¹ Neukvapuj¹ se v ²řeči a tvé srdce³ ať nepospíchá vynést slovo ⁴před Bohem,⁵ protože Bůh je na nebesích⁶ a ty na zemi; proto ať jsou tvá slova nemnohá.⁷

1. 7,9
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Př 15,28; Jb 8,10; Ž 19,15; Iz 59,13
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Př 20,25; Mk 6,23
6. Dt 4,39; Ž 115,3
7. Mt 6,7; Jk 1,19

² Neboť s mnohým plahočením^{1 2}přichází sen a ⌈hlas hlupáka s mnohými slovy.⌉³

1. 1,13; zde n : … starostmi
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 10,14; Př 10,18n

³ Jakmile učiníš¹ slib Bohu, neváhej ho splnit,² protože nemá zalíbení v hlupácích.³ Co slíbíš, to splň.⁴

1. h.: slíbíš; Dt 23,22; Sd 11,30
2. h.: uspokojit; Dt 23,22
3. [V Písmu je hlupákem ne ten, kdo má malou inteligenci, ale ten, kdo se odmítá poučit.]
4. Nu 30,3—5; Dt 23,22—24; 1S 1,11; Ž 50,14; 66,13n; 76,12

⁴ Je lepší, když neslíbíš, než když slíbíš a nesplníš.¹

1. Př 20,25; Mt 21,28—31; Sk 5,4

^{5 1}Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé ²tělo ke hříchu, a neříkej v ³přítomnosti ⁴anděla,⁵ že to bylo nedopatření.^{6 7}Proč se má Bůh ⁸hněvat na to, co říkáš,⁹ a ¹⁰zničit dílo tvých rukou?

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
5. LXX: Boha; [Vezmeme–li v úvahu Mal 2,7, může být tím „andělem“ (tradiční rabínský výklad poukazoval na anděla, který dohlížel na chrám) či „poslem“ Božím kněz (ten dle Lv 27,14n zaznamenával sliby Izraelitů). Ale viz i 1K 11,10.]
6. n.: omyl (10,5; Lv 5,18; Nu 15,24n); tj. neúmyslný hřích
7. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. h.: tvůj hlas
10. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁶ Vždyť při množství snů se ¹množí i marnosti a ²řeči. ⌈Ty se však³ boj Boha.⌉⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. h.: vždyť
4. 12,13

⁷ Uvidíš–li v provincii útlak¹ chudého a znásilnění² ⌈práva a spravedlnosti,⌉³ nebuď tou zvůlí⁴ ohromený.⁵ Vždyť vysoce⁶ postavený střeží jiného vysoce postaveného a nad nimi jsou ještě výše postavení.⁷

1. 7,7; Ž 73,8; Jr 6,6; srv. Kaz 4,1
2. h.: loupení (tj. nepatřičné nakládání s právem tak jako zloděj činí násilí s majetkem oběti)
3. 3,16
4. obvykle užíváno v kladném smyslu: přání / zalíbení
5. [Podobně jako Ježíš, který „věděl, co je v člověku“ (J 2,25), ani Šalomoun neměl iluze či utopistické představy.]
6. h. vysoký; srv. Jr 5,5p: velký
7. Ex 23,6

⁸ Ale přes to všechno je země užitečná; polem^{1 2}je obsloužen i král.³

1. h.: pro pole
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. [Srv. Am 7,1, kde se mluví o „královském podílu“ z úrody.]

⁹ Kdo miluje stříbro,¹ stříbra se nenasytí a kdo miluje bohatství,² ne nasytí se výnosem.³ Také toto je marnost.

1. Př 28,22; L 12,15; 1Tm 6,10; n : peníze
2. h.: množství (1Pa 29,16; Ž 37,16) / dav
3. [Tj. nevynáší mu to tolik, aby ho to uspokojovalo.]; Př 8,19; 10,16; 18,20

¹⁰ Když se rozmnožil blahobyt, byli i mnozí, kteří jej požírali. Jaký prospěch z toho měl jeho ¹vlastník, než jen pohled svých očí?

1. pl., množné číslo (plurál)

¹¹ Sladký spánek¹ má ten, kdo pracuje, ať bude jíst málo nebo mnoho. Hojnost nedopřává bohatému, aby se vyspal.

1. Př 3,24; Jr 31,26

¹² Je bolestné zlo, které jsem viděl pod sluncem: Bohatství uchované pro jeho ¹vlastníka je mu ke zlému.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 6,1n; Mt 19,22

¹³ Ono bohatství přišlo vniveč při zlém plahočení.¹ Zplodil syna a nemá v ruce nic.²

1. 1,13; zde možno také chápat specificky jako: zlé události, tj. neštěstí
2. n : nemá mu co dát

¹⁴ Jak vyšel z lůna své matky, tak se nahý vrátí, aby ¹odešel tak, jak přišel. Ze své námahy si neodnese nic, co ⌈by si vzal s sebou.⌉²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: přivede do své ruky; Jb 1,21, Ž 49,18; 1Tm 6,7

¹⁵ I to je také bolestné zlo: Jak¹ kdo přišel, tak ²odejde.³ Jaký užitek⁴ bude mít z toho, že ⁵se namáhá pro ⁶vítr?

1. h.: + zcela
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Jb 1,21
4. 1,3
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁶ K tomu ještě po všechny své dny^{1 2}jí³ ve tmě, s mnohým ⁴hněváním, ⁵nemocí a rozhořčením.

1. n : celý svůj život; 2,23
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Ž 127,2
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Hle, co jsem já viděl dobrého: Jak krásné je ⌈jíst a pít⌉¹ a užívat blaho při vší své námaze, kterou se člověk ²namáhá pod sluncem v počtu dnů svého života, které mu Bůh dal, neboť to je jeho podíl.³

1. 2,24; 3,13
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 2,10; 3,22; 9,7; 1Tm 6,17

¹⁸ ⌈Když nějakému člověku dal Bůh bohatství a poklady⌉¹ a také mu dovolil z toho jíst, brát² svůj podíl³ a ⌈radovat se ze své námahy;⌉⁴ je to Boží dar.⁵

1. 6,2
2. h.: nést
3. 9,9
4. 2,10.24
5. 3,13

¹⁹ Nebude totiž ¹příliš vzpomínat na dny svého života, protože Bůh zaměstnává² jeho srdce radostí.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. h.: odpovídá
3. h.: ho Bůh zaměstnává radostí jeho srdce