¹ Král David zestárl, ⌈dosáhl pokročilého věku.⌉¹ Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát.

1. h.: přišel do dnů; Joz 13,1!; Př 3,2; L 1,7

² Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mému¹ pánu a králi dívku, pannu; ⌈ať slouží králi⌉² a je jeho ³opatrovnicí. Ať leží ve tvém⁴ klíně⁵ a můj pán a král se zahřeje.

1. LXX: našemu
2. h.: bude stát ()před králem; 10,8; 1S 16,21
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. LXX: jeho
5. 2S 12,3; Mi 7,5

³ Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi.

⁴ Ta dívka byla převelice krásná.¹ Stala se královou ²opatrovnicí, sloužila³ mu, ale král ⌈ji nepoznal.⌉⁴

1. 1S 16,12
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. (obvykle používáno v souvislosti se službou ve chrámě: „konala bohoslužbu“; 1S 2,18; Dt 18,7)
4. n : s ní neměl pohlavní styk; srv. Sd 21,12; 1S 1,19!

⁵ Adónijáš,¹ syn Chagítin, se vynášel^{2 3}slovy: Já budu kralovat. ⁴Pořídil si vozy,⁵ jezdce⁶ a padesát mužů,⁷ kteří běhali ⁸před ním.

1. 2S 3,4
2. n.: vyvyšoval; Př 30,32
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. h.: sg., ovšem srv. Sd 14,3; atd
6. n.: koně
7. 2S 15,1
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Jeho otec ho ⌈v životě⌉¹ nepokáral ²slovy: ³Proč jsi tohle provedl?⁴ Navíc byl velmi hezkého vzezření.⁵ Narodil⁶ se po Abšalómovi.⁷

1. h.: z / od jeho dnů; 1S 25,28
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
4. 1S 20,32; Jon 1,10; Jr 22,8
5. 1S 25,3
6. h.: Chagíta ho zrodila
7. [dle 2S 3,3 by byl starší Kileab, ale tradičně se počítá s tím, že Kileab asi zemřel, a Adónijáš byl tudíž Davidovým nejstarším žijícím synem]

⁷ Domluvil¹ se s Jóabem,² synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem,³ a ti Adónijášovi napomáhali.

1. h.: Jeho slova byla
2. 2S 24,2
3. 2S 19,12; 20,25

⁸ Ale kněz Sádok, Benajáš,¹ syn Jójadův, prorok² Nátan,³ Šimeí⁴ a Reí i Davidovi hrdinové⁵ nebyli s Adónijášem.

1. 2,25; 4,4; 2S 20,23; 23,20
2. 11,29; 13,11; 16,7; 18,36; 20,13; 22,13; 2Kr 3,11; Gn 20,7p
3. 2S 12,1
4. 2S 16,5
5. 2S 23,8

⁹ Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben–zócheletu,¹ který je blízko Én–rogelu,² a pozval³ všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky.

1. srv. 1S 7,12
2. Joz 15,7; 2S 17,17p
3. 2S 13,23

¹⁰ Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.

¹¹ Nátan řekl Bat–šebě,¹ matce Šalomounově: ²Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví!

1. 2S 14,2
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)

¹² ⌈Nuže, dobře ti ¹radím,⌉² zachraň ³život svůj i ⁴život svého syna Šalomouna.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: Nyní jdi, poradím ti radou; n : Koukej, opravdu si dej poradit; [h. sloveso jdi zde asi představuje obecnou pobídku k činu]
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹³ Jdi, ⌈a až přijdeš⌉¹ ke králi Davidovi, ²řekni mu: Ty jsi ³přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni ⁴slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. ⁵Proč se stal králem Adónijáš?

1. h.: a vejdi
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

^{14 1}A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím² tvá slova.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. h.: naplním

¹⁵ Bat–šeba tedy vešla ke králi do pokoje.¹ (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila² králi.)

1. (tj. soukromého; n : ložnice)
2. 10,5; Est 1,10; 2,2; Joz 1,1p

¹⁶ Bat–šeba poklekla a klaněla¹ se králi. Král se ²zeptal: Co ⌈je s tebou?⌉³

1. v. 31; 2S 18,28; Neh 8,6
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: si přeješ / máš; h.: Co ti?; srv. Gn 21,17; Joz 15,18; 2S 14,5; 2Kr 6,28; Est 5,3; Jon 1,6!

^{17 1}Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Ale nyní, ¹pohleď, Adónijáš se stal králem a ty,² můj pane a králi, o tom nevíš!

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18,3; var.: nyní (srv. Neh 6,9)

¹⁹ Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.

²⁰ A nyní, můj pane a králi, oči všech ¹Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm.²

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. tj.: kdo bude tvým následníkem

²¹ Jinak se stane, až můj pán a král ulehne ⌈se svými⌉¹ otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky.

1. n : ke svým …; [velmi obvyklý (41×) výraz pro smrt — 2,10; 11,43; Dt 31,16]

²² Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.

²³ Oznámili králi: Je ¹zde prorok Nátan. Přišel ²před krále a poklonil³ se před králem ⁴tváří k zemi.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 2S 9,6; 2Kr 4,37
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁴ Nátan se ¹zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁵ Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, ¹velitele armády a kněze Ebjátara. A ²teď jedí a pijí ³před ním a ⁴volají: Ať žije⁵ král Adónijáš!

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. 2,19; 2S 16,16; 1S 10,24; n.: Živ buď

²⁶ Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.

²⁷ Stala se tato ¹věc od mého pána a krále, aniž bys ⌈svým otrokům⌉² oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm?

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Q: svému otroku

²⁸ Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat–šebu! Přišla ¹před krále a stála ²před králem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁹ Potom král přísahal: Jakože živ¹ je Hospodin, který vykoupil² mou duši z každého soužení,

1. 17,1; 2S 15,21
2. 2S 4,9

³⁰ tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, ¹slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³¹ Bat–šeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.

David ustanovuje nástupce

³² Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli ¹před krále.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³³ Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána,¹ mého syna Šalomouna ²posaďte³ na mou mezkyni a ⁴přiveďte ho dolů ke Gichónu.

1. 2S 20,6; (h. pl.: pánů; zde vyjadřuje ctihodnost a autoritu)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: nechte jet na mé…
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³⁴ Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan ¹pomažou za krále nad Izraelem. Nato ²zatrubte na beraní roh a ³volejte: Ať žije král Šalomoun!

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³⁵ Pak ¹vystupte za ním a on ať ²jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodou³ nad Izraelem a Judou.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 1S 13,14

³⁶ Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen.¹ Tak ať ²promluví³ Hospodin, Bůh mého pána a krále.

1. Dt 27,15p
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: potvrdí; var.: učiní; srv. Jr 28,6

³⁷ Jako¹ byl Hospodin s mým pánem a králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána a krále Davida.

1. 8,57; 1S 20,13; 2S 14,17

³⁸ Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a ¹Keretejci i ²Peletejci ³sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a ⁴přivedli ho ke Gichónu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

³⁹ Kněz Sádok vzal ze stanu¹ roh s olejem a Šalomouna pomazal.² Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid ³volal: Ať žije král Šalomoun!

1. Dt 31,14; 1S 2,22; 2S 7,6
2. 19,16; 1S 16,13; 10,1; 2S 2,4; 2Kr 11,12
3. pl., množné číslo (plurál)

⁴⁰ Všechen lid ¹šel vzhůru za ním, lid ²hrál³ na flétny a převelice se radoval,⁴ až země jejich halasem pukala.⁵

1. pl., množné číslo (plurál)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. h.: flétnoval
4. 1Pa 29,9; Jon 4,6!
5. n : třásla; (silný výraz je zřejmě použit jako nadsázka pro zdůraznění)

⁴¹ Uslyšel to Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním a už dojedli. Když Jóab uslyšel zvuk beraního rohu, ¹zeptal se: ²Proč je ⌈ve městě takový velký halas?⌉³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. h.: hlas města halasného; srv. Iz 22,2; Př 7,11; 1S 4,5

⁴² Ještě když mluvil, přišel Jónatan,¹ syn kněze Ebjátara. Adónijáš řekl: ²Pojď, vždyť jsi oddaný³ muž, jistě přinášíš dobrou zprávu.

1. 2S 15,27!
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. (dle kontextu — srv. v. 52); n.: důvěryhodný; h.: muž udatnosti, tj. udatný — 2S 2,7

⁴³ Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: Kdepak,¹ náš pán² a král David ustanovil králem Šalomouna.

1. n.: Ach; Gn 17,19 × 2S 14,5
2. tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18,3; var.: nyní (srv. Neh 6,9)

⁴⁴ Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jójadova, a ¹Keretejce i ²Peletejce, posadili ho na královu mezkyni

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁴⁵ a kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali v Gichónu za krále. Pak odtamtud šli radostně¹ vzhůru a celé město se shluklo.² To je ten halas, který jste slyšeli.

1. 8,66
2. Rt 1,19; n : je na nohou; h.: se třáslo / třese; 1S 4,5

⁴⁶ Šalomoun již usedl na královský trůn.

⁴⁷ A královi otroci již přišli poblahopřát¹ našemu ²pánu³ a králi Davidovi ⁴slovy: Ať Bůh⁵ učiní jméno⁶ Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na své posteli.

1. h.: požehnat; srv. 2S 8,10
2. pl., množné číslo (plurál)
3. v. 33p
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. K: + tvůj
6. Př 22,1; n : věhlas; Jr 13,11; 2S 23,18

⁴⁸ Král také ¹promluvil takto: ⌈Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,⌉² že dal dnes ⌈toho, kdo usedl⌉³ na můj trůn, a mé oči to vidí.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1S 25,32p
3. var.: mému synu usednout

⁴⁹ Nato všichni pozvaní, kteří byli s Adónijášem, vyděšeně¹ vstali a šli ²každý svou cestou.

1. 1S 21,2; 28,5; Rt 3,8
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁵⁰ Adónijáš se bál ¹Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohů² oltáře.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. [tj. hledal azyl; 2,28; Ex 27,2]

⁵¹ Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna ¹a chytil se rohů oltáře se ²slovy: Ať mi nejprve³ král Šalomoun odpřisáhne,⁴ že neusmrtí svého otroka mečem.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: jako dnes; 1S 2,16
4. 1S 24,22; 30,15; Jr 38,16

⁵² Šalomoun řekl: Jestliže bude oddaný,¹ nespadne mu ani vlas² na zem. Ale jestliže ⌈při něm bude něco zlého,⌉³ zemře.

1. h.: syn udatnosti; v. 42p
2. 1S 14,45; 2S 14,11
3. n : bude pletichář; 1S 25,28; Jr 11,9; h.: se v něm nalezne zlo

⁵³ Král Šalomoun poslal, aby ho ¹odvedli od oltáře. Když přišel a poklonil se před králem, Šalomoun mu řekl: Jdi ²domů.

1. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹ Když se přiblížily dny, ⌈kdy měl David zemřít,⌉¹ vydal svému synu Šalomounovi příkaz:

1. n.: Davidovy smrti; Dt 31,14

² Já jdu cestou ⌈všeho pozemského.⌉^{1 2}Posilni³ se a ⁴vzmuž⁵ se.

1. h.: celé země; n.: všech, kdo jsou na zemi; Joz 23,14
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Joz 1,6
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: budeš mužem; n.: jednej jako muž; 1S 4,9

^{3 1}Zachovávej řád² Hospodina, svého Boha, choď³ po jeho cestách⁴ a ⁵zachovávej jeho ustanovení,^{6 7}příkazy, ⁸nařízení a ⁹svědectví, jak je napsáno¹⁰ v Mojžíšově zákoně,¹¹ abys měl úspěch¹² ve všem, co budeš dělat a kamkoliv se obrátíš,¹³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Dt 4,11; Neh 11,45
3. h.: abys chodil; srv. plň v Dt 6,3
4. 8,58; Dt 8,6!; Ž 128,1; 2Kr 21,22; 2Pa 6,31; ::Iz 42,24; srv. Jr 5,5
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Dt 6,2; 2Kr 23,3
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
9. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
10. 14,6; Joz 8,31; Neh 8,15
11. Joz 8,31; 2Pa 23,18; Ezd 3,2; Da 9,11; L 24,44; 1K 9,9
12. Dt 29,8; 1S 18,5
13. Př 17,8

⁴ a aby Hospodin naplnil¹ své slovo, které ke mně promluvil:² Jestliže budou tvoji synové dbát na svou cestu³ a ⌈chodit přede ⁴mnou⌉⁵ věrně,⁶ ⌈celým svým srdcem⌉⁷ a celou svou duší, nebude ti vyhlazen⁸ muž⁹ z izraelského trůnu.

1. 6,12; 8,20; 2S 7,25
2. 2S 7,11nn!
3. srv. Jr 7,3.23; 22,21
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. [vazba asi vyjadřuje idiom: sloužit mi; srv. stát (10,8p; Dt 1,38)]; Gn 17,1; Ž 116,9
6. 3,6; 1S 12,24; Iz 38,3
7. 14,8; 1S 7,3
8. 8,25; n.: odňat (2S 3,29)
9. n : mužský potomek; 8,25; 9,5

⁵ Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelské armády, Abnérovi,¹ synu Nérovu, a Amasovi,² synu Jeterovu: Zabil je a prolil válečnou krev v míru a ³vložil válečnou krev na ⁴pás na svých bedrech a na ⁵boty na svých nohách.

1. 2S 3,27
2. 2S 20,10
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

^{6 1}Učiň podle své moudrosti a nenech ⌈sestoupit jeho ²šediny³ v pokoji do podsvětí.⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Sd 8,32; Př 16,31
4. n : ho pokojně zemřít; v. 34

^{7 1}Prokaž milosrdenství² synům Barzilaje³ Gileádského, ať jsou mezi těmi, kdo jedí⁴ u tvého stolu, protože tak mi ⌈byli nablízku,⌉⁵ když jsem utíkal ⁶před tvým bratrem Abšalómem.⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 2S 2,5; 9,1; 10,2
3. 2S 17,27
4. 18,19; 2S 19,29p
5. h.: se ke mně přiblížili; n : vůči mně jednali / mi pomohli
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. 2S 15,14nn

⁸ Hle, je u tebe Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu. Ten mě proklínal¹ hroznou kletbou v den, kdy jsem šel do Machanajimu. Pak mi ²vyšel vstříc k Jordánu³ a přísahal jsem mu při Hospodinu: Neusmrtím tě mečem.

1. 2S 16,5nn
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
3. 2S 19,17n

⁹ Nyní však ho nenech bez trestu. Vždyť jsi moudrý muž a víš, co mu máš udělat: ¹Nech² sestoupit jeho ³šediny do podsvětí v krvi.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: abys nechal
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁰ David pak ulehl¹ se svými otci a byl pohřben² v Městě Davidově.³

1. 1,21
2. Neh 3,16; Sk 2,29; 13,36
3. 3,1; 11,27; 2S 5,7n

^{11 1}Doba, po kterou David kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu² kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. 2S 2,11

¹² A Šalomoun usedl na trůn¹ svého otce Davida a jeho království se velice upevnilo.²

1. [okolo r. 970 př. Kr., podle Josefa Flavia ve 14 letech]
2. 2,46

Adonijášova smrt

¹³ Potom Adónijáš, syn Chagítin, přišel k Bat–šebě, matce Šalomounově. ¹Zeptala se: Přicházíš² v pokoji? ³Odpověděl: V pokoji.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1S 16,4
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Nato pravil: ⌈Chtěl bych ti něco říct.⌉¹ Řekla: Mluv.

1. h.: Mám k tobě slovo

¹⁵ Řekl: Ty víš, že mně ¹připadlo² kralování, ⌈na mě byla zaměřena přízeň³ celého Izraele,⌉⁴ abych kraloval, ale pak se odvrátilo kralování⁵ a ⁶připadlo mému bratru, protože mu ⁷připadlo od Hospodina.⁸

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n.: patřilo
3. Př 29,26
4. h.: ke mně obrátili svou tvář celý Izrael; n : mě si ustanovil celý Izrael; Sd 19,30
5. Da 2,21
6. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
8. 1,23; 4,37; Gn 33,3

¹⁶ ⌈O jednu věc tě¹ nyní žádám.⌉² ⌈Neodmítni mě.⌉³ Řekla mu: Mluv.

1. h.: od tebe
2. n.: Jednu prosbu ti chci přednést; Sd 8,24
3. h.: Neodvracej mou tvář; 2Pa 6,42

¹⁷ Řekl: ¹Promluv, ²prosím, s králem Šalomounem, neboť ⌈tebe neodmítne.⌉³ Ať mi dá za ženu Abíšagu Šúnemitskou.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. h.: neodvrátí tvou tvář

¹⁸ Bat–šeba řekla: Dobře. Promluvím o tobě s králem.

¹⁹ Potom ¹šla Bat–šeba ke králi Šalomounovi, aby s ním mluvila o Adónijášovi. Král vstal a šel jí naproti, poklonil se jí a usedl na svůj trůn. Nechal nachystat trůn pro královu matku a ona usedla po jeho pravici.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁰ Řekla: O jednu malou věc¹ tě žádám. ²Neodmítni ³mě. Král jí řekl: Žádej, má matko, ⁴neodmítnu tě.

1. srv. v. 16
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

²¹ Řekla: Ať je dána Abíšag Šúnemitská za ženu tvému bratru Adónijášovi.

²² Král Šalomoun své matce odpověděl: ¹Proč žádáš Abíšagu Šúnemitskou pro Adónijáše? Žádej pro něj království! Vždyť on je můj bratr, starší nežli já. Pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

²³ Nato král Šalomoun přísahal při Hospodinu ¹slovy: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá,² jestliže Adónijáš ⌈ne vyslovil tuto ³věc ke své smrti.⌉⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. 19,2; 2Kr 6,31; 2S 19,14*
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. h.: proti své duši (Pl 5,9) nepromluvil toto slovo; n : za tuto svou prosbu nezaplatí životem; 1,52; 2S 1,16; Př 18,21

²⁴ A nyní jakože živ je Hospodin, který mě určil¹ a nechal mě usednout na trůn mého otce Davida a postavil² mi dům, jak promluvil, Adónijáš dnes bude usmrcen.

1. 2S 5,12; n.: upevnil
2. (ve smyslu: založil dynastii); 2S 7,11!; 1S 15,28

²⁵ Pak poslal král Šalomoun Benajáše,¹ syna Jójadova; ten proti němu zasáhl,² takže Adonijáš zemřel.

1. h.: + prostřednictvím
2. 1S 22,18; 2S 1,15

²⁶ Knězi Ebjátarovi král řekl: Jdi do Anatótu,¹ na svá pole, neboť jsi hoden² smrti, ale dnes tě nedám usmrtit, protože jsi nosil truhlu³ Panovníka Hospodina ⁴před mým otcem Davidem a byl jsi pokořován vším tím, čím byl pokořován můj otec.

1. Jr 1,1p
2. h.: mužem; 2S 19,29; srv. (synem): 1S 20,31; 26,16
3. 2S 15,29
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁷ Šalomoun vyhnal Ebjátara,¹ takže nebyl Hospodinovým knězem, aby se naplnilo Hospodinovo slovo, které promluvil o domu Élího² v Šílu.

1. 4,4; 2S 20,25
2. 1S 3,12n

Jóabova smrt

²⁸ Když se ¹dostala ta zpráva k Jóabovi (Jóab se totiž postavil za Adónijáše, ačkoliv za Abšalóma se nepostavil), utekl Jóab do Hospodinova stanu a chytil se rohů oltáře.²

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 1,50p

²⁹ Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Jóab utekl do Hospodinova stanu a ¹je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, se ²slovy: Jdi a zasáhni proti němu.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³⁰ Benajáš vešel do Hospodinova stanu a řekl mu: Toto praví král: Odejdi.^{1 2}Odpověděl: Ne. Ať zemřu zde. Benajáš ³přinesl králi ⁴zprávu:⁵ Takto promluvil Jóab, toto mi odpověděl.

1. Ex 21,14
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. srv. Dt 1,25

³¹ Král mu ¹odpověděl: Učiň, jak řekl. Zasáhni proti němu a pohřbi ho. Tak odstraníš ode mě a z domu mého otce bezdůvodně² prolitou krev,³ kterou prolil Jóab.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1S 19,5; 25,31
3. Nu 35,33; Dt 19,13

³² Hospodin vrátí na jeho hlavu¹ ⌈krev, kterou prolil,⌉² když zasáhl proti dvěma mužům spravedlivějším³ a lepším, nežli je on, a zabil je mečem, aniž by o tom můj otec David věděl -- totiž Abnéra, syna Nérova, velitele izraelské armády, a Amasu,⁴ syna Jeterova, velitele judské armády.

1. 2S 3,28
2. h.: jeho krev; Gn 9,6; Sd 9,24; Oz 12,15
3. Abk 1,13
4. 2,5; 2S 20,10

³³ Jejich krev ať se vrátí navěky na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva. Ale Davidovi, jeho potomstvu, jeho domu a jeho trůnu¹ ať je navěky pokoj² od³ Hospodina.

1. Př 25,5
2. 2S 17,3; Iz 39,8; Ž 122,7; Mi 5,4
3. Ž 121,2; ::1Kr 12,15

³⁴ Benajáš, syn Jójadův, ¹šel, zasáhl proti němu a usmrtil ho. Pak byl pohřben ve svém domě v pustině.²

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [tj. v Judské poušti východně od Betléma (srv. 2S 2,32); srv. Mt 3,1]

³⁵ Na jeho místo ¹ustanovil král nad armádou Benajáše, syna Jójadova, a kněze Sádoka král ²ustanovil namísto Ebjátara.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

Smrt Šímeího

³⁶ Král ⌈dal zavolat⌉¹ Šimeího a řekl mu: Postav si v Jeruzalémě dům, ²pobývej tam a nikam³ odtud nevycházej.

1. h.: poslal a zavolal; v. 42; srv. Gn 27,42; Ex 9,27; Sd 16,18; 2S 11,18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: tam ani tam

³⁷ I stane se, že v den, kdy vyjdeš a přejdeš přes potok Kidrón,^{1 2}to věz,³ že ⁴jistě zemřeš a tvá krev bude na tvé hlavě.

1. 15,13!; 2S 15,23; Jr 31,40; [nejednalo se zřejmě o „domácí“, ale „městské“ vězení (s jasně stanovenými hranicemi), městské hradby, pod kterými bylo vádí Kidrónu]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Jr 26,15
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

³⁸ Šimeí králi řekl: ⌈Dobře jsi promluvil.⌉¹ Jak můj pán a král řekl, tak tvůj otrok učiní. Šimeí pak pobýval v Jeruzalémě po mnoho dní.

1. n : rozhodl; h.: Dobré je to slovo; 18,24; 1S 9,10

³⁹ I stalo se po třech letech, že Šimeímu utekli dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi Gatu.¹ Šimeímu oznámili: Hle, tvoji otroci jsou v Gatu.

1. 1S 27,2

⁴⁰ Šimeí vstal, osedlal svého osla a vydal¹ se do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Pak Šimeí ²přišel a přivedl z Gatu své otroky.

1. h.: šel
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁴¹ Šalomounovi bylo oznámeno, že Šimeí šel z Jeruzaléma do Gatu a vrátil se.

⁴² Král dal zavolat Šimeího a řekl mu: Což jsem tě nezapřísahal při Hospodinu a ne varoval tě ¹slovy: V den, kdy vyjdeš a půjdeš někam, ²to věz, že ³jistě zemřeš? ⁴Odpověděl jsi mi: Dobře jsi⁵ promluvil, ⁶uposlechnu.⁷

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. v. 36p
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. h.: slyšel jsem

^{43 1}Proč jsi nedbal na přísahu Hospodinu a na příkaz, který jsem ti dal?²

1. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
2. h.: přikázal; srv. 1S 13,13; Jr 35,16

⁴⁴ Král dále Šimeímu řekl: Ty znáš ⌈a ¹svědomí ti dosvědčuje všechno zlo,⌉² které jsi ³spáchal vůči mému otci Davidovi. Hospodin obrátil tvé zlo na tvou hlavu.⁴

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. h.: všechno zlo, které zná tvé srdce; srv. 1S 24,6; 2S 24,10
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Sd 9,57

⁴⁵ Ale král Šalomoun bude požehnaný a trůn Davidův bude pevně stát^{1 2}před Hospodinem navěky.

1. 2S 7,16.26
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴⁶ Král vydal příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, ten ¹šel a zasáhl proti němu, takže zemřel. Tak se království v Šalomounově ruce upevnilo.²

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. v. 12

¹ Šalomoun¹ se pak spříznil² s faraonem,³ egyptským králem, vzal si faraonovu dceru⁴ a přivedl ji do Města Davidova,⁵ dokud nedostavěl svůj dům a ⌈dům Hospodinův⌉⁶ i ⁷hradby okolo Jeruzaléma.

1. //2Pa 1,2nn
2. 7,8; 9,16n!; Dt 7,3
3. [prav. Siamonem (979—960) či Pasbachaenniutem II (960—945), posledními faraony 21. eg. dynastie (srv. 9,16; 11,18.40; 14,25)]
4. 9,24; 2Pa 8,11
5. 2,10
6. 1+2Kr používá výhradně spojení „Hospodinův dům“ (57×), resp. „dům pro Hospodina“ (6,1) či samotné „dům“ (5,17; 6,3; 1Pa 5,36), zatímco 1+2Pa užívá paralelně k tomu označení „dům Boží“ (28×; 1Pa 6,33). V 1Pa 23,28; 25,6; 28,12; 2Pa 5,1; 24,7; 28,24; Ezd 2,68; 3,8 se vyskytují oba výrazy v jednom verši.
7. sg., jednotné číslo (singulár)

² Lid ovšem ¹obětoval na návrších,² protože do ⌈té doby⌉³ nebyl postaven dům⁴ pro Hospodinovo jméno.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 11,7; Jr 19,5; 48,35; ::1S 9,12
3. h.: těch dnů
4. 2S 7,2nn

³ Šalomoun miloval¹ Hospodina a ²žil³ podle ustanovení svého otce Davida, ovšem na návrších obětoval a pálil⁴ oběti.

1. Dt 6,5!
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. srv. Jr 44,23
4. Oz 4,13

⁴ Král šel do Gibeónu,¹ aby tam obětoval, protože to bylo největší² návrší. Šalomoun ³přinesl na tom oltáři tisíc⁴ zápalných obětí.

1. [dnešní El–Džíb asi 10 km SZ od Jeruzaléma]; 9,2; 2Pa 1,1—13!
2. n.: nejdůležitější; srv. Jr 5,5
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. označuje spíš: „velké množství“ nežli přesný počet

⁵ V Gibeónu se ukázal¹ Hospodin Šalomounovi v noci ve snu.² Bůh řekl: Žádej,³ co ti mám dát.

1. 9,2; 11,9; Gn 12,7; Ex 6,3; 1S 3,21; 2Pa 3,1; Jr 31,3
2. Gn 20,3p
3. Mt 7,7.8; 1S 1,17; Ž 2,8; Iz 7,11; Mk 10,51

⁶ Šalomoun řekl: Ty jsi ⌈prokázal svému⌉¹ otroku, mému otci Davidovi, velké milosrdenství, když^{2 3}před tebou chodil věrně a spravedlivě, s upřímným⁴ srdcem vůči⁵ tobě. Zachoval jsi mu toto velké milosrdenství a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes.⁶

1. h.: učinil se svým …; Rt 1,8; 2S 2,6
2. n.: protože
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. h.: v přímosti (srdce); srv. Ž 7,11; ::Jr 3,17
5. h.: s; Dt 18,3; ::9,7
6. 8,24; 1S 22,8.13

⁷ Nyní jsi, ⌈Hospodine, můj Bože,⌉¹ ustanovil svého otroka králem namísto mého otce Davida. Ale já jsem mladý chlapec,² neumím vycházet a vcházet.³

1. [Zcela totožné oslovení je dále na těchto místech: 1Kr 8,28; 17,20.21; 1Pa 21,17; 2Pa 6,19; Ž 7,2p!; Jon 2,7; Abk 1,12; srv. též Neh 5,19p!; 1S 14,41p]
2. [srv. 2,12p, jiní chápou pouze jako výraz pokory; srv. Jr 1,6]
3. n : jsem nezkušený ve vedení; Dt 31,2; 1S 18,16; 2S 5,2

⁸ Tvůj otrok je uprostřed tvého lidu, který jsi¹ vyvolil, početného lidu, jenž ne může být pro množství sečten² ani spočítán.³

1. Dt 7,6
2. 8,5; 2S 24,1
3. Jr 33,22; Oz 2,1

^{9 1}Dej svému otroku vnímavé² srdce,³ aby mohl soudit tvůj lid a rozlišovat⁴ mezi dobrem a zlem.⁵ Vždyť kdo dokáže soudit tento tvůj ohromný⁶ lid?

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: slyšící; srv. Dt 28,49; 2S 14,17 — rozumí
3. n : mysl; 1S 17,32
4. h.: rozumět / chápat; Př 14,8
5. Dt 1,39; Iz 7,15n
6. h.: těžký; [podle předchozího verše (+ srv. Iz 36,2; Gn 50,9) myšlena spíše „velikost“, ačkoliv dle Ex 7,14 by bylo možné myslet i na „obtížnost“]

¹⁰ ⌈V Panovníkových očích ¹to bylo dobré,⌉² že Šalomoun žádal o tuto ³věc.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n : Panovníkovi se to líbilo; Dt 1,23
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹¹ Bůh mu řekl: Protože jsi žádal o tuto ¹věc a nežádal jsi pro sebe ⌈dlouhý život,⌉² nežádal jsi pro sebe bohatství ani jsi nežádal o ³smrt svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe porozumění,⁴ abys rozuměl⁵ právu,

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: mnoho dní; srv. 1S 25,28
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. n.: rozumnost; Př 1,2; Oz 4,14; Jk 1,5
5. h.: slyšel; v. 9p

¹² hle, ¹učiním podle tvých slov: ²Ano, ³dám ti moudré a rozumné srdce, takže nebyl ⁴před tebou nikdo jako ty, ani po tobě nepovstane nikdo jako ty.⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. srv. Gn 41,39; 1S 26,15

¹³ Také to, o co jsi nežádal, ti dám: Bohatství i slávu¹ po ⌈všechny tvé dny,⌉² takže nebyl ³nikdo jako ty mezi králi.

1. Př 3,16; 1Pa 29,12
2. n : celý tvůj život
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Jestliže budeš chodit po mých cestách a zachovávat má ustanovení a mé příkazy tak, jak chodil tvůj otec David, prodloužím¹ tvé dny.

1. Dt 17,18—20; Př 28,16

¹⁵ Nato se Šalomoun probral, ¹byl to sen. ²Šel do Jeruzaléma, postavil se ³před truhlu⁴ Panovníkovy smlouvy, ⁵přinesl zápalné oběti, vykonal⁶ pokojné oběti⁷ a ⁸uspořádal⁹ hostinu pro všechny své otroky.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 2,26; 6,19
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Ez 46,2.12
7. 2S 6,17
8. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
9. Sd 14,10; 2S 3,20

Šalomoun moudře soudí

¹⁶ Tehdy přišly ke králi dvě prostitutky¹ a postavily se ²před něj.

1. h.: smilnící ženy; Joz 2,1; Sd 11,1
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Jedna ta žena řekla: Dovol,¹ můj pane. Já a tato žena bydlíme v jednom domě. Porodila jsem u ní v domě.

1. 1S 1,26; Sd 6,13

¹⁸ I stalo se, že třetí den poté, co jsem porodila já, porodila i tato žena. Byly jsme spolu, nikdo jiný¹ s námi v domě nebyl, jenom my dvě jsme byly v domě.

1. h.: cizí, srv. Př 27,2

¹⁹ Syn této ženy v noci zemřel, protože ho zalehla.

²⁰ Pak uprostřed noci vstala, a když tvá otrokyně spala, vzala mého syna vedle mě, položila ho do svého klína a svého mrtvého syna položila do mého klína.

²¹ Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila,¹ a ²byl mrtev. Když jsem se na něj ráno podívala pozorně, ³uviděla jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.

1. 1S 1,23
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

²² Ta druhá¹ žena ovšem řekla: Ne, ten živý je můj syn a ten mrtvý je tvůj syn. Ale ta první říkala: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn. Tak se ²před králem hádaly.³

1. h.: jiná
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: mluvily

²³ Nato král řekl: Tato¹ říká: Ten živý, to je můj syn, a ten mrtvý je tvůj syn, a tato² říká: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn.

1. n : Jedna
2. n : druhá

²⁴ Král řekl: Podejte mi meč. ¹Přinesli ²před krále meč

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁵ a král ¹přikázal: Rozsekněte to živé dítě ve dví a dejte polovinu jedné a polovinu druhé.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁶ Avšak žena, které patřilo to živé ¹dítě, ²promluvila ke králi, protože se v ní ⌈probudil soucit s⌉³ jejím synem. Řekla: Dovol, můj pane, dejte jí to živé dítě, ⁴jenom ho neusmrcujte! Ale ta druhá řekla: Nebude ani moje, ani tvoje, rozsekněte ho.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: vzbudilo slitování nad; ::1S 15,3; Neh 1,11; Oz 11,8; ::Am 1,11
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁷ Král nato odpověděl: Dejte jí to živé dítě a neusmrcujte ho. To je jeho matka.

²⁸ Když celý Izrael ¹uslyšel² o rozsudku,³ který král vynesl,⁴ báli se ⁵krále, protože viděli, že v něm je Boží moudrost⁶ k ⁷vykonávání práva.⁸

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 1S 13,4; 17,11
3. h.: soudu; Dt 17,9; Ž 7,7; Jr 1,16
4. h.: rozsoudil; Za 8,16
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 5,10.14; 10,4; srv. 2S 4,20; Iz 11,2; Ko 2,3
7. infinitiv konstruktivní (vázaný)
8. 2S 8,15; Jr 9,23; 22,15

¹ Král Šalomoun byl králem nad celým Izraelem.

² A toto jsou knížata, která měl: Azarjáš, syn¹ Sádokův, byl knězem;

1. [podle 1Pa 5,35 vlastně vnuk, syn Achímaasa, který zřejmě zemřel, takže Sádoka následoval Azarjáš]

³ Elíchoref a Achijáš, syn Šíšův, byli písaři; Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem;¹

1. 2S 8,16

⁴ Benajáš,¹ syn Jójadův, byl nad armádou; Sádok a Ebjátar² byli kněžími;

1. 1,8
2. 1,26n; 2S 20,25

⁵ Azarjáš, syn Nátanův, byl nad ustanovenými správci, Zabúd, syn kněze Nátana, byl královým přítelem;¹

1. 2S 15,37p

⁶ Achíšar ⌈byl nad domem⌉¹ a Adóníram,² syn Abdův, byl nad nucenými pracemi.³

1. n : spravoval palác (srv. 2S 15,16); [první zmínka v StS o postavení správce paláce a králova vlastnictví; 1Kr 16,9; 18,3; 2Kr 18,18.37; 19,2; Iz 22,15; He 3,6]
2. var.: Adorám; 12,18
3. 2S 20,24

⁷ Šalomoun měl dvanáct ustanovených správců ⌈nad celým Izraelem,⌉¹ kteří zásobovali² krále a jeho dům; měsíc v roce bylo vždy na jednom z nich zásobování.

1. n.: po celém Izraeli
2. n.: pečovali o; 2S 19,33

⁸ A toto jsou jejich jména: Ben–chúr v Efrajimském pohoří;

⁹ Ben–deker v Makacu, Šaalbímu,¹ Bét–šemeši² a Elón–bét–chánanu;

1. Sd 1,35
2. 1S 6,9p

¹⁰ Ben–chesed v Arubótu (jemu patřilo Sóko¹ a celá země Chefer);²

1. 1S 17,1p
2. Joz 12,17; 17,2

¹¹ Ben–abínádab v celé ⌈Dórské pahorkatině.⌉¹ (Šalomounova dcera Táfat byla jeho ženou);

1. h.: Náfat Dór; Joz 11,2

¹² Baana, syn Achílúdův, v Taanaku,¹ Megidu² a celém Bét–šeánu,³ který je vedle Saretanu⁴ pod Jizreelem -- od Bét–šeánu k Ábel–mechóle⁵ až za Jokmeám;⁶

1. Joz 17,11
2. Sd 5,19p
3. Sd 1,27
4. Joz 3,16
5. 19,16; Sd 7,22
6. 1Pa 6,53

¹³ Ben–geber v Rámot–gileádu¹ (jemu patřily vesnice² Jaíra, syna Manasesova, které jsou v Gileádu; jemu patřila též oblast³ Argóbu, který je v Bášanu, šedesát velkých měst s hradbami a bronzovými závorami);

1. 20,1n; Dt 4,43p
2. n.: tábořiště / (jako místní název): Chavót; Dt 3,14; Sd 10,4
3. Dt 3,4p

¹⁴ Achínádab, syn Idův, v Machanajimu;¹

1. Joz 13,30

¹⁵ Achímaas v Neftalím (také on si vzal za ženu Šalomounovu dceru, Basematu);

¹⁶ Baana, syn Chúšajův, v Ašerovi a Bealótu;¹

1. var: v Alótu

¹⁷ Jóšafat, syn Parúachův, v Isacharovi;

¹⁸ Šimeí, syn Elův, v Benjamínovi;

¹⁹ Geber, syn Uriův, v gileádské zemi, (zemi emorejského krále Síchona¹ a bášanského krále Óga), a jedna posádka, která byla v zemi.²

1. Dt 1,4
2. n.: byl jediným správcem této země; $

^{20 1}Judejců a ²Izraelců bylo tak velké množství jako písku v moři;³ jedli, pili a radovali se.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 2S 17,11!

¹ Šalomoun byl ¹vládcem nad všemi královstvími od řeky Eufratu² po pelištejskou zemi a až k hranici Egypta. Přinášeli mu ³dávky⁴ a otročili Šalomounovi po všechny dny jeho života.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Dt 11,24
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 2S 8,2.6; n.: dary; srv. 1S 10,27; Oz 10,6; h. obvykle: přídavná oběť

² ⌈Šalomounovi na jeden den ¹připadlo za pokrm⌉² třicet ³kórů⁴ jemné mouky⁵ a šedesát kórů obyčejné mouky,⁶

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n.: Š. … dostával na stůl; h.: Byl chléb Šalomounův
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. tj. 360 l; Ez 45,14; [dobově srovnatelné dodávky pro královský dvůr, viz NBS]
5. Lv 2,1p; Ez 16,19
6. 1S 1,24

³ deset ⌈tučných ¹býků,⌉² dvacet býků z pastvy a sto ovcí,³ kromě ⁴jelenů, ⁵gazel, ⁶srnců a vykrmené⁷ drůbeže.⁸

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n.: kusů skotu vykrmeného ve stáji
3. n.: kusů bravu; srv. Dt 8,13p
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Př 15,17
8. [HL; blíže neidentifikovatelný pták (v novoh.: labuť)]

⁴ Panoval nad celým Zaeufratím¹ od Tifsachu² až po Gazu, nad všemi králi Zaeufratí a ⌈na všech stranách⌉³ měl pokoj.

1. 2S 10,16; n.: územím za Řekou
2. [město Thapsacus na břehu středního Eufratu, přechod na důležité obchodní trase V—Z]
3. h.: ze všech jeho stran, všude kolem

⁵ Juda i Izrael pobýval v bezpečí,^{1 2}každý pod svou révou³ a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer–šebu,⁴ po všechny Šalomounovy dny.

1. Dt 12,10; 1S 12,11; Jr 23,6; Ez 28,26; Oz 2,20
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Mi 4,4; ::Jl 1,7; Oz 2,14p
4. 19,3; 1S 3,20p; 1Pa 21,2; 2Pa 30,5

⁶ Šalomoun ¹měl čtyřicet² tisíc ⌈stájí pro koně ke svým vozům⌉³ a dvanáct tisíc jezdců.⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. ::2Pa 9,25 — var.: 4000
3. n.: ustájených koní pro své vozy
4. n.: jezdeckých koní (častěji použito ve významu jezdec — Jr 46,4, možné však i ve významu koně — Jl 2,4)

⁷ Tito ustanovení správci zásobovali krále Šalomouna a všechny, kterým bylo dovoleno přicházet ke stolu krále Šalomouna, ¹každý ve svém měsíci, a nedovolovali, aby ²něco chybělo.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁸ Také ječmen a slámu pro koně a oře^{1 2}přiváželi na místo, kde byl, ³každý podle nařízení pro něj.

1. Est 8,10; Mi 1,13
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

Šalomounova moudrost

⁹ Bůh dal Šalomounovi moudrost,¹ přemnoho rozumnosti² a ⌈rozum³ tak nezměrný⌉⁴ jako písek na mořském břehu.⁵

1. 3,28; 11,41
2. Př 2,6; 3,13
3. Př 18,2; 19,8; n : rozhled
4. h.: široké srdce; Ž 119,32
5. 1S 13,5

¹⁰ Šalomounova moudrost byla větší nežli moudrost všech synů východu,¹ nad všechnu moudrost Egypta.

1. Gn 29,1; Sd 6,3; Jb 1,3; Iz 11,14

¹¹ Byl moudřejší nežli všichni lidé, nežli Étan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, syn Machólův, a proslavil¹ se mezi všemi okolními národy.

1. h.: jeho jméno (tj. věhlas) bylo; n.: pověst o něm; srv. 2S 23,18

¹² Vyslovil tři tisíce přísloví a bylo jeho písní tisíc a pět.

¹³ Hovořil o stromech, od cedru, který je na Libanonu, až po yzop,¹ který ²roste na zdi, hovořil o zvířatech, ptácích, plazech a rybách.

1. Ex 12,22p
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁴ A přicházeli ze všech ¹národů, aby poslouchali Šalomounovu moudrost,² od všech králů země, kteří uslyšeli o jeho moudrosti.

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. 10,4

¹⁵ Týrský král Chíram¹ poslal k Šalomounovi své otroky, neboť uslyšel, že ho pomazali za krále namísto jeho otce. Chíram byl totiž po celou ²dobu Davidovým ³přítelem.⁴

1. 2S 5,11; 2Pa 1,16
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: milovníkem; srv. Pl 1,2; Př 18,24; 14,20; Est 5,10; Ž 38,11

Přípravy na stavbu chrámu

¹⁶ Šalomoun vzkázal Chíramovi:

¹⁷ Ty víš o mém otci Davidovi, že nemohl postavit dům pro jméno Hospodina, svého Boha, ¹kvůli válkám,² které ho obklopovaly, dokud mu³ Hospodin nevydal nepřátele⁴ pod⁵ nohy.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : nepřátelům (srv. Tg)
3. Q: mi
4. TM: je
5. h.: + chodidla …

¹⁸ Nyní mi Hospodin, můj Bůh, dal odpočinek¹ všude kolem, nemám protivníka ani žádnou zlou okolnost.²

1. 2S 7,1.11; Dt 12,10
2. n.: událost

^{19 1}Proto ²hodlám postavit dům pro jméno Hospodina, svého Boha, jak prohlásil Hospodin mému otci Davidovi: Tvůj syn, kterého dám namísto tebe na tvůj trůn, ten postaví dům pro mé jméno.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁰ Nyní přikaž, aby pro mě káceli cedry z Libanonu. Tvoji otroci budou s mými otroky a budu ti dávat mzdu pro tvé otroky, jak si řekneš. Vždyť víš, že mezi námi není ¹nikdo, kdo by uměl kácet stromy jako Sidónci.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²¹ I stalo se, že když Chíram uslyšel Šalomounova slova, velice se zaradoval a řekl: Požehnaný je dnes Hospodin, že dal Davidovi moudrého syna nad tímto početným lidem.

²² Chíram vzkázal Šalomounovi: Uposlechnu,¹ co jsi mi vzkázal, a udělám všechno, po čem toužíš ohledně cedrového a cypřišového dřeva.

1. n.: Vyslyším; h.: Slyšel jsem; srv. Jr 42,4

²³ Moji otroci je budou ¹svážet z Libanonu k moři, já je svázané do voru nechám plavit po moři na místo, které mi určíš,² tam je rozvážu³ a ty si je odvezeš. Ty zas budeš ⁴plnit mé přání a dávat ⁵potravu pro můj dům.⁶

1. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
2. [dle 2Pa 2,16: Joppe, tj. Jaffa]
3. h.: rozbiji
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
6. srv. v. 2.3

²⁴ Tak ¹Chíram dával Šalomounovi cedrové a cypřišové dřevo zcela podle jeho přání

1. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]

²⁵ a Šalomoun dával Chíramovi dvacet tisíc ¹kórů² pšenice jako zásobu pro jeho dům a dvacet ³kórů⁴ panenského⁵ oleje. To dával Šalomoun Chíramovi rok co rok.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. [tj. asi 44000 hl]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. [tj. asi 44 hl]; LXX dle 2Pa 2,10: dvacet tisíc batů
5. Ex 27,20p

²⁶ Hospodin dal Šalomounovi moudrost, jak mu řekl, a mezi Chíramem a Šalomounem byl pokoj, ¹uzavřeli spolu² smlouvu.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. h.: oni dva; srv. 2S 14,6

²⁷ Král Šalomoun ¹povolal na nucené práce² muže z celého Izraele; nucené práce ³připadly na třicet tisíc mužů.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 4,6; 9,20n
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

²⁸ Poslal ⌈jich na Libanon deset tisíc, po měsíci se střídali.⌉¹ Měsíc byli na Libanonu a dva měsíce ²doma. Nad nucenými pracemi byl Adóníram.

1. n.: je … ve směnách 10 000 za měsíc
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²⁹ Šalomoun měl sedmdesát tisíc nosičů ¹břemen² a osmdesát tisíc ³kameníků v horách.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Neh 4,11
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³⁰ Kromě toho měl Šalomoun tři tisíce tři sta ustanovených předáků, kteří byli nad¹ prací a panovali nad lidem, který konal práci.

1. srv. 9,23 + 4,6p

³¹ Král vydal příkaz, aby lámali velké¹ a kvalitní² kameny, aby byly základy domu položeny z tesaných kamenů.³

1. h.: + kameny
2. 7,9nn; h.: vzácné; srv. Iz 28,16
3. [lámané tak, aby při stavbě zapadaly jeden do druhého; Am 5,11]

³² Tesali je ¹stavitelé² Šalomounovi a ³stavitelé^{4 5}Chíramovi i Gebalci.⁶ Tak připravovali dřevo a kameny na stavbu domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n : řemeslníci; srv. Neh 4,12
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. n : řemeslníci; srv. Neh 4,12
5. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
6. n.: muži z Byblosu; $

¹ I¹ stalo se, že čtyři sta osmdesát let po ²vyjití synů Izraele z egyptské země, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, ve čtvrtém³ roce, kdy kraloval Šalomoun nad Izraelem, začal stavět dům pro Hospodina.

1. //2Pa 3,1—7
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. [duben—květen 966 př. Kr.]

² Dům, který král Šalomoun stavěl pro Hospodina, byl šedesát loket dlouhý, dvacet loket široký a třicet vysoký.¹

1. [tj. cca 27m x 9m x 13,5m; srv. poloviční míry u stánku na poušti, Ex 26,15—30; 36,20—34]

³ Předsíň v ¹průčelí chrámového domu byla dvacet loket dlouhá v ²průčelí široké strany domu a deset loket široká v ³průčelí domu.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴ Na domě udělal zúžená okna s ostěním.

⁵ Ke zdi domu postavil přístavbu¹ -- okolo zdí domu, okolo chrámu i svatyně; ze všech stran udělal ochozy.²

1. n.: podezdívku
2. n.: postranní místnosti

⁶ Spodní část přístavby byla pět loket široká, prostřední šest loket široká a vrchní¹ sedm loket široká; protože ²učinil okolo domu zvenku římsy, trámy nezasahovaly do zdí domu.

1. h.: třetí
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

⁷ Když byl dům stavěn, byl budován z hotového¹ kamene, opracovaného již v lomu; kladiva ani ²sekery, žádný železný nástroj nebylo v domě slyšet, když byl stavěn.

1. Dt 27,5.6
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ Vchod do prostředního¹ ochozu byl na pravé straně domu; točitým ²schodištěm se šlo³ na prostřední a z prostředního na vrchní⁴ ochoz.

1. LXX; Tg: spodní
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. n.: vedlo; h.: vystupovali /-y
4. h.: třetí

⁹ ⌈Když dostavěl dům, obložil⌉¹ dům cedrovými trámy a prkny.

1. n.: Tak stavěl dům a dokončil ho. Obložil

¹⁰ K celému domu postavil přístavbu pět loket vysokou a připojil ji k domu cedrovým dřevem.

¹¹ I stalo¹ se Hospodinovo slovo k Šalomounovi:

1. 12,22; 2S 24,11; 1S 15,10p

¹² Co se týká tohoto domu, který stavíš: Jestliže budeš ¹žít² podle mých ustanovení, ³plnit má nařízení, zachovávat všechny mé příkazy a ⁴žít podle nich, naplním⁵ ⌈na⁶ tobě⌉⁷ své slovo, které jsem promluvil k tvému otci Davidovi,

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 3,3; 8,61; Ez 18,9
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. 2,4; 8,20
6. n.: při
7. h.: s tebou

¹³ a budu přebývat¹ uprostřed synů Izraele a neopustím svůj lid Izrael.

1. 8,10n; Ex 25,8; 29,45; Za 2,14n

¹⁴ Když ⌈Šalomoun dostavěl dům,

¹⁵ obložil⌉¹ zdi domu zevnitř cedrovými prkny, od podlahy domu až po zdi stropu obložil ²vnitřek dřevem. Podlahu domu obložil cypřišovými prkny.

1. n.: Šalomoun stavěl dům a dokončil ho. Obložil; h.: Postavil
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Dvacet loket od zadní části domu postavil příčku z cedrových prken, od podlahy, až kam sahaly zdi,¹ a tak postavil ²vnitřek jako svatyni,³ jako nejsvětější⁴ místo.

1. tj. až po strop
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. v. 5
4. Ex 26,33; Ez 41,1

¹⁷ Čtyřicet loket byl dům, to je chrám, vepředu.

¹⁸ Cedr uvnitř domu měl řezby s ozdobami tykvovitými¹ a v podobě rozvitých květů. Všechno bylo z cedru, kámen nebyl vidět.

1. 7,24; [ve tvaru tykvičky, podle kolokvinty, tj. hořkých a silně projímavých plodů plazivé pouštní rostliny]

¹⁹ V nejvnitřnější části domu připravil svatyni, aby tam dal truhlu¹ Hospodinovy smlouvy.

1. 3,15; 2S 7,2; Dt 10,1n

^{20 1}Vnitřek svatyně byl dvacet loket dlouhý, dvacet loket široký a dvacet loket vysoký. Potáhl ji čistým² zlatem a potáhl ⌈i cedrový oltář.⌉³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n.: plátkovým
3. teoreticky možné též: oltář cedrem, ale srv. v. 22

²¹ Šalomoun potáhl dům uvnitř čistým zlatem, natáhl zlaté ¹řetězy ²před svatyní a potáhl ji zlatem.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²² Celý dům potáhl zlatem, úplně¹ celý dům, i celý oltář, který patřil ke svatyni, potáhl zlatem.

1. n.: dokončil

²³ Udělal ve svatyni dva cheruby¹ z olivového dřeva, deset loket vysoké.

1. 1S 4,4; Ez 10,1n; 41,18

²⁴ Pět loket bylo jedno křídlo cheruba a pět loket druhé křídlo cheruba, deset loket bylo od konců jednoho¹ křídla na konec druhého² křídla.

1. h.: jeho
2. h.: jeho

²⁵ Deset loket měl druhý cherub, oba cherubové měli stejný rozměr a stejný tvar.

²⁶ Výška jednoho cheruba byla deset loket a tak i druhého cheruba.

²⁷ Cheruby dal doprostřed vnitřního domu. Cherubové rozprostírali křídla, takže se jedno křídlo dotýkalo jedné stěny a křídlo druhého cheruba se dotýkalo druhé stěny; jejich křídla se dotýkala uprostřed domu, křídlo křídla.

²⁸ I cheruby potáhl zlatem.

²⁹ Všechny stěny domu, zevnitř i zvenčí, dokola ozdobil¹ vyřezávanými řezbami cherubů, palmových ozdob² a rozvitých květů.³

1. h.: vyřezal
2. Ez 41,18
3. v. 18

³⁰ I podlahu domu potáhl zlatem, ⌈uvnitř i vně.⌉¹

1. n.: vnitřní i vnější část domu

³¹ Do vchodu svatyně udělal dveře z olivového¹ dřeva; pilíř a veřeje ⌈byly pěti hranné.⌉²

1. v. 23
2. n.: měly pět částí; Ez 41,21; $

³² Obě křídla¹ dveří byla z olivového dřeva. Na ně vyřezal řezby cherubů, palmových ozdob a rozvitých květů a potáhl je zlatem. Na cheruby a palmové ozdoby nechal zlato přibít.

1. h.: dveře; Ez 41,24

³³ Totéž udělal pro dveře do chrámu -- veřeje z olivového dřeva, ale čtyř hranné,

³⁴ a dvě křídla dveří z cypřišového dřeva. Dvě otočné části mělo jedno křídlo a dvě otočné části¹ mělo druhé křídlo.

1. takto var. dle první části věty — h. ṣₑlā‘îm; TM: qₑlā‘îm — zástěny (Ex 27,9) / řezby

³⁵ Vyřezal na ně cheruby, palmové ozdoby a rozvité květy a potáhl zlatem patřičně přibitým na vyryté.

³⁶ Postavil vnitřní nádvoří ze tří řad¹ tesaných kamenů a řady otesaných cedrových trámů.

1. n.: vrstev; 7,12

³⁷ Základy Hospodinova domu byly položeny ve čtvrtém roce, v měsíci zívu¹

1. v. 1

³⁸ a v jedenáctém roce, v měsíci búlu, což je osmý měsíc,¹ dokončil dům se všemi jeho ⌈náležitostmi a vším uspořádáním.⌉² Stavěl ho sedm let.

1. [tj. říjen—listopad 959 př. Kr.]
2. n.: detaily a náležitostmi

¹ Svůj dům stavěl Šalomoun třináct let, než ho¹ celý dokončil.

1. h.: svůj dům

² Postavil dům Libanonského lesa¹ -- sto loket dlouhý, padesát loket široký a třicet loket vysoký, na čtyřech řadách cedrových sloupů, a otesané cedrové trámy byly na sloupech.

1. [nazvaný takto kvůli sloupům z libanonských cedrů]

³ Nahoře byl obložen¹ cedrovým dřevem, prkny,² která byla na čtyřiceti pěti sloupech, po patnácti v řadě.

1. n. pokryt; Jr 22,14
2. 6,15.16!; n.: na trámech

⁴ Okenních rámů byly tři řady, otvor proti otvoru¹ třikrát.

1. ($); [Účelem těch otvorů bylo patrně osvětlení a větrání, prvek v blízkovýchodní a např. egyptské architektuře běžný]

⁵ Všechny vchody a veřeje¹ byly čtvercové, otvor proti otvoru třikrát.

1. LXX: okna

⁶ Sloupovou předsíň udělal padesát loket dlouhou a třicet loket širokou. ¹Před ní byla předsíň a ²před ní byly sloupy a stříška.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Ez 41,25; [snad to byla balustráda, tj. sloupkové zábradlí]

⁷ Udělal též trůnní síň, kde soudil,¹ tedy soudní síň. Obložil ji cedrovým dřevem od podlahy až ke stropu.²

1. 1S 8,20
2. srv. 6,16!; TM: podlaze

^{8 1}Dům, ve kterém sídlil, na druhém nádvoří, od dělený od síně, byl udělán také tak. Podobný této síni udělal i dům pro faraonovu dceru, kterou si Šalomoun vzal.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁹ Všechny tyto budovy, od základu až po završení,¹ z vnějšku až na velké nádvoří, byly postaveny z kvalitních kamenů, tesaných na míru a ⌈pilou ořezaných zevnitř i zvenčí. ⌉²

1. n.: římsy; h. obv.: dlaň; $
2. n : hladkých na všech stranách; (tak dle TM děliče; ovšem jinak se může „zevnitř i zvenčí“ týkat též vnější a vnitřní strany budovy)

^{10 1}Základy byly z kvalitních kamenů, z velkých kamenů, z kamenů o deseti a² osmi loktech.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: + loktech a kamenů o

¹¹ I nahoře byly kvalitní kameny tesané na míru a cedrové dřevo.

¹² Velké nádvoří mělo dokola tři řady tesaných kamenů a řadu otesaných¹ cedrových trámů, jako vnitřní nádvoří Hospodinova domu a předsíň domu.

1. 6,36

Zařízení chrámu

¹³ Král¹ Šalomoun poslal pro Chírama² z Týru a nechal³ ho přivést.

1. //2Pa 4,2nn
2. 2Pa 4,11—18; var: Churam–Abi; (neplést s králem Chíramem)
3. srv. 2S 9,5; Jr 38,14

¹⁴ Byl synem vdovy¹ z pokolení Neftalího a jeho otec byl Týřan,² kovotepec.³ Byl plný moudrosti, rozumnosti⁴ a ⌈poznání, aby dělal veškerou⌉⁵ práci s bronzem. Přišel ke králi Šalomounovi a konal všechnu ⌈práci pro něj.⌉⁶

1. [zřejmě se narodila v Danu (2Pa 2,13) a její první manžel byl z blízkého Neftalího]
2. Neh 13,16
3. h.: řemeslník s bronzem
4. n.: zručnosti; srv. Oz 13,2
5. n.: schopen dělat jakoukoli; Ex 31,3
6. h.: jeho práci

¹⁵ Odlil dva bronzové sloupy;¹ osmnáct loket byl vysoký jeden sloup a obepnula ho šňůra dvanácti loket; podobně i druhý sloup.

1. Jr 52,17

¹⁶ Udělal dvě hlavice odlité z bronzu a dal je na ¹vrchol sloupů. Pět loket byla vysoká jedna hlavice a pět loket byla vysoká i druhá hlavice.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Udělal též ⌈proplétané mřížování⌉¹ a řetězovité ozdoby na hlavice, které byly na ²vrcholu sloupů -- sedm na jedné hlavici a sedm na druhé hlavici.

1. h.: mřížovaný výtvor mřížování; Jr 52,22
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Udělal sloupy tak, že dvě řady granátových jablek byly dokola na jednom mřížování, aby zakryl hlavice, které byly na ¹vrcholu; tak udělal i s druhou hlavicí.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Hlavice, které byly na ¹vrcholu sloupů v předsíni, měly liliovitou úpravu a měřily čtyři lokte.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

²⁰ Hlavice na obou sloupech byly také nad vypuklinou, která byla na druhé straně mřížování, i vedle ní. Dvě stě granátových jablek bylo v řadách dokola na druhé hlavici.

²¹ Postavil sloupy do předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a nazval ho Jakín¹ a postavil levý sloup a nazval ho Bóaz.²

1. [tj. asi: on upevňuje]
2. [tj. v něm je síla]

²² Na ¹vrcholu sloupů byla liliovitá úprava. Tak byla dokončena práce na sloupech.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

²³ Potom udělal odlité moře;¹ deset loket bylo od ²okraje po ³okraj, dokola okrouhlé, pět loket bylo vysoké a ⌈obepnula ho dokola šňůra⁴ třiceti⌉⁵ loket.

1. 2 Pa 4,2—5.18; 2Kr 25,13
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Jr 31,39; Ez 47,3
5. n : po obvodu mělo třicet; v. 15

²⁴ Pod jeho okrajem ho dokola obklopovaly tykvovité¹ ozdoby, deset na loket, kolem dokola moře. Tykvovité ozdoby byly ve dvou řadách, odlité ⌈při odlévání moře.⌉²

1. 6,18p
2. h.: jeho; n.: společně s ním

²⁵ Stálo na dvanácti býcích: Tři byli obráceni na sever, tři byli obráceni na západ, tři byli obráceni na jih a tři byli obráceni na východ. Moře bylo nahoře na nich a všechny jejich zadky byly směrem dovnitř.

²⁶ Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru, do liliovitého květu. Pojalo dva tisíce batů.¹

1. [asi 440 hl]; Ez 45,11p

²⁷ Potom udělal deset bronzových podstavců.¹ Každý podstavec byl čtyři lokte dlouhý, čtyři lokte široký a tři lokte vysoký.

1. n.: podvozků

²⁸ ⌈Podstavce byly udělány takto:⌉¹ Měly postranice a postranice byly mezi rámy.

1. n.: h.: Toto bylo zpracování podstavce

²⁹ Na postranicích, které byly mezi rámy, byli lvi, ¹býci a cherubové, i na rámech nahoře. Dole pod lvy a býky byly udělány převislé² věnce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n.: splývavé

³⁰ Jeden podstavec měl čtyři bronzová kola a bronzové nápravy. Jeho čtyři nohy¹ měly ramena zdola pod nádrží. Ramena byla odlita ²po každé s věnci.

1. n.: kola; Sd 5,28
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³¹ Jeho ¹otvor zevnitř podstavce² a nahoru³ měl loket. Jeho ⁴otvor byl okrouhlý, udělán tak, aby měl loket a půl.⁵ Také na jeho ⁶otvoru byly řezby. Jejich postranice byly čtvercové, nikoli okrouhlé.

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. h.: k hlavicím
3. tj. na výšku
4. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
5. tj. v průměru
6. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

³² Zespodu měly postranice čtyři kola. ¹Osy kol byly na podstavcích. Výška jednoho kola byla loket a půl.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

³³ Kola byla ¹udělána jako ²kolo válečného vozu. Jejich ³osy, ⁴loukotě, ⁵paprsky a ⁶náboje byly všechny odlité.

1. podstatné jméno
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁴ Jeden podstavec měl čtyři ramena ve čtyřech rozích; z podstavce vycházela jeho ramena.

^{35 1}Navrchu byl podstavec půl loktu vysoký a dokola okrouhlý; ²navrchu podstavce z něj vycházely jeho ³podpěry a ⁴postranice.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁶ Na plochy ¹podpěr a na ²postranice vyryl cheruby, lvy a palmové ozdoby podle volného místa na ³každé a okolo věnce.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³⁷ Takto udělal deset podstavců. Všechny byly ⌈stejně odlité,⌉¹ měly stejný rozměr a stejný tvar.²

1. n.: jednolité / najednou odlité
2. 6,25

³⁸ Udělal též deset bronzových nádrží. Každá¹ nádrž pojala čtyřicet ²batů. Každá³ nádrž měla čtyři lokte.⁴ Každá⁵ nádrž byla na jednom z deseti podstavců.

1. h.: Jedna; Ex 25,33p
2. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
3. h.: Jedna; Ex 25,33p
4. asi: + široká
5. h.: Jedna; Ex 25,33p

³⁹ Pět podstavců dal na pravou¹ stranu domu a pět na levou stranu domu. Moře dal na pravou stranu domu, z jihovýchodu.

1. tj. jižní

^{40 1}Chíram též udělal nádrže, lopaty a misky.² Tak Chíram dodělal všechnu práci, kterou konal pro krále Šalomouna na Hospodinově domě:

1. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
2. Jr 52,18

⁴¹ Dva sloupy a kulovité hlavice, které byly na ¹vrcholu obou sloupů, dvoje mřížování, aby zakrývalo obě kulovité hlavice, které byly na ²vrcholu sloupů;

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

⁴² čtyři sta granátových jablek pro dvoje mřížování, dvě řady granátových jablek pro jedno mřížování, aby zakrývaly obě kulovité hlavice, které byly na ¹vrchu sloupů;

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴³ deset podstavců a deset nádrží na podstavce;

⁴⁴ jedno moře a dvanáct býků pod moře;

⁴⁵ hrnce, lopaty a misky. Všechny tyto předměty, které Chíram dělal pro krále Šalomouna na Hospodinově domě, byly z leštěného bronzu.

⁴⁶ Král je odlil ve slévárně¹ v Jordánské rovině² mezi Sukótem³ a Saretánem.⁴

1. n.: v jílovité zemi; h.: síle země
2. 2S 18,23; Neh 3,22
3. [vykopávky potvrzují, že v této oblasti kolem Sukótu (Joz 13,27; Sd 8,5), u potoka Jaboku, bylo v královské době středisko slévárenství]; [jedno z míst, kde je u obecného pojmu „rovina“ výslovně uvedeno Jordánská — srv. Gn 13,10; 2S 18,23; Neh 3,22]
4. Joz 3,16

⁴⁷ Šalomoun nechal všechny předměty nezvážené, protože jich bylo převeliké¹ množství. Váha bronzu se nedala zjistit.

1. Nu 14,7p

⁴⁸ Šalomoun udělal všechny předměty, které byly v Hospodinově domě: Zlatý oltář a zlatý stůl, na kterém byl předkladný¹ chléb,

1. Nu 4,7p; 1S 21,7

⁴⁹ svícny z čistého zlata -- pět napravo a pět nalevo ¹před svatyní, ²květy, lampy a ³kleště ze zlata

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. pl., množné číslo (plurál)

⁵⁰ číše, nůžky na knoty, misky, kadidlové pánvičky a pánvičky na uhlíky z čistého zlata; i zlaté čepy pro dveře vnitřního domu, nejsvětějšího místa, a pro dveře chrámového domu.

⁵¹ Tak byla dokončena všechna práce, kterou král Šalomoun dělal na Hospodinově domě. Pak Šalomoun ¹přinesl svaté věci svého otce Davida -- stříbro, zlato a předměty -- a dal je do pokladnic² Hospodinova domu.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n.: pokladů; 14,26

¹ Potom¹ svolal² Šalomoun izraelské starší,³ všechny ⁴vůdce pokolení a předáky rodů⁵ synů Izraele ke králi Šalomounovi do Jeruzaléma, aby ⁶přenesli truhlu Hospodinovy smlouvy z Města Davidova,⁷ to je ze Sijónu.

1. //2Pa 5,2nn
2. n.: shromáždil
3. 12,6; 20,7; 2S 5,3
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. h.: otců; srv. Joz 21,1; 1Pa 7,11; Neh 7,69
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. 11,27; 1S 4,3.19; 7,1; 2S 5,7; 6,16

² Shromáždili se tedy ke králi Šalomounovi všichni izraelští muži ve svátek¹ v měsíci etanímu, to je v měsíci sedmém.²

1. Lv 23,34; Neh 8,14
2. 6,38; [Šalomoun zřejmě čekal 11 měsíců od dokončení na svátek stánků — 15. — 21. dne sedmého měsíce (tj. září / říjen)]; 12,32

³ Když přišli všichni izraelští starší, kněží vzali truhlu

⁴ a ¹přenesli Hospodinovu truhlu. Stan² setkávání a všechny svaté předměty, které byly ve stanu, ³přenesli kněží a lévité.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [z Gibeónu, kam se dostal po zničení Šíla; 1S 2,22; 1Pa 16,39; 2Pa 1,3!]
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁵ Král Šalomoun a celá pospolitost Izraele,¹ která se k němu ²sešla, byli s ním ³před truhlou a obětovali brav a skot, který ne mohl být pro množství spočítán ani sečten.⁴

1. Lv 4,13
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. srv. 3,8; Oz 2,1

⁶ Kněží ¹přinesli truhlu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatyně domu, na nejsvětější místo, pod křídla cherubů.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁷ Protože cherubové měli křídla roztažená nad místem truhly, zahalovali cherubové odshora truhlu i její tyče.

⁸ Tyče byly dlouhé, takže ¹konce tyčí byly vidět ze svatého místa ²před svatyní, ale nebyly vidět ven. Jsou tam až dodnes.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁹ V truhle ⌈byly pouze⌉¹ dvě kamenné desky, které tam uložil Mojžíš na Chorébu, když² Hospodin ³uzavřel smlouvu se syny Izraele potom, co vyšli z egyptské země.

1. h.: nebylo nic než jen
2. n.: kde
3. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

¹⁰ I stalo se, že když kněží vyšli ze svatého místa, naplnil Hospodinův dům oblak,¹

1. Ex 16,10; 40,34.35; Ez 10,4; Zj 15,8

¹¹ takže kněží nemohli stát a sloužit^{1 2}kvůli oblaku, protože Hospodinova sláva³ naplnila Hospodinův dům.

1. Dt 10,8
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Ez 44,4!; Nu 20,6; Ž 104,31; Iz 6,3n; 60,1

¹² Tehdy¹ Šalomoun řekl: Hospodin² pravil, že bude přebývat³ v husté temnotě.⁴

1. //2Pa 6,1nn
2. LXX: + postavil slunce na nebesích, ale
3. Dt 12,5; 33,6; Iz 8,18; Jl 4,17
4. Dt 5,22; 2S 22,10

¹³ Postavil¹ jsem ti dům k přebývání,² sídlo,³ kde bys pobýval navěky.

1. 2S 7,13
2. Iz 63,15
3. v. 39; Ž 33,14

¹⁴ Pak se král obrátil¹ a požehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele stálo.²

1. h.: otočil svou tvář; Iz 38,2
2. Neh 9,2

¹⁵ Řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,¹ který svými ústy promluvil k mému otci Davidovi a svou rukou to naplnil.^{2 3}Řekl:

1. 1S 15,32p
2. v. 24; srv. Jr 44,25
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁶ Ode dne, kdy jsem vyvedl¹ svůj lid Izrael z Egypta, jsem nevyvolil² žádné město ze všech izraelských kmenů³ pro stavbu domu, aby tam ⁴přebývalo⁵ mé jméno, ale vyvolil jsem Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem.

1. vv. 21.51; Dt 5,6p; 1S 12,6; 2S 7,6; 2Kr 17,7.36; 2Pa 7,22
2. v. 44; Dt 12,5
3. 11,32; 14,21; 2Kr 21,7
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. v. 29; srv. 9,3v (sjm); srv. Dt 12,11; Neh 1,9 (škn)

¹⁷ ⌈Můj otec David ¹měl na srdci⌉² postavit dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n : úmyslu; h.: V srdci Davida, mého otce, bylo; Joz 14,7

¹⁸ Hospodin však mému otci Davidovi řekl: Když jsi ¹měl ⌈na srdci⌉² postavit dům pro mé jméno, udělal jsi dobře, že jsi to ³měl na srdci.⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n : v úmyslu
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. n : v úmyslu

¹⁹ Ty ovšem nepostavíš ten dům, nýbrž tvůj syn, který ¹vzejde z tvých beder, ten postaví dům pro mé jméno.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²⁰ Hospodin naplnil¹ své slovo, které promluvil. Povstal jsem po svém otci Davidovi a usedl jsem na izraelský trůn, jak Hospodin promluvil, a postavil jsem dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele.

1. 6,12; Neh 9,8

²¹ A nachystal¹ jsem tam místo pro truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou ²uzavřel s našimi otci, když je vyvedl z egyptské země.

1. 2,19; h.: postavil
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

Šalomounova modlitba

²² Nato se Šalomoun před celým shromážděním Izraele postavil^{1 2}před Hospodinův oltář, vztáhl³ své dlaně k nebesům

1. Mk 11,25
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. v. 38.54; Ex 9,33; Ezd 9,5; Ž 28,2p!; 44,21p; Iz 1,15; Jr 4,31

²³ a řekl: Hospodine, Bože Izraele, není¹ Bůh jako ty² nahoře³ na nebesích ani dole na zemi, který zachovává smlouvu a milosrdenství⁴ svým otrokům, kteří chodí^{5 6}před tebou celým svým srdcem.

1. 2S 7,22; Ž 86,8; Ex 9,14; Iz 45,22
2. Ex 15,11; Mi 7,18
3. Dt 4,39
4. Dt 7,9; Neh 9,32; n.: věrnost
5. Dt 10,12; n : žijí
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁴ Ty¹ jsi zachoval svému otroku,² mému otci Davidovi, to, cos mu řekl; promluvil jsi svými ústy a svou rukou jsi to naplnil, jak je tomu dnes.³

1. h.: Ty který; srv. Ž 8,2
2. 11,13.38; 14,8; 2S 3,18; Dt 34,5p; Jr 7,25p
3. 3,6; Dt 8,18; Jr 11,5

²⁵ Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl: Nebude ti vyhlazen^{1 2}přede mnou ³ten, kdo by seděl⁴ na izraelském trůnu, pokud ovšem⁵ budou tvoji synové dbát na svou cestu a chodit přede ⁶mnou tak, jak jsi chodil přede ⁷mnou ty.

1. 2,4; 9,5; srv. Jr 33,18
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Ž 132,12; Jr 22,4; ::36,30
5. Dt 15,5
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁶ Nyní, Bože Izraele, kéž ⌈se ukáže jako spolehlivé⌉¹ tvé slovo,² které jsi promluvil ke svému otroku, mému otci Davidovi.

1. n : uskuteční
2. K: pl.

²⁷ Což opravdu bude Bůh sídlit¹ na zemi? ²Vždyť nebesa ani nebesa nebes³ tě ne mohou pojmout, tím méně tento dům,⁴ který jsem postavil.

1. Sk 7,48; 17,24
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Dt 10,14; 2Pa 2,5
4. Iz 66,1

²⁸ A přece pohleď,¹ Hospodine, můj Bože, na modlitbu svého otroka a na jeho úpěnlivou prosbu² a ³vyslyš⁴ volání⁵ a modlitbu, kterou se dnes tvůj otrok před⁶ tebou modlí.

1. h.: obrať svou pozornost / tvář k; srv. Ž 102,19; 25,16; ::Dt 9,27; Jr 32,33; 21,10v; Nu 6,26v!
2. 9,3; 2Pa 33,13; Ž 6,10!; Jr 36,7
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. h.: slyš k; srv. Dt 3,26; Da 9,17p
5. Jr 14,12
6. v. 59; Neh 1,4.6

²⁹ Kéž jsou tvé oči otevřené¹ k tomuto domu ⌈nocí i dnem,⌉² k místu, o kterém jsi řekl: Tam bude ³přebývat mé jméno. ⁴Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj otrok bude modlit⁵ na⁶ tomto místě.

1. v. 52
2. Dt 28,66p
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. n.: modlí; (gramaticky možno vztáhnout k této Šalomounově modlitbě i k těm budoucím modlitbám)
6. n.: k … [dle žid. tradice]; Ž 138,2

³⁰ Vyslyš¹ úpěnlivou prosbu svého otroka a svého lidu Izraele, když se bude² modlit na³ tomto místě, ⁴vyslyš na místě, kde sídlíš, na nebesích, ⁵vyslyš a ⁶odpusť.⁷

1. h.: Budeš slyšet k …; Dt 3,26!; Ž 4,2
2. h.: pl. (chápáno jako kolekt.)
3. h.: pl. (chápáno jako kolekt.)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Lv 4,20; Nu 14,19; Ž 86,5p; Da 9,19; Am 7,2

³¹ Jestliže ¹někdo zhřeší proti svému bližnímu a ten na něm vymůže² přísahu,³ aby přísahal, on přijde a vysloví přísahu ⁴před tvým oltářem v tomto domě,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: pozvedne; srv, Neh 5,7
3. h.: prokletí (tj. při nesplnění přísahy dopadlo prokletí); srv. Gn 24,41; 2Pa 6,22; Ez 16,59
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{32 1}uslyš v nebesích, ²konej a ³zjednej právo svým otrokům: Ničemu ⁴prohlaš⁵ vinným a ⁶uval jeho cestu⁷ na jeho hlavu⁸ a spravedlivého ⁹prohlaš za spravedlivého a ¹⁰dej mu podle jeho spravedlnosti.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Dt 25,1; Př 12,2
6. infinitiv konstruktivní (vázaný)
7. tj. jednání; srv. Jr 4,18; Ez 36,17
8. Ez 9,10!
9. infinitiv konstruktivní (vázaný)
10. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³³ Jestliže bude tvůj lid Izrael poražen od¹ nepřítele, protože proti tobě zhřeší, ale pak se k tobě navrátí,² vzdají³ chválu tvému jménu, budou se modlit a prosit⁴ tě v tomto domě o smilování,

1. Dt 28,25; 1,42p
2. Dt 4,30p; Jr 24,7
3. Ž 136,1nn; Jr 33,11
4. vv. 47.59; Dt 3,23

^{34 1}uslyš v nebesích, ²odpusť hřích svého lidu Izraele a ³přiveď je zpět do ⁴země, kterou jsi dal jejich otcům.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

³⁵ Jestliže budou uzavřena¹ nebesa a nebude déšť,² protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí³ se od svého hříchu, protože je pokoříš,⁴

1. Dt 11,17; 28,23
2. Jr 5,24.25; 14,4; Iz 5,6
3. 2Pa 7,14; ::Neh 9,35; Př 3,7; 28,13
4. Dt 8,2

^{36 1}uslyš v nebesích, ²odpusť hřích svých otroků a svého lidu Izraele, až je vyučíš dobré³ cestě,⁴ po níž by měli jít, a ⁵dej déšť na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Dt 13,6
4. Dt 11,28; Jr 42,3
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Dt 4,21

³⁷ Jestliže bude v zemi hlad, jestliže bude mor, obilná rez, sněť, jestliže ¹budou ²kobylky³ arbe či ⁴kobylky chasíl, jestliže mu v zemi, v některém z jeho měst,⁵ jeho nepřítel způsobí soužení,⁶ ať je to jakákoliv rána,⁷ jakákoliv nemoc,⁸

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Dt 28,38; Jl 1,4
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. h.: bran; Dt 28,52
6. Neh 9,27; Jr 10,18
7. Dt 24,8; 2S 7,14
8. Př 18,14; Dt 28,59v

³⁸ každou modlitbu a každou úpěnlivou prosbu, která ¹vzejde od kteréhokoliv člověka z celého tvého lidu Izraele -- znají přece ²každý ⌈ránu svého srdce⌉³ -- když vztáhnou⁴ své dlaně k tomuto domu,

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n : výčitky svého svědomí
4. v. 22

^{39 1}vyslyš v nebesích, v sídle,² kde pobýváš, ³odpusť, ⁴jednej a ⁵dej ⁶každému podle všech jeho cest, jak znáš jeho srdce -- vždyť ty jediný znáš⁷ srdce⁸ všech ⌈lidských synů⌉⁹ --

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. v. 13
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. n : zkoumáš; Jr 12,3
8. Ž 44,22; L 16,15
9. n : lidí; Gn 11,5; Ž 11,4p

⁴⁰ aby se tě báli po všechny dny, co budou naživu¹ na ²povrchu ³země, kterou jsi dal našim otcům.

1. Dt 4,10; 31,13
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

⁴¹ Také když cizinec,¹ který není ze tvého lidu Izraele, přijde z daleké země kvůli tvému jménu

1. Iz 56,6

⁴² -- neboť ¹uslyší² o tvém velkém jménu a tvé mocné ruce a vztažené paži³ -- přijde–li a bude se modlit v tomto domě,

1. pl., množné číslo (plurál)
2. n.: +lidé
3. Dt 26,8

^{43 1}vyslyš v nebesích, v sídle, kde pobýváš, a ²učiň všechno, za co bude k tobě tento cizinec volat, aby všechny ³národy země poznaly tvé jméno, bály se tě jako tvůj lid Izrael a poznaly, že tento dům, který jsem postavil, ⌈se nazývá tvým jménem.⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. Jr 7,10; n : a patří ti; srv. 2S 12,28

⁴⁴ Když tvůj lid ¹vytáhne do boje proti svému nepříteli, cestou, kterou je pošleš, a budou se modlit k Hospodinu ²směrem k městu,³ které sis vyvolil, a domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. Da 6,11

^{45 1}vyslyš v nebesích jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu a ²zjednej jim právo.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁴⁶ Když proti tobě zhřeší -- neboť není člověk, který by nezhřešil¹ -- budeš se na ně hněvat, vydáš² je nepříteli a jejich věznitelé³ je odvedou do nepřátelské⁴ země vzdálené⁵ či blízké,

1. Kaz 7,20; Pl 1,8; Ř 5,23; Jk 3,2
2. Jr 17,3n; 20,4; 34,21
3. Ž 137,3
4. Jr 31,16
5. Dt 28,64

⁴⁷ ale pak ⌈změní své ¹smýšlení⌉² v zemi, kam byli odvedeni, obrátí se, budou tě v zemi svých věznitelů prosit o smilování ³slovy: Zhřešili jsme, spáchali⁴ jsme zlo a jednali⁵ ničemně,

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. h.: se navrátí ke svému srdci; n : půjdou do sebe; srv. Oz 11,8v
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 2S 24,17
5. Neh 9,33

⁴⁸ a jestliže se k tobě obrátí ⌈celým svým srdcem⌉¹ a celou svou duší v zemi svých nepřátel, kteří je zajali, budou se k tobě modlit ²směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které sis vyvolil, a k domu, který jsem postavil³ pro tvé jméno,

1. 14,8; Dt 30,2; 1S 7,3; 2Kr 23,25
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. K: jsi postavil

^{49 1}vyslyš v nebesích, sídle, kde pobýváš, jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu, ²zjednej jim právo,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{50 1}odpusť svému lidu, který proti tobě zhřešil, všechna jejich přestoupení, kterými ²se proti tobě bouřili, a dej jim dojít slitování^{3 4}před jejich vězniteli, aby s nimi měli slitování.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Jr 33,8; Iz 1,2
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Jr 42,12; Mi 7,19

⁵¹ Vždyť jsou tvým lidem a tvým dědictvím,¹ které jsi vyvedl z Egypta, z pece na tavení železa.²

1. Dt 9,29; Ž 33,12
2. Dt 4,20p

⁵² Nechť jsou tvé oči otevřené¹ k úpěnlivé prosbě tvého otroka a k úpěnlivé prosbě tvého lidu Izraele a vyslyšíš je, kdykoliv budou k tobě volat.²

1. v. 29
2. Dt 4,7!; Jr 11,14

⁵³ Vždyť jsi je oddělil¹ pro sebe za dědictví ze všech ²národů země, jak jsi řekl ³prostřednictvím svého otroka⁴ Mojžíše, když jsi vyvedl naše otce z Egypta, Panovníku Hospodine.

1. Lv 20,24; Neh 9,2
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Dt 34,5p; Joz 22,5; Neh 1,7n

⁵⁴ I stalo se, když se Šalomoun domodlil k Hospodinu celou tuto modlitbu a úpěnlivou prosbu, že vstal ¹od Hospodinova oltáře, kde klečel² na ³kolenou a své dlaně rozprostíral⁴ k nebesům,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Sk 9,40
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. v. 22; Ž 143,6

⁵⁵ postavil se a hlasitě¹ požehnal celému shromáždění Izraele:

1. h.: velkým hlasem; 2S 15,23; 19,5

⁵⁶ Požehnán buď Hospodin, který dal odpočinutí svému lidu Izraeli, tak jak řekl. Nezapadlo¹ jediné slovo ze všech jeho dobrých slov,² která ⌈mluvil prostřednictvím⌉³ svého otroka Mojžíše.

1. Dt 12,9; Iz 28,12
2. Joz 21,45; 23,14
3. 1S 28,17p

⁵⁷ Ať je Hospodin, náš Bůh, s námi,¹ jako² byl s našimi otci, nechť nás neopustí³ ani nezanechá.⁴

1. 2Pa 32,8
2. 1,37; Joz 1,5
3. 6,13; Dt 31,6; Joz 1,5; He 13,5
4. 1S 12,22; ::Jr 12,7

⁵⁸ Nechť ⌈nakloní naše srdce k sobě,⌉¹ abychom chodili po všech jeho cestách a zachovávali jeho příkazy, ²ustanovení a nařízení,³ která přikázal našim otcům.

1. n.: se n. s. nakloní k němu; srv. Joz 24,23; Př 2,2; Ž 119,36; Př 21,1
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 2,3

⁵⁹ Nechť jsou tato má slova, kterými jsem prosil¹ před² Hospodinem o smilování, dnem i nocí blízko Hospodinu, našemu Bohu, aby ³zjednal právo svému otroku a právo svému lidu Izraeli podle ⌈každodenní potřeby,⌉⁴

1. v. 33; Est 8,3
2. v. 28
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. n.: záležitosti každého dne; srv. Jr 52,34!; Neh 12,47; 11,23; Da 1,5

⁶⁰ aby všechny ¹národy země poznaly, že Hospodin je Bůh² a žádný jiný není.³

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. 18,39
3. Dt 4,39; Iz 45,6; Jl 2,27

⁶¹ Nechť je vaše srdce ⌈cele s Hospodinem,⌉¹ naším Bohem, abyste ²žili podle jeho ustanovení a zachovávali jeho příkazy, jak je tomu dnes.

1. n.: správné vůči H.; 11,4; 15,3.14; 2Pa 16,9; srv. 2,4; 3,6; Iz 38,3; Dt 18,13v; ::9,7
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

Zasvěcení chrámu

⁶² Nato¹ král a celý Izrael s ním obětovali ²před Hospodinem ³oběti.

1. //2Pa 7,1—10
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)

⁶³ Šalomoun obětoval jako pokojné oběti, které obětoval Hospodinu, dvacet dva tisíc býků a sto dvacet tisíc ovcí. Tak král a všichni synové Izraele zasvětili Hospodinův dům.

⁶⁴ V onen den král posvětil střed nádvoří, které je ¹před Hospodinovým domem, neboť tam ²připravil ³oběti zápalné a přídavné i tučné⁴ části pokojných obětí, protože bronzový oltář, který je ⁵před Hospodinem, byl příliš malý, než aby pojal zápalné a přídavné ⁶oběti i tučné části pokojných obětí.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h.: tuky; srv. 1S 2,15n
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. sg., jednotné číslo (singulár)

⁶⁵ Šalomoun a s ním celý Izrael, velké shromáždění lidí, kteří přišli od Lebo–Chamátu¹ až po egyptský potok,^{2 3}slavil v ten čas ⁴před Hospodinem, naším Bohem, svátek po sedm dní a dalších sedm dní, celkem čtrnáct dní.

1. Nu 13,21p
2. [asi Vádí el–Aríš (asi 80 km jižně od Gázy), jižní hranice zaslíbené země; Joz 15,47; Iz 27,12; Ez 47,19; srv. 1Kr 5,1]
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶⁶ Osmého dne¹ propustil lid. ⌈Dobrořečili králi⌉² a šli ke svým stanům radostně³ a s ⌈veselou myslí⌉⁴ nad vším dobrem,⁵ které Hospodin učinil svému otroku Davidovi a svému lidu Izraeli.

1. n.: + druhého týdne
2. n : Zdravili krále; srv. 2S 6,20; 1S 13,10
3. 1,45
4. h.: dobrým srdcem; n.: v dobrém rozmaru; srv. 1S 25,36
5. 1S 25,30

¹ I¹ stalo se, když Šalomoun dostavěl² Hospodinův dům, královský^{3 4}palác a ⌈všechno, co si Šalomoun přál a⌉⁵ chtěl učinit,

1. //2Pa 7,11—22
2. [7+13 let, tj. nejdříve 946 př. Kr.]
3. 7,1; 10,12; 14,26; 2S 5,11; 2Kr 7,9; 11,5; 25,9; srv. Mt 11,8
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
5. h.: všechny Šalomounovy touhy, které

² že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.¹

1. 3,5

³ Hospodin mu řekl: Vyslyšel¹ jsem tvou modlitbu a tvou úpěnlivou prosbu, kterou jsi prosil ²přede mnou o smilování: Posvětil jsem tento dům, který jsi postavil, aby tam bylo³ mé jméno navěky. Mé oči a mé srdce tam budou po všechny dny.

1. 17,22; 2Kr 13,4; 2Pa 7,12; 30,20; 33,13; Neh 9,9; Gn 17,20!; Ž 6,10!
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 11,36; srv. 8,29v

⁴ A co se tebe týče, jestliže budeš přede ¹mnou chodit, jako chodil tvůj otec David s bezúhonným² srdcem a v přímosti,³ budeš činit všechno, co jsem ti přikázal, a zachovávat má ustanovení a má nařízení,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Př 19,1; Ž 25,21
3. Dt 9,5; Př 14,2

⁵ navěky upevním tvůj královský trůn¹ nad Izraelem, jak jsem řekl tvému otci Davidovi: Nebude ti vyhlazen² muž z izraelského trůnu.

1. 2S 7,13!
2. 8,25

⁶ Jestliže se však vy a vaši synové ode mě¹ odvrátíte, nebudete zachovávat mé příkazy a má ustanovení, která jsem vám ²předložil, ale půjdete a budete sloužit³ jiným bohům a klanět se jim,

1. Dt 7,4p
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. 16,31; 2Kr 17,12; Dt 8,19p; Joz 23,16!; 1S 8,8; Jr 11,10

⁷ vyhladím¹ Izrael z povrchu^{2 3}země, kterou jsem jim dal, a dům, který jsem posvětil pro své jméno, od ⁴sebe odvrhnu.⁵ Izrael se stane pořekadlem⁶ a posměškem mezi všemi ⁷národy

1. srv. Joz 7,9; Jr 51,62; Ez 25,7
2. 8,40; Dt 6,15
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Jr 7,15; 52,3; 23,39v; 32,31v
6. Dt 28,37; Jr 24,9
7. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

⁸ a tento dům se stane sutinami.¹ Každý, kdo bude procházet kolem něj, se zhrozí,² podiví a ³zeptá se: Proč tohle Hospodin této zemi a tomuto domu provedl?⁴

1. čteno s Pš a Tg l‘ijîn namísto TM ‘eljôn — kdysi nejvyšší; srv. Jr 28,16; Mi 3,12!
2. Jr 18,16p
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. //Dt 29,23; Jr 22,8!

⁹ A ⌈bude se⌉¹ odpovídat: Protože opustili² Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim, proto na ně Hospodin přivedl všechno toto zlo.

1. n.: budou
2. Dt 29,24; Jr 16,11

Další Šalomounovy činnosti

¹⁰ I¹ stalo se po dvaceti letech, kdy Šalomoun stavěl oba domy, Hospodinův dům a královský ²palác,

1. //2Pa 8,1—18
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹¹ a týrský král Chíram dodával Šalomounovi cedrové a cypřišové dřevo i zlato, zcela podle jeho přání, že tehdy dal¹ král Šalomoun Chíramovi dvacet měst na území Galileje.

1. [zdá se, že se Šalomoun stavbami nečekaně (5,9) zadlužil a dočasně to řešil takto; srv. 2Pa 8,2]; srv. 10,10!

¹² Nato Chíram vyjel z Týru podívat se na města, která mu Šalomoun dal, ale nelíbila se mu.

^{13 1}Zeptal se: Co je to za města, která jsi mi dal, můj bratře? A nazval je zemí Kabúl,² jak je tomu dodnes.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [význam jména je nejistý, snad sl. hříčka k h.: jako nic, tj. k ničemu]

¹⁴ Pak poslal Chíram králi sto dvacet talentů zlata.¹

1. [cca 3,6 tuny; možno odhadovat přibližně na částku vyšší než 100 mil. Kč]; srv. v. 28; 16,24; Ex 38,24; 2S 12,30; 2Pa 3,8

¹⁵ Toto ⌈bylo ¹účelem⌉² nucených prací, které král Šalomoun ³uložil: Stavba⁴ Hospodinova domu a jeho domu, Miló,⁵ hradeb Jeruzaléma, Chasóru,⁶ Megida⁷ a Gezeru.⁸

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n.: je výčet; srv. Neh 8,4
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. n.: postavit H. dům …
5. [součást opevnění Jeruzaléma]; v. 24; 11,27; 2S 5,9
6. [nejdůležitější pevnost v S Galileji, na obchodní cestě od Eufratu do Egypta]; Joz 11,10n; Sd 4,2
7. [pevnost při stejné SJ cestě, kontrolující průsmyk mezi plání jizreelskou a šáronskou]; Sd 5,19p
8. [Důležité město blízko křižovatky dvou obchodních cest: jedna vedla západně od města z Egypta na sever a druhá severně z Jeruzaléma ke Stř. moři. Mít tuto oblast pod kontrolou bylo významné pro stavební záměry.]; Joz 10,33; 2S 5,25; 1Pa 20,4

¹⁶ (Faraon,¹ egyptský král, totiž ²vytáhl a dobyl Gezer; spálil ho ohněm,^{3 4}Kenaance,⁵ kteří ⁶bydleli ve městě, zabil a dal ho věnem své dceři, Šalomounově ženě.)

1. 3,1p
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Nu 31,10!
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Joz 16,10; Sd 1,29
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁷ Šalomoun tedy postavil¹ Gezer, Dolní Bét–chorón,²

1. tj. opevnil / obnovil; srv. 16,34
2. [cca 13 km SZ od Jeruzaléma v průsmyku na příchodu od pobřežní roviny]; Joz 10,10; 18,13; 1Pa 7,24

¹⁸ Baalat¹ a Támar² v pustině v judské zemi,

1. [buď v Danu JZ od Bét–chorónu (Joz 15,11) nebo V od Beer–šeby (Joz 15,24—29)]
2. dle K [snad JV hranice země; srv. Ez 47,19; 48,28; ?Gn 14,7; Sd 1,16 (Město palem)]; Q: Tadmór

¹⁹ všechna města pro sklady, které ¹patřily Šalomounovi, města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si Šalomoun přál a co toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území jeho vlády.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

²⁰ Všechen lid, který zbyl z ¹Emorejců,^{2 3}Chetejců, ⁴Perizejců, ⁵Chivejců a ⁶Jebúsejců, z těch, kteří nebyli ze synů Izraele,

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 7,1n; Dt 20,17
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)

²¹ jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které synové Izraele nedokázali zasvětit zkáze, Šalomoun ¹povolal, aby konali nucené práce, jak je tomu dodnes.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²² Ale ze synů Izraele si Šalomoun ¹nevzal ²otroky, protože oni byli bojovníky, jeho služebníky,³ jeho veliteli, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: otroky

²³ Toto byla ustanovená knížata, která byla nad¹ Šalomounovou prací: Pět set padesát těch, kteří panovali nad lidem, který konal práci.

1. 5,30

²⁴ Jakmile se faraonova dcera ¹přestěhovala² z Města Davidova³ do svého domu, který pro ni postavil, tehdy postavil Miló.⁴

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. n.: přešla; srv. Neh 2,8
3. 3,1
4. v. 15

²⁵ Šalomoun ¹přinášel třikrát za rok zápalné a pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a s nimi pálil ²před Hospodinem i kadidlo. Tak dokončil dům.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁶ Král Šalomoun si udělal loďstvo¹ v Esjón–geberu, který je u Elótu² na břehu Rákosového³ moře v edómské zemi.

1. 2Pa 8,17.18
2. tj. Élatu; Dt 2,8p; 2Kr 16,6
3. Dt 11,4; Sd 11,16; Neh 9,9

²⁷ Chíram poslal s loďstvem své otroky, námořníky¹ znalé² moře, aby byli s otroky Šalomounovými.

1. h.: muže lodí
2. srv. Est 1,13

^{28 1}Připluli do Ofíru,² vzali odtamtud čtyři sta dvacet talentů zlata³ a ⁴přivezli králi Šalomounovi.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. [přesně neznámé místo, snad v J Arábii / ? Indii / ? v Africe (o ní se uvažuje jako o nejpravděpodobnější možnosti — konkrétně o Somálsku, a dává se do souvislosti se zemí „Punt“, známou z egypt. pramenů); srv. 10,11; 22,49; Gn 10,29; Jb 22,24; Ž 45,10; Iz 13,12]
3. [cca 12,6 tun; v. 14p]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹ Když se královna¹ ze Šeby² doslechla ³zprávy⁴ o Šalomounovi ⌈a že postavil dům pro Hospodinovo jméno,⌉⁵ přišla ho vyzkoušet hádankami.⁶

1. 5,14; //2Pa 9,1—12; Mt 12,42; L 11,31
2. Jr 6,20p
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. srv. Dt 2,25; Jr 37,5
5. srv. v. 4! + 9,3.7; 8,41nn! (zdá se, že text je porušen; domýšlení umožňuje různé možnosti): n.: a o H. jménu; srv. Jr 13,11
6. Př 1,6; Sd 14,12nn; Ez 17,2

² Přijela do Jeruzaléma s ohromným¹ majetkem² -- velbloudi nesli balzámy,³ velké množství zlata a ⁴drahokamy.⁵ Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co ⁶měla na ⁷srdci.

1. h.: velmi těžkým
2. h.: silou; [výraz běžně používaný též pro „majetek“ (srv. 11,28p; Iz 30,6; Jr 15,13; Př 13,22) nebo nejčastěji pro „vojsko“]
3. Iz 39,2
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 2S 12,30
6. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³ Šalomoun jí od pověděl na všechny ¹otázky; nebylo ²nic, co by zůstalo králi skryto, na co by jí neodpověděl.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁴ Když královna ze Šeby viděla všechnu Šalomounovu moudrost¹ a dům, který postavil,

1. 3,28

⁵ jídlo na jeho stole, sídlo¹ jeho otroků, ⌈obsluhu jeho ²služebníků⌉³ a jejich oděvy, jeho nápoje⁴ a jeho zápalné oběti, které ⁵přinášel v Hospodinově domě, ⌈byla bez ⁶dechu.⌉⁷

1. h.: místo k sezení (Ž 1,1) / bydlení (2Kr 2,19)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n : jak obsluhují jeho služebníci
4. Iz 32,6; Lv 11,34
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
7. h.: nebyl v ní již duch / dech

⁶ Řekla králi: ¹To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech² a tvé moudrosti, je pravda.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n.: činech; srv. Sd 6,29

⁷ Nevěřila jsem těm ¹zprávám, dokud jsem nepřišla a ne viděla to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina. Moudrostí a blahobytem² jsi předčil ³zvěsti, které jsem slyšela.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: dobrem; Jb 21,13; Kaz 5,10
3. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ Šťastní¹ jsou tvoji muži² a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ⌈ti stále slouží⌉³ a naslouchají tvé moudrosti.

1. Ž 1,1p
2. LXX; Pš: ženy
3. 1,2; Dt 1,38; 1S 16,21; h.: stojí před tvou tváří (tj. před tebou)

⁹ Ať je požehnán Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ¹ustanovil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval² Izrael navěky,³ ustanovil tě za krále, abys vykonával⁴ právo a spravedlnost.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Dt 4,37; Oz 3,1
3. Jr 31,3
4. 2S 8,15; Jr 9,23

¹⁰ Pak dala králi sto dvacet talentů zlata¹ a velké množství balzámů a ²drahokamů. Již nikdy nebylo ³přivezeno takové množství balzámu, jako dala královna ze Šeby králi Šalomounovi.

1. 9,14.28
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹¹ Také Chíramovo loďstvo, které dovezlo z Ofíru zlato, ¹přivezlo z Ofíru velké množství almugínového² dřeva a ³drahokamů.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. [neznámý druh dřeva]; srv. 2Pa 2,7p
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹² Král udělal z almugínového dřeva podpěry¹ pro Hospodinův dům a pro královský ²palác i lyry a harfy pro ³zpěváky. Dodnes již nebylo ⁴přivezeno ani viděno takové množství almugínového dřeva.

1. n.: zábradlí; ?schody — srv. 2Pa 9,11; HL
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹³ Král Šalomoun dal královně ze Šeby všechno, po čem toužila a oč požádala, kromě toho, co jí ⌈král Šalomoun dal sám od sebe.⌉¹ Pak se vydala na cestu a šla se svými otroky do své země.

1. h.: dal podle ruky / rukou krále Š.

Šalomounovo bohatství

¹⁴ Váha¹ zlata, které přivezli² Šalomounovi v jednom roce,³ byla šest set šedesát šest talentů⁴ zlata,

1. //2Pa 9,13—28
2. v. 10.11; h.: přišlo k; n.: Š. dostal
3. slso v pf., časový údaj (srv. Ex 23,29) i kontext (120 /9,14/ + 420 /9,28/ + 120 /10,10/) spíše ukazuje na jeden mimořádný konkrétní rok, nikoliv ročně (srv. v. 25; 5,25!; Dt 15,20; 1S 1,7; 7,16; Neh 10,35.36; Za 14,16)!]
4. [cca 20 t]

¹⁵ kromě toho, co přivezli¹ kupci,² a zisku³ od obchodníků⁴ a všech králů⁵ ⌈míšeného lidu⌉⁶ a místodržitelů⁷ země.

1. n.: dostal / přišlo od …
2. h.: od zkoumajících mužů; n : jeho obchodní agenti
3. dle var.; srv. Př 3,14!
4. srv. Ez 27,13nn
5. [poplatky od beduínských šejků za přechod jejich karavan přes izr. území]
6. Jr 25,24!; Ex 12,38; h.: večerních; var.: arabských
7. srv. 4,7; Da 3,2p

¹⁶ Král Šalomoun udělal dvě stě velkých¹ štítů z tepaného zlata -- šest set² šekelů zlata ³dal na jeden velký štít --

1. [pravoúhlé, asi dřevěné štíty, obvykle potažené kůží, zde však obložené zlatem; zde zřejmě nikoliv k boji (::Jr 46,3; 1S 17,7), ale jako poklad a symbol král. bohatství; srv. 14,25—26; 2S 8,7v]
2. [cca 3,5 kg]
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁷ a tři sta malých¹ štítů z tepaného zlata -- tři hřivny² zlata ³dal na jeden malý štít. Král je dal do domu Libanonského lesa.⁴

1. [kulatých]
2. [cca 1,7 kg]; Ezd 2,69; Neh 7,70; Ez 45,12; L 19,13
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 7,2

¹⁸ Král udělal velký trůn ze slonoviny¹ a potáhl ho ryzím² zlatem.

1. Am 6,4
2. srv. Iz 13,12; Pl 4,2

¹⁹ ⌈K trůnu vedlo⌉¹ šest schodů. ²Vrchol trůnu byl ze ³zadní strany okrouhlý a z jedné i druhé strany sedadla⁴ byla ⁵opěradla. Vedle ⁶opěradel stáli dva lvi.

1. n.: Trůn měl (podle chápání významu lámed — předložka x přivlastňování)
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. h.: k místu sezení
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

²⁰ Stálo tam dvanáct lvů na šesti schodech z jedné i druhé strany. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království.

²¹ Všechny nádoby na nápoje krále Šalomouna byly zlaté, všechny nádoby domu Libanonského lesa byly z čistého zlata. Nic nebylo ze stříbra, to bylo ve dnech Šalomounových považováno za nic.¹

1. 1S 12,4

²² Král měl na moři taršíšské¹ loďstvo spolu s loďstvem² Chíramovým. Jednou za tři roky taršíšské loďstvo ³připlouvalo a přiváželo zlato a stříbro, slonovinu, opice⁴ a paviány.⁵

1. [naznačuje velikost / druh lodí (schopných plavit se na velké vzdálenosti, třeba až do Taršíše — Jr 10,9p); srv. 22,49; 2Pa 9,21; Ž 48,8; Iz 2,16; 23,1.10; Ez 27,25]
2. v. 11; 9,27
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. [snad — pavián pláštíkový (Papio hamadryas), který obývá skalnaté hory vých. Etiopie, sev. Somálska a pobřežní části Arabského poloostrova ]
5. n.: pávy

²³ Tak král Šalomoun převyšoval všechny krále země bohatstvím¹ a moudrostí.

1. 3,13; Př 3,16; 8,18

²⁴ ⌈Lidé z celého světa⌉¹ vyhledávali Šalomounovu ²přítomnost, aby naslouchali jeho moudrosti, kterou mu Bůh vložil³ do srdce.

1. h.: Celá země + slso v pl.; n.: Všichni obyvatelé světa; srv. Gn 41,57; 1S 17,46; 2S 15,23; 1Pa 16,23p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. srv. Ez 11,19; 37,6; Neh 7,5

^{25 1}Přinášeli ²každý svůj dar³ -- stříbrné⁴ a zlaté předměty, pláště,⁵ zbraně, balzámy, koně a mezky, a ⁶to rok⁷ co rok.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. (h. stejný výraz jako přídavná oběť; srv. 5,1; 1S 10,27; Iz 39,1; Oz 10,6)
4. h.: + předměty
5. Dt 29,4; n.: oděvy
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. srv. v. 14

²⁶ Šalomoun nashromáždil ¹vozy a koně a ²měl tisíc čtyři sta ³vozů a dvanáct tisíc jezdeckých⁴ koní. Přivedl je do měst pro vozy⁵ a ke králi do Jeruzaléma.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 1S 8,11
5. 9,19

²⁷ Král ¹učinil stříbro v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry tak početné jako sykomory² v Šefele.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 27,28; Ž 78,47; Iz 9,9; Am 7,14; L 19,4p
3. n.: Západní nížině; Dt 1,7; 1Pa 27,28

²⁸ Koně, které měl Šalomoun, se ¹dováželi z Egypta² a z Kue. Královští ³obchodníci je brali z Kue za pevnou cenu.⁴

1. podstatné jméno
2. h. Misrajim — obv. Egypt — zde může znamenat: Musru (vzhledem ke spojení s Kue — obojí v Kilíkii / Kappadokii, v dnešním Turecku)
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. n.: peníze; Pl 5,4; Mi 3,11

²⁹ (Válečný vůz se z Egypta dovážel¹ za šest set stříbrných a kůň za sto padesát.) Jejich ²prostřednictvím se takto ³vyvážely všem králům chetejským a aramejským.⁴

1. h.: vystoupil a vyšel
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. h.: + králům

¹ Král Šalomoun miloval vedle faraonovy dcery¹ mnoho² žen cizinek³ -- Moábky,⁴ Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky⁵ --

1. 3,1
2. Dt 17,17; Sd 8,30
3. n.: cizích; Neh 13,23.26n; Př 2,16
4. Gn 19,37; Dt 23,4
5. Joz 11,3; Joz 3,5n!; 2Kr 7,6

² z národů, o kterých Hospodin synům Izraele řekl: Nevcházejte¹ k nim a ony ať nevcházejí k vám. Jistě by odvrátily² vaše srdce k chození ⌈za svými bohy.⌉³ K nim⁴ Šalomoun přilnul⁵ a ⁶miloval je.

1. Dt 7,3; 23,4; srv. Gn 6,4p; Ez 23,44; 2S 12,24; 20,3
2. n.: naklonily / stáhly; Joz 24,23; Sd 9,3; 2S 19,15; Př 2,2; 21,1
3. n.: ke svým bohům; (h. předložka acharé v sobě zahrnuje myšlenku následování, srv. její užití ve vv. 5+6 výslovně se slovesem jít; srv. Dt 6,14; 11,28)
4. m.!; (přísně vzato dle gram. by se to týkalo bohů, dle kontextu, jsou však asi míněny ženy)
5. ::Dt 11,22; 13,5
6. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³ Měl sedm set žen,¹ kněžen, a tři sta konkubín;² a jeho ženy odvrátily jeho srdce.

1. srv. 1Pa 3,1n; 11,21; 13,21
2. 2S 3,7; 15,16

⁴ I stalo se v čase Šalomounova stáří, že jeho ženy odvrátily jeho srdce k chození za¹ jinými bohy a jeho srdce nebylo cele² s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce jeho otce Davida.

1. n.: ke svým bohům; (h. předložka acharé v sobě zahrnuje myšlenku následování, srv. její užití ve vv. 5+6 výslovně se slovesem jít; srv. Dt 6,14; 11,28)
2. 8,61

⁵ Šalomoun chodil za Aštoretou,¹ bohyní Sidóňanů, a za Milkómem,² ohavnou modlou³ Amónců.

1. Sd 2,13; 10,6
2. (totožný s Molekem; srv. Jr 49,1; 32,35; 2S 12,30p; 2Kr 16,3)
3. Dt 29,16; Jr 7,30; 32,34

⁶ Šalomoun ¹páchal to, co je zlé² v Hospodinových očích, a nechodil cele³ za Hospodinem jako jeho otec David.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Nu 32,13p; 1S 15,19p
3. ::Dt 1,36; Joz 14,8

⁷ Tehdy Šalomoun postavil na hoře, která je ¹naproti Jeruzalému, návrší Kemóšovi,² ohavné modle ³Moábců, a Molekovi,⁴ ohavné modle synů Amónových.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Sd 11,24; Jr 48,7
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Lv 18,21; 2Kr 23,10; Sk 7,43

⁸ Tak učinil pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo¹ a obětovaly svým bohům.

1. ::9,25

⁹ Hospodin se na Šalomouna rozhněval,¹ protože se jeho srdce odvrátilo od Hospodina, Boha Izraele, který se mu dvakrát ukázal²

1. Dt 4,21; 9,8.20; 1,34v; Iz 47,6v
2. 3,4n; 9,1n

¹⁰ a dal mu ohledně této ¹věci příkaz, aby nechodil za jinými bohy, ale on nezachoval to, co Hospodin přikázal.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹¹ Hospodin Šalomounovi řekl: Protože ⌈se s tebou stalo toto⌉¹ a nezachoval jsi mou smlouvu² ani má ustanovení, která jsem ti přikázal, ³jistě od tebe odtrhnu⁴ království a dám je tvému otrokovi.

1. n.: je tomu s tebou takto; tj. ses takto provinil
2. 19,10; Joz 7,11; Sd 2,20; 2Kr 18,12; Oz 8,1
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. 14,8; 1S 15,28; 28,17

¹² Avšak kvůli¹ tvému otci Davidovi to neučiním za tvého ²života, odtrhnu je ³od tvého syna.

1. 15,4; Iz 37,35
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹³ Ovšem neodtrhnu celé království. Jeden kmen dám tvému synu kvůli svému otroku¹ Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil.

1. 8,24

Šalomounovi nepřátelé

¹⁴ Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka,¹ Hadada² Edómského.³ Byl z královského potomstva v Edómu.

1. 5,18
2. Gn 36,35.39
3. srv. 1S 21,8

¹⁵ Stalo se totiž, když byl David v Edómu,¹ že velitel armády Jóab ²vytáhl, aby pohřbil pobité, a zabil všechny mužského pohlaví v Edómu.

1. 2S 8,14
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Šest měsíců tam Jóab a celý Izrael zůstal, dokud nevyhladil všechny mužského pohlaví v Edómu.

¹⁷ Hadad¹ ⌈s některými edómskými muži, otroky svého otce,⌉² však utekl a ³šel do Egypta. Hadad byl ještě malý chlapec.

1. h.: Adad (výslovnostní varianta téhož jména)
2. h.: on a muži edómští z otroků jeho otce s ním
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Vystoupili z Midjánu a přišli do Páranu.¹ Vzali s sebou z Páranu nějaké muže a ²šli do Egypta k faraonovi,³ egyptskému králi. Ten mu dal dům, ⁴určil⁵ mu ⁶pokrm a dal mu zemi.

1. Dt 1,1; 33,2
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [některému z posledních faraonů 21. eg. dynastie (tj. Amenemope (994—985), Osorkon Starší (985—979), Siamon (979—960), Pasbachaenniut II. (960—945); srv. v. 40; 3,1p]
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. n.: přiřkl; tj. přikázal, aby mu dávali
6. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Hadad nalezl ve faraonových očích velkou milost,¹ takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru královny² Tachpenésy.

1. 2S 16,4; Př 3,4
2. h.: paní; n : první dámy; srv. Jr 13,18; 2Pa 15,16

²⁰ Tachpenésina sestra mu porodila ¹syna Genúbata a Tachpenésa ho vychovala² ve faraonově domě. Genúbat ³pobýval ve faraonově domě spolu s faraonovými syny.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. TM: odstavila
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

²¹ Když se v Egyptě Hadad doslechl, že David ulehl se svými otci a že zemřel velitel armády Jóab, řekl Hadad faraonovi: Propusť mne, abych šel do své země.

²² Faraon se ho ¹zeptal: Co ti u mě chybí? ²Proč ³chceš jít do své země? ⁴Odpověděl: Nic. ⁵Jenom mě ⁶propusť.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²³ Bůh mu též vzbudil protivníka Rezóna, syna Eljádova, který utekl od svého pána Hadad–ezera,¹ krále Sóby.

1. 2S 8,3

²⁴ Shromáždil k sobě muže a stal se velitelem¹ loupežné hordy, když je David pobíjel. Šli² do Damašku, pobývali³ v něm a kralovali⁴ v Damašku.

1. srv. 1S 22,2; Sd 11,3
2. var: sg.
3. var: sg.
4. var: sg.

²⁵ Rezón byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny a páchal zlo jako Hadad. Opovrhoval¹ Izraelem a kraloval nad Aramem.

1. n.: Měl odpor vůči Izraeli; srv. Př 3,11; Lv 20,23

Jarobeámova vzpoura

²⁶ Jarobeám, syn Nebatův, Efratejec¹ ze Seredy -- jehož matka se jmenovala Serúa a byla vdova -- Šalomounův otrok, pozvedl ruku proti králi.

1. 1S 1,1; 17,12

²⁷ Toto je ¹způsob,² jak pozvedl ruku proti králi: Šalomoun postavil Miló³ a uzavřel trhlinu⁴ města svého otce Davida.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Dt 15,2; n.: zpráva o tom
3. 9,15
4. Neh 6,1; Am 9,11

^{28 1}Ten Jarobeám byl udatný hrdina.² Když Šalomoun viděl mládence, jak dělá svou práci,³ ustanovil ho nad vší nucenou prací domu Josefova.⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. srv. Sd 6,12; [obvykle o vojenské udatnosti; zde však schopný buď ve smyslu zručnosti (1S 9,1 × Př 31,10 :— n : zručný člověk), nebo majetnosti (srv. 10,2p :— n.: zámožný čl.)
3. 9,23; Př 22,29
4. [tj. zřejmě v kmeni Efrajim a Manases; 2S 19,21p]

²⁹ I stalo se v onen čas, že Jarobeám vyšel z Jeruzaléma a po cestě ho potkal prorok Achijáš Šíloský. Byl zahalen do nového pláště. Ti dva byli na poli sami.

³⁰ Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, a roztrhal¹ ho na dvanáct kusů.

1. 1S 15,27; Jr 43,9p

³¹ Pak řekl Jarobeámovi: Vezmi si deset kusů, neboť ⌈toto praví Hospodin,⌉¹ Bůh Izraele: Hle, odtrhnu království ²od Šalomouna a deset kmenů dám tobě.

1. 13,2; 20,13; Ex 4,22p
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

³² Jeden kmen bude ¹mít on kvůli² mému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů.³

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. v. 12
3. 8,16

³³ To proto, že mě opustili¹ a klaněli se Aštoretě, bohyni Sidóňanů, a Kemóšovi, bohu ²Moábců, a Milkómovi, bohu synů Amónových, a nechodili po mých cestách a ne činili to, co je správné³ v mých očích, má ustanovení a má nařízení, jako jeho otec David.

1. 1S 12,10; Jr 1,16
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. h.: přímé; 14,8!; Dt 6,18; Sd 17,6; Mi 2,7

³⁴ Nevezmu však ¹od něj celé království, ⌈protože jsem ho určil za předáka⌉² po všechny dny jeho života kvůli svému otroku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který zachoval mé příkazy a má ustanovení.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. n.: ale učiním ho předákem

³⁵ Vezmu království ¹od jeho syna a dám ho tobě -- deset kmenů.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

³⁶ Jeho synovi dám jeden kmen, aby můj otrok David ¹měl po všechny dny lampu² přede ³mnou v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam bylo⁴ mé jméno.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. [častý symbol pokračování či ukončení života (Jb 18,6; Př 13,9) — zde vlády dynastie; srv. 15,4; 2S 21,17; Ž 132,17
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 9,3; 14,21; 8,16v.29

³⁷ Tebe vezmu,¹ abys kraloval nad vším, po čem toužíš,² a budeš králem nad Izraelem.

1. n : vyvolím
2. h.: touží tvá duše; 2S 3,21!

³⁸ Jestliže¹ uposlechneš vše, co ti ²přikazuji, budeš chodit po mých cestách, činit to, co je správné v mých očích, a zachovávat má ustanovení a mé příkazy, jak to činil můj otrok³ David, budu s⁴ tebou, postavím ti trvalý⁵ dům, jako jsem postavil Davidovi, a dám ti Izrael.

1. [stejné smluvní podmínky od Hospodina jako měl David a Šalomoun; 2,3n; 6,12n]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 8,24; 14,8; 2Kr 8,19; 20,6
4. 1,37; 8,57; Iz 8,10
5. 1S 2,35; 25,28

³⁹ Pokořím¹ sice Davidovo potomstvo kvůli ⌈tomu, co spáchal,⌉² avšak ne napořád.³

1. n.: Ponížím; Dt 8,3; Na 1,12; Pl 3,33
2. n.: tomuto hříchu; [míněno Š. modlářství]
3. h.: na všechny dny; (zaslíbení obnovy srv. Jr 30,9; Am 9,11n)

⁴⁰ Šalomoun ¹chtěl Jarobeáma usmrtit.² Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi³ a ⁴zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.

1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
2. [srv. v. 26 — Jarobeám možná činil nějaké předčasné kroky k naplnění zaslíbení]
3. [první eg. faraon jmenovitě zmíněný v StS, ztotožňovaný s Šešonkem I., zakladatelem 22. dynastie (945—924 př. Kr.); 14,25]
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁴¹ Ostatní¹ ⌈²Šalomounovy činy,⌉³ všechny věci, které činil, i jeho moudrost, jsou⁴ zapsány v ⁵knize ⌈Šalomounových ⁶letopisů.⌉⁷

1. //2Pa 9,29—31
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. n.: události z doby Šalomounovy vlády; 10,7; 14,19
4. h.: což nejsou
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. n.: Skutků Šalomounových

⁴² Doba,¹ po kterou Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem, byla čtyřicet let.

1. 1Kr 2,11

⁴³ Pak Šalomoun ulehl¹ se svými otci a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.²

1. 1,21p
2. r. 931 př. Kr.; 14,21

¹ Rechabeám¹ šel do Šekemu,² neboť do Šekemu přišel celý Izrael, aby ho ustanovili králem.

1. //2Pa 10,1nn
2. [asi 70 km sev. od Jeruzaléma, pův. kenaanské]; v. 25; Gn 12,6!; Joz 20,7; Jr 41,5

² Když se to Jarobeám, syn Nebatův, doslechl, byl ještě v Egyptě, kam utekl^{1 2}před králem Šalomounem. Jarobeám se totiž usadil³ v Egyptě.

1. 11,40
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. srv. 5,27; 9,22

³ Poslali¹ pro něj a zavolali ho. Jarobeám přišel s celým² shromážděním Izraele a promluvili k Rechabeámovi:

1. Jr 37,14; 38,14
2. [tj. představiteli sev. kmenů; jde o potvrzení vlády nad sev. Izraelem, poté co byl Rechabeám korunován v Jeruzalémě; srv. 2S 5,3]

⁴ Tvůj otec učinil naše jho těžkým. Ty nyní ulehči¹ tvrdou otročinu² svého otce a těžké jho,³ které na nás vložil,⁴ a budeme ti sloužit.

1. h.: odlehči od …
2. Dt 26,6; Iz 14,3
3. [většinou používáno o poddání se cizí vládě; srv. Jr 27,8]
4. Dt 28,48

^{5 1}Odpověděl jim: ²Odejděte na tři dny a pak se ke mně vraťte. Nato lid ³odešel.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁶ Král Rechabeám se radil se staršími, kteří sloužili¹ jeho otci Šalomounovi, dokud byl živ: Co² radíte ³odpovědět tomuto lidu?

1. h.: stáli před tváří …; 10,8
2. h.: Jak; srv. Jr 12,5
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

⁷ Řekli mu: Jestliže dnes budeš služebníkem tomuto lidu a budeš jim sloužit, odpovíš jim a promluvíš k nim laskavá slova,¹ budou po celou ²dobu tvými otroky.

1. Př 15,1
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

⁸ Nedbal¹ na radu,² ⌈kterou mu dali⌉³ starci,⁴ a radil se s mladíky, kteří s ním vyrůstali a sloužili⁵ mu.

1. h.: Opustil
2. Př 19,20; Ez 7,26
3. h.: starců, kterou mu poradili; 2S 16,23
4. ? Adóníram (5,28) aj.
5. h.: stáli před tváří …; 10,8

^{9 1}Zeptal se jich: Co vy radíte, abychom odpověděli² tomuto lidu, který mi ³řekl: Ulehči jho, které na nás ⁴vložil tvůj otec?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: vrátili slovo; srv. 1S 17,30; Neh 2,20
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Mladíci, kteří s ním vyrůstali, mu odpověděli: Toto ¹pověz tomuto lidu, který ti řekl: Tvůj otec učinil naše jho těžkým, ty nám ulehči -- takto k nim ²promluv: Můj malík³ je tlustší nežli bedra mého otce.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: malý prst

¹¹ Nuže, můj otec na vás naložil těžké jho, a já k jeho jhu přidám. Můj otec vás káznil¹ biči, já vás budu káznit důtkami.²

1. srv. Oz 10,10; Dt 8,5
2. [h.: štíry, tj. koženými důtkami s kovovými hroty, jejichž použití asi připomínalo kousnutí štírem]

¹² Jarobeám a všechen lid přišel k Rechabeámovi třetího dne, tak jak král řekl: Třetího dne se ke mně vraťte.

¹³ Král odpověděl lidu tvrdě¹ a nedbal na radu, kterou mu dali starci.

1. 1S 20,10

¹⁴ Promluvil k nim podle rady mladíků: Můj otec učinil vaše jho těžkým, a já k vašemu jhu přidám. Můj otec vás káznil biči, já vás budu káznit důtkami.¹

1. [h.: štíry, tj. koženými důtkami s kovovými hroty, jejichž použití asi připomínalo kousnutí štírem]

¹⁵ Král nevyslyšel¹ lid, neboť ⌈nastal zvrat⌉² od³ Hospodina, aby naplnil své slovo, které Hospodin promluvil ⁴prostřednictvím Achijáše⁵ Šíloského k Jarobeámovi, synu Nebatovu.

1. h.: neslyšel k …; srv. 8,30
2. n.: zvrat událostí byl; 2S 14,20
3. v. 24v; 2,33!; Joz 11,20v; 2Kr 6,33v; 2Pa 25,20; Rt 2,12; Ž 118,23; Iz 28,29; 29,6; (srv. 2S 24,1; Dt 2,30)
4. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
5. 11,29

¹⁶ Když celý Izrael viděl, že je král nevyslyšel, lid ¹odpověděl králi ²slovy: Jaký máme podíl v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu! Ke svým stanům, Izraeli! Nyní si hleď svého domu, Davide! A Izrael šel ke svým stanům.³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 2S 20,1!

¹⁷ Nad syny Izraele, kteří sídlili v judských městech,¹ však kraloval Rechabeám.

1. 2Pa 11,16—17

¹⁸ Král Rechabeám poslal Adoráma,¹ který byl nad nucenými pracemi, ale celý Izrael na něj ²házel kamení,³ takže zemřel. Král Rechabeám ⁴honem ⁵vystoupil na vůz a utekl do Jeruzaléma.

1. 4,6; 2S 20,24
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Dt 21,21; Joz 7,25
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁹ Tak se Izrael vzbouřil proti domu Davidovu, jak je tomu až dodnes.

²⁰ Když uslyšel celý Izrael, že se Jarobeám vrátil, poslali pro něj, pozvali ho do shromáždění a ustanovili ho králem nad celým Izraelem. Za domem Davidovým ¹nešel nikdo, jenom sám kmen Juda.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

²¹ Když přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil celý dům judský a kmen Benjamín, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s domem izraelským a navrátili království Rechabeámovi, synu Šalomounovu.

²² I stalo¹ se Boží² slovo k Šemajášovi,³ muži⁴ Božímu:

1. 6,11; 13,20; 1S 15,10p
2. oproti obvyklému: Hospodinovo; 1Pa 17,3; L 3,2
3. 2Pa 12,5n
4. 13,4nn; Dt 33,1; 1S 2,27; 9,10

²³ Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému domu judskému i Benjamínovi a ostatnímu lidu ¹toto:

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁴ Toto praví Hospodin: ¹Netáhněte a nebojujte se svými bratry, syny Izraele. Vraťte se ²všichni ³domů, neboť tato ⁴věc se stala ode⁵ mne. Poslechli Hospodinovo slovo, vrátili se a šli podle Hospodinova slova.⁶

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. v. 15
6. LXX zde přidává dlouhý oddíl, který zahrnuje prohlášení paralelní k jiným místům TM; [v 1Kr první použití vazby „podle Hospodinova slova,“ která je v StS nejčastější (17×) právě v 1+2Kr; srv. 14,18p; Joz 8,8; 1Pa 11,3]

Jarobeámovo modlářství

²⁵ Jarobeám postavil¹ Šekem² v Efrajimském pohoří a sídlil v něm. Odtud vyšel a postavil Penúel.³

1. [ve smyslu přestavěl a opevnil]; 15,17; 2Pa 8,4; 11,5n aj.
2. [tj. učinil ho tedy hlavním městem sev. království; Joz 20,7; Sd 9,1nn; Oz 6,9]
3. Sd 8,8

²⁶ Jarobeám si ⌈v srdci řekl:⌉¹ Takto by se království mohlo vrátit k domu Davidovu.

1. n : pomyslel; srv. Oz 7,2; Gn 17,17

²⁷ Když bude tento lid ¹přicházet² konat oběti do Hospodinova domu v Jeruzalémě, vrátí se srdce tohoto lidu k jejich pánu, k judskému králi Rechabeámovi. Zabijí mě a vrátí se k judskému králi Rechabeámovi.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 1S 1,3

²⁸ Král se poradil, udělal dvě zlatá telata¹ a řekl lidu:² Dost dlouho jste ³chodili do Jeruzaléma. ⌈Hle, toto jsou tvoji bohové,⌉⁴ Izraeli, kteří tě vyvedli⁵ z egyptské země.

1. Oz 8,5n
2. tak LXX; TM: jim
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. n.: Zde je tvůj bůh, …
5. Neh 9,18

²⁹ Jedno umístil do Bét–elu¹ a druhé² dal do Danu.³

1. Gn 12,8p; Sd 1,22; 1S 7,16; Jr 48,13; Am 5,5
2. h.: jedno; 18,6.23; Ex 25,33p
3. 5,5; Am 8,14

^{30 1}To se stalo hříchem,² neboť lid chodil ³k jednomu⁴ až do Danu.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n.: podnětem k hříchu; 13,34; Dt 9,21
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. (možná patří doplnit opomenuté): do Bételu a k druhému

³¹ Na návrších¹ udělal ²svatyně a ze spodiny³ lidu ⁴ustanovil kněze, kteří nebyli ze synů Léviho.

1. 11,7; 13,32; Jr 7,31
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: z konců
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³² Jarobeám ¹ustanovil svátek v osmém měsíci, patnáctého dne toho měsíce, jako je svátek² v Judsku, a ³přicházel k oltáři. Tak činil v Bét–elu a obětoval telatům, která udělal, a ustanovil v Bét–elu ⁴kněze na návrší, která udělal.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 8,2p!
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. pl., množné číslo (plurál)

^{33 1}Přišel k oltáři, který udělal v Bét–elu, patnáctého dne osmého měsíce, v měsíci, který si sám² vymyslel. ³Ustanovil svátek pro syny Izraele a ⁴přišel k oltáři, aby pálil kadidlo.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: ze svého srdce; Neh 6,8
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹ Právě když stál Jarobeám ⌈u oltáře,⌉¹ aby pálil kadidlo, hle, přišel z Judska do Bét–elu² ⌈podle Hospodinova slova⌉³ muž Boží

1. n.: na schodech oltáře
2. 1S 7,16
3. (vazba bidvar Adonai se v této kp. vyskytuje nejvícekrát v celé StS — 7×); h.: ve slovu / slovem (Ž 33,6); n : na H. pokyn; srv. 1Kr 20,35; Est 1,12

² a volal proti oltáři podle Hospodinova slova: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, Davidovu domu se zrodí syn ¹jménem Jóšijáš² a bude na tobě obětovat kněze návrší, kteří na tobě pálí kadidlo, a budou na tobě spáleny lidské kosti.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 2Kr 23,15—18!

³ A ¹učinil² v onen den znamení se ³slovy: Toto je znamení, že promluvil Hospodin: Hle, oltář se ⁴roztrhne a popel,⁵ který je na něm, se rozsype.⁶

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Dt 13,2
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. participium trpné
5. h.: tuk, ale též: popel (Jr 31,40)
6. h.: vyleje

⁴ I stalo se, když uslyšel král slovo muže Božího, které volal proti oltáři v Bét–elu, že Jarobeám vztáhl svou ruku od oltáře se ¹slovy: Chyťte² ho. Ale jeho ruka, kterou proti němu vztáhl, odumřela³ a nemohl ji dát zpět k sobě.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Jr 26,8!
3. h.: uschla; srv. L 6,6!

⁵ Oltář se¹ roztrhl a popel z oltáře se rozsypal jako znamení, které muž Boží ²učinil podle Hospodinova slova.

1. Dt 18,21
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

⁶ Král promluvil¹ k muži Božímu a řekl: Udobři,² prosím, ³Hospodina, svého⁴ Boha, a modli⁵ se za mě, ⌈aby se má ruka vrátila ke mně.⌉⁶ Muž Boží udobřil ⁷Hospodina, ⌈ruka se vrátila ke králi⌉⁸ a byla jako dříve.

1. h.: odpověděl
2. 1S 13,12; Jr 26,19
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. [To nemusí nutně zahrnovat, že Jarobeám již nepovažuje H. za svého Boha, ale spíše je výrazem uznání prorokovy nadřazenosti v teokratickém řádu. Srv. 2,3; Gn 27,20]
5. Ex 8,4v; Nu 21,7; 1S 12,19; Jr 37,3
6. n : abych mohl dát ruku k sobě
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. n : král dal ruku k sobě

⁷ Nato král muži Božímu řekl: ¹Pojď se mnou^{2 3}domů, posilni se a dám ti dar.⁴

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. srv. 1S 15,30
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. 1S 9,7v; 2Kr 5,15; Da 2,6v; Jr 40,5v

⁸ Muž Boží králi ¹odpověděl: I kdybys mi dal polovinu svého domu, ²nepůjdu s tebou, nebudu jíst ³pokrm ani pít vodu⁴ na tomto místě.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. 1S 30,11n

⁹ Neboť toto mi bylo přikázáno podle Hospodinova slova: Nejez ¹pokrm ani nepij vodu a nevracej se cestou, kterou jsi ²přišel.

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁰ A ¹odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po které přišel do Bét–elu.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹¹ V Bét–elu ¹bydlel jeden starý prorok.² Jeho ⌈synové přišli a vypravovali⌉³ mu o všech skutcích, které muž Boží ten den v Bét–elu učinil, i slova, která mluvil ke králi. Když to svému otci vypravovali,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1,8
3. dle 2 h. rkpp. + LXX, Pš, Vul; ::TM: syn přišel a vypravoval

¹² jejich otec se jich zeptal: Kterou cestou ¹odešel? Jeho synové mu ukázali² cestu, kterou muž Boží, jenž přišel z Judska, ³odešel.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. čteno (podle LXX a Vul): wajjar’uhû, namísto neobvyklého (TM): wajjir’û :— viděli
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹³ Řekl svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali mu osla a on na něj nasedl.

^{14 1}Vydal se za mužem Božím a našel ho ²sedět pod terebintem. ³Zeptal se ho: Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska? ⁴Odpověděl: Jsem.⁵

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. srv. stejné zjišťování totožnosti — 18,8; Gn 27,24; Sd 13,11; 2S 20,17†

¹⁵ Řekl mu: Pojď se mnou ¹domů a pojez ²pokrm.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

^{16 1}Odpověděl: Nemohu se vrátit s tebou ani ²jít s tebou. Nebudu jíst ³pokrm ani pít s tebou vodu na tomto místě,

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

¹⁷ neboť ⌈musím jednat⌉¹ podle Hospodinova slova: Nejez tam ²pokrm ani nepij vodu, nevracej se tak, že by ses ³ubíral cestou, po které jsi ⁴přišel.

1. h.: slovo ke / na mně; n : jsem dostal příkaz; srv. Est 1,17; Př 16,20; Dt 16,19
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Řekl mu: Také já jsem prorok jako ty a promluvil ke mně anděl¹ podle Hospodinova slova ²takto: ³Přiveď ho s sebou do svého domu. Ať pojí ⁴pokrm a napije se vody. Lhal⁵ mu.

1. Ga 1,8
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
5. Gn 12,13; Jr 5,12; ::Ř 9,1

¹⁹ On se s ním vrátil, pojedl v jeho domě ¹pokrm a napil se vody.

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

²⁰ Když ¹seděli u stolu, tu se stalo Hospodinovo slovo k proroku, který ho přivedl zpět,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²¹ a zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: Toto praví Hospodin: Protože ses¹ vzepřel Hospodinovu ²příkazu a nedbal jsi na příkaz,³ který ti dal⁴ Hospodin, tvůj Bůh,

1. Dt 1,43
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. 2,43!; 1S 13,14; ::Jr 35,16
4. h.: přikázal

²² ale vrátil ses a pojedl jsi chléb a napil ses vody na místě, o kterém ti řekl: Nejez tam ¹pokrm ani nepij vodu, nepřijde tvá mrtvola² do hrobu³ tvých otců.

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. Dt 28,26; Jr 16,4; 26,23
3. Neh 2,3p

²³ Potom, co pojedl ¹pokrm a napil se, osedlal pro něj osla -- ⌈pro proroka, kterého⌉² přivedl zpět.

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. n.: patřícího proroku, jež ho

²⁴ On ¹vyjel, ale cestou ho dopadl² lev a usmrtil³ ho. I stalo se, že jeho mrtvola byla pohozena⁴ na cestě. Osel stál vedle ní a také lev stál vedle mrtvoly.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. n.: potkal (11,29); h.: našel
3. 20,36
4. Iz 14,19; Jr 22,19p

^{25 1}Vtom procházeli okolo nějací muži a viděli mrtvolu pohozenou na cestě i lva stojícího vedle mrtvoly. Přišli a povídali o tom ve městě, ve kterém ²bydlel ten starý prorok.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁶ Když se to doslechl ten prorok, který ho přivedl zpět z cesty, řekl: To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu ¹příkazu. Hospodin ho vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil.

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

²⁷ Nato řekl svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali ho.

^{28 1}Vyjel a našel prorokovu² mrtvolu pohozenou na cestě i osla a lva stojící vedle mrtvoly. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h. jeho

²⁹ Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, položil ¹ji na osla a vezl ²ji zpět. ⌈Přišel do města toho starého proroka,⌉³ naříkal nad ním a pohřbil ho.

1. m., mužský rod
2. m., mužský rod
3. n.: Starý prorok přišel do města

³⁰ Položil jeho mrtvolu do svého hrobu a oplakávali¹ ho: Běda, můj bratře.²

1. Jr 34,5; Ez 24,16
2. Jr 22,18p

³¹ I stalo se poté, co ho pohřbil, že řekl svým synům: Až zemřu, ¹pohřběte mě do hrobu, ve kterém je pohřben muž Boží, vedle jeho kostí položte mé kosti.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³² Neboť se ¹jistě stane ²to, co volal podle Hospodinova slova proti oltáři,³ který je v Bét–elu, a proti všem ⁴svatyním^{5 6}návrší, které jsou v samařských⁷ městech.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. v. 2
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
5. 12,31
6. pl., množné číslo (plurál)
7. [Hl. město Samaří bylo založeno asi o 50 let později (16,24). Toto označení pro celé území sev. království je použito z perspektivy pisatele knihy (srv. jméno Dan v Gn 14,14)]; srv. Jr 23,13; Oz 8,6

³³ Ani po této ¹události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty² a ³nadále ze spodiny lidu ⁴ustanovoval kněze návrší. Toho, kdo chtěl, potvrdil,⁵ takže se stal jedním z kněží ⁶návrší.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 15,26; Jr 18,11*
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. n.: posvětil; h.: naplnil jeho ruku; 2Pa 13,9
6. pl., množné číslo (plurál)

^{34 1}Tímto se stal dům Jarobeámův hříšným,² aby byl vymazán a vyhlazen³ z ⁴povrchu ⁵země.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: hříchem; 12,30!
3. Dt 9,8.19
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹ V té době onemocněl Abijáš, syn Jarobeámův.

² Jarobeám své ženě řekl: Vstaň, ¹převleč se, aby ⌈nikdo nepoznal,⌉² že jsi Jarobeámova žena, a ³jdi do Šíla. Tam ⁴je prorok Achijáš,⁵ který o mně pověděl, že budu králem nad tímto lidem.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: nepoznali
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. 11,29nn

^{3 1}Vezmi si s ²sebou deset chlebů, koláčky,³ lahvici medu a ⁴jdi za ním. On ti oznámí, co se stane s chlapcem.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. n.: oplatky (to, co se snadno láme)
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁴ Jarobeámova žena to udělala. Vstala, šla do Šíla a vstoupila do Achijášova domu. Achijáš neviděl,¹ protože jeho oči byly strnulé věkem.

1. 1S 4,15; h.: nebyl schopen vidět

⁵ Hospodin však řekl Achijášovi: Hle, přichází Jarobeámova žena, ⌈aby se tě dotázala⌉¹ ohledně svého syna, neboť je nemocen. To² a to jí ³řekni. Až přijde, bude ⌈se vydávat za někoho jiného.⌉⁴

1. h.: hledat slovo od tebe; 22,8; Gn 25,22p; Ez 20,3
2. Sd 18,4
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n : přestrojená

⁶ I stalo se, když Achijáš uslyšel zvuk jejích kroků, jak vcházela do dveří, řekl: Vejdi, ženo Jarobeámova! ¹Proč se vydáváš za někoho jiného? Jsem k tobě poslán s tvrdou odpovědí.²

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. n.: zprávou; srv. Iz 21,2

⁷ Jdi a řekni Jarobeámovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Protože jsem tě vyvýšil zprostřed lidu a ¹ustanovil jsem tě vévodou² nad svým lidem Izraelem,

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 16,2; 2S 6,21

⁸ odtrhl¹ jsem království od domu Davidova a dal jsem ho tobě. Ale ty jsi nebyl jako můj otrok² David, který zachovával mé příkazy, chodil za mnou ⌈celým svým srdcem⌉³ a činil pouze to, co je správné v mých očích.⁴

1. 11,11
2. 8,24
3. 2,4; 2Kr 10,31; 2Pa 31,21
4. 11,33.38; 15,5.11; 22,43; 2Kr 10,30; 22,2!

⁹ Páchal¹ jsi ještě ²větší zlo nežli všichni, kdo byli ³před tebou. Šel jsi a učinil sis jiné bohy a lité modly a provokoval⁴ jsi mě k hněvu. Odvrhl jsi mě za svá záda.⁵

1. 1S 12,25; Jr 16,12; 7,26
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. v. 15; 16,2; Dt 9,18; Ez 8,17
5. Ez 23,35; n : sebe; Neh 9,26

¹⁰ Proto hle, přivedu¹ zlo na dům Jarobeámův a vyhladím Jarobeámovi ⌈močícího na stěnu,⌉² ⌈zadržovaného i propuštěného⌉³ v Izraeli, vyhladím potomky⁴ domu Jarobeámova tak, jako se uklízejí výkaly,⁵ zcela je vyhladím.⁶

1. 21,21; Ex 10,4*
2. 16,11; 21,21; 1S 25,22p!; tj. rod bude beze zbytku vyhlazen
3. tj. nevolníci i svobodní (srv. české „páni i kmáni“); Dt 32,36; 2Kr 9,8; 14,26
4. h.: ty, kteří přijdou potom; n. lze též chápat jako předložku: za domem, tj. dům; 16,3!
5. Ez 4,12.15
6. Dt 2,14; Jr 27,8

¹¹ Toho, kdo zemře Jarobeámovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo, neboť Hospodin promluvil.

¹² Ty vstaň a jdi ¹domů. Až ²vstoupí tvoje noha do města, chlapec zemře.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹³ Celý Izrael ho ¹bude oplakávat² a pohřbí ho. Tento jediný přijde³ Jarobeámovi do hrobu, protože pouze při něm bylo v domě Jarobeámově shledáno před Hospodinem, Bohem Izraele, ⁴něco dobrého.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 1S 25,1
3. 13,22
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Hospodin si vzbudí krále nad Izraelem, který vyhladí¹ dům Jarobeámův -- ⌈dnes, ba co, dokonce nyní!⌉²

1. 15,27—16,7
2. $

¹⁵ Hospodin bude bít Izrael, takže se bude klátit jako¹ třtina ve vodě.² Vyrve³ Izrael z této dobré ⁴země, kterou dal jejich otcům a rozptýlí⁵ je za Řeku,⁶ protože si učinili posvátné kůly⁷ a tak provokovali⁸ Hospodina k hněvu.

1. srv. h. vazbu se členem: Sd 11,27; Jr 34,18
2. [obrazný popis nestability královského rodu sev. království]
3. Dt 29,27
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. Ez 5,10
6. 5,1
7. 16,33; Jr 17,2; Sd 3,7
8. v. 9; 2Kr 17,17

¹⁶ Vydá Izrael kvůli Jarobeámovým hříchům, kterými hřešil a kterými svedl¹ k hříchu Izrael.

1. Neh 13,26; Jr 32,35

¹⁷ Jarobeámova žena vstala, šla a vešla do Tirsy.¹ Když vcházela přes práh domu, chlapec zemřel.

1. [Do té doby, než Omrí koupil Samaří (16,24), sloužila jako královské město izraelských králů — 15,21; 16,6]; Joz 12,24

¹⁸ Pohřbili ho a ⌈celý Izrael ho ¹oplakával⌉² ⌈podle Hospodinova slova, které promluvil ³prostřednictvím⌉⁴ svého otroka, proroka Achijáše.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 1S 25,1!
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. [první z 5 výskytů této vazby; 15,29; 16,34; 17,16; 2Kr 24,2]; srv. 1Kr 8,56p; He 1,1

¹⁹ Ostatní¹ Jarobeámovy ²činy, jak bojoval a kraloval, ³jsou zapsány v ⁴knize Letopisů⁵ izraelských králů.

1. 11,41n
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
5. h.: Událostí dnů; [výraz dále hojně užívaný v 1+2Kr; srv. Neh 12,23p]

^{20 1}Doba, po kterou Jarobeám kraloval, byla dvacet dva let. Pak ulehl se svými otci. Po něm se stal králem jeho syn Nádab.²

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. 15,25—32

Judský král Rechabeám

²¹ Rechabeám,¹ syn Šalomounův, kraloval v Judsku. Rechabeámovi ²bylo čtyřicet jedna let, když se stal králem, a sedmnáct let kraloval v Jeruzalémě, městě, které si Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam bylo³ jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská.

1. 2Pa 11—12
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. 11,36; 8,16v

²² Juda ¹páchal² to, co je zlé v Hospodinových očích. Svými hříchy, kterými hřešili, ho dráždili³ k žárlivosti víc než tím, co ⁴páchali jejich otcové.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 11,6
3. Dt 32,21
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²³ Také oni si postavili ¹návrší, posvátné sloupy² a posvátné kůly na každém vyvýšeném návrší³ a pod každým zeleným⁴ stromem.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Dt 16,22; 2Kr 3,2; Oz 3,4
3. Jr 17,2
4. Dt 12,2; Jr 2,20

²⁴ Dokonce i chrámoví smilníci¹ byli v zemi. ²Páchali³ všechny ohavnosti⁴ pohanských ⁵národů, které Hospodin ⁶před syny Izraele vyhnal.⁷

1. Dt 23,18
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. tj. Judejci
4. Dt 12,31; 18,9; Jr 32,35
5. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. 21,26; Dt 11,23; //2Kr 16,3; 17,8; 21,2

²⁵ I stalo se, že v pátém¹ roce vlády krále Rechabeáma ²vytáhl proti Jeruzalému egyptský král Šíšak³

1. [tj. 926 př. Kr.]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. K: Šúšak; srv. 11,40p

²⁶ a pobral poklady¹ Hospodinova domu i poklady královského ²paláce,³ všechno to pobral. Vzal také všechny zlaté malé štíty,⁴ které udělal Šalomoun.

1. 7,51; 15,18; 2Kr 24,13; 1Pa 26,20
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. 9,1; 2Kr 16,8
4. 10,17

²⁷ Král Rechabeám místo nich udělal štíty bronzové a svěřil je pod ¹velení velitelů běžců,² kteří střežili vchod do královského ³paláce.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. tj. stráže
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²⁸ Pokaždé, když ¹šel král do Hospodinova domu, přinášeli je ²běžci a pak je vraceli zpět do síně ³běžců.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁹ Ostatní Rechabeámovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³⁰ Po celou ¹dobu ²trval³ boj mezi Rechabeámem a Jarobeámem.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. 2S 3,1; 1S 14,52

³¹ Rechabeám ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská. Po něm se stal králem jeho syn Abijám.

¹ V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma, syna Nebatova, se stal králem nad Judou Abijám.¹

1. některé h. rkpp. + LXX, Pš, Tg : Abijáš

² Kraloval v Jeruzalémě tři¹ roky. Jeho matka se jmenovala Maaka,² dcera Abíšalómova.³

1. [913—910 př. Kr.]
2. [prav. byla Maaka vnučkou Abšalóma a dcerou Támar (2S 14,27) a Uriela (2Pa 13,2), (tak Jos., Starož viii.10.1)]
3. 2Pa 11,20: Abšalómova

³ ⌈Chodil ve všech hříších⌉¹ svého otce, které on ²před ním ³páchal, a jeho srdce nebylo cele⁴ s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce Davida, jeho otce.

1. n : Žil podle všech h.; 2Kr 17,22; srv. v. 26
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 11,4

⁴ Avšak kvůli Davidovi mu Hospodin, jeho Bůh, dal lampu¹ v Jeruzalémě, když po něm ⌈dal povstat⌉² jeho synu a upevnil³ Jeruzalém.

1. 11,36p!
2. 2S 12,11; n.: vzbudil …
3. Př 29,4; n.: zachoval / dal obstát …

⁵ Protože David činil¹ to, co bylo správné v Hospodinových očích,² a po všechny dny svého života se neodvrátil od ničeho, co mu přikázal, ⌈kromě záležitosti⌉³ Urijáše⁴ Chetejského.

1. 2Kr 20,3
2. 14,8
3. n.: jen v případě
4. 2S 11,27

⁶ Boj¹ mezi Rechabeámem² a Jarobeámem ³trval po všechny dny jeho života.

1. v. 16; 14,30
2. několik rkpp.: Abijámem
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁷ Ostatní Abijámovy^{1 2}činy, všechny věci, které činil, ³jsou zapsány v ⁴knize Letopisů judských králů. Mezi Abijámem a Jarobeámem ⁵trval boj.

1. některé h. rkpp. +LXX; Pš; Tg : Abijáš
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁸ Abijám¹ ulehl se svými otci a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása.

1. některé h. rkpp. +LXX; Pš; Tg : Abijáš

Judský král Ása

⁹ Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem král Ása.

¹⁰ Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet¹ jedna let. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abíšalómova.

1. [910—869 př. Kr.]

¹¹ Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David.¹

1. 11,4; 14,8; 2Kr 14,3

¹² Vyhnal ze země chrámové smilníky¹ a odstranil² všechny bůžky,³ které udělali jeho otcové.

1. 14,24
2. 2Pa 14,1—15,16; srv. 1S 28,3; Sd 10,16; Jr 4,1
3. 21,26; Dt 29,16p

¹³ Tak¹ i svou matku² Maaku; odstranil ji z postavení královny,³ protože učinila ohavnou⁴ modlu pro Ašeru.⁵ Ása pokácel⁶ její ohavnou modlu a spálil ji v údolí Kidrónu.⁷

1. //2Pa 15,16—19
2. prav. v h. širším slova smyslu (srv. otec v. 11), tj. zde babičku
3. h.: paní (Iz 47,5.7); tj. matky, resp. manželky krále; srv. 11,19; Jr 13,18; srv. 1Kr 2,19v
4. h. miflecet — otřesnou / šokující — od h. slsa třást (Jb 9,6) / šokovat
5. Sd 3,7; 2Kr 21,7; n.: jako posvátný kůl; 1Kr 14,15
6. Sd 6,25n; Dt 7,5v
7. 2,37; 2Kr 23,4; 2Pa 29,16; 30,14

¹⁴ Návrší sice nebyla odstraněna, ovšem¹ Ásovo srdce bylo po všechny jeho dny² cele s Hospodinem.

1. 3,3
2. n : celý jeho život; 3,13; Dt 22,19; 23,7!; 1S 25,28; 2Pa 34,33; Kaz 2,23

^{15 1}Přinesl do Hospodinova domu svaté věci² svého otce i své vlastní -- stříbro, zlato a různé předměty.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 7,51; Ez 42,13

¹⁶ Boj¹ mezi Ásou a izraelským králem Baešou ²trval po všechny jejich dny.

1. [někdy „studená válka“, jindy skutečný konflikt a zabírání území; vv. 6.32]
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Izraelský¹ král Baeša ²vytáhl proti Judsku. Postavil³ Rámu,⁴ aby ⌈nedovolil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet.⌉⁵

1. //2Pa 16,1—6
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. tj. Opevnil / Postavil jako pevnost; srv. 12,25p
4. [asi dnešní Er–Rám (nebo Ramat Ráchel — Bet hakcherem), pouhých 8 km S od Jeruzaléma]; Sd 4,5; Jr 40,1
5. n.: nikomu nedovolil vycházet a vcházet na území patřící judskému králi Ásovi; srv. 3,7; 1S 18,16; Jr 37,4

¹⁸ Ása vzal všechno stříbro a zlato ponechané¹ v pokladnicích Hospodinova domu i poklady královského domu a dal je do ruky svých otroků. Král Ása je poslal Ben–hadadovi,² synu Tabrimóna, synu Chezjóna, králi Aramu, sídlícímu v Damašku, se ³slovy:

1. [tj. které zůstalo po plundrování Šíšakem, 14,25]
2. 20,1p
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Mezi¹ mnou a tebou, mezi mým otcem a tvým otcem je smlouva.² Hle, ³posílám ti dar,⁴ stříbro a zlato. Jdi a zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mě ⁵odtáhne.

1. n.: Ať je …
2. tj. Buďme spojenci jako byli naši otcové (odkaz na dříve nezmíněnou smlouvu); [takové cizí spojenectví bude častým terčem kritiky proroků — 2Pa 16,7—10; Iz 7,4—9; 8,6—8 atd.]
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Př 17,8
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁰ Ben–hadad uposlechl krále Ásu; velitele vojsk, které¹ měl, poslal proti izraelským městům a pobil Ijón, Dan, Ábel–bét–maaku² a celý Kinerót s³ celým územím Neftalí.⁴

1. n.: která
2. 2S 20,15
3. h.: nad; srv. Ž 125,5p
4. [dobytá města na území Neftalí měla zvl. důležitost vzhledem k hlavním obchodním cestám, jež přes ně vedly; srv. 2Kr 15,29]

²¹ I stalo se, když to uslyšel Baeša, že přestal stavět Rámu a usadil se v Tirse.¹

1. 14,17; 16,6

²² Král Ása ⌈oznámil v celém Judsku,⌉¹ takže nikdo nebyl toho zproštěn,² aby odnesli z Rámy kameny i dřevo,³ ze kterého Baeša stavěl. Král Ása pak z toho postavil Gebu⁴ Benjamínovu a Mispu.⁵

1. n.: svolal celého Judu
2. h.: nevinný; srv. Sd 2,20
3. n.: + v ní; h.: její
4. 1S 13,16
5. Sd 10,17; Jr 41,9.10

²³ Všechny¹ ostatní Ásovy ²činy, všechny jeho ⌈udatné skutky⌉³ a všechny věci, které činil, i města,⁴ která postavil, ⁵jsou zapsána v ⁶knize Letopisů judských králů, ⌈kromě toho, že v čase svého⌉⁷ stáří onemocněl na nohy.⁸

1. //2Pa 16,11—17,1
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. h.: udatnost; Dt 3,24
4. 12,25; 22,39
5. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
6. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
7. n.: Jen ve svém
8. 2Pa 16,12

²⁴ Pak Ása ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóšafat.¹

1. 22,41—50

Izraelský král Nádab

²⁵ Nádab, syn Jarobeámův, se stal králem nad Izraelem v druhém roce vlády judského krále Ásy. Kraloval nad Izraelem dva¹ roky.

1. [909—908 př. Kr.]

^{26 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a v jeho hříchu,² kterým svedl k hříchu Izrael.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. v. 34; 16,26; n.: hříších, dle 14,16!

²⁷ Spikl¹ se proti němu Baeša, syn Achijášův, z domu Isacharova. Baeša ho zabil u² Gibetónu,³ který patřil Pelištejcům, když Nádab a celý Izrael obléhali Gibetón.

1. [v Izraeli první z mnoha spiknutí služebníků proti svému králi; 16,9; 2Kr 12,21; 14,19; 15,10.25; 21,23]
2. h.: v; srv. 1S 17,1; 19,19; 29,1; Jr 49,21; atd.
3. Joz 19,44; 21,23

²⁸ Baeša ho usmrtil v třetím roce vlády judského krále Ásy a kraloval místo něj.

²⁹ Když se stal králem, pobil celý dům¹ Jarobeámův, neponechal² Jarobeámovi nic, co má dech,³ zcela⁴ ho vyhladil podle Hospodinova slova, které promluvil ⁵prostřednictvím svého otroka⁶ Achijáše Šíloského.

1. 13,34; 14,10
2. Joz 11,14; 1S 14,36
3. Dt 20,16p
4. h.: až / dokud ne
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. 14,18; Dt 34,5p

³⁰ To kvůli Jarobeámovým hříchům, kterými hřešil a kterými svedl k hříchu Izrael, a kvůli jeho ¹provokacím,² kterými provokoval³ ke hněvu Hospodina, Boha Izraele.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Dt 32,19
3. 21,22; 22,54; Sd 2,12

³¹ Ostatní Nádabovy ¹činy a všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³² Boj mezi Ásou a izraelským králem Baešou ¹trval po všechny jejich dny.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

Izraelský král Baeša

³³ Ve třetím roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad celým Izraelem Baeša, syn Achijášův; kraloval v Tirse dvacet¹ čtyři let.

1. [908—886 př. Kr.]

^{34 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě Jarobeáma a v jeho hříchu,² kterým svedl k hříchu Izrael.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. v. 26

¹ Stalo se Hospodinovo slovo k Jehúovi, synu Chananího, proti¹ Baešovi:

1. n.: o; srv v. 7v

² Ačkoli jsem tě pozvedl¹ z prachu a ²ustanovil jsem tě vévodou³ nad svým lidem Izraelem, chodil jsi po cestě Jarobeámově a svedl jsi k hříchu můj lid Izrael, takže mě provokovali⁴ svými hříchy k hněvu.

1. n.: vyvýšil; 14,7
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. 1S 13,14; 25,30; 2S 5,2; 6,21
4. vv. 7.13.26.33; 14,9

³ Hle, vyhladím potomky¹ Baešovy i potomky jeho domu a učiním² s tvým domem to, co s domem Jarobeáma, syna Nebatova.

1. 14,10n!
2. srv. Jr 26,6; 29,22

⁴ Toho, kdo zemře Baešovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo mu zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo.¹

1. Gn 40,19; Dt 28,26; Jr 7,33

⁵ Ostatní Baešovy ¹činy, to, co činil, i jeho udatné² skutky, ³jsou zapsány v ⁴knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 15,23p; 16,27
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁶ I ulehl Baeša se svými otci a byl pohřben v Tirse. Po něm se stal králem jeho syn Éla.

⁷ Tak i ¹prostřednictvím proroka Jehúa, syna Chananího, se stalo Hospodinovo slovo proti Baešovi a proti jeho domu za všechno zlo, které ²páchal v Hospodinových očích, když ho provokoval k hněvu dílem svých rukou a byl jako dům Jarobeámův, i za to, že krále³ zabil.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h. ho [prav. tj. Nádaba; 15,27n]

Izraelský král Éla

⁸ Ve dvacátém šestém roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Éla, syn Baešův. Kraloval¹ v Tirse dva² roky.

1. 15,33
2. [886—885 př. Kr.]

⁹ Spikl se proti němu jeho otrok Zimrí, velitel poloviny vozby.¹ Když byl král v Tirse a opíjel² se v domě Arsy, který byl nad domem³ v Tirse,

1. n.: vozatajstva; srv. 2S 10,18
2. h.: pil, až byl opilý; 1S 25,36; Př 31,4; [král si užíval, místo aby byl s vojskem v Gibetónu (v. 15); srv. 2S 11,1n]
3. 4,6p!; 18,3; 2Kr 10,5

¹⁰ Zimrí přišel a ⌈bil ho, až ho usmrtil⌉¹ v dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy a stal se po něm králem.

1. 1S 17,35; 2S 4,7; 18,15; 21,17

¹¹ Když se stal králem a usedl¹ na svůj trůn, pobil² celý dům³ Baešův, neponechal mu ⌈močícího na stěnu⌉⁴ ani jeho příbuzné,⁵ ani jeho přítele.⁶

1. Dt 17,18
2. 15,29
3. srv. 2Kr 11,1
4. 1S 25,22p
5. [n.: + vzdálené; h.: vykupitele (srv. Rt 2,20)]
6. [může se jednat o konkrétního králova poradce (srv. 2S 15,37) nebo obecně a kolektivně o přátele]

¹² Zimrí vyhladil celý dům Baešův podle Hospodinova slova,¹ které promluvil proti Baešovi ²prostřednictvím proroka Jehúa,

1. [Zimrí se nerozhodl vědomě naplnit H. slovo, ale nevědomky se stal nástrojem jeho naplnění]
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹³ za všechny hříchy Baešovy i hříchy jeho syna Ély, kterými hřešili a sváděli Izrael k hříchu, když svými nicotnými modlami¹ provokovali Hospodina, Boha Izraele, k hněvu.

1. 12,28; Jr 16,19; 8,19

¹⁴ Ostatní Élovy ¹činy, všechny věci, které činil, ²jsou zapsány v ³knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

Izraelský král Zimrí

¹⁵ V dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy se stal králem Zimrí. Kraloval v Tirse sedm¹ dní. Lid^{2 3}tábořil u Gibetónu,⁴ který patřil Pelištejcům.

1. [asi roku 884 př. Kr.]
2. tj. vojsko; srv. 1S 26,5 (+29,1)
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 15,27

¹⁶ Když se tábořící lid doslechl, ¹že se Zimrí spikl a zabil krále, celý Izrael toho dne v táboře ²ustanovil králem Omrího, velitele armády.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. [měl tedy vyšší postavení nežli Zimrí (v. 9)]

¹⁷ Omrí a s ním celý Izrael ¹odtáhl od Gibetónu a oblehli Tirsu.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁸ I stalo se, když Zimrí viděl, že město bylo dobyto, ¹šel do pevnosti královského domu, zapálil nad sebou královský dům,² a tak zemřel

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. h.: +ohněm; srv. 9,16; 1S 30,1

¹⁹ za svoje hříchy, kterými hřešil, když ¹páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě Jarobeáma i v jeho hříchu, který činil, a sváděl Izrael ke hříchu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁰ Ostatní ¹činy Zimrího i jeho spiknutí,² které zosnoval, ³jsou zapsány v ⁴knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 2S 15,12
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²¹ Tehdy se izraelský lid rozdělil na dvě ¹poloviny: Polovina lidu byla za Tibním, synem Ginatovým, aby ho ustanovila králem, a polovina za Omrím.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

²² Lid, který byl za Omrím, přemohl lid, který byl za Tibním, synem Ginatovým. Tibní zemřel¹ a králem se stal Omrí.

1. [není zřejmé, jestli přirozenou smrtí nebo v boji]

Izraelský král Omrí

²³ V třicátém prvním roce¹ vlády judského krále Ásy se stal králem² nad Izraelem Omrí; kraloval dvanáct let.³ V Tirse kraloval šest let.

1. [tj. 880 př. Kr.]
2. [tedy samovládcem, po zřejmě čtyřech letech občanské války]
3. [885—874 př. Kr.]

²⁴ Pak koupil od Šemera za dva talenty¹ stříbra horu Samaří. Obstavěl horu a městu, které postavil, dal jméno Samaří² podle jména pána té hory, Šemera.

1. [tj. asi 60 kg]
2. h. Šomerón; [asi 10 km SZ od Šekemu, 100 m nad okolním úrodným údolím (srv. Iz 28,1); ideální místo pro těžko dobytné hlavní město (srv. 20,1—21; 2Kr 6,25). Stalo se symbolickým označením celého sev. království jako Jeruzalém pro jižní (srv. 21,1; Iz 10,10; 36,19; Am 6,1; Mi 1,5); viz 2Kr 17,24; Mt 10,5; J 4,4nn]

²⁵ Omrí ¹páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, páchal větší zlo² než všichni, kdo byli ³před ním.⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. [Může tím být myšleno jeho spojenectví s Etbaalem — potvrzené sňatkem jejich dětí (v. 31), které vedlo k rozšíření Baalova kultu v Izraeli. Viz též Mi 6,16]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. v. 30; 14,9!; Jr 16,12

²⁶ Chodil po všech ¹cestách² Jarobeáma, syna Nebatova, a v jeho hříchu,³ kterým svedl k hříchu Izrael, když svými nicotnými modlami provokovali Hospodina, Boha Izraele, k hněvu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 22,43; 2Kr 22,2
3. Q srv. 15,26.34; K: pl.

²⁷ Ostatní ¹činy Omrího,² které činil, i jeho udatné³ skutky, které vykonal, ⁴jsou zapsány v ⁵knize Letopisů izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. [Z hlediska světské historie byl Omrí asi nejdůležitějším králem sev. říše; ještě v r. 732 př. Kr. asyrský Tiglat–Pileser III. mluví o Izraeli jako o „domu Omrího“; srv. též 2Kr 9,2]
3. v. 5
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁸ Omrí ulehl se svými otci a byl pohřben v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Achab.

Izraelský král Achab

²⁹ Achab, syn Omrího, se stal králem nad Izraelem v třicátém osmém roce vlády judského krále Ásy. Achab, syn Omrího, kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet dva let.¹

1. [874—853 př. Kr.]

³⁰ Achab, syn Omrího, ¹páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, víc² než všichni, kdo byli ³před ním.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. [zlo narůstá a syn činí ještě větší zlo nežli otec (v. 25)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³¹ Jako by to bylo málo, že chodil v hříších Jarobeáma, syna Nebatova, vzal si za ženu Jezábelu,¹ dceru sidónského krále Etbaala,² a chodil sloužit Baalovi³ a klanět⁴ se mu.

1. 18,4
2. [podle Josefa Fl. (viii,12.1) byl Etbaal 32 let knězem a králem v Týru a Sidónu]
3. 9,6; 18,21; 22,54; Sd 2,13; 2Kr 10,18; Jr 7,9; 19,5; Oz 2,10
4. [Achab se zřejmě osobně účastnil modloslužby, ovšem vyznavačská jména jeho synů naznačují, že mu asi nešlo o nahrazení uctívání Hospodina, ale dopouštěl se „kulhání na dvě strany“ (18,21)]

³² Postavil Baalovi oltář¹ v Baalově domě,² který vybudoval v Samaří.

1. Sd 6,28
2. 2Kr 10,21—27

³³ Achab též udělal posvátný¹ kůl. Achab udělal ještě více, aby provokoval Hospodina, Boha Izraele, k hněvu, než všichni izraelští králové, kteří byli ²před ním.

1. n.: ašeru; 14,15; 15,13
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³⁴ ⌈V jeho dnech⌉¹ postavil² Chíel Bételský Jericho.³ Na svém prvorozeném Abíramovi položil jeho základy a na svém nejmladším Segúbovi postavil jeho vrata podle Hospodinova slova, které promluvil ⁴prostřednictvím Jozua, syna Núnova.

1. n : Za jeho života; 21,29; Jr 23,6
2. tj. obnovil opevnění, srv. 9,17!; [Jericho bylo sice obydleno (Joz 18,21; 2S 10,5), ale mělo zůstat nehrazeným městem jako připomínka, že Izrael dostal zaslíbenou zemi jako Boží dar]
3. Joz 6,26
4. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹ Elijáš¹ Tišbejský z Tišbé² v Gileádu řekl Achabovi: Jakože živ³ je Hospodin, Bůh Izraele, jemuž sloužím,⁴ v těchto letech nebude rosa ani déšť,⁵ jenom ⁶podle⁷ mého slova.

1. L 4,25; Jk 5,17
2. srv. LXX; [Toto jméno není odjinud doloženo (ačkoli podle tradice šlo o al–Istib) a není zcela jasné, zdali skutečně to místní jméno znělo h. tišbe. TM (s pozdější vokalizací) má tóšábé, což některé překlady chápou jako: z příchozích (srv. Gn 23,4)]
3. 1,29; 18,10.15
4. h.: ()před nímž jsem stál; 1,2; 18,15; Dt 17,12; 2Kr 3,14; 5,16; Ž 41,13; L 1,19
5. 2S 1,21!; 8,35
6. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
7. Dt 17,10; Př 12,8

² I stalo se k němu Hospodinovo slovo:

³ Jdi odsud, ¹vydej² se na cestu na východ a ukryj³ se u potoka Kerítu, který je ⁴naproti Jordánu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 10,13; Dt 16,7
3. Jr 36,19; 1S 20,24
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴ I stane se, že budeš pít z potoka, a havranům jsem přikázal, aby tam o tebe pečovali.¹

1. 2S 19,33; Neh 9,21!

⁵ On šel a ¹jednal podle Hospodinova slova. ²Odešel a pobýval u potoka Kerítu, který je ³naproti Jordánu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Havrani mu ¹přinášeli chléb i maso ráno a chléb i maso večer a ²pil z potoka.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁷ Po nějakém ¹čase se stalo, že potok vyschl, protože v zemi nebyl déšť.²

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. Jr 14,4

⁸ Stalo se k němu Hospodinovo slovo:

⁹ Vstaň, jdi¹ do Sarepty,² která patří Sidónu, a ³pobývej tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby o tebe pečovala.

1. Jon 1,2; Jr 13,6
2. Abd 1,20p
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁰ Vstal tedy a ¹odešel do Sarepty. Když přišel ke vchodu do města, ²uviděl tam vdovu, jak sbírá dříví. Zavolal na ni: Podej³ mi, ⁴prosím, trochu vody v nádobě, abych se napil.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: Vezmi; srv. 3,24
4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹¹ Když šla, aby to přinesla, zavolal na ni: Vezmi mi, ¹prosím, s ²sebou i kousek chleba.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹² Řekla: Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani koláček,¹ jenom hrst mouky ve džbánu a trochu oleje ve džbánku. ²Podívej, sbírám pár kousků dříví, abych to ³šla udělat pro sebe a svého syna, sníme to a zemřeme.

1. n.: nic upečeného / žádné pečivo
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹³ Elijáš jí řekl: Neboj se. ¹Jdi a učiň podle svého slova. Avšak nejprve z toho udělej malý chléb pro mě a ²přines mi to. Pro sebe a pro svého syna ³udělej potom.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁴ Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Mouka ve džbánu nedojde a oleje ve džbánku nebude nedostatek až do dne, kdy dá Hospodin déšť na ¹povrch ²země.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Šla a učinila podle Elijášova slova a jedla ona i on a její dům po mnoho dní.

¹⁶ Mouka ve džbánu nedošla¹ a oleje ve džbánku nebyl nedostatek podle Hospodinova slova, které promluvil ²prostřednictvím Elijáše.

1. srv. ::Gn 21,15
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

Elijáš křísí chlapce

¹⁷ Po těchto ¹událostech se stalo, že syn té ženy, paní domu, onemocněl a jeho nemoc byla velmi těžká,² takže v něm nezůstal dech.³

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: silná
3. 15,29; Iz 42,5

¹⁸ Žena řekla Elijášovi: Co ⌈je ti do mě,⌉¹ muži² Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul mou vinu a usmrtil mého syna?

1. n.: máš proti mně; 2S 16,10!; 2Kr 3,13; J 2,4
2. srv. Dt 33,1; Neh 12,24

^{19 1}Odpověděl jí: Dej mi svého syna. Vzal ho z jejího klína, ²vynesl ho do horní místnosti,³ kde ⁴bydlel, a položil ho na svou postel.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Sd 3,20p; 2S 19,1
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁰ Potom volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, což i se vdovou, u níž pobývám jako cizinec, naložíš zle¹ a usmrtíš jejího syna?

1. n.: na vdovu … uvedeš neštěstí; Joz 24,20; Jr 25,29

²¹ Natáhl¹ se třikrát na² chlapce³ a volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, ať se vrátí ⌈duše tohoto chlapce do jeho nitra.⌉⁴

1. n.: Položil; 2Kr 4,34n; Sk 20,10
2. n.: nad
3. n.: dítě; srv. 14,12; Jl 4,3
4. n : život … do jeho těla

²² Hospodin ¹vyslyšel² Elijáše,³ chlapcova duše se vrátila do jeho nitra a ožil.⁴

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. 9,3!; Neh 9,9
3. Nu 21,3; Sd 13,9
4. [první případ vzkříšení z mrtvých v StS]; Ez 37,10; Př 15,29

²³ Elijáš vzal chlapce, snesl ho z horní místnosti do domu a dal ho jeho matce.¹ Pak Elijáš řekl: Pohleď, tvůj syn žije.

1. L 7,15; He 11,35

²⁴ Žena Elijášovi ¹odpověděla: ⌈Teď vím, že⌉² jsi Boží muž a Hospodinovo slovo ve tvých ústech³ je pravdivé.⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: Nyní jsem takto poznala; Ž 56,10!; J 16,30
3. srv. Jr 1,9 + 5,14; Iz 51,16; Ex 4,15
4. 2S 7,28; srv. J 3,2

¹ Přešlo mnoho dní, když se třetího¹ roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na ²povrch ³země.

1. L 4,25; Jk 5,17
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

² Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý¹ hlad.

1. h.: silný; 17,17

³ Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem.¹ Obadjáš se velmi bál² Hospodina.

1. 16,9
2. h.: byl bojící se; tj. žil ve velké bázni před H. / byl velmi zbožný; Gn 42,18p; 2Kr 4,1; Dt 5,29; Jb 1,8

⁴ Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl¹ je ²po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou.

1. srv. Jr 26,24
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁵ Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody¹ a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně² a mezky při životě a ne museli vyhladit žádné ze zvířat.

1. Jr 14,3
2. [pohroma nepřivedla Achaba k pokání (jako Davida — 2S 21,1), ale ke starosti o zachování vojenské síly (podle asyrských letopisů měl nejméně dva tisíce vozů; srv. 10,26)]

⁶ Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou¹ cestou.

1. h.: jednou; Ex 25,33p

⁷ Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na ¹tvář a ²zeptal se: Jsi to ty, můj pane,³ Elijáši?

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 2Kr 2,19p; Za 1,9

^{8 1}Odpověděl mu: Jsem.² Jdi, ³pověz svému pánu: Je ⁴zde Elijáš.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 13,14p
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil?

¹⁰ Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národ či království, kde by tě můj pán nenechal¹ hledat. Když řekli: Není zde, nechal království či národ přísahat, že tě nenašli.

1. h.: neposlal

¹¹ A ty nyní říkáš: Jdi, ¹pověz svému pánu: Je ²zde Elijáš.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

¹² I stane se, až od tebe ¹odejdu, že tě Hospodinův Duch odnese nevím kam. Já to ²půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj otrok se přece od svého mládí bojí Hospodina.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹³ Což nebylo oznámeno mému pánu, co jsem udělal, když Jezábel zabíjela Hospodinovy proroky? Ukryl jsem ⌈sto z Hospodinových proroků vždy ¹po padesáti⌉² v jeskyni a zásoboval jsem je chlebem a vodou.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: z H. proroků sto mužů, padesát a padesát mužů

¹⁴ A ty nyní říkáš: Jdi, ¹pověz svému pánu: Je ²zde Elijáš. Vždyť mě zabije.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Elijáš řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, jemuž sloužím,¹ dnes se mu ukážu.

1. 17,1p

Elijáš na hoře Karmel

¹⁶ Obadjáš šel vstříc Achabovi a oznámil mu to. Nato šel Achab vstříc Elijášovi.

¹⁷ I stalo se, když uviděl Achab Elijáše, Achab se ho ¹zeptal: Jsi to ty, kdo ⌈přivádí zkázu na Izrael?⌉²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: působí potíže Izraeli; Joz 7,25; Sd 11,35; Př 11,17

^{18 1}Odpověděl mu: Zkázu na Izrael nepřivádím já, ale ty a dům tvého otce, když opouštíte² Hospodinovy příkazy a chodíte³ za baaly.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Ž 119,53; Př 15,10; Jr 2,19; 17,13; Iz 1,28
3. Pš; Tg; Vul: pl.; Jr 2,23

¹⁹ Nyní vzkaž a shromáždi ke mně na horu Karmel¹ celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta Ašeřiných² proroků, kteří jídají³ u Jezábelina stolu.

1. 2Kr 2,25!
2. 16,33
3. 2,7; 2Kr 25,29

²⁰ Achab vzkázal mezi všechny syny Izraele a shromáždil proroky na horu Karmel.

²¹ Tehdy Elijáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho¹ budete kulhat² ⌈na dvě strany?⌉³ Jestliže je Bohem Hospodin, jděte za ním, a jestliže Baal, jděte za ním. Lid mu ⁴nic⁵ neodpověděl.

1. Jr 13,27; 4,14
2. stejné h. sloveso jako ve v. 26 při pohanském kultickém tanci; 16,31p; srv. 2S 4,4; [asi se jednalo o idiom té doby, podobný našemu: „sedět na dvou židlích“]
3. n.: o dvou berlích; Ž 119,113!; Joz 24,15; Oz 10,2; Mt 6,24
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. 2Kr 18,36; 2S 3,11

²² Elijáš řekl lidu: Já sám¹ jsem zůstal Hospodinovým prorokem a Baalových proroků je čtyři sta padesát.

1. 19,10.14

²³ Ať nám jsou dáni dva býčci. Jednoho býčka ať si vyberou oni, rozsekají ho na kusy, položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají. Já ¹připravím² druhého³ býčka, dám ho na dříví, ale oheň nerozdělám.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 8,64; Dt 12,27
3. h.: jednoho; Ex 25,33p

²⁴ Pak ¹vzývejte jméno ⌈svého boha⌉² a já budu vzývat³ jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil.⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: svých bohů
3. Gn 4,26; Iz 12,4
4. 2,38p

²⁵ Elijáš řekl Baalovým prorokům: Vyberte si jednoho býčka a ¹připravte ho první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svého boha, ale oheň ²nerozdělávejte.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁶ Nato vzali býčka, kterého jim dal, ¹připravili ho a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne se ²slovy: Baale, odpověz nám! Ale ⌈žádný o hlas, nikdo neodpovídal. Přitom⌉³ poskakovali⁴ kolem oltáře, který udělali.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: ani hlásku, žádná odpověď. Tak; h.: Ne hlas, ne odpovídající; srv. 2Kr 4,31
4. h.: kulhali; srv. v. 21

²⁷ Když nastalo poledne, Elijáš se jim posmíval: Volejte¹ hlasitě,² vždyť je to bůh. Snad ⌈je zaneprázdněn⌉³ nebo má nutkání. Třeba je na cestě. Možná spí, ať se⁴ probere.

1. Sd 10,14; ::Ž 50,15
2. h.: velkým hlasem; 1S 7,10; 28,12; Neh 9,4
3. ?n.: si odskočil
4. srv. 3,15

²⁸ Volali hlasitě¹ a dle svého zvyku si zasazovali² rány meči a oštěpy, až jim tekla krev.

1. h.: velkým hlasem; 1S 7,10; 28,12; Neh 9,4
2. ::Dt 14,1

²⁹ Když přešlo poledne, ⌈chovali se jako proroci⌉¹ až do doby, kdy se ²přináší³ přídavná oběť, ale žádný⁴ o hlas, nikdo neodpovídal, nikdo tomu nevěnoval pozornost.⁵

1. srv. Jr 23,13; 1S 18,10p!
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. tj. asi tři hodiny odpoledne; Ex 29,41
4. v. 26p
5. Ž 115,5—8; Jr 10,5

³⁰ Pak řekl Elijáš všemu lidu: Přistupte ke mně. Všechen lid k němu přistoupil. On opravil Hospodinův oltář, který byl pobořen.

³¹ Elijáš vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, ke kterému se stalo Hospodinovo slovo: Budeš se jmenovat Izrael.¹

1. Gn 32,28

³² Z kamenů¹ postavil² oltář v Hospodinově jménu a udělal okolo oltáře příkop na dvě míry³ zrna.

1. Ex 20,25
2. Joz 8,30; 1S 14,35; 2S 24,25
3. [cca 12—15 litrů; srv. 1S 25,18p; 2Kr 7,1]

³³ Narovnal dříví, rozsekal býčka na kusy a položil ho na dříví.

³⁴ Pak řekl: Naplňte čtyři džbány vodou a vylejte ji na zápalnou oběť i na dříví. Nato řekl: Udělejte to znovu. Udělali to znovu a on řekl: Udělejte to potřetí, a udělali to potřetí.

³⁵ Voda ¹tekla okolo oltáře a naplnila také příkop.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

³⁶ Když nastal čas ¹přinášení přídavné oběti, přistoupil prorok Elijáš a řekl: Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův,² kéž se dnes pozná,³ že ty jsi Bůh v Izraeli a já jsem tvůj otrok⁴ a všechny tyto ⁵věci jsem učinil podle tvého slova.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [vedle //1Pa 29,18 a 2Pa 30,6 jediné místo, kde je v obvyklém spojení (Ex 3,6.16; 4,5; Sk 3,13) uvedeno Jákobovo nové jméno (srv. v. 31)]
3. n.: ukáže
4. Jr 7,25p
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

³⁷ Odpověz¹ mi, Hospodine, odpověz mi, ať tento lid ²pozná,³ že ty, Hospodine, jsi Bůh; a ty sám ⁴obracíš jejich srdce⁵ nazpět.⁶

1. v. ::26; Ž 4,2
2. pl., množné číslo (plurál)
3. srv. 1S 17,46; Ž 46,11; Za 6,15; J 17,3.21; 11,41.42
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. Jr 24,7
6. srv. Iz 38,8

³⁸ Nato spadl Hospodinův oheň¹ a strávil zápalnou oběť i dříví, kameny a prach a vylízal² vodu, která byla v příkopu.

1. Lv 9,24; Sd 6,21; 1Pa 21,26
2. srv. Mi 7,17; n : pohltil

³⁹ Když to všechen lid uviděl, padli na ¹tvář a ²volali: Hospodin je Bůh,³ Hospodin je Bůh.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 8,60; Dt 4,39; 2Pa 33,13; Iz 45,3; Ez 6,7

⁴⁰ Elijáš jim řekl: Chyťte Baalovy proroky, ¹nikdo z nich ať neunikne. Když je chytili, ²zavedl je Elijáš k potoku Kíšón³ a tam je pobil.⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
3. Sd 4,7.13
4. Ex 22,20; 2Kr 11,18; srv. Dt 17,12

⁴¹ Elijáš řekl Achabovi: ¹Jdi, jez a pij, neboť ⌈slyším hukot deště.⌉²

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. n.: je slyšet; h.: hlas rachotu / množství deště; (srv. Iz 13,4)

⁴² Achab ¹šel² jíst a pít. Elijáš vystoupil na ³vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi ⁴kolena.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. [to, že celkem 8× v této kapitole lidé — včetně krále (+ v. 26) — okamžitě uposlechli Elijáše, ukazuje na jeho velkou autoritu jakožto H. proroka]
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁴³ Svému služebníkovi¹ řekl: ²Jdi a podívej se ³směrem k moři. ⁴Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. ⌈Řekl: Sedmkrát se vrať.⌉⁵

1. h.: chlapci; 19,3; 20,14n; 1S 9,3!; 2Kr 4,12
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. n.: Sedmkrát řekl: Vrať se

⁴⁴ Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako ¹lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: ²Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a ³jeď, ať tě nezadrží déšť.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

⁴⁵ ⌈Za chvíli⌉¹ se zatměla nebesa oblaky a ²větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu.³

1. n.: Mezitím; h.: A bylo až k tomu a až k tomu
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. Joz 19,18; 1S 29,1

⁴⁶ Hospodinova ruka¹ byla s Elijášem, takže si přepásal ²bedra a běžel^{3 4}před Achabem, až dorazil do Jizreelu.

1. 2Kr 3,15; Neh 2,8; ::1S 12,15; Ez 1,3p
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. [do Jizreelu bylo cca 27 km; Elijáš běžel v Boží síle (srv. Ž 18,30)]
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹ Achab pověděl Jezábele¹ všechno, co Elijáš udělal, i to, jak zabil mečem všechny proroky.²

1. 18,4; 21,5
2. 18,40

² Jezábel poslala k Elijášovi posla se ¹slovy: Tak ať mi² učiní bohové, a ještě přidají, jestliže zítra touto dobou ne učiním tvou duši³ podobnou duši⁴ jednoho z nich.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. dle var. + srv. 2,23
3. n : život /-u
4. n : život /-u
5. (tj. oněch zabitých proroků)

³ Když to uviděl,¹ vstal a šel, aby ⌈zachránil svou duši,⌉² a přišel do Beer–šeby,³ která je v Judsku. Tam zanechal svého služebníka.⁴

1. n : zjistil (srv. Sd 20,41); var.(stejný souhláskový text čte LXX, Pš, Vul namísto vajjare — vajjirá): Ulekl se
2. n : si zachránil život; srv. Gn 19,17; Jr 48,6
3. 1S 3,20p
4. 18,43p

⁴ Sám pak šel do pustiny na den cesty. Přišel, posadil se pod jeden janovec¹ a přál si zemřít:² Už dost,³ Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové.

1. n.: (pouštní) kručinkový keř; Ž 120,4; Jb 30,40†
2. Jon 4,8; Nu 11,15v; Jb 7,16
3. srv. Dt 2,3; Ez 45,9

⁵ Ulehl a usnul pod janovcem. ¹Vtom se ho dotkl anděl² a řekl mu: Vstaň a pojez.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Gn 16,7

⁶ Podíval se a ¹uviděl, že u hlavy² má chléb³ upečený na žhavém uhlí a džbánek vody. Najedl se a napil a znovu⁴ ulehl.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 1S 26,16
3. 17,13
4. srv. Jr 36,28p

⁷ Hospodinův ¹anděl se ho dotkl zase,² podruhé, a řekl: Vstaň a pojez, neboť je před tebou dlouhá³ cesta.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. srv. Jr 36,28p
3. h.: mnohá; srv. 3,11

⁸ Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet¹ dní a čtyřicet nocí až na Boží horu Choréb.²

1. Ex 24,18; Mt 4,2
2. [jiné jméno pro horu Sinaj (srv. 8,9; Dt 1,2), cca 400 km J od Beer–šeby]

⁹ Vstoupil tam do jeskyně a nocoval tam. ¹Vtom se k němu stalo Hospodinovo slovo. Řekl mu: Co ⌈ty tady,⌉² Elijáši?

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. n.: +pohledáváš / tu děláš; h.: tobě zde; srv. Iz 22,16; Sd 18,3; [to naznačuje, že sem Elijáš přišel z vlastní vůle, nikoliv na Boží pokyn (srv. ::17,2.8; 18,1)]

^{10 1}Odpověděl: ²Velmi jsem horlil³ pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu,⁴ zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám⁵ a také mně ⁶usilují o ⁷život,⁸ aby mi jej vzali.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Nu 25,13; Sk 22,3
4. 11,11; 2Kr 17,15; Dt 29,24!
5. Jr 11,21
6. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
8. 18,22; //Ř 11,3

¹¹ Řekl: ¹Jdi a ²postav³ se na hoře ⁴před Hospodinem. A hle, Hospodin prošel kolem. Nastal velký a silný^{5 6}vítr, rozrážející hory a drtící⁷ skály ⁸před Hospodinem, ale Hospodin v tom ⁹větru nebyl. Po ¹⁰větru země třesení,¹¹ ale Hospodin v tom země třesení nebyl.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: zůstaň stát; srv. v. 13; Ex 33,21n!; Mt 17,1nn
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Ex 14,21v
6. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
7. Na 1,6v; srv. Ez 6,4.6
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
9. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
10. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
11. Iz 29,6; Am 1,1

¹² Po země třesení oheň, ale Hospodin v tom ohni¹ nebyl. Po ohni tichý a jemný² hlas.³

1. ::Ex 3,2
2. Iz 29,5
3. n.: zvuk (srv. 14,6); Dt 4,12; Jb 4,16

¹³ Když ho Elijáš uslyšel, zavinul¹ svou tvář ²pláštěm, ³šel a postavil se u vchodu do jeskyně; a hle stal se k němu hlas: Co ty tady,⁴ Elijáši?

1. Ex 3,6v
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. v. 9; [dvojí otázku Elijášovi srv. s trojí otázkou Petrovi (J 21,15—17)]

^{14 1}Odpověděl: ²Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám, a také mně ³usilují o ⁴život, aby mi jej vzali.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Hospodin mu řekl: Jdi, vrať se svou cestou do damašské pustiny. A až tam přijdeš, ¹pomaž² Chazaela za krále nad Aramem,³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 2Kr 8,7nn
3. 15,18

¹⁶ Jehúa,¹ syna Nimšího, ²pomaž za krále nad Izraelem a Elíšu,³ syna Šáfatova z Ábel–mechóly,^{4 5}pomaž za proroka místo sebe.

1. 2Kr 9,5n
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. v. 21; 2Kr 2,1; 3,11
4. [stejně jako Elijáš byl ze Zajordání]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁷ I stane se, že kdo unikne před mečem Chazaelovým,¹ toho usmrtí Jehú, a kdo unikne před mečem Jehúovým, toho² usmrtí Elíša.