reltext

Christianity / Protestantism / Zechariah

Chapter 1

1 V osmém měsíci1 druhého roku vlády Dareia se stalo Hospodinovo slovo k proroku Zacharjášovi,2 synu Berekjáše, syna Idova:

  1. [říjen / listopad r. 520 př. Kr.; srv. Ag 1,1p]
  2. [v textu je ponecháno zažité počeštěné jméno z h. Zekarjáhú, tj. „Pamatoval Hospodin“; srv. poměrně časté h. jméno Zekarjáš (2Kr 14,29; 1Pa 9,21; Neh 8,4; aj.)]

2 Hospodin se velice1 rozhněval2 na vaše otce.

  1. h.: hněvem; v. 15
  2. Dt 1,34; Pl 5,22; srv. 2Pa 36,16!

3 1Řekni jim: ⌈Toto praví Hospodin⌉2 zástupů: Navraťte3 se ke mně, je výrok4 Hospodina zástupů, a vrátím se k vám, praví Hospodin zástupů.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. Ex 4,22p
  3. 7,13; Iz 31,6; Jr 3,14; Mal 3,7
  4. Jr 1,8p

4 Nebuďte jako vaši otcové!1 Když2 je dřívější proroci volali 3slovy: Toto praví Hospodin zástupů: 4Odvraťte5 se od svých zlých cest a od svých zlých činů, neposlouchali a nevěnovali6 mi pozornost, je Hospodinův výrok.

  1. srv. 1Pt 1,18
  2. h.: které (stejnou gram. funkci srv. v.15; Jr 29,19!; Iz 36,6; Ez 16,59; aj.)
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
  5. Jr 25,5
  6. 2Pa 33,10; Neh 9,34; Iz 51,4

5 Kde jsou vaši otcové, a proroci, cožpak budou žít navěky?

6 Avšak má slova a má ustanovení, která jsem přikázal svým otrokům1 prorokům, vaše otce 2dostihla.3 Navrátili se a řekli: Jak měl Hospodin zástupů v úmyslu4 s námi 5naložit6 podle našich cest a našich činů, tak s námi 7naložil.

  1. Jr 7,25
  2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
  3. (podobně obrazně — Dt 28,2.15.45; srv. doslovné Ž 18,38; aj.)
  4. Jr 51,12; Pl 2,17
  5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
  6. 2Kr 10,30; Ez 7,27; 31,11; 39,24
  7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

Jezdec mezi myrtovím

7 Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce, to je v měsíci1 šebatu, ve druhém roce vlády Dareia se stalo Hospodinovo slovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idova:

  1. srv. 1Kr 8,2; Est 2,16

8 Viděl jsem v noci, hle, 1nějaký 2jezdec3 na rudém4 koni, stojí mezi myrtovím5 v hlubině a za ním koně rudí, plaví a bílí.

  1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. [totožný s H. andělem v. 11]
  4. Zj 6,4
  5. srv. Iz 41,19

9 1Zeptal jsem se: Co mají tito znamenat, můj pane?2 Anděl,3 který se mnou mluvil, mi 4odpověděl: Ukážu5 ti, co mají tito znamenat.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Joz 5,14; Da 10,16; 12,18
  3. 2,6; 4,1; 5,5; 6,4n; [anděl sloužící jako prorokův vykladač, odlišný od Hospodina anděla — v. 11]
  4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  5. srv. Jr 24,1; Am 7,1

10 Ten muž, který stál mezi myrtovím, promluvil1 a řekl: To jsou ti, které Hospodin poslal, aby procházeli zemi.

  1. h.: odpověděl

11 Ti odpověděli Hospodinovu andělovi,1 který stál mezi myrtovím, a řekli: 2Prošli jsme zemí a hle, celá země si 3poklidně4 bydlí.

  1. srv. Gn 16,7; Nu 22,22nn; Sd 6,11n; 2Kr 19,35; Ž 34,8; Sk 8,26
  2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. v. 15v; srv. Ez 38,11

12 Hospodinův 1anděl promluvil2 a řekl: Hospodine zástupů, jak dlouho3 nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a s judskými městy, na nichž 4je5 tvé rozhořčení po sedmdesát let?

  1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  2. h.: odpověděl
  3. Ž 6,4!
  4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  5. h.: + toto

13 Hospodin 1andělovi, který se mnou mluvil, odpověděl slova dobrá, slova útěšná.

  1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

14 1Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: Volej:2 Toto praví Hospodin zástupů: 3Horlím4 pro Jeruzalém a pro Sijón velkou horlivostí.5

  1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  2. v. 17; Jr 11,6; Jon 1,6
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. 8,2; 1Kr 19,10; n.: planu žárlivostí; Jl 2,18
  5. 2Kr 19,31; Iz 9,6; 37,32; 63,15

15 Ale převelice1 se hněvám na sebejisté2 národy. Když3 jsem se trochu rozhněval,4 oni napomáhali5 ke zlu.

  1. h.: velmi hněvem; v. 2p
  2. Ž 123,4
  3. h.: který — zde ve významu: když (srv. v. 4p) / neboť (Ž 31,8; Ez 6,11)
  4. Iz 47,6; srv. 2Pa 28,9
  5. 1Kr 1,7; n.: přišli na pomoc

16 Proto takto praví Hospodin: 1Navrátím se do Jeruzaléma se slitováním, zbuduji v něm svůj dům, je výrok Hospodina zástupů, a nad Jeruzalémem bude natažena měřící šňůra.2

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. 2,5v; [zde jako symbol obnovy (Jr 31,39), nikoliv soudu (2Kr 21,13)]

17 Znovu volej: Toto praví Hospodin zástupů: Znovu budou má města1 přetékat dobrem,2 Hospodin znovu potěší3 Sijón, znovu vyvolí4 Jeruzalém.

  1. Iz 44,26; 61,4; Jr 32,43; Am 9,14
  2. n : blahem; Jb 7,7; Kaz 8,12
  3. Iz 51,3; 66,13
  4. 2,16; 3,2; 2Pa 6,6; Ž 132,13; Iz 14,1

Chapter 2

1 Pozvedl1 jsem 2oči a 3vtom jsem uviděl čtyři rohy.4

  1. Dt 3,27p
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  4. [symbol moci (1S 2,1p) — zde utlačující národy (někteří chápou číslovku čtyři obrazně, jiní doslovně ztotožňují s Asýrií, Egyptem, Babylonií a Persií)]

2 1Zeptal jsem se 2anděla, který se mnou mluvil: Co mají tyto věci znamenat? 3Odpověděl mi: To jsou rohy, které rozptýlily4 Judu, Izrael a Jeruzalém.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. 1Kr 14,15; Jr 49,32; Ez 5,10

3 Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře.

4 1Zeptal jsem se: Co 2jdou dělat? 3Odpověděl: Toto jsou rohy, které rozptýlily Judu, takže 4nikdo nepozvedl 5hlavu. Ale tito je přišli vyděsit, aby urazili rohy národů, které pozvedly roh proti judské zemi, aby ji rozptýlily.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Muž s měřicí šňůrou

5 Pozvedl jsem 1oči a 2vtom jsem uviděl muže, který měl v ruce měřicí provaz.3

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  3. 1,16v

6 1Zeptal jsem se: Kam jdeš? 2Odpověděl mi: Změřit Jeruzalém, abych viděl, ⌈jak má být široký a dlouhý.⌉3

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. h.: jako co bude jeho šířka a jako co jeho délka

7 1Vtom 2anděl, který se mnou mluvil, 3vyšel a druhý 4anděl mu 5vyšel naproti

  1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

8 a řekl mu: Běž a pověz tomu mládenci:1 Jeruzalém bude obydlen2 jako ⌈město bez hradeb⌉3 pro množství4 lidí a dobytka v jeho středu.

  1. [zřejmě míněn Zacharjáš; Jr 1,6p]
  2. Jl 4,20
  3. h.: jako v otevřené krajině / na venkově [protože prostor uvnitř hradeb nebude stačit]; Ez 38,11
  4. srv. Iz 49,20

9 A já, je Hospodinův výrok, budu ohnivou1 hradbou2 okolo něj a slávou3 v jeho středu.

  1. Ex 13,21; Neh 9,12; Iz 4,5n
  2. srv. Ž 46,8; Iz 26,1
  3. Ex 40,34; Zj 21,23

10 Běda, běda, utečte1 ze severní2 země, je Hospodinův výrok, neboť3 jsem vás rozehnal4 do5 čtyř nebeských větrů,6 je Hospodinův výrok.

  1. Jr 51,6; srv. Zj 18,4—8
  2. Jr 3,18
  3. n.: ačkoliv
  4. h.: rozházel; n. rozptýlil; Ez 11,16v
  5. h.: podle
  6. [tj. čtyř světových stran]

11 Běda! Zachraň se, Sijóne,1 bydlící u dcery babylonské.

  1. n.: na Sijónu

12 Neboť toto praví Hospodin zástupů -- kvůli1 své slávě mě poslal k národům, které vás plenily: Kdo se dotýká vás, dotýká se zřítelnice2 mého3 oka.

  1. h.: Po; var: , jehož sláva (mě poslala); $
  2. h.: brány oka; Pl 2,18v; Ž 17,8v
  3. dle TQS: jeho

13 Hle, 1zamávám2 proti nim 3rukou a stanou se kořistí4 svých otroků. A poznáte, že mě poslal5 Hospodin zástupů.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. Iz 11,15; 19,16
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. srv. Iz 14,2; 33,1; Abk 2,8
  5. 4,9; 6,15; Jr 1,7; 28,9

14 Výskej1 a raduj se, dcero sijónská, neboť hle, 2přijdu3 a budu přebývat4 ve tvém středu, je Hospodinův výrok.

  1. Sf 3,14
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. n.: přicházím
  4. Lv 26,11; Ez 37,27v; 2K 6,16; Zj 21,3

15 V onen den1 národy2 mnohé se připojí k Hospodinu, budou mým3 lidem, budu4 přebývat ve tvém středu a poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.

  1. 3,10; Iz 2,11
  2. Mi 4,2
  3. LXX a Pš mění na 3. osobu (aby se vyhnuly mluvení o sobě ve třetí osobě); [taková změna osob při vyprávění je však v h. běžná (srv. 3,2; Jr 11,18p)]; 8,8
  4. LXX a Pš mění na 3. osobu (aby se vyhnuly mluvení o sobě ve třetí osobě); [taková změna osob při vyprávění je však v h. běžná (srv. 3,2; Jr 11,18p)]; 8,8

16 Hospodin dostane do dědictví1 Judu jako svůj podíl ve svaté 2zemi a znovu vyvolí3 Jeruzalém.

  1. Dt 32,9; Ž 33,12; 135,4; Jr 10,16
  2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
  3. 1,17

17 Zmlkni1 2před Hospodinem, veškeré 3tělo,4 neboť se dal do pohybu5 ze svého svatého příbytku.6

  1. Abk 2,20; Sf 1,7
  2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
  4. n : tvorstvo; Iz 66,16
  5. srv. Iz 51,9
  6. Mi 1,2v

Chapter 3

1 Potom mi ukázal velekněze Jóšuu1 stojícího2 3před Hospodinovým 4andělem a Satan5 6stál po jeho pravici,7 aby ho obžaloval.8

  1. Ag 1,1; Neh 7,7p
  2. n.: který sloužil (jako kněz); srv. 1Pa 6,18; 2Pa 29,11; Da 1,4n
  3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  5. tj. Žalobce / Protivník (srv. sloveso); 1Pa 21,1p; Zj 12,10
  6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  7. Ž 109,6
  8. srv. Ř 8,33

2 Hospodin1 řekl Satanovi:2 Ať tě napomene Hospodin, Satane! Ať tě napomene3 Hospodin, který vyvolil4 Jeruzalém. Což to není poleno zachráněné z ohně?5

  1. n.: Hospodinův anděl
  2. Jb 1,6
  3. srv. Ž 9,6; Ju 1,9; [opakování pro zdůraznění srv. 4,7; Iz 40,1]
  4. 1,17
  5. Am 4,11!; [Jóšuův otec byl odveden do zajetí (Ag 1,1; 1Pa 5,40n a dědeček popraven Babyloňany (2Kr 25,18—21), ale Jóšua se ze zajetí vrátil]; srv. Ju 1,23

3 Jóšua byl oblečen do špinavých1 šatů, když stál 2před 3andělem.

  1. n.: pokálených /-é; (srv. příbuzný h. výraz pro „lejno / výkal“ v 2Kr 18,27; Dt 23,14); [tímto způsobem byl naprosto diskvalifikován pro kněžskou službu]; srv. 2Pa 30,19; Iz 4,4; 64,6; Fp 3,8
  2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

4 Ten promluvil a řekl těm, kteří stáli1 2před ním: Sundejte z něj ty špinavé3 šaty. A jemu řekl: Pohleď, odňal4 jsem od tebe tvou vinu a 5obléknou6 tě do slavnostních šatů.7

  1. v. 7; [zřejmě míněni andělé]
  2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  3. n.: pokálených /-é; (srv. příbuzný h. výraz pro „lejno / výkal“ v 2Kr 18,27; Dt 23,14); [tímto způsobem byl naprosto diskvalifikován pro kněžskou službu]; srv. 2Pa 30,19; Iz 4,4; 64,6; Fp 3,8
  4. 2S 12,13; 24,10
  5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  6. n.: obléknu
  7. Iz 3,22†

5 A řekl:1 Ať mu vloží na hlavu čistý turban.2 Vložili mu na hlavu čistý turban a oblékli mu šaty, zatímco 3anděl Hospodinův 4stál.

  1. TM: řekl jsem; LXX: –; srv. Vul
  2. Ex 28,36n; 29,6
  3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

6 Potom Hospodinův 1anděl napomínal2 Jóšuu:

  1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  2. n.: dosvědčoval (Jóšuovi); srv. Jr 11,7; Dt 32,46

7 Toto praví Hospodin zástupů: Jestliže budeš chodit po mých cestách a zachovávat můj řád,1 také ty budeš obhajovat2 můj dům3 a střežit4 má nádvoří5 a 6dovolím ti 7přicházet mezi ty, kteří zde stojí.

  1. Lv 18,30
  2. n.: soudit (ve smyslu spravovat)
  3. tj. chrám; 1Pa 28,6
  4. v h. stejné sloveso jako předchozí „zachovávat“
  5. 1Pa 23,28; 2Pa 4,9
  6. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  7. podstatné jméno

8 1Slyš, veleknězi Jóšuo, ty i tvoji druzi,2 kteří sedí 3před tebou, neboť tito muži jsou znamením,4 že 5přivedu svého otroka,6 Výhonek.7

  1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
  2. tj. spolukněží
  3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  4. srv. 1Kr 13,3; 2Pa 32,24; Ez 12,11
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  6. Iz 42,1; 53,11; Fp 2,7
  7. 6,12; Jr 23,5; 33,15!

9 Neboť 1pohleďte na kámen,2 který jsem dal 3před Jóšuu -- na jednom kameni sedm očí.4 Hle, 5vyryji na něm nápis,6 je výrok Hospodina zástupů, a vzdálím vinu7 této země v jediném dni.

  1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  2. Ž 118,22; 1Pt 2,6nn
  3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  4. 4,10
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  6. h.: rytí
  7. Jr 50,20

10 V onen den, je výrok Hospodina zástupů, budete zvát1 2jeden druhého pod révu a pod fíkovník.3

  1. h.: volat; srv. Jb 1,4
  2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  3. 1Kr 5,5; Mi 4,4

Chapter 4

1 Anděl, který se mnou mluvil, mě 1znovu vzbudil,2 jako se budí muž ze 3spánku.4

  1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
  2. [stále v téže noci (1,8)]
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. Gn 28,16; Est 6,1; Jr 31,26

2 1Zeptal se mě: Co vidíš?2 3Odpověděl4 jsem: 5Vidím6 svícen7 celý ze zlata a na jeho 8vrchu nádrž na olej; na něm sedm9 10lamp a sedm nálevek k lampám, které jsou na jeho 11vrchu.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. 5,2; Am 7,8
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. K: 3. os. sg.
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. h.: + a hle
  7. srv. Ex 25,31; 1Pa 28,15; Zj 1,12
  8. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
  9. Zj 4,5
  10. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  11. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

3 U něho jsou dvě olivy,1 jedna napravo od nádrže a druhá2 nalevo.

  1. v. 11; Zj 11,4
  2. h.: jedna; Ex 25,33p

4 Promluvil1 jsem a 2zeptal jsem se 3anděla, který se mnou mluvil: Co mají tyto věci znamenat, můj pane?

  1. h.: Odpověděl
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

5 1Anděl, který se mnou mluvil,2 mi řekl: Nevíš,3 co mají znamenat? 4Odpověděl jsem: Ne vím,5 můj pane.

  1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  2. h.: + odpověděl (a řekl mi)
  3. v. 13; Mk 4,13
  4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  5. Da 2,30; 1K 2,14

6 Promluvil1 a řekl mi: Toto je Hospodinovo slovo k Zerubábelovi:2 Ne silou3 ani mocí,4 ale mým Duchem,5 praví Hospodin zástupů.

  1. h.: Odpověděl
  2. Ag 1,1; 2,4
  3. n.: udatností; [výraz je používán nejčastěji v souvislosti s vojenskou silou (a je jedním z výrazů pro „vojsko“) a spíš výjimečně v přeneseném slova smyslu; srv. Dt 11,4; Joz 1,14; Př 31,10; Abk 3,19]
  4. n.: schopnostmi (srv. Da 1,4); Gn 31,6; Dt 4,37; 8,17n; Sd 16,5; 1S 2,9; Ž 33,16; Iz 40,31; Am 2,14p
  5. volně: (Zerubábel nedokončí obnovu chrámu) ani skrze tělesné ani skrze duševní schopnosti, ale pomocí schopností, které dává Duch (srv. Iz 11,2n)

7 Čím1 jsi, veliká horo?2 3Před Zerubábelem se staneš rovinou.4 Pak vynese nahoru ⌈vrcholový klenák⌉5 za radostného volání ⌈o něm: Jak půvabný,6 jak půvabný!⌉7

  1. h.: Kdo (srv. 1S 18,18; 2S 7,18; Mi 1,15)
  2. [symbol překážek (?vnějšího nepřátelství — Ezd 4,1—5,24 / neochoty lidu — Ag 1,14; 2,1—5) pro stavbu chrámu]; srv. Jr 51,25; Mi 1,4; Mt 21,21; L 3,5; 1K 13,2
  3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  4. srv. Joz 13,17; [tj. budeš srovnána se zemí — odstraněna]
  5. h.: kámen vrcholu / nejvrchnější; srv. úhelný — Ž 118,22v; [poslední kámen stavby představuje její zdárné dovršení]
  6. h.: milost (srv. Př 1,9)
  7. n : : Díky, díky za něj; (opakování pro zdůraznění — 3,2); $

8 Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

9 Zerubábelovy ruce 1položily2 základy tohoto domu a jeho ruce ho dokončí.3 A poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. Ezd 3,8—10; [r. 537/6 př. Kr.]
  3. Ezd 6,14—16; [r. 516]

10 Vždyť kdo pohrdl1 dnem malých věcí, 2bude se radovat, až 3uvidí olovnici4 v Zerubábelově ruce. Těch sedm jsou Hospodinovy oči5 obzírající6 celou zemi.

  1. srv. Neh 4,2—4
  2. pl., množné číslo (plurál)
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. h.: kámen cínu, tj. cínové závaží (srv. Př 11,1; Iz 34,11); Am 7,7.8v
  5. 3,9; Př 15,3; Jr 16,17; Zj 5,6
  6. 2Pa 16,8; srv. Za 1,10

11 Promluvil1 jsem a 2zeptal jsem se ho: Co znamenají ty dvě olivy napravo a nalevo od svícnu?

  1. h.: Odpověděl
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

12 Promluvil1 jsem podruhé a 2zeptal jsem se ho: Co znamenají ty dvě olivové větve,3 ⌈z nichž se vylévá zlato4 5prostřednictvím dvou zlatých 6trubic?⌉7

  1. h.: Odpověděl
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. n.: trsy; h. obvykle: klasy (Rt 2,2)
  4. tj. zlatavý olej
  5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
  6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  7. n.: které jsou u dvou zlatých trubic, z nichž se vylévá zlato; tj. skrze něž teče olej z olivy do nádrže (v. 2)

13 1Zeptal se mě: Nevíš, co znamenají? 2Odpověděl jsem: Ne vím, můj pane.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

14 Řekl: To jsou dva pomazaní,1 kteří stojí2 před ⌈Pánem celé země.⌉3

  1. h.: synové oleje; [ti, kteří byli pomazáni olejem (Ex 29,7; 1S 16,1) — král a velekněz, zde Zerubábel a Jóšua]
  2. n : slouží; Dt 1,38; 1Pa 6,17n
  3. Mi 4,13

Chapter 5

1 Znovu jsem pozvedl 1oči a 2vtom jsem uviděl letící svitek.3

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  3. Jr 36,2; Ez 3,1

2 1Zeptal se mě: Co vidíš? 2Odpověděl jsem: Vidím letící svitek, ⌈dvacet loket dlouhý⌉3 a ⌈deset loket široký.⌉4

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. h.: jehož délka dvacet v loktu; [tj. 9 metrů; srv. 1Kr 6,20]
  4. h.: jehož šířka deset v loktu

3 Řekl mi: To je prokletí,1 které vychází na2 celou zemi. Neboť každý, kdo 3kradl,4 jak je psáno ⌈na jedné straně svitku,⌉5 zůstal6 bez trestu a každý, kdo lživě7 8přísahal,9 jak je psáno na druhé10 straně svitku, zůstal bez trestu.

  1. Dt 29,11; 2Pa 34,24; Neh 10,30; Iz 24,6
  2. h.: na povrch …
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. Ex 20,15; Jr 7,9
  5. h.: z této; (srv. gram. např. 2Pa 9,18n)
  6. n.: + dosud; Př 11,21; 19,5; Jr 25,29
  7. v. 4
  8. participium trpné
  9. srv. 8,17; Ex 20,7; [krádež a lež jsou možná jmenovány jako nejčastější hříchy, zároveň však zástupně (jako porušení přikázání vůči Bohu i lidem) byly přestoupením celého zákona (Jk 2,10)]
  10. [tak jako desky zákona (Ex 32,15) i svitek je popsán z obou stran (srv. Ez 2,9; Zj 5,1)]

4 Vyvedl jsem ho1 však, je výrok Hospodina zástupů, a vstoupí do domu zloděje a do domu toho, kdo lživě přísahá2 v mém jménu. Zůstane v jeho domě a zničí ho i s krovem3 a s 4kamením.

  1. tj. prokletí
  2. Iz 48,1; Jr 5,2; Sf 1,5; Mal 3,5
  3. h.: dřevem; Abk 2,11
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Žena v éfě

5 Anděl, který se mnou mluvil, vyšel a řekl mi: 1Pozvedni 2oči a pohleď, co to vychází.

  1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

6 1Zeptal jsem se: Co je 2to? 3Odpověděl: To je vycházející éfa.4 A řekl: 5To je ⌈jejich oko⌉6 po celé zemi.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. f., ženský rod
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. [objemová míra (srv. Lv 5,11p; 1S 1,24)]; [možná slovní hříčka mezi ’épa (éfa) a ‘apa (letící, v. 1) naznačující souvislost mezi šestým a sedmým viděním]
  5. f., ženský rod
  6. TM énám (jejich oko); LXX a Pš čte jako awonám (jejich vina — srv. v. 8); n : vzhled; [o éfě lze též uvažovat jako o symbolu hrabivosti (Am 8,5; srv. Jr 5,26—28) a „oku“ v souvislosti s idiomem „zlé oko“ — lakomství / lakomec (Př 23,6p!; 28,22)]; $

7 1Vtom se 2zdvihlo olověné víko3 a tam4 uvnitř éfy 5seděla nějaká žena.

  1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  2. participium trpné
  3. [různé významy h. výrazu (talent / bochník) souvisí s tvarem — kulatý]
  4. n.: a to, co bylo vidět,
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

8 Řekl: 1To je ničemnost,2 a hodil ji dovnitř éfy a na 3otvor hodil olověné závaží.4

  1. f., ženský rod
  2. Dt 9,4n; Př 13,6
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. [jiný h. výraz („kámen“), ale přívlastek „olověné“ a určitý člen poukazuje na totožnost s víkem ve v. 7; (srv. výskyt „éfa“ coby „míra“ a „kámen“ coby „závaží“ v Př 20,10)]

9 Pak jsem pozvedl 1oči a 2vtom jsem uviděl 3vycházet dvě ženy. Vítr4 vál do jejich křídel, měly totiž křídla jako čáp,5 a nesly éfu mezi zemí a nebem.

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. srv. vítr jako Boží nástroj — Ž 104,3.4; Jr 51,1; Jon 1,4
  5. Jr 8,7; [možná sl. hříčka mezi chasidá (čáp) a chasíd (zbožný — 1S 2,9)]

10 1Zeptal jsem se 2anděla, který se mnou mluvil: Kam 3odnášejí tu éfu?

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

11 1Odpověděl mi: Aby jí postavily dům v šineárské2 zemi. Až bude připraven, spočine3 tam na 4podstavci.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Gn 11,2; srv. Zj 17 a 18 kp.; [Bůh sám dopraví ničemnost mimo „svoji“ zem, do Babylona — země modlářství a místa první organizované vzpoury lidí proti Bohu]
  3. n.(čteno s LXX): složí ji
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Chapter 6

1 1Znovu jsem pozvedl 2oči a 3vtom jsem uviděl čtyři vozy, jak vyjíždějí mezi dvěma horami. Ty hory byly bronzové.4

  1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  4. h. + hory

2 V prvním voze byli zapřaženi koně rudí,1 ve druhém voze koně černí,2

  1. 1,8; Zj 6,4
  2. Zj 6,5

3 ve třetím voze koně bílí a ve čtvrtém voze koně strakatí, silní.

4 Promluvil1 jsem a 2zeptal jsem se 3anděla, který se mnou mluvil: Co mají tito znamenat, můj pane?

  1. h.: Odpověděl
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

5 1Anděl promluvil2 a řekl mi: To jsou čtyři3 nebeské větry,4 které vycházejí poté, co stály5 před ⌈Pánem celé země.⌉6

  1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  2. h.: Odpověděl
  3. Zj 7,1
  4. Da 7,2; 11,4; n.: duchové
  5. 1Kr 22,19; Da 7,10; L 1,19
  6. 4,14

6 Černí1 koně vyjíždějí do země severní, bílí vyjeli ⌈na západ,⌉2 strakatí vyjeli do země jižní.

  1. h.: Ten vůz, ve kterém byli zapřaženi (černí koně); [překl. se přizpůsobuje následnému slovesu v pl.]
  2. h. na za sebe [při určování sv. stran se tehdy stávalo čelem k východu]; Iz 9,11

7 Silní vyjeli1 a 2chtěli jít a procházet zemí. A on řekl: Jděte a procházejte zemí. A procházeli zemí.

  1. (BHS a další chápou jako vztahující se ke čtvrtému druhu koní, a proto uvažují o vložení: do země východní. To, co je uvedeno v TM, lze také chápat jako přívlastek vztahující se ke všem třem předchozím koním; srv. použití ve v. 3)
  2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499

8 Zavolal na mě a promluvil ke mně: Pohleď, ti, kteří vyjíždějí1 do severní země, ⌈utišili2 můj 3hněv⌉4 v severní zemi.

  1. n.: ()vyjeli
  2. Ez 24,13
  3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
  4. 1,2.15; n.: upokojili mého ducha; (srv. Př 29,11; Kaz 10,4)

Koruna pro velekněze

9 I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

10 1Vezmi od vyhnanců Cheldaje, Tóbijáše a Jedajáše, v tentýž den 2jdi a 3vejdi do domu Jóšijáše, syna Sefanjášova, kam4 přišli z Babylona,

  1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. (h. obvyklé „který“ chápáno jako akuzativ místa — srv. Na 2,12, aj.)

11 1vezmi stříbro a zlato, 2udělej korunu3 a 4vlož ji na hlavu velekněze Jóšuy, syna Jósadakova.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. [h. pl. (srv. v. 14 se slovesem v sg.) označuje různé části jedné koruny]; [nikde jinde v StS není tento výraz pro korunu královskou (srv. 2S 12,30; Zj 19,12) použit jako označení pro korunu (resp. turban — Za 3,5) veleknězovu; podtrhuje to zmocnění velekněze královskou autoritou]
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

12 1Řekni mu: Toto praví Hospodin zástupů: Hle, muž2 3jménem Výhonek,4 vzejde5 ze svého místa a postaví6 Hospodinův chrám.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. srv. J 19,5
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. 3,8; Iz 4,2; [v bezprostředním kontextu se vztahuje na Zerubábela, v konečném naplnění na Pána Ježíše]; [dle Tg, Jeruzalemského talmudu a Midráše začali židé tento verš již brzy chápat jako zaslíbení Mesiáše]
  5. n.: vyroste; (v h. sl. hříčka ke jménu Výhonek — „vyžene“)
  6. Mt 16,18; 26,61; Mk 15,29; 1Pt 2,5

13 On postaví Hospodinův chrám a ponese1 majestát.2 Bude sedět a vládnout3 na svém trůnu4 a bude knězem na svém trůnu; a mezi oběma bude ⌈rada pokoje.⌉5

  1. n : získá
  2. 1Pa 29,25
  3. Iz 9,6
  4. L 1,32
  5. n : pokojný soulad

14 Koruna1 bude Chelemovi,2 Tóbijášovi, Jedajášovi a Chénovi,3 synu Sefanjášovu, ⌈na památku⌉4 v Hospodinově chrámu.

  1. [h. pl. (srv. v. 14 se slovesem v sg.) označuje různé části jedné koruny]; [nikde jinde v StS není tento výraz pro korunu královskou (srv. 2S 12,30; Zj 19,12) použit jako označení pro korunu (resp. turban — Za 3,5) veleknězovu; podtrhuje to zmocnění velekněze královskou autoritou]
  2. srv. v. 10 + Pš: Cheldaj; [srv. podobnou záměnu jmen: Cheled — 1Pa 11,30 a Cheldaj — 1Pa 27,15]
  3. ve v. 10: Jóšijáš [vzhledem k evidentní souvislosti osob a významu jmen lze považovat Chén (Milost) jako přezdívku Jóšijáše (Hospodin dává / uzdravuje)]
  4. n.: jako znamení

15 Ti, kdo jsou zdaleka,1 přijdou a budou stavět2 Hospodinův chrám. A poznáte,3 že mě k vám poslal Hospodin zástupů. To se stane, jestliže 4opravdu 5uposlechnete6 Hospodina, svého Boha.

  1. Iz 60,10
  2. h.: +v (H. chrámě); n.: pomáhat při stavění …
  3. 4,9
  4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  5. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
  6. Dt 28,1; Jr 17,24

Chapter 7

1 Ve1 čtvrtém roce vlády krále Dareia se stalo Hospodinovo slovo k Zacharjášovi čtvrtého dne devátého měsíce,2 tedy kislevu.3

  1. h.: + I stalo se
  2. [7. 12. 518 př. Kr. (dvacet dva měsíců po předchozím vidění)]
  3. Neh 1,1

2 Tehdy Bét–el1 poslal Saresera a Regem–meleka s jeho muži udobřit2 si Hospodinovu tvář

  1. tj. jeho obyvatelé (ve v. 3 navazuje slovo v 1. os. sg. jakožto kolektivum + srv. odpověď ve v. 5)
  2. 8,21n; 1S 13,12; 1Kr 13,6

3 a 1zeptat se kněží, kteří patřili domu Hospodina zástupů, a proroků: Mám2 plakat v pátém měsíci a postit3 se, jako jsem to dělal po mnoho4 let?

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. 1Pa 14,10
  3. h.: zdržovat se / posvěcovat se / oddělovat (od tohoto slsa je odvozeno slovo nazír — Nu 6,5n)
  4. v. 5

4 I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů:

5 Řekni všemu lidu země a kněžím: Když jste se postili1 a 2naříkali3 v pátém a v sedmém měsíci po těchto sedmdesát4 let, 5opravdu jste se postili6 kvůli mně?7

  1. Jr 14,12
  2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  3. Jr 16,5
  4. 1,12
  5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  6. Iz 1,11; 58,5
  7. h.: + ano mně (opakování pro zdůraznění)

6 A když jíte a pijete, což nejíte a ne pijete kvůli sobě?

7 Což toto nebyla slova, která volal Hospodin 1prostřednictvím dřívějších2 proroků, když bezstarostně3 4bydlel Jeruzalém i jeho města okolo něj, a5 tak i Negeb a Šefela?6

  1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
  2. 1,4
  3. Jr 49,31
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  5. h.: + bydlel
  6. Dt 1,7p; Abd 1,19

8 I stalo se Hospodinovo slovo k Zacharjášovi:

9 Toto praví Hospodin zástupů: Suďte pravdivým soudem1 a 2prokazujte 3jeden druhému ⌈milosrdenství a slitování.⌉4

  1. 8,16; Iz 42,3; Ez 18,8
  2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  4. Ž 25,6; Iz 63,7; Jr 16,5; Oz 2,21

10 Neutlačujte1 vdovu ani sirotka, příchozího ani chudého, nevymýšlejte2 v 3srdci zlo 4jeden vůči druhému.

  1. Dt 24,14; Jr 7,6; Mi 2,2; Jk 1,27
  2. 1S 18,25; Est 8,3
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

11 Nechtěli1 věnovat pozornost, 2obrátili3 se vzpurně zády, zacpali4 si 5uši, aby neslyšeli.6

  1. 1S 8,19
  2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  3. Neh 9,29
  4. h.: zatížili; Iz 6,10
  5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  6. Jr 25,4

12 Svá 1srdce2 proměnili v křemen,3 aby neslyšeli zákon a slova, která poslal Hospodin zástupů svým Duchem4 5prostřednictvím dřívějších proroků, a tak na ně od Hospodina zástupů 6dopadlo velké rozhořčení.7

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. Ez 2,4; srv. Mt 13,3
  3. Ez 3,9; Jr 17,1p; srv. Jr 5,3
  4. Neh 9,30; 2Pt 1,21
  5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
  6. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  7. Dt 29,27!; 2Pa 32,25n; Jr 21,5

13 I stalo se, že jako volal, ale neslyšeli, tak budou volat, ale já nebudu slyšet,1 praví Hospodin zástupů.

  1. Iz 1,15; Jr 14,12

14 1Odvál2 jsem je do všech národů, které neznali.3 Země po nich byla zpustošena,4 takže jí nikdo neprochází5 sem ani tam. Tak proměnili výbornou6 zemi v hroznou pustinu.7

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. 3,6; Dt 4,27v; Jr 9,9v
  3. Dt 28,33
  4. 3,6; Iz 33,8
  5. Iz 60,15
  6. Jr 3,19; 12,10
  7. 2,15; Jr 2,15

Chapter 8

1 I stalo se slovo Hospodina zástupů:

2 Toto praví Hospodin zástupů: 1Horlím2 pro Sijón velkou horlivostí a velkým rozlícením 3horlím pro něj.

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. 1,14
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

3 Toto praví Hospodin: 1Vrátím se na Sijón a 2budu přebývat v Jeruzalémě. Jeruzalém3 se bude nazývat městem bezpečným4 a hora Hospodina5 zástupů horou svatou.6

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  3. Jr 3,17
  4. n.: věrným; h.: pravdy; srv. Iz 17,9v; 32,18v; 39,8
  5. Iz 2,3
  6. Iz 65,25; 66,20; Jr 31,23

4 Toto praví Hospodin zástupů: V jeruzalémských ulicích budou znovu1 sedět starci2 a stařeny,3 4každý se svou holí v 5ruce pro ⌈vysoký věk.⌉6

  1. 1,17; 2,16; Jr 31,4n
  2. Iz 65,20; Jr 31,13
  3. jediné použití výrazu ve f. v StS (v protikladu k častému m.)
  4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  6. h.: množství dnů; 1Kr 1,1

5 Ulice města budou plné chlapců a děvčat radujících1 se na jeho ulicích.

  1. Jr 30,19; n.: hrajících si

6 Toto praví Hospodin zástupů: Jestliže to bude nemožné1 v očích ostatku2 tohoto lidu v oněch dnech, bude to nemožné také v mých očích? je výrok Hospodina zástupů.

  1. n.: nesnadné; Gn 18,14; Jr 32,27
  2. Jr 31,7; Mi 2,12; Ag 1,12

7 Toto praví Hospodin zástupů: Hle, 1zachráním2 svůj lid ⌈ze země východní i ze země na západ3 slunce,⌉4

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. Jr 46,27
  3. Joz 1,4; Iz 43,5v
  4. vzhledem k použití na jiných místech (Ž 50,1; 113,3; Mal 1,11) vazba zřejmě vyjadřuje výraz „odevšad“

8 přivedu1 je a budou bydlet v Jeruzalémě. Budou mým lidem2 a já budu jejich Bohem,3 věrně a spravedlivě.

  1. 10,10; Sf 3,20
  2. 2,11
  3. Jr 31,33; Ez 11,20

9 Toto praví Hospodin zástupů: Posilněte1 své ruce, vy, kteří jste v těchto dnech slyšeli2 tato slova z úst proroků, v den, kdy byly položeny3 základy domu Hospodina zástupů, aby byl znovu postaven chrám.

  1. h.: Ať se posilní (vaše ruce); n : Buďte smělí; v. 13; 2S 2,7; Ez 22,14; srv. 2Pa 15,7
  2. vzhledem ke kontextu zde ptc. vyjadřuje děj v minulosti (srv. Dt 4,12)
  3. Ag 2,18! [tedy roku 520 př. Kr.]

10 Neboť 1před oněmi dny nebylo mzdy2 pro člověka ani mzdy pro zvíře nebylo, a ten, kdo vycházel a vcházel, neměl pokoj3 od protivníka, protože jsem poštval4 všechny 5lidi 6jednoho proti druhému.

  1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  2. srv. Ag 2,15—19
  3. 2Pa 15,5
  4. Iz 19,2
  5. sg., jednotné číslo (singulár)
  6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

11 Nyní však nebudu jednat s ostatkem tohoto lidu jako v dřívějších dnech, je výrok Hospodina zástupů.

12 Neboť setbě se bude dařit,1 réva2 vydá 3plody, země vydá 4úrodu5 a nebesa dají 6rosu.7 To všechno dám do vlastnictví ostatku tohoto lidu.

  1. (pro podobný význam h. výrazu pokoj srv. Dt 29,18; Jr 15,5, aj.)
  2. ::Jl 1,7.12; 2,22
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. Lv 26,4
  6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  7. Gn 27,28; Dt 33,13; ::Ag 1,10

13 I stane se, že jako jste byli mezi národy kletbou,1 dome judský a dome izraelský, tak vás zachráním a budete požehnáním.2 Nebojte3 se, posilněte4 své ruce.

  1. Jr 29,18
  2. Gn 12,2; 48,20; Ž 72,17
  3. Iz 35,4; Jl 2,22; Ag 2,5
  4. v. 13p; 1K 16,13

14 Neboť toto praví Hospodin zástupů: Jako jsem měl v úmyslu1 naložit2 s vámi zle, když mě vaši otcové podněcovali3 ke hněvu, praví Hospodin zástupů, a neslitoval4 jsem se,

  1. 1,16; Pl 2,17
  2. Jr 25,29
  3. Dt 9,8.22
  4. Jr 20,16; Ez 24,14; Jon 3,9; n. nelitoval jsem toho; Jr 4,28

15 tak mám 1zase v těchto dnech v úmyslu prokázat Jeruzalému a domu judskému dobro.2 Nebojte se!

  1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
  2. Dt 8,16; 30,5; Joz 24,20; Ez 36,11

16 Toto jsou 1věci, které 2konejte: ⌈Mluvte pravdu3 4každý se svým bližním,⌉5 pravdu a pokojný soud6 vynášejte7 ve svých branách.8

  1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. v. 19; Ž 15,2; Př 12,17
  4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  5. //Ef 4,25; n : Říkejte jeden druhému pravdu; (srv. 2Kr 3,23; Iz 41,6)
  6. tj. právo, které slouží ku pokoji
  7. h.: suďte; 1Kr 3,28
  8. Dt 21,19p

17 1Nikdo ať 2nezamýšlí ve svém srdci zlo3 proti svému bližnímu a nemilujte lživou přísahu,4 neboť toto všechno 5nenávidím,6 je Hospodinův výrok.

  1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  2. pl., množné číslo (plurál)
  3. 7,10; Př 3,29
  4. 5,4
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. Př 6,16—19

18 I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů:

19 Toto praví Hospodin zástupů: Půst1 čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého měsíce 2změním domu judskému v jásot, radost a veselé3 svátky. Proto milujte pravdu a pokoj.

  1. 7,5; [šlo o půsty týkající se připomínky událostí popsaných v 2Kr 25 (prolomení hradeb, spálení chrámu, zabití Gedaljáše a začátek obléhání Jeruzaléma)]
  2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  3. h.: dobré; 1Kr 8,66

20 Toto praví Hospodin zástupů: Znovu se stane, že přijdou1 2národy a obyvatelé mnoha měst --

  1. Iz 2,3; Mi 4,2
  2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

21 obyvatelé jednoho města půjdou do druhého a řeknou: Pojďme, 1vydejme se udobřit2 si Hospodinovu tvář a hledat3 Hospodina zástupů. Já také půjdu.

  1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  2. 7,2; Jr 26,19
  3. 1Pa 16,11; Ž 27,8; Sf 2,3

22 A 1půjdou mnozí 2lidé a mocné národy hledat Hospodina zástupů v Jeruzalémě a udobřit si Hospodinovu tvář.

  1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

23 Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se stane, že deset1 mužů z národů všech jazyků se chytí, ano, chytnou se Judejce2 za cíp3 roucha a řeknou: 4Půjdeme s vámi, protože jsme slyšeli, že je s vámi5 Bůh.

  1. [jeden ze způsobů, jak se v h. naznačuje velký počet — srv. Gn 31,7; 1S 1,8]
  2. Jr 32,12
  3. Dt 22,12
  4. kohorativ
  5. 10,5; Gn 26,28; 39,3; Joz 6,27; 1S 16,18; 1K 14,25

Chapter 9

1 Výnos.12 Hospodinovo slovo je proti zemi Chadraku3 a Damašek4 je místem, kde spočine.5 Vždyť k Hospodinu jsou obráceny6 7oči8 9lidí a všech izraelských kmenů.

  1. Na 1,1; Abk 1,1; Mal 1,1
  2. [vv. 1—8 jsou zřejmě prorockým popisem Božího soudu nad nepřáteli Izraele. Z historie se zdá, že jeho vykonavatelem byl Alexandr Veliký (r. 333 př. Kr.)]
  3. [území na severu (sev. od Chamátu), od Aleppa k Damašku na jihu; HL, známo ovšem z asyrských nápisů]
  4. Jr 49,23p
  5. (podmětem je prav. „slovo“ — srv. 5,4); $
  6. [prav. myšleno, že lidé, zvl. Izraelci, vyhlížejí vysvobození způsobené Hospodinem]; $
  7. sg., jednotné číslo (singulár)
  8. 2Pa 20,12; Ž 25,15; 132,2; 141,8; 145,15
  9. sg., jednotné číslo (singulár)

2 A také Chamát,1 který s ním 2hraničí,3 Týr4 a Sidón, neboť 5je6 příliš moudrý.7

  1. Jr 49,23p; Am 6,2
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. n. + , je místem, kde spočine slovo (tj. kam dopadne soud)
  4. Iz kp. 23; Ez 26,2nn; Am 1,9n
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. LXX: jsou …
  7. [domýšlivá (v. 6; Ez 28,2nn) moudrost je zde asi důvodem k soudu (srv. Jr 9,22)]

3 Týr postavil opevnění1 a navršil stříbra2 jako prachu a zlata jako bláta3 na ulicích.

  1. (h. výraz macór je sl. hříčkou k h. výrazu pro Týr — cór); Joz 19,29v
  2. [bohatství Týru bylo příslovečné — srv. Iz 23,2; Ez 26,12; 27,33; 28,4]
  3. 2S 22,43; Mi 7,10

4 Hle, Panovník si ho podrobí,1 ⌈jeho majetek2 srazí do moře⌉3 a samo bude stráveno ohněm.

  1. [Týr dobyl r. 332 př. Kr. Alexandr V.]
  2. h. chajíl (moc / majetek / vojsko) též možno číst jako chél — pevnost
  3. n.: pobije jeho vojsko na moři

5 Aškalón to uvidí a dostane strach, Gaza se bude hrozně třást i Ekrón, neboť 1zklame2 jeho naděje.3 Z Gazy zmizí král a Aškalón nebude obydlen.

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. Jr 2,36
  3. Iz 20,5n

6 V Ašdódu 1budou bydlet potomci2 ze smilstva, vyhladím pýchu3 Pelištejců.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. h. sg. brán jako kolekt.; [tj. pouze lidé z opovrhované třídy]; Dt 23,3
  3. Jr 13,9; Sf 2,10

7 Odstraním jeho krev1 z jeho úst a jeho ohavnosti2 z jeho zubů. Ten, kdo zůstane, bude také patřit jeho Bohu, stane se v Judsku náčelníkem3 a Ekrón bude jako Jebúsejec.4

  1. [z pohanských obětí, které přinesl]
  2. [zřejmě obřadně nečisté jídlo (srv. Iz 66,3)]
  3. srv. 1Pa 1,51nn; n.: kmenem
  4. [pův. obyvatelé Jeruzaléma (Sd 1,21; 1Pa 11,4), kteří se asimilovali (2S 24,16—24); to se stane i s ostatkem Pelištejců]

8 Utábořím se ve svém domě jako stráž1 před tím, kdo by chtěl 2procházet sem a tam. 3Utlačovatel již přes ně nebude procházet, neboť nyní jsem to viděl na vlastní4 oči.

  1. HL micaba je odvozeno asi od nácáb (pevně stát); n.: proti vojsku; [Alexandr V. ušetřil Jeruzalém]
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. h.: své; Dt 3,27!

9 Velice jásej,1 dcero sijónská, hlahol,2 dcero jeruzalémská! Hle, 3přichází k tobě tvůj král.4 Je spravedlivý5 a vítězný.6 Pokorný,7 jede na oslu,8 na hříběti,9 osličím 10mláděti.11

  1. 1Pa 16,31; Jl 2,21; Abk 3,18
  2. Iz 44,23; Sf 3,14
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. Sf 3,15!
  5. [h. výraz zde může vyjadřovat to, že splňuje jistá kritéria — zde podmínky pro mesiášského krále (Iz 9,5n; 11,4; Jr 23,5n; 33,15n)]
  6. n.: zachraňující; (srv. „záchrana“ ve smyslu „vítězství“ — 1S 14,45; 2Pa 20,17; Abk 3,8)
  7. Iz 53,2n; Mt 11,29
  8. [V protikladu ke koni (v. 10) zvíře symbolizující pokoj. Dříve nežli se stal dopravním prostředkem králů kůň, byl jím osel (2S 16,2; srv. Sd 10,4; 12,14; 2S 18,9).]
  9. (výraz označuje samce od osla)
  10. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
  11. //Mt 21,5; J 12,15

10 Vyhladím 1vozy z Efrajima a 2koně z Jeruzaléma, válečné 3luky4 5budou zničeny. Vyhlásí pokoj národům a jeho vláda bude od moře k moři,6 od Řeky7 až do končin8 země.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. Oz 1,5; 2,20
  5. sg., jednotné číslo (singulár)
  6. Mi 7,12
  7. tj. Eufratu; Gn 15,18; Dt 1,7; Ž 72,8
  8. 1S 2,10; Iz 45,22; Mi 5,3

11 Navíc, co se tebe týče, ⌈pro krev1 smlouvy s tebou,⌉2 3propustím tvé vězně4 z cisterny,5 ve které není voda.

  1. Ex 24,8; Mt 26,28; He 10,29
  2. h.: v krvi tvé smlouvy
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. Iz 51,14; L 4,18
  5. n. jámy (zde ve smyslu žalář — srv. Iz 24,22; Jr 37,16)

12 Navraťte se ⌈do pevnosti,⌉1 ⌈vězňové mající naději.⌉2 Dnes také oznamuji: Dvojnásobně ti odplatím.3

  1. var. v zástupech
  2. h.: vězňové naděje
  3. 1S 26,23; 2S 22,21; Jr 16,18

13 Neboť jsem napjal1 Judu jako luk a naplnil jsem jej Efrajimem jako šípy. Zamávám tvými syny, Sijóne, nad tvými syny, Jávane,2 a proměním3 tě v hrdinův meč.

  1. srv. Ž 7,13; Pl 2,4
  2. tj. Řecko; Gn 10,2p; Ez 27,13
  3. Mi 4,13

14 Ukáže se nad nimi1 Hospodin, jeho šíp 2vyrazí jako blesk.3 4Panovník Hospodin zatroubí na beraní roh, 5vytáhne v jižních vichřicích.6

  1. tj. Izraelci
  2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
  3. Ž 18,15
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
  6. Jr 23,19

15 Hospodin zástupů ⌈jim bude štítem a⌉1 oni budou jíst a pošlapou ⌈praky na vrhání kamenů.⌉2 Budou pít a 3burácet4 jako po vínu, budou plní jako obětní miska,5 jako rohy oltáře.

  1. h.: bude na nich ležet / je přikrývat k ochraně [od tohoto slovesa (gánan) je odvozen h. výraz pro štít (magen) i zahradu (gan)]; srv. Ž 3,4
  2. h.: kameny praku; 2Pa 26,14
  3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  4. LXX: jejich krev
  5. 1Kr 7,40; Am 6,6

16 Hospodin, jejich Bůh, je zachrání1 v onen den jako ovce svého lidu. Budou jako draho kamy v koruně, budou zářit v2 jeho3 4zemi.

  1. 3,19; 8,13; 10,6; 12,7; 1S 4,3!; Ez 34,22
  2. Dt 5,16p
  3. tj. Boží; [Izrael je tou zemí a Izraelci drahokamy]
  4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

17 Neboť jaká je jeho dobrota a jaká jeho krása! Obilí dá vzrůst mládencům a nové víno pannám.

Chapter 10

1 Od Hospodina žádejte1 déšť v čase jarního2 deště. Hospodin působí3 bouřky4 a dá5 jim6 silný7 déšť a 8každému zeleň na poli.

  1. 1Kr 3,5; Ž 122,6; Jk 1,5
  2. Dt 11,14p; Jr 5,24; Jl 2,23p
  3. Jr 10,13
  4. n.: hromy; Jb 28,26
  5. 1Kr 17,14; ::Am 4,7
  6. (někteří opravují na): vám
  7. h. zde spojuje dva výrazy pro déšť
  8. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

2 Vždyť domácí bůžci1 mluvili marnost,2 3věštci4 viděli klam,5 6mluví klamné sny, 7utěšují nicotnostmi.8 Proto 9putují jako ovce, 10krčí se, protože nemají 11pastýře.

  1. 1S 15,23; 2Kr 23,24; Oz 3,4
  2. n.: nepravost
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. Dt 18,10; Jr 27,9
  5. Iz 9,14; Jr 14,14
  6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  8. n.: marně
  9. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  10. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  11. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

3 Můj hněv1 vzplál proti pastýřům,2 navštívím3 s trestem vůdce4 stáda. Neboť Hospodin zástupů 5navštíví6 své stádo, dům judský, a promění je v svého nádherného koně do boje.

  1. 2Pa 25,15; Oz 8,5
  2. Jr 2,8; Ez 34,2; Na 3,18
  3. Sf 1,8
  4. h.: kozly; srv. Iz 14,9; Ez 39,18
  5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  6. (v protikladu k předchozímu zde v pozitivním smyslu — postará se; srv. Jr 29,10, aj.)

4 Z něho1 vzejde úhelný kámen,2 z něho vzejde kolík,3 z něho vzejde válečný luk,4 z něho 5vzejde i každý nadřízený.6

  1. [vztaženo na Judu (proto lze kolektivně také: Z nich, tj. Judejců); jiní chápou ve vztahu k Hospodinu — potom: Od něho pochází]
  2. Iz 28,16; n.: vůdce (Sd 20,2)
  3. [ve smyslu: opora, resp. symbol stability; srv. Iz 22,23n]
  4. 9,10; Oz 1,5; [symbol účinné vůdčí moci]
  5. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
  6. n.: vládce; [obvykle užíváno v negat. významu: utlačovatel; zde a Iz 60,17 pozitivně]

5 A budou jako hrdinové 1šlapat v boji bláto2 na ulicích. Budou bojovat, protože Hospodin bude s nimi,3 a zahanbí 4jezdce na koních.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. n.: nepřátele do bláta; Mi 7,10
  3. 8,23
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

6 Povýším1 dům judský a dům Josefův2 zachráním,3 přivedu4 je zpět, protože jsem se nad nimi slitoval. Budou, jako bych je neodvrhl, neboť já5 jsem Hospodin, jejich Bůh, a odpovím6 jim.

  1. n.: Posilním
  2. (místo obvyklého jména Izrael; srv. 2S 19,21; Am 5,6; 6,6; Abd 1,18)
  3. 8,13; 9,16; Oz 1,7
  4. Jr 12,15; 42,12
  5. Pl 2,7; 3,31
  6. ::Mi 3,4

7 1Efrajimci budou jako hrdina a jejich srdce se bude radovat jako po vínu.2 Jejich synové to uvidí, budou se radovat a jejich srdce bude jásat3 v Hospodinu.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. 9,15; Ž 104,15
  3. Abk 3,18

8 Hvízdnu1 na ně a shromáždím je, neboť jsem je vykoupil,2 a bude jich tak mnoho, jako jich bývalo.3

  1. n : svolám je hvízdnutím; Iz 5,26; 7,18
  2. Neh 1,10; Oz 7,13
  3. Jr 30,20; Ez 36,11

9 Ačkoliv jsem je zasel mezi 1národy, na vzdálených místech si na mě vzpomenou,2 ⌈budou žít se svými syny⌉3 a navrátí se.

  1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  2. ::Sd 8,34; Ez 6,9
  3. h.: nechají na živu své syny, tj. vychovají je

10 Přivedu je zpět z egyptské země, shromáždím je z Asýrie a uvedu je do země gileádské a na Libanon, ale nebude jim to místo1 stačit.

  1. n.: nenajde se pro ně místo; Joz 17,16

11 ⌈Soužení projde mořem⌉1 a bude bít do mořských vln a všechny hlubiny2 Nilu vyschnou. Pýcha Asýrie bude svržena a žezlo Egypta zmizí.

  1. n.: On projde mořem soužení; Iz 11,15
  2. Iz 51,10v

12 Povýším je v Hospodinu a v jeho jménu budou chodit,1 je Hospodinův výrok.

  1. n : žít; [sloveso obvykle znamená: chodit sem tam / procházet (6,7), ale srv. 1S 25,15]

Chapter 11

1 Otevři1 svá vrata, Libanone, oheň ať stráví tvé cedry.2

  1. [vv. 1—3 bývají vykládány dvojím způsobem: a) doslovněji jako popis zničení Izraele (částečně naplněné ničením a nadvládou Římanů), b) zcela obrazně, jako vyjádření zničení moci a pýchy národů představovaných třemi stromy]
  2. Ez 31,3

2 Naříkej, cypřiši,1 neboť padl cedr,2 vznešené stromy jsou zničeny. Naříkejte, bášanské3 duby, neboť klesl nepřístupný les.

  1. 2Kr 19,23; Iz 14,8
  2. Ž 29,5; Ez 17,3; Am 2,9
  3. Iz 2,13

3 Slyš!1 Nářek 2pastýřů, neboť 3byly zničeny jejich 4pastviny.5 6Slyš! Řev mladých lvů, neboť byla zničena jordánská houština.7

  1. Jr 8,19; Sf 1,14
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. h.: nádhera (chápáno tak, že „nádherou“ pastýřů jsou krásné pastviny, podobně jako následující: „pýchou“ Jordánu jsou houštiny, útulek lvů); $
  6. podstatné jméno
  7. Jr 49,19

Dva pastýři

4 Toto praví Hospodin, můj Bůh: Pas ovce určené na zabití.1

  1. Ž 44,23

5 Ti, kdo je kupují, je 1zabíjejí a 2nenesou vinu,3 ti, kdo je prodávají, 4řeknou: Požehnaný je Hospodin, zbohatl5 jsem, a jejich 6pastýři s nimi 7nemají soucit.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. Jr 50,7
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. Oz 12,9
  6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

6 Nebudu již tedy mít soucit1 s obyvateli země, je Hospodinův výrok. Hle, 2ponechám 3každého člověka v ruce4 jeho bližního a v ruce jeho krále. Ti rozbijí5 zemi a já nikoho z jejich ruky nevysvobodím.

  1. Jr 13,14; Pl 2,21
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  4. 14,13; srv. Mi 7,2—6
  5. n.: rozdrtí; srv. 2Pa 34,7

7 Pásl jsem ovce určené na zabití, ⌈nejubožejší z ovcí.⌉1 Vzal jsem si dvě hole. Jednu jsem nazval Laskavost,2 druhou3 jsem nazval 4Svornost5 a pásl jsem ovce.

  1. LXX: pro obchodníky s ovcemi
  2. v. 10; n.: Vlídnost (Ž 27,4)
  3. h.: jednu; Ex 25,33p
  4. pl., množné číslo (plurál)
  5. v. 11†

8 Vyhladil jsem tři 1pastýře v jednom měsíci, ⌈byl jsem s nimi netrpělivý⌉2 a také ⌈oni si protivili⌉3 mě.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. h.: má duše s nimi byla netrpělivá; srv. Nu 21,4; ::Mi 2,7
  3. h.: jejich duše si protivila

9 Řekl jsem: Nebudu vás pást. Ta, která má zemřít, ať zemře,1 a ta, která má být vyhlazena, ať je vyhlazena a ty, které zůstanou, ať sežerou maso2 jedna druhé.

  1. srv. Jr 15,2
  2. Jr 19,9

10 Vzal jsem 1hůl Laskavost a zlomil2 jsem ji, abych zrušil3 svou smlouvu, kterou jsem 4uzavřel se všemi 5národy.

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. h.: usekl (Pl 2,3)
  3. srv. Sd 2,1; Jr 33,20n
  4. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
  5. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

11 V onen den byla zrušena a nejubožejší z ovcí, co mě pozorovaly, tak poznaly, že to je Hospodinovo slovo.

12 Řekl jsem jim: Jestliže se vám to líbí,1 dejte mi mzdu, jestliže nikoli, upusťte od toho. Odvážili mi mzdu třicet šekelů stříbra.2

  1. h.: je to dobré ve vašich očích
  2. [náhrada za otroka mezi Izraelci v tehdejších dobách (Ex 21,32), jinak cca dvou a půl roční mzda dělníka; zde je však obrazem směšné částky]; Mt 26,15

13 Hospodin mi řekl: Hoď to hrnčířovi,1 tu ⌈skvělou cenu,⌉2 jíž mě ocenili.3 Vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem to v Hospodinově domě hrnčířovi.4

  1. Pš: do pokladnice (Mt 27,5n); [význam může souviset s nám neznámým idiomem pro vyjádření opovržení anebo prorocky souviset s hrnčířovým polem (Mt 27,7); $]
  2. h.: nádheru cennosti / ocenění; [míněno ironicky]
  3. h.: jsem byl od nich zvážen (srv. 2Kr 1,13)
  4. Pš: do pokladnice (Mt 27,5n); [význam může souviset s nám neznámým idiomem pro vyjádření opovržení anebo prorocky souviset s hrnčířovým polem (Mt 27,7); $]

14 Pak jsem zlomil druhou 1hůl, 2Svornost, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. pl., množné číslo (plurál)

15 Hospodin mi dále řekl: Vezmi si ještě výstroj hloupého1 2pastýře.

  1. Jr 4,22
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

16 Neboť hle, 1dám v zemi povstat 2pastýři, který se nebude starat3 o hynoucí, zatoulanou nebude hledat, polámanou4 nebude léčit, o zdravou5 nebude pečovat, ale bude jíst maso z tučných a jejich paznehty strhne.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. Jr 23,2
  4. Ez 34,4
  5. h.: stojící

17 Běda1 mému ničemnému 2pastýři, který opouští ovce! Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku! Jeho paže 3zcela uschne a jeho pravé4 oko 5jistě zeslábne.6

  1. 2,10n
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  4. 1S 11,2
  5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  6. ::Dt 34,7

Chapter 12

1 Výnos.1 Hospodinovo slovo o Izraeli, výrok Hospodina, který 2roztáhl3 nebesa, 4založil5 zemi a 6vytvořil7 ducha8 člověka v jeho nitru:

  1. 9,1
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. Iz 42,5; 51,13
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  5. Ž 102,26; He 1,10
  6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  7. Gn 2,7; [tři výrazy mohou vyjadřovat naprostou Boží svrchovanost — vysoko, hluboko i uvnitř, resp. svět neviditelný, viditelný a duchovní]
  8. Iz 57,16

2 Hle, 1učiním Jeruzalém opojnou číší2 pro všechny okolní 3národy. I na Judsko 4dojde při obléhání Jeruzaléma.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. srv. Ž 75,9v; Iz 51,22n; Jr 25,15v; Abk 2,16v
  3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

3 ⌈I stane se v onen den,⌉1 že učiním Jeruzalém vzpěračským kamenem2 pro všechny 3národy. Všichni, kdo jej 4budou zvedat, se 5velmi zraní a všechny národy země se proti němu shromáždí.

  1. v. 9; 13,2.4; 14,6.8.13; Iz 7,18p
  2. [kámen, na kterém mládenci cvičili sílu]; srv. Da 2,34; Mt 21,44
  3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

4 V onen den, je Hospodinův výrok, raním každého koně pomateností a jeho 1jezdce šílenstvím. Na dům judský ⌈otevřu své oči,⌉2 ale všechny 3koně 4národů raním slepotou.5

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. [za účelem ochrany a péče]; Iz 37,17; Jb 14,3; srv. Ž 32,8; 33,18
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  5. Dt 28,28!; 2Kr 6,18v

5 Judští náčelníci1 si v srdci2 řeknou: Obyvatelé Jeruzaléma jsou mojí 3posilou skrze Hospodina zástupů, svého Boha.

  1. 9,7
  2. Sf 1,12!
  3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

6 V onen den učiním judské náčelníky kotlíkem s ohněm na dřevě a ohnivou pochodní mezi snopy. Stráví všechny okolní 1národy napravo i nalevo a obyvatelé Jeruzaléma 2budou znovu pobývat na svém místě v Jeruzalémě.

  1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  2. sg., jednotné číslo (singulár)

7 Hospodin nejprve zachrání judské stany,1 aby sláva2 domu Davidova3 a sláva obyvatel Jeruzaléma nebyla větší než Judova.

  1. Jr 30,18
  2. Jr 33,9
  3. Am 9,11

8 V onen den bude Hospodin štítem1 pro obyvatele Jeruzaléma a stane se v onen den, že klopýtající2 mezi nimi bude jako David3 a dům Davidův bude 4před nimi jako Bůh,5 jako Hospodinův anděl.6

  1. 9,15; Jl 4,16v
  2. 1S 2,4
  3. [tj. nejslabší bude jako velký hrdina]; Lv 26,8
  4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  5. srv. Ex 4,16; 7,1
  6. Ex 14,19; 33,2

9 I stane se v onen den, že budu 1chtít vyhladit všechny národy, které 2přitáhnou proti Jeruzalému.

  1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

10 Vyleji1 na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb.2 Pohledí na3 mě, toho, kterého probodli,4 a budou ho oplakávat jako se 5kvílí6 nad jedináčkem,7 budou nad ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným.8

  1. Ez 39,29; Jl 3,1
  2. Jr 31,9
  3. n.: k … (ovšem srv. Iz 51,1n.6)
  4. srv. 13,3; Ž 22,16; //J 19,37; Zj 1,7
  5. podstatné jméno
  6. v. 11; Mi 1,8
  7. Jr 6,26; Am 8,10
  8. Ex 11,5n

11 V onen den bude veliké kvílení v Jeruzalémě jako bylo kvílení v Hadad–Rimón na pláni u Megida.1

  1. TM: Megidón; [na pláni u Megida padl r. 609 př. Kr. oblíbený král Jošijáš (2Pa 35,22); Sd 5,19p]

12 Země bude naříkat, ⌈každá čeleď⌉1 zvlášť: Čeleď domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď domu Nátanova2 zvlášť a jejich ženy zvlášť,

  1. h.: čeledi čeledi
  2. [asi míněn syn Davidův — 2S 5,14]

13 čeleď domu Léviho zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď Šimeího1 zvlášť a jejich ženy zvlášť,

  1. [asi míněn vnuk Lévího — Nu 3,17n.21]

14 všechny čeledi, které 1zůstaly, ⌈každá čeleď⌉2 zvlášť a jejich ženy zvlášť.

  1. participium trpné
  2. h.: čeledi čeledi

Chapter 13

1 V onen den bude pro dům Davidův a pro obyvatele Jeruzaléma otevřen pramen1 k očištění od hříchu2 a nečistoty.3

  1. Př 14,27; Jr 2,13
  2. Nu 19,17; Ž 51,4; Iz 1,19; J 1,29
  3. Pl 1,8.17; Ez 7,20

2 ⌈I stane se v onen den,⌉1 je výrok Hospodina zástupů, že vyhladím2 ze země jména modlářských zpodobenin3 a nebudou již připomínány.4 Také proroky5 a ducha6 nečistoty7 odstraním8 ze země.

  1. 12,3; Iz 7,18p
  2. 9,10
  3. Oz 14,9; Mi 1,7
  4. Ex 23,13; Oz 2,19
  5. Jr 23,14; Mt 24,4n; 2Te 2,2nn
  6. Oz 4,12
  7. Ez 22,15; 36,29
  8. h.: způsobím, že budou vzaty; 2Pa 15,8

3 I stane se, když bude ještě 1někdo prorokovat, že mu jeho otec a 2matka, kteří ho zrodili, řeknou: Nezůstaneš naživu, protože jsi mluvil klam v Hospodinově jménu!3 A jeho otec a 4matka, kteří ho zrodili, jej probodnou,5 když bude prorokovat.

  1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. Dt 18,20; Jr 23,25
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. Dt 13,6—11

4 I stane se v onen den, že se budou proroci stydět,1 2každý za své vidění,3 když prorokovali, a nebudou již oblékat chlupatý4 plášť, aby klamali.

  1. Mi 3,7; Sf 3,11
  2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  3. n.: + které měli,
  4. srv. 2Kr 1,8p

5 A každý řekne: Nejsem prorok. Jsem rolník.1 Kdosi2 si mě koupil v mém mládí.

  1. h.: dělník („muž pracující“) země; Gn 4,2
  2. h.: člověk

6 A 1zeptá–li se ho někdo: A co ty rány2 na prsou,3 on 4odpoví: Tak jsem byl bit v domě svých přátel.5

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. [tazatel ho zjevně podezírá, že jsou to rány, které si zasazovali falešní proroci (srv. Lv 19,28; 1Kr 18,28)]
  3. h.: mezi tvýma rukama; 2Kr 9,24
  4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  5. ptc.; h.: milých (tj. přátel či rodičů)

7 Probuď se, meči,1 proti mému 2pastýři, proti mému druhu,3 je výrok Hospodina zástupů. Bij 4pastýře a ovce se rozprchnou.5 6Vztáhni7 8ruku proti 9bezvýznamným.

  1. Jr 47,6
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. h.: muži
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  5. //Mt 26,31
  6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  7. Am 1,8
  8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  9. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

8 I stane se v celé zemi, je Hospodinův výrok, že dva 1díly z ní budou vyhlazeny a zahynou a zůstane2 z3 ní třetina.4

  1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
  2. Iz 6,13
  3. n. v
  4. Ez 8,24

9 Tu třetinu provedu ohněm,1 přečistím je jako se čistí2 stříbro, vyzkouším3 je, jako se zkouší zlato. Bude vzývat4 mé jméno a já mu odpovím.5 6Řeknu: Je mým lidem.7 A on řekne: ⌈Hospodine, můj Bože.⌉8

  1. 1K 3,13; 1Pt 1,6; 4,12
  2. Ž 66,10; Iz 48,10; Mal 3,3
  3. Ž 26,2; Jr 6,27; 9,6; 17,10
  4. Gn 12,8; 1Kr 18,24n; Jl 3,5
  5. 10,6; Iz 58,9
  6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  7. 8,8
  8. Oz 2,25!; srv. Ž 13,4; Jon 2,7; n. Hospodin je můj Bůh (Jr 30,22)

Chapter 14

1 Hle, přichází den1 Hospodinův, kdy ve tvém středu bude rozdělena2 ⌈tvá kořist.⌉3

  1. Iz 13,6; Jl 2,1
  2. Iz 33,23
  3. n.: kořist vzatá od tebe; [osloven je Jeruzalém]

2 Shromáždím1 všechny národy k Jeruzalému do boje. Město bude dobyto, domy budou vypleněny a ženy zneuctěny.2 Polovina města 3odejde do vyhnanství, ale zbytek lidu z města vyhlazen4 nebude.

  1. 12,2
  2. Iz 13,16
  3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
  4. h.: vyťat; Na 2,1

3 Hospodin 1vytáhne a bude bojovat proti těmto národům, jako 2když bojoval3 v den bitvy.4

  1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
  3. [tak jako kdysi bojoval Hospodin nadpřirozeně pomocí rozdělení moře (srv. Ex 14,14), nyní bude Božím zásahem rozdělena hora (v. 4)]
  4. 2S 7,11

4 V onen den se jeho nohy postaví na Olivové1 hoře, která je východně naproti2 Jeruzalému. Olivová hora se rozštěpí na 3poloviny od východu k západu a vznikne převeliké údolí. Polovina hory ustoupí na sever a 4polovina na jih.

  1. 2S 15,30
  2. 1Kr 11,7
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

5 Budete utíkat údolím mých hor, neboť horské údolí dosáhne k Ásalu.1 Budete utíkat, jako jste utíkali 2před země třesením3 ve dnech judského krále Uzijáše. Tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí4 s ním.5

  1. [neznáme místo; podle Cyrila Jeruzalémského (315—386) vesnice na vých. konci onoho údolí, zničená Římany po dobytí Jeruzaléma v r. 70]
  2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  3. Am 1,1p
  4. [prav. andělé; Mt 16,27; 25,31; 1Te 3,13; Zj 19,14]
  5. dle LXX; TM: s tebou

6 ⌈I stane se v onen den,⌉1 že nebude světlo,2 ⌈hvězdy pohasnou.⌉3

  1. 12,3; Iz 7,18p
  2. Iz 13,10; Jr 4,23; Ez 32,7
  3. h.: drahocenná světla zmrznou; $

7 Nastane jediný den, známý jen Hospodinu; nebude den a nebude noc, ale stane se, že ve večerním čase bude světlo.

8 I stane se v onen den, že z Jeruzaléma bude 1vyvěrat2 živá3 voda, polovina jí poteče do moře východního4 a 5polovina do moře západního.6 Tak to bude v létě i v zimě.7

  1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
  2. Ez 47,1—12; Jl 4,18
  3. srv. Gn 26,19; Jr 2,13; J 7,38; Zj 22,1
  4. [tj. Mrtvého moře]; Jl 2,20
  5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  6. [tj. Středozemního moře]
  7. [v protikladu proti obvyklým dešťům podzimním a jarním, tj. proud vody bude (jako výraz požehnání) stále, nejenom v době dešťů (::v. 17)]

9 Hospodin bude králem1 nad celou zemí. V onen den bude Hospodin jediný2 a jeho jméno3 bude jediné.

  1. Ž 47,8
  2. Dt 6,4
  3. srv. Sk 4,12; Fp 2, 9—11

10 Celá země se promění a bude jako Araba,1 od Geby2 po Rimón3 jižně od Jeruzaléma. Ale Jeruzalém bude vyvýšen4 a zůstane na svém místě5 od brány Benjamínovy6 až po místo brány První, až k bráně Rohové,7 věže Chananeel8 až ke královským lisům.9

  1. Dt 1,1p; Iz 33,9; [tj. jako rovina (v protikladu k vyvýšení Jeruzaléma), resp. pustá]
  2. [tj. celé Judsko od sev. hranic po jižní; srv. 2Kr 23,8p]
  3. Joz 15,32; 19,13
  4. Iz 2,2; Am 9,11
  5. 12,6
  6. Jr 20,2; 38,7; [v SV části hradeb]
  7. [v SZ rohu hradeb; Jr 31,38]
  8. Neh 3,1
  9. [na samém jihu města, takže je zahrnuto celé město]

11 Budou v něm pobývat a klatba již nebude, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.1

  1. Dt 12,10; Jr 23,6; Oz 2,20

12 A toto bude rána,1 kterou Hospodin postihne2 všechny 3národy, jež vytáhly do boje proti Jeruzalému: Jejich4 5tělo bude uhnívat, zatímco 6budou stát na 7nohou, jejich8 oči jim budou zahnívat v důlcích a jejich9 jazyk jim bude zahnívat v ústech.

  1. 1S 4,17; 6,4
  2. 1S 26,10; Iz 19,22
  3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
  4. h.: jeho
  5. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
  6. sg., jednotné číslo (singulár)
  7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  8. h.: jeho
  9. h.: jeho

13 I stane se v onen den, že bude mezi nimi velký zmatek1 od Hospodina. 2Jeden 3uchopí ruku druhého a ruka jednoho bude 4vztažena proti ruce druhého.5

  1. Dt 7,23; 28,20; 1S 5,9.11
  2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  5. 8,10; Sd 7,22; 1S 14,20; 2Pa 20,23; Ez 38,21

14 Také Juda bude bojovat v1 Jeruzalémě. Bude nashromážděn majetek2 všech okolních národů, ⌈velké množství⌉3 zlata, stříbra a oděvů.4

  1. přeložka bét může být chápána jako „proti“ (VUL) anebo „v“ (tak i LXX)
  2. Mi 4,13
  3. zdůraznění velkého množství je na konci h. věty a může být chápáno jako vztahující se pouze k oděvům, ale pravděpodobněji se vztahuje ke všem třem věcem (srv. TNK)
  4. [tři jmenované věci představují válečnou kořist; tak dochází k opaku v. 1]

15 A stejná rána, jako je tato,1 2dopadne na 3koně, 4mezky, 5velbloudy, 6osly a na všechna 7zvířata, která budou v oněch táborech.8

  1. tj. jmenovaná ve v. 12
  2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. sg., jednotné číslo (singulár)
  6. sg., jednotné číslo (singulár)
  7. sg., jednotné číslo (singulár)
  8. n.: vojenských leženích (1S 17,1; aj.)

16 I stane se, že všichni zbývající ze všech národů, jež 1vytáhly proti Jeruzalému, budou rok co rok 2přicházet, aby se klaněli3 králi,4 Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků.5

  1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  3. Gn 24,26; 1S 1,3; Ž 22,28; Iz 66,23; Jr 7,2; 26,2; Sf 2,11
  4. v. 9
  5. Dt 16,13.16; Neh 8,14nn

17 I stane se, když některá z čeledí země 1nepřijde do Jeruzaléma klanět se králi, Hospodinu zástupů, že nebude 2mít déšť.3

  1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  3. Dt 28,22—24; Am 4,7

18 Jestliže egyptská čeleď nevystoupí a 1nepůjde, 2nedopadne na ně ta rána,3 kterou Hospodin postihne národy, jež 4nepřijdou slavit svátek stánků.

  1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
  3. [ale nějaká jiná; to proto, že Egypt není závislý na dešti]; (LXX ruší zápor, který je v TM, u „dopadne“, a tak ztotožňuje ránu nad Egyptem s ránou nad všemi ostatními národy); $
  4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

19 Toto bude trest za hřích Egypta a trest za hřích všech národů, které 1nepřijdou slavit svátek stánků.

  1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

20 V onen den bude na zvoncích 1koní2 napsáno: Svatý Hospodinu3 a hrnce v Hospodinově domě 4budou jako obětní misky 5před oltářem.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. [i kůň, který byl symbolem lidské síly a nedůvěry v Hospodina (9,10; Iz 2,7; Oz 14,4), bude posvěcen — bude odstraněn rozdíl mezi nesvatým a svatým; vše bude svaté pro Hospodina]
  3. n. pro Hospodina; Ex 28,36nn
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

21 I stane se, že každý hrnec1 v Jeruzalémě a v Judsku bude svatý Hospodinu zástupů; všichni ti, kdo obětují, přijdou, vezmou je a budou v nich vařit.2 A v domě Hospodina zástupů již v onen den nebude obchodník.3

  1. 2Pa 4,11; Jr 52,18
  2. [obětní maso]
  3. [který by prodával obřadně čisté hrnce, protože obyčejné hrnce z domácnosti budou svaté]; pro h. výraz kenaanec srv. Jb 40,30; Př 31,24