¹ Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí pro hlupáka¹ sláva.²

1. 17,7; 19,10
2. 3,35; 8,18; n.: pocta; v. 8

² Jako vrabec¹ poletuje, jako vlaštovka létá, tak i ⌈bezdůvodná kletba: Nikam se nedostane.⌉²

1. Ž 84,4p; h.: pták; 27,8
2. n. dle Q: neoprávněná kletba se vrátí takovému.

³ Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl.¹

1. 10,13; 22,15

⁴ Neodpovídej hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak ⌈budeš jako on.⌉¹

1. n.: se mu vyrovnáš; 3,15

⁵ Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak ⌈bude moudrý ve svých očích.⌉¹

1. n : si bude připadat moudrý; 21,2

⁶ Kdo posílá ¹poselství po² hlupákovi, je jako ten, kdo si usekává nohy a pije³ násilí.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: rukou hlupáka; srv. 1S 16,20
3. tj. zakouší

⁷ Jako volně visí nohy chromého, tak je přísloví v ústech hlupáků.

⁸ ⌈Jako přivázat kámen k praku,¹ takové je dát hlupákovi slávu.⌉²

1. HL; $
2. n.: Jako přivazovat balvan ke hromadě kamení, tak je prokazovat poctu hlupákovi; [tj. ctít hlupáka je absurdní; srv. v. 1]

⁹ Jako trní,¹ které se dostalo² do ruky opilce,³ tak je přísloví v ústech hlupáků.

1. srv. 2Kr 14,9; n.: trn
2. h.: vystoupilo
3. [protože nedokáže ovládat pohyby, zraní se jím]

¹⁰ ⌈Jako lukostřelec, který každého zraňuje, je ten,⌉¹ kdo najímá² hlupáka, kdo najímá ³kolemjdoucí.

1. dle var; srv. Jr 50,29; Jb 16,13; n.: Pán si může dělat co chce, ale ten; $
2. Neh 6,13
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹¹ Jako se pes navrací ke svému zvratku,¹ tak hlupák opakuje svoji hloupost.

1. //2Pt 2,22

¹² Viděl¹ jsi ²člověka ⌈moudrého ve svých očích?⌉³ Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

1. n.: Vidíš
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n : který si připadá moudrý; v. 5; 3,7

¹³ Lenoch¹ říká: Lev je na cestě, lev je v ulicích!

1. 22,13*

¹⁴ Jako se dveře otáčejí na svém pantu, tak lenoch¹ na své posteli.

1. 6,9—10; 24,33

¹⁵ Lenoch ponoří¹ svou ruku do mísy a je mu zatěžko^{2 3}zvednout ji do svých úst.

1. 19,24
2. h.: je unaven, nenamáhá se — Jr 20,9
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Lenoch ⌈je moudřejší ve svých očích⌉¹ než sedm lidí, kteří rozvážně^{2 3}odpovídají.

1. v. 12; n : si připadá m.
2. 11,22; n.: rozumně
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Kdo prochází kolem a nazlobí¹ se kvůli sporu, který se ho ne týká, je jako ten, kdo chytá psa za uši.

1. 14,16; var: plete se do; provokuje ve

¹⁸ Jako šílenec, který střílí ohnivé střely a ⌈smrtící šípy,⌉¹

1. h.: šípy a smrt; srv. Jr 9,7; Ž 64,4

¹⁹ je ¹člověk, který ²podvede³ svého bližního a potom řekne: Já jsem jenom ⁴vtipkoval.⁵

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 1S 19,17
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. Jr 15,17

²⁰ Kde ne ní dostatek dřeva, oheň uhasne, kde není ¹pomlouvač,² utichne svár.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 16,28

²¹ Uhlí¹ na žár, dřevo na oheň, svárlivý^{2 3}člověk pro zažehnutí sporu.

1. Iz 54,16
2. 21,9.19; 23,29
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²² Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, ⌈sestupují do nejzazších útrob.⌉¹

1. n.: pronikají do nejhlubšího nitra; //18,8

²³ Jako stříbrná glazura¹ potažená na hliněnou nádobu jsou horoucí rty a zlé srdce.

1. [dle úpravy v textu navržené podle příbuzného jazyka (ugaritštiny)]; n.: struska

²⁴ Ten, kdo nenávidí,¹ ⌈to svými rty zastírá,⌉² ale ve svém nitru ⌈připravuje podvod.⌉³

1. 25,21; 27,6
2. h.: se chová jako cizí
3. n.: chová zradu; 12,5.20; Jr 5,27

²⁵ I když bude ⌈jeho hlas vlídný,¹ nevěř mu, protože v jeho srdci je sedm² ohavností.

1. n.: mluvit vlídně
2. n : plné

²⁶ Jeho nenávist může být zakryta¹ lstivostí, ale jeho zlo se zjeví ve shromáždění.

1. 10,18; 28,13; n.: utajena

²⁷ Kdo kope jámu,¹ spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.

1. 28,10; Ž 7,16; Kaz 10,8

²⁸ Lživý¹ jazyk nenávidí ty, které utlačuje, lichotivá² ústa působí zkázu.

1. 21,6
2. n : hladká; 5,3