¹ Král David zestárl, ⌈dosáhl pokročilého věku.⌉¹ Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát.

1. h.: přišel do dnů; Joz 13,1!; Př 3,2; L 1,7

² Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mému¹ pánu a králi dívku, pannu; ⌈ať slouží králi⌉² a je jeho ³opatrovnicí. Ať leží ve tvém⁴ klíně⁵ a můj pán a král se zahřeje.

1. LXX: našemu
2. h.: bude stát ()před králem; 10,8; 1S 16,21
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. LXX: jeho
5. 2S 12,3; Mi 7,5

³ Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi.

⁴ Ta dívka byla převelice krásná.¹ Stala se královou ²opatrovnicí, sloužila³ mu, ale král ⌈ji nepoznal.⌉⁴

1. 1S 16,12
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. (obvykle používáno v souvislosti se službou ve chrámě: „konala bohoslužbu“; 1S 2,18; Dt 18,7)
4. n : s ní neměl pohlavní styk; srv. Sd 21,12; 1S 1,19!

⁵ Adónijáš,¹ syn Chagítin, se vynášel^{2 3}slovy: Já budu kralovat. ⁴Pořídil si vozy,⁵ jezdce⁶ a padesát mužů,⁷ kteří běhali ⁸před ním.

1. 2S 3,4
2. n.: vyvyšoval; Př 30,32
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. h.: sg., ovšem srv. Sd 14,3; atd
6. n.: koně
7. 2S 15,1
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Jeho otec ho ⌈v životě⌉¹ nepokáral ²slovy: ³Proč jsi tohle provedl?⁴ Navíc byl velmi hezkého vzezření.⁵ Narodil⁶ se po Abšalómovi.⁷

1. h.: z / od jeho dnů; 1S 25,28
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
4. 1S 20,32; Jon 1,10; Jr 22,8
5. 1S 25,3
6. h.: Chagíta ho zrodila
7. [dle 2S 3,3 by byl starší Kileab, ale tradičně se počítá s tím, že Kileab asi zemřel, a Adónijáš byl tudíž Davidovým nejstarším žijícím synem]

⁷ Domluvil¹ se s Jóabem,² synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem,³ a ti Adónijášovi napomáhali.

1. h.: Jeho slova byla
2. 2S 24,2
3. 2S 19,12; 20,25

⁸ Ale kněz Sádok, Benajáš,¹ syn Jójadův, prorok² Nátan,³ Šimeí⁴ a Reí i Davidovi hrdinové⁵ nebyli s Adónijášem.

1. 2,25; 4,4; 2S 20,23; 23,20
2. 11,29; 13,11; 16,7; 18,36; 20,13; 22,13; 2Kr 3,11; Gn 20,7p
3. 2S 12,1
4. 2S 16,5
5. 2S 23,8

⁹ Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben–zócheletu,¹ který je blízko Én–rogelu,² a pozval³ všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky.

1. srv. 1S 7,12
2. Joz 15,7; 2S 17,17p
3. 2S 13,23

¹⁰ Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.

¹¹ Nátan řekl Bat–šebě,¹ matce Šalomounově: ²Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví!

1. 2S 14,2
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)

¹² ⌈Nuže, dobře ti ¹radím,⌉² zachraň ³život svůj i ⁴život svého syna Šalomouna.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: Nyní jdi, poradím ti radou; n : Koukej, opravdu si dej poradit; [h. sloveso jdi zde asi představuje obecnou pobídku k činu]
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹³ Jdi, ⌈a až přijdeš⌉¹ ke králi Davidovi, ²řekni mu: Ty jsi ³přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni ⁴slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. ⁵Proč se stal králem Adónijáš?

1. h.: a vejdi
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

^{14 1}A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím² tvá slova.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. h.: naplním

¹⁵ Bat–šeba tedy vešla ke králi do pokoje.¹ (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila² králi.)

1. (tj. soukromého; n : ložnice)
2. 10,5; Est 1,10; 2,2; Joz 1,1p

¹⁶ Bat–šeba poklekla a klaněla¹ se králi. Král se ²zeptal: Co ⌈je s tebou?⌉³

1. v. 31; 2S 18,28; Neh 8,6
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: si přeješ / máš; h.: Co ti?; srv. Gn 21,17; Joz 15,18; 2S 14,5; 2Kr 6,28; Est 5,3; Jon 1,6!

^{17 1}Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Ale nyní, ¹pohleď, Adónijáš se stal králem a ty,² můj pane a králi, o tom nevíš!

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18,3; var.: nyní (srv. Neh 6,9)

¹⁹ Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.

²⁰ A nyní, můj pane a králi, oči všech ¹Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm.²

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. tj.: kdo bude tvým následníkem

²¹ Jinak se stane, až můj pán a král ulehne ⌈se svými⌉¹ otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky.

1. n : ke svým …; [velmi obvyklý (41×) výraz pro smrt — 2,10; 11,43; Dt 31,16]

²² Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.

²³ Oznámili králi: Je ¹zde prorok Nátan. Přišel ²před krále a poklonil³ se před králem ⁴tváří k zemi.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 2S 9,6; 2Kr 4,37
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁴ Nátan se ¹zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁵ Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, ¹velitele armády a kněze Ebjátara. A ²teď jedí a pijí ³před ním a ⁴volají: Ať žije⁵ král Adónijáš!

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. 2,19; 2S 16,16; 1S 10,24; n.: Živ buď

²⁶ Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.

²⁷ Stala se tato ¹věc od mého pána a krále, aniž bys ⌈svým otrokům⌉² oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm?

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Q: svému otroku

²⁸ Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat–šebu! Přišla ¹před krále a stála ²před králem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁹ Potom král přísahal: Jakože živ¹ je Hospodin, který vykoupil² mou duši z každého soužení,

1. 17,1; 2S 15,21
2. 2S 4,9

³⁰ tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, ¹slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³¹ Bat–šeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.

David ustanovuje nástupce

³² Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli ¹před krále.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³³ Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána,¹ mého syna Šalomouna ²posaďte³ na mou mezkyni a ⁴přiveďte ho dolů ke Gichónu.

1. 2S 20,6; (h. pl.: pánů; zde vyjadřuje ctihodnost a autoritu)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: nechte jet na mé…
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³⁴ Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan ¹pomažou za krále nad Izraelem. Nato ²zatrubte na beraní roh a ³volejte: Ať žije král Šalomoun!

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³⁵ Pak ¹vystupte za ním a on ať ²jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodou³ nad Izraelem a Judou.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 1S 13,14

³⁶ Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen.¹ Tak ať ²promluví³ Hospodin, Bůh mého pána a krále.

1. Dt 27,15p
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: potvrdí; var.: učiní; srv. Jr 28,6

³⁷ Jako¹ byl Hospodin s mým pánem a králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána a krále Davida.

1. 8,57; 1S 20,13; 2S 14,17

³⁸ Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a ¹Keretejci i ²Peletejci ³sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a ⁴přivedli ho ke Gichónu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

³⁹ Kněz Sádok vzal ze stanu¹ roh s olejem a Šalomouna pomazal.² Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid ³volal: Ať žije král Šalomoun!