¹ Přísloví¹ izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,

1. [„Přísloví“ — je odvozeno od slovesa „být jako / přirovnat“ tudíž také možno přeložit „přirovnání“, pořekadlo; srv. Jr 24,9]

² k ¹poznání moudrosti a kázně,² k porozumění řečem rozumným,³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: naučení (tak mnohokrát v Př)
3. Oz 6,5; n.: slovům rozumnosti; 4,1

³ k ⌈přijetí rozumné kázně,⌉¹ spravedlnosti, práva a přímosti,²

1. n.: získání naučení pro úspěšný život / moudré jednání; srv. 8,10; Jb 5,17; ::Jr 2,30*
2. n.: poctivosti; srv. Ž 99,4

⁴ aby dala prostoduchým¹ chytrost² a mládenci poznání a rozvahu.³

1. n.: naivním; (výraz použitý v Př 13× + Ž 19,8; 116,6)
2. n.: mazanost; Gn 3,1
3. n.: schopnost plánovat; srv. Jr 23,20; 2,11

⁵ Ať je slyší¹ moudrý a přibude mu bystrosti,² ať rozumný získá schopnost vést,

1. n.: Když to poslouchá
2. n.: vhledu; 9,9

⁶ aby dokázal porozumět přísloví a podobenství,¹ slovům moudrých² i jejich hádankám.³

1. n.: obrazné řeči; Abk 2,6!
2. 22,17; Kaz 12,11
3. Sd 14,13—14; 1Kr 10,1

⁷ Počátek¹ poznání je bázeň ⌈před Hospodinem,⌉² moudrostí a kázní³ pohrdají hlupáci.⁴

1. 4,7; Ž 111,10; Gn 1,1; n : Podstatou; Nejlepší; srv. 1S 2,29
2. v. 29; 8,13; Ex 20,20; Ž 34,12; Iz 33,6; Neh 5,15v; Mi 6,9; h.: Hospodina; [h. genitivní vazba lze překládat různými způsoby, ovšem z použití v souvislosti s jiným předmětem (např. Dt 2,25; Iz 7,25; 29,13) je zřejmé, že nejde o zdroj, nýbrž předmět bázně (srv. Jon 1,16; Iz 2,19v)]
3. 12,1; Jr 2,30
4. [h. výraz ’ₑwîl je pro Př typický (14×); 10,8; 11,29; 14,3; 15,5; 16,22; 17,28!; srv. Jb 5,2n; Ž 107,17; Iz 35,8; Jr 4,22]

⁸ Můj synu, slyš¹ naučení² svého otce, nezavrhuj³ poučení⁴ své matky.

1. srv. 4,1; Dt 6,4
2. n.: kázeň; v. 2
3. var: nezříkej se
4. h.: zákon

⁹ Neboť jsou půvabným věncem¹ na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk.²

1. 4,9
2. 3,22

¹⁰ Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali,¹ nepřivoluj!²

1. n.: přemlouvali (Jr 20,7) / vábili (Oz 2,16)
2. n.: nepřipojuj se k nim; n : nenech se zlákat; var: nechoď; srv. Gn 37,8

¹¹ Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, ⌈abychom prolili krev,⌉¹ počíháme si bezdůvodně² na nevinného,

1. h.: na krev
2. Jb 2,3; 1S 19,5

¹² jako podsvětí¹ je pohltíme zaživa, muže v plné síle² jako ty, kdo sestupují do jámy.

1. n.: hrob; 5,5
2. h.: celé [většinou myšleno morálně, tj. bezúhonné (Gn 6,9), zde však spíš chápáno fyzicky, tj. zdravé, jako paralela zaživa]

¹³ Získáme¹ všelijaký vzácný² majetek, ³naplníme si ⁴domy kořistí.⁵

1. h.: Najděme; 2,5; Oz 12,9
2. 12,27; 24,4
3. kohorativ
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 16,19

¹⁴ ⌈¹Nech svůj los² padnout s námi,⌉³ budeme mít všichni jeden měšec.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Neh 10,35
3. n.: Dej svému losu padnout k našemu; tj. Spoj svůj osud s naším

¹⁵ Můj synu, ⌈nechoď s nimi po cestě,⌉¹ ⌈zdrž svou nohu od jejich stezky,⌉²

1. n : nespolčuj se s nimi
2. n : chraň se před jejich životním stylem

¹⁶ neboť jejich nohy běží za zlem,¹ pospíchají prolévat krev.

1. n : jsou rychlí k vykonání zlého; [„nohy“ jsou metonymii pro „krok“ a „krok“ pro „jednání“ (podobně jako „cesta“ pro „život“ — srv. v. 15p); srv. 6,18; 19,2; Jb 31,5; Ž 119,59.101; Kaz 4,17; Jr 14,10]

¹⁷ Vždyť nadarmo se¹ roztahuje síť před zraky ⌈těch, co mají křídla.⌉²

1. n.: sypat pod
2. h.: každého vlastníka křídla; tj. všech ptáků; Kaz 10,20

¹⁸ Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní¹ krve, číhají na svou duši.

1. h.: své

¹⁹ ⌈Tak dopadne každý,⌉¹ kdo pro sebe nekalý zisk hrabe.² Připraví³ svého pána⁴ o duši.

1. h.: Takové jsou cesty každého; srv. Jb 8,13; Ž 25,10p
2. 15,27; Jr 6,13; Ř 1,29
3. Oz 4,11; h.: Bere
4. h.: vlastníka; tj. toho, kdo si ten zisk přivlastnil

^{20 1}Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá² svůj hlas.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jr 12,8; h.: vydává

²¹ Volá na ¹nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě ²pronáší svou ³řeč:

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)

²² Dokdy budou prostoduší¹ milovat prostoduchost,² posměvači³ si budou libovat v⁴ posmívání a hlupáci⁵ budou nenávidět poznání?⁶

1. [Jsou osloveny tři skupiny lidí, spokojených se svým životem. Prostoduší — naivní jsou však nejtvárnější, o ty zápasí moudrost s hloupostí; proto jsou dále zvlášť oslovováni; v. 4; 9,4.16]
2. 9,6
3. 3,34; 13,1; 14,6; 15,12; 19,25!; Ž 1,1
4. var.: toužit po; srv. Ex 20,17; Joz 7,21
5. [h. výraz kesíl je velmi typický pro Př (40×) a také pro Kaz (2,14)]
6. Jr 10,14

²³ Obraťte se, ⌈když vás kárám!⌉¹ Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.

1. h.: na mé pokárání

²⁴ Protože jsem volala, ale odmítali¹ jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor,²

1. Jr 5,3; var.: zdráhali jste se
2. 1S 15,22

²⁵ nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili,¹

1. Jr 6,10; n.: nepřivolili

²⁶ také já se budu vysmívat¹ vaší pohromě,² posmívat se, když přijde ⌈to, čeho se strachujete, ⌉³

1. Ž 2,4
2. Jr 18,17
3. h.: váš strach; Jb 3,25

²⁷ když jako ničivá bouře¹ přijde ⌈to, čeho se strachujete⌉² a vaše pohroma³ jako vichřice,⁴ když na vás přijde soužení⁵ a strast.⁶

1. dle K; Q: zkáza; 3,25
2. h.: váš strach; Jb 3,25
3. h.: +přijde (jiné sloveso)
4. Jr 4,13
5. 11,8; Dt 30,17
6. n.: úzkost a útlak; Iz 30,6; 8,22

²⁸ Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně¹ hledat, ale nenaleznou mě.

1. Oz 5,15!; He 11,6

²⁹ Protože nenáviděli¹ poznání a nezvolili si bázeň² před Hospodinem,

1. Am 5,10
2. v. 7; 2,5; 8,13

³⁰ nepodvolili¹ se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,

1. v. 25

³¹ budou¹ jíst ovoce² své cesty,³ nasytí se svými radami.⁴

1. n : ochutnají; tj. budou zakoušet
2. h.: z ovoce; srv. 18,20
3. tj. svých životních způsobů; Jr 4,18; 22,21
4. Jr 7,24; Oz 11,6

³² Vždyť odvrácení¹ prostoduchých je zabije, bezstarostnost² hlupáků je zahubí.³

1. Jr 2,19
2. n.: sebeuspokojení / klid; 17,1; Ž 30,7; Jr 22,21
3. Jr 15,7

³³ Ale kdo mě poslouchá,¹ bude přebývat² v bezpečí,³ ⌈bude bezstarostný,⁴ beze strachu ze zla.⌉⁵

1. Ž 81,14
2. h.: bydlet
3. Jr 49,31!; 1S 12,11
4. Jr 30,10; 48,11; Mt 6,25
5. n.: strach ze zla (tj. nějaké pohromy, neštěstí) ho nebude zneklidňovat