¹ Přísloví¹ izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,

1. [„Přísloví“ — je odvozeno od slovesa „být jako / přirovnat“ tudíž také možno přeložit „přirovnání“, pořekadlo; srv. Jr 24,9]

² k ¹poznání moudrosti a kázně,² k porozumění řečem rozumným,³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: naučení (tak mnohokrát v Př)
3. Oz 6,5; n.: slovům rozumnosti; 4,1

³ k ⌈přijetí rozumné kázně,⌉¹ spravedlnosti, práva a přímosti,²

1. n.: získání naučení pro úspěšný život / moudré jednání; srv. 8,10; Jb 5,17; ::Jr 2,30*
2. n.: poctivosti; srv. Ž 99,4

⁴ aby dala prostoduchým¹ chytrost² a mládenci poznání a rozvahu.³

1. n.: naivním; (výraz použitý v Př 13× + Ž 19,8; 116,6)
2. n.: mazanost; Gn 3,1
3. n.: schopnost plánovat; srv. Jr 23,20; 2,11

⁵ Ať je slyší¹ moudrý a přibude mu bystrosti,² ať rozumný získá schopnost vést,

1. n.: Když to poslouchá
2. n.: vhledu; 9,9

⁶ aby dokázal porozumět přísloví a podobenství,¹ slovům moudrých² i jejich hádankám.³

1. n.: obrazné řeči; Abk 2,6!
2. 22,17; Kaz 12,11
3. Sd 14,13—14; 1Kr 10,1

⁷ Počátek¹ poznání je bázeň ⌈před Hospodinem,⌉² moudrostí a kázní³ pohrdají hlupáci.⁴

1. 4,7; Ž 111,10; Gn 1,1; n : Podstatou; Nejlepší; srv. 1S 2,29
2. v. 29; 8,13; Ex 20,20; Ž 34,12; Iz 33,6; Neh 5,15v; Mi 6,9; h.: Hospodina; [h. genitivní vazba lze překládat různými způsoby, ovšem z použití v souvislosti s jiným předmětem (např. Dt 2,25; Iz 7,25; 29,13) je zřejmé, že nejde o zdroj, nýbrž předmět bázně (srv. Jon 1,16; Iz 2,19v)]
3. 12,1; Jr 2,30
4. [h. výraz ’ₑwîl je pro Př typický (14×); 10,8; 11,29; 14,3; 15,5; 16,22; 17,28!; srv. Jb 5,2n; Ž 107,17; Iz 35,8; Jr 4,22]

⁸ Můj synu, slyš¹ naučení² svého otce, nezavrhuj³ poučení⁴ své matky.

1. srv. 4,1; Dt 6,4
2. n.: kázeň; v. 2
3. var: nezříkej se
4. h.: zákon

⁹ Neboť jsou půvabným věncem¹ na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk.²

1. 4,9
2. 3,22

¹⁰ Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali,¹ nepřivoluj!²

1. n.: přemlouvali (Jr 20,7) / vábili (Oz 2,16)
2. n.: nepřipojuj se k nim; n : nenech se zlákat; var: nechoď; srv. Gn 37,8

¹¹ Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, ⌈abychom prolili krev,⌉¹ počíháme si bezdůvodně² na nevinného,

1. h.: na krev
2. Jb 2,3; 1S 19,5

¹² jako podsvětí¹ je pohltíme zaživa, muže v plné síle² jako ty, kdo sestupují do jámy.

1. n.: hrob; 5,5
2. h.: celé [většinou myšleno morálně, tj. bezúhonné (Gn 6,9), zde však spíš chápáno fyzicky, tj. zdravé, jako paralela zaživa]

¹³ Získáme¹ všelijaký vzácný² majetek, ³naplníme si ⁴domy kořistí.⁵

1. h.: Najděme; 2,5; Oz 12,9
2. 12,27; 24,4
3. kohorativ
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 16,19

¹⁴ ⌈¹Nech svůj los² padnout s námi,⌉³ budeme mít všichni jeden měšec.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Neh 10,35
3. n.: Dej svému losu padnout k našemu; tj. Spoj svůj osud s naším

¹⁵ Můj synu, ⌈nechoď s nimi po cestě,⌉¹ ⌈zdrž svou nohu od jejich stezky,⌉²

1. n : nespolčuj se s nimi
2. n : chraň se před jejich životním stylem

¹⁶ neboť jejich nohy běží za zlem,¹ pospíchají prolévat krev.

1. n : jsou rychlí k vykonání zlého; [„nohy“ jsou metonymii pro „krok“ a „krok“ pro „jednání“ (podobně jako „cesta“ pro „život“ — srv. v. 15p); srv. 6,18; 19,2; Jb 31,5; Ž 119,59.101; Kaz 4,17; Jr 14,10]

¹⁷ Vždyť nadarmo se¹ roztahuje síť před zraky ⌈těch, co mají křídla.⌉²

1. n.: sypat pod
2. h.: každého vlastníka křídla; tj. všech ptáků; Kaz 10,20

¹⁸ Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní¹ krve, číhají na svou duši.

1. h.: své

¹⁹ ⌈Tak dopadne každý,⌉¹ kdo pro sebe nekalý zisk hrabe.² Připraví³ svého pána⁴ o duši.

1. h.: Takové jsou cesty každého; srv. Jb 8,13; Ž 25,10p
2. 15,27; Jr 6,13; Ř 1,29
3. Oz 4,11; h.: Bere
4. h.: vlastníka; tj. toho, kdo si ten zisk přivlastnil

^{20 1}Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá² svůj hlas.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jr 12,8; h.: vydává

²¹ Volá na ¹nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě ²pronáší svou ³řeč:

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)

²² Dokdy budou prostoduší¹ milovat prostoduchost,² posměvači³ si budou libovat v⁴ posmívání a hlupáci⁵ budou nenávidět poznání?⁶

1. [Jsou osloveny tři skupiny lidí, spokojených se svým životem. Prostoduší — naivní jsou však nejtvárnější, o ty zápasí moudrost s hloupostí; proto jsou dále zvlášť oslovováni; v. 4; 9,4.16]
2. 9,6
3. 3,34; 13,1; 14,6; 15,12; 19,25!; Ž 1,1
4. var.: toužit po; srv. Ex 20,17; Joz 7,21
5. [h. výraz kesíl je velmi typický pro Př (40×) a také pro Kaz (2,14)]
6. Jr 10,14

²³ Obraťte se, ⌈když vás kárám!⌉¹ Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.

1. h.: na mé pokárání

²⁴ Protože jsem volala, ale odmítali¹ jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor,²

1. Jr 5,3; var.: zdráhali jste se
2. 1S 15,22

²⁵ nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili,¹

1. Jr 6,10; n.: nepřivolili

²⁶ také já se budu vysmívat¹ vaší pohromě,² posmívat se, když přijde ⌈to, čeho se strachujete, ⌉³

1. Ž 2,4
2. Jr 18,17
3. h.: váš strach; Jb 3,25

²⁷ když jako ničivá bouře¹ přijde ⌈to, čeho se strachujete⌉² a vaše pohroma³ jako vichřice,⁴ když na vás přijde soužení⁵ a strast.⁶

1. dle K; Q: zkáza; 3,25
2. h.: váš strach; Jb 3,25
3. h.: +přijde (jiné sloveso)
4. Jr 4,13
5. 11,8; Dt 30,17
6. n.: úzkost a útlak; Iz 30,6; 8,22

²⁸ Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně¹ hledat, ale nenaleznou mě.

1. Oz 5,15!; He 11,6

²⁹ Protože nenáviděli¹ poznání a nezvolili si bázeň² před Hospodinem,

1. Am 5,10
2. v. 7; 2,5; 8,13

³⁰ nepodvolili¹ se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,

1. v. 25

³¹ budou¹ jíst ovoce² své cesty,³ nasytí se svými radami.⁴

1. n : ochutnají; tj. budou zakoušet
2. h.: z ovoce; srv. 18,20
3. tj. svých životních způsobů; Jr 4,18; 22,21
4. Jr 7,24; Oz 11,6

³² Vždyť odvrácení¹ prostoduchých je zabije, bezstarostnost² hlupáků je zahubí.³

1. Jr 2,19
2. n.: sebeuspokojení / klid; 17,1; Ž 30,7; Jr 22,21
3. Jr 15,7

³³ Ale kdo mě poslouchá,¹ bude přebývat² v bezpečí,³ ⌈bude bezstarostný,⁴ beze strachu ze zla.⌉⁵

1. Ž 81,14
2. h.: bydlet
3. Jr 49,31!; 1S 12,11
4. Jr 30,10; 48,11; Mt 6,25
5. n.: strach ze zla (tj. nějaké pohromy, neštěstí) ho nebude zneklidňovat

¹ Můj synu, jestliže přijmeš¹ mé řeči² a uchováš³ u sebe mé příkazy,

1. Jr 9,19
2. n.: má slova; 2,16; 22,21
3. [tj. skryješ pro pozdější použití, protože přísloví nejsou někdy potřeba okamžitě]

² učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti,

³ jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš¹ svůj hlas k rozumnosti,

1. h.: vydáš; Jr 2,15

⁴ jestliže ji budeš hledat jako stříbro,¹ pátrat po ní jako po skrytých² pokladech,³

1. n.: kdyby to byly peníze
2. Jb 3,21
3. [může být zdůrazněna nutnost hledání, ale NBC myslí spíše na hodnotu pokladu; srv. Mt 13,44]

⁵ tehdy porozumíš bázni před Hospodinem¹ a získáš² poznání Boha.

1. 1,7
2. h.: nalezneš

⁶ Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost.

⁷ Uchovává¹ úspěch² pro přímé,³ je štítem⁴ pro ty, kdo ⁵žijí⁶ bezúhonně,

1. K: zachoval
2. n.: účinnou radu / moudrost; Jb 5,12; Iz 28,29!; $
3. v. 21; 3,32; 11,3; 12,6; 14,9; 15,8; 16,17; 21,18; 28,10; 29,10; Jb 1,1; Ž 7,11!
4. Ž 3,4
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
6. 13,6; 19,1

⁸ střeží stezky práva¹ a chrání cestu svých věrných.²

1. n.: spravedlivých
2. K: sg.; [myšlena aktivní účast na smlouvě s Bohem proto také —] n.: zbožných; Ž 4,4

⁹ Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti,¹ každé dobré stezce,²

1. 1,3
2. h.: dráze (, kterou za sebou zanechává vůz) / koleji; tj. životnímu běhu; srv. Iz 26,7

¹⁰ neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání ⌈tvou duši potěší;⌉¹

1. n : bude pro tvou duši přitažlivé; 9,17!

¹¹ rozvaha¹ bude tebe chránit, rozumnost tě bude střežit.

1. 1,4; n.: plán; Jb 42,2

¹² Vysvobodí tě od zlé cesty, od ¹člověka, který mluví obojace,²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: pře–/ zvrácenosti, zvrhlosti; [od kořene hpk = převrátit, otočit (srv. Gn 19,21; 2Kr 21,13), zde ovšem v mravním smyslu jako licoměrnost, neupřímnost, úlisnost; touha vždycky všechno otočit]

¹³ od těch, kteří opouštějí přímé stezky, aby chodili po temných cestách,¹

1. 1J 1,6

¹⁴ od těch, kdo mají z ¹páchání zla radost a nad zlými obojakostmi² kdo jásají,

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. srv. v. 12; 6,14; n.: o. zlých; zvrácenostmi zla

¹⁵ jejichž cesty jsou křivolaké,¹ kteří bloudí² na svých stezkách.³

1. tj. nepoctivé; 28,6
2. 14,2
3. v. 9; n : vyjíždějí ze správných kolejí / ztrácejí směr

¹⁶ Vysvobodí tě od cizí¹ ženy, od cizinky² s³ jejími ⌈úlisnými řečmi,⌉⁴

1. [tj. stojící mimo smluvní společenství], n.: cizoložnice
2. Neh 13,26
3. n.: lichotivými; n : sladkými; 7,5
4. h.: která uhlazuje svoje řeči

¹⁷ od té, která opouští důvěrníka¹ svého mládí a na smlouvu² svého Boha zapomněla.

1. Jr 3,4; n.: přítele
2. [může být myšlena jak smlouva s Bohem — NBC, tak manželská smlouva — NET]

¹⁸ Vždyť její dům se nachyluje k smrti,¹ její stezka vede k nebožtíkům.²

1. TM: ona se chýlí k smrti, její dům. var.: Její stezka se chýlí (srv. 7,27); n.: Klesá k smrti, což je její dům; [většina překl.: podmět = její dům, ovšem je zde problém: dům = m., přičemž sloveso = f.]
2. n.: stínům; mrtvým; 9,18; 21,16

¹⁹ Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nenavrátí, nedosáhnou ⌈stezek života.⌉¹

1. 5,6; 15,24; Ž 16,11

²⁰ Proto ¹choď po cestě dobrých lidí a ²zachovávej stezky spravedlivých,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²¹ neboť přímí se usídlí v zemi a bezúhonní¹ v ní zůstanou,

1. 28,10; Gn 6,9

²² ale ničemové budou ze země vyhlazeni a nevěrníci¹ z ní budou vyrváni.

1. 13,2; Jr 9,1; n.: věrolomní / podvodníci — Jr 12,1; Ž 25,3

¹ Můj synu, nezapomínej na mé poučení,¹ ať tvé srdce střeží² moje příkazy.

1. 1,8
2. 6,20; Ž 119,56

² Vždyť ti přidají¹ dlouhá léta² a roky života i pokoj.³

1. Iz 38,5
2. h.: délku dnů; v. 16
3. n : blaho; Ž 37,11; Iz 57,19

³ ⌈Milosrdenství a věrnost⌉¹ ať tě neopouštějí! Přivaž² si je ke svému krku, napiš je na tabulku³ svého srdce!

1. 14,22; 16,6; 20,28; 2S 15,20; Ž 25,10p
2. 7,3
3. 17,1

⁴ Tak nalezneš¹ milost² a oblibu³ v očích Božích i lidských.⁴

1. h.: a nalezni; (gram. srv. 4,4; 20,13; Iz 54,14)
2. n.: přízeň; Sd 6,17
3. n.: dobré porozumění
4. srv. L 2,52!

⁵ Důvěřuj¹ Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej² se na svoji rozumnost.

1. n.: Doufej v …; Jr 17,7
2. h.: neopírej; Mi 3,11p

⁶ Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.

⁷ Nebuď moudrý¹ ve svých očích, boj² se Hospodina a odvrať³ se od zlého.

1. Ř 12,16
2. 24,21; Dt 6,13; Joz 24,14; Ž 33,8
3. 4,27; 1Kr 8,35; Ž 34,15; Iz 59,15; ::2Kr 3,3

⁸ To bude uzdravením pro tvé tělo¹ a občerstvením² pro tvé kosti.

1. dle LXX; TM: pupeční šňůru
2. n.: výživou; nápojem; Oz 2,7; [obrazné vyjádření, metonymie: zaměňuje příčinu — nápoj, za účinek — občerstvení]

⁹ Cti Hospodina svým majetkem¹ a prvotinami² ze vší své úrody.³

1. h.: ze svého majetku
2. h.: z prvotin
3. n.: výnosů; 3,14; n : příjmů

¹⁰ Tvé sýpky¹ se naplní hojností a tvé sudy² budou přetékat novým vínem.

1. Dt 28,8; Ž 144,13v
2. Jl 2,24; n. tvůj lis

¹¹ Hospodinovu kázeň,¹ můj synu, nezavrhuj,² neměj odpor k jeho pokárání,³

1. n. … ponaučení
2. Jb 5,17; Oz 4,6; n.: nepohrdej
3. 1,30

¹² neboť koho Hospodin miluje, toho kárá jako otec syna, jehož si oblíbil.¹

1. LXX: a trestá každého syna, jehož přijímá; He 12,5—6; Jb 5,17

¹³ Blahoslavený¹ je člověk, který našel moudrost, člověk, který získal² rozumnost.

1. 8,32; Ž 1,1p
2. 12,2; 18,22

¹⁴ Neboť ⌈zisk z ní je lepší, nežli zisk ze stříbra⌉¹ a její výnos² je nad zlato.

1. n : je výnosnější nežli finanční zisk
2. 8,19; 10,16

¹⁵ Je vzácnější nežli drahokamy, ⌈nic z toho, po čem toužíš,⌉¹ se jí nevyrovná.²

1. n.: žádné tvoje šperky!; h.: žádné tvoje (tj. nic v čem máš) zalíbení srv. Iz 58,13!; Ž 1,2; srv. Mt 13,45.46
2. //8,11

¹⁶ V její pravici jsou dlouhá léta¹ a v její levici bohatství a sláva.²

1. h.: délka dnů; tj. dlouhý věk; 3,2; Ž 21,5; ::Ž 109,8
2. 22,4; 1Pa 29,12; n.: čest 3,35

¹⁷ Její cesty jsou cesty příjemné, všechny její stezky jsou pokoj.¹

1. Iz 59,8

¹⁸ Je ⌈stromem života⌉¹ pro ty, kdo se jí chopí, ti, kdo se jí drží, jsou ²šťastní.

1. 11,30; Gn 2,9
2. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁹ Moudrostí Hospodin položil základy¹ země,² rozumností upevnil nebesa.

1. Am 9,6; Iz 40,21
2. n.: založil zemi; 8,27; Jr 10,12

²⁰ Jeho poznáním se rozevřely¹ hlubiny a oblaky kanou rosu.

1. Gn 1,2; 7,11

²¹ Můj synu, ať nesejdou¹ z tvých očí; střež obezřetnost² a rozvahu³

1. [podmětem ke slovesu je pravděp. moudrost, poznání a porozumění z předcházejících veršů]
2. n.: důvtip / moudrost ; 18,1; Iz 28,29
3. 1,4; 5,2

²² a budou životem pro tvou duši a ozdobou¹ pro tvůj krk.

1. 22,11; n.: půvabem; h.: milostí; 1,9

²³ Tehdy půjdeš bezpečně¹ svou cestou a tvoje noha neklopýtne.²

1. n.: v důvěře; srv. v. 29
2. n.: Ž 91,12; nenarazí

²⁴ Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný.¹

1. Jr 31,26; n : budeš sladce spát

²⁵ Neboj se náhlého strachu,¹ ani když přijde ničivá bouře² na ničemy.

1. n.: hrůzy; Iz 24,18!
2. n.: zkáza; 1,27

²⁶ Neboť Hospodin ti bude po boku¹ a bude chránit tvou nohu před polapením.²

1. var.: bude tvou důvěrou
2. n.: pastí

²⁷ Neodpírej dobro ⌈těm, kterým náleží,⌉¹ když je ve tvé moci² ho prokázat.³

1. h.: od jeho vlastníků
2. [použit výraz „él“ obvykle značící Boha, zde však použito pro „moc“]; h.: je v moci tvé ruky; srv. Gn 31,29; Dt 28,32; Mi 2,1; Ž 36,7
3. Jr 32,18

²⁸ Neříkej svému bližnímu:¹ „²Odejdi a pak se vrať, dám ti zítra,“ když to máš u sebe.

1. dle Q; K: pl.
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁹ Nekuj zlo¹ proti svému bližnímu, když s tebou v důvěře bydlí.

1. 6,18; Za 8,16

³⁰ Neveď s nikým bezdůvodně při, jestliže ti nezpůsobil zlo.

³¹ Nezáviď ¹násilníkovi, nevol žádnou z jeho cest,²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. tj. způsobů; srv. 11,20; Jr 22,21

³² neboť Hospodinu je odporný ten, kdo bloudí,¹ ale s přímými² důvěrně³ hovoří.

1. 2,15; 14,2
2. Jb 1,1; Ž 7,11
3. n.: je v důvěrné společnosti; srv. Ž 111,1

³³ Na domě ničemy je Hospodinova kletba,¹ ale příbytku spravedlivých² žehná.

1. Dt 28,20
2. Ž 1,6p

³⁴ Posměvačům¹ se ²posmívá, ale pokorným ³dává milost.⁴

1. 1,22
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Jk 4,6; 1Pt 5,5

³⁵ Moudří zdědí slávu,¹ ale hlupáci si² odnesou hanbu.³

1. v. 16
2. h.: vyzvednou
3. Oz 4,7.18

¹ Synové, slyšte¹ otcovo naučení,² pozorně naslouchejte, abyste poznali rozumnost.

1. 1,8; Oz 5,1
2. n.: kázeň

² Vždyť vám ¹dávám dobrou nauku,² moje poučení³ neopouštějte.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 1,5
3. h.: zákon; 3,1
4. 3,3

³ Když jsem byl synem u svého otce, útlým jedináčkem pro¹ svou matku,

1. h.: před

⁴ učil mě a říkal mi: Ať tvé srdce¹ uchopí² má slova, zachovávej mé příkazy a budeš žít.³

1. n.: tvá mysl; srv. Jr 7,31; Ž 1,2
2. n.: drží pevně
3. h.: žij; n.: ať můžeš žít; 7,2

⁵ Získej moudrost, získej rozumnost! Nezapomínej a neodvracej se od řečí mých úst!

⁶ Neopouštěj ji a bude tě chránit,¹ miluj ji a bude tě střežit.

1. 2,11

⁷ Počátek¹ moudrosti je: Získej moudrost! Za všechno své vlastnictví² získej rozumnost.

1. 1,7; 9,10
2. n.: co jsi získal; (v h. slovní hříčka)

⁸ Vysoce si jí važ a vyvýší tě; když ji obejmeš, poctí¹ tě.

1. 1S 2,30; 15,30; n.: dodá ti vážnost

^{9 1}Vloží na tvou hlavu půvabný věnec,² předá ti krásnou korunu.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 1,9
3. 12,4; Jr 13,18

¹⁰ Slyš, můj synu, přijmi mé řeči, a rozmnoží se ti roky života.¹

1. 3,2; 9,11

¹¹ Učím tě moudré cestě, vedu tě po přímých stezkách.¹

1. 2,18

¹² Když půjdeš, nebude zdržován tvůj krok,¹ když poběžíš, neklopýtneš.²

1. Jr 10,23
2. v. 19; 24,16

¹³ Uchop naučení a neopouštěj, střež ho, vždyť je tvůj život!

¹⁴ Na stezku ničemů nevstupuj,¹ nechoď po cestě zlých lidí.

1. 23,10; Jr 16,5

¹⁵ Nevšímej si jí, neprocházej po ní, odvrať¹ se od ní a přejdi ji!

1. 7,25

¹⁶ Neboť neusnou, pokud nespáchají zlo,¹ je jim odebrán spánek, pokud nepřivedou někoho k pádu.²

1. n : dokud neublíží
2. dle Q; K: dokud neklopýtnou; n : o spánek přicházejí, dokud nepodrazí

¹⁷ Protože jedí chléb ničemnosti a pijí víno násilí.¹

1. [tj. buď je ničemnost a násilí jejich pokrmem (srv. 9,5; J 4,34), nebo žijí ze zla, které činí (9,17; 20,17 × 12,11)]

¹⁸ Stezka spravedlivých je jako záře úsvitu,¹ září víc a víc,² až do bílého dne.³

1. h.: ranního světla
2. [v h. použito pt. slovesa jde, vyjadřujícího zde pokračování]
3. n.: je jako …, jehož jas roste, až je jasný (h.: ustaven) den

¹⁹ Ale cesta ničemů jako tma,¹ nevědí, oč klopýtnou.

1. 7,9; Jr 23,12; Jl 2,2

²⁰ Můj synu, věnuj pozornost¹ mým slovům, nakloň ²ucho k mým řečem.

1. 7,24; Neh 9,34
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²¹ Ať nesejdou z tvých očí, střež je v hloubi svého srdce.¹

1. n.: mysli; 4,4

²² Neboť jsou životem pro ty, kdo je nalézají, uzdravením¹ pro celé ²jejich ³tělo.

1. 3,8
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499

²³ Víc než ⌈cokoliv jiného⌉¹ střež² své srdce, protože z něj ⌈vycházejí prameny života.⌉³

1. n.: vše, co střežíš; h.: Nad každou stráž; Neh 4,3
2. 3,21; Na 2,2
3. n.: pochází život; h.: vycházení života; srv. 14,27; Mt 15,19

²⁴ Odstraň ⌈faleš ze svých úst⌉¹ a ⌈převrácené² rty od sebe vzdal.⌉³

1. n.: od sebe falešná ústa; h.: křivost úst; 6,12
2. Ef 4,29; 5,4
3. n.: zvrácenost vzdal ze svých rtů; Ž 34,14

²⁵ Ať tvé oči hledí vpřed a tvá víčka ⌈míří přímo.⌉¹

1. n.: pohlížejí zpříma před tebe

²⁶ Srovnej stezku¹ pro svůj krok,² všechny tvé cesty ať jsou připravené.³

1. 4,11
2. h.: svou nohu
3. 19,29; Am 4,12; n.: pevné

²⁷ Neuchyl se v pravo, v levo, odvrať^{1 2}nohu od zlého!

1. 3,7; 13,19
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹ Můj synu, věnuj pozornost¹ mé moudrosti, nakloň ²ucho k mé rozumnosti,

1. 4,1.20
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

² abys zachoval rozvahu¹ a aby tvé rty střežily poznání.

1. 3,21; 8,12

³ Vždyť ze rtů cizí ženy¹ kape med a její řeč² je hladší nežli olej,

1. 2,16; tj. cizoložnice
2. h.: patro; Pl 4,4; tj. ústa — Př 8,7

⁴ ale ⌈její konec¹ je hořký² jako pelyněk,³ ostrý jako ⁴dvojsečný meč.⌉⁵

1. Dt 32,29; Am 8,10; Jr 17,11; 2K 11,15
2. Rt 1,20; Ex 15,22n
3. Jr 9,14
4. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
5. n : skončí hořce, jako ostrým mečem. [Vždyť ji odsoudí Boží slovo]

⁵ Její nohy sestupují ke smrti, ⌈do podsvětí její kroky směřují.⌉¹

1. n.: po záhrobí její kroky sahají

⁶ Nesrovnává¹ cestu života, ⌈její stezky² se klátí, ani to neví.⌉³

1. 4,25; 5,21; n.: nesleduje
2. 2,9; h.: dráhy
3. n.: její stezky se vinou, že to nepoznáš

⁷ Nyní mě, synové, slyšte,¹ neodvracejte se od řečí² mých úst.

1. 4,1.10
2. Dt 32,1

⁸ ⌈Vzdal od ní svou cestu,⌉¹ nepřibližuj se ke vchodu jejího domu,

1. n : Drž se od ní daleko

⁹ jinak dáš svou slávu jinému a svoje roky ukrutníkovi,¹

1. 11,17

¹⁰ jinak se cizinci nasytí tvojí silou¹ a tvoje námaha² půjde do cizího domu.

1. tj. výsledky tvého úsilí; Oz 7,9
2. n : to, co jsi těžce získal

¹¹ Nakonec¹ budeš úpět, až bude celé tvé ²tělo úplně zničeno.³

1. h.: Na svém konci; srv. v. 4
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. tj. až se tvé tělo zhuntuje a životní síla bude pryč

¹² Pak řekneš: Jak to, že jsem nenáviděl kázeň¹ a mé srdce odvrhlo pokárání?²

1. n.: naučení
2. v. 23; 3,1

¹³ Neposlouchal jsem ¹své učitele a k těm, kteří mě učili,² jsem nenakláněl ³ucho.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. n.: ke svým učitelům; h. melamed — zpodstatnělý přechodník
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁴ ⌈Málem jsem se uprostřed shromáždění a obce ¹ocitl ve všem zlu.⌉²

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n.: O málo a byl bych uprostřed shromážděné obce vězel v každé špatnosti.

¹⁵ Pij vodu ze své cisterny,¹ bystrou² vodu ze své studny.³

1. Jr 38,6n; Iz 36,16
2. n.: tekoucí / vyvěrající; Jr 18,14
3. 23,27

¹⁶ Mají¹ se tvoje prameny rozlévat na ulici,² proudy³ vody na ⁴náměstí?

1. h.: Budou se
2. n.: ven; 7,12
3. 21,1; Ž 1,3
4. pl., množné číslo (plurál)

^{17 1}Ať ⌈patří tobě samému,⌉² a ne cizím spolu s tebou!

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. h.: jsou pro tebe samotného

¹⁸ Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z ženy¹ svého mládí.²

1. Kaz 9,9
2. Mal 2,15

¹⁹ Ta líbezná laň,¹ ta půvabná srna,² její prsy ať tě uspokojují³ v každé době, její láskou se opájej⁴ ustavičně.⁵

1. h.: laň lásek
2. n.: gazela; h.: srna milosti; srv. 11,16; 4,9; [ženy byly často přirovnávány k půvabným zvířatům (Pís 4,5)]
3. n.: sytí
4. n.: buď uchvácen; h.: vrávorej jako opilý; srv. v. 23; Pís 1,2p
5. 15,15; Oz 12,7

^{20 1}Proč by ses měl, můj synu, opájet² cizí³ ženou, objímat klín cizinky?⁴

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. srv. v. 19
3. v. 3
4. 2,16; tj. cizoložnice

²¹ Vždyť cesty ¹člověka jsou před očima Hospodina, on srovnává² všechny jeho stezky.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: sleduje; srv. v. 5; 4,26

²² Ničemu polapí¹ jeho vlastní viny, provazy svého hříchu bude zajat.

1. Am 3,5

²³ Zemře, protože ne měl kázeň,¹ pro velikost své hlouposti bude² vrávorat.

1. n.: naučení; 1,8; 4,1.13
2. 12,23; 14,24!; 15,2; 18,13; 26,4; Ž 38,6p

¹ Můj synu, jestliže ses¹ zaručil za svého bližního, ⌈zavázal ses rukoudáním⌉² za cizince,³

1. 11,15
2. n.: potřesením své ruky stvrdil smlouvu
3. [nemusí to být nutně cizozemec]

² a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen,

³ učiň tedy toto, můj synu, aby ses¹ zachránil. Protože ses ²dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř³ se a naléhej na svého bližního!

1. h.: a zachraň se; (pro h. srv. v. 6; Př 3,4: „a nalezni“); Am 3,12; Za 3,2
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. h.: pošlap se

⁴ Nedopřej¹ svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům.

1. Pl 2,18; h.: Nedej

⁵ Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka.¹

1. Jr 5,26

⁶ Jdi k mravenci, lenochu,¹ podívej se na jeho cesty,² abys zmoudřel.³

1. v. 9; 10,26*
2. n: způsoby; jak žije; srv. 11,20; Jr 22,21
3. h.: a zmoudři; srv. gram. v. 3p; 8,33; 9,9; 13,20; 19,20; 21,11; Kaz 7,23

⁷ Ačkoliv¹ nemá vůdce,² dozorce ani ³vládce,

1. h.: Který
2. Iz 3,6.7
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ připravuje si v létě ¹pokrm, shromažďuje ve žni² svou potravu.

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. 10,5; 20,4

⁹ Dokdy budeš ležet, lenochu?¹ Kdy se² probereš ze ³spánku?

1. v. 6; 10,26*
2. h.: vstaneš
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁰ Trochu¹ spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

1. //24,33.34

¹¹ a tvá chudoba přijde jako tulák¹ a tvá nouze jako ozbrojenec.

1. n.: pobuda; ?lapka

¹² Ničemník¹ a darebák² je ten, kdo chodí³ s falešnými⁴ ústy,

1. h.: Člověk ničemnosti; srv. 16,27; 19,28; Dt 13,14p; 1S 1,16; 10,27
2. h.: muž nepravosti; srv. 12,2; muž síly — Ž 76,6
3. n : žije; 2,7
4. 4,24

¹³ mrká očima, dává znamení ¹nohama,² ukazuje svými prsty.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: šoupe nohama

¹⁴ ⌈V jeho srdci je ¹obojakost, v² každé době ³kuje⁴ zlo, ⁵zasévá sváry.⌉⁶

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 2,14; 10,32
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. v. 18; 3,29; 12,20
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. n.: Se zvrácenostmi ve svém srdci kuje zlo, v každé době zasévá sváry.

¹⁵ Proto náhle přijde na něj pohroma,¹ v okamžiku bude² rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.³

1. 1,27
2. n.: zlomen / rozbit; 29,1; 1S 4,18; Jr 23,9
3. 4,22

¹⁶ Šest věcí Hospodin ¹nenávidí² a sedmá³ je pro něj⁴ ohavností:⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Oz 9,15; Am 5,21; Za 8,17
3. dle Q; K: a sedm; srv. 30,15nn; Jb 5,19; Am 2,4; [způsob udání čísel má asi vyjádřit, že to není vyčerpávající seznam]
4. h.: jeho duši
5. 26,25; srv. Ez 5,9p

¹⁷ Povýšené¹ oči, lživý² jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,³

1. 21,4; Iz 10,12—14; Da 11,12; srv. Mt 5,5
2. 12,19; Jr 14,14; Ž 109,2
3. 2Kr 24,4; Ž 106,38; Iz 59,7; Gn 9,6; 1Pa 22,8

¹⁸ srdce,¹ které kuje zlé plány,² nohy, které ⌈rychle běží⌉³ za zlem,⁴

1. n.: Mysl; Ž 28,3
2. v. 14; 14,22; Jb 4,8; Ez 38,10
3. h.: pospíchají běžet
4. [tj. toho, kdo se hned chytne příležitosti uškodit]; 1,16p; Iz 59,7

¹⁹ falešného svědka,¹ který šíří² lži, a toho, jenž zasévá sváry³ mezi bratry.

1. srv. 21,28; Ex 20,16
2. n.: rozšiřuje / sype z rukávu; h.: fouká; 14,5.25; 19,5.9; Ž 10,5
3. 10,12; srv. Mt 5,7

²⁰ Můj synu, střež¹ příkaz svého otce, nezavrhuj poučení² své matky.

1. 3,1
2. h.: zákon; 1,8

²¹ Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku.¹

1. 3,3; srv. Dt 6,8

²² Když¹ budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, ⌈zaujme tvou pozornost.⌉²

1. Dt 6,7
2. n.: bude k tobě promlouvat

²³ Vždyť příkaz je lampou, poučení¹ světlem, pokárání a naučení² cestou života,

1. h.: zákon; v. 20
2. h.: kázeň; 4,13

²⁴ aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky.¹

1. 2,16

²⁵ Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse,¹ ať se tě nezmocní svými víčky,

1. 31,30

²⁶ protože za^{1 2}prostitutku je jen³ bochník chleba, ale ⁴vdaná žena⁵ loví tvůj vzácný ⁶život.

1. Jb 2,4
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. [možné dva významy: a) prostitutce se platí pouhým bochníkem; b) s prostitutkami člověk přijde na mizinu (h.: … až do bochníku)]
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. h.: žena muže
6. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁷ Cožpak si může ¹někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si ²oděv?

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)

²⁸ Zdalipak může ¹někdo chodit po řeřavém uhlí,² a nespálit si nohy?

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 25,22

²⁹ Tak je tomu s tím, kdo vchází¹ k ženě svého bližního; kdokoliv se² jí dotkne, nezůstane bez trestu.³

1. 2,19
2. Gn 20,6
3. 11,21

³⁰ Nepohrdají zlodějem, že kradl, aby se¹ nasytil, když hladoví.²

1. h.: svou duši
2. 19,15

³¹ Když však je dopaden, nahradí¹ to sedmkrát,² ⌈i kdyby měl dát⌉³ ⌈všechen majetek svého domu.⌉⁴

1. h.: odplatí
2. n.: v plnosti; srv. Ex 22,2.5; Dt 28,7; Ž 12,7
3. h.: dá
4. Pís 8,7

³² Kdo cizoloží¹ s ženou, tomu chybí rozum;² ničí svou duši, kdo to dělá.

1. Ex 20,14
2. 7,7*; Oz 7,11; h.: nemá srdce

³³ Pocítí^{1 2}rány³ a hanbu, jeho potupa nebude⁴ smazána,

1. Jr 10,18; n.: Získá; h.: Najde
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Gn 12,17; n.: postižení; nemoc
4. Neh 3,37

³⁴ protože žárlivost¹ rozněcuje hněv muže, v den pomsty nebude mít soucit.

1. 27,4

³⁵ ⌈Nebere ohled⌉¹ na žádné odškodné,² nepodvolí³ se, i kdyby s rozmnožil^{4 5}dary.⁶

1. h.: Nepozdvihne tvář; n.: Neposkytne milost; Pl 4,16
2. n.: úplatek; Am 5,12
3. 1,25; n.: neustoupí
4. srv. Jr 2,22; 46,11; n.: dával další a další
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. n.: úplatky; 21,14; [na rozdíl od zloděje /v. 31/ nemůže dát žádnou náhradu]

¹ Můj synu, zachovávej mé řeči a mé příkazy chovej¹ u sebe.

1. 2,1

² Zachovávej mé příkazy a budeš¹ žít, střež moje poučení jako zřítelnici² svých očí.

1. h.: žij; n.: ať můžeš žít; 4,4
2. h.: mužíčka, tj.: panenku; Dt 32,10

³ Přivaž¹ si je na ²prsty, napiš je na tabulku svého srdce.

1. 3,3
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁴ Řekni moudrosti: „Jsi moje sestra,“ rozumnost nazvi svojí příbuznou,

⁵ aby tě chránily před cizí ženou, před cizinkou¹ s jejími úlisnými řečmi.

1. 2,16

⁶ Když ⌈jsem byl u⌉¹ okna svého domu, pohleděl jsem za okenní mříž²

1. n.: jsem vykoukl z
2. Sd 5,28

⁷ a uviděl jsem mezi prostoduchými,¹ rozpoznal jsem mezi ²mládeží chlapce, jemuž chyběl rozum.³

1. 1,32; 8,5
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. 6,32; 9,4*

⁸ Přecházel po ulici poblíž ¹nároží, kráčel ²směrem k jejímu domu,

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499

⁹ za soumraku, k večeru, uprostřed noci a tmy.

¹⁰ A hle, jde mu naproti žena, oblečená jako ¹prostitutka a se srdcem² záludným.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: skrytými úmysly; $

¹¹ Je halasná¹ a nevázaná, její nohy ⌈nemají ²doma stání.⌉³

1. 9,13
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. h.: v jejím domě nepobudou

¹² Hned je na ulici, hned na náměstích, na každém rohu číhá.

¹³ Už ho drží, políbí ho a s nestoudnou tváří¹ mu řekne:

1. n.: bezostyšně

¹⁴ ⌈Měla jsem obětovat pokojné oběti,⌉¹ dnes jsem splnila svoje sliby.²

1. h.: Pokojné oběti jsou u mě; n.: mám za sebou; [dle Lv 7,11nn to volně znamená: máme masa fůry]
2. 2S 15,8; Iz 19,21

¹⁵ Proto jsem ti vyšla naproti, abych tě usilovně hledala a našla jsem tě.

¹⁶ Pokryla jsem svou pohovku přikrývkami, pestrobarevným egyptským plátnem.

¹⁷ Navoněla jsem svou postel myrhou, aloe a skořicí.¹

1. Pís 4,14p

¹⁸ Tak pojď, ¹opájejme se milováním² až do rána, ³potěšme se láskou.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ez 16,8; 23,17
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁹ Vždyť můj¹ muž ne ní doma,^{2 3}odešel na dalekou cestu.

1. h. člen = ten
2. h.: ve svém domě
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁰ Měšec s penězi¹ si vzal s ²sebou, přijde domů³ v den úplňku.

1. h.: stříbrem
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. h.: do svého domu

²¹ Přesvědčila¹ ho svým mnohým² přemlouváním,³ svými úlisnými rty⁴ jej ⁵svedla.

1. h.: naklonila si; n.: svedla
2. h.: množstvím svého
3. srv. 4,2 (nauka)
4. h.: hladkostí jejích rtů; srv. 2,16
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Hned¹ za ní jde, jako ²chodí vůl na porážku, či jako skáče jelen do zajetí.³

1. tj. bezmyšlenkovitě
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. dle var.; TM: A jako nákotník (Iz 3,16) pro napravování hlupáka; $

²³ Až mu šíp probodne játra; jako pták pospíchá do pasti a neví, že mu jde o ¹život.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁴ Nyní mě, synové, slyšte,¹ věnujte pozornost² řečem mých úst.

1. 5,7
2. 4,20

²⁵ Ať se tvé srdce neobrátí¹ k jejím cestám, ať nezabloudíš² na její stezky,

1. 4,15
2. 14,22

²⁶ neboť je mnoho pobitých, které nechala padnout,¹ všech, které zabila, je bezpočet.

1. n.: srazila; srv. Jr 19,7

²⁷ Její dům -- toť cesty do podsvětí, vedoucí dolů do kobek¹ smrti.²

1. h.: komnat
2. 2,18; 5,5

¹ Cožpak moudrost nevolá, rozumnost ne pozvedá¹ svůj hlas?

1. 1,20; h.: nevydává

² Na ¹vrchu výšin,² podél cest, na křižovatce³ postává;⁴

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. n.: na vyvýšenině; 9,3.14
3. h.: v domě stezek; tj. kde se potkávají stezky
4. n.: se postavila; srv. 7,12

^{3 1}u bran, při vstupu² do města, u vchodu do bran křičí:³

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. h.: na ústí
3. 1,20

⁴ Na vás, muži,¹ volám, můj hlas zní k lidským synům.²

1. n.: lidé; srv. Iz 53,3; Jr 5,26
2. n : celému lidstvu; v. 31; 15,11; Ž 11,4p

⁵ Prostoduší, získejte chytrost,¹ hlupáci, dostaňte ²rozum.

1. 1,4
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

⁶ Slyšte, protože promluvím znamenité¹ věci, ⌈mé rty vysloví, co je správné.⌉²

1. n.: závažné
2. h.: otevření mých rtů jsou přímosti; 2,9; 23,16

⁷ Vždyť má ústa¹ ⌈si opakují pravdu,⌉² ničemnost je ohavností pro mé rty.

1. h.: patro; Oz 8,1
2. n.: mluví/ přemítají o pravdě; srv. 24,2; 15,8; Ž 35,28p

⁸ Všechny řeči mých úst jsou spravedlivé, ne ní v nich nic pokrouceného ani pokřiveného.

⁹ Všechny jsou jasné pro toho, kdo je schopen rozumět,¹ přímé² pro ty, kdo nalézají poznání.

1. 1,6; Neh 10,29
2. tj. správné; logické

¹⁰ Přijměte mé naučení,¹ a ne stříbro,² poznání je víc než pročištěné³ zlato.

1. h.: kázeň
2. 3,14
3. v. 19; 10,20

¹¹ Vždyť moudrost je lepší nežli drahokamy,¹ nic z toho, po čem toužíš, se jí nevyrovná.

1. 3,15; 20,15

¹² Já, moudrost, bydlím s chytrostí,¹ nalézám poznání a ²rozvahu.³

1. v. 5
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 5,2

¹³ Bázeň¹ před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu,² zlou cestu a obojaká³ ústa, to nenávidím.

1. 1,7p; 9,10
2. 16,18; Jr 13,9; 48,29
3. 6,14; 10,32

¹⁴ Má je rada i úspěch,¹ jsem rozumnost, má je síla.²

1. 2,7; Jb 5,12
2. n.: Mám plán i obezřetnost, jsem rozumnost, mám i zdatnost

¹⁵ Skrze mě králové ¹kralují a mocnáři^{2 3}ustanovují⁴ spravedlnost.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 31,4; Sd 5,3; Ž 2,2
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 31,5; 8,27
5. n.: co je spravedlivé

¹⁶ Skrze mě ¹vládnou vládcové² i šlechtici, všichni spravedliví soudcové.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. (v h. stejný kořen slova jako u slovesa); n.: knížata
3. n.: kdo soudí spravedlivě; var: soudcové země

¹⁷ Já ¹miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou² mě.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 1,28; 7,15

¹⁸ U mne je bohatství i sláva,¹ trvalý majetek i spravedlnost.

1. 3,16

¹⁹ Mé ovoce¹ je lepší nežli zlato, byť seberyzejší,² výnos ze mne³ je nad pročištěné stříbro.

1. n.: Ovoce ze mne; srv. 3,14
2. h.: i než ryzí zlato
3. h.: můj výnos

^{20 1}Chodím² po cestě spravedlnosti a po stezkách práva,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ž 86,11

²¹ abych dala dědictví těm, kteří mě milují a naplnila jejich sklady.

²² Hospodin mě vytvořil¹ na počátku² své cesty,³ dávno před svými činy, již tenkrát.

1. n.: stvořil / nabyl; (srv. Gn 14,19; Dt 32,6; Ž 139,13; obvyklý význam h.: koupil, získal, srv. 1,5)
2. n.: počátkem, jako počátek; [h. bez předložky]
3. tj. činnosti, jednání (srv. Jr 4,18)

²³ Odvěků jsem byla utvořena,¹ od ²počátku, od dávnověku³ země.

1. srv. Iz 25,7; Ž 139,13: tkát — utvořit; n.: ustanovena; srv. Ž 2,6; n.: ustavena
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. n.: dříve nežli byla

²⁴ Když ještě nebyly hlubiny, zrodila jsem se, ještě když nebyly prameny obtěžkány vodou.

²⁵ Dříve nežli byly hory ponořeny, ¹před kopci jsem se zrodila;

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁶ když ještě neučinil zemi a pláně,¹ ani ²první ³prach světa,⁴

1. n.: pole; to, co je venku
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Jr 10,12; 51,15

²⁷ když založil nebesa, byla jsem tam; když vyměřoval obzor nad mořskou ¹hlubinou,²

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 3,20

²⁸ když upevnil oblaka nahoře, když posilnil¹ prameny mořské ²hlubiny,

1. n.: když sílily
2. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁹ když postavil moři jeho hranici,¹ aby voda nepřekračovala jeho příkaz,² když vyměřoval základy³ země,

1. Jr 5,22
2. h.: ústa; výrok úst = příkaz; srv. 1S 12,14; n.: břeh
3. Jr 31,37

³⁰ byla jsem vedle něho jako řemeslník,¹ byla jsem jeho potěšením den za dnem, radovala² jsem se ³před ním po celou dobu.

1. dle Jr 52,15; Pís 7,2; LXX; Vul; Pš; Tg; n.: důvěrník
2. n.: + hrála; srv. 2S 6,5; 1S 18,7; Jr 30,19; 31,4; Za 8,5
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³¹ Radovala¹ jsem se z celé jeho země,² ⌈mé potěšení bylo⌉³ s lidskými syny.

1. n.: + hrála; srv. 2S 6,5; 1S 18,7; Jr 30,19; 31,4; Za 8,5
2. h.: světa jeho země; [to vyjadřuje buď superlativ = celé, n.: obydlené]
3. n.: těšila jsem se; Iz 5,7

³² Nyní mě, synové, slyšte:¹ Blahoslavení² jsou ti, kdo dbají na mé cesty.³

1. 7,24
2. 3,13; 14,21; Ž 1,1p
3. Ž 18,22

³³ Poslechněte naučení,¹ abyste zmoudřeli,² nebuďte nevšímaví!³

1. h.: kázeň; 19,20
2. h.: a zmoudřete; srv. 6,6
3. 1,25

³⁴ Blahoslavený¹ je člověk, který mě poslouchá, den za dnem bdí u mých dveří, střeží veřeje mých bran.

1. v. 32

³⁵ Vždyť kdo mě ¹nachází, ²nachází život,³ dosáhne⁴ zalíbení u⁵ Hospodina.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 3,18
4. h.: získal; 12,2; 18,22
5. n.: přízeň od

³⁶ Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí,¹ milují smrt.

1. 12,1

^{1 1}Moudrost postavila svůj dům, vytesala svých sedm sloupů.

1. pl., množné číslo (plurál)

² Porazila ⌈svůj jatečný dobytek,⌉¹ namíchala své víno, připravila také svůj stůl.

1. h.: svou porážku; tj. Nachystala maso na hostinu

³ Poslala své služky, volá na nejvyšších místech města.

⁴ „Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!“ Komu chybí ¹rozum,² tomu říká:

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. 6,32

⁵ „Pojďte a jezte z mého ¹pokrmu, napijte se z vína, které jsem namíchala!“

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

⁶ Opusťte prostoduchost a budete¹ žít, jděte zpříma² po cestě rozumnosti.

1. h.: žijte; 4,4; 7,2; Am 5,6
2. 4,14

⁷ Ten, kdo poučuje¹ posměvače,² sklidí³ hanbu a kdo⁴ kárá ničemu, bude mít ⁵potupu.

1. n.: kázní / napravuje; Jr 30,11
2. 1,22
3. h.: přijímá pro sebe
4. 3,12
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁸ Nekárej posměvače, jinak tě bude nenávidět. Kárej moudrého a bude tě milovat.

⁹ Dej moudrému a ještě zmoudří, pouč¹ spravedlivého a přibude mu bystrosti.²

1. h.: dej poznat; 1S 6,2
2. 1,5

¹⁰ Počátek¹ moudrosti je bázeň před Hospodinem, poznání ²Svatého³ je rozumnost.

1. srv. 1,7; 4,7; [jiný h. výraz — zde srv. Rt 1,22]
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 30,3; Oz 12,1; [h. pl. asi vyjadřuje Hospodinův majestát, tudíž —] n.: Nejsvětějšího

¹¹ Neboť skrze mne se rozmnoží¹ tvé dny a přibude² ti let života.

1. 4,10
2. 3,2; 10,27

¹² Jestliže jsi zmoudřel, zmoudřel jsi pro sebe,¹ jestliže se budeš posmívat, sám ⌈poneseš důsledky.⌉²

1. n.: ve vlastní prospěch
2. n.: si to odneseš

¹³ Paní Hloupost je halasná,¹ prostoduchá, ⌈nic neví.⌉²

1. 7,11
2. hov.: neví, co by

¹⁴ Usadila se u vchodu do svého domu, na křesle na vysokých místech města.

¹⁵ Aby volala na ty, kdo procházejí ¹kolem,² kdo jdou přímo³ po svých stezkách:

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
2. 26,17
3. v. 6; 15,21

¹⁶ „Kdo je prostoduchý, ať sem odbočí!“¹ Komu chybí ²rozum, tomu říká:

1. v. 4
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

¹⁷ „Kradená voda^{1 2}je sladká, potajmu³ získaný pokrm⁴ potěší.“⁵

1. srv. 5,15—19
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 25,23
4. h.: chléb tajností
5. 2,10

¹⁸ On však neví, že jsou tam nebožtíci,¹ že ti, které pozvala, jsou v hlubinách podsvětí.²

1. 2,18; 21,16; h.: stíny
2. 7,27

¹ Šalomounova přísloví.¹ Moudrý syn dělá² radost otci, ale hloupý syn je žalem³ pro svou matku.⁴

1. 1,1; 25,1
2. 12,25
3. 14,13
4. h.: své matky

² Ničemně získané poklady¹ neprospějí,² ale spravedlnost vysvobodí³ od smrti.

1. h.: poklady bezbožnosti; 15,16
2. Jr 2,11
3. 11,4.6; Ž 33,19

³ Hospodin nenechá hladovět spravedlivého,¹ ale maří² choutky³ ničemů.

1. h.: spravedlivou duši
2. n.: zavrhuje; h.: odstrkuje; srv. Nu 35,20
3. 11,6; Ž 52,9

⁴ Nedbalá¹ ruka^{2 3}způsobuje chudobu, avšak ruka pilných získává bohatství.⁴

1. 12,24.27
2. h.: dlaň
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 10,22; Jr 5,27

⁵ Rozumný syn v létě sklízí,¹ ale syn, který zaspí² žeň, jedná hanebně.³

1. n.: shromažďuje; 6,8
2. tj. promešká
3. 19,26

^{6 1}Požehnání² je na hlavě spravedlivého, avšak ústa ničemů přikrývají násilí.³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. n.: Hojnost požehnání
3. v. 11

⁷ Památka spravedlivého je požehnaná, ale jméno ničemů zpráchniví.¹

1. h.: shnije; n.: upadne v zapomenutí; Iz 40,20; Ex 17,14

⁸ Kdo má moudré srdce,¹ přijme příkazy,² avšak ⌈žvanivý hlupák⌉³ bude sražen.⁴

1. srv. 16,23
2. 13,13
3. n : kdo povídá hlouposti; h.: hlupák rtů; [příliš zaměstnán povídáním hloupostí nevěnuje pozornost poučení]; 1,7p
4. v. 10; Oz 4,14

⁹ Kdo ¹žije bezúhonně,² bude ³žít v bezpečí,⁴ kdo však převrací své cesty,⁵ bude odhalen.⁶

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 2,7; 13,6; 20,7; Ž 26,1
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. 1,33; 1S 12,11; Jr 23,6
5. n : pokřivuje svůj životní styl; 28,18
6. 12,16; h.: poznán

¹⁰ Kdo¹ mrká okem, působí² bolest, avšak žvanivý hlupák bude sražen.³

1. 6,13; 16,30
2. h.: dává; srv. 3,15
3. v. 8

¹¹ Ústa spravedlivého jsou pramenem života, ale ústa ničemů přikrývají násilí.

¹² Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá¹ všechna přestoupení.

1. tj. snáší — 1K 13,7; //1Pt 4,8

¹³ Na rtech rozumného¹ se nalézá moudrost, ale hůl² je na záda toho, komu chybí ³rozum.⁴

1. 1,5
2. [zbraň proti nepříteli (2S 23,21) či nástroj pro káznění dětí (Př 22,15; 29,15); obrazně nástroj kázně jednotlivce (2S 7,14; Jb 37,13) či národa (Iz 30,31; Pl 3,1)
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
4. 9,16; 11,12

¹⁴ Moudří si ukládají¹ poznání, ale hlupákova ústa jsou blížící se zkázou.

1. h.: skrývají

¹⁵ Majetek bohatého je jeho pevným městem,¹ zkázou chudých je jejich chudoba.²

1. h.: jeho síly; 18,11; Jr 16,19; opevněným — Př 18,19
2. [verš je konstatováním skutečnosti života, nikoliv hodnocením této reality; srv. ::11,4]

¹⁶ Výdělek spravedlivého je k životu, výnos¹ ničemy ke hříchu.

1. 15,6

¹⁷ Kdo zachovává naučení,¹ je na stezce k životu, kdo však opouští pokárání, vede do bludu.²

1. h.: kázeň; 8,33; 13,1
2. Iz 3,12; [z h. není zcela jasné, jestli jde sám nebo svádí druhé na scestí]

¹⁸ Kdo zakrývá nenávist, má lživé rty, a kdo vynáší pomluvy, je hlupák.

¹⁹ Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá¹ své rty, je rozumný.

1. 17,27

²⁰ Jazyk spravedlivého je jako pročištěné stříbro, srdce¹ ničemů má malou cenu.²

1. n.: rozum
2. h.: je jako málo

²¹ Rty spravedlivého budou¹ pást mnohé, ale hlupáci zemřou na nedostatek rozumu.²

1. n.: nasytí
2. n.: chybějící rozum; 9,4

²² Hospodinovo požehnání obohacuje¹ a ⌈námaha² k němu nic nepřidá.⌉³

1. Gn 14,23
2. n.: dřina; 5,10; 14,23; Gn 3,16n!
3. n.: nepřibude s ním námaha; srv. 1,5; 9,9.11; 19,4

²³ Pro hlupáka je povyražením¹ provádět zlé ²úmysly,³ pro rozumného muže je jím však moudrost.

1. Kaz 10,19
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: pikle; 21,27; 24,8.9; Jr 11,15!; Oz 6,9

²⁴ Čeho se ničema hrozí,¹ to na něj přijde, ale touha² spravedlivých bude naplněna.³

1. Iz 66,4
2. 11,23
3. ::Ž 112,10!

²⁵ Když se přežene vichřice,¹ ničema² již není, spravedlivý však má věčný základ.

1. 1,27; Jr 4,13; Am 1,14
2. 1S 2,9

²⁶ Čím je ocet pro zuby a kouř¹ pro oči, tím lenoch² pro ty, kteří ho posílají.

1. Iz 65,5
2. 6,9; 13,4*

²⁷ Bázeň před Hospodinem přidá mnohá léta,¹ ale roky ničemů budou zkráceny.

1. h.: dny; 3,2.16

²⁸ Očekávání spravedlivých je radost,¹ avšak naděje ničemů zahyne.²

1. n.: vede k radosti
2. 11,7; n.: přijde vniveč; Ž 1,6; Jr 48,36; Am 3,15

²⁹ ⌈Hospodinova cesta⌉¹ je pevností pro bezúhonného,² ale zkázou pro zločince.

1. Gn 18,19
2. h.: bezúhonnost

³⁰ Spravedlivý se nikdy¹ nepohne,² ničema však zemi neosídlí.

1. h.: navěky; Ž 31,2
2. n.: nezapotácí; Ž 112,6; 125,1

³¹ Ústa spravedlivého plodí¹ moudrost, ale obojaký jazyk² bude³ vyťat.

1. n.: budou vynášet; Ž 62,11
2. tj. člověk mluvící proradně; 2,12; 8,13; 16,28
3. tj. bude umlčen; 2,22

³² Rty spravedlivého znají, ⌈co je milé,⌉¹ ústa ničemů však ²obojakost.³

1. h.: zalíbení; 11,1.20
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 2,14; 6,14

¹ Falešné váhy¹ jsou pro Hospodina ohavností, ⌈milé je mu⌉² ⌈správné závaží.⌉³

1. 20,23; Lv 19,36; Oz 12,8; Am 8,5; Mi 6,11
2. h.: jeho zalíbením je; 10,32; 11,20
3. h.: úplný kámen na měření; Dt 25,13.15

² Když přijde domýšlivost, přijde i hanba,¹ s pokornými² je však moudrost.

1. 3,35
2. Mi 6,8

³ ⌈Přímé¹ povede jejich bezúhonnost,⌉² kdežto podvodníky³ zničí jejich lest.⁴

1. 2,7
2. h.: Bezúhonnost přímých je povede
3. n.: nevěrné / věrolomné; 21,18; Jr 12,1
4. n.: převrácenost; 15,4; 13,6

⁴ Majetek neprospěje v den hněvu, ale spravedlnost vysvobodí¹ od smrti.

1. 10,2

⁵ Bezúhonnému napřímí ¹cestu spravedlnost, avšak ničema² svou ničemností padne.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 10,25
3. v. 14.28; 13,17

⁶ Přímé vysvobodí¹ jejich spravedlnost, ale podvodníci² budou polapeni svými ³choutkami.⁴

1. Oz 2,12
2. v. 3
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 10,3

⁷ Při smrti ničemného¹ člověka hyne jeho naděje a očekávání násilníků² zahyne.³

1. 11,23
2. h.: síly; n.: majetku; to, v co doufali majetní; var.: hlupáků; $
3. n.: přijde vniveč; 10,28; Jr 48,36

⁸ Spravedlivý je vysvobozen ze soužení, ničema se však ¹dostane na jeho místo.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁹ Bezbožný ústy ničí¹ svého bližního, ale spravedliví budou vysvobozeni poznáním.

1. [velmi silné sloveso, srv. Gn 13,10; 1S 26,9]

¹⁰ Když je spravedlivým dobře,¹ město se² veselí a když hynou ničemové, volá radostí.

1. h.: V dobru spravedlivých
2. 1S 2,1

¹¹ Požehnáním přímých se město pozvedá, ale ústy ničemů se boří.

¹² Kdo pohrdá¹ svým bližním, tomu chybí ²rozum,³ zatímco ⁴rozumný⁵ muž bude mlčet.

1. 23,22
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. 10,13; 12,11
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 11,23; 14,29

¹³ ⌈Kdo roznáší pomluvy,⌉¹ odhaluje důvěrnosti,² kdo však je spolehlivý,³ přikrývá ⁴věc.

1. h.: chodí jako pomlouvač; Jr 6,28; 9,3
2. //20,19
3. n.: věrného ducha
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Když není vedení, lid padne,¹ záchrana je v množství rádců.²

1. v. 5.28
2. 15,22; 24,6

¹⁵ Velmi zle se bude tomu dařit, kdo se zaručí za cizince,¹ kdo však nenávidí zaručování,² je v bezpečí.

1. 6,1
2. 17,18; 22,26

¹⁶ Půvabná žena získá slávu,¹ udatní² muži získají bohatství.

1. 29,23
2. n.: mocní, tj. mocipáni; Jr 20,11p

¹⁷ Milosrdný ¹člověk ⌈působí své duši dobro,⌉² ale ukrutník ⌈činí svému tělu potíže.⌉³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: se sebou jedná náležitě
3. n.: škodí sám sobě; v. 29; 15,27

¹⁸ Ničema získává¹ klamný výdělek, avšak ten, kdo rozsévá spravedlnost, sklízí pravou mzdu.

1. h.: činí; Jr 17,11

¹⁹ Věru,¹ spravedlnost vede k životu, ale kdo se žene² za zlem, míří k ³smrti.

1. n.: Pravá
2. 21,21
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁰ ⌈Ti, kdo mají pokřivené¹ srdce, jsou pro Hospodina ohavností,⌉² avšak ti, kteří ³žijí bezúhonně,⁴ jsou mu milí.⁵

1. 8,8; 2,15; Sk 2,40
2. 6,16—18; h.: Pokřivení srdcem — ohavnost Hospodinu
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. h.: jejichž cesta je bezúhonná; srv. 13,6; 28,18; Jb 31,4; Ž 37,14; 119,1
5. h.: jeho zalíbením; 11,1

^{21 1}Zcela jistě² zlý nezůstane bez trestu, ale potomstvo spravedlivých unikne.³

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. n.: Zaručeně; h.: Ruka k ruce; 16,5
3. ::Jr 38,23

²² Zlatý kroužek¹ na rypáku vepře je žena krásná, ale nerozvážná.²

1. 25,12; Iz 3,21
2. 26,16; n : nejapná, natvrdlá; h.: odložila chuť, [tj. fyzickou (Ex 16,31) nebo úsudek rozumový (::1S 25,33; 21,14) i mravní (Ž 119,66)]

²³ Touhou¹ spravedlivých je jen dobro, avšak nadějí² ničemů je hněv.

1. 10,24; 13,12
2. 11,7

²⁴ Někdo rozhazuje,¹ a ještě mu přibývá, jiný šetří² víc než je správné,³ a je mu to jen k nouzi.

1. h.: rozptyluje
2. h.: se ovládá; srv. 10,19
3. h.: přímé; srv. 2,13

²⁵ Štědrý člověk¹ bude prospívat,² ten, kdo napájí, také sám bude napojen.

1. h.: duše požehnání; [žehnání představuje dar (Gn 33,11) či projev přízně; srv. 1S 25,27]
2. h.: ztuční (13,4; 15,30; 28,25; Dt 32,15; Ž 73,4p; Jr 31,14)

²⁶ Toho, kdo zadržuje zrno, budou lidé proklínat, ale požehnání spočine na hlavě toho, kdo ho prodává.

²⁷ Kdo usilovně hledá¹ dobro,² hledá oblibu,³ avšak kdo hledá zlo, na toho zlo⁴ přijde.

1. 1,28
2. Neh 2,10
3. h.: zalíbení; 14,9; [v h. není vyjádřeno jestli u Boha či lidí]
4. Iz 47,11

²⁸ Ten, kdo doufá ve své bohatství,¹ padne,² ale spravedliví se budou zelenat³ jako listí.⁴

1. Jr 9,22
2. v. 14; 13,17
3. h.: rašit; Ž 92,13; Oz 14,6.8
4. Jr 17,8

²⁹ Kdo činí potíže¹ své ²rodině, zdědí ³vítr, a hlupák⁴ bude otrokem tomu, kdo má moudré srdce.⁵

1. v. 17
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. 1,7p
5. 16,21

³⁰ Ovoce spravedlivého je stromem života¹ a ten, kdo získává duše, je moudrý.

1. 3,18

³¹ Jestliže¹ spravedlivému bude na zemi odplaceno, tím spíše ničemovi a ²hříšníkovi.

1. n.: hle; //1Pt 4,18
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹ Kdo miluje kázeň,¹ miluje poznání, ale kdo nenávidí pokárání,² je tupec.³

1. n.: naučení; 10,17
2. 10,17; 13,18
3. h.: hloupý jako dobytek / hovado; 30,2; Ž 92,7; 73,22; Jr 10,14

² Dobrý člověk dosáhne¹ zalíbení² u Hospodina, ale pleticháře³ Hospodin prohlásí vinným.⁴

1. 8,35; 18,22
2. n.: obliby; 11,27
3. h.: muže zlých plánů; 14,17; Jr 11,15
4. n.: ničemou; Dt 25,1

³ Člověk nebude pevně stát skrze ničemnost, avšak kořen¹ spravedlivých se nepohne.

1. v. 12; [spravedlivý je často srovnáván se stromem (a s tím, co s ním souvisí) — 11,28.30; Ž 1,3; Jr 17,8; srv. Mt 13,21]

⁴ Zdatná¹ žena je korunou² svého manžela,³ ale jako hniloba⁴ v jeho kostech je ta, která dělá hanbu.⁵

1. n.: schopná; 31,10; Rt 3,11
2. [koruna je symbolem slávy a cti]; 4,9; 14,24; 16,31; 17,6; 2S 12,30; Est 8,15
3. 2S 11,26p
4. Oz 5,12; n : rakovina
5. 29,15

⁵ Myšlenky spravedlivých jsou právo, úmysly ničemů jsou podvod.¹

1. Jr 5,27; 9,7

⁶ Slova ničemů -- číhání na krev, kdežto přímé vysvobodí¹ jejich ústa.

1. 11,6

^{7 1}Vyvrátit² ničemy a už nejsou,³ ale dům spravedlivých obstojí.⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n : Svrhni; Gn 19,21; Am 4,11
3. Jr 10,20; 31,15; h.: není jich
4. h.: bude stát; srv. 27,4; Jr 49,19

^{8 1}Člověk bude chválen podle² své rozumnosti, kdo však má zvrácenou ³mysl, bude v pohrdání.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. [srv. 27,21; Oz 10,12!; h. je sice dosl. „k ústům čeho / koho“, ale znamená to: podle čeho]
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

⁹ Je lepší být znevažován a mít otroka,¹ nežli se² vytahovat a nemít ³pokrm.

1. var.: a pracovat pro sebe
2. h.: činit slavným
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Spravedlivý bere¹ ohled na ²život svého zvířete, avšak i slitovné činy³ ničemů jsou kruté.⁴

1. h.: zná
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. h.: (ta) slitování; Neh 9,31
4. Jr 6,23

¹¹ Kdo obdělává svou půdu,¹ nasytí² se ³pokrmem, ale tomu, kdo se žene za prázdnými věcmi,⁴ chybí ⁵rozum.

1. [v dnešní době lze vynechat — „na své půdě“ (tj. pracuje v zemědělství) — tehdy hlavní zaměstnání; myšlena práce obecně]
2. 20,13
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. n : nicotnými; //28,19; Dt 32,47; Ž 2,1; Jk 2,20p
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

¹² Ničema dychtí po kořisti zlých,¹ avšak kořen spravedlivých vydává ovoce.

1. h.: honební výzbroji / síti zlých (Jb 19,6); [tedy možno chápat jako metonymii: po tom, co zlí lidé získají jako kořist prostřednictvím honební či obléhací výzbroje]; $

¹³ V přestoupení¹ rtů² je léčka pro zlého člověka,³ ale spravedlivý vyjde ze soužení.

1. 29,22
2. n : hříšných slovech
3. n.: zlá léčka; srv. 20,25; 29,6

¹⁴ Ovocem¹ svých úst se ²každý nasytí dobrem, ⌈to, co člověk rukama vykoná,⌉³ se mu vrátí.⁴

1. h.: Z ovoce; 1,31; 18,20
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: práce rukou člověka; 19,17; Ž 28,3; Jr 51,6
4. Q: bude mu dáno zpět

¹⁵ ⌈Hlupákova cesta je přímá v jeho očích,⌉¹ ale ten, kdo poslouchá² radu, je moudrý.

1. n.: Hlupákovi připadá (16,2; 21,2; Jr 40,4,5) jeho cesta správná
2. 1,33; 15,32

¹⁶ Hlupákův hněv se¹ hned² projeví, chytrý³ však hanbu skrývá.

1. h.: se pozná; 10,9; 14,33
2. n.: téhož dne; h.: v ten den / čas; srv. 1S 9,27
3. 12,23; Gn 3,1

¹⁷ Kdo dává průchod¹ pravdě, oznamuje spravedlnost, falešný svědek² ale podvod.³

1. 6,19
2. h.: svědek lží / klamů
3. v. 5

¹⁸ Někdo¹ žvaní,² jako když bodá³ mečem,⁴ ale jazyk moudrých přináší uzdravení.⁵

1. 11,24
2. n.: nerozvážně mluví; Lv 5,4
3. h.: bodnutí (pl.); srv. Sk 2,37!
4. Ž 55,22; 57,5; 59,8
5. 13,17; 16,24

¹⁹ Pravdivé rty obstojí¹ navěky, kdežto lživý² jazyk jen na okamžik.

1. v. 3; 29,14
2. 6,17; 21,6

²⁰ V srdci těch, kdo kují¹ zlo, je podvod, ale ti, kdo radí ku pokoji, mají radost.

1. 6,14

²¹ Spravedlivému se nestane¹ žádné neštěstí,² avšak ničemové jsou naplněni zlem.

1. Ž 91,10
2. n.: zlo; zkáza; 1K 10,13; Ř 8,38

²² Lživé rty jsou pro Hospodina ohavností,¹ avšak ⌈milí jsou mu⌉² ti, kdo jednají věrně.

1. 11,1.20
2. h.: jeho zalíbením jsou

²³ Chytrý člověk skrývá¹ poznání, ale srdce hlupáků vykřikuje hloupost.²

1. v. 16
2. 5,23; 20,6

²⁴ Ruka pilných bude vládnout, kdežto nedbalá¹ ruka bude konat nucenou práci.

1. 10,4

²⁵ Obava¹ v srdci ²člověka zdrcuje, ale dobré slovo mu dává radost.³

1. Jr 17,8
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. [h. sl. hříčka: jašchená (zdrcuje) + jesamchená (rozradostňuje); 15,30; Jr 20,15]

²⁶ Spravedlivý ⌈povede svého bližního,⌉¹ ničemy však svede jejich cesta.

1. n.: ukazuje cestu svému b.; srv. Sd 1,23; $

²⁷ Nedbalý člověk nepeče svůj úlovek, ale ⌈píle je pro člověka vzácný majetek.⌉¹

1. n.: pilný člověk získá vzácný majetek; $

²⁸ Na cestě¹ spravedlnosti je život, ⌈na její stezce ne ní smrt.⌉²

1. 8,20
2. h.: cesta stezky ne smrt; n.: cesta prošlapaná není smrt; var.: avšak ohavná cesta vede k smrti; $

¹ Moudrý syn přijímá¹ otcovo naučení,² ale posměvač^{3 4}neposlouchá napomenutí.⁵

1. 8,10; 10,8; n.: poslouchá — 1,8; 4,1; [v h. chybějící sloveso umožňuje různé domýšlení]; $
2. 13,18; 15,5; [LXX mění: naučení / kázeň (músar) na: slyší (jišma)]; $; n.: Moudrý syn — kárající otec
3. 1,22
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. v. 8; 17,10

² Z ovoce svých úst bude ¹každý jíst dobro,² avšak ³touhou⁴ nevěrných je násilí.⁵

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 12,14; 13,21
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. v. 4; 19,2; Jr 34,16
5. n.: (duše n.) se nají; srv. 4,17; 26,6; $

³ Kdo střeží¹ svá ústa, chrání svou duši;² kdo příliš otvírá své rty,³ na toho přijde zkáza.⁴

1. 10,19
2. 16,17; n.: svůj život
3. n.: si otvírá ústa (srv. Ez 16,25†)
4. 10,14.15; 17,19!

⁴ Lenoch¹ dychtí² a nic³ nemá, ale ⌈touha pilných se naplní.⌉⁴

1. 10,26; 15,19*
2. Nu 11,34
3. h.: +jeho duše
4. h.: duše pilných ztuční [tj. se nasytí]; srv. v. 2; 11,25!; 28,25; Jr 31,14

⁵ Spravedlivý ¹nenávidí² klam,³ ale ničema ⌈jedná odporně a je pro ostudu.⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 8,13; ::1,22
3. h.: lživé (6,17) slovo, tj. lhaní; falešné jednání (16,20)
4. n.: budí odpor a ostudu; 19,26; h.: šíří zápach …; srv. Ex 5,21; Kaz 10,1; 1S 13,4

⁶ Spravedlnost bude střežit toho, ⌈kdo ¹žije bezúhonně,⌉² avšak hříšníka³ zničí⁴ ničemnost.⁵

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
2. n.: jehož cesta je bezúhonná; h.: bezúhonnost cesty; 11,20; srv. 2,7; 19,1; Jb 4,5
3. TM: hřích; $
4. 19,3; 22,12
5. 11,5!

⁷ Někdo předstírá, že je bohatý, a nic ne má, jiný předstírá, že je chudý, a má mnoho majetku.

⁸ Výkupné¹ za ²život ³člověka je jeho bohatství, ale chudý ⁴neslyší hrozbu.⁵

1. 21,18
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. [tj. chudého se žádné příkré slovo nedotkne, protože nemá co ztratit]

⁹ Světlo spravedlivých bude jasně zářit,¹ avšak lampa² ničemů zhasne.

1. h.: se zaraduje; (v ugaritštině je vztah mezi výrazy radost a jas)
2. 20,20; 24,20; 1Kr 11,36; Jb 18,5; ::Ž 18,29

¹⁰ Jen domýšlivost¹ vypůsobí² hádku,³ ale s těmi, kdo se radí,⁴ je moudrost.

1. 11,2; 21,4; 1S 17,28
2. h.: vydá
3. 17,19
4. 1Kr 12,6.8; 2Kr 6,8

¹¹ Snadno¹ získaný majetek² se³ bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně⁴ shromažduje, rozmnoží ho.

1. h.: z nicoty; tj. buď bezpracně či nepoctivě
2. 28,20
3. Jr 30,19
4. h.: rukou

¹² Prodlužované očekávání¹ působí srdci bolest,² ale ³naplněná⁴ touha⁵ je stromem⁶ života.

1. 10,28; 11,7
2. n.: zarmucuje srdce; Am 6,6
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Jr 28,9
5. v. 19; 10,24; 11,23
6. 11,30; 15,4

¹³ Tomu, kdo pohrdá¹ slovem, se povede špatně,² avšak kdo se³ bojí příkazu,⁴ tomu bude odplaceno.⁵

1. 11,12; 14,21
2. n.: Ten, … na to doplatí; zahubí sám sebe; srv. Ex 9,20; Mi 2,10; $
3. tj. ctí
4. 19,16; Jr 35,18.19; ::1S 13,13
5. 11,31; Jr 18,20

¹⁴ Poučení¹ moudrého je pramenem² života, aby se člověk vyhnul léčkám³ smrti.

1. h.: zákon
2. 10,11; Jr 17,13
3. //14,27

¹⁵ Rozumnost¹ působí² milost, ale cesta nevěrných³ je jejich záhubou.⁴

1. h.: Dobrý (n.: Zdravý) rozum; 12,8; 16,22; Ž 110,10
2. h.: dává; 13,10; 10,10
3. n.: věrolomných; 11,3.6; 13,2
4. var. dle LXX; n.: nekonečná; h.: stálá; $

¹⁶ Každý chytrý člověk bude ¹jednat podle poznání,² avšak hlupák bude šířit³ svoji hloupost.⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n.: s poznáním
3. n.: vystavuje na odiv; h.: rozprostře; srv. Oz 7,12
4. 12,23

¹⁷ Ničemný posel padne do zla,¹ ale spolehlivý² vyslanec³ přinese uzdravení.

1. 17,20; 28,14; n.: přijde se zlem; srv. Jr 36,7; 11,5
2. 14,5; 20,6
3. n.: posel; 25,13; Jr 49,14

¹⁸ Chudoba a hanba přijde na toho, kdo si¹ nevšímá naučení,² ale kdo zachovává pokárání, bude vážený.³

1. 8,33; 1,25; 15,32
2. h.: kázně; v. 1; 10,17
3. 27,18

¹⁹ Naplněná¹ touha potěší² duši, avšak pro hlupáky je ohavností se odvrátit³ od zla.

1. h.: Nastalá; v. 12
2. Oz 9,4; n.: je příjemná; 3,24
3. 4,27; 16,17; Jb 28,28

²⁰ Kdo chodí¹ s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká² s hlupáky, tomu se bude dařit zle.³

1. n.: žije; srv. 10,9
2. 28,7; 29,3
3. 11,15

²¹ Hříšníky bude pronásledovat zlo, avšak spravedlivým bude odplaceno¹ dobrem.

1. n.: Bůh odplatí; v. 13; 11,31; 19,17; Jr 51,56

²² Dobrý člověk dá dědictví synům synů, ale hříšníkův majetek¹ bude uschován pro spravedlivého.²

1. Jb 15,29; Jr 17,3
2. Ž 49,10.17

²³ Mnoho jídla vydá úhor chudých, ⌈ale je to smeteno bezprávím.⌉¹

1. n.: existuje zánik bez soudu; tj. Byl by dostatek jídla, kdyby nebylo bezpráví; $

²⁴ Kdo zadržuje¹ svou hůl,² nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně³ ho kázní.

1. n.: šetří; srv. 10,19
2. 10,13; 22,15
3. n.: včas; h.: hledá jeho kázeň

²⁵ Spravedlivý jí do sytosti své duše,¹ ale břicho ničemů bude mít nedostatek.²

1. Jr 50,19
2. ::Ž 23,1

¹ ⌈Moudrá žena⌉¹ svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.²

1. h.: Moudrost žen; n.: Každá moudrá žena; 9,1
2. 31,16

² Ten, kdo ¹žije ve své přímosti,² bojí se Hospodina, ale ⌈kdo bloudí³ po svých cestách,⌉⁴ opovrhuje jím.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. n.: upřímnosti / správně; 2,13; 11,24; Iz 57,2
3. 3,32
4. n : si žije po svém

³ V ústech¹ hlupáka² je hůl³ na hrdost,⁴ avšak moudré budou chránit⁵ jejich rty.⁶

1. 26,7.9
2. 1,7p
3. Iz 11,1
4. Jr 48,29; n.: pýchu; 29,23; srv. 10,13; 11,6
5. 2,11; 4,6; 13,3
6. 12,6; 18,7

⁴ Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává¹ hojnou úrodu.

1. h.: v síle býka je

⁵ Spolehlivý¹ svědek nelže, avšak falešný svědek šíří² lži.

1. h.: věrný; 13,17; Jr 42,5
2. v. 25; 6,19; 12,17

⁶ Posměvač^{1 2}hledá moudrost, ale ne najde;³ pro rozumného však je poznání snadné.⁴

1. 1,22!
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. h.: a není
4. n.: +dojít

^{7 1}Odejdi od² hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova.³

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: Jdi z před; srv. Iz 1,16; n : Drž se stranou
3. h.: nepoznáš /pf./ rty poznání; srv. 16,21; 17,7; Pl 3,62; $

⁸ Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.

⁹ Hlupáci se budou ¹posmívat oběti² za vinu,³ avšak mezi přímými je v oblibě.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Lv 5,1—6
3. [neshoda — v h. ovšem ne zcela nezvyklá — v čísle mezi „hlupáci“ /pl./ a „posmívat“ /sg./ ukazuje také na možnost —] n.: Oběť za vinu se posmívá hlupákům [ve smyslu Iz 1,14; Am 5,22]; $
4. 11,27; h.: zalíbení; n : mezi upřímnými je milost; $

¹⁰ Jen srdce zná hořkost¹ své duše, ani ⌈do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.⌉²

1. Iz 38,15
2. n.: jeho radost nikdo jiný nemůže sdílet

¹¹ Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.

¹² Některá cesta ¹připadá ²člověku správná,³ avšak nakonec je cestou⁴ smrti.⁵

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 12,15; h.: je přímá před tváří muže
4. h.: její konec je cestami
5. //16,25

¹³ I při smíchu může bolet ¹srdce, na konci radosti je žal.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁴ Kdo má odpadlé¹ srdce, nasytí² se svými cestami, i dobrý ³člověk svými skutky.⁴

1. Ž 53,4; ::Ž 80,19; n.: nestálé; srv. Am 2,16
2. tj. bude odměněn / sklidí; 1,31; 12,14; Pl 3,30; (h. vazbu „nasytit z čeho“ — srv. např. Jr 46,10)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: z toho, co je na něm (resp. č.: na ní = cestě); n : Odpadlík sklidí, co si za svůj životní styl zaslouží, stejně jako dobrý člověk; $

¹⁵ Prostoduchý^{1 2}věří ³všemu,⁴ ale chytrý ⁵zvažuje⁶ své ⁷kroky.⁸

1. 9,16
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. h.: každé věci
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Dt 32,7; n.: rozumí; 2,9; 20,24; 21,29; Oz 4,10
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. Ž 37,31

¹⁶ Moudrý se bojí a odvrací¹ se od zla, kdežto hlupák² jedná ⌈nadřazeně³ a sebejistě.⌉⁴

1. 3,7; n.: vyhýbá se zlu — 14,27
2. 28,26
3. h.: překročí, co se patří; 20,2; 26,17
4. n.: provokuje a je sebejistý

¹⁷ Popudlivý člověk¹ dělá hlouposti,² pletichář³ bude nenáviděn.

1. h.: Krátký k hněvu, tj. Ten, kdo se rychle rozhněvá; v. 29
2. 13,16; n.: bude jednat hloupě
3. 12,2; 24,8

¹⁸ Prostoduší¹ zdědí² hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.

1. v. 15
2. 11,29; ::28,10

¹⁹ Zlí se sklánějí^{1 2}před dobrými a ničemové v branách spravedlivého.

1. [h. pf. může být bráno jako charakteristické pf. = přít. čas nebo dle smyslu jako prorocké pf. = bud.]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ Chudý bude nenáviděn¹ i svým bližním, ale bohatý má mnoho ²přátel.

1. 19,7
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²¹ Kdo pohrdá svým bližním,¹ hřeší, avšak kdo se slitovává² nad ubohými,³ je blahoslavený.⁴

1. 11,12
2. 14,31
3. n.: pokornými; 3,34; dle Q; TM: chudými
4. 8,32; 16,20

²² Cožpak nezabloudí ti, kdo kují¹ zlo? Milosrdenství a věrnost² je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.

1. 12,20; 6,14.18; [Sloveso popisuje práci řemeslníka. Ve verši je použito ve špatném i dobrém smyslu — o těch, kteří pracují, připravují, co bude škodit či prospívat druhým.]
2. 2S 15,20

²³ ⌈Každá námaha¹ přinese⌉² prospěch, ale prázdné mluvení³ je jenom k nouzi.

1. 10,22
2. h.: S každou n. bude
3. h.: slovo rtů

²⁴ Korunou¹ moudrých je jejich bohatství, hloupostí² hlupáků je hloupost.

1. 12,4; 16,31
2. v. 8.17.18.29; 5,23

²⁵ Spolehlivý svědek¹ vysvobozuje duše, kdežto falešný² šíří³ lži.

1. v. 5
2. 11,1; 12,17
3. 6,19; 19,5.9

²⁶ V bázni před Hospodinem má člověk pevnou¹ naději, bude útočištěm² pro jeho syny.

1. 18,10
2. Jr 17,17; Iz 4,6

²⁷ Bázeň před Hospodinem je pramenem¹ života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

1. 13,14

²⁸ Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře.¹

1. 8,15

²⁹ Kdo je pomalý k hněvu,¹ je velice rozumný,² kdo však je vznětlivý,³ ⌈vystavuje na odiv⌉⁴ hloupost.

1. 15,18; Neh 9,17; Jk 1,19; n : Trpělivý člověk; 1K 13,4
2. h.: má mnoho rozumnosti
3. h.: krátký ducha — srv. 14,17; ::17,27; Ex 6,9p
4. n.: vyvyšuje se

³⁰ Uzdravené srdce¹ je životem^{2 3}tělu, kdežto závist⁴ je hnilobou⁵ kostí.

1. n : Pokojná mysl
2. n : zdravím
3. pl., množné číslo (plurál)
4. [h. qin’â znamená závist nebo žárlivost, ale také horlivost (Za 8,2; Iz 42,13) — vášnivou touhu, která není naplněna; srv. 6,34]
5. 12,4

³¹ Kdo utlačuje chudého,¹ tupí jeho Tvůrce;² kdo³ se však smilovává nad nuzným,⁴ ten ho ctí.⁵

1. 10,15
2. 17,5; Ž 149,2; Oz 8,14; n.: toho, kdo jej učinil; Am 5,8
3. 14,21
4. 31,9; Jr 22,16
5. 1S 2,30

³² Ničema bude¹ sražen, když se mu bude dařit zle,² ale spravedlivý má útočiště³ i při své smrti.

1. Jr 23,12
2. Jr 2,27; n.: ve svém zlu (neštěstí) / svým zlem; $
3. 30,5

³³ V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude¹ odhalena.

1. srv. 10,14; 12,16.23; n.: co je v nitru bláznů, se pozná; také mezi hlupáky se dává poznat; $

³⁴ Spravedlnost vyvýší¹ národ, ale hřích je hanbou² národů.

1. Oz 11,7; n.: pozvedá
2. [použito homonymum s výrazem pro milosrdenství, srv. Lv 20,17]

³⁵ Rozumný¹ otrok je králi milý,² jeho hněv však ³přijde na toho, kdo jedná hanebně.

1. 10,5.19; 17,2
2. 16,13
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹ Vlídná^{1 2}odpověď odvrátí zlobu,³ ale slovo, které zraňuje,^{4 5}budí hněv.

1. n.: Mírná; 25,15; Sd 8,3
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 21,14; 27,4; Jr 7,20
4. n.: ubližuje; uráží; Sd 12,1n
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

² Jazyk moudrých ¹používá poznání² správně, kdežto z úst hlupáků ³prýští⁴ hloupost.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Jr 1,12; n.: prospívá poznání; $
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 15,28

³ Hospodinovy oči¹ jsou na každém místě, pozorně sledují² zlé i dobré.

1. 5,21; Za 4,10; Dt 11,12; He 4,13
2. 31,27; srv. Jr 6,17; 1S 14,16 — strážný

⁴ Uzdravený¹ jazyk je stromem² života, ale lest³ na něm je zkázou ducha.⁴

1. 14,30
2. 11,30; 13,12
3. 11,3
4. h.: v duchu; n.: láme ducha

⁵ Hlupák¹ odvrhuje² naučení³ svého otce, kdo však zachovává⁴ pokárání, je rozumný.⁵

1. 1,7p
2. 5,12; n.: opovrhuje …
3. 13,1; h.: kázeň
4. 13,18
5. 19,25

⁶ V domě¹ spravedlivého je mnohé bohatství,² ale výnos³ ničemy přináší těžkosti.

1. h.: Dům; 3,33
2. 27,24
3. 10,16; 16,8

⁷ Rty moudrých ⌈budou šířit⌉¹ poznání, avšak srdce hlupáků nepravost.²

1. n.: šíří
2. srv. Jr 23,10!; n.: ne tak (srdce hlupáků)

⁸ Oběť¹ ničemů je pro Hospodina ohavností,² ale modlitba přímých je mu milá.³

1. 21,27
2. v. 26; 11,1.20; Iz 1,11n
3. 12,22; h.: jeho zalíbení

⁹ Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje¹ spravedlnost, bude milovat.

1. n : usiluje o; 11,19; Dt 16,20; Iz 51,1

¹⁰ ⌈Kázeň je zlem pro toho, kdo opouští stezku,⌉¹ kdo nenávidí pokárání, zemře.

1. srv. v. 5; 10,17; Iz 1,28; n.: Pro toho, kdo opouští stezku, je připravena přísná (h.: zlá) kázeň

¹¹ Před Hospodinem je¹ podsvětí² a říše zániku,³ tím spíše ⁴srdce lidských synů.⁵

1. n.: +zjevné; odkryto
2. Ž 139,8
3. 27,20; Ž 88,11; Jb 26,6; Zj 9,11
4. pl., množné číslo (plurál)
5. tj. lidí

¹² Posměvač¹ nebude milovat toho, kdo ho kárá, nepůjde k moudrým.

1. 1,22; 9,8

¹³ Radostné srdce¹ ⌈prospívá tváři,⌉² ale s bolestí srdce přichází ubitý duch.

1. 17,22
2. n.: rozveseluje tvář

¹⁴ Srdce¹ rozumného² bude hledat³ poznání, avšak ústa hlupáků se budou pást na hlouposti.⁴

1. 18,15; n.: mysl
2. 10,13; 14,6.33; 18,15
3. n : chce; usiluje o
4. n.: sytit (Oz 9,2) hloupostí

¹⁵ Všechny dny chudého jsou zlé, ale dobré¹ srdce má ustavičně hostinu.

1. n.: dobrotivé; Neh 2,8.18

¹⁶ Lepší je málo s bázní před Hospodinem, nežli velký poklad¹ a s ním zmatek.²

1. 21,6
2. 1 S 5,9

¹⁷ ⌈Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, nežli vykrmený¹ býk a s ním nenávist.⌉²

1. 1Kr 5,3
2. n.: Lepší jíst zeleninu tam, kde je láska, než vykrmeného býka, kde je nenávist; 17,1

¹⁸ Hněvivý^{1 2}člověk podněcuje³ svár, kdo však je pomalý⁴ k hněvu, uklidňuje hádku.

1. 19,19; 22,24
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 28,25; //29,22
4. 14,29; 16,32*

¹⁹ Cesta lenocha¹ je jako trnitý plot,² kdežto stezka přímých je připravená.³

1. 13,4; 19,24*
2. n.: zarostlá trny; srv. Mi 7,4; tj. jde bolestivou „zkratkou“
3. Jr 18,15

²⁰ Moudrý syn dělá radost¹ otci, ale hloupý člověk opovrhuje svou matkou.

1. //10,1

²¹ Hloupost je radostí pro toho, komu chybí rozum,¹ avšak rozumný ²člověk ⌈bude napřimovat svou ³cestu⌉⁴.

1. 12,11
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. h.: své chození; napravovat způsob svého života; 3,6; 11,5

²² Kde není důvěrné společenství,¹ plány se hatí, ale při množství rádců² se naplní.³

1. n.: důvěrná porada; Jr 23,18.22
2. 11,14; 24,6
3. h: obstojí; 19,21; Jr 44,28.29; 51,29

^{23 1}Člověk má radost z vhodné² odpovědi -- jak dobré je slovo v pravý³ čas.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: správné / výstižné; h.: z odpovědi svých úst; [h. je nutné vyložit podle paralelismu]; $
3. h.: svůj; 25,11

²⁴ Pro rozumného¹ vede stezka života nahoru, aby se vyhnul² podsvětí dole.

1. 10,19
2. 14,27

²⁵ Hospodin strhne¹ dům pyšných, avšak upevní² mezník³ vdovy.

1. h.: vyrve; 2,22
2. n.: postaví; Jr 31,21
3. 22,28

²⁶ Pro Hospodina jsou ohavností¹ zlé plány,² ale laskavá ³slova⁴ jsou mu čistá.

1. v. 9; 16,5
2. 6,18; n.: plány zlého
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 16,24

²⁷ Kdo pro sebe hrabe nekalý zisk,¹ činí potíže své ²rodině, kdo však nenávidí úplatky,³ bude žít.

1. 1,19; 28,16; Jr 6,13; 1S 8,3
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. h.: dar [používáno obecně, zde ovšem za účelem získání vlivu]; Gn 25,6

²⁸ Srdce¹ spravedlivého ²přemítá,³ jak má odpovědět, kdežto ⌈z úst ničemů prýští⁴ zlé věci.⌉⁵

1. 23,33; Kaz 5,1; [v h. je srdce zdrojem řeči]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 24,2; 8,7; Ž 1,2; 2,1
4. 15,2; 18,4; Ž 59,8
5. n.: ústa ničemů překypují zlem

²⁹ Hospodin je daleko¹ od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší.²

1. Jr 12,2; n.: vzdálen [tj. neslyší jejich modlitby, srv. Ž 22,2n]
2. ::Jr 11,11; Ž 6,10

³⁰ ⌈Zářivý pohled⌉^{1 2}dává³ radost srdci, dobrá zpráva⁴ ⌈občerstvuje kosti.⌉⁵

1. h.: Světlo očí
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. v. 20
4. 25,25
5. h.: dává tučnost kosti; tj. dává člověku cítit se dobře na duši i na těle; 11,25p; Ž 73,4p; Jr 31,14p

³¹ Ucho, které poslouchá¹ života dárné pokárání,² bude zůstávat mezi moudrými.

1. 8,34
2. v. 5.10

³² Kdo si nevšímá¹ naučení,² opovrhuje³ svou duší,⁴ ale kdo poslouchá pokárání, získává ⁵rozum.

1. 13,18
2. h.: kázně
3. n.: zavrhuje; Jr 14,19
4. tj. sám sebou
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

³³ Bázeň před Hospodinem je ⌈kázní moudrosti,⌉¹ ⌈před slávou je⌉² pokora.

1. n.: naučením pro moudrost; $
2. n : slávu předchází; 18,12

¹ Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.

² Všechny cesty ¹člověka jsou čisté² v jeho očích,³ Hospodin však zkoumá motivy.⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 20,11; 21,8
3. n.: mu připadají; srv. 14,12
4. h.: duchy

³ Uval¹ své ²dílo³ na Hospodina a tvé plány⁴ obstojí.⁵

1. Ž 37,5
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Jr 48,7
4. 15,22
5. n : se naplní; Př 19,21; 20,18

⁴ Hospodin všechno udělal pro svůj účel,¹ i ničemu pro zlý den.

1. h.: odpověď

⁵ Pro Hospodina je ohavností¹ každý povýšenec,^{2 3}zcela jistě⁴ nezůstane bez trestu.⁵

1. 15,26
2. h.: vysokého srdce; srv. Jr 49,16; 50,31
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. h.: ruka k ruce; 11,21
5. 17,5

⁶ Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací¹ bázní před Hospodinem.

1. 14,16

⁷ Když Hospodin najde zalíbení¹ v cestách ²člověka, ⌈dává mu pokoj i od jeho nepřátel.⌉³

1. v. 13; Jr 14,12
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n.: působí, že i jeho nepřátelé s ním žijí v pokoji

⁸ Lepší je málo¹ se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím.²

1. 15,16
2. 13,23; Jr 22,13!

⁹ Srdce¹ člověku vymýšlí^{2 3}cestu, ale jeho ⁴kroky určuje⁵ Hospodin.

1. 6,18
2. h.: Srdce člověka; n : Člověk si naplánuje; 19,21
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Jr 10,23!

¹⁰ Věštba¹ je na rtech krále, jeho ústa se nezpronevěří při soudu.

1. srv. Nu 22,7

^{11 1}Váhy i spravedlivé² misky³ patří Hospodinu, každé závaží⁴ v měšci je jeho dílem.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: práva
3. Iz 40,12
4. h.: kameny; 11,1; 20,10

¹² Pro krále je ohavností ¹páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹³ Králům¹ jsou milé² spravedlivé rty, milují³ toho, kdo mluví správné⁴ věci.

1. var.: Králi
2. 14,35
3. TM: sg
4. h.: přímé; var.: přímá slova; v. 25

¹⁴ Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý ¹člověk jej usmíří.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁵ V jasu královy tváře je život, jeho obliba¹ je jako oblak jarního deště.

1. 11,27; 14,9

¹⁶ Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato,¹ získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.

1. 3,14; 8,10.19

¹⁷ Cesta¹ přímých je odvrátit² se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání³ svou duši.⁴

1. n.: Silnice
2. 13,19; 16,6; 13,14
3. 13,3; 19,16
4. n.: život

^{18 1}Před zkázou je² pýcha,^{3 4}před klopýtnutím⁵ bývá povýšenost⁶ ducha.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 15,33!; n.: předchází
3. 8,13; Ž 59,13; Sf 2,10
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Jr 46,6
6. Jr 48,29

¹⁹ Je lepší být pokorný¹ s chudými² nežli dělit kořist³ s pyšnými.

1. n.: skromný; h.: nízký duchem (srv. ::14,29)
2. Q: s pokornými
3. 1,13; 1 S 15,19.21

²⁰ ⌈Kdo je rozumný¹ v jednání,⌉² nalezne dobro, blahoslavený³ ten, kdo doufá⁴ v Hospodina.

1. 10,5.19; 15,24; 19,14; Am 5,13
2. 1S 2,23; Rt 4,7; n.: Kdo pozorně sleduje (/ rozumí tomu), co se děje; $
3. 3,13; 8,32.34
4. 28,25; Ž 84,13; 125,1; Jr 17,7

²¹ Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova¹ přidávají přesvědčivost.²

1. h.: sladkost rtů; v. 24; 14,7; 17,7; Pl 3,62
2. 7,21; 1,5; 9,9; n.: učenost (srv. Dt 32,2)

²² Rozumnost¹ je pramenem² života pro ⌈ty, kdo ji mají,⌉³ hloupost⁴ je trestem hlupáků.⁵

1. 13,15; 1 S 25,3
2. 13,14
3. h.: její vlastníky; 1,17.19
4. 14,8.24!
5. n.: naučení hlupáků / káznit hlupáky je hloupost; $; 1,7p

²³ Srdce moudrého člověka činí jeho ⌈řeč rozumnou,⌉¹ ⌈jeho slovům⌉² přidává přesvědčivost.³

1. h.: ústa rozumnými; n : ho činí výmluvným
2. h.: na jeho rty; v. 21
3. v. 21

²⁴ Laskavá slova¹ jsou jako plástev² medu, sladká pro duši a uzdravení ³kostem.⁴

1. 15,26
2. Ž 19,11
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. tj. tělu; 3,8; 15,30; srv. ::Ž 42,11; Pl 4,7; 1S 14,27

²⁵ Některá cesta ⌈připadá ¹člověku správná,⌉² avšak ⌈nakonec je cestou smrti.⌉³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: je přímá před tváří muže; 12,15
3. h.: její konec je cestami s.; //14,12

²⁶ Dříč¹ pro sebe dře, neboť ho popohání² jeho ústa.³

1. Kaz 3,9; h.: Duše dřiny (srv. duše požehnání — 11,25) — tj. těžce pracující člověk
2. h.: na něj těžce tlačí
3. n.: hladová ústa, tj. hlad; Kaz 6,7

²⁷ Ničemný^{1 2}člověk připravuje zlo,³ ⌈na jeho rtech je⌉⁴ jakoby spalující oheň.

1. 6,12; 1 S 2,12; 10,27
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 6,14
4. n.: jeho slova jsou; 14,7

²⁸ Obojaký^{1 2}člověk ³zasévá⁴ svár, pomlouvač⁵ rozlučuje ⁶přátele.⁷

1. 10,31; 2,12
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 6,14
5. 18,8; 26,20
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 17,9

²⁹ Násilník¹ láká² svého bližního³ a ⁴přivede ho na nedobrou cestu.

1. 3,31
2. 1,10
3. n.: přítele; 18,24
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

³⁰ Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost,¹ kdo svírá² své rty, dokonal zlo.

1. 10,32
2. 10,10

^{31 1}Šediny² jsou krásnou korunou,³ na cestě spravedlnosti ji naleznou.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. tj. Stáří je; srv. Sd 8,32; Rt 4,15
3. 4,9; 12,4p; 17,6
4. h.: se nalezne

³² ⌈Ten, kdo je pomalý¹ k hněvu, je lepší než hrdina,⌉² a kdo ⌈ovládá svůj hněv,⌉³ je lepší než ten, kdo dobyl⁴ město.

1. 15,18; Jl 2,13*
2. n.: Lepší je trpělivý nežli mocný
3. n : kdo se ovládá; h. svého ducha; (již LXX: hněv); srv. 14,29; 29,11; 16,2p; Sd 8,3
4. Jr 32,24

³³ Los¹ se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí² je od Hospodina.

1. [mluví se o praxi hledání Božího vedení vytřásáním losů ze záhybů oděvů; srv. 1,14; 18,18; Jon 1,7]
2. h.: jeho nařízení

¹ Lepší¹ je suchý kousek² chleba a s ním klid,³ nežli dům plný obětních hodů⁴ a ⁵hádky.⁶

1. 15,17
2. 28,21
3. 1,32
4. Dt 12,11.12
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. 15,18

² Rozumný¹ otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s² bratry.³

1. 14,35
2. h.: mezi; 1,14; 1S 10,10
3. n : jako kdyby byl příbuzný

³ Na stříbro je kelímek,¹ na zlato pec,² ale ³srdce ⁴zkoumá⁵ Hospodin.

1. n.: tyglík / výheň
2. 27,21; //Dt 4,20; 1Pt 1,7
3. pl., množné číslo (plurál)
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ž 7,10; Jr 11,20; 12,3

^{4 1}Zločinec² věnuje³ pozornost zlým rtům,⁴ lhář poslouchá zkázonosný jazyk.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: Kdo páchá zlo; 24,19; Jr 23,14
3. 1,24; 29,12
4. tj. zlému slovu; 14,7

⁵ Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce,¹ kdo se raduje z pohromy,² nezůstane bez trestu.

1. 14,31
2. 1,26; 24,22

⁶ Korunou¹ starců jsou ²vnuci,³ okrasou synů jejich otcové.

1. 16,31
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. h.: synové synů

⁷ Pro blázna¹ se nehodí² ⌈vznešená slova,⌉³ tím méně pro šlechtice⁴ slova⁵ klamná.

1. v. 21; Ž 14,1
2. h.: nejsou krásné; 19,10
3. h.: rty / (n.: nadbytečné mluvení)
4. v. 26; 8,16
5. h.: rty / (n.: nadbytečné mluvení)

⁸ Úplatek¹ je jako ⌈kouzelný kámen⌉² v očích jeho dárce,³ kamkoli se obrátí,⁴ bude mít úspěch.⁵

1. h.: dar; 21,14; 1S 8,3
2. h.: kámen milosti (tj. vzácný)
3. h.: vlastníka; n.: je pro toho, kdo jej dává, jako nějaké kouzlo
4. 1S 14,47
5. 1S 18,5

⁹ Kdo¹ přikrývá ²přestoupení, ³usiluje o lásku, ale kdo ⁴věc roznáší,⁵ rozlučuje ⁶přátele.⁷

1. 11,13; ::10,18; 28,13
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. h.: opakuje; 26,11
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 16,28

¹⁰ Toho, kdo je schopen rozumět,¹ zasáhne napomenutí² víc než hlupáka sto ³ran.

1. n.: Rozumného; 8,9; Neh 10,29
2. 13,1
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹¹ Zlý hledá¹ jen vzpouru,² bude³ proti němu ale poslán krutý⁴ posel.

1. n.: usiluje o
2. 1 S 15,23; Oz 14,1
3. n.: bývá
4. 12,10; Jr 6,23

¹² Raději potkat¹ medvědici připravenou o mláďata,² jenom ne hlupáka s³ jeho hloupostí.⁴

1. h.: Ať muž potká
2. Oz 13,8
3. h.: v
4. [takové zvíře jedná přirozeně, např. sebevražedný atentátník však iracionálně]

¹³ Kdo odplácí¹ zlem za dobro, tomu se zlo nehne² z domu.

1. h.: navrací (šwb) zlo za dobro; 1S 25,21; srv. Oz 12,15; Jr 18,20 (slov. šlm)
2. srv. Jr 17,8: nepřestává

¹⁴ Začít svár¹ je jako pustit vodu,² zanech hádky dříve, ³než vypukne.⁴

1. h.: Počátek sváru; 15,18; 16,28; 22,10
2. n : Otevřeš kohoutek s vodou a nevíš, co se stane / Hádka může začít maličkou neshodou
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. h.: vybuchne; 20,3!; 18,1

¹⁵ Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou¹ pro Hospodina ohavností.²

1. n.: obojí je; 27,3
2. 16,5; 20,10

¹⁶ Na co jsou peníze¹ v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá ²rozum?³

1. n.: je kupní cena
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. 15,32

¹⁷ Přítel miluje v každé době, bratr¹ se zrodil² pro čas soužení.

1. 18,19.24
2. srv. Jb 3,3; n.: rodí

¹⁸ Člověk, kterému chybí ¹rozum, se² zavazuje rukoudáním a³ zaručuje se ⁴za svého bližního.

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. h.: + zárukou
3. 6,1
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Kdo miluje ¹hádky,² miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod,^{3 4}usiluje o zkázu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 13,10
3. Mi 7,5! (srv. Ž 141,3); dle paralelismu myšleno obrazně (hypokatastasis): zvyšuje bránu úst, tj. vychloubá se; slang.: otvírá si pusu; srv. 13,3; 18,12; 29,23; 1S 2,3; [srv. též opačné — kdy pro „vstup“ je použit výraz ústa — Př 8,3]
4. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499

²⁰ Kdo má převrácené¹ srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk,² padne³ do zla.

1. 22,5; n.: pokřivené; 11,20; 19,1; Sk 2,40
2. n.: podvádí jazykem
3. 28,14.18

²¹ Hlupák je svému rodiči¹ k žalu,² otec blázna³ se nebude radovat.

1. 23,24
2. v. 25; 10,1
3. v. 7

²² Radostné srdce prospívá¹ jako lék,² ale ubitý³ duch vysušuje ⁴kosti.⁵

1. 15,13
2. n.: je dobrým lékem; $
3. 18,14
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 25,15

²³ Ničema bere tajně¹ úplatek,² aby převracel³ stezky práva.⁴

1. h.: z klína; zde: ze záňadří; n : z kapsy
2. Am 5,12
3. 18,5; 1S 8,3; Pl 3,35
4. 2,8; 8,20

²⁴ Ten, kdo je schopen rozumět,¹ má moudrost přímo ²před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.³

1. n.: Rozumný; v. 10
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. hyperbola, tzn.: nedokážou se na nic soustředit, moudrost nikdy nenajdou

²⁵ Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.¹

1. 23,25

²⁶ Pokutovat¹ spravedlivého ne ní dobré, natož bít šlechtice² za přímost.³

1. 21,11
2. 8,16; n.: ušlechtilého
3. n.: upřímnost; (gram. je možné také: je proti přímosti)

²⁷ Kdo¹ ovládá svou ²řeč, došel³ poznání, kdo je rozvážný,⁴ je rozumný^{5 6}člověk.⁷

1. 10,19; 13,24
2. pl., množné číslo (plurál)
3. h.: zná; n.: je znalý — 28,2
4. Q: vzácného, K: chladného ducha; srv. 14,29
5. 11,21; 15,21
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. [h. umožňuje i opačný důraz]: Kdo je opravdu znalý, ovládá svou řeč, rozumný člověk je rozvážný

²⁸ I hlupák,¹ když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.

1. 1,7p; 20,3; 24,7; 27,22; 29,9

¹ Kdo se odděluje,¹ hledá vlastní ²touhy,³ ⌈rozzuří⁴ se proti každé obezřetnosti.⌉⁵

1. n.: + od druhých/ izoluje; Gn 13,11
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 21,25.26; 11,23
4. n.: vybuchne; 17,14; 20,3
5. n.: naštve ho jakákoli rada; 3,21; $

² Hlupák nemá zálibu v rozumnosti,¹ ale ⌈v odkrývání² svého vlastního rozumu.⌉³

1. 3,5
2. n.: zjevování; 26,26; Oz 7,1
3. n : chce ukazovat, jak je sám chytrý

³ Když přijde ničema,¹ přichází také pohrdání a s hanbou² potupa.

1. var.: ničemnost
2. 22,10; 11,2; 13,18

⁴ Slova z úst ¹člověka jsou jako hluboká² voda, pramen³ moudrosti je jako proudící⁴ potok.⁵

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 20,5
3. var.: života; srv. 10,11; 13,14; 14,27; 16,22
4. 15,2.28
5. n.: proudící potok, pramen moudrosti

⁵ Ne ní dobré ⌈stranit ničemovi⌉¹ a ⌈křivdit spravedlivému při soudu.⌉²

1. h.: pozvedat ničemovu tvář
2. h.: převrátit spravedlivého v právu; 17,23; Dt 1,17; Pl 3,35.36; n.: aby se ukřivdilo

⁶ Hlupákovy rty ⌈se dostávají do sporu,⌉¹ jeho ústa ⌈volají po ranách.⌉²

1. n.: přinášejí hádku; 15,18; 26,21
2. n : si koledují o výprask; 19,29

⁷ Hlupákovi jsou ústa ke zkáze,¹ vlastní rty jsou jeho duše léčkou.²

1. 10,14; 13,3
2. 12,13; 20,25; 29,6

⁸ Slova pomlouvače jsou jako pamlsky,¹ sestupují do ⌈nejzazších útrob.⌉²

1. [v h. odvozeno od slovesa „hltavě spolknout“; //26,22]
2. h.: komnat břicha; n : rovnou do žaludku; 18,20

⁹ Také ⌈ten, kdo je nedbalý⌉¹ při své práci, je bratrem ničitele.²

1. h.: dovolí, že ochabnou jeho ruce; Iz 35,3; n.: Kdo se fláká; Joz 18,3; Neh 6,3.9; 2Te 3,11
2. h.: pána zkázy

¹⁰ Hospodinovo jméno¹ je ⌈pevnou věží,⌉² spravedlivý do ní poběží³ a bude v bezpečí.⁴

1. [vazba „H. jméno“ je někdy používána ve významu: sám Hospodin (srv. Ex 23,21; Lv 24,11; Ž 20,1; 54,3; Iz 30,27; 59,19)]
2. h.: věží síly; podobně v. 11.19; srv. Neh 3,1
3. n.: běží
4. h.: je vyvýšen, tj. nepřístupně vysoko — jako v hradu, tedy: v bezpečí; 29,25; Dt 2,36!; Ž 20,2; srv. nomen: 9,10; srv. Př 1,33v; 10,9v; Jr 23,6v

¹¹ Majetek bohatého je jeho pevným městem¹ a jako vysoká² hradba v jeho představě.

1. 10,15
2. h.: vyvýšená

^{12 1}Před zkázou² se srdce ³člověka povýší,^{4 5}před slávou je pokora.⁶

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 16,18
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 2Pa 26,16; ::Ž 131,1
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 15,33

¹³ Kdo odpovídá¹ dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda.

1. h.: navrací slovo

¹⁴ Duch ¹člověka vydrží² jeho nemoc, ale kdo unese³ ubitého⁴ ducha?

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: ho udrží v
3. n.: pozvedne
4. 15,13; 17,22

¹⁵ Srdce¹ rozumného² poznání³ získá, ucho moudrých poznání hledá.

1. n.: Mysl; 12,8; Jr 7,31
2. 17,28
3. 15,14; 17,27

¹⁶ Dar¹ člověku otevře dveře, povede ho ²před vysoko postavené.³

1. 21,14
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: velké; 25,6; Jr 5,5

¹⁷ ⌈Kdo je první při sporu,⌉¹ zdá se být spravedlivý, přijde však jeho bližní² a prověří³ ho.

1. n.: Kdo první předkládá spor
2. n.: někdo jiný
3. n.: vystaví ho zkoušce; 28,11

¹⁸ Los¹ zastaví sváry,² rozhodne³ mezi mocnými.⁴

1. tj. losování; 16,33
2. 19,13
3. h.: oddělí; srv. 17,9; Rt 1,17
4. n.: + protivníky

¹⁹ Ukřivděný¹ bratr je nedostupnější nežli pevné² město, sváry jsou jako závora pevnosti.³

1. n.: Uražený
2. h.: síly; n.: opevněné; v. 11; 10,15
3. h. obv.: palác; Am 3,9n

²⁰ Ovocem¹ úst ²člověka se nasytí jeho nitro,³ nasytí se výnosem svých rtů.

1. h.: Z ovoce; 12,14; 31,31
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: břicho

²¹ V ¹moci jazyka je smrt i život, kdo ho ²miluje, nají se jeho ovoce.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)

²² Kdo nalezl¹ ženu,² nalezl³ dobro,⁴ dosáhl zalíbení⁵ u Hospodina.

1. n.: získal; srv. 1,13; Oz 12,9
2. var.: +dobrou
3. n.: získal; srv. 1,13; Oz 12,9
4. Gn 2,18
5. 8,35; 12,2

²³ Chudý ⌈úpěnlivě prosí,⌉¹ ale bohatý odpovídá tvrdě.

1. h.: mluví úpěnlivé prosby; srv. Jr 3,21

²⁴ ⌈Někdo má přátele ke své zkáze,⌉¹ ale některý ²přítel³ přilnul víc než bratr.

1. n.: Člověk, který má přátele, jimi může být zničen / Někteří přátelé se navzájem bijí; $
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. h.: ten, kdo miluje; 27,6

¹ Lepší je chudý,¹ který ²žije³ bezúhonně,⁴ nežli ten, kdo má proradné^{5 6}rty a je hlupák.

1. v. 22
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. 2,7
4. h.: ve své bezúhonnosti; 20,7; //28,6
5. h.: pokřivené; n.: zvráceně mluví; 8,8; 11,20
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

² Bez poznání jistě¹ ne ní ²touha³ dobrá, ⌈kdo je ukvapený,⌉⁴ hřeší.⁵

1. n.: ani
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 13,2.4; [na pochopení ekv. záleží význam verše]; n.: dobrý život; $
4. h.: kdo má rychlé nohy; srv. 21,5; 28,20; 29,20
5. n.: pochybí; 14,21; 20,2

³ ⌈Hloupost člověku podvrací¹ jeho cestu,⌉² ale jeho srdce se rozčiluje³ na Hospodina.⁴

1. n.: ničí; 13,6; 22,12
2. n.: Člověku ničí život jeho vlastní hloupost
3. 2Pa 26,19v; Ž 73,21p
4. Gn 42,28

⁴ Majetek přidává množství přátel, ale chudák ⌈bude svým přítelem opuštěn.⌉¹

1. n.: zůstane bez přátel

⁵ Falešný svědek¹ nezůstane bez trestu, kdo šíří² lži, neunikne.

1. 6,19
2. v. 9; 14,5.25

⁶ Mnozí si předcházejí¹ šlechtice,² každý je přítelem toho, ³kdo rozdává.⁴

1. n.: lichotí; h.: snaží udobřit tvář; srv. Jr 26,19; 1S 13,12
2. n.: 8,16; 17,7; 1S 2,8; n.: blahosklonného / štědrého [dle paralelismu + pův. významu ekv. /dobrovolně činit, dávat/ zde může ukazovat na obecnou vlastnost]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n : štědrého; h.: muže daru; 18,16

⁷ Chudého nenávidí všichni jeho bratři,¹ tím spíše se od něj vzdalují² jeho přátelé.³ ⌈Svými řečmi je uhání, ale oni nic.⌉⁴

1. n : příbuzní
2. v. 4
3. h.: coll.
4. n.: Žene se za slovy, ale nikde nejsou; $

⁸ Kdo získá ¹rozum, ⌈miluje svou duši;⌉² kdo zachovává rozumnost, ⌈nalezne dobro.⌉³

1. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
2. n : pečuje o svůj život
3. n : jistě se mu bude dobře dařit

⁹ Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří¹ lži, zahyne.²

1. v. 5; 6,19
2. 21,28

¹⁰ Pro hlupáka se nehodí přepych,¹ tím méně, aby otrok² vládl nad knížaty.

1. 17,7
2. 30,22

¹¹ Rozumnost¹ činí člověka pomalým k hněvu,² jeho okrasou³ je pomíjet⁴ přestoupení.⁵

1. 13,15; 16,22
2. 15,18; 1K 13,4
3. 17,6; 20,29; n.: slávou pro něj
4. Am 7,8
5. Mt 18,26

¹² Králův hněv¹ je jako řvaní² mladého lva, ale jeho obliba³ je jako rosa⁴ na zeleň.⁵

1. srv. 16,14
2. 20,2
3. 16,15
4. Oz 14,6
5. Dt 32,2; Am 7,2

¹³ Syn hlupák¹ je svému otci pohromou, sváry² se ženou jsou jako stálé kapání³ vody.

1. 17,25
2. h.: sváry ženy; n.: svárlivá žena; 18,19; 21,9.19
3. 27,15

¹⁴ Dům a majetek jsou dědictvím otců,¹ ale rozumná² žena je od Hospodina.

1. n.: po předcích
2. 10,19; 1,3

¹⁵ Lenost uvrhne do spánku,¹ nedbalý^{2 3}člověk⁴ bude hladovět.

1. 1S 26,12; Jon 1,5.6
2. 10,4; 12,27
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. 11,25

¹⁶ Kdo zachovává příkaz, chrání¹ svou duši, ⌈kdo opovrhuje svými cestami,⌉² zemře.

1. 13,3
2. srv. 13,13; n : nedbá na svůj život / se nestará o to, jak žije; ::13,6

¹⁷ Kdo se smilovává¹ nad chudým, půjčuje Hospodinu, ⌈odplatí mu za to, co vykonal.⌉²

1. 14,31
2. n.: jeho dobrodiní se mu vyplatí

¹⁸ Kárej¹ svého syna, když² je naděje,³ ale ⌈ne dej se unést,⌉⁴ abys ho usmrtil.

1. 29,17
2. 23,13; 22,6; 4,3; n.: protože
3. Pl 3,29; Jr 31,7; n.: má naději
4. h.: nepozvedni svou duši; $

¹⁹ Hněvivý člověk¹ zaplatí² pokutu; i když ho vysvobodíš, ještě mu přidáš.³

1. h.: velkého hněvu; 15,18; 22,24
2. h.: nese
3. n.: si přidáš (+starosti); $ [h. nevyjadřuje: co — komu přidá]

²⁰ Poslechni radu, přijmi naučení,¹ abys nakonec zmoudřel.²

1. h.: kázeň; 8,33; 13,1
2. 13,20

²¹ V srdci^{1 2}člověka je mnoho plánů,³ ale Hospodinův plán⁴ se naplní.⁵

1. Neh 2,12; n.: mysli
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n.: myšlenek; Jr 4,14
4. h.: rada; 21,30; Ž 33,11; Iz 14,26; Mi 4,12!; Ef 1,11
5. Iz 46,10; Jr 51,29; 23,20; 35,16; n.: obstojí; 15,22

²² ⌈Od člověka se očekává oddanost,⌉¹ lépe je být chudý nežli lhář.²

1. h.: Touha člověka je jeho věrnost; n.: Člověk touží po věrnosti /var.: zisku/; n.: Žádostivost člověka je jeho hanbou (14,34); $
2. h.: muž lži; srv. 12,2

²³ Bázeň¹ před Hospodinem je k životu, člověk ⌈nasycen uléhá,⌉² ⌈zlo jej nepostihne.⌉³

1. 10,27; 14,27
2. n.: bude zůstávat spokojen; 15,31
3. h.: nebude navštíven zlem; Jr 5,9; 29,32

²⁴ Lenoch¹ ponoří^{2 3}ruku do mísy, už ani k ⁴ústům ji ⁵nezvedne.

1. 15,19; 20,4*
2. //26,15; h.: ukryl
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

²⁵ Udeř¹ posměvače² a prostoduchý nabude chytrosti,^{3 4}kárej rozumného a získá⁵ poznání.

1. n.: Bij
2. 1,22!; 20,1; 21,11; 22,10; 24,9; Iz 29,20
3. n.: bude rozumný; 1,4; 8,5
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. h.: porozumí; n.: naučí se rozumět

²⁶ Syn, který ničí otce či vyhání matku, jedná hanebně a je pro ostudu. ¹

1. 10,5; 13,5

²⁷ Můj synu, přestaň¹ poslouchat naučení a zabloudíš od řečí poznání.²

1. tj. když přestaneš
2. n.: rozumných slov; srv. 14,7; 20,15

²⁸ Ničemný¹ svědek se bude posmívat právu, ústa ničemů² budou hltat zlo.

1. 6,12; 16,27
2. 12,21; 15,28; 17,23

²⁹ Pro ¹posměvače jsou připraveny soudy, na záda² hlupáků rány.³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 10,13
3. 18,6

¹ Víno je posměvač, pivo je¹ výtržník;² každý, kdo ⌈se jím dává zavést,⌉³ není moudrý.

1. 31,4; Iz 5,11
2. n.: křikloun; 7,11
3. n.: je jím omámen

² ⌈Hrůza, kterou král nahání,⌉¹ je jako řvaní mladého lva, kdo ho provokuje,² hřeší³ proti své duši.⁴

1. h.: Hrůza krále, srv. 19,12!; Joz2,9
2. n.: zlobí; srv. 14,16
3. 14,21; 19,2
4. n.: sobě samému; Nu 17,3

³ Pro ¹člověka je ctí² upustit od hádky, rozzuří³ se každý hlupák.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: slávou; 25,2; 26,8
3. n.: vybuchne; 18,1; 17,14

⁴ Lenoch¹ na podzim² neorá, potom se při žni dožaduje, ale nic ne ní.

1. 19,24; 21,25*
2. h.: v zimě (srv. Jr 36,22), tzn. po žni

⁵ Plán¹ v srdci ²člověka je jako hluboká³ voda, rozumný ⁴člověk ji však načerpá.⁵

1. h.: rada; 19,21
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 18,4
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. n.: umí čerpat

⁶ Mnoho lidí vyhlašuje¹ svou oddanost,² ale kdo najde věrného^{3 4}člověka?

1. 12,23
2. 19,22; Jr 2,2; n.: věrnost; n : Kdekdo volá, jak je oddaný
3. n.: spolehlivého; 14,5
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁷ Spravedlivý žije¹ bezúhonně,² blahoslavení³ jsou jeho synové po⁴ něm.

1. h.: se prochází; 6,22; Gn 3,8
2. 19,1; 28,6; Ž 26,1
3. 16,20; 28,14
4. n.: +, kteří přijdou

⁸ Král sedí na soudcovském stolci¹ a provívá svýma očima² každé zlo.³

1. h.: trůnu práva; 16,12; 20,28
2. n : svým pohledem hodnotí; v. 26
3. 8,13

⁹ Kdo může říct: Očistil jsem své srdce, jsem čistý¹ od svého hříchu?

1. srv. Ex 37,2n; Lv 13,13n

¹⁰ ⌈Dvojí závaží⌉¹ a ⌈dvojí míra,⌉² obojí je pro Hospodina ohavností.³

1. h.: Kámen a kámen; srv. v. 23; 11,1
2. h.: éfa a éfa; Am 8,5
3. 17,15

¹¹ Již chlapec¹ se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho ²skutky³ čisté a správné.⁴

1. 22,6
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: je (n.: bude) jeho jednání
4. 16,13; h.: přímé; [odlišné porozumění kořene slovesa umožňuje odlišné pochopení verše] n.: I chlapec může svými činy předstírat, třebaže jsou jeho skutky čisté, třebaže jsou správné.

¹² Ucho, které slyší, a oko, které vidí, Hospodin učinil¹ obojí.

1. Ž 94,9; Ex 4,11

¹³ Nemiluj spánek, jinak zchudneš,¹ otevři své oči a ²nasytíš se ³pokrmem.⁴

1. 6,10.11
2. imperativ
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. 12,11

¹⁴ To je špatné, špatné, říká kupující, ale když odejde, začne se chlubit.¹

1. n.: to chválit

¹⁵ ⌈Někdo má⌉¹ zlato a množství drahokamů,² ale vskutku drahocenná věc jsou ⌈rozumné rty.⌉³

1. h.: Je
2. 3,15; 8,11
3. 14,7; n.: rty, které mluví poznání

¹⁶ Vezmi mu roucho, neboť se zaručil za cizince¹ a vezmi to od něj do zástavy za cizinku.²

1. 11,15
2. dle Q; K: pl. m.

^{17 1}Člověku je sladký^{2 3}pokrm získaný klamem, ale potom se jeho ústa naplní štěrkem.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 9,17
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Plány s radou se uskutečňují,¹ proto válku ²veď se strategií.³

1. n.: obstojí; 16,3
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. n.: s moudrým vedením; 11,14; 24,6; 1,5

¹⁹ Kdo ¹roznáší pomluvu,² odhaluje důvěrnosti, proto se nezaplétej³ se žvanilem.⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 11,13
3. 14,10; 24,21
4. 10,8; h.: otvírajícím své rty

²⁰ Tomu, kdo proklíná svého otce či svou matku, zhasne jeho lampa¹ v nejhlubší² temnotě.

1. 13,9
2. dle Q; K: ve zřítelnici temnoty

²¹ Dědictví¹ na počátku kvapně² získané nakonec³ nebude požehnané.

1. 19,14
2. 28,22; 19,26; L 15,12
3. 16,25

²² Neříkej: „Odplatím¹ zlo!“ Čekej² na Hospodina a zachrání³ tě.

1. 24,29; 25,22; 13,21; 1S 25,21.39
2. Ž 25,3; 37,34; Iz 8,17; 25,9
3. Oz 14,4; Neh 9,27; 1S 7,8

²³ Pro Hospodina je ohavností dvojí závaží,¹ falešné váhy ne jsou dobré.

1. v. 10

²⁴ Kroky muže jsou od Hospodina; a člověk, jak porozumí¹ své cestě?²

1. Jr 9,11; Oz 14,10
2. n : vlastnímu životu

²⁵ Léčkou¹ pro člověka je rychle vyslovit: Je to svaté!,² a teprve po slibech³ přemýšlet.

1. 18,7; 12,13
2. Lv 27
3. 1S 1,11.21; 7,14

²⁶ Moudrý král provívá¹ ničemy, obrací na ně mlátící kolo.

1. v. 8

²⁷ Duch¹ člověka je lampou od Hospodina, prozkoumává² nejhlubší³ nitro.

1. [v h. není ruach, ale nšemá, srv. Gn 2,7; 7,22 atd.]
2. 2,4
3. v. 30; 18,8

²⁸ Oddanost a věrnost¹ bude střežit krále, milosrdenstvím² podepře svůj trůn.

1. 3,3; 16,6; n.: pravda
2. Iz 20,28; var.: spravedlností; srv. 16,12

²⁹ Okrasou¹ mládenců je jejich síla, ozdoba starců ²šediny.

1. 17,6; 19,11
2. sg., jednotné číslo (singulár)

³⁰ Jizvy¹ a ²modřiny vyčistí³ zlo, rány také nejhlubší⁴ nitro.

1. Iz 53,5
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Ex 21,25; Gn 4,23
4. v. 27

¹ Královo srdce¹ je v Hospodinově ruce² jako proudy³ vody, nakloní⁴ ho, kamkoli se mu zalíbí.⁵

1. [zde ve smyslu: vůle]
2. n.: moci
3. 5,16
4. Ž 119,36
5. n.: rozhodne; 1S 2,25

² ⌈Člověku připadá správná každá jeho cesta,⌉¹ avšak ²srdce zkoumá³ Hospodin.

1. h.: Každá cesta muže je přímá v jeho očích; 12,15; 14,12; 16,25
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 16,2; 24,12; Jr 11,20v; 1S 2,3v

³ ⌈Jednat¹ podle spravedlnosti a práva⌉² je Hospodinu milejší nežli oběť.

1. Jr 9,23
2. Jr 5,1; Př 12,22; n .: Dělat co se sluší a patří; :: v. 24; Neh 5,12; Jr 7,5; 11,4

⁴ Povýšené oči¹ a pýcha² srdce, lampa³ ničemů, je hřích.

1. n : pohled; h.: Vysokost očí; 6,17
2. h.: široké; Ž 101,5
3. dle var; [lampa — to, čím měří svůj život, anebo to, co vystavují na odiv]; TM: orba — co bylo poprvé rozoráno (Jr 4,3; Oz 10,12)

⁵ Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu,¹ ale každý, kdo je ukvapený,² dojde jenom nouze.

1. 14,23
2. 19,2; 28,20

⁶ Poklady získané lživým¹ jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo ²usilují o smrt.³

1. 12,19; 26,28
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. LXX: léčkou smrti

⁷ Ničemy odvleče jejich násilí,¹ neboť odmítali² jednat³ podle práva.

1. h.: zkáza
2. n.: odmítají; 1,24
3. 13,16; 1S 2,14; Jr 18,12

⁸ Cesta ¹člověka obtíženého vinou² je pokřivená,³ ale ⁴skutky čistého jsou správné.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: zločince; $
3. [h. lze chápat vícero způsoby] — n.: Cesta čl. může být pokřivená a cizí, ačkoliv jeho skutky jsou čisté a správné / Cesta čl. a cizince je pokřivená; srv. 16,2; 20,11; $
4. sg., jednotné číslo (singulár)

⁹ Lepší je bydlet v koutě na střeše¹ nežli společně² v domě se svárlivou ženou.³

1. 1Kr 17,19
2. h.: žena svárů a dům společný
3. 19,13; //25,24

¹⁰ Duše¹ ničemy dychtí² po zlu, jeho bližní ne najde v jeho očích³ slitování.⁴

1. Ž 42,2
2. 13,4; Dt 5,21b; 1S 2,16
3. n : u něj
4. 14,31; 28,8

¹¹ Když je posměvač¹ pokutován, prostoduchý zmoudří,² když je moudrý přiváděn k porozumění, přijme poznání.

1. Am 2,8
2. srv. 19,25

¹² Spravedlivý¹ pozoruje² dům³ ničemy, ⌈vrhá ničemy do zla.⌉⁴

1. n .: Soudce [míněn Bůh; srv. 22,12]
2. n.: přivádí k porozumění; srv. v. 11
3. tj. domácnost
4. n.: ničí … za zlo; podvrací zlem; 19,3; 13,6; $

¹³ Kdo¹ zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno.²

1. n.: si zacpává
2. L 16,19—31

¹⁴ Tajný dar¹ utiší hněv, úplatek² ve skrytu³ i silnou zlobu.⁴

1. 18,16
2. 17,8
3. n.: tajný úplatek; h.: z klína; zde: ze záňadří; n : z kapsy; 17,23
4. 15,1

^{15 1}Jednat podle práva² je radostí pro spravedlivého, ale zkázou pro ³zločince.⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. vv. 3.7
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 10,29

¹⁶ Člověk, který ¹zabloudí z cesty ²porozumění, bude odpočívat³ ve shromáždění nebožtíků.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Jb 3,13
4. 9,18

¹⁷ Kdo miluje radovánky,¹ bude nuzným^{2 3}člověkem, kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství.

1. n.: svátky — Neh 8,12; h.: radost; srv. Am 6,4—6
2. 6,11; 14,23
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Výkupné¹ za spravedlivého je ničema, za přímého podvodník.²

1. 13,8
2. n.: nevěrný; 11,3.6; Est kp. 7

¹⁹ Lepší je bydlet v pusté zemi, nežli se svárlivou¹ a hněvivou ženou.

1. h.: ženou svárů a hněvu; v. 9

²⁰ V příbytku moudrého je vzácný poklad a olej, avšak hloupý člověk ho pohltí.

²¹ Kdo se žene¹ za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu.

1. 11,19; Dt 16,20; Oz 6,3p

²² Moudrý vstoupil¹ do města hrdinů² a ³strhl pevnost, ve kterou důvěřovali.⁴

1. n.: může vstoupit; se dostane
2. 16,32
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. 14,26; Jr 48,13

²³ Kdo si hlídá ¹ústa a jazyk,² chrání³ svou duši před soužením.⁴

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Ž 34,13
3. 19,16; 22,5
4. 11,8

²⁴ Pyšný domýšlivec, jehož jméno je posměvač, ¹jedná v nadutosti² domýšlivě.³

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Jr 48,30
3. h.: dělá … domýšlivost; 11,2; 13,10

²⁵ Lenocha¹ usmrtí jeho touha,² protože jeho ruce odmítají³ pracovat.

1. 20,4; 22,13*
2. 18,1
3. v. 7; 1,24; n.: nechtějí; 1S 8,19

²⁶ Celý den ⌈touží plný touhy,⌉¹ zatímco spravedlivý ⌈dá a nebude šetřit.⌉²

1. n.: je stravován žádostivostí
2. n.: dává a nešetří

²⁷ Oběť¹ ničemů je ohavností,² tím spíše, když ji ³přinese se zlým⁴ úmyslem.

1. 15,8; Kaz 4,17
2. 28,9
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 10,23

²⁸ Lživý svědek¹ zahyne, ale ²člověk, který poslouchá,³ bude stále promlouvat.⁴

1. srv. 19,9; ::14,5
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n.: dobře slyšel; pravdivý svědek
4. n.: svědčit

²⁹ Ničemný ¹člověk ⌈ukazuje nestoudnou tvář,⌉² přímý však rozumí³ své cestě.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 7,13; h.: zatvrzuje svou tvář; n : si jde tvrdě za svým
3. n.: rozpoznává; K: upevňuje svou cestu

³⁰ Není moudrost, není rozumnost, není plán¹ proti² Hospodinu.

1. h.: rada; 19,21; Neh 4,9
2. n.: + který by uspěl proti

³¹ Kůň se připravuje pro den boje, ale záchrana¹ je od² Hospodina.

1. n.: vítězství; Ž 33,17!; Př 11,14; 24,6; Sd 15,18; 1S 11,9.13
2. n.: v / patří Hospodinu

¹ Lepší je vyvolit¹ dobré jméno² nežli velké³ bohatství,⁴ oblibu⁵ nežli⁶ stříbro a zlato.

1. 16,16
2. tj. dobrou pověst
3. 15,16
4. 11,28
5. srv. 3,4; n.: přízeň; h.: dobrá milost
6. n.: obliba je lepší než

² Bohatý i chudý se potkávají,¹ ⌈Tvůrcem² obou je Hospodin.⌉³

1. 29,13; tj. žijí vedle sebe; n.: mají toto společné:
2. 17,5
3. n.: Hospodin učinil oba

³ Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na¹ to.

1. //27,12; 19,19; 17,26; 21,11

⁴ Důsledkem¹ pokory² a bázně³ před Hospodinem je bohatství,⁴ sláva a život.

1. n.: Odměnou; [v h. souvisí s patou — „v patách … jde“]
2. 15,33
3. 9,10.11; 14,27
4. 3,16; 8,18; 14,24; 1S 17,25; n.: je bázeň …, bohatství

⁵ Na cestě zvráceného¹ člověka jsou trny a pasti;² ten, kdo chrání svou duši,³ bude se od nich držet dále.

1. 28,6; Sk 2,40
2. 7,23
3. 16,17; 21,23; n.: svůj život

⁶ Vyuč chlapce na počátku¹ jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.

1. [vazba (al–pí má v h. trojí použití– a) doslovně: do úst, apod.; b) nejčastěji (Nu 3,16) jako vazba: podle; c) obrazně: otevření (zde tedy: počátek cesty); vstup (8,3), otvor]

⁷ Bohatý ¹vládne chudým, dlužník² je otrokem věřitele.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: kdo si půjčuje
3. h.: muže, který půjčuje

⁸ Ten, kdo rozsévá¹ zvrácenost, sklidí² zlo,³ hůl⁴ jeho hněvu pomine.⁵

1. ::11,18
2. Jb 4,8
3. n.: zkázu, neštěstí (12,21)
4. Iz 10,5
5. Iz 1,28

⁹ Kdo je štědrý,¹ bude požehnán,² protože ³dává ze svého ⁴pokrmu chudému.

1. h.: má dobré oko; Mt 6,22; srv. ::23,6; 28,22; Mt 20,15
2. ::20,21; Ž 128,4
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Vyžeň posměvače¹ a ²odejde svár, ustane pře a hanba.³

1. 1,22!
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. 18,3

¹¹ Kdo miluje čisté¹ srdce ⌈a rty jsou jeho ozdobou,⌉² bude mít³ krále za ⁴přítele.

1. n.: +ty, jež mají
2. h.: milost — jeho rty; 3,22!; n.: jeho řeč je půvabná
3. n.: , jeho rty ho zdobí a krále má; $
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Hospodinovy oči¹ střeží poznání, podvrací^{2 3}záměry nevěrného.

1. 15,3
2. 13,6; 19,3
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹³ Lenoch¹ říká: Na ulici je lev,² budu zabit³ uprostřed náměstí.

1. 21,25; 24,30*
2. 26,13
3. h.: zavražděn; Jr 7,9

¹⁴ Ústa cizích¹ žen jsou hlubokou jámou;² ⌈na koho se Hospodin⌉³ hněvá, ten tam spadne.

1. n.: cizoložnic; 2,16; 5,3
2. 23,27
3. h.: kdo je Hospodinem proklet; Mi 6,10

¹⁵ V srdci chlapce vězí¹ hloupost, hůl² a naučení³ ji od něj vzdálí.

1. h.: je přivázána; srv. 3,3; 6,21
2. 10,13p; 13,24; 23,13
3. dle 6,23; 29,15 vložena spojka (která v h. běžně chybí); h.: hůl kázně, tj. trestající hůl

¹⁶ Kdo utlačuje¹ chudého, aby rozmnožil² svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.

1. 14,31
2. 28,8; 13,11

¹⁷ Nakloň¹ své ucho a poslouchej slova moudrých, připrav své srdce pro mé poznání.

1. 5,1; n : Dávej pozor

¹⁸ Vždyť je příjemné, když je zachováš ve svém nitru, nechť jsou¹ také připravena na tvých rtech.

1. n.: utkvějí

¹⁹ Abys ¹měl v Hospodinu svoji naději,² ⌈oznámím to dnes také tobě.⌉³

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n.: důvěru; 14,26; Jr 17,7
3. n.: poučuji dnes také tebe; 9,9

^{20 1}Vždyť jsem ti napsal třica tero² s radami³ a poznáním,

1. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
2. odvozeno z Q: třicet; K: předtím
3. 1,31

²¹ abych tě přivedl k poznání pravdy spolehlivých slov, abys ¹odpověděl pravá slova těm, kteří tě poslali.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

²² Neokrádej¹ chudého, protože je chudý, nesrážej² nuzného v bráně.³

1. Jr 21,12
2. n.: neodírej; [míněna zmanipulovaná soudní pře; Iz 10,2]
3. Dt 21,19p; Am 5,12

²³ Neboť Hospodin povede¹ jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.

1. 23,11; Ž 43,1; Jr 50,34

²⁴ Se vzteklounem¹ se nespolčuj,^{2 3}nezůstávej⁴ s hněvivým^{5 6}člověkem,

1. 29,22
2. 13,20; 28,7; 29,3
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. n.: nestýkej se
5. 15,18; 19,19
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁵ jinak se naučíš jeho způsobům¹ a ⌈dostaneš svou duši do léčky.⌉²

1. h.: stezkám; Jr 22,21p
2. h.: přijmeš léčku pro svou duši; 18,7

²⁶ Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním,¹ kdo se zaručují za dluhy.

1. 17,18

²⁷ Když nemáš čím zaplatit, ¹proč by měl někdo vzít tvou postel² pod tebou?

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. tj. i to poslední, co máš

²⁸ Neposouvej dávné ¹mezníky,² které ³postavili tvoji otcové.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 15,25, Oz 5,10; Dt 19,14
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁹ Vidíš ¹člověka zběhlého v jeho práci?² ⌈Bude sloužit králům,⌉³ nebude sloužit⁴ obyčejným lidem.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. ::18,9; 1Kr 22,29
3. h.: stát před (králi)
4. h.: stát před (králi)

¹ Když se posadíš, abys jedl s ¹vládcem, ²dobře ³porozuměj tomu, ⌈co je ⁴před tebou.⌉⁵

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. n.: kdo / co tě čeká

^{2 1}⌈Polož si nůž na hrdlo,⌉² ⌈jestliže máš velkou ³chuť!⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : Kroť se
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. h.: jsi–li vlastníkem touhy / duše; srv. 13,2.4

³ Nedychti¹ po jeho lahůdkách,² je to podvodný ³pokrm.⁴

1. 21,26
2. v. 6; 18,8; Ž 141,4v
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. 20,17

⁴ Neunavuj se získáváním bohatství, ⌈kvůli své rozumnosti¹ přestaň.⌉²

1. v. 23; 9,10
2. n.: měj rozum a nech toho

⁵ ⌈Jen na to zaměříš své oči,⌉¹ a není tu; ²jistě si udělá křídla a jako orel odletí do nebes.

1. h.: K tomu odletí tvé oči?
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁶ Nejez ¹pokrm lakomce,² nedychti po jeho lahůdkách,³

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. h.: zlého oka; 28,22.25; n.: závistivce; Mt 20,15; Mk 7,22; srv. Př 22,9: dobré oko, tj. štědrý
3. v. 3

⁷ ⌈vždyť jak v ¹duchu uvažuje,² takový opravdu je.⌉³ Říká ti: Jez a pij, ale ⌈jeho srdce ne ní s tebou.⌉⁴

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n.: kalkuluje
3. n : Je to vypočítavec; srv. 1 S 25,25
4. n : v srdci ti to nepřeje / nemyslí to tak

⁸ Vyzvrátíš¹ i ten kousek,² jež jsi snědl, a promarníš³ svá příjemná slova.

1. 25,16
2. 17,1; 28,21
3. h.: zničíš; [tj. tvoje snaha o konverzaci bude nanic]

⁹ Nemluv k¹ hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.

1. h.: do uší hlupáka

¹⁰ Neposouvej dávné mezníky¹ a nevstupuj na pole sirotků,²

1. 22,28
2. Jr 5,28; 22,3

¹¹ protože jejich Vykupitel¹ je silný, on povede jejich spor s tebou.

1. n.: zastánce; [Není jasné, jde–li o lidského vysvoboditele — příbuzného (Rt 2,20), nebo přímo Vykupitele — Hospodina (22,23; Jr 50,34).]

¹² Přilož¹ své srdce k naučení a své uši² k řečem poznání.

1. h.: Přiveď
2. n : bedlivě naslouchej; 22,17

¹³ Neodpírej¹ chlapci kázeň; když mu nabiješ holí,² nezemře.

1. 3,27; 30,7
2. 10,13p; 22,15

¹⁴ Ty mu nabiješ holí a jeho duši¹ vysvobodíš² z podsvětí.

1. n.: život
2. 10,2

¹⁵ Můj synu, jestliže bude tvé srdce moudré, bude se radovat i mé vlastní srdce.

¹⁶ Moje nitro¹ jásá,² když tvoje rty mluví, ⌈co je správné.⌉³

1. Jr 12,2; h.: ledviny
2. Jr 50,11
3. h.: přímosti; 8,6; srv. 11,24

¹⁷ Ať tvé srdce nezávidí¹ hříšníkům, ale každý den buď horlivý² v bázni před Hospodinem,

1. 3,31; 24,1.19
2. n.: ať plane bázní; [buď je možno chápat chybějící h. sloveso jako pokračování první věty, kde závidět (tj. planout závistí) je možno chápat také pozitivně /Jl 2,18/ jako horlit, anebo domyslet nové sloveso např. žít]

¹⁸ neboť máš budoucnost¹ a tvoje naděje nebude zmařena.

1. n.: přijde (h.: je) šťastný konec; //24,14; Jr 29,11

¹⁹ Můj synu, poslouchej a buď moudrý,¹ veď své srdce po dobré cestě.

1. n.: zmoudříš 6,6; 8,33

²⁰ Nebuď¹ mezi pijany² vína,³ ani mezi žrouty⁴ masa.

1. n.: Nepatři
2. n.: těmi, kteří nasávají
3. 20,1; 31,4
4. n.: těmi, kteří plýtvají; 28,7

²¹ Protože ¹pijan i ²žrout zchudne,³ dřímota je oblékne do cárů.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 20,13; 30,9

²² Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej¹ svou matkou, když ²zestárne.

1. 30,17
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

²³ Kup¹ si pravdu a neprodávej ji, moudrost, naučení a rozumnost.

1. n.: Získej; 4,5.7; 18,15

^{24 1}Velmi bude jásat otec spravedlivého, ²rodič moudrého se z něj bude radovat.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. ::17,21

²⁵ Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, ať jásá tvoje rodička.¹

1. 17,25

²⁶ Můj synu, dej mi své srdce,¹ tvé oči ať střeží² moje cesty,

1. n : věnuj mi pozornost
2. 6,20

²⁷ protože prostitutka¹ je hlubokou jámou,² cizinka³ úzkou studnou.⁴

1. 29,3
2. 22,14
3. 7,5
4. 5,15

²⁸ Také ona číhá¹ jako lupič, množí² nevěrné mezi lidmi.

1. 7,12; Sd 16,2
2. n.: přidává; 19,4

²⁹ ⌈Komu běda? Komu žal?⌉¹ Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny?² Kdo má ⌈kalný zrak?⌉³

1. n.: Komu ouvej, komu ach?
2. 20,30; n.: rány
3. h.: tupost očí

³⁰ Ti, kdo ⌈prodlévají u vína,⌉¹ přicházejí ochutnat míšené víno.

1. Iz 5,11; n : vysedávají nad vínem

³¹ Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří¹ v poháru a hladce ²klouže dolů.³

1. h.: dá své oko
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pís 7,10

³² Nakonec uštkne¹ jako had, kousne jako zmije.

1. Am 5,19

³³ Tvoje oči uvidí divné¹ věci a tvé srdce² bude mluvit obojace.³

1. h.: cizí
2. 15,28
3. 2,12; 10,32

³⁴ Budeš jako¹ ten, kdo leží² uprostřed³ moře, kdo leží při ⁴vrcholu stěžně.⁵

1. n.: +se cítit
2. n.: spí
3. h.: v srdci; Ez 27,4; Jon 2,4
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. [opilství je srovnáváno s mořskou nemocí]

³⁵ Zbili mě, ale necítil¹ jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!²

1. Jr 5,3
2. h.: hledám; n : Zase si dám

¹ Nezáviď¹ zlým ²lidem, nedychti³ být s nimi,

1. v. 19; 3,31; Ž 31,1
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 23,6

² ⌈protože jejich srdce¹ přemítá² o zkáze a jejich rty mluví o trápení.⌉³

1. 18,15
2. 15,28; Ž 1,2; 49,4p
3. n : neboť jenom samá zkáza se jim honí v hlavě, jenom trápení je to, co říkají jejich rty

³ Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností

⁴ a skrze poznání¹ naplní se pokoje všelijakým vzácným² a příjemným majetkem.³

1. 8,15; 9,11
2. 12,27
3. n.: jměním

⁵ Moudrý muž je ⌈víc než silák, rozumný ¹člověk je víc než mocný;⌉²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. dle LXX; n.: silný, a kdo je učený, svou sílu ještě zvyšuje; $

⁶ proto ¹veď válku se strategií,² záchrana³ je v množství rádců.⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n.: + moudrou; 1,5; 11,14; //20,18!
3. 21,31!; n.: vítězství
4. 11,14; 15,22

^{7 1}Moudrost² je pro hlupáka příliš vysoko,³ v bráně⁴ neotevře svá ústa.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 9,1
3. n.: [bez úpravy h. pravopisu:] nedostižným
4. 31,23

⁸ Kdo vymýšlí,¹ jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.²

1. 16,30; Oz 7,15
2. 12,2; 14,17

⁹ ⌈Úmysl hloupého⌉¹ je hříchem, posměvač² je pro lidi ohavností.³

1. n.: Hloupý úmysl; 15,8.26
2. 1,22!
3. 11,20

^{10 1}Jsi–li skleslý² v den soužení, tvá síla je malá.³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Jr 6,24; Neh 6,9
3. h.: úzká, [tedy: omezená]

¹¹ Vysvoboď vedené¹ na smrt a ²zadrž³ potácející se na popravu!⁴

1. Jr 40,1
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. h.: což neušetříš
4. n.: zabití

¹² Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá¹ srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to ne dozví? On ²odplatí každému podle³ jeho ⁴skutků.⁵

1. 21,2; Jr 11,20v
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
3. v. 29; Ž 62,13; Oz 12,3; Jr 25,14; 32,19; 50,29; Ř 2,6; Mt 16,27; 2Tm 4,14; Ko 3,25; n.: za …; Oz 12,15
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Neh 6,14

¹³ Můj synu, jez med,¹ protože je dobrý, med z² plástve je sladký na jazyku.³

1. 6,24
2. 8,7; h.: na tvém patru
3. 8,7; h.: na tvém patru

¹⁴ Poznej, že taková¹ je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.²

1. n.: tak sladká
2. h.: odříznuta; //23,18

¹⁵ Nečíhej¹ na příbytek² spravedlivého jako ničema,³ nenič místo jeho odpočinku,⁴

1. 1,11
2. 3,33; 21,20
3. h. je možno číst také (— méně prav. vzhledem k násl. verši) jako vokativ: Ničemo, nenastraž
4. Jr 50,6

¹⁶ neboť spravedlivý může sedmkrát¹ upadnout a zase povstane, ale ničema ⌈padne² ve zlu.⌉³

1. Ž 119,164p
2. 4,19; 16,18; Jr 18,23; Oz 5,5
3. n : se v problémech utopí

¹⁷ Neraduj se, když tvůj nepřítel¹ padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá,²

1. K: pl.
2. 2,14; 2S 1,11; 3,31

¹⁸ jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích¹ a odvrátí od něj svůj hněv.

1. srv. Sd 2,11; Jr 52,2

¹⁹ Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď¹ ničemům,

1. v. 1; 23,17

²⁰ neboť zlý ¹nemá budoucnost,² lampa³ ničemů zhasne.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: není šťastný konec (v. 14; 23,18) pro zlého
3. 13,9; 20,20

²¹ Můj synu, boj se Hospodina¹ a krále,² nezaplétej³ se ⌈s těmi, kdo si jinak počínají.⌉⁴

1. 3,7
2. 1Pt 2,17
3. 20,19
4. n.: posměvači / hlupáky / disentéry / revolucionáři; $

²² Neboť náhle povstane od nich¹ pohroma a kdo ví,² ⌈jakou zkázu mohou oba přivodit?⌉³

1. tj. Hospodina + krále
2. 2,19
3. h.: jejich zkázu

²³ Také toto jsou slova¹ moudrých: Stranit^{2 3}lidem při soudu ne ní dobré.

1. 22,17; n.: přísloví
2. h.: rozlišovat tváře; 18,5 n.: Stranickost …
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁴ Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou ¹národy proklínat,² tomu budou lidé zlořečit,³