¹ Slova kazatele,¹ syna Davidova, krále² v Jeruzalémě.

1. h.: shromažďovatele; [Příbuzné se slovem shromáždění, tedy „ten, kdo svolává nebo vede shromáždění“, kazatel či učitel.]; 1,2.12; 7,27; 12,8—10; Ex 35,1; Dt 4,10; 31,12.28; Lv 8,3; Nu 1,18; 8,9; 10,7; 16,19; 20,8.10
2. LXX: + Izraele; 1,12

² Marnost¹ všech marností, řekl kazatel, marnost všech marností, všechno je to marnost.²

1. n.: vánek / mámení / přelud / pomíjivost / nicotnost; 12,8; [Toto klíčové h. slovo (habel), jež v konkrétním významu znamená vánek (Ž 39,6), se ve svém abstraktním významu (marnost / nicotnost / pomíjivost …) vyskytuje v Kaz 38× (srv. Jb 7,16; 9,29; 21,34; 27,12; Ž 78,33; 94,11).]
2. Ž 39,6; 62,10; 144,4; Kaz 12,8; //12,8; Ř 8,20

³ Jaký užitek¹ bude člověk mít z veškeré své námahy,² když³ se bude namáhat pod sluncem?⁴

1. 2,11; 3,9; 5,15; 10,11
2. [H. ámal je dalším klíčovým pojmem knihy; v různých gramatických tvarech se vyskytuje celkem 34×.]
3. [V Kaz je typické užívání zkráceného tvaru še namísto ašer („který“ / „když“), jak je příznačné pro text Mišny]
4. [„Pod sluncem“, další klíčový výraz knihy Kaz je použit celkem 29×. S ním synonymní je méně častý obrat „pod nebem“ (1,13; 2,3; 3,1). Tyto výrazy vyjadřují, jak se jeví skutečnost, nebereme–li v potaz Boha a věčnost, tedy omezíme–li se na to, co je viditelné na této zemi, „pod sluncem“.]

⁴ Generace ¹odchází, generace přichází a země navěky zůstává.²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Ž 104,5; 119,90

⁵ Slunce bude vycházet,¹ slunce bude ²zapadat. Baží po ³místě, kde vychází.⁴

1. Gn 32,32; 2S 23,4
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Ž 19,7

^{6 1}Vítr ²odchází k jihu a stáčí se k severu. ⌈³Stáčí se a stáčí, ⁴obchází a při svém oběhu⁵ se zas ⁶vítr vrací.⌉⁷

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. použit opět stejný h. výraz: stáčí [čtvero opakování dobře popisuje nekončící cyklus]
6. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
7. 11,5; J 3,8

⁷ ⌈Všechny potoky ¹tečou do moře a přece není moře plné.⌉² Na místo, z něhož potoky ³vytékají, tam se i vracejí, aby opět ⁴vytékaly.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Jb 38,10; Ž 104,8n
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁸ ⌈Všechny ¹věci jsou únavné; ²člověk to nedokáže vyjádřit.⌉³ ⌈Oko se nenasytí^{4 5}viděním⁶ a⌉⁷ ucho se nenaplní^{8 9}slyšením. ¹⁰

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n.: Všechna slova jsou únavná; člověk je nedokáže vyslovit.
4. 4,8
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)
6. h.: k vidění; n.: aby vidělo
7. Př 27,20
8. 6,7; n : nenasytí (Ez 27,25)
9. infinitiv konstruktivní (vázaný)
10. h.: ze slyšení; n.: aby neslyšelo

⁹ ⌈To, co bylo, je to, co i bude,⌉¹ a to, co se dělalo, je to, co se bude dělat. Není nic nového pod sluncem.²

1. 3,15
2. v. 14; 2,11.17.20

¹⁰ Je nějaká ¹věc, o níž někdo řekne: Podívej, tohle je něco nového? Už to dávno bylo, v dobách, které ²byly ³před námi.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹¹ Není žádná památka¹ na věci první. ⌈Ani na poslední, které budou; nebude na ně památka u těch, kteří budou naposled.²⌉³

1. 2,16
2. n : po nás
3. n.: Ani na budoucí věci, které budou, nebude větší památky nežli („jako“) na ty, které budou poslední

Marnost hledání moudrosti

¹² Já,¹ kazatel, jsem byl králem nad Izraelem v Jeruzalémě.

1. [Na tomto místě přechází autor do 1. osoby. Do 3. osoby se vrací až v závěru knihy, 12,9—14.]

^{13 1}Uložil jsem svému srdci, aby ²pátralo a aby zkoumalo³ s moudrostí všechno, co bylo vykonáno pod nebem.⁴ ⌈Ono zlé plahočení^{5 6}uložil Bůh⁷ lidským⌉⁸ synům, aby se při něm osvědčili.⁹

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
3. n.: Rozhodl (2Pa 20,3) jsem se propátrat a prozkoumat
4. v. 3p
5. další typický výraz pro Kaz (2,23.26; 3,10; 4,8; 5,2.13; 8,16†)
6. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
7. [Jediné h. slovo, které pisatel užívá pro Boha, je ’ₑlōhîm (36×); zdůrazňuje jeho svrchovanost. Vůbec není užito smluvní jméno jₑhwâ.]
8. //3,10; Gn 3,19
9. n.: odpovídali / byli pokorní

¹⁴ Viděl jsem všechny skutky, které byly vykonány pod sluncem, a hle, to vše je marnost a ⌈honba za ¹větrem.⌉²

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. [Reformační překlady dle Vul. odvozují význam od jiného h. kořene a překládají „trápení ducha“ (tak i 2,11.17.26; 4,4.6; 6,9 a u příbuzného slova ve v. 17)

¹⁵ Co je ⌈zkřivené,^{1 2}nelze narovnat⌉³ a ⁴nedostatek ⁵nelze sečíst.⁶

1. [Kořen slova, jež je zde přeloženo „zkřivené“, může znamenat i „zvrácené“ — např. srdce (Př 12,8) nebo cesty člověka (Jr 3,21).]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 7,13
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. [Možná šlo o přísloví: „Co schází, to se spočítat nedá“ (ve smyslu „Kde nic není, ani smrt nebere“).]

^{16 1}Takto jsem² hovořil se svým srdcem: Hle, já jsem rozšiřoval a nabýval moudrosti³ ⌈nad každého, kdo byl v⁴ Jeruzalémě přede mnou.⌉⁵ Mé srdce užilo množství moudrosti a poznání.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: + já
3. h.: zvětšil jsem a přidal moudrost nad
4. h.: na / nad; [někteří dle předložky doplňují: vládl nad J., ale význam ‘al coby české „v“ není neobvyklý (Ex 1,8; 2,5; 1Kr 11,41; Est 3,12 atd.)]
5. 2,9; 1Kr 3,12; 10,7.23
6. 1Kr 5,10

^{17 1}Uložil jsem tedy svému srdci, aby poznalo² moudrost a ⌈poznalo i ztřeštěnosti a pomatenost.⌉³ Poznal jsem, že také tohle je honička⁴ za ⁵větrem.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. n.: Rozhodl jsem se tedy poznat
3. 2,12; 7,25
4. [V tomto významu užito pouze v Kaz (+ 2,22; 4,16); srv. příbuzné slovo ve v. 14.
5. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Vždyť v množství moudrosti je množství mrzutosti. Kdo bude přidávat poznání, bude šířit bolest.

¹ Řekl¹ jsem si ve svém srdci:² Pojď ³přece, ať tě vyzkouším s ⁴radovánkami,⁵ užívej⁶ si ⁷dobrých věcí. Hle, také to je marnost.⁸

1. h.: + já
2. n : Pomyslel jsem si
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. h. výraz simchá je používán ve dvojím smyslu: a) legitimní radosti v životě (v. 26; 5,17.19; 8,15; 9,7; 11,8) a b) nicotného užívání si, tj. radovánek (7,4; Př 21,17)
6. 9,9; h.: pohleď na; n.: ať zjistíš (v. 3.24), co je dobré
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. 1,2p

² O ¹zábavě jsem řekl: Jsi šílená, o ²radovánkách: Co to provádíte?³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Př 14,13; sg.; n : Co dokážeš? / K čemu je to dobré?

³ Zkoumal jsem ve svém srdci, jak rozjařit¹ své ²tělo vínem,³ zatímco mé srdce vede k moudrosti, abych se udržoval v pomatenosti, jen dokud nezjistím,⁴ co⁵ z toho, co vykonají pod nebem⁶ ve vyměřených⁷ dnech svých životů, je dobré pro lidské syny.

1. h.: napnout; n.: pomazat
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. Př 31,4
4. h.: neuvidím; v. 24
5. h.: kde
6. 1,3p
7. h.: počtu

⁴ Zvětšil jsem svůj statek:¹ Vystavěl jsem si² domy,³ vysadil jsem si vinice.⁴

1. h.: činy [metonymií to, co člověk činy získá — majetek]; 1S 25,2; Jr 48,7
2. n.: pro sebe; [8× opakováno ve v. 4—8 pro zdůraznění, že si vůbec nic neodepřel]
3. 1Kr 7,1—12
4. Pís 8,11

^{5 1}Založil jsem si zahrady a parky² a vysadil³ jsem v nich stromoví s kdejakým ovocem.⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. [Slovo ṗardēs je perského původu; v Písmu se vyskytuje pouze třikrát (Neh 2,8p; Pís 4,13†) a připomíná výraz označující rajskou zahradu (řecky paradeisos).]
3. Gn 2,8
4. Gn 1,11; Lv 19,23; Ez 47,12

^{6 1}Zřídil jsem si jezírka s vodou, abych z nich napájel² les, v němž ³vyrážely stromy.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Gn 2,10
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁷ Koupil jsem si otroky a otrokyně¹ a ²měl jsem i ³doma narozené;⁴ také dobytka,⁵ skotu i bravu jsem ⁶měl více než všichni, kdo byli v Jeruzalémě ⁷přede mnou.

1. Gn 12,16; Dt 28,68; Est 7,4
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. Jr 2,14p
5. 1Kr 5,3
6. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ Nashromáždil jsem si také stříbro a zlato¹ i vlastnictví králů a provincií.^{2 3}Získal jsem pro sebe ⁴zpěváky⁵ a ⁶zpěvačky⁷ i potěšení lidských synů, ⌈mnoho konkubín.⌉⁸

1. 1Kr 9,28; 10,10
2. 1Kr 9,28; 10,10
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 1Kr 10,12
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. 2S 19,36
8. h.: konkubínu a konkubíny (dle h. způsobu, že opakování výrazu vyjadřuje: mnoho; srv. např. 2Kr 3,16 aj.); HL; [Význam je nejasný, v ugaritštině a arabštině „dáma“, v asyrštině „láska“, též vztahováno ke kořisti, nebo k h. šad, tj. prs. LXX a Vul překládají jako nádoba (naběračka) na víno.]

⁹ Tak jsem se vzmáhal a pokračoval jsem v tom více než všichni, kteří ¹byli v Jeruzalémě přede mnou.² Nadto při mně stála má moudrost.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 1,16; 1Kr 10,23

¹⁰ Nic, o co žádaly mé oči, jsem od nich nevzdaloval. Neodpíral jsem svému srdci¹ žádnou radost, vždyť mé srdce se radovalo ze vší mé námahy, a to byl můj podíl² ze vší mé námahy.

1. 11,9; Nu 15,39
2. 3,22; 5,18; 9,9; ::Pl 3,24

¹¹ Pak jsem¹ se ohlédl na všechny své skutky, které vykonaly mé ruce, a na námahu, kterou jsem se namáhal, abych to vykonal. A hle, to všechno je marnost a honba za ²větrem³ a není z toho pod sluncem⁴ žádný užitek.

1. h.: + já
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. v. 26; 1,14p
4. v. 17.20; 1,9.14

Moudrost a radost dána tomu, koho si oblíbil Bůh

¹² Ohlédl¹ jsem se, abych se podíval na moudrost i ztřeštěnosti a pomatenost;² vždyť ⌈jaký to bude člověk, který přijde po králi, jehož si dříve³ ustanovili?⌉⁴

1. h.: + já
2. 1,17; 7,25
3. h.: dávno
4. n.: co zmůže ten člověk, který přijde po králi? To, co dávno vykonali.

¹³ Já jsem tehdy viděl, že z moudrosti¹ je větší užitek než z pomatenosti, stejně jako je větší užitek ze světla² než ze tmy.

1. 7,11; 9,16; Př 4,5; 16,16
2. 11,7

¹⁴ Moudrý má na ¹hlavě oči, zatímco hlupák² chodí ve tmě. Také jsem však poznal, že je oba³ postihne stejný⁴ úděl.⁵

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. [výraz typický pro Kaz (17×) a ještě více pro Př (1,22p)]
3. h.: všechny
4. h.: jeden
5. 3,19; 6,6; 9,2n.11; Ž 49,11

¹⁵ Tu jsem si v ¹duchu řekl: I mě postihne tentýž úděl jako toho hlupáka. ²Proč jsem potom³ já nadmíru⁴ zmoudřel? A v ⁵duchu jsem prohlásil, že také toto je marnost.

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. h.: tehdy
4. 7,16
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Vždyť památka¹ na moudrého stejně jako² na hlupáka nezůstává navěky.³ To všechno ⁴bude dávno zapomenuto v přicházejících⁵ dnech. Jak to, že moudrý zemře stejně jako⁶ hlupák?⁷

1. 1,11
2. h.: spolu s …; srv. 7,11; Jb 9,26
3. n.: nadlouho / trvale
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. n : příštích
6. h.: spolu s …
7. 3,19

¹⁷ Tu jsem začal nenávidět život, protože je pro mě špatné to dílo, které se ¹koná pod sluncem. Je to všechno totiž jen marnost a honba za ²větrem.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Začal jsem nenávidět¹ všechnu svou námahu, kterou se ²namáhám³ pod sluncem, protože ji zanechám člověku, jenž bude po mně.⁴

1. pf.; h.: + já
2. podstatné jméno
3. v. 22; 3,9; 4,8; 9,9
4. Ž 49,11; L 12,20

¹⁹ A kdo ví,¹ zdali bude moudrý nebo blázen;² bude však panovat³ nade vší mou námahou, kterou jsem se namáhal a při níž jsem pod sluncem zmoudřel. Také toto je marnost.

1. 3,21; 6,12; 8,1; 11,6; ::Joz 22,22; Est 4,14; Př 24,22; Jon 3,9
2. Jr 4,22; 1Kr 12,13
3. Neh 5,15

²⁰ A já jsem se odvrátil, abych si v ¹srdci zoufal nad vší tou námahou, kterou jsem se pod sluncem namáhal.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²¹ Neboť je člověk, který sám usiloval¹ o moudrost, o poznání a o prospěch, ale odevzdá to jako svůj podíl² člověku, který o to neusiloval. Také toto je marnost a velké zlo.

1. h.: se namáhal
2. tj. dědictví

²² Vždyť co člověk má ze vší své námahy a z honičky¹ svého srdce,² když se pod sluncem namáhá?³

1. 1,17p; 4,16
2. n: mysli; [tj. svých snah a starostí (::Fp 4,6)]
3. 1,3; 3,9

²³ Všechny jeho dny¹ totiž přinášejí bolesti² a jeho plahočení³ mrzutost;⁴ jeho ⁵mysl neutichne⁶ ani v noci. Také toto je marnost.

1. n : Celý jeho život; 2,23; Dt 22,19; 1Kr 15,14
2. Ex 3,7; 2Pa 6,29; Ž 32,10
3. 1,13p
4. Jb 14,1
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
6. Jb 30,17; h.: neulehla

²⁴ Není pro¹ člověka dobré, když bude jíst a pít a užije² si ze své námahy blaho³ pro svou duši?⁴ I to jsem zjistil,⁵ že je z Boží ruky.⁶

1. h.: v … (srv. Lv 17,11; Est 6,6)
2. h.: uvidí; Jb 9,25p
3. h. stejný výraz jako v. 24a; Jb 7,7
4. 3,12n.13.22; 5,18; 8,15; 9,7
5. h.: uviděl; v. 3; + já
6. Neh 2,8!

²⁵ Vždyť kdo ¹jí a kdo si ²užívá víc než já?³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. [Takto dle TM. Ovšem několik h. střv. rkpp i LXX, Pš a Vul (a násl. další moderní př.) překládají (s malou změnou v h. mimenni na mimennu): Vždyť kdo může jíst a užívat si bez něj (tj. bez Boha).]

²⁶ Neboť člověku, který se mu líbí,¹ dal moudrost, poznání² a radost. ³Hříšníkovi však dal plahočení, aby sbíral a hromadil, aby to pak předal tomu, kdo se Bohu líbí.⁴ Také toto je marnost a honba za ⁵větrem.

1. h.: je dobrý před jeho tváří (srv. Lv 10,19; Neh 2,6; Est 8,5)
2. Jb 32,8
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Jb 27,17; Př 28,8
5. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹ Všechno má svou chvíli,¹ každý záměr² pod nebem³ má svůj čas.⁴

1. n.: určený čas; Neh 2,6; Est 9,27
2. h.: to, v čem má někdo zalíbení (5,3; 1S 15,22)
3. 1,3p
4. v. 17; 8,6; [tj. vhodnou dobu pro danou událost (Ž 1,3; 104,27; Jr 5,24; Ez 30,3)]; 2 Kr 5,26

² Je čas rodit¹ a čas umírat,² čas sázet³ a čas vytrhávat,⁴ co bylo zasazeno;

1. Gn 17,21; 1S 2,5; 2Kr 4,16; L 1,20
2. Dt 34,5; Jb 14,5; He 9,27
3. Jr 1,10
4. Jr 45,4v; Da 7,8; Mt 15,13

³ čas zabíjet¹ a čas uzdravovat,² čas bořit³ a čas stavět;⁴

1. Joz 8,24; Est 9,6; Jr 15,3; Pl 3,43; Za 11,5
2. 1S 6,3; 2Kr 2,21; 20,5.8; Ž 107,20; Oz 6,1; 7,1
3. Neh 1,3; Iz 5,5; Ez 13,14v
4. 1Kr 5,17; 2Pa 3,1; Ezd 1,2.5; Neh 3,33; Iz 44,26; Jr 31,28

⁴ čas plakat¹ a čas se smát,² čas naříkat³ a čas poskakovat;⁴

1. Gn 23,2; 43,30; 1S 16,1v; 2S 3,16; Neh 8,9; Jr 8,23; Ž 30,6; Mt 9,15
2. Ž 126,2; Mt 6,21; Ř 12,15
3. Mt 11,17; 2K 7,10; Jk 4,9
4. 2S 6,5; 1Pa 15,29; Ex 15,20

⁵ čas házet kameny¹ a čas kameny shromažďovat, čas objímat² a čas vzdálit se od ³objímání;⁴

1. Lv 20,2; Dt 21,21; Joz 7,25; 2Kr 3,25
2. Gn 33,4; 48,10; Př 5,20
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. Pís 2,6n; 1K 7,5; Ex 19,15; 1S 21,4n

⁶ čas hledat a čas ztrácet,¹ čas uchovávat² a čas odvrhovat;³

1. Mt 19,29
2. 1S 9,24;Gn 41,35; L 2,51; J 2,10; 12,7; h.: střežit
3. 2Kr 7,15; Iz 2,20; Jon 1,5; Fp 3,7; He 10,34n

⁷ čas trhat¹ a čas šít, čas být zticha² a čas mluvit;³

1. Gn 37,29; 2S 1,11; 1Kr 11,30
2. 2Kr 18,36; Est 4,14; Jb 2,13; 32,4; Am 5,13; Mi 7,5; Mk 1,34; J 19,9n; 1Pt 3,10
3. Př 15,23; 31,8; Jr 1,7!; Sk 4,20; 18,9

⁸ čas milovat¹ a čas nenávidět,² čas boje³ a čas pokoje.⁴

1. Ez 16,8; Mt 12,33; Ef 5,28; 1J 4,20
2. 2Pa 19,2; Ž 101,3; 139,21; Př 13,5; L 14,26
3. ::Nu 14,42—45; Joz 8,1; 1S 15,18; ::2Pa 35,22; Neh 4,8; 1Tm 6,12
4. 1Kr 5,4; 2Pa 20,30; L 9,54; He 12,14

Bohem uložené dílo

⁹ Jaký užitek má ten, kdo ¹pracuje, z toho, při čem se ²namáhá?³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. podstatné jméno
3. 1,3; 2,22

¹⁰ Viděl jsem plahočení,¹ které Bůh ²uložil lidským synům, aby se při něm osvědčili.

1. 1,13
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹¹ To všechno učinil krásné ve svůj čas. Také věčnost dal do jejich srdce, aniž by člověk ovšem postihl dílo, které Bůh vykonal, od ¹počátku až do konce.²

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 8,17; Ř 11,33

¹² Poznal jsem, že ⌈pro ně není nic lepšího,⌉¹ než aby se radovali² a aby konali ve svých životech dobro.³

1. h.: v nich není dobré
2. 8,15
3. v. 22; Ž 14,3; 34,15

¹³ A také, že když kterýkoli člověk ¹⌈jí a pije a užívá²⌉ blaho při vší své námaze, je to Boží dar.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: vidí
3. 2,24; 5,17; 9,7

¹⁴ Poznal jsem, že všechno, co Bůh učiní, to bude¹ pro věčnost; není možné k tomu nic přidat a není možné od toho nic ubrat. Bůh to udělal, aby lidé ²měli ³před ním bázeň.⁴

1. n.: ()je
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 7,18; 12,13

¹⁵ ⌈To, co ¹je, je odedávna, i co má být, už dávno bylo.⌉² Bůh ⌈posoudí to, co pominulo.⌉³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 1,9
3. n : bude zkoumat, oč lidem šlo; h.: bude hledat, co je zahnáno / toho, kdo je pronásledován (teoreticky, ale nevhodné do kontextu)

Soud a budoucnost náleží Bohu

¹⁶ Dál jsem pak viděl pod sluncem: ⌈Tam, kde mělo být právo, byla ničemnost, tam, kde měla být spravedlnost, byla ničemnost.⌉¹

1. h.: Místo práva, a tam ničemnost, místo spravedlnosti, a tam ničemnost.; 4,1; 5,7

¹⁷ V ¹duchu jsem² si řekl: ⌈Spravedlivého i ničemu bude soudit Bůh,⌉³ protože ⌈tam nastane čas pro každý záměr⁴ a pro každé dílo.⌉⁵

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. h.: + já
3. 11,4.9; Ž 98,9
4. 3,1; 8,6
5. 12,14; Ž 62,13; Mt 16,27; Ř 2,6—8; 2K 5,10

¹⁸ A tu jsem si v ¹duchu o záležitosti lidských synů² řekl, že je Bůh tříbí, aby viděli, že jsou sami o sobě jako ³zvířata.⁴

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. h.: + já
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Ž 49,13; 73,22; 2Pt 2,12

¹⁹ Neboť pokud jde o úděl lidských synů i o úděl zvířete, mají stejný¹ úděl: Jak umírá² jeden, tak umírá i druhý, a obojí³ stejně dýchá.⁴ Člověk nemá před zvířetem žádnou přednost, vždyť je to všechno marnost.⁵

1. h.: jeden; 2,14
2. h.: je smrtelný
3. h.: všechno
4. h.: má jednoho ducha; srv. Ž 104,27—30
5. 2,15n; Ž 49,21

²⁰ Všechno to ¹odchází na stejné² místo;³ vše to ⁴vzešlo z prachu a vše se to ⁵navrací v prach.⁶

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: jedno
3. [Není tím míněno nebe či peklo, ale místo určení pro člověka, které lze pozorovat: návrat do prachu, stejně jako u zvířat.]; srv. 6,6
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 12,7; Gn 3,19; Ž 103,14

²¹ Kdo ví,¹ zda duch lidských synů vystupuje vzhůru? A duch ²zvířat sestupuje dolů do země?

1. 2,19
2. sg., jednotné číslo (singulár)

²² Viděl jsem tedy, že není nic lepšího, než že ⌈se člověk bude radovat ze svého díla,¹ neboť⌉² to je jeho podíl.³ ⌈Vždyť kdo mu umožní,⁴ aby se podíval na to, co bude po něm?⌉⁵

1. pl.; n.: ze svého majetku (tj. výsledku svých činů)
2. v. 12; 2,10.24
3. 5,17n; 9,9; n : úděl
4. h.: přivede
5. 6,12; 8,7; 10,14

¹ A^1 2znovu jsem viděl všechno utlačování,³ které se pod sluncem ⁴páchá.⁵ Hle, ⁶slzy⁷ utlačovaných,⁸ a ti nemají ⁹utěšitele;¹⁰ v ruce jejich ¹¹utlačovatelů¹² je soustředěna moc, a utlačovaní nemají ¹³utěšitele.

1. h.: + já
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
3. pl.; ptc.; n.: skutky / různé druhy útlaku; srv. 5,7; 7,7; Př 14,31; Iz 59,13; Ex 1,13n; Sd 4,3; Neh 5,1—5
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 3,16
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Jb 35,9; Ž 12,6; Jk 5,4
8. n : utlačovaní pláčou; ::Ž 116,8
9. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
10. Ž 69,21; Pl 1,2.16
11. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
12. Ž 72,4; 119,121; Jr 21,12
13. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

² A ¹chvalořečil² jsem mrtvé, kteří dávno zemřeli, více než živé, kteří jsou ještě naživu.³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: Gratuloval / Považoval jsem za šťastnější
3. 9,4—6; Jb 3,17—21; Jr 20,14—18

³ Avšak lépe než oni oba je na tom ten, kdo ještě nebyl, kdo nespatřil zlé dílo, které se pod sluncem páchá.¹

1. 6,3; Jb 3,11

⁴ Viděl jsem¹ všechnu námahu i veškerý prospěch z díla, že je za tím žárlivost ⌈jednoho na druhého.⌉² Také toto je marnost a honba za ³větrem.⁴

1. h.: + já
2. h.: muže na jeho bližního
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. 1,14; 6,9

⁵ Hlupák ⌈skládá své ruce v klín⌉¹ a užírá se.²

1. h.: objímá své ruce; n : nic nedělá
2. h.: jí svoje maso; [Zhoubný dopad lenošení je popsán v 10,18; Př 6,6—11, 24,30—34.]

⁶ Lepší je jedna dlaň plná klidu¹ než dvě ²hrsti plné námahy a honby za ³větrem.⁴

1. 6,5; 9,17
2. du., dvojné číslo (duál)
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. 1,14p; Př 15,16n; 16,8; 30,7—9

⁷ A^1 2znovu jsem viděl marnost pod sluncem:

1. h.: + já
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

⁸ Někdo je sám a nikoho jiného nemá, ani syna¹ nebo bratra nemá; všechna jeho námaha nemá konce, ani jeho oko² se nenasytí bohatstvím. Pro koho se ³namáhám a připravuji svou duši o blaho?⁴ Také toto je marnost a zlé plahočení.⁵

1. Gn 15,2n
2. K: du.; 1,8; Př 27,20; 1J 2,16
3. podstatné jméno
4. Ž 39,7
5. 1,13

Hodnota blízkého člověka

⁹ Lépe je dvěma než jednomu,¹ ⌈neboť mají lepší⌉² mzdu za svou námahu.

1. Gn 2,18
2. n.: když mají dobrou

¹⁰ Vždyť jestliže upadnou, jeden pomůže svému druhovi vstát.¹ Ale běda jednomu, když upadne a nemá druhého, který by mu pomohl vstát.

1. 1S 23,16; Ga 6,1

¹¹ Také jestliže dva ulehnou, bude jim teplo, ale jak bude teplo jednomu?¹

1. 1Kr 1,2

¹² A jestliže někdo přemůže jednoho, dva před ním obstojí.¹ A trojitá šňůra se nepřetrhne snadno.²

1. h.: budou stát; 2Kr 10,4; Est 9,2
2. h.: rychle

¹³ Je lepší nuzné¹ a moudré dítě než starý a hloupý král, který by už neuměl nechat se varovat.²

1. 9,15
2. Ž 19,12

¹⁴ Vždyť vyšlo z ¹vězení, aby kralovalo, ačkoliv ještě za jeho kralování se narodilo chudé.

1. participium trpné

¹⁵ Viděl jsem všechny živé, kteří chodí¹ pod sluncem, že byli při tom dítěti, při tom druhém, které se postaví na jeho místo.

1. n : žijí

¹⁶ Není konce všemu lidu, všemu, který byl ¹před nimi. Ani ti budoucí se z něj nebudou radovat, protože také toto je marnost a honička² za ³větrem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1,17p; 2,22
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Střež své kroky,¹ když půjdeš do Božího domu,² a ³buď blíže k ⁴naslouchání, ⌈než abys dával oběť⁵ jako hlupáci.⌉⁶ Vždyť oni nevědí, že provádějí, co je zlé.⁷

1. Q: nohu; K: du.; n : Neunáhluj se / Dávej pozor; srv. Ž 119,101; Př 1,16p; 19,2; Mi 7,5
2. tj. chrámu; 1Kr 6,3p; 1Pa 9,11
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. [Zřejmě míněny neuvážené sliby — viz 5,5—7.]
6. Př 15,8; 21,27
7. 1S 15,22; Oz 6,6; Mt 5,23n

¹ Neukvapuj¹ se v ²řeči a tvé srdce³ ať nepospíchá vynést slovo ⁴před Bohem,⁵ protože Bůh je na nebesích⁶ a ty na zemi; proto ať jsou tvá slova nemnohá.⁷

1. 7,9
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Př 15,28; Jb 8,10; Ž 19,15; Iz 59,13
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Př 20,25; Mk 6,23
6. Dt 4,39; Ž 115,3
7. Mt 6,7; Jk 1,19

² Neboť s mnohým plahočením^{1 2}přichází sen a ⌈hlas hlupáka s mnohými slovy.⌉³

1. 1,13; zde n : … starostmi
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 10,14; Př 10,18n

³ Jakmile učiníš¹ slib Bohu, neváhej ho splnit,² protože nemá zalíbení v hlupácích.³ Co slíbíš, to splň.⁴

1. h.: slíbíš; Dt 23,22; Sd 11,30
2. h.: uspokojit; Dt 23,22
3. [V Písmu je hlupákem ne ten, kdo má malou inteligenci, ale ten, kdo se odmítá poučit.]
4. Nu 30,3—5; Dt 23,22—24; 1S 1,11; Ž 50,14; 66,13n; 76,12

⁴ Je lepší, když neslíbíš, než když slíbíš a nesplníš.¹

1. Př 20,25; Mt 21,28—31; Sk 5,4

^{5 1}Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé ²tělo ke hříchu, a neříkej v ³přítomnosti ⁴anděla,⁵ že to bylo nedopatření.^{6 7}Proč se má Bůh ⁸hněvat na to, co říkáš,⁹ a ¹⁰zničit dílo tvých rukou?

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
5. LXX: Boha; [Vezmeme–li v úvahu Mal 2,7, může být tím „andělem“ (tradiční rabínský výklad poukazoval na anděla, který dohlížel na chrám) či „poslem“ Božím kněz (ten dle Lv 27,14n zaznamenával sliby Izraelitů). Ale viz i 1K 11,10.]
6. n.: omyl (10,5; Lv 5,18; Nu 15,24n); tj. neúmyslný hřích
7. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. h.: tvůj hlas
10. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁶ Vždyť při množství snů se ¹množí i marnosti a ²řeči. ⌈Ty se však³ boj Boha.⌉⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. h.: vždyť
4. 12,13

⁷ Uvidíš–li v provincii útlak¹ chudého a znásilnění² ⌈práva a spravedlnosti,⌉³ nebuď tou zvůlí⁴ ohromený.⁵ Vždyť vysoce⁶ postavený střeží jiného vysoce postaveného a nad nimi jsou ještě výše postavení.⁷

1. 7,7; Ž 73,8; Jr 6,6; srv. Kaz 4,1
2. h.: loupení (tj. nepatřičné nakládání s právem tak jako zloděj činí násilí s majetkem oběti)
3. 3,16
4. obvykle užíváno v kladném smyslu: přání / zalíbení
5. [Podobně jako Ježíš, který „věděl, co je v člověku“ (J 2,25), ani Šalomoun neměl iluze či utopistické představy.]
6. h. vysoký; srv. Jr 5,5p: velký
7. Ex 23,6

⁸ Ale přes to všechno je země užitečná; polem^{1 2}je obsloužen i král.³

1. h.: pro pole
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. [Srv. Am 7,1, kde se mluví o „královském podílu“ z úrody.]

⁹ Kdo miluje stříbro,¹ stříbra se nenasytí a kdo miluje bohatství,² ne nasytí se výnosem.³ Také toto je marnost.

1. Př 28,22; L 12,15; 1Tm 6,10; n : peníze
2. h.: množství (1Pa 29,16; Ž 37,16) / dav
3. [Tj. nevynáší mu to tolik, aby ho to uspokojovalo.]; Př 8,19; 10,16; 18,20

¹⁰ Když se rozmnožil blahobyt, byli i mnozí, kteří jej požírali. Jaký prospěch z toho měl jeho ¹vlastník, než jen pohled svých očí?

1. pl., množné číslo (plurál)

¹¹ Sladký spánek¹ má ten, kdo pracuje, ať bude jíst málo nebo mnoho. Hojnost nedopřává bohatému, aby se vyspal.

1. Př 3,24; Jr 31,26

¹² Je bolestné zlo, které jsem viděl pod sluncem: Bohatství uchované pro jeho ¹vlastníka je mu ke zlému.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 6,1n; Mt 19,22

¹³ Ono bohatství přišlo vniveč při zlém plahočení.¹ Zplodil syna a nemá v ruce nic.²

1. 1,13; zde možno také chápat specificky jako: zlé události, tj. neštěstí
2. n : nemá mu co dát

¹⁴ Jak vyšel z lůna své matky, tak se nahý vrátí, aby ¹odešel tak, jak přišel. Ze své námahy si neodnese nic, co ⌈by si vzal s sebou.⌉²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: přivede do své ruky; Jb 1,21, Ž 49,18; 1Tm 6,7

¹⁵ I to je také bolestné zlo: Jak¹ kdo přišel, tak ²odejde.³ Jaký užitek⁴ bude mít z toho, že ⁵se namáhá pro ⁶vítr?

1. h.: + zcela
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Jb 1,21
4. 1,3
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁶ K tomu ještě po všechny své dny^{1 2}jí³ ve tmě, s mnohým ⁴hněváním, ⁵nemocí a rozhořčením.

1. n : celý svůj život; 2,23
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Ž 127,2
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Hle, co jsem já viděl dobrého: Jak krásné je ⌈jíst a pít⌉¹ a užívat blaho při vší své námaze, kterou se člověk ²namáhá pod sluncem v počtu dnů svého života, které mu Bůh dal, neboť to je jeho podíl.³

1. 2,24; 3,13
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 2,10; 3,22; 9,7; 1Tm 6,17

¹⁸ ⌈Když nějakému člověku dal Bůh bohatství a poklady⌉¹ a také mu dovolil z toho jíst, brát² svůj podíl³ a ⌈radovat se ze své námahy;⌉⁴ je to Boží dar.⁵

1. 6,2
2. h.: nést
3. 9,9
4. 2,10.24
5. 3,13

¹⁹ Nebude totiž ¹příliš vzpomínat na dny svého života, protože Bůh zaměstnává² jeho srdce radostí.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. h.: odpovídá
3. h.: ho Bůh zaměstnává radostí jeho srdce

¹ Je zlo,¹ které jsem viděl pod sluncem, a ⌈velmi na člověka doléhá:⌉²

1. 5,12
2. n.: je pro člověka velké

² Muž, jemuž dá Bůh bohatství, poklady¹ i slávu a jeho duše nemá nedostatek v ničem, po čem ²touží; ale Bůh mu z toho nedovolí jíst, bude to totiž jíst ³někdo cizí. Toto je marnost a zlá nemoc.⁴

1. 5,18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 5,12; Jb 21,7—9; Ž 17,14; L 12,20

³ Řekl jsem: Jestliže muž zplodí sto dětí,¹ bude žít mnoho let a budou–li mnohé dny jeho let, ale jeho duše se přitom nenasytí dobrem a ⌈nebude mít ani pohřeb,² pak⌉³ je na tom potracený plod⁴ lépe než on.

1. 2Kr 10,1; Est 5,11; Př 17,6
2. h.: hrob
3. 4,3; Iz 14,19n; Jr 8,2; 22,19p
4. Jb 3,16p; Ž 58,9

⁴ Vždyť přišel do marnosti, ¹odejde do temnoty a temnotou bude přikryto jeho jméno.²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Ž 109,13!

⁵ Ani slunce neviděl a nepoznal. Ten má více klidu¹ než onen muž.

1. 4,6

⁶ I kdyby žil dvakrát tisíc let, ale blaho nezažil,¹ což ²neodchází oba na ⌈stejné³ místo?⌉⁴

1. h.: nespatřil; 9,9
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: jedno
4. 2,14n; 3,20

⁷ Všechna lidská námaha je pro ústa,^{1 2}touha se ale nenaplní.³

1. Př 16,26p
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 1,8

⁸ Vždyť jakou výhodu má moudrý oproti hlupákovi?¹ Co má chudý, který se umí ²chovat ⌈před živými?⌉³

1. 2,15; 7,11
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. n : v životě

⁹ Vidění očí¹ je lepší než ²bloumání duše.³ Také toto je marnost a honba za ⁴větrem.⁵

1. 11,9
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. n : neustálá touha
4. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
5. 1,14p; 4,4

¹⁰ To, co už¹ bylo, dostalo² své jméno. A ví se, kdo je člověk. Nemůže se přít s tím, kdo je silnější³ než on.⁴

1. h.: dávno
2. h.: bylo nazváno
3. 1K 10,22
4. Jb 9,32; 40,2; Iz 45,9

¹¹ Mnohá slova¹ totiž množí marnost. ⌈Jakou z toho má člověk výhodu?⌉²

1. Mt 6,7
2. n : Co člověku zbývá?

¹² Vždyť kdo ví, co je pro člověka v životě dobré, ⌈v počtu dnů jeho marného života,¹ které ²stráví jako stín?⌉³ ⌈Takže kdo člověku oznámí, co pod sluncem bude po něm?⌉⁴

1. h.: života jeho marnosti
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Jb 14,2; Ž 39,6; 102,12; 109,23; 144,4; Jk 4,14
4. 3,22; 8,7

¹ ⌈Dobré jméno¹ je nad dobrý olej⌉² a den smrti nad den ³narození.⁴

1. n : pověst (Dt 22,14; Neh 6,13)
2. [Slovní hříčka mezi jméno (šém) a olej (šemen) (Srv. Pís 1, 3 a Př 22,1). Patrně i tato první část verše již mluví o pohřbu: Lepší je dobrá pověst než honosný pohřeb. (Srv. olej k pohřbu: J 12,1—8). Dokud člověk neumře, stále může pošpinit svou pověst, špatně skončit (1Kr 11,11; Neh 13,26).]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. [V posledním verši předchozí kp zazněla otázka, co je pro člověka v životě dobré. Tato kp obsahuje sedm výroků, které na tuto otázku odpovídají (vv. 1. 2. 3. 5. 8. 11.14).]

² Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování,¹ v němž² je konec³ každého člověka. Živý ať si to ⁴vezme k srdci.⁵

1. 1S 25,36; Iz 5,12; Da 5,14; Mk 6,21
2. n : tam
3. h. výraz vyjadřuje doslovný konec [12,13; 2Pa 20,16; Jl 2,20; označení pro konec každého h. verše — sóf pásuq]; srv. výraz v souvislosti se smrtí častěji užívaný: acharé — v. 8; Př 5,4; Jr 17,11; Am 4,2
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
5. Ž 90,12

³ Je lepší mrzutost¹ než smích,² protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se ³vede dobře.⁴

1. n.: hněv
2. 2,2
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2K 7,10

⁴ Srdce moudrých je v domě smutku,¹ ale srdce hlupáků v domě radosti.²

1. Mt 8,14—16; Mk 5,38
2. 1Kr 20,16; Am 6,4.7

⁵ Je lepší poslouchat napomenutí¹ moudrého, než když ²člověk poslouchá zpěv hlupáků.³

1. Př 6,23v; 13,1; 15,31v; Ž 141,5
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Ž 69,13

⁶ Neboť jako praskot¹ trní² pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost.

1. h.: zvuk
2. [Poukaz na větve z divoce rostoucích trnitých keřů, které se používaly jako palivo pro rychlé zahřátí, ale zhasly dříve nežli se mohl zahřát hrnec. Smysl lze chápat dvojím (resp. obojím) způsobem: Nemá smysl snažit se zahřát hrnec „trním“ (a stejně bez mravního užitku smích hlupáka) anebo: Teplo z „trní“ je krátkého trvání (a stejně tak i smích hlupáka).]; Ž 118,12

⁷ Vždyť útlak^{1 2}dělá z moudrého potřeštěnce a dar^{3 4}ničí srdce.⁵

1. 5,7
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: úplatek; Př 15,27
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Ex 23,8; Dt 16,19; Mt 28,11—15; L 22,4—6

⁸ Je lepší konec^{1 2}jednání než jeho počátek.³ ⌈Trpělivost⁴ je lepší než povýšenost.⌉⁵

1. v. 2p
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Gn 1,1; Dt 11,12; Jb 8,7!; Př 1,7; 4,7; 8,22; Rt 1,22v; 2S 17,9v; 21,9nv; Př 9,10v; Kaz 10,13v; Oz 1,2v
4. Př 16,32; Ga 5,22; Ef 4,2
5. h.: Lépe být dlouhého / pomalého ducha než vysokého ducha.

⁹ Neukvapuj¹ se v ²duchu, aby ses rozzlobil,³ protože mrzutost⁴ spočine v klíně hlupáků.

1. 5,1
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Př 17,14; 1K 13,4n; Jk 1,19
4. n.: hněv

¹⁰ Neříkej: Čím to bylo, že dřívější¹ dny byly lepší než tyto? Na tohle ses totiž nezeptal moudře.²

1. h.: první
2. h.: ne z moudrosti ses zeptal

¹¹ Dobrá je moudrost jako¹ dědictví; je výhodou pro ty, kteří vidí slunce,²

1. h.: s …
2. 11,7p

¹² neboť jsou pod ochranou¹ moudrosti jako pod ochranou stříbra. Užitkem poznání je, že moudrost zachová při životě toho, kdo ji má.²

1. Gn 19,8; Nu 14,9p; Ž 91,1; h.: ve stínu
2. 9,16.18; Př 3,1n.18; 8,35; 13,14

¹³ Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil?¹

1. 1,15; Jb 8,3; 34,12; 12,14; Iz 14,27

¹⁴ V den dobrý^{1 2}spočívej v blahu³ a v den zlý⁴ pohleď: Také tento ⌈podobně jako onen⌉⁵ učinil Bůh ⌈z toho důvodu, aby člověk nezjistil⌉⁶ nic o tom, co bude po něm.⁷

1. n.: blahobytu; n : kdy se ti dobře daří
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Dt 26,11; ::28,47
4. Jb 2,10
5. n.: vedle onoho / pro srovnání s oním
6. n.: a to proto, aby člověk nezjistil
7. 3,4

Životní záhady

¹⁵ To obojí¹ jsem viděl ve dnech své marnosti:² Spravedlivý ve³ své spravedlnosti hyne⁴ a ničema je ve⁵ své špatnosti dlouho živ.⁶

1. h.: všechno; v. 18; 3,19
2. 6,12; 9,9
3. n.: navzdory
4. Iz 57,1; 1Kr 21,13; Mt 23,34n
5. n.: navzdory
6. 8,12.14; Jb 21,7; Jr 12,1; Ž 73,12nn

¹⁶ Nebuď ¹příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře.^{2 3}Nač se budeš ničit?⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Ř 12,3; 1K 3,18; Ko 2,23
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. n.: budeš skleslý

¹⁷ Nejednej ¹příliš ničemně² a nebuď blázen.³ ⌈⁴Proč bys měl zemřít mimo svůj čas?⌉⁵

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 2S 22,22; 1Kr 8,47; Da 9,15
3. Jr 4,22
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. 3,2; 9,12; Jb 5,26; Iz 13,22; Jr 10,15; 50,31; 51,18; Ez 22,3n

¹⁸ Bude dobré, když se tohoto¹ přidržíš a ani ⌈tamto neopustíš,⌉² protože kdo se bojí³ Boha, vyjde z toho obojího.⁴

1. h.: v tomto
2. h.: z tamtoho nespustíš svou ruku
3. 3,14; 8,12
4. [Bohabojný člověk se vyhne jak zákonictví, tak libertinismu.]

¹⁹ Moudrost¹ posílí² moudrého více než deset mocných, kteří ³jsou ve městě.⁴

1. 9,18
2. n.: ovládne
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Př 24,5

²⁰ Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by ¹konal dobro a ²nehřešil.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 1Kr 8,46; 2Pa 6,36; Ž 14,3; Př 20,9; Ř 3,23; 1J 1,8

²¹ Ani ¹nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé ²říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Vždyť sis také sám¹ mnohokrát uvědomil,² že i ty jsi proklínal jiné.

1. h.: tvé srdce
2. n.: Sám přece dobře víš

²³ To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím.¹ Avšak moudrost² ode mě byla daleko.

1. 2,15; Př 6,6!; n : Chci to pochopit
2. h.: ona

²⁴ Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko,¹ kdo to postihne?²

1. Jb 11,8; 12,22; Ž 36,7
2. Ž 139,6; Ř 11,33; 1K 2,9—16

²⁵ Usiloval jsem¹ poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství,² pomatenost a ztřeštěnosti.³

1. h.: Obrátil jsem se, já, mé srdce (tj. mysl), abych …
2. n.: důvěřivost
3. 1,17; 2,12

²⁶ A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je ¹pastí, jejíž srdce jsou sítě² a její ruce pouta.³ ⌈Kdo se líbí Bohu,⌉⁴ zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.⁵

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Mi 7,2
3. Př 5,3n; 7,22n; 22,14
4. h.: Dobrý před Boží tváří
5. Př 6,2; 11,6

²⁷ Pohleď, toto jsem nalezl, ¹řekl kazatel,² jedno po druhém, když jsem nalézal smysl.

1. f., ženský rod
2. 1,1p

²⁸ Co stále hledala má duše, jsem nenalezl. Nalezl jsem ⌈jediného člověka z tisíce,⌉¹ ale ženu jsem mezi těmito všemi nenalezl.

1. Jb 33,23

²⁹ Zvlášť se podívej na tohle: Shledal jsem, že ⌈Bůh učinil člověka přímého.⌉¹ Oni však hledali mnohé výmysly.

1. Gn 1,27.31

¹ Kdo si počíná jako moudrý a kdo zná výklad¹ slova? Lidská moudrost rozjasní jeho tvář a ⌈tvrdost jeho tváře⌉² bude proměněna.

1. Da 4,3; 5,15.26
2. Dt 28,50

² Já pravím: Králův ¹příkaz zachovávej, ale z důvodu přísahy² při Bohu

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. [Je míněna přísaha věrnosti panovníkovi — srv. 1Pa 29,24.]; Ez 17,18; Ř 13,5

³ ⌈se neunáhli.¹ Až budeš od něj ²odcházet,⌉³ nezůstávej ve zlém ⁴záměru, protože on učiní všechno, co ⁵chce;

1. n.: neděs
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. 10,4
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁴ na to má královské slovo pravomoc. ⌈Kdo mu může ¹říct: Co to ²děláš?⌉³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Jb 34,18; Iz 45,9; Ř 9,20

⁵ Kdo zachovává příkaz,¹ nepozná nic zlého.² Moudré srdce³ rozezná čas i správný způsob.

1. 12,13v
2. Př 12,21; n.: zlé slovo / zlou věc
3. n.: srdce moudrého

⁶ Neboť každý záměr má svůj čas¹ i správný způsob, přestože na něm lpí velké lidské zlo.

1. 3,1.17

⁷ Nikdo totiž neví, co se stane.¹ ⌈Vždyť kdo mu oznámí to, co se stane?⌉²

1. 6,12; 9,12
2. 3,22; 10,14; Př 24,22

⁸ Není člověka panujícího nad ¹větrem² tak, že by zadržel ³vítr, nikdo ⌈ne má pravomoc nade dnem smrti,⌉⁴ ⌈ne může se vyhnout boji.⌉⁵ A ničemnost ⌈nepomůže těm, kdo ji páchají.⌉⁶

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. n.: který by měl moc nad dechem života; [Překlad záleží na tom, jestli jsou věty míněny jako paralelismus anebo přirovnání.]
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. Jb 14,5; Ž 31,16; Jk 4,14
5. h.: ani propuštění v boji; Dt 20,5—8
6. h.: nezachrání své pány

⁹ Tohle všechno jsem viděl, když jsem ¹obrátil svou ²pozornost k veškerému dílu, které se konalo pod sluncem: Čas, kdy člověk panoval nad člověkem k jeho škodě.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. h.: zlému

Nevypočitatelnost Božích cest

¹⁰ Přitom jsem viděl pohřbené¹ ničemy, že přicházeli; ²odejdou ze svatého místa a budou zapomenuti ve městě, kde správně ³jednali. Také toto je marnost.

1. [Kazatel mluví o nezasloužené úctě. Srv. Jb 21,28—32 a L 16,22.]; $
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹¹ Když ¹není rozsudek² nad zlým činem vykonán rychle, srdce lidských synů se díky tomu nadme,³ takže ⁴páchají zlo.⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Est 8,11† (vyhláška)
3. Est 7,5; h.: v nich naplnilo; n : lidé jsou povzbuzeni v náklonnosti / odvaze páchat zlo
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. 9,3; Ž 10,5; 50,21; Iz 26,10; Mal 3,5

¹² I když ¹hříšník ²páchá zlo sto krát a ⌈prodlužuje se mu život,⌉³ ano, já přece vím, že nastane blaho pro ty, kdo se bojí Boha, kteří ⁴mají ⁵před ním bázeň.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. n.: je pro něho shovívavost; ::3,17
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 3,14; Ž 37,11; Př 1,33; Mt 25,34.41; Ř 2,5

¹³ Avšak pro ničemu blaho nebude, ani se neprodlouží jeho dny jako stín,¹ když nemá ²před Bohem bázeň.

1. [Na rozdíl od stínu, který se prodlužuje (Jk 1,17), život ničemů se neprodlouží.]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Je však marnost, která se na zemi ¹děje: že ⌈jsou spravedliví, na které to doléhá podle jednání ničemů, a jsou ničemové, na které to doléhá podle jednání spravedlivých.⌉^{2 3}Prohlásil jsem, že také toto je marnost.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 7,15; [Definitivní odpověď na tento problém, o němž se píše i v Ž 73, 12—14, nacházíme až u J 5,28n.]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁵ A tak¹ jsem oslavoval radost, neboť pro člověka není nic lepšího pod sluncem, než jen ⌈aby jedl, aby pil a aby se radoval.⌉² To ho bude provázet při jeho námaze ve dnech jeho života, které mu dal Bůh pod sluncem.³

1. h.: + já
2. [To můžeme dělat s vděčností (Dt 8) nebo namyšleně (L 12,19n; 1K 15,32).]
3. 2,24; 3,12.22; 9,7; ::5,17

¹⁶ Jakmile jsem svou ¹pozornost ²obrátil, abych poznal moudrost a abych viděl plahočení, které se na zemi konalo až tak, že ve dne ani v noci nikdo nedopřeje spánek svým očím,³

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. h.: nevidí spánek ve svých očích

¹⁷ viděl jsem veškeré Boží dílo, že člověk nedokáže postihnout¹ dílo, které se ²koná pod sluncem; když člověk usiluje ³posoudit to,⁴ nepostihne to. Ani když moudrý řekne, že to ⁵zná, nedokáže to postihnout.⁶

1. h.: nalézt / dohledat
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. h.: když se člověk bude namáhat hledat v něm; 3,15
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)
6. 3,11; Dt 29,28; Ž 73,16; Ř 11,33

¹ Tohle všechno jsem totiž ¹uložil do svého srdce, abych to všechno objasnil; jak ⌈spravedliví a moudří i jejich činy jsou v Boží ruce.⌉² Ani lásku ani nenávist člověk nezná,³ všechno je ⁴před ⁵ním.⁶

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Dt 33,3; Jb 12,10
3. [Člověk neví dopředu, jestli bude milován nebo nenáviděn.]
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 10,14

² Stejně tak tohle všechno platí pro každého: Stejný úděl má spravedlivý i ničema, dobrý¹ a čistý i nečistý, obětující i ten, který neobětuje; jak je tomu s dobrým, tak i s ²hříšníkem, s tím, který přísahá, tak jako s tím, kdo se přísahy³ bojí.⁴

1. LXX: + i zlý
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 1S 14,26
4. 2,14; Jb 5,9; 21,7.26; Ž 73,3n.12n; Mal 3,15

³ Na všem, co se ¹děje pod sluncem, je zlé to, že všichni mají stejný úděl, a pak i to, že ⌈srdce lidských synů ²je plné zla.⌉³ Po celý ⁴život mají v ⁵srdci ⁶ztřeštěnost a potom odcházejí k mrtvým.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 8,11
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. pl., množné číslo (plurál)

⁴ Ten totiž, kdo bude připojen¹ ke všem živým, má naději. Vždyť živému psu je lépe než mrtvému lvu.

1. K: vyvolen

⁵ Neboť živí vědí, že zemřou; ⌈mrtví, ti však nevědí nic,⌉¹ ani už nemají odměnu,² protože jejich památka³ byla zapomenuta.

1. Jb 7,8—10; 14,21; Iz 26,14; 63,16
2. n.: mzdu; 4,9; Iz 40,10; 62,11
3. 1,11

⁶ Jak jejich láska tak jejich nenávist i jejich žárlivost dávno zanikla a nebudou mít už nikdy¹ podíl² na ničem, co se pod sluncem ³koná.

1. h.: navěky
2. 3,22
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁷ Jdi, jez v radosti svůj chléb a pij v dobrém ¹rozmaru² své víno, protože Bůh dávno našel zalíbení ve tvém díle.³

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. Est1,10
3. 2,24; 3,13; 5,17; 8,15

⁸ Ať ¹je tvé ²roucho v každé době bílé³ a na tvé hlavě ať není nedostatek oleje.⁴

1. pl., množné číslo (plurál)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. pl; [projev svátečního či slavnostního (Mk 9,3; 16,5; Zj 3,4)]; ::2S 19,25
4. Rt 3,3; 2S 14,2; Mt 6,17; L 7,46

⁹ Užívej¹ života se ženou, kterou sis zamiloval,² po všechny dny ⌈tvého marného života,⌉³ které ti Bůh dal pod sluncem, všechny dny tvé marnosti, protože to je tvůj podíl⁴ ze života a ze tvé námahy, když se ⁵namáháš⁶ pod sluncem.⁷

1. h.: Hleď (si); 2,1
2. Př 5,18n
3. h.: života tvé marnosti
4. 2,10; 3,22; 5,18
5. podstatné jméno
6. 2,18
7. [Kaz 9,7—9 má paralelu v Eposu o Gilgamešovi (10,3.6—14).]

¹⁰ Všechno, co se ti naskytne¹ udělat, dělej ⌈celou svou silou,⌉² protože není žádná činnost ani úmysl³ ani poznání ani moudrost v podsvětí,⁴ kam odcházíš.⁵

1. h.: co tvá ruka nalezne; Sd 9,33; 1S 10,7
2. n : naplno; 11,6; Ř 12,11; Ko 3,23
3. h.: smysl; 7,25.27
4. Jb 21,13; Ž 6,6; Iz 38,10.18
5. J 9,4

^{11 1}Znovu jsem ²viděl pod sluncem, že běh ne záleží na rychlých³ a boj⁴ ne záleží na hrdinech, ani chléb⁵ ne záleží na moudrých, ani bohatství⁶ ne záleží na rozumných a ani milost ne záleží na ⁷vzdělaných. Čas a nahodilost⁸ je totiž postihne všechny.⁹

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 2S 18,23; Am 2,14n
4. 1S 17,50; Př 21,30
5. n : pokrm / úroda
6. Dt 8,17; ::Př 14,24; 22,4
7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
8. 1S 6,9
9. 2,14; Př 16,9; Jr 10,23

¹² Vždyť ⌈člověk ani nepozná svůj čas;⌉¹ jako ryby, které jsou chyceny ve zhoubné síti, a jako ptáci, chycení do pasti.² Jako oni i lidští synové jsou polapeni ve zlý čas,³ jakmile na ně náhle⁴ připadne.

1. 7,17; 8,7; L 12,20.39; 17,26; 1Te 5,3
2. Př 7,23
3. eufemismus pro: smrt
4. L 21,34n

Moudrost přesahuje bláznovství

¹³ Viděl jsem, že také to je moudrost pod sluncem, a byla pro mě velká:¹

1. n : významná

¹⁴ Bylo malé město a v něm málo mužů. ¹Přitáhl k němu velký² král, obklíčil je a postavil proti němu velké obléhací věže.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n : mocný / významný; [srv. zdůrazněný kontrast — malé město a málo mužů oproti velký král a velké věže]
3. 2S 20,15—22

¹⁵ Nacházel se v něm nuzný¹ moudrý muž a ten by² to město zachránil svou moudrostí. Nikdo si však na onoho nuzného muže nevzpomněl.

1. 4,13n
2. n. pouze: zachránil [Oddíl lze chápat dvojím způsobem: nuzný by býval byl město zachránil, kdyby si na něj někdo vzpomněl (tak se zdá dle v. 16) anebo nuzný město zachránil, ale nyní na něj již nikdo nevzpomíná (Gn 40,14; Ex 1,8; Est 6,2n).]

¹⁶ Tu jsem¹ řekl: Lepší je moudrost² než udatnost; avšak moudrostí nuzného se opovrhuje a jeho slova nejsou slyšena.

1. h.: + já
2. 7,12.19; Př 21,22; 24,5

¹⁷ Slova moudrých¹ v klidu vyslechnutá jsou lepší než křik² toho, kdo vládne nad hlupáky.

1. 10,12
2. Iz 42,2; Jk 1,20

¹⁸ Moudrost je lepší než válečné zbraně; ⌈jediný ¹hříšník však zničí mnoho dobrého.⌉²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Joz 7; 2S 20,1n

¹ Mrtvé mouchy ¹způsobí páchnutí a zakvasí² mastičkářův³ olej. Trocha pomatenosti ⌈převáží nad⌉⁴ moudrostí a ctí.⁵

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg.; h.: způsobí vyvření
3. ptc.; srv. 1Pa 9,30p
4. h.: je vzácnější / ceněna víc než
5. 2Kr 20,12—19

² Srdce moudrého je po jeho pravici, kdežto srdce hlupáka po jeho levici.¹

1. Gn 48,13—20; [Tak jak je to vyjádřeno v pozdějších židovských spisech, pravice asi představuje dobro a levice zlo nebo také ochranu (Ž 16,8; 110,5), resp. chybějící ochranu.]

³ I když jde blázen¹ po cestě, chybí mu ²rozum.³ ⌈Každému ⁴říká, že je blázen.⌉⁵

1. h.: ten, kdo je jako blázen
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. 9,4
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Př 13,16; 18,2; n.: O každém řekne: Je to blázen

⁴ Pokud proti tobě ¹vzplane ²hněv ³vládce, ⌈neopouštěj své místo.⌉⁴ Vždyť mírnost⁵ zastaví velké hříchy.⁶

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 8,3; [Naznačuje postavení (1Kr 20,24).]
5. Př 15,1
6. 1S 25,24—33; Př 25,15

⁵ Je zlo -- jak jsem viděl pod sluncem -- jakožto nedopatření,¹ které ²pochází od panovníka.

1. 5,5
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁶ Pomatenost byla ¹dosazena na mnohá vysoká místa,² zatímco bohatí ³zůstávají v poníženosti.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 12,13n; Est 3,1; Ž 12,9; Př 28,12
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁷ Viděl jsem otroky na koních a knížata ¹chodit po zemi jako otroci.²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Př 19,10; 30,22

⁸ Kdo kope ¹jámu, spadne do ní;² kdo boří zeď, toho uštkne had.³

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. Ž 7,16; //Př 26,27
3. Am 5,19

⁹ Kdo táhne kameny, ⌈může si jimi ublížit;⌉¹ kdo kácí stromy, ²je jimi ohrožen.

1. h.: bude se s nimi trápit
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁰ Pokud by se ztupila sekera¹ a on by nenabrousil ²ostří, musí ³zvýšit své úsilí. Moudrost má napomáhat k užitečnosti.⁴

1. h.: železo; 2Kr 6,5n
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Gn 41,33—39

¹¹ Uštkne–li had, když není použito zaklínadlo, ⌈zaklínač¹ z toho nemá užitek.⌉²

1. h.: pán jazyka
2. n.: zaklínač už nepřinese užitek; Ž 58,5n; Jr 8,17

¹² Slova moudrých¹ úst přinášejí milost, kdežto rty hlupáka ²pohltí jej samého.³

1. 12,11
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Př 10,14.32; 12,13; 18,7

¹³ Počátek¹ slov jeho ²řeči je pomatenost, konec jeho ³řeči je zlá ztřeštěnost.⁴

1. Př 9,10; Oz 1,2; Př 1,7v; 4,7v; Kaz 7,8v
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. 1,17

¹⁴ Blázen ¹množí slova.² Člověk se nedozví, co se stane; ⌈kdo mu oznámí, co bude po něm?⌉³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 5,2
3. 3,22; 6,12; 8,7

¹⁵ Námaha hlupáků bude vyčerpávat toho, který nezjistil, kudy jít do města.

¹⁶ Běda¹ ti, země, bude–li tvým králem služebník² a ⌈tvá knížata budou zrána hodovat.⌉³

1. 4,10
2. n.: chlapec; srv. 1Kr 3,7; Iz 3,4.12
3. Iz 5,11

¹⁷ Šťastná jsi, země, je–li tvým králem syn šlechticů a ¹hodují–li tvá knížata v pravý čas kvůli posilnění a ne kvůli popíjení.²

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Př 31,4n

¹⁸ Kvůli líným rukám se bude sesouvat ¹krov a kvůli zahálení rukou bude dům prosakovat.²

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. 4,5; Př 6,6—11; 24,30—34

¹⁹ Pro obveselení^{1 2}připravují ³jídlo a ⌈víno dá radost živým.⌉⁴ ⌈Peníze pak dají na všechno odpověď.⌉⁵

1. h.: smích
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. 9,7; Ž 104,15; Iz 24,11
5. h.: Stříbro; [Možno chápat negativně (lidem jde především o peníze) nebo pozitivně (lépe pracovat a investovat, než se přejídat a popíjet víno).]

²⁰ Krále neproklínej¹ ani ve své mysli a ani ve svých ložnicích neproklínej bohatého. Nebeské ptactvo totiž ²donese tu zprávu³ a okřídlenec⁴ vyzradí^{5 6}řeč.

1. Ex 22,27; Sk 23,5
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Gn 45,16; h.: hlas
4. h.: pán / vlastník křídel
5. 5,6
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹ Pošli svůj chléb po vodní ¹hladině, neboť po mnohých dnech jej nalezneš.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. [Verš je tradičně vykládán jako výzva ke štědrosti, zvl. vůči nuzným (Př 11,24; 19,17; 22,9; Iz 58,7). Jiní v něm vidí obraz riskantního obchodního podnikání do zámoří, které později přináší velké zisky.]; Dt 15,10; Mt 10,42; Ga 6,9n

² Dej podíl ⌈sedmi nebo i osmi,⌉¹ protože ²nevíš,³ co zlého⁴ se stane na zemi.⁵

1. Mi 5,4p; [V návaznosti na v. 1 je v. 2 tradičně vykládán jako výzva ke štědrosti k vícero lidem. Lze ho však také chápat jako radu k investování do vícero projektů (srv. Gn 32,7n), místo vsazení na jednu kartu (srv. v. 6).]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 11,5n
4. 7,12; n : jaké neštěstí; 1Pa 7,23; Da 9,12
5. L 6,30; 1Tm 6,18n

³ Jestliže se mračna naplní ⌈deštěm, vyprázdní se na zemi,⌉¹ jestliže padne strom k jihu nebo k severu, kam ten strom padne, tam ²zůstane.

1. n.: vylijí na zemi déšť
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁴ Kdo hlídá ¹vítr, nezaseje, a kdo se dívá do mračen, nebude sklízet.²

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. [Varování před přespřílišnou opatrností — srv. „kdo se bojí (okolností), nesmí do lesa“.]

⁵ Tak jako nevíš, jaká je cesta ¹větru² nebo jak se tvoří kosti v obtěžkaném lůně,³ stejně tak nepoznáš⁴ dílo Boha, který to všechno ⁵působí.⁶

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. 1,6; J 3,8
3. h.: plném břichu; Ž 139,13—16
4. 8,17; Ř 11,33
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Jr 10,13

⁶ Zrána zasévej své semeno a k večeru¹ nedávej svým ²rukám odpočinout.³ Vždyť nevíš, co z toho bude prospěšné, zda to či ono, anebo jestli to obojí bude stejně⁴ dobré.

1. tj. Od rána do večera (básnický obraz — merismus); Rt 2,17; Ž 104,23; Sk 28,23
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 9,10
4. n.: dohromady; h.: jako jedno; srv. 1Kr 7,37

Mládí a stáří

⁷ Sladké je světlo;¹ pro oči je dobré ⌈vidět slunce.⌉²

1. Jb 3,20; 33,30; Ž 56,14
2. idiom pro: „být naživu“ (6,5; 7,11; Ž 58,9)

⁸ Vždyť bude–li člověk žít mnoho let, ať se z nich všech ¹raduje,² ale ať pamatuje na ⌈dny temnoty,⌉³ protože jich ⁴bude mnoho; všechno, co přišlo, je marnost.⁵

1. masora odděluje toto slovo od následujícímu pomocí přízvuku zvaného dělič
2. 3,12.22; 8,15; 9,7
3. 12,1—7; Jb 10,21n; 17,13; 18,18
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 12,1

⁹ Raduj se, mládenče, ve svém dětství a ať tě tvé srdce oblažuje ve dnech tvého jinošství,¹ ⌈choď cestami svého srdce a za ²tím co ³vidí⁴ tvé oči.⌉⁵ Ale věz, že za všechny tyto věci tě ⌈Bůh přivede k soudu.⌉⁶

1. pl.; n.: panictví
2. pl., množné číslo (plurál)
3. podstatné jméno
4. 6,9
5. 2,10; 6,9; ::Nu 15,39; Jb 31,7
6. 3,17; 12,14; Ř 14,10

¹⁰ Odstraň ze svého srdce vztek a ze svého ¹těla odveď, co je zlé,² neboť dětství a úsvit³ je marnost.⁴

1. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
2. 2K 7,1
3. HL; jiní chápou od odlišného kořene jako: černé vlasy [vyjadřující obrazně mládí v protikladu k šedinám (Gn 25,8)]; $
4. 2Tm 2,22

¹ Pamatuj¹ na svého ²stvořitele ve dnech svého jinošství,³ dříve nežli⁴ přijdou zlé dny⁵ a dorazí léta, o kterých řekneš: Nemám v nich zalíbení;⁶

1. Dt 8,18; Neh 4,8; Ž 63,6; 119,55
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. pl.; n.: panictví; 11,9
4. v h. vv. 1—7 tvoří jednu dlouhou větu, která je spojena časovými spojkami — hl. věta je: Pamatuj … a navazují vedlejší časové věty
5. 11,8
6. n.: o ně zájem

² dříve nežli ztemní slunce a světlo, měsíc a hvězdy, a vrátí¹ se mračna po dešti;

1. n.: odvrátí

³ v den, kdy se budou strachem třást ¹strážci domu² a udatní muži³ se budou křivit, ⌈⁴mlečky přestanou⁵ pracovat, protože ubyly,⌉⁶ a ty, ⌈kdo se dívají skrze průduchy,⌉⁷ budou temné⁸

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [tj. ruce]
3. [tj. nohy]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ezd 4,23; 5,5
6. [tj. zuby]
7. n : z oken; [tj. oči (Gn 27,1; 1S 3,2)]
8. n.: ztemní; jinde užíváno o očích (Ž 69,24; Pl 5,17)

⁴ a zavřou se dveře¹ do ulice, až se ztiší zvuk mlýnu.² Bude se vstávat za hlasu ptactva a všechny popěvky³ budou přidušeny.

1. [tj. uši]
2. HL; srv. Jr 25,10p
3. h.: dcery písně

⁵ Lidé se budou bát i výšek¹ a ²postrachu na cestě; rozkvete mandlovník,³ kobylka se sotva povleče⁴ a ⁵kapara⁶ už nebude působit.⁷ Vždyť člověk se ⁸ubírá do svého věčného domu⁹ a ulicí budou obcházet ti, kdo naříkají.¹⁰

1. h.: vysokého místa
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. [Bledé mandlové květy jsou obrazem šedin.]
4. [Kobylka je za normálních okolností čilá, ale za chladného počasí, zejména ráno, se „těžce vleče“ — srv. Na 3,17. Obraz stáří, kdy se člověk už pohybuje těžko a pomalu.]
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
6. [Capparis spinosa, rostlina, jejíž plody se užívaly jako afrodisiakum.]
7. h.: se poruší / zmaří
8. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
9. h.: domu své věčnosti; Jb 17,13; 30,23
10. [Vv. 2—5 jsou alegorickým popisem stárnutí.]

⁶ Dříve nežli se přetrhne¹ stříbrný provaz a praskne zlatá mísa,² bude roztříštěn džbán nad zřídlem a zlomí se kolo u studny.

1. K: bude vzdálen / odstraněn
2. n.: nádrž

⁷ Až se ¹navrátí prach na zem tak, jak dříve byl, a ⌈duch se navrátí k Bohu,⌉² který jej dal.³

1. jussiv (vyjádřen jako apokopát)
2. Nu 16,22; 27,16
3. 3,20n; Gn 2,7; 3,19; Jb 34,15; Ž 90,3; 103,14; Za 12,1

⁸ Marnost¹ všech marností, řekl ten kazatel, všechno je to marnost.

1. 1,2; Ž 62,10

Epilog

⁹ A dodatek: Že byl kazatel moudrý,¹ stále učil lid poznání, uvažoval a bádal, uspořádal² mnohá přísloví.³

1. 1Kr 10,8
2. n.: urovnal / posbíral
3. 1Kr 5,12

¹⁰ Kazatel se ¹snažil nalézt žádoucí slova; je zapsáno to, co je přímé,² pravdivá³ slova.

1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
2. n : správné
3. 2S 7,28; Ž 119,43

¹¹ Slova moudrých¹ jsou jako bodce² a jako hřebíky³ zatlučené⁴ sběrateli.⁵ Byla vydána jedním ⁶pastýřem.

1. 10,12; Př 1,6
2. Sk 2,37
3. Iz 22,23v; 41,7
4. h.: zasazené
5. n.: jsou sběratelé / jsou sbírky
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹² A dodatek: Můj synu, nech se jimi varovat.^{1 2}Tvořit mnohé ³knihy, to nemá konce, a mnohé ⁴dumání působí únavu ⁵těla.⁶

1. Ez 3,21
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
6. 1,18

¹³ Slovo na závěr všeho, co bylo řečeno: Boha se boj¹ a jeho příkazy zachovávej,² protože toto se týká³ každého člověka.

1. 5,6; 7,18; 8,12; Dt 6,2; 10,12; Př 1,7; 9,10
2. Dt 4,2
3. [Chybějící sloveso vedlo k různým výkladům.]; $

¹⁴ Vždyť ⌈Bůh každé dílo přivede na soud⌉¹ se vším, co je skryto, ať dobrým nebo zlým.²

1. 11,9
2. 3,17; Mt 12,36; Sk 17,30n; Ř 2,6—8.16; 1K 4,5; 2K 5,10