na stupních Achazových, o deset stupňů nazpět.

Poslové z Babylona

¹² V¹ té době babylonský král Beródak–baladán,² syn Baladánův, poslal Chizkijášovi ³dopis⁴ a dar; slyšel totiž, že byl Chizkijáš nemocen.

1. //Iz 39,1nn
2. některé rkpp. a LXX, Pš (dle Iz): Meródak–baladán
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
4. TM: pl; srv. 19,4

¹³ ⌈Když o nich Chizkijáš uslyšel,⌉¹ ukázal jim celou klenotnici, stříbro a zlato, balzámy a vonný olej, ²zbrojnici a všechno, co se nacházelo v jeho skladech; nebylo ³nic, co by jim Chizkijáš ve svém ⁴paláci a v celém svém panství neukázal.

1. n.: je Ch. vyslechl; LXX, Pš, Vul a Iz: Chizkijáš se z nich zaradoval a; [vzhledem k neobvyklé předložkové vazbě (al) — totožné s Iz — se zdá být záměna sloves wajjišma (uslyšel) xx wajjismach (zaradoval) pravděpodobná]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Pak přišel ke králi Chizkijášovi prorok Izajáš a ¹zeptal se ho: Co říkali ti muži a odkud k tobě přišli? Chizkijáš ²odpověděl: Přišli z daleké země, z Babylona.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Nato se ho ¹zeptal: Co viděli ve tvém ²paláci? Chizkijáš ³odpověděl: Viděli všechno, co je v mém ⁴paláci. Nebylo ⁵nic, co bych jim ve svých skladech neukázal.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Izajáš Chizkijášovi řekl: Slyš Hospodinovo slovo:

¹⁷ Hle, přicházejí dny, kdy všechno, co je ve tvém ¹paláci a co až dodnes tvoji otcové nahromadili, bude odneseno² do Babylona.^{3 4}Nic nezůstane, praví Hospodin.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. 24,13; Jr 52,17nn
3. [pozoruhodné proroctví (vyslovené asi 115 let před svým naplněním) vzhledem k tomu, že v době jeho pronesení se zdálo, že obávanou mocností je Asýrie]
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁸ A vezmou z tvých synů,¹ kteří z tebe ²vzejdou, které zplodíš, a stanou se dvorními úředníky v paláci babylonského krále.

1. [jeho vlastní syn Menaše byl odveden Asyřany a nějakou dobu držen jako zajatec v Babyloně (2Pa 33,11), později následovali mnozí z domu Davidova (25,7; Da 1,3)]
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Chizkijáš Izajášovi řekl: Hospodinovo slovo, které jsi vyslovil, je dobré. Řekl si totiž: Za mých dnů bude ¹přece pokoj a bezpečí.

1. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)

²⁰ Ostatní Chizkijášovy ¹činy a všechny jeho udatné skutky, a jak udělal rybník² a vodovod,³ aby přivedl do města vodu, ⁴jsou zapsány v ⁵knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 18,17; Neh 3,16
3. n.: strouhu (18,17); [tunel (ve funkci dnešního vodovodu), který spojoval Gíchonský pramen (1Kr 1,33) s cisternou uvnitř města (2Pa 32,30)]
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²¹ Chizkijáš ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Menaše.¹

1. Gn 41,51p

¹ Menašemu^{1 2}bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let.³ Jeho matka se jmenovala Chefsíba.⁴

1. //2Pa 33,1nn
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. [697—642 př. Kr. — včetně deseti let spoluvlády; (vůbec nejdelší období z judských i izr. králů)]
4. Iz 62,4p

^{2 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pohanských ²národů, které Hospodin ³před syny Izraele vyhnal.⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. //16,3; 1Kr 14,24

^{3 1}Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil,² postavil oltáře Baalovi, udělal posvátný kůl,³ jak to udělal izraelský král Achab, klaněl se celému nebeskému zástupu⁴ a sloužil jim.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. 18,4v
3. 1Kr 16,33
4. 17,16; 23,4n

⁴ Postavil oltáře v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě položím své jméno.¹

1. 2S 7,13; 1Kr 8,29

⁵ Na obou nádvořích Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup.

⁶ Provedl svého syna¹ ohněm, zabýval se hadačstvím² a znameními,^{3 4}ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy⁵ zemřelých, a věštce.⁶ ⌈Páchal mnoho⌉⁷ toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval⁸ k hněvu.

1. LXX: pl.
2. Iz 2,6; Jr 27,9
3. 17,17
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. 1S 28,7
6. Dt 28,11
7. h.: rozmnožil páchání
8. 17,11

⁷ Tesanou modlu Ašery,¹ kterou udělal, postavil v domě, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem² vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno.

1. 23,6; 2Pa 15,16
2. 1Kr 14,21

⁸ Nezpůsobím již, aby noha ¹Izraelců prchala ze ²země, kterou jsem dal jejich otcům, pokud ovšem³ budou zachovávat a ⁴plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, který jim přikázal můj otrok Mojžíš.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. Dt 15,5; 1Kr 8,25
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Ale neposlouchali. Menaše je svedl, takže ¹páchali horší věci nežli národy, které Hospodin ²před syny Izraele vyhladil.³

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Dt 31,3; Joz 24,8; 1Pa 5,25

¹⁰ Hospodin promluvil ¹prostřednictvím svých otroků proroků:²

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. 17,23

¹¹ Protože judský král Menaše ¹páchal tyto ohavnosti, dělal horší věci nežli všechno, co ²páchali ³Emorejci, kteří byli ⁴před ním, a skrze své bůžky svedl k hříchu i Judu,

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² proto takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, přivedu¹ na Jeruzalém a Judu takové zlo, že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších.²

1. 22,16; 1Kr 14,10*
2. 1S 3,11; Jr 19,3

¹³ ⌈Roztáhnu na Jeruzalém měřicí šňůru¹ Samaří a závaží² domu Achabova⌉³ a vytřu⁴ Jeruzalém, jako se vytírá mísa⁵ -- utřu a obrátím ⌈dnem vzhůru.⌉⁶

1. Iz 34,11
2. Iz 28,17
3. [tj. budou sdílet stejný osud — trest]
4. n.: vymažu — srv. Dt 25,19!
5. Př 26,15
6. n : vzhůru nohama; h.: na svou tvář; srv. Jr 1,13

¹⁴ Opustím¹ ostatek² svého dědictví³ a vydám je do ruky jejich nepřátel; stanou se kořistí a lupem⁴ pro všechny své nepřátele,

1. Jr 15,6; 23,33; ::1S 12,22; 1Kr 8,57
2. 19,31; Jr 6,9
3. Jr 12,7
4. Iz 42,22

¹⁵ protože ¹páchali to, co je zlé v mých očích, a provokovali mě k hněvu ode dne, kdy jejich otcové vyšli² z Egypta, až do tohoto dne.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Ex 12,41; Nu 33,3; Jr 7,25

¹⁶ Menaše také prolil velmi mnoho nevinné¹ krve, takže naplnil Jeruzalém ⌈od jednoho konce k druhému⌉² -- kromě svého hříchu, že³ svedl Judu k páchání⁴ toho, co je zlé v Hospodinových očích.

1. 24,4; Dt 27,25p; Ž 94,21; Iz 59,7; Jr 22,3; Jon 1,14; Mt 27,4
2. h.: ústa k ústům; Ezd 9,11
3. n.: kterým
4. 17,17; Sd 3,12

¹⁷ Ostatní Menašeho ¹činy a všechny věci, které činil, i jeho hřích, kterým hřešil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Menaše ulehl se svými otci a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově.¹ Po něm se stal králem jeho syn Amón.

1. [prav. kratší forma jména Uzijáš (15,1p)]

Judský král Amón

¹⁹ Amónovi ¹bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dva roky.² Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charúsova z Jotby.³

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. [642—640 př. Kr.]
3. [někteří ztotožňují s Jotbou (resp. h. Jotbatou) v Dt 10,7 (blízko Esjon Geberu). Jiní včetně Jeronýma ji umísťují do Judska.]

^{20 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec Menaše.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²¹ ⌈Chodil po všech ¹cestách, po kterých chodil jeho otec,⌉² a sloužil bůžkům, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n : Žil zcela po způsobu svého otce

²² Opustili¹ Hospodina, ⌈Boha svých otců,⌉² a nechodili po Hospodinově cestě.³

1. 1S 8,8; 1Kr 9,9; Iz 1,4; Jr 2,13
2. Dt 26,7!; 2Pa 21,10; 28,25; 30,19; 33,12
3. 1Kr 11,33

²³ Amónovi otroci se proti němu spikli¹ a usmrtili krále v jeho domě.

1. 15,10.25; 1Kr 16,9

²⁴ Avšak lid země ubil všechny, kdo se proti králi Amónovi spikli. Lid země ¹ustanovil králem místo něj jeho syna Jóšijáše.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁵ Ostatní Amónovy ¹činy, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁶ Pohřbili¹ ho v jeho hrobě na Uzově zahradě. Po něm se stal králem jeho syn Jóšijáš.

1. dle LXX; TM: sg.

¹ Jóšijášovi^{1 2}bylo osm let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě třicet jedna let.³ Jeho matka se jmenovala Jedída, dcera Adajášova z Boskatu.⁴

1. //2Pa 34,1nn; Jr 1,2; 25,3; Sf 1,1
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. [640 — 609 př. Kr.]
4. Joz 15,39

² Činil to, co je správné¹ v Hospodinových očích, a chodil po všech ²cestách³ svého otce Davida, neodvrátil⁴ se ⌈napravo ani nalevo.⌉⁵

1. 12,3; 15,3.34; 18,3; 1Kr 14,8!; srv. Jr 22,15n
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 1Kr 22,43
4. 1Kr 15,5
5. Dt 5,32

³ I stalo se v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše, že poslal král písaře¹ Šáfana,² syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu se ³slovy:

1. n : sekretáře; [na rozdíl od skutečného písaře (např. Bárucha — Jr 36,32) či pozdějšího učitele zákona (Ezd 7,6p)]
2. Jr 36,10np
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{4 1}Zajdi k veleknězi Chilkijášovi, ať zváží² stříbro přinesené do Hospodinova domu, jež sebrali ³strážci prahu od lidu.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. TM: skončí; n. (upravit dle v. 9): roztaví
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁵ Ať ho dají do ¹rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem, a ti ať ho dají těm, kdo dělají práci na Hospodinově domě, na opravu poškození domu:

1. sg., jednotné číslo (singulár)

⁶ tesařům, ¹stavitelům, ²zedníkům a na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁷ Ale ať se jim nepočítá stříbro, které bylo vydáno do jejich rukou, protože ¹jednají poctivě.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁸ Velekněz Chilkijáš¹ řekl písaři Šáfanovi: Našel jsem v Hospodinově domě ²knihu zákona. Chilkijáš dal ³knihu Šáfanovi a ten v ní četl.

1. 1Pa 5,39
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁹ Písař Šáfan přišel ke králi a odpověděl¹ králi ²slovy: Tvoji otroci roztavili³ stříbro, které se našlo v domě, a vydali ho do ⁴rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem.

1. h.: vrátil slovo; srv. 1Kr 20,9; Neh 2,20
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. v. 4p
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁰ Pak písař Šáfan králi oznámil: Kněz Chilkijáš mi dal ¹knihu. Nato z ní Šáfan ²před králem četl.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹¹ I stalo se, když král uslyšel slova ¹knihy zákona, že ⌈roztrhl své roucho.⌉²

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. 19,1; Est 4,1; ::Jr 36,24

¹² Potom král knězi Chilkijášovi, Achíkamovi,¹ synu Šáfanovu, Akbórovi,² synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a královskému otroku Asajáši přikázal:

1. Jr 26,24
2. Jr 36,12

^{13 1}Jděte² a ³dotažte se Hospodina za mě, za lid a za celého Judu ohledně slov této nalezené ⁴knihy. Vždyť velká je Hospodinova zloba,⁵ která plane proti nám, protože naši otcové neposlouchali slova této ⁶knihy a ne plnili⁷ vše, co je v ní zapsáno.

1. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
2. Jr 21,2
3. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
5. Iz 51,20; 2Pa 36,16
6. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
7. 21,8; Joz 1,7; Neh 10,30

¹⁴ Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš tedy ¹šli k prorokyni² Chuldě, manželce ³strážce rouch Šalúma,⁴ syna Tikvy, syna Charchasova; ⁵bydlela v Jeruzalémě v Mišne.⁶ Promluvili s ní.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Ex 15,20; Sd 4,4; Neh 6,14
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Jr 32,7
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. [tj. „Druhá / Nová čtvrť“; název jeruz. čtvrti, prav. v nově vystavené oblasti mezi prvními a druhými hradbami]; srv. Sf 1,10

¹⁵ Ona jim řekla: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Řekněte muži, který vás ke mně poslal:

¹⁶ Toto praví Hospodin: Hle, přivedu na toto místo zlo a na jeho obyvatele všechna ⌈slova ¹knihy,⌉² kterou četl³ judský král.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n : věci zapsané v knize
3. Dt 17,19

¹⁷ Protože mě opustili a pálili oběti jiným bohům, aby mě provokovali k hněvu ⌈každým dílem⌉¹ svých rukou, má zloba plane proti tomuto místu a neuhasne.²

1. n : všemi výtvory; Dt 31,29; 1Kr 16,7; (tj. modlami — Iz 2,8; Jr 25,6n)
2. srv. Lv 6,5n; Jr 7,20

¹⁸ Judskému králi, který vás poslal ¹dotázat² se Hospodina, tomu ³řekněte toto: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o ⁴věcech, které jsi slyšel:

1. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
2. Gn 25,22; 1S 9,9; 2Pa 18,7; Jr 37,7
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Protože tvé srdce změklo¹ a pokořil ses ²před Hospodinem, když jsi slyšel, co jsem promluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům -- že se stane hroznou pustinou a kletbou³ -- roztrhl jsi své roucho a plakal jsi ⁴přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok.

1. h.: ochablo; Dt 20,3
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Jr 24,9p; 42,18
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ Proto hle, připojím tě ke tvým otcům a odebereš se do svého ¹hrobu v pokoji. Tvé oči neuvidí nic z toho zla, které ²přivedu na toto místo. ⌈Přinesli tedy králi tuto zprávu.⌉³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. h.: vrátili králi slovo; Dt 1,25; 1Kr 2,30

¹ Král¹ ⌈dal k sobě shromáždit⌉² všechny judské a jeruzalémské starší.

1. //2Pa 34,29—32
2. h.: poslal a shromáždili se k němu …

² Pak vystoupil král do Hospodinova domu a s ním všichni ¹Judejci a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kněží, proroci a všechen lid od nejmenšího do největšího;² a četl jim³ všechna slova ⁴knihy smlouvy⁵ nalezené v Hospodinově domě.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. srv. Jon 3,5p
3. h.: v jejich uši; Neh 13,1
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
5. Ex 24,7

³ Král stál u sloupu¹ a ²uzavřel ³před Hospodinem smlouvu, že půjde⁴ za Hospodinem, bude celým srdcem a celou duší zachovávat jeho příkazy, svědectví⁵ a ⁶ustanovení a naplňovat slova této smlouvy zapsaná v této ⁷knize. A všechen lid ⌈vstoupil do smlouvy.⌉⁸

1. 11,14
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 1S 12,14
5. 1Kr 2,3; 1Pa 29,19; Ž 119,31
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
8. n.: přistoupil na smlouvu; n : se připojil ke smlouvě; h.: stál ve smlouvě

⁴ Nato král přikázal veleknězi Chilkijášovi, kněžím druhým¹ v pořadí a ²strážcům prahu,³ aby vynesli z Hospodinova chrámu všechny předměty učiněné pro Baala, Ašeru a pro celý nebeský zástup.⁴ Spálil je venku za Jeruzalémem na polích Kidrónu⁵ a jejich prach⁶ odnesl do Bét–elu.⁷

1. Jr 52,24
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 12,10
4. 21,3
5. 1Kr 15,13!
6. v. 15
7. [zřejmě jako akt znesvěcení právě tohoto modlářského místa (1Kr 12,28)]

⁵ Odstranil žrece,¹ které ²ustanovili judští králové, ⌈aby pálili⌉³ oběti na návrších v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a ty, kdo obětovali Baalovi, slunci, měsíci,^{4 5}⌈hvězdám zvěrokruhu⌉ a celému nebeskému zástupu.

1. [tento výraz pouze ještě: Oz 10,5; Sf 1,4 — vždy v neg. významu pohanského kněze]
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. dle LXX, Pš, Vul; TM: a pálil
4. Dt 4,19; Jr 8,2
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

⁶ Vynesl Ašeru¹ z Hospodinova domu ven za Jeruzalém do údolí Kidrónu, spálil ji v údolí Kidrónu, rozdrtil na prach a její prach hodil na ²hroby ⌈obyčejných lidí.⌉³

1. 21,7; 18,4
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: synů lidu; tj. rozházel po veřejném hřbitově; Jr 26,23

⁷ Strhl také domy chrámových smilníků,¹ které byly v Hospodinově domě, kde ženy tkaly ²stany³ pro Ašeru.

1. 1Kr 14,24
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. n.: přehozy (Ez 16,16); $

⁸ Přivedl všechny kněze z judských měst a znečistil návrší, kde kněží pálili oběť, od Geby¹ až po Beer–šebu.² Strhl též ³návrší bran u vchodu do brány velitele⁴ města Jóšuy, nalevo, když se vchází do městské brány.

1. 1Kr 15,22
2. [použito vzhledem k rozdělení Izraele — namísto dřívějšího rčení od Danu po Beer–šebu (1S 3,20)]
3. pl., množné číslo (plurál)
4. srv. Sd 9,30; 1Kr 22,26

⁹ Kněží návrší ovšem nevystupovali k Hospodinovu oltáři v Jeruzalémě, ale jedli¹ nekvašené chleby spolu se svými bratry.

1. Lv 6,16nn

¹⁰ Tófet,¹ který je v údolí Hinómova syna, také znečistil, aby ²nikdo neprováděl svého syna či ³dceru ohněm Molekovi.⁴

1. Jr 7,31
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 1Kr 11,7

¹¹ Odstranil též koně, které judští králové ¹zasvětili slunci, od ²vchodu do Hospodinova domu, u komory dvorního úředníka Netan–meleka, která byla v parbaru;³ vozy zasvěcené slunci spálil ohněm.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. h. parbar (výraz zřejmě pochází z perštiny) byla asi západní část Šal. chrámu; $; 1Pa 26,18

¹² Také oltáře, které byly na střeše¹ Achazovy horní místnosti a jež udělali judští králové, i oltáře, které udělal Menaše na obou nádvořích² Hospodinova domu, král strhl, rozdrtil³ je a jejich prach hodil do údolí Kidrónu.

1. Jr 19,13; 32,29; Sf 1,5
2. 21,5
3. TM wajjárac utekl (odtamtud) — zde nedává smysl; text je asi porušen a je otázkou, jak ho opravit: buď hi. od stejného kořene — „rychle odstranil (2Pa 35,13) odtamtud“; anebo od kořene: rcc — „rozdrtil“ /srv. v. 6 +15: wajjádeq — rozdrtil/

¹³ Také návrší, která byla ¹naproti Jeruzalému na jih² od ⌈Hory³ zkázy⌉⁴ a jež postavil izraelský král Šalomoun pro Aštoretu, ohavnou modlu Sidóňanů, pro Kemóše, ohavnou modlu ⁵Moábců, a pro Milkóma, ohavnou⁶ modlu synů Amónových, král znečistil.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1S 23,19p
3. 1Kr 11,7
4. [dle Mišny Middót 2,4 TM: har mašchít — Hora zničení je přepunktováno (jakožto sl. hříčka) místo pův. har mišchá — Hora pomazání, tedy Olivetská]
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
6. 1Kr 11,5v

¹⁴ Roztřískal¹ posvátné sloupy, pokácel posvátné kůly a jejich místo naplnil lidskými kostmi.²

1. 18,4
2. [tím je znečistil a také do budoucna učinil kulticky nevhodnými; srv. Nu 19,16]

¹⁵ Také oltář, který byl v Bét–elu, návrší, které udělal Jarobeám, syn Nebatův, jenž svedl Izrael k hříchu, také tento oltář i návrší strhl; spálil návrší a rozdrtil na prach, i posvátný kůl spálil.

¹⁶ Když se Jóšijáš ohlédl, uviděl hroby, které byly na té hoře; ⌈dal vzít⌉¹ kosti z hrobů, spálil je na oltáři a znečistil ho podle Hospodinova slova,² které volal muž Boží, který vyhlásil tyto ³události.

1. h.: poslal a vzal
2. 1Kr 13,2.32!
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

^{17 1}Zeptal se: Co je to za náhrobek, který vidím? Mužové města mu ²odpověděli: To je hrob muže Božího, který přišel z Judska a vyhlásil tyto ³události, které jsi s bételským oltářem vykonal.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Řekl: Nechte ho být. ¹Nikdo ať nehýbe s jeho kostmi. Tak zachránili jeho kosti i kosti proroka, který přišel ze Samaří.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 13,32p

¹⁹ Také všechny ¹svatyně návrší, které byly v samařských městech a jež udělali izraelští králové, aby provokovali Hospodina k hněvu, Jóšijáš odstranil. ²Naložil s nimi stejně, jako to učinil v Bét–elu.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁰ Obětoval¹ na oltářích všechny kněze návrší, kteří tam byli, spálil na nich lidské kosti a vrátil se do Jeruzaléma.

1. n.: Zabil jako oběť

²¹ Král přikázal všemu lidu: ¹Slavte² Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, jak je zapsáno v této ³knize smlouvy.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Dt 16,1; Joz 5,10; //2Pa 35,1.18n
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²² Takové Velikonoce se totiž ¹neslavily ode dnů ²soudců, kteří soudili Izrael, a ani po všechny dny králů izraelských i králů judských.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²³ Ale v osmnáctém roce¹ vlády krále Jóšijáše se ²slavily takové Velikonoce Hospodinu v Jeruzalémě.

1. 22,3
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁴ Také ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce, domácí bůžky,¹ bůžky² a všechny ohavné modly, které byly vidět v judské zemi a v Jeruzalémě, Jóšijáš vyhladil, aby naplnil slova zákona, zapsaná v ³knize, kterou našel kněz Chilkijáš⁴ v Hospodinově domě.

1. Gn 31,16; Ez 21,26
2. 21,21; Jr 50,2; Ez 6,4nn
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
4. 22,8

^{25 1}Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou² zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Dt 6,5

²⁶ Avšak Hospodin se neodvrátil od svého velkého planoucího hněvu,¹ kterým vzplál proti Judovi za všechny provokace,² kterými ho provokoval ke hněvu Menaše.³

1. Nu 11,1; 25,4
2. 1Kr 21,22
3. 21,11

²⁷ Hospodin řekl: Také Judu odstraním od své tváře, jako jsem odstranil Izrael,¹ a zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, Jeruzalém, i dům, o němž jsem řekl: Tam ²bude přebývat mé jméno.

1. 17,18.23
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

²⁸ Ostatní Jóšijášovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁹ Za jeho dnů ¹vytáhl faraon Néko,² egyptský král, ke králi asyrskému³ k řece Eufratu. Král Jóšijáš ⁴vytáhl proti němu, ale Néko ho usmrtil u Megida,⁵ jakmile ho uviděl.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [vládl 610—595 př. Kr.]; Jr 46,2
3. [asi r. 609 zamýšlel Néko pomoci poslednímu asyrskému králi Ašur–ubalitovi II. v boji proti vzrůstající moci Babylona (pod Nabopolassarem)]
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. 9,27; Sd 5,19p; Za 12,11

³⁰ Jeho otroci ho dovezli ve voze¹ mrtvého od Megida. ²Přivezli ho do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě. Lid³ země vzal Jóachaza, syna Jóšijášova, pomazali ho a ustanovili ho králem místo jeho otce.

1. 9,28
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 21,24

Judský král Jóachaz a Jójákím

³¹ Jóachazovi^{1 2}bylo dvacet tři let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce.³ Jeho matka se jmenovala Chamútal,⁴ dcera Jeremjáše z Libny.⁵

1. //2Pa 36,2nn
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. [v r. 609 př. Kr.]
4. Jr 52,1
5. 8,22

^{32 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³³ Faraon Néko ho spoutal¹ v Rible² v zemi Chamátu, aby ne mohl kralovat v Jeruzalémě, a ³uložil zemi pokutu sto talentů⁴ stříbra a talent⁵ zlata.

1. n.: uvěznil
2. 25,6
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. [3 tuny]; 5,5; 18,14
5. [30 kg]

³⁴ Faraon Néko ustanovil králem Eljakíma,¹ syna Jóšijášova, místo jeho otce Jóšijáše. Jeho jméno změnil² na Jójakím.³ Jóachaza vzal, ⁴odvedl ho do Egypta a tam zemřel.

1. [Jóachazův starší bratr (předtím lidem pominut možná pro svůj vstřícný postoj vůči Egyptu); 1Pa 3,15; Jr 22,11]
2. 24,17
3. [akt přejmenování vyjadřoval postoj nadřazené autority]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

³⁵ Jójakím dal faraonovi stříbro a zlato; ⌈vyměřil ovšem zemi daň,¹ aby mohl dát stříbro podle faraonova ²příkazu -- od ³každého z lidu země vymáhal stříbro a zlato podle svého⁴ výměru, aby to mohl dát faraonovi Nékovi.⌉⁵

1. 15,20
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n.: jeho
5. (celá věta má v h. složitou syntax)

³⁶ Jójakímovi ¹bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let.² Jeho matka se jmenovala Zebúda, dcera Pedajášova z Rúmy.³

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. [609—598 př. Kr.]
3. Joz 15,52

^{37 1}Páchal to, co je zlé² v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové.³

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Jr 26,20nn; 22,13; 36,1nn; Ez 8,5nn
3. Menaše (21,1nn) a Amón (21,19nn)

¹ Za jeho dnů ¹přitáhl babylonský král Nebúkadnesar² a Jójakím byl tři roky³ jeho otrokem. Pak ⌈se proti němu znovu vzbouřil.⌉⁴

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [syn Nabopolassara (23,29p), nejmocnější král novobab. říše (612—539 př. Kr.); vládl 605—562 (viz Da 1—4 kp.); r. 605 porazil faraona Néka u Karkemíše a Chamátu a ovládl (jak popisují bab. záznamy) „chetitské země“ včetně „města Judy“]; Jr 35,11
3. [prav. 604—602]
4. n.: si to rozmyslel a vzbouřil se proti němu; 18,7; Jr 52,3

² Hospodin proti němu ale poslal loupežné hordy¹ Chaldejců, loupežné hordy ²Aramejců, loupežné hordy ³Moábců a loupežné hordy synů Amónových.⁴ Poslal je proti Judsku, aby jej hubil ⌈podle Hospodinova slova, které promluvil ⁵prostřednictvím⌉⁶ svých otroků⁷ proroků.

1. 6,23; 13,20; Jr 18,22
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. 2S 10,6; 2Pa 20,1
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. 14,18
7. Jr 7,25p

³ Ano, stalo se to podle Hospodinova ¹příkazu proti Judovi, aby ho odstranil od své tváře za hříchy² Menašeho, za všechno, co ³páchal,

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. 21,11n; 23,26; Jr 15,3
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴ i za nevinnou krev, kterou prolil; naplnil¹ Jeruzalém nevinnou krví a Hospodin to nechtěl odpustit.²

1. 21,16
2. Dt 29,19

⁵ Ostatní Jójakímovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁶ Jójakím ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Jójakín.

⁷ Egyptský král již nikdy ¹netáhl ze své země, protože babylonský král zabral od egyptského potoka až k řece Eufratu všechno, co ²patřilo egyptskému králi.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

Judský král Jójákín

⁸ Jójakínovi^{1 2}bylo osmnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce.³ Jeho matka se jmenovala Nechušta, dcera Elnátanova z Jeruzaléma.

1. 2Pa 36,9n
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. [podle bab. záznamů Jeruzalém padl 16. března 597 př. Kr., což znamená, že Jójákín začal kralovat v prosinci 598]; Ez 1,2

^{9 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁰ V té době ¹přitáhli otroci babylonského krále Nebúkadnesara k Jeruzalému a město bylo² obleženo.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: vešlo do obležení

¹¹ Také babylonský král Nebúkadnesar ¹přitáhl k městu, zatímco jeho otroci je² obléhali.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. h.: ji, tj. město

¹² Nato judský král Jójakín vyšel k babylonskému králi, on i jeho matka, jeho otroci, jeho knížata i jeho dvorní úředníci. Babylonský král ho zajal v osmém roce svého ¹kralování.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹³ Vynesl odtamtud všechny poklady Hospodinova domu i poklady královského ¹paláce a usekal všechny zlaté předměty, které udělal izraelský král Šalomoun v Hospodinově chrámu, tak, jak řekl Hospodin.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Odvedl celý Jeruzalém: Všechna knížata, všechny udatné hrdiny, deset tisíc vystěhovalců, i všechny ¹řemeslníky a ²kováře; zůstal jenom chudý lid země.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁵ Odvedl do Babylona Jójakína, královu matku, královy ženy, jeho dvorní úředníky i mocnáře¹ země; ²přivedl je jako vyhnance z Jeruzaléma do Babylona.

1. Ez 17,13
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499