¹ Blahoslavený¹ je muž, který ²nežije³ podle rady⁴ ničemů, na cestě hříšníků⁵ se ⁶nezastaví a ⌈v zasedání⁷ posměvačů^{8 9}neusedne,⌉¹⁰

1. Dt 33,29; Př 3,13; n.: Šťastný; h.: Blaženosti; [Klíčový pojem (v Ž 24×) nevyjadřuje chvilkové štěstí, nýbrž trvalý stav hluboké spokojenosti, bezpečí a požehnání těch, jimž bylo odpuštěno (32,1), kteří žijí v bázni před Bohem (112,1; Př 28,14), důvěřují mu (Ž 2,12; 40,5; 84,13; Př 16,20; Iz 30,18) a činí jeho vůli (Ž 106,3; 119,1)]; srv. Mt 5,3—11
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. h.: chodí; 128,1; Př 1,15; 4,14; Dt 29,18; 2Kr 17,8; Jr 7,24!; 1K 3,3; Ef 5,2.8
4. n : plánů; Jb 21,16!; 2S 15,31; 1Kr 12,14; srv. Ž 20,5; Neh 4,9; Př 21,30; Iz 29,15 aj.
5. 25,8; 26,9; 104,35; Př 1,10; 13,21 aj.
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. srv. 107,32 [v protikladu ke shromáždění spravedlivých (v. 5)]; h.: na místě / v sezení / sedadle (1S 20,18)
8. Př 1,22!; 21,24; Oz 7,5
9. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
10. n : nezdržuje se tam, kde se scházejí posměvači — srv. 26,4; Jr 15,17; Ž 119,1

² ale ¹oblíbil si² Hospodinův zákon,³ nad jeho zákonem rozjímá⁴ ⌈ve dne i v⌉⁵ noci.

1. podstatné jméno
2. n.: má zalíbení v …; 40,9; 112,1; srv. Př 31,13; Iz 58,13
3. 19,8; 119,1.16.35; Ř 7,22
4. Joz 1,8; n.: přeříkává si ho / přemítá o něm, 2,1; 35,28p; 37,30; 63,7; 119,23v; Př 15,28; srv. Sk 8,28
5. 88,1; L 2,37; Dt 28,66p

³ Bude jako strom¹ zasazený u ⌈přívodů vody,⌉² který ve svůj čas ³přináší ⁴ovoce a listí mu neopadává,⁵ a vše, co dělá, se daří.⁶

1. Iz 1,30; Jr 17,8; Ez 47,12
2. tj. u zavlažovacích kanálů, srv. Nu 24,6; Iz 44,4
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. n.: nevadne
6. n.: přivede k úspěchu (on nebo Bůh). Srv. Gn 39,3

⁴ Ne tak¹ ničemové. Ti jsou jako ²plevy³ odvívané^{4 5}větrem.

1. LXX a Vul zdůrazňují opakování: + , ne tak
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 35,5; Jb 21,18; Iz 17,13; 41,2v; Jr 13,24; Oz 13,3; Mt 3,12
4. 68,3; Lv 26,36; Jb 13,25; 32,13; Iz 41,2; n : odnášené
5. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

⁵ Proto ničemové na soudu neobstojí,¹ ani hříšníci v shromáždění² spravedlivých.³

1. Na 1,6
2. 111,1
3. 5,5n

⁶ Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná,¹ cesta ničemů² se ztrácí.³

1. [h. výraz nezahrnuje pouze rozumové poznání (vždyť jistě ví i o cestě ničemů), ale také osobní vztah a péči — tj. „stará se o“ … (srv. Gn 39,6; Jb 9,21)]; 37,18; 142,4; Na 1,7; srv. J 10,14
2. 10,2nn; [protiklad ničemy a spravedlivého je typický pro Ž (7,10; 11,2n; 68,4) i Př (3,33; 4,18n; 10,3.6nn)]
3. n.: bude zničena; srv. 37,38; 104,35; 112,10; 145,20

¹ Proč¹ se bouří² národy, proč lidé přemítají³ ⌈o prázdných věcech?⌉⁴

1. (řečnická otázka má v sobě podtón: Jak se odvažují …)
2. srv. Da 6,7.12; Ž 55,14; LXX: zuří; srv. 46,7v; //Sk 4,25n; Zj 11,18
3. n.: uvažují; viz 1,2p; 38,13; Př 24,2; srv. Ž 21,12v
4. n : zbytečně [— to proto, že jejich zlé plány selžou]; Jr 51,58; Abk 2,13; n : hloupých v. (Jk 2,20p)

² Srocují se králové světa a mocnáři¹ se spolu ²radí³ proti Hospodinu a proti jeho pomazanému.⁴

1. Sd 5,3; Př 8,15
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 31,14
4. [Žalm mluví o davidovském králi (v. 6n; 1S 9,16p!), konečné naplnění se týká Ježíše Krista (J 1,41; výrazy Mesiáš i Kristus znamenají oba: Pomazaný)]

^{3 1}Zpřetrhejme jejich pouta,^{2 3}odvrhněme⁴ jejich provazy.

1. kohorativ
2. [králové přirovnávají vládu Boha a jeho pomazaného (tj. krále) ke spoutání, resp. uvěznění; srv. Jr 27,2p] Srv. Iz 28,22; Jr 5,5
3. kohorativ
4. n.: strhněme ze sebe

⁴ Ten, jenž trůní¹ na nebesích,² se směje.³ Panovník se jim vysmívá.

1. 9,8.12; 22,4; Iz 40,22
2. 11,4; 115,3; Dt 4,39; Iz 66,1
3. 37,13; 59,9; Př 1,26

⁵ Jednou k nim promluví v hněvu,¹ ve svém rozlícení je vyděsí.²

1. 6,2; 7,7; 76,8; Dt 6,15; Mi 5,14
2. 83,16; Jb 23,16

⁶ Já jsem ustanovil¹ svého krále na Sijónu,² na své svaté hoře.³

1. h.: vylil (snad ve smyslu: vylil olej, tj. posvětil)
2. 78,68; 2S 5,7p
3. 3,5; 15,1; 24,3; 43,3!

⁷ ⌈Přednesu Hospodinovo ustanovení. Řekl mi:⌉¹ Ty jsi můj syn,² já jsem tě dnes zplodil.³

1. h.: Budu vyprávět o H. ustanoveních; n.(dle akcentů TM): Přednesu ustanovení. Hospodin mi řekl:
2. 2S 7,14; Ž 89,28; Mt 3,17
3. //Sk 13,33; //He 1,5

⁸ Požádej mě a dám¹ ti národy do dědictví. Tvým vlastnictvím budou i končiny země.²

1. 1Kr 3,5
2. 22,28; 59,14; 67,8; 1S 2,10p!

⁹ Roztlučeš je¹ železnou holí² a jako hliněnou³ nádobu je roztříštíš.⁴

1. n.: Budeš nad nimi panovat; LXX: pást. LXX předpokládá jinou vokalizaci než TM, kterého se drží většina překladů.
2. n.: žezlem; 23,4; Iz 14,5
3. srv. 2S 17,28; Jr 19,11
4. Jr 51,20nn; //Zj 2,27; 12,5; 19,15

¹⁰ Nuže,¹ králové, ⌈jednejte rozumně!⌉^{2 3}Soudcové země, ⌈dejte si poradit!⌉⁴

1. n.: Proto
2. Joz 1,7; Jr 10,21
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Jr 6,8; n.: nechte se varovat (Ez 23,48)

¹¹ Služte¹ Hospodinu s bázní² a ⌈jásejte s chvěním!⌉³

1. 72,11; 100,2; Iz 19,21; 60,12; He 12,28v; n : Poddejte se
2. Fp 2,12
3. n.: naříkejte (srv. Oz 10,5!) s třesením (Iz 33,14) / uctívejte v bázni; $

¹² Líbejte¹ syna,² ať se nerozhněvá. Jinak zahynete na cestě,³ jestliže jen málo vzplane jeho hněv.⁴ Blahoslavení⁵ jsou všichni, kdo v něm hledají⁶ útočiště.

1. n : Podvolte se …; [snad míněno líbání nohou jako znamení podřízenosti; srv. 1S 10,1; 1Kr 19,18; Oz 13,2]
2. J 5,23
3. 1,6
4. Zj 6,16n
5. 1,1p
6. 5,12; 7,2; 11,1; 31,2; 34,9

¹ ⌈Žalm Davidův,⌉¹ když utíkal ²před svým synem Abšalómem.³

1. [Toto celé označení je v h. u 35 Ž (často mezi Ž 3—65 a dále 101; 108nn; 139nn; 143) + 18 Ž je pouze označeno: Davidův (11; 14; 25—28; 32; 34n; 37; 52n; 61; 69n; 144n)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 2S 15,14—18; 13× se v nadpiscích Ž objevují odkazy na situace z Davidova života (Ž 3, 7, 18, 34, 51—52, 54, 56—57, 59—60, 63, 142)

² Hospodine, jak mnoho¹ je mých protivníků! Mnozí povstávají² proti mně.

1. 25,19
2. 18,40; 27,12; 35,11; 86,14; 124,2; Př 28,12; Mi 7,6

³ Mnozí¹ ⌈o mé duši⌉² říkají: Není pro něj záchrany³ v Bohu. Sela.⁴

1. [Konkrétně např. Šimeí — viz 2S 16,8; srv. ale Ž 4,7]
2. tj. o mně; 6,4p
3. Dt 32,15; Iz 12,2; srv. Ž 22,8n; 71,11v; Iz 36,15v; Mt 27,43
4. [71× v Ž a 3× v Abk; výklad pojmu je nejistý. LXX překládá: diapsalma (zřejmě ve smyslu: mezihra — ať zpívaná či hraná), Vul výraz vypouští. Dle žid. tradice: navždy. Novodobé návrhy: a) odvozeno od s–l–l (pozvednout) — hlas (tj. hlasitěji), či oči (tj. opakovat v.); b) od s–l–h (ohnout / sklonit), tedy místo, kdy se shromáždění klanělo (srv. Neh 8,6).]

⁴ Ty, Hospodine, jsi štítem¹ vůkol mě. Má Slávo,² pozvedáš mi hlavu.³

1. 7,11; 18,3; 28,7; 33,20; 119,114!; Gn 15,1; Př 30,5; Za 9,15
2. 4,3p
3. 27,6; 110,7

⁵ Můj hlas zní k Hospodinu,¹ volám² a on mi ze své svaté hory³ odpovídá.⁴ Sela.

1. 77,2; 142,2
2. Obě slovesa v tomto verši jsou v impf. Obě je možné přeložit jak časem minulým, tak časem budoucím.
3. 2,6!; 43,3
4. [téma volání a Boží odpovědi je pro Ž klíčové (4,2; 20,7; 34,5; 91,15; 102,3; 120,1; aj.); srv. též 1S 7,9; Iz 30,19; Jon 2,3; Abk 2,2; ::Jb 9,16]

⁶ ⌈Ulehl¹ jsem a usnul. A⌉² probudím se, neboť Hospodin mě ³podepírá.⁴

1. Lv 26,6; Ž 4,9; Př 3,24
2. n.: ()Ulehnu, ()usnu a
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 37,17.24; 54,6; 119,116; 145,14

⁷ Nebojím se desetitisíců¹ lidu,² které se kladou³ kolem⁴ mě.

1. Dt 32,30; 1S 18,7; n : spousty
2. n.: vojska
3. 27,3v
4. n : proti

⁸ Povstaň,¹ Hospodine! Zachraň² mě, ⌈můj Bože!⌉³ ⌈⁴Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům,⌉⁵ ničemům ⁶vyrazíš zuby.⁷

1. [první z 11 těchto zvolání v Ž (7,7; 9,20; 10,12; 17,13; 35,2; 44,27) + Nu 10,35]
2. n : Dej mi vítězství; [totožná prosba je v Ž vyslovena 11× (6,5; 7,2; 22,22; 31,17; 54,3; 59,3!) + 12,2!; 106,47; Jr 17,14]; 1S 4,3!
3. [Zcela totožné oslovení je dále na těchto místech: 22,3; 25,2; 40,9.18; 42,7; 71,4.12; 83,14; 86,2; 118,28 + Neh 5,19p!; srv. též Ž 7,2p!; 18,3p; 69,7p]
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. Smysl této věty je jednoduchý: Všem mým nepřátelům rozbiješ hubu.
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. Jb 29,17v; Ž 58,7

⁹ Spása¹ náleží Hospodinu. Na tvém lidu je požehnání!² Sela.

1. Jon 2,10; Zj 7,10; 19,1
2. 37,39

¹ ⌈Pro vedoucího chval.⌉¹ ⌈Na strunné nástroje.⌉² Davidův žalm.

1. LXX, Vul: Na konec; [Tento výraz (h. lamnacceach) se vyskytuje na začátku 55 Ž (většina do Ž 88 a dále 109; 139n) a v Abk 3,19. Prav. je to ptc. od slovesa „být přední / vedoucí / dozírající“ (srv. 1Pa 15,21; 23,4; 2Pa 2,1). Je možné, že nadpis označoval starší sbírku žalmů užívanou vedoucím bohoslužebného zpěvu]
2. LXX a Vul překládá h. binginót jako: v hymnech / chvalozpěvech; 6,1; 54,1; 55,1; 61,1; 67,1; 76,1; Abk 3,19

² Když volám,¹ ⌈odpověz mi,⌉² ⌈můj spravedlivý Bože!⌉³ V tísni⁴ mi zjednej⁵ prostor!⁶ Smiluj⁷ se nade mnou a vyslyš⁸ mou modlitbu!⁹

1. 141,1
2. [tato prosba je v Ž vyslovena 14× (13,4; 27,7; 55,3; 60,7; 69,14!.17.18) + 1Kr 18,37]
3. n : Bože, který mě ospravedlňuješ; h.: Bože, mé spravedlnosti; srv. 35,27; (25,5 — mé spásy; 43,2 — mé síly; 51,16 — mé záchrany)
4. 18,7; 107,6; Oz 5,15
5. n.: zjednáš; [h. pf. lze chápat jako výraz Davidovy jistoty v kladnou odpověď na modlitbu, takže popisuje Boží vysvobození, jako by se již stalo]
6. 18,20v.37; Jb 36,16
7. [první z 21 těchto zvolání v Ž (6,3; 9,14; 31,10; 41,5.11; 51,3!)]; srv. Mt 9,27
8. 27,7; 28,2; 30,11; 54,4!; Dt 9,19; Mi 7,7
9. 17,1; 39,13; 84,9; 102,2

³ Synové ¹lidští,² jak dlouho bude má Sláva³ v potupě? Milujete⁴ nicotu, ⌈vyhledáváte lež.⌉⁵ Sela.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 36,8v; 49,3; 62,10; Pl 3,33
3. n.: sláva. [David může mluvit o své slávě, spíše se však jedná o synonymum pro Hospodina. Srv. 3,4.]
4. 40,4; Jr 13,25v; Am 2,4
5. n.: Jak dlouho budete milovat … vyhledávat

⁴ Vězte, že Hospodin si oddělil¹ věrného.² Hospodin ³slyší,⁴ když k němu volám.⁵

1. některé h. rkpp. a LXX čtou (s malou změnou v h. jako 31,22): učinil podivuhodné věci pro svého věrného
2. V Ž první z 26 výskytů tohoto klíčového slova (chasíd), které se někdy překládá „zbožný“ nebo „svatý“. Je to ten, kdo vykonává milosrdenství (chesed), tj. je věrný smluvnímu vztahu vůči Bohu i lidem. Jednou je použit o Bohu (145,17). Viz 12,2; 16,10; 18,26; 30,5!; Dt 33,8; Mi 7,2; srv. Mt 3,17
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 55,20; 69,34; 116,1
5. 3,5; 6,9; 17,6

⁵ Chvějte se,¹ ale nehřešte.² Přemýšlejte³ o tom v ⁴srdci,⁵ na svém lůžku, a utište⁶ se! Sela.

1. (tj. hněvem nebo strachem — srv. Iz 32,11; Jl 2,1; Abk 3,16); [Zde se asi týká Boží dobroty vůči věrnému; srv. Ex 15,14]; n : Nelibě to nesete; LXX: Hněvejte se
2. Ex 20,20; Ef 4,26
3. h.: Říkejte si; [Pro Židy bylo centrem přemýšlení srdce — srv. 14,1; Dt 7,17; Oz 7,2; aj.]
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 77,7
6. Abk 2,20; n.: plačte (dle ugar.); srv. 6,7

⁶ Obětujte spravedlivé oběti¹ a důvěřujte² Hospodinu.

1. 51,21; Dt 33,19
2. 62,9; Př 3,5

⁷ Mnozí¹ říkají: ⌈Kdo² nám ukáže³ dobré?⌉⁴ Pozdvihni nad námi jas své tváře,⁵ Hospodine!

1. 3,3
2. Tato otázka mohla znamenat: „Který z bohů…?“
3. n : dá zakusit; 71,20
4. Může znamenat jak „Kdo nám ukáže dobré věci?“, tak „Kdo nám ukáže, co je dobré?“
5. 31,17; 67,2; 119,135; Nu 6,25

^{8 1}Dáváš² do mého srdce větší radost,³ než když ⁴mají mnoho obilí i vína!

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: Dal jsi
3. 5,12; 16,9
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁹ V pokoji budu uléhat¹ i spát. Hospodine, ty sám mi připravuješ bezpečné² bydlení.

1. 3,6
2. Př 1,33

¹ Pro vedoucího chval. Na flétny.¹ Davidův žalm.

1. HL; h. nechilót snad příbuzné k výrazu chálíl — flétna (srv. 1S 10,5!)

^{2 1}Naslouchej² mým slovům, Hospodine, porozuměj mému sténání.³

1. imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)
2. 17,1; 39,13; 54,4; 84,9; 143,1
3. 39,4†

³ Věnuj¹ mi pozornost, když volám o pomoc,² můj králi³ a můj Bože, vždyť se modlím k tobě!

1. 17,1; 55,3; 61,2; 142,7; Jr 18,19
2. 40,1; Jb 19,1
3. 44,5; 68,25; 74,12; 84,4!

⁴ Hospodine, ráno¹ uslyšíš² můj hlas. Ráno ti připravím³ oběť a budu očekávat.⁴

1. 88,14; 101,8; 130,6; Mk 1,35
2. n.: ()uslyš
3. (slso je často používáno v souvislosti s přípravou oběti — srv. Gn 22,9; Lv 1,7nn; 1Kr 18,33)
4. h.: pozorně sledovat; Abk 2,1

⁵ Vždyť ty ne jsi ¹Bůh, který má zalíbení² v ničemnosti; zlý³ s tebou přebývat⁴ nemůže.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Př 12,2v
3. h. ra‘ může znamenat nomen zlo (srv. paralelismus: ničemnost) i adj. zlý (tak LXX; srv. násl. příklady: namyšlení, hanebně jednající; 15,1)
4. 15,1; 1,5v

⁶ Namyšlení¹ se ti nemohou postavit před oči; ²nenávidíš³ všechny činitele nepravosti.⁴

1. 73,3; 75,5; n.: Vychloubači / Potřeštěnci; 102,9
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 11,5; 45,8
4. n.: kdo páchají zlo / jednají hanebně; [tato vazba je v Ž použita 18× (6,9; 14,4; 92,8); Iz 31,2; Oz 6,8; Mt 7,23]

⁷ Zahubíš¹ ty, kdo mluví lživě.² Hospodin ³opovrhuje ⁴lidmi krvelačnými⁵ a podlými.⁶

1. Jr 15,7
2. Př 19,22; 30,8; Sf 3,13; J 8,44; Sk 5,5.10; Zj 21,8
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. h.: člověkem prolévajícím krev; 55,24; 2S 16,7.8; Př 29,10; Mi 7,2
6. 34,14; 43,1

⁸ Já však pro tvé hojné milosrdenství¹ vstoupím² do tvého domu.³ V ⌈bázni před tebou⌉⁴ se budu klanět⁵ ke⁶ tvému svatému chrámu.⁷

1. [pro Ž klíčový výraz; vyskytuje se v nich 127× (z celkového počtu 242× ve StS); vyjadřuje základní postoj Boží lásky vůči Izraeli (a konkrétně Davidovi), jak byl vysloven ve smlouvě (Ex 20,6; Dt 7,9); srv. @Gn 19,19; Ž 6,5; 25,10p; 86,13; 2S 7,15; Neh 1,5; Pl 3,32]
2. n.: budu vcházet
3. 26,8; 27,4
4. h.: tvé bázni; srv. 2Pa 19,9; Neh 5,9!; Iz 11,3
5. 22,28; 29,2; Neh 8,6; ::Jr 1,16
6. n.: ve / před …
7. 11,4; 138,2; Dt 26,15v

⁹ Veď¹ mě, Hospodine, ve své spravedlnosti, vždyť na mě číhají!² Napřim^{3 4}přede mnou svou cestu!

1. Gn 24,27; Ž 25,5; 31,4v
2. 27,11; 54,7
3. Př 3,6; Iz 45,13; n.: Urovnej
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Vždyť ⌈v jejich¹ ústech není spolehlivost,⌉² jejich nitro je ³zkáza,⁴ jejich hrdlo je otevřený hrob,⁵ jazyk mají úlisný.⁶

1. h.: jeho (h. zřejmě ještě navazuje na kolektivní výraz „člověk“ — viz v. 7p)
2. n : Na jejich řeč se nedá spolehnout; ::Př 16,23
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 38,13; 52,4; 55,12
5. Jr 5,16; //Ř 3,13
6. 12,3; 36,3p; Př 2,16; 29,5

¹¹ Vyjev jejich vinu, Bože! Kéž pro ty své plány¹ padnou! Rozežeň² je pro množství jejich přestoupení, vždyť se proti tobě vzepřeli.³

1. h.: rady; Jr 7,24; srv. 19,7v
2. 20,9; 36,13
3. 1S 12,15; 1Kr 13,21; Pl 1,18

¹² Kéž se radují¹ všichni, kteří v tobě mají útočiště.² Navěky budou jásat³ a ty je budeš chránit.⁴ Kéž se z tebe veselí⁵ ti, kdo milují⁶ tvé jméno!⁷

1. 9,3; 64,11
2. 2,12; 31,20; 34,23; Př 30,5; Na 1,7
3. 33,1
4. h.: přikryješ
5. 9,3; 1S 2,1
6. Dt 5,10; Neh 1,5
7. 54,3; 69,37; 113,1; 115,1; 119,132; 135,3; 138,2; Iz 56,6; [jméno zde představuje jeho nositele — Hospodina samotného]

¹³ Vždyť ty, Hospodine, ¹žehnáš² spravedlivému, jako pavézou³ ho ⁴obklopuješ přízní!⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 29,11; 2S 6,11!; Př 3,33
3. 35,2; 1Kr 10,16p; 1Pa 12,9
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Iz 60,10; 61,2

¹ Pro vedoucího chval. ⌈Na strunné nástroje⌉¹ k ⌈nízkému zpěvu⌉². Davidův žalm.³

1. 4,1p
2. [H. šemínít (12,1; 1Pa 15,21); výraz prav. označuje osmistrunný nástroj. Podle jiných vykladačů mohlo jít o označení hlubokého, tj. o oktávu nižšího hlasu.]
3. [Ve středověku bylo sedm Žalmů označováno jako „Žalmy kající“. Toto je první z nich — vedle 32, 38, 51, 102, 130 a 143]

² Hospodine, nekárej¹ mě ve svém hněvu,² ve své zlobě³ mě nekázni!⁴

1. 38,2; 2S 7,14; Jb 5,17; Př 3,12
2. 2,5; 7,7; Jr 10,24
3. Dt 9,19!; Iz 63,3.6; Jr 7,20!; Mi 5,14
4. 118,18

³ Smiluj¹ se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený!² Uzdrav³ mě, Hospodine, vždyť mé kosti⁴ se třesou!⁵

1. 4,2p; 25,16!
2. Iz 1,5v; Jr 8,18v
3. 30,3; 41,5; Jr 17,14!; Dt 32,39; Ex 15,26
4. 22,15; 31,11; 32,3; 38,4; 42,11; 51,10; Jb 4,14; 7,15; [kosti asi představují celé tělo, srv. ::Př 3,8]
5. n.: +hrůzou; srv. v. 11; 83,18; Ez 7,27; h.: jsou zděšeny

⁴ I má duše¹ je velmi ²vyděšená.³ A ty, Hospodine, až dokdy?⁴

1. n : celá má bytost; [v tomto smyslu je výraz v Ž užíván velmi hojně (3,3; 7,3; 11,1; 22,21; aj.); srv. též 1S 18,3; Est 9,31]; [spojení duše a kosti srv. Ž 35,9+10]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Gn 45,3; Sd 20,41; 2S 4,1
4. Tj. jak dlouho budeš prodlévat? Srv. 13,2v; 74,10; 80,5; 90,13!; Iz 6,11; Abk 2,6; Za 1,12

⁵ Navrať¹ se, Hospodine, vytrhni² mou duši, zachraň³ mě pro své milosrdenství!⁴

1. 60,3; 80,15; Za 1,3
2. 18,20; 34,8; 81,8; 91,15; 116,8; (pro dosl. význ. srv. Lv 14,40); n : vysvoboď; 7,2v; 31,3v
3. 3,8!
4. 5,8p; 31,17; 109,26; 69,17

⁶ ⌈Mezi mrtvými na tebe nikdo ne vzpomíná!⌉¹ Kdo by ti vzdával chválu v podsvětí?²

1. h.: Ve smrti není tvoje památka; srv. Iz 26,14
2. 30,10v

^{7 1}Jsem² vyčerpán svým vzdycháním.³ Každé noci⁴ promáčím⁵ své lůžko, ⁶slzami⁷ svou postel rozmočím.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Tímto slovem začíná verš, který je středem žalmu.
3. 31,11; 38,10; 102,6; Jb 3,24; 32,2; Jr 45,3!
4. 22,3; 32,4; 77,3; Iz 26,9; Jr 8,23; Pl 2,18
5. h.: působím, že plave (srv. Iz 25,11†)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 42,4; 56,9; 102,10; 116,8; Jr 14,17

⁸ Trápením¹ mi ²slábne zrak,³ ochabl⁴ kvůli všem mým nepřátelům.

1. n.: ()Provokacemi; Dt 32,27; 1S 1,16
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 31,10; 69,4
4. Gn 27,1v; Jb 17,7v; Pl 2,11v; LXX, Ag a Sym čtou ‘āṯaqtí — zestárl jsem (namísto TM: ‘āṯqâ)

⁹ Odstupte¹ ode mě, všichni činitelé nepravosti!² Hospodin slyšel ⌈můj pláč.⌉³

1. 119,115!
2. 5,6; //Mt 7,23
3. h.: hlas mého pláče (2S 13,36; Iz 65,19; Jr 31,16)

¹⁰ Hospodin vyslyšel¹ mou úpěnlivou prosbu,² Hospodin ³přijal mou modlitbu.

1. 10,17; 22,25; 28,6; 31,23; 34,7; 40,2; 1Kr 9,3!; J 11,41; 2K 6,2
2. 28,2; 55,2; 119,170; 1Kr 8,28; Da 9,20
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹¹ Všichni mí nepřátelé se budou stydět¹ a třást,² náhle se obrátí a zastydí.

1. 25,3; 35,4; 40,15; 71,13; 83,18
2. (stejné sloveso, jaké použil David o sobě ve vv. 3.4)

¹ Davidova ⌈vášnivá píseň,⌉¹ kterou zpíval Hospodinu ohledně Benjamínce Kúše.²

1. Abk 3,1† (pl.); Většina ang. překladů slovo jednoduše přepisuje — „Davidův šiggajón“. Mohlo souviset se slovesem šgh — „bloudit“, a naznačovat píseň plnou zvratů, a to v citech či struktuře. Anebo mohlo jít o hudební výraz. ($)
2. [O tomto člověku nevíme nic ani z Písma, ani z jiných pramenů.]

² ⌈Hospodine, můj Bože,⌉¹ v tobě ²hledám útočiště!³ Zachraň⁴ mě před všemi mými ⁵pronásledovateli! Vysvoboď⁶ mě od nich!

1. [Zcela totožné oslovení je dále na těchto místech: v. 4; 13,4; 30,3.13; 35,24; 38,16.22; 40,6!; + 1Kr 3,7p!; srv. 3,8p!]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 2,12; 11,1; 16,1; 18,3; 25,20; 31,2!
4. 3,8p
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. [Tato prosba je vyslovena v Ž 17× (22,21; 25,20; 31,3.16; 39,9; 51,16; 59,2!.3) + Gn 32,12; Iz 44,17]

³ aby nerozsápali¹ mou duši jako lev.² Odvlečou³ mě a nebude, kdo by mě vysvobodil.⁴

1. TM sg. — prav. jako kolektivní
2. [David měl jako pastýř se záchranou ovcí před lvem osobní zkušenost (1S 17,34n) a vícekrát přirovnává útok nepřátel k útoku zvířat (10,9; 17,12; 22,22; 35,17; 58,7; 74,19); srv. Iz 38,13; Jr 2,30; Oz 5,14; Mi 5,7; 1Pt 5,8]
3. n.: rozervou mě na kusy; TM ptc. sg. — prav. jako kolektivní
4. 50,22!; 71,11; Dt 32,39; Jb 5,4; Da 8,4

⁴ Hospodine, můj Bože, jestliže jsem to ¹spáchal, jestliže na mých dlaních² opravdu lpí³ špatnost,⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 1S 24,12v; Jb 16,17; Iz 1,15v; 59,3
3. h.: je
4. Dt 25,16

⁵ jestliže jsem odplácel zlem tomu, kdo se vůči mně měl pokojně, jestliže jsem bezdůvodně¹ loupil ty, kdo se ke mně měli nepřátelsky,

1. 35,7.19v

⁶ pak ať nepřítel pronásleduje mou duši,¹ ať mě dostihne² a zadupe³ můj život do země a mou slávu⁴ ať uvrhne v prach! Sela.

1. 33,20
2. srv. 18,38; Dt 28,45; Joz 2,5; 1S 30,8; 2Kr 25,5
3. 2S 22,43v; 2Kr 9,33
4. n.: čest; n : duši; 16,9; 30,13; 57,9

⁷ Povstaň,¹ Hospodine, ve svém hněvu, pozdvihni² se ⌈proti zuřivosti³ mých nepřátel,⌉⁴ ⌈postav⁵ se za mou věc,⌉⁶ ⌈vynes rozsudek!⌉⁷

1. 3,8p
2. 94,2
3. 138,7v
4. n.: v zuřivosti proti mým nepřátelům (srv. Iz 10,6; 13,9)
5. 35,23; 44,23
6. h.: vzbuď se ke mně / kvůli mně; [protože Bůh nespí ani nedřímá (121,4), není míněno probuzení ze spánku (srv. ::1Kr 18,27), ale z nečinnosti (srv. 44,24; 78,65; 80,3; Iz 51,9; Za 13,7)]; LXX a Vul čtou jako: můj Bože
7. h.: se soudem, který jsi přikázal; ($)

⁸ Obklopí tě pospolitost národů;¹ kvůli nim² se navrať na výšinu!

1. Jl 4,12v
2. h.: ní (— vztahuje se k „pospolitosti“)

⁹ Hospodin rozsoudí^{1 2}národy. ⌈Zjednej mi právo,⌉³ Hospodine, podle mé spravedlnosti⁴ a podle mé bezúhonnosti,⁵ ⌈které na mně jsou.⌉⁶

1. n.: soudí; 9,9; 1S 2,10; 1Pa 16,33v; Iz 51,5v
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. h.: Suď mě; 26,1; 35,24; 43,1; srv. 1S 24,13.16; 2S 18,31; Iz 1,17; Ez 7,3
4. 18,21—25; 1Kr 8,32
5. n.: integrity; 25,21; 26,1.11; 41,13; 1Kr 9,4
6. [h. ‘ālāj někteří chápou jako Boží titul: Nejvyšší (zkrácené ‘eljôn)]

¹⁰ Kéž by už skončilo zlo ničemů a kéž by byl upevněn spravedlivý,¹ ⌈Bože spravedlivý,² který zkoumáš³ srdce i ledví.⁴⌉⁵

1. 1,6p
2. 11,7; 129,4
3. 26,2; 1Pa 28,9v; 29,17; Př 17,3; L 16,15; Zj 2,23
4. n : svědomí [ledviny jsou v h. obrazem svědomí]; 26,2; Jr 11,20
5. n.: Spravedlivý Bůh zkoumá …

¹¹ Svůj ⌈štít¹ mám v Bohu,⌉² jenž zachraňuje lidi ⌈přímého³ srdce.⌉⁴

1. 3,4!; srv. Dt 33,29
2. h.: „Můj štít je na Bohu“, tj. Bůh je můj štítonoš (= ochránce)
3. n : upřímného
4. 11,2; 32,11; 36,11; 64,11; 94,15; 97,11; 119,7; 125,4; 2Kr 10,15; Př 2,7!; srv. 1Kr 3,6v

¹² Bůh je spravedlivý¹ soudce,^{2 3}Bůh je rozhořčen každý den.

1. 9,5
2. 50,6; 94,2
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499

¹³ Jestliže se neobrátí,¹ bude si brousit meč; napne² luk³ a bude mířit.

1. [neurčením osob (podmětu) h. text umožňuje dvojí pochopení: a) Jestliže se ničema (v. 10) neobrátí, sám Bůh proti němu připraví zbraně (Dt 28,22; 32,41; Jr 12,12); anebo b) ničema si připravuje zbraně (Ž 11,2), ale chystá je vlastně proti sobě (v. 17)]; $
2. h.: šlápne [— protože luk se napínal tak, že se na jeden jeho konec šláplo]
3. 58,8; Pl 2,4; 3,12

¹⁴ Připraví si¹ smrtící² zbraně, z šípů³ udělá hořící⁴ střely.

1. n.(záleží na pochopení významu verše — v. 13p): proti němu / sobě
2. Př 26,18
3. 38,3; 45,6
4. srv. Ef 6,16

¹⁵ Hle, kdo počal¹ špatnost, otěhotněl trápením a porodil² klam.

1. Jb 15,35
2. srv. Iz 33,11; Jk 1,15

¹⁶ Vykopal cisternu¹ a vyhloubil ji, a upadl do jámy,² kterou ³udělal.⁴

1. n.: jámu; h. bór; 30,10p
2. 9,16; 35,7n; 57,7v; Př 26,27!; Kaz 10,8v
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 141,10

¹⁷ Jeho¹ trápení² se mu vrátí³ na hlavu a na temeno mu ⁴padne jeho⁵ násilí.

1. tj. to, které on působí druhým
2. v. 15
3. Př 5,22v; srv. Sd 1,7; Ga 6,7n
4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
5. tj. to, které on působí druhým

^{18 1}Budu vzdávat² chválu Hospodinu za jeho spravedlnost a budu opěvovat³ jméno⁴ Hospodina, Nejvyššího.⁵

1. kohorativ
2. [toto rozhodnutí je v Ž vyjádřeno 22× (9,2; 18,50p; 109,30; 111,1; 54,8); Gn 29,35; Iz 25,1]
3. 9,3.12p; 18,50; 30,5; 61,9!
4. 5,12p
5. [Toto Boží jméno se v Ž vyskytuje 20× (9,3; 18,14; 21,8; 46,5; 47,3p; 92,2; 107,11); @Gn 14,18p; Da 3,26p]

¹ Pro vedoucího chval. Na gittít.¹ Davidův žalm.

1. Význam slova je nejistý. Buď jde o označení hudebního nástroje či jiný hudební termín, anebo znamená „na gatský způsob“ (ČEP). Slovo gat (od něhož je zde použité slovo odvozeno) ovšem znamená rovněž (vinný) lis, a takto ho zde překládá LXX. Z toho někteří usuzují, že se jednalo o píseň zpívanou při vinobraní (tj. lisování vína). Totéž označení se vyskytuje ještě v Ž 81,1 a 84,1.

² Hospodine, náš Pane,¹ jak vznešené je tvoje jméno na celé zemi! Tys² dal³ svou velebnost⁴ na nebesa.⁵

1. 147,5; Neh 10,30; Ř 1,4
2. h.: Ty, který (gram. srv. Jr 32,20)
3. TM impv. (tₑnâ) třeba emendovat na pf. či impf.
4. 113,4v; 148,13; pro vazbu „dát velebnost / majestát na někoho“ srv. Nu 27,20; 1Pa 29,25
5. [nebesa mají tedy zjevovat kus Boží slávy; srv. Ř 1,20]

³ Z úst dětí¹ a ²kojenců jsi ustanovil sílu³ kvůli těm, kdo se mají nepřátelsky.⁴ Tak jsi skoncoval s nepřítelem a s tím, kdo se mstí.⁵

1. n.: batolat; [h. výraz je často používán ve spojení: děti a kojenci (1S 15,3; Pl 2,11)]; srv. Mt 11,25
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. //Mt 21,16; srv. 1K 1,27
4. [Tento v. je těžko srozumitelný. Může znamenat, že chvála z úst malých dětí má moc umlčet síly temnoty, povstávající proti Hospodinu. To by bylo v souladu s tím, jak tento v. cituje Pán Ježíš (viz Mt 21,16).]
5. 44,17

⁴ Když hledím na tvá nebesa -- ¹dílo² tvých prstů,³ měsíc⁴ a hvězdy, které jsi upevnil⁵ --

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 19,1; 28,5; 111,2
3. srv. Iz 2,8; [Boží prst je vícekrát obrazem Boží moci. Srv. Ex 8,15 a L 11,20.]
4. 102,26; 104,19; 136,9; Dt 4,19
5. Př 3,19; Iz 45,18; n.: + , říkám si:

⁵ co¹ je člověk,² že na něj pamatuješ,³ ⌈syn člověka,⌉⁴ že jej navštěvuješ?⁵

1. Tímto slovem (totožným v h. s „jak“ ve v. 2 +10) začíná verš, který je středem žalmu.
2. Jb 7,17; Ž 144,3; //He 2,6n
3. Gn 8,1; 19,29; Oz 9,9
4. [časté poetické synonymum pro člověka; srv. 80,18]
5. n.: se o něj staráš; [h. výraz má široké spektrum významu (srv. @Gn 21,1p; Ž 17,3); zde prav. odpovídá významu: starat se (srv. Jr 23,2; Za11,16) / všímat si (1S 15,2)]

⁶ Trochu jsi jej omezil, aby ne byl božskou¹ bytostí, a korunoval jsi ho slávou a důstojností.²

1. LXX, Vul: jako andělé; h.: elohím (Bůh); (pro podobnou h. vazbu s předložkou min — „z“ srv. 83,5p)
2. 21,6

⁷ Svěřil jsi mu vládu¹ nad dílem svých rukou, všechno jsi mu položil pod nohy,²

1. Gn 1,26.28v
2. 1K 15,27

⁸ všechen brav a skot i polní zvěř,

⁹ nebeské ptactvo, mořské ryby i vše, co se brodí ¹mořskými stezkami.

1. pl., množné číslo (plurál)

¹⁰ Hospodine, náš Pane, jak vznešené je tvoje jméno na celé zemi!

¹ Pro vedoucího chval. Na mút labben.¹ Davidův žalm.²

1. Co tato slova znamenají, nelze s jistotou určit. Stv. překlady jim přikládají různé významy: „Pro tajnosti (/ o tajnostech) syna“ (tak LXX a Vul) či „pro smrt syna“ (Pš); starověcí vykladači spojovali slova al a múth ve slovo alamóth (dětství / mládí). Novější překladatelé se kloní spíše k tomu, že jde o označení nápěvu či hudebního nástroje.
2. Tento žalm patří dohromady s následujícím Ž 10 (viz LXX; 147,1p). Jedná se o jakýsi alfabetický dvojžalm. První v. Ž 9 je nadpisek; v. 2 začíná prvním písmenem h. abecedy, v. 4 druhým atd. Tedy vždy dva v. náleží jednomu písmenu h. abecedy. Ž 9 končí písmenem kaf (v. 20); Ž 10 začíná v prvním v. písmenem lámed. Některá písmena jsou ovšem vynechána — je použito celkem 18 z 22 písmen (chybí d, m, s a c). V Ž 10 patří k některému písmenu verše tři a pořadí se nedrží obvyklého řazení písmen důsledně.

² Hospodine, celým ¹srdcem ti budu vzdávat ²chválu,³ budu⁴ vyprávět o všech tvých ⁵divech.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. kohorativ
3. 7,18p; 86,12; 111,1; 138,1
4. (toto a další tři slovesa jsou v kohortativu a lze je také přeložit —) n.: chci …
5. participium trpné
6. 26,7; 40,6; 78,4!; 96,3; 105,5; [tento výraz je v Ž použit 30× (kromě 118,23 vždy v pl.) a vyjadřuje činy (obvykle zázračné) manifestující Boží svrchované panství nad událostmi]; 44,2v; Ex 3,20; 1Pa 16,12.24

³ V¹ tobě se budu radovat² a veselit,³ budu opěvovat tvé jméno, ó Nejvyšší!⁴

1. n.: Z / U …; h.: b–; (pro překládání h. předložky srv. 21,2; 35,15; 40,17!; 64,11; 118,24; 144,2; Dt 12,7; 15,7; 2Pa 6,41; Jb 21,15; Iz 9,2)
2. 32,11; 33,21; 40,17; 64,11; 68,4; 70,5; Jl 2,23
3. 5,12
4. 7,18p!; [jako oslovení Boha v Písmu pouze zde a 92,2]

⁴ Když se moji nepřátelé obrátili nazpět, ¹upadli² a zmizeli^{3 4}před tebou.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: klopýtli; 27,2; 20,9v; Př 24,16
3. n.: zhynuli
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. n : tvou přítomností

^{5 1}Zjednal jsi mi právo² a ³obhájil jsi mě, usedl jsi na trůn, ty, spravedlivý ⁴soudce.⁵

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 8,45; Mi 7,9
3. podstatné jméno
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 7,12; 50,6

⁶ Napomenul¹ jsi národy, zničil² jsi ³ničemy, jejich jméno⁴ jsi vymazal⁵ ⌈navěky a navždy.⌉⁶

1. 119,21
2. 5,7
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 41,6
5. 109,13; Dt 9,14
6. 10,16; 21,5; 45,7; 48,15; 52,10; 104,5; 119,44; 145,1n.; Ex 15,18; Da 12,3

⁷ ⌈Nepřátelé?¹ Na věky skončili v troskách!⌉² Jejich města jsi vyvrátil, ano,³ jejich⁴ památka⁵ zašla.

1. h. sg. brán jako kolektivum
2. n.: Nepříteli, na věky skončila zkáza; $
3. h. os. zájmeno „oni“ zde asi vyjadřuje důraz
4. tj. nepřátel [srv. paralelismus ve v. 6: jejich (tj. ničemů) jméno]
5. n : jméno; 34,17; ::112,6; Dt 25,19; Jb 18,17; Př 10,7

⁸ Hospodin ale navěky trůní.¹ Svůj trůn² připravil k soudu,

1. h.: sedí; 2,4; 29,10; 80,2; 99,1; Iz 6,1
2. 11,4; 47,9; 93,2; 103,19; 123,1; Iz 66,1; Pl 5,19

⁹ on bude soudit¹ celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí.²

1. 96,13; 98,9; Gn 18,25; Sk 17,31; Ř 2,16
2. 1Pa 29,17; n.: podle toho, co je správné; Př 8,6; Iz 33,15

¹⁰ Hospodin je ⌈nepřístupným hradem⌉¹ utlačených,² je nepřístupným hradem v dobách soužení.³

1. n.: pevností / bezpečným místem; 18,3; 46,8.12; 48,4; 59,10.17; 62,3.7; 144,2; srv. Př 18,10 (bude v bezpečí)
2. 10,18; 74,21; Př 26,28
3. 10,1; 22,12; 37,39; Abd 1,12; 2K 1,3!

¹¹ V tebe budou doufat¹ ⌈ti, kdo znají² tvé jméno,⌉³ neboť ty, Hospodine, neopustíš⁴ ty, kteří tě hledají.⁵

1. n.: doufají; 13,6; 21,8!; 25,2; 26,1; 28,7; 31,15; 40,4!
2. 87,4; Ex 6,3p
3. 91,14
4. 37,28; 94,14; He 13,5
5. 14,2; 22,27; 24,6; 34,5.11; 69,33; 105,4; 119,2; 2Pa 34,3; Oz 10,12

¹² Opěvujte¹ Hospodina, sídlícího² na Sijónu,³ oznamujte⁴ mezi ⁵národy jeho činy!⁶

1. [stejný příkaz je v dalších jedenácti verších devíti žalmů]; 7,18; 30,5; 68,33; 98,5; 105,2; 147,7; Sd 5,3; Iz 12,5
2. n.: který trůní; 132,13; 74,2v; 76,3v
3. 2,6; 20,3
4. 22,32; 30,10; 96,1v; 118,17v
5. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
6. 66,5; 77,13; 78,11; 103,7; 105,1; Iz 12,4

¹³ Neboť ⌈vyhledává krev,⌉^{1 2}pamatuje³ na ně, ⁴nezapomíná⁵ na volání⁶ zkroušených.⁷

1. n : ten, kdo odplácí za krveprolití; Gn 4,10; 9,5; 42,22; Dt 32,43v
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 89,51; 136,23
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 10,11; 13,2
6. 1S 9,16
7. 10,12; 12,6; Iz 66,2; srv. Zj 6,10

¹⁴ Smiluj¹ se nade mnou, Hospodine! Pohleď² na mé soužení od těch, kdo mě nenávidí! Ty mě vyzdvihuješ z bran³ smrti,

1. 4,2p
2. 25,18; 31,8; 106,44; 119,153; Ex 2,25; 1S 1,11; Pl 1,9.20; Neh 9,9
3. Mt 16,18

¹⁵ abych v branách ⌈dcery sijónské⌉^{1 2}vyprávěl³ o všech tvých ⌈chvályhodných skutcích⌉⁴ a ⁵jásal nad tvou spásou.⁶

1. tj. jeruzalémských; [vazba častá v prorocích (Jr 4,31), v Žalmech pouze zde]
2. kohorativ
3. v. 2; 22,23
4. h.: chvalách (metonymie pro mocné skutky, které vyvolávají chválu); Iz 60,6; 63,7
5. kohorativ
6. 13,6; 20,6; 21,2

¹⁶ Národy se ¹topí v jámě,² kterou udělaly, jejich noha byla polapena³ do sítě, kterou nastražily.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 7,16; 35,7
3. Př 11,6
4. 31,5; 140,6; Jr 18,22

¹⁷ Hospodin se dal poznat,¹ ⌈vykonal soud:⌉² Ničema se ³zapletl do díla svých rukou.⁴ Higgajón. Sela.

1. Ez 20,5; 38,23; Abk 3,2
2. n.: zjednal právo (v. 4; 10,18); srv. 119,84; Gn 16,15
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: dlaní

¹⁸ Ničemové se vrátí do podsvětí¹ -- všechny národy zapomínající² na Boha.

1. Nu 16,30
2. n : nepočítající s Bohem; 50,22; Sd 3,7; Jb 8,13; Jr 2,32; Oz 13,6

¹⁹ Nuzný¹ totiž nebude napořád zapomenut, naděje² pokorných³ ne zahyne nastálo.

1. 40,18
2. 71,5; Př 23,18
3. 10,17; 22,27; 25,9; 34,3; 37,11!; Nu 12,3; Sf 2,3; Q: chudých / zkroušených

²⁰ Povstaň,¹ Hospodine! Ať člověk nenabude moci!² Ať jsou národy souzeny před ³tebou!

1. 3,8p; 68,2
2. n : nemá navrch
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Vlož na ně bázeň,¹ Hospodine, ať národy poznají, že jsou jen lidé.² Sela.

1. Gn 35,5v; Dt 11,25
2. Iz 31,3v; Ez 28,2v; Sk 12,22

¹ Hospodine, ¹proč stojíš opodál? Proč se skrýváš v dobách soužení?²

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. 9,10

² Ničema v pýše pronásleduje¹ chudého. Kéž by byli lapeni² ⌈do piklů,³ které kuli!⌉⁴

1. h.: pálí; Gn 31,36
2. Př 5,22v
3. 21,12; 37,7
4. n.: v zlých úvahách, které vymýšlejí

³ Vždyť ničema se ¹vychloubá² tužbami³ své duše, ⌈ten, kdo hrabe⁴ pro sebe, zlořečí⌉⁵ a Hospodinem pohrdá.⁶

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. [sloveso (obv. překládané „chválit“) je většinou spojováno s chválením Hospodina (22,23n; 35,18; hojně v 1+2Pa — 5,13); ničema tedy činí své tužby „bohem“ (srv. 49,7; Př 28,4)
3. 38,10; Př 10,24
4. Př 1,19; Jr 6,13; Abk 2,9
5. n.: vychvaluje loupícího; [h. sloveso barak je v StS většinou používáno pro žehnání, resp. dobrořečení, ale několikrát také v negativním významu zlořečení (1Kr 21,10; Jb 1,5)]
6. v. 13

⁴ Ničema ⌈pro svou povýšenost⌉¹ moc nepřemýšlí.² Bůh není³ -- toť všechno jeho uvažování.⁴

1. h.: podle vysokosti svého nosu; n : pro svou nafoukanost
2. h.: nehledá (?Boha); také k tomuto slovesu lze chápat Boha jako podmět: Bůh nic nevypátrá (srv. 13.15)
3. 14,1; 53,2; 36,2v; [není tím míněno to, jestli Bůh je, nebo není (ateismus byl tehdy pro Židy neznámý), ale sebevědomé prohlášení o Boží lhostejnosti (v. 11.13!) k tomu, jak člověk žije, ve smyslu: Bůh se nestará]
4. n.: úvahy (v. 2)

⁵ Jeho cesty jsou v každém čase úspěšné, vysoko¹ před ním jsou tvé soudy. Všichni jeho nepřátelé? Nad těmi si odfrkne.²

1. [tj. takže je nevidí]
2. n : ohrnuje nos / (na ty) kašle; h.: fouká (na ně)

⁶ V ¹srdci si ²říká:³ ⌈Z pokolení do pokolení⌉⁴ mnou nic nepohne,⁵ vždyť ne upadnu do zlého.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 14,1; 35,25; 74,8; Sf 1,12!; Mt 24,48
4. n : Nikdy (srv. paralelismus v Iz 13,20; Jr 50,39); 33,11; 49,12!; 79,13; [tato vazba je v Ž použita 12×]; (členění verše dle TM připojuje tuto vazbu k druhé části verše)
5. 15,5; 21,8; 30,7; Př 10,30; [ničema si zde přivlastňuje jistotu spravedlivého]
6. n.: neštěstí; Jr 5,12; Zj 18,7v

⁷ Jeho ústa jsou plná klení,^{1 2}klamu³ a útisku;⁴ pod jazykem⁵ skrývá trápení⁶ a nepravost.⁷

1. //Ř 3,14
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 34,14
4. 73,8v
5. 66,17p; Jb 20,12; Ž 140,3v
6. Jb 4,8; Př 24,2
7. 90,10; 12,3v

⁸ Sedí na číhané na ⌈uzavřených místech,⌉¹ v skrýších² nevinného³ vraždí,⁴ svým okem skrytě vyhlíží ubožáka.⁵

1. h.: nádvořích / dvorcích; moderní překlady zpravidla překládají „ve vsích“, tomu však neodpovídá ani LXX, ani Vul
2. Pl 3,10; Abk 3,14
3. 2Kr 21,16; Př 1,11; 6,17; Jr 2,34
4. 94,6
5. n.: nešťastníka; v. 14†

⁹ Číhá v skrýších jako lev¹ v ²houští, číhá, aby se zmocnil ubohého. Zmocňuje³ se ubohého, táhne ho svou sítí,⁴

1. 7,3; 17,12; 1Pt 5,8
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Sd 21,21†
4. Mi 7,2v

¹⁰ takže je zkrušen¹ a pokořen.² Kvůli hordám ničemy bezmocní padají.

1. 38,9
2. 38,7

¹¹ V ¹srdci si ²říká: ³Bůh zapomíná,⁴ ⌈skryl svou tvář,⌉⁵ nikdy nic neuvidí.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. 73,11v
5. [i zde je protikladný rozdíl mezi ničemou a spravedlivým: spravedlivý se toho, že by Bůh skryl svou tvář, děsí (13,2; 22,25; 30,8; srv. 4,7; Nu 6,25!), ničema se tím naopak utěšuje]
6. 64,6; 94,7; Iz 29,15; Ez 8,12; 9,9; Jb 22,13v

¹² Povstaň,¹ Hospodine! ²Bože, ⌈pozvedni svou ruku!⌉³ Nezapomeň⁴ na zkroušené!

1. 3,8p
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. [jinde k modlitbě (28,2; Pl 3,41), k přísaze (Ž 106,26; Neh 9,15; Ez 20,28) či jako projev péče (Ez 20,5); zde jako výraz nepřátelství (2S 18,28; Iz 26,11; Mi 5,8)]
4. 9,13

¹³ Jak to, že ničema pohrdá¹ Bohem? ²Říká si v ³srdci: ⌈Nebudeš se tím zabývat, Bože!⌉⁴

1. v. 3
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n.: Ty nic nevypátráš / nevyšetříš / nebudeš volat k zodpovědnosti (pro významový odstín h. hledat srv. Dt 13,15; 18,19)

¹⁴ Ty však ¹vidíš,^{2 3}hledíš na trápení⁴ a zášť a ⁵vezmeš to do své ruky. Vždyť ubožák ⌈se spoléhá na tebe.⌉⁶ Sirotkovi⁷ ⌈se staneš pomocí.⌉⁸

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n : si všímáš
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. [dle v. 7, kde je trápení spojeno s ničemou, je zde asi pod slovem „trápení“ míněn ten, kdo trápení působí]
5. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
6. n.: se svěřuje tobě; přenechává svůj spor / své trápení tobě; (srv. vazbu slovesa s výrazem „do ruky“ — Gn 39,6; 2Pa 12,5; Neh 9,28; v tomto v. to může navazovat na předchozí slova „vezmeš to do své ruky“)
7. 10,18; 68,6; Dt 10,18
8. n.: jsi byl ()pomocníkem; 30,11; 54,6

¹⁵ Zlom paži¹ ničemy i zlého! ²Odhal³ jeho ničemnost, až již žádnou nenajdeš.⁴

1. 37,17; Jb 38,15; Ez 30,21; Za 11,17; n : moc (Ez 22,6) / síla (2Pa 32,8)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: Vypátrej; [použití stejného h. ekv. jako je ve v. 13 zdůrazňuje odpověď na ničemovu falešnou sebejistotu]
4. h.: nebudeš moci nalézt; [prohlášení lze vztáhnout dvojím způsobem — a) k ničemnosti v tomto v.: až už žádnou ničemnost nebudeš moci najít; b) opět k prohlášení ve v. 13: o které si myslel, že ji nenajdeš]; $

¹⁶ Hospodin je králem¹ navěky a navždy. Pohanské ²národy z jeho země ³zmizí.

1. 5,3; 29,10; 93,1v; Jr 10,10; 1Tm 1,17
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁷ Hospodine, touhu¹ pokorných² jsi vyslyšel. Upevníš jim srdce, popřeješ jim sluchu,

1. 21,3; 119,20; 145,19v; Př 10,24
2. 9,19

¹⁸ abys zjednal právo sirotkovi¹ a utlačenému.² Člověk ze země³ je už nebude děsit.

1. 9,10
2. Dt 10,18
3. Srv. 17,14p

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm. ¹ Hledám útočiště² v Hospodinu. Jak to, že říkáte mé duši:³ Uleť⁴ na tu vaši horu, ptáčku!⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 2,12; 7,2; 16,1; 31,2
3. 6,4p
4. K: m. pl.
5. n.: jako ptáče; srv. 50,11

² Hle, ničemové^{1 2}napínají³ luk, k tětivě přikládají ⁴šíp, aby v přítmí stříleli⁵ na lidi přímého srdce.⁶

1. 1,6p
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 7,13p; 37,14
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 64,5; Př 26,18
6. 7,11!

³ ⌈Co má dělat spravedlivý,⌉¹ když se základy² hroutí?

1. možno chápat i takto: Co dělá Spravedlivý (Bůh)…
2. [tj. principy, na nichž stojí společnost; srv. 18,16v; 82,5v]; srv. Iz 19,10† (opory)

⁴ Hospodin je ve svém svatém chrámu,¹ Hospodin je v nebesích na svém trůnu,² jeho oči ³vidí, jeho pohled^{4 5}zkoumá⁶ ⌈lidské syny.⌉⁷

1. 18,7p; 150,1p; Abk 2,20
2. 9,8!; Mt 5,34
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: oční víčka
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 17,3; 33,13v; Jr 12,3; 20,12
7. n : lidi; [tento h. způsob vyjádření je v Ž hojně užíván — srv. 14,2; 31,20; 33,13; 49,3; 53,3; 57,5; 36,8!; Př 8,4; Jr 32,19; Ez 2,1]

⁵ Hospodin ¹zkoumá ⌈spravedlivého i ničemu. Jeho duše ²nenávidí³ lidi milující násilí.⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 5,6; Př 8,13; Jr 44,4; Za 8,17
4. n.: spravedlivého. Jeho duše nenávidí ničemy a lidi milující…

⁶ Na ničemy sešle¹ řeřavé² uhlí³ a síru;⁴ žhoucí^{5 6}vichr bude jejich údělem,⁷

1. n.: Ať … sešle; h.: způsobí déšť …; srv. 78,24
2. 18,13n
3. TM pachím (past) emendováno na pachamé (srv. Př 26,21)
4. [Toto místo připomíná soud nad Sodomou a Gomorou (Gn 19,24). Viz i Ez 38,22; Zj 14,10; 20,10; 21,8]
5. Jr 4,11v; [obraz zničujícího soudu]
6. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
7. h.: přiděleným kalichem; srv. 16,5; 75,8

⁷ neboť Hospodin je spravedlivý.^{1 2}Miluje ⌈spravedlivé činy.⌉³ Upřímný^{4 5}spatří jeho tvář.⁶

1. 7,10; 129,4; 2Pa 12,6
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. h.: spravedlnosti; srv. 103,6; Iz 35,15; 64,5; Ez 18,24; [tj. (dle paralelismu k „upřímný“): ty, kteří konají s. činy; ale lze také chápat jako: (miluje) konat s. činy (1S 12,7)]
4. h. sg. chápán jako kolektivum (srv. v. 2)
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 17,15; [Výraz „vidět či spatřovat královu tvář“ byl synonymem pro „mít volný přístup k vládci“ (srv. Gn 43,3; 2S 3,13), resp. mu sloužit (Est 1,14; 2Kr 25,19)]

¹ Pro vedoucího chval. K nízkému¹ zpěvu. Davidův žalm.

1. 6,1p

² Pomoz,¹ Hospodine! S ²věrnými³ je konec!⁴ Mezi syny lidskými ⁵vymizeli pravdiví.⁶

1. 20,10; 28,9; 60,7; 108,7; 118,25; 2S 14,4; srv. Ž 3,8p
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 4,4p
4. Iz 57,1v; Mi 7,2v
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
6. n.: věrní; 31,24!; 2S 20,19

^{3 1}Každý ⌈obelhává svého bližního,⌉² ⌈z dvojakého srdce mluví úlisnými³ rty.⌉⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: ()mluví klam se svým bližním; 10,7v; 41,7; Iz 32,7v
3. 5,10; 55,21; Př 5,3; 26,28; 28,23; Ř 16,18v
4. h.: se rty hladkých věcí, se srdcem a srdcem ()mluví; [opakování výrazu zde naznačuje různost (srv. ::1Pa 12,34p; Dt 25,13); tito lidé mají „dvojí srdce“, tj. skryté motivy a záměry]; Ž 34,14

⁴ Kéž by Hospodin vyhladil¹ všechny úlisné rty i jazyk,² jenž mluví velikášsky!³

1. h.: vyťal; 37,9
2. Př 10,20; Jr 9,7; Sf 3,13; Mi 6,12
3. h.: velké věci; srv. Da 7,8; Jk 3,5; 2Pt 2,18; Ju 1,16; Zj 13,5

⁵ Takoví ¹říkají: ⌈Svým jazykem zvítězíme.⌉² ⌈Máme ústa⌉³ -- kdo je naším pánem?⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: Posilníme svůj jazyk [tj. ve smyslu: Dokážeme používat jazyk tak, abychom dosáhli svého cíle]; srv. 1S 2,9
3. h.: Naše rty jsou s námi; n. Naše rty jsou naší zbraní (h. motykou — 1S 13,20) / v naší moci; $
4. [podobné bohorovné prohlášení praktického ateismu jako v 10,4]

⁶ Pro ⌈zkázu zkroušených⌉¹ a pro nářek² chudých nyní povstanu,³ praví Hospodin, ⌈postavím do bezpečí⌉⁴ toho, nad nímž si odfrkují.⁵

1. 9,13; 22,25; Iz 66,12; n.: násilí konané na nuzných; Iz 32,7
2. 79,11; 102,14
3. 10,12
4. h.: Položím do spásy
5. 10,5; n.: kdo po ní touží

⁷ Hospodinovy řeči¹ jsou čisté,² jsou jako stříbro³ přetavené v hliněné^{4 5}peci, sedmkrát⁶ přečištěné.⁷

1. 18,31; 119,140; Př 30,5
2. 19,9v; [bez jakýchkoli příměsí lži a podvodu, naprosto spolehlivé v protikladu k výše zmíněným ničemům]
3. 66,10
4. h.: (peci) země
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
6. [Sedmička jako číslo dokonalosti zde vyjadřuje úplné přečištění]; 79,12; Př 6,31
7. 1Pa 29,4

⁸ Hospodine, ty je¹ budeš navěky² chránit a střežit³ před tím pokolením.

1. [vztahuje se k v. 6 — ke zkroušeným a chudým]; některé rkpp. čtou „nás“
2. 16,1; 25,20; 34,21; 37,28; 43,1; 121,7; Nu 6,24; 1S 2,9
3. 32,7; 40,12

⁹ Ničemové obcházejí kolem, protože mezi syny lidskými je vyvýšena ¹nízkost.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

² Dokdy,¹ Hospodine, na mě budeš zapomínat?² Navěky? Dokdy budeš přede mnou skrývat svou tvář?³

1. Abk 1,2; Ž 6,4v; 74,10
2. 42,10; Pl 5,20
3. 27,9; 30,8; 44,25; 88,15; Dt 31,17; Iz 8,17; 54,8; ::Ž 22,25; 51,11p

³ Dokdy ⌈se budu muset radit jen se svou duší⌉¹ a v ²srdci mít každého dne žal?³ Dokdy se bude nade mnou můj nepřítel vyvyšovat?

1. tj. budu plný starostí
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 31,11; 116,3; Jr 8,18

⁴ Pohleď¹ na mě a odpověz² mi, Hospodine, můj Bože!³ Osviť mi oči,⁴ jinak usnu⁵ smrtelným spánkem!

1. Iz 64,8; Pl 1,11; 2,20
2. 4,2!
3. 7,2!
4. 19,9; 1S 14,29; Ezd 9,8
5. Jr 51,39

⁵ Aby můj nepřítel neřekl: Zdolal¹ jsem ho. Padnu–li,² moji protivníci budou jásat.³

1. Jr 20,10
2. h.: Pohnu–li se; [tj. Zemřu–li; (srv. 16,8; 18,39v; 82,7; Sd 5,27v; 2S 1,19v)]
3. 25,2v; 38,17v

⁶ Já však ¹doufám v tvé milosrdenství;² mé srdce jásá nad tvou spásou.^{3 4}Budu Hospodinu zpívat,⁵ protože mi⁶ prokázal⁷ dobro.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 5,8p; 17,7
3. 9,15; 20,6; 21,2
4. kohorativ
5. [Toto rozhodnutí je v Ž vyjádřeno 8×; 27,6; 57,8; 89,2; 101,1; 104,33!; srv. Ex 15,1; Sd 5,3]
6. h.: na mě
7. n.: odplatil (18,21); 116,7; 119,17; srv. 103,2 (dobrodiní)

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.¹ Blázen² si v ³srdci⁴ říká: Bůh není.⁵ Lidé ⁶jednají⁷ zvráceně, ⁸páchají⁹ ohavné činy. Není, kdo by činil dobro.

1. //Ž 53
2. 39,9; Iz 32,5n; Jr 17,11
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 10,6
5. 10,4p
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. Dt 4,16; Sf 3,7
8. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
9. 1Kr 21,26

² Hospodin ¹shlíží² z nebes na lidské syny,³ aby viděl, zda je někdo rozumný,⁴ zda někdo hledá⁵ Boha.⁶

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 33,13v; 102,20; Gn 11,5v; Dt 26,15; Pl 3,50; n.: vyhlíží (jako z okna; srv. Gn 26,8; 2Kr 9,30.32)
3. 11,4; Jr 32,19
4. Př 16,20; Iz 44,18; Jr 9,23
5. 24,6; 2Pa 34,3; Oz 10,12
6. //Ř 3,10—12

³ Všichni se společně odvrátili¹ a jsou zvrácení.² Není, kdo by činil dobro,³ není ani jednoho.

1. 1S 12,20; 2Pa 25,27; 34,33; Jr 5,23; 17,5
2. h.: zkazili se / zesmrádli; Gn 6,12v
3. Kaz 7,20

⁴ Opravdu tomu nerozumí¹ nikdo z činitelů² nepravosti, kteří pojídají³ můj lid, jako by jedli chléb, a kteří k Hospodinu ⁴nevolají?⁵

1. 82,5; Iz 45,20
2. 5,6p; 28,3; 36,13; 59,3; 64,3
3. 27,2; 79,7; Jr 10,25; Mi 3,3
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. n.: (Hospodina) nevzývají; Oz 7,7

⁵ ⌈Jednou se budou třást strachem,⌉¹ neboť Bůh je s² pokolením³ spravedlivých.

1. h.: Tam se strachovali strachem (Jb 3,25); [žalmista dramaticky popisuje budoucí obraz, kdy se „tam“ (tj. jednou) budou ničemové převelice děsit — h. perfektem, jako by se to již stalo]; Est 8,17; Iz 2,10
2. h.: v …
3. 112,2

⁶ Radu chudého¹ zesměšňujete, avšak Hospodin je jeho útočiště.²

1. 9,13
2. 46,2; 61,4; 91,2; 142,6; Iz 25,4; Jl 4,16

⁷ Kéž by byla Izraeli dána spása ze Sijónu! Až Hospodin ¹změní úděl² svého lidu, bude Jákob³ jásat,⁴ Izrael se bude radovat!

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. 85,2; 126,1; Jr 29,14
3. [pro záměnu jména Izrael za Jákob srv. 20,2p; 24,6; 44,5; 59,14; 99,4!; Gn 32,29; Iz 14,1; L 1,33]
4. 9,15

¹ Davidův žalm. Hospodine, kdo bude hostem¹ ve tvém stanu?² Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře?³

1. n.: pobývat (jako cizinec — srv. Gn 20,1; 2Kr 8,1); 5,5
2. 27,5; 61,5; 84,5v
3. 2,6; 24,3; 43,3; He 12,22; Zj 14,1; [prav. míněn Sijón / Jeruzalém]

² Ten, kdo žije¹ bezúhonně,² ⌈činí spravedlnost⌉³ a mluví pravdu⁴ ⌈v srdci,⌉⁵

1. h.: chodí
2. n : s integritou; 26,1; 84,12; Gn 6,9; Př 2,7; 11,20; 28,18; L 1,6; srv. Ez 33,15
3. Sk 10,35; 1J 2,29
4. Za 8,16; Ef 4,25
5. n.: + kterou má v s.; n : ze srdce

³ kdo ⌈svým jazykem⌉^{1 2}nepomlouvá,^{3 4}nečiní svému druhovi zlo⁵ a nekydá⁶ na svého blízkého hanu,

1. h.: na svém jazyku; Př 6,17; 17,20; Jr 9,5
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 2S 19,28; Ř 1,30
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 1S 24,12; Ř 13,10
6. h.: nepozvedl; 50,20v; srv. Ex 23,1

⁴ pohrdá¹ ve svých očích zavrženíhodným,^{2 3}váží⁴ si však těch, kdo se bojí⁵ Hospodina. Odpřisáhl–li⁶ něco ke své škodě, nezmění to;

1. Est 1,17
2. h.: zavrženým (od Hospodina); srv. 1S 16,1; Jr 6,30
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: ctí …
5. 22,24; 25,12.14; 31,20; 33,18; 34,8.10; 103,11!; Dt 4,10p; 2Kr 17,25; Př 14,2; 31,30
6. Joz 9,20, Sd 11,35v

⁵ své peníze^{1 2}nedává na lichvu,³ úplatek⁴ proti nevinnému ⁵nepřijímá. Kdo takto jedná, nepohne⁶ se až navěky.

1. h.: stříbro
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Ex 22,24; Dt 23,20n; Ez 18,8
4. 26,10; 1S 8,3; Př 17,23; Mi 3,11
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 21,8; 30,7; 55,23; 112,6; 125,1

¹ Davidův ⌈pamětní zápis.⌉¹ Chraň² mě, ³Bože, neboť v tobě ⁴hledám útočiště.⁵

1. H. miktám je nejistého významu; překlad „pamětní zápis“ je podle LXX a Vul. Vyskytuje se celkem 6× v nadpiscích Žalmů (dále: 56—60), jejichž společným jmenovatelem je, že je David psal vždy ve veliké tísni. Může ovšem jít i o hudební termín.
2. 17,8; 25,20; 140,5; 141,9; 1S 2,9; Př 3,26
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 7,2!

² Řekni¹ Hospodinu: ⌈Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné² nemám.⌉³

1. TM: Řeklas (?+má duše; srv. Pl 3,24); n.(s LXX a Vul emendováno ’āmart na ’āmartí): Říkám
2. 73,25v; srv. 73,28
3. n.: Ty jsi můj Pán! Nemám dobro mimo tebe. ($)

³ Co se týče svatých,¹ kteří jsou na zemi: Ti jsou vznešení. Mám v nich velké² zalíbení.³

1. 34,10; srv. 2Te 1,10
2. h.: veškeré
3. srv. Ž 101, zvl. v. 6

⁴ Bolesti¹ si rozmnožují ti, kdo ²běhají za jinými bohy. Těm jejich krvavé úlitby nepřinesu. Jejich jména si ani nevezmu na rty.³

1. Př 10,10
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Joz 23,7v

⁵ Hospodin je ⌈můj výtečný podíl⌉¹ a můj kalich;² ty sám držíš můj los.³

1. h.: podíl (/úděl — 11,6) mého podílu; 73,26; 142,6; Pl 3,24; srv. Nu 18,20
2. [metafora k tomu, co hostitel nabízí hostům — Pán dává zbožným kalich požehnání (23,5) a záchrany (116,13), kdežto ničemům kalich hněvu (Iz 51,17; Jr 25,15; Ez 23,31nn; Zj 14,10]
3. n : úděl; Iz 27,6; Jr 13,25; [výraz byl používán pro přidělení dědičného území Izraelcům v zaslíbené zemi (Joz 14,2 aj.); žalmista vyznává, že stejně jistě jako měli toto území, tak jistá a bezpečná (v. 9) je jeho budoucnost díky Hospodinu]

⁶ ⌈Vyměřovací provazce¹ mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví.⌉²

1. [srv. Joz 17,14, kde jsou los a provazec / díl použity jako synonyma]
2. tj. Jako dědičný podíl mi bylo určeno příjemné a krásné místo; srv. 78,55; Jr 3,19; srv. Ř 8,17

⁷ Budu dobrořečit¹ Hospodinu, který mi ²radí.³ I v ⁴noci mě kázní mé svědomí.⁵

1. h.: žehnat; 26,12; 34,2; 66,8!; 103,1; @Gn 24,48; Neh 9,5
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Tj. ukazuje, jak žít. Viz v. 11
4. pl., množné číslo (plurál)
5. h.: ledviny; n : nitro (Př 23,16; Jr 12,2)

⁸ Stále si ⌈¹stavím Hospodina před sebe.⌉² Když je mi po pravici,³ nepadnu.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n.: si představuji, že H. je přede mnou; [tj. připomínám si jeho přítomnost (proto zachovávám jeho příkazy — 18,23!; 119,30) a díky ní zakouším Boží vedení (v. 7) i ochranu (v. 8b); naopak pro ničemy je příznačné, že s Boží přítomností nepočítají (36,2; 54,5; 86,14; 53,2)]
3. 17,7; 18,36; 20,7; 60,7!; 110,5; 121,5; 1Kr 22,19; Iz 41,10
4. n.: nepohnu se; 13,5; 21,8; Př 10,30; //Sk 2,25—28

⁹ Proto se mé srdce ¹raduje² a má sláva³ jásá. I mé ⁴tělo bude přebývat v bezpečí,⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 4,8
3. LXX, Vul: jazyk; [jako paralelismus k srdci emendují někteří TM kebódí na kebedí, tj. játra (Př 7,23), vyjadřující zde (dle h. myšlení) sídlo citu — tj. nitro (proto někteří překládají: duše); srv. 7,6; 30,13; 57,9; 108,2]
4. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
5. 4,9; Př 1,33

¹⁰ neboť mou duši nepřenecháš podsvětí;¹ nedáš svému věrnému² spatřit³ jámu.⁴

1. 6,6; 30,4; 49,16; 86,13
2. 4,4p; [Toto místo se prvotně vztahuje k Davidovi, chápe se však i jako proroctví o Kristu]
3. n : zažít / zakusit (Jr 5,12; Pl 3,1)
4. //Sk 2,31; 13,35; srv. Ž 30,10; 49,10; 94,13; 103,4

^{11 1}Dáváš mi poznat² stezku života,³ hojnost radosti⁴ je tvá přítomnost,⁵ ve tvé pravici je ⌈věčné blaho.⌉⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 25,4!
3. 32,8v; Př 2,19; 15,24; Mt 7,14
4. 43,4; h. pl. (pouze zde a 45,15) asi zdůrazňuje míru radosti
5. h.: s tvou tváří; 21,7; 31,21; 2S 21,1!
6. h.: … stálé příjemnosti; h. pl. může zdůrazňovat míru — n.: stále hojné potěšení (Jb 36,11)

¹ Davidova modlitba.^{1 2} Slyš,³ Hospodine, spravedlivou při, věnuj pozornost mému nářku.⁴ Naslouchej⁵ mé modlitbě,⁶ ne pochází z klamných rtů.⁷

1. 86,1; 90,1; 102,1; 142,1
2. imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)
3. 30,11; 39,13; 84,9; 119,149
4. 61,2; 102,2; 106,44; 142,7; (výraz se používá častěji pro radostný jásot — 30,6; 42,5)
5. 5,2; 55,2
6. 4,2; 39,13
7. Iz 29,13

² Kéž soud nade mnou vyjde přímo od tebe,¹ tvé oči vidí přímost.²

1. h.: tvé tváře
2. n : to, co je správné

³ Zkoumal jsi mé srdce,¹ navštěvovals² mě v noci,³ tříbils mě, nic jsi nenalezl. ⌈Mé záměry nepředcházejí má ústa.⌉⁴

1. 7,10; 66,10; 139,1v.23; Jr 12,3
2. n.: volal jsi mě k zodpovědnosti; Pl 4,22
3. 16,7
4. tj. Nemám žádné skryté záměry / Říkám jen to, co si myslím; n.: Mám v úmyslu (/ Rozhodl jsem se), že má ústa nebudou překračovat (tj. hřešit — srv. 1S 15,24; Jr 2,20; 5,28); $

⁴ Co se týče lidských skutků, podle slova¹ tvých rtů jsem² se chránil cest^{3 4}lupičů.

1. 1Kr 13,1p; 2Pa 30,12
2. 119,9
3. 1,1v
4. sg., jednotné číslo (singulár)

⁵ Mé kroky¹ ⌈se držely⌉² ve tvých stezkách,³ mé nohy neuklouzly.⁴

1. 44,19; Př 14,15
2. h. inf. lze chápat také jako impv. (přeloženo dle paralelismu a kontextu); srv. Jb 23,11
3. h.: drahách (Př 2,9p); [Boží dráhy jsou jeho příkazy, předepsané mravní způsoby]
4. h.: se nepohly (15,5!; Př 10,30)

^{6 1}Volám² k tobě, ³Bože, protože mi ⁴odpovídáš.⁵ ⌈Nakloň ke mně své ucho,⌉⁶ slyš mou řeč.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 3,5p; 18,4; 27,7
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 65,6; 86,7; ::Jb 30,20
6. 31,3!; srv. Př 4,20

⁷ Prokaž své ¹milosrdenství,^{2 3}spasiteli těch, kdo před protivníky⁴ hledají útočiště⁵ ve tvé pravici.⁶

1. pl., množné číslo (plurál)
2. n.: milosrdné činy; 31,22; 89,2; Pl 3,22!
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 2S 22,40
5. 2,12; 18,31; 31,20; 34,23
6. 18,36; 20,7; 21,9; 44,4; 48,11; 60,7!; Ex 15,6; Pl 2,3

⁸ Chraň¹ mě jako zřítelnici² svého oka, ve stínu³ svých křídel⁴ mě skryj⁵

1. 16,1!
2. Dt 32,10; Př 7,2; Za 2,12v
3. [h. výraz stín je častou metaforou pro ochranu. Viz Gn 19,8; Nu 14,9; Sd 9,15; Ž 91,1; Iz 25,4n; 30,2p; Pl 4,20]
4. 36,8; 57,2; 61,5; 63,8; 91,4; Rt 2,12, Mt 23,37
5. 64,3

^{9 1}před ničemy, kteří mě ničí, před úhlavními² nepřáteli, kteří mě obklopují.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: (nepřáteli) z duše; n : na život a na smrt (srv. Př 7,23; Pl 5,9)
3. 22,17; 109,3

¹⁰ Zarostli tukem,¹ ⌈jejich ústa mluví² povýšeně.⌉³

1. 119,70; Iz 6,10v; [obezita je v StS spojována s bezbožným životem (Ž 73,7; Dt 32,15; Jr 5,28)]
2. 12,4; 31,18; 73,8; 2Pt 2,18
3. n : vytahují se

¹¹ Nyní ⌈mě už vystopovali,⌉¹ obklíčili² mě, zkoumají,³ jak mě dostat na zem.

1. TM(’aššurênû): naše kroky — čteno jako ’iššerúní
2. 118,10n; 140,10
3. h.: ()kladou své oči

¹² Podobá se lvu,¹ bažícímu po trhání kořisti, mladému lvu,² jenž ve skrytu číhá.³

1. 7,3p; 10,9
2. 35,17; 58,6; Jr 25,38
3. h.: sedí

¹³ Povstaň,¹ Hospodine, předejdi ho² a sraz³ ho, svým mečem vysvoboď⁴ mou duši od ničemy

1. 3,8
2. h.: jeho tvář
3. 18,40
4. 18,3

¹⁴ a svou rukou, Hospodine, od lidí, od lidí tohoto věku,¹ ⌈kteří mají podíl na životě.⌉² Ze své pokladnice jim plníš břicho³ -- i jejich synové se nasytí a ⁴zbytek zanechají svým dětem.⁵

1. Srv. 10,18, kde se mluví o „člověku ze země“ a podobně i zde jsou míněni lidé, kterým nepatří věčnost
2. h.: jejichž podíl je v životě; tj. vše, pro co žijí, je jenom tento život; [tak jako podíl Izraelců, zvl. kněží byl „v Hospodinu“ (Joz 22,25; srv. Dt 12,12; Ž 16,5), Judejců „v Davidovi“ (1Kr 12,16), podíl těchto lidí je pouze v životě — v pozemském blahu]
3. [žalmista si zde nestěžuje na to, že se ničemům dobře daří (srv. 37,7; 73,3), ale zdůrazňuje Boží dobrotu vůči všem (Mt 5,45)]
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. K tématu viz i Kaz 6,2 a L 16,25

¹⁵ Já ale spatřím¹ tvou tvář² ⌈v spravedlnosti;⌉³ až procitnu,⁴ budu nasycen⁵ tvým zjevem.⁶

1. 11,7; Jb 19,26n; 1J 3,2; Zj 22,4
2. 4,7
3. n.: pro svou spr.; [tak jako ve v. 1 poukazuje na svou spravedlnost; (srv. ovšem zároveň 5,8)]
4. [snad míněn spánek smrti, a tudíž předzvěst budoucího vzkříšení (srv. Jb 14,12; Iz 26,19; Da 12,2; Mt 27,52; 1Te 4,13)]
5. n.: se sytit; 65,5
6. srv. Nu 12,8; Mt 5,8

¹ Pro¹ vedoucího chval. Od Hospodinova otroka Davida,² jenž pověděl Hospodinu slova této písně v den, kdy jej Hospodin vysvobodil z moci³ všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy.

1. Ž 18 je s obměnami totožný s 2S 22
2. [Označení „Hospodinův otrok David“ lze chápat jako titul Hospodinova královského místodržitele na zemi. Viz i 19,12!; 36,1; 78,70; 89,4.21; 132,10; 144,10; 2S 3,18!; Ez 34,23n. Stejně jsou označeni i Mojžíš (Ž 105,26; Dt 34,5p), Elijáš (2Kr 9,36), Izajáš (Iz 20,3) či Daniel (Da 6,21; 9,17) aj.]
3. h.: z dlaně; srv. Jr 12,7; 15,21

² Řekl: ⌈Vroucně tě ¹miluji,⌉² Hospodine, moje sílo.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Tento výraz se v této podobě (qal) vyskytuje pouze zde (srv. ovšem jiné slovesné tvary — 116,5; Oz 1,7 /slituji/). Je příbuzný slovu lůno (rechem), označujícímu v h. hluboké city; srv. Ž 25,6
3. tj. zdroj mé síly; 22,20v; 28,7v

³ Hospodin je má skála, má tvrz,¹ můj vysvoboditel.² Můj ³Bůh je má skála,⁴ v něm hledám útočiště;⁵ je můj štít⁶ a ⌈roh⁷ mé záchrany,⌉⁸ můj nedobytný hrad.⁹

1. 31,4; 71,3; 91,2; Jr 16,19; n.: pevnost (srv. 1S 22,4)
2. 40,18; 70,6
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. v h. jiné slovo než na počátku v., ovšem s neodlišitelným významem (31,3.4; srv. Dt 32,13). Viz i Ž 18,32.47, 19,15, 28,1, 62,3; 73,26; Dt 32,18; 1S 2,2
5. 31,2
6. v. 31; 3,4!; 84,12
7. [Roh (zřejmě zvířecí) symbolizuje sílu, zdroj obrany i vítězství; srv. Dt 33,17; Jr 48,25, L 1,69]
8. n : má zachraňující moc; tj. mocný zachránce
9. 9,10

^{4 1}Volal jsem k Hospodinu, jenž je chvályhodný,² a ³byl jsem zachráněn od svých nepřátel.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 48,2; 96,4; 113,2; 145,3
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Omotaly mě provazy¹ smrti,² zachvátily mě proudy Beliálovy.³

1. 2S 22,5 má příboje místo provazy
2. 116,3
3. Patrně jde o jméno démona, používané někdy jako synonymum pro Satana; n.: ničemníka

⁶ Ovinuly mě provazy podsvětí, v ústrety mi vyšly léčky smrti.

⁷ V tísni¹ jsem ²volal k Hospodinu, ³křičel⁴ jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu⁵ uslyšel můj hlas a můj křik^{6 7}před⁸ ním ⁹pronikl¹⁰ k jeho uším.

1. h.:+ své; 4,2; 2Pa 15,4; Iz 26,16
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 30,3
5. [V té době ještě nebyl postaven chrám v Jeruzalémě. Je míněno místo Hospodinova nebeského přebývání. Srv. 11,4]
6. n.: volání o pomoc; 34,16; 39,13; 40,2; 1S 5,12
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. Neh 1,4p
9. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
10. 1S 9,16; Jon 2,8

⁸ Země se zachvěla¹ a zatřásla.² Otřásly se i základy hor,³ zakymácely se, neboť vzplanul hněvem.

1. Sk 4,31
2. Sd 5,4; Jr 10,10
3. 2S 22,8: nebes

⁹ Z chřípí mu vystupoval dým a z ¹úst stravující oheň,² od nějž chytalo uhlí.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 50,3; 97,3; Ex 19,18; He 12,29

¹⁰ Roztáhl nebesa¹ a sestupoval, pod ²nohama hustou temnotu.³

1. [nebesa jsou zde chápána jako stanová houně. Viz i 144,5 a srv. Iz 64,1]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 1Kr 8,12; n.: temné mračno

¹¹ Vsedl na cheruba¹ a letěl, vznášel se na křídlech^{2 3}větru.

1. 80,2; 99,1; Gn 3,24; Ex 25,18—20; Ez kp. 1 a 10
2. 104,3; Oz 4,19
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹² Temnotu učinil svou skrýší, ¹stánkem kolem sebe temné vody, hustá oblaka.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹³ Ze záře před ním vystupovala ¹mračna, krupobití² a řeřavé uhlí.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Iz 28,2

¹⁴ Hospodin ¹zahřměl² na³ nebesích, Nejvyšší^{4 5}vydal svůj hlas -- krupobití a řeřavé uhlí.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 29,3; 104,7; 1S 2,10; srv. Jb 37,2—5
3. v 2S 22,17: z …
4. 9,3p
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁵ Poslal¹ své šípy² a rozptýlil je,³ množstvím blesků je přivedl do zmatku.⁴

1. n : Vystřelil
2. k bleskům jakožto Božím šípům viz 77,18; 144,6; Abk 3,11
3. [míněni jsou zřejmě nepřátelé; (srv. druhou část v. a kontext použití vazby „přivedl do zmatku“ v odkazovaných místech)]
4. Joz 10,10; 1S 7,10!

¹⁶ ⌈Když jsi zahrozil,⌉¹ Hospodine, ukázala se koryta vod,² odhalily se základy³ světa -- ⌈před dechem tvého hněvivého ducha.⌉⁴

1. h.: Od tvé hrozby (Iz 50,2); n.(vzhledem ke kontextu jednání s nepřáteli se nabízí pochopení): Před tvým válečným pokřikem (srv. 68,30; Iz 30,17); Na 1,4
2. 2S 22,16: moře; srv. Ž 42,2
3. Př 8,29; Iz 24,18; Mi 6,2
4. n.: dýchnutím dechu ze tvého chřípí (v. 9); [Připomíná rozdělení Rákosového moře — Ex 15,1—12; srv. Ž 106,9]

¹⁷ Vztáhl¹ ruku z výšiny, uchopil mě a vytrhl mě z mocných vod.²

1. h.: Poslal; [přeloženo dle obv. h. vazby (srv. Gn 3,22; Jb 1,11; Jr 1,9); někteří vykladači mají za to, že Bůh poslal anděly]
2. [vody jsou zde symbolem nebezpečí a nepřátelství. Viz i 32,6 a 144,7]

¹⁸ Vysvobodil¹ mě od mocného ²nepřítele, od těch, kdo mě nenáviděli,³ kdo byli silnější než já.

1. 7,2p; 22,9; 34,5.20
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. v. 41; L 1,71

¹⁹ Postupovali proti mně v den mé pohromy,¹ Hospodin mi však byl oporou.²

1. Abd 1,13
2. h.: holí (na opírání). V tomto tvaru se slovo vyskytuje pouze zde a //2S 22,19.

²⁰ Vyvedl¹ mě na prostranno,² vytrhl³ mě, neboť si mě oblíbil.⁴

1. 25,17
2. n : do volnosti; 4,2; 31,9; 118,5
3. 6,5; 34,8
4. 41,12; srv. 1S 13,14

²¹ Hospodin mi ¹odplatil podle mé spravedlnosti,² podle čistoty³ mých rukou⁴ mě odměnil.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Viz i 7,9. Podobně mluví o své spravedlnosti i Samuel (1S 12,3), Chizkijáš (2Kr 20,3) či Job (Jb 27,6). Dále viz 1S 26,23; Ez 18,22
3. Jb 22,30
4. 24,4v
5. h.: navrátí; v. 25

²² Vždyť jsem dbal na Hospodinovy cesty¹ a neodvrátil² jsem se svévolně od svého Boha.

1. 25,4!; 37,34; Př 8,32
2. 119,102v; 2Pa 34,33v; n.: nejednal jsem ničemně tím, že bych se odvrátil od svého Boha; 1Kr 8,47; Jb 10,7; Da 9,15

²³ Všechna jeho nařízení¹ jsou přede mnou,² jeho ustanovení jsem neodložil.³

1. 119,30; 1Kr 2,3; ::Jr 8,7
2. Dt 17,19v
3. h.: neodstranil od sebe; Jb 27,5

²⁴ Byl jsem ⌈před ním⌉¹ bezúhonný; měl jsem se na pozoru, abych se neprovinil.

1. h.: s ním; tj. vůči němu; srv. Dt 18,13; ::9,7; 1Kr 3,6

²⁵ Hospodin mě ¹odměnil podle mé spravedlnosti,² podle čistoty mých rukou před jeho zrakem.³

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. v. 21p
3. h.: očima

²⁶ S věrným¹ jednáš² věrně, s člověkem³ bezúhonným bezúhonně.

1. 4,4p
2. 25,10; srv. 62,13, 1Kr 8,23.32 a Mt 5,7
3. h.: mužem (geber); 89,49; 94,12

²⁷ Čistému se jevíš čistě a se zvráceným¹ ⌈jednáš převráceně.⌉²

1. Př 22,5
2. Toto slso se v StS vyskytuje ještě v Gn 30,8 (vybojovala), Př 8,8 (pokroucený) a Jb 5,13 (potměšilec) v odlišném slovesném kmeni. Srv. Př 3,34

²⁸ Vždyť¹ ty ²zachraňuješ³ nuzný⁴ lid, povýšené⁵ oči však snižuješ.⁶

1. n.: Ano,
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 34,19; 37,40; 107,13; 145,19
4. 72,12
5. 101,5; 131,1; Př 6,17
6. 75,8; srv. L 1,51n. Tato myšlenka je rovněž rozvedena v Chanině písni v 1S 2

²⁹ Ty,¹ Hospodine, ⌈rozsvěcíš mou lampu.⌉² Můj Bůh prozařuje mou temnotu.³

1. n.: Ano, ty
2. n.: udržuješ oheň v mé lampě; ::Jb 18,6; Př 13,9
3. srv. 97,11, 112,4, Jb 29,3 a Mi 7,8

³⁰ Vždyť v tobě proběhnu¹ nepřátelskou hordu, ve svém Bohu přeskočím zeď.²

1. 1Kr 18,46
2. srv. 118,10—12; He 11,34

^{31 1}Bůh -- jeho cesta je bezúhonná.² Hospodinova řeč je protříbená.³ On je štítem⁴ všem, kdo v něm hledají⁵ útočiště.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Dt 32,4; n.: Bůh je ryzí ve své cestě, tj. ve svých způsobech, ve svém jednání
3. 12,7; 119,140; //Př 30,5; Ž 19,9v
4. v. 3
5. 17,7

³² Vždyť kdo je ¹Bohem kromě Hospodina?² Kdo je skálou,³ ne–li náš Bůh?

1. Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
2. Iz 44,8, srv. Dt 32,39; Ž 86,8—10; Iz 43,11, 44,6; 45,5
3. v. 3!

³³ Tento ¹Bůh mě odívá silou, on ²činí mou cestu bezúhonnou.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

³⁴ Mé nohy činí jako nohy laně,^{1 2}upevňuje³ mě na mých výšinách.⁴

1. Abk 3,19; 2S 2,18v
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: staví
4. Dt 32,13; 33,29

³⁵ Učí mé ruce boji,¹ takže mé paže napnou bronzový luk.

1. 144,1

³⁶ Dals mi i štít své spásy. Tvá pravice¹ mě podepírá, tvá mírnost mě zvelebuje.²

1. 17,7!
2. 71,21

³⁷ ⌈Zjednals mi prostor,⌉¹ kotníky se mi ²nepodvrtnou.

1. h.: rozšířil jsi pode mnou mé kroky; Jb 18,7; 36,16
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

^{38 1}Pronásledoval jsem své nepřátele a dostihl jsem je. Nevrátím se,² dokud s nimi neskoncuji.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Nenechám toho
3. srv. 1S 30,17n

³⁹ Zdeptám je tak, že nebudou moci povstat; padnou mi pod nohy.

⁴⁰ Vždyť jsi mě přepásal silou k boji, mé protivníky¹ srazíš pode mne.

1. Dt 33,11

⁴¹ Vydals mi šíji¹ mých nepřátel; zničím² ty, kdo mě nenávidí.³

1. Joz 10,24v
2. 73,27
3. v. 17

⁴² Budou křičet, a ¹zachránce není, volat k Hospodinu, ale neodpoví² jim.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 22,3; 1Kr 18,26; Jb 19,7; 35,12; Př 1,28, srv. Jb 27,9; Jr 11,11; 14,12

⁴³ Rozdrtím je a budou jako prach¹ ve^{2 3}větru, odstraním⁴ je jako bláto z ulic.

1. 83,14
2. h.: na tváři; zde jakožto idiom pro: před
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. odlišné od 2S 22 [asi díky malé záměně písmene — ’ₐrîqēm namísto’ₐdîqēm — rozmačkám (což lépe odpovídá paralelismu)]

⁴⁴ Vytrhls mě ze srocení lidu, učinils mě hlavou národů. Bude mi sloužit i lid, který jsem neznal.

⁴⁵ Hned jak mě uslyší, poslechnou mě. Cizinci¹ mi budou lichotit.²

1. h.: synové cizinců
2. h.: lhát; 66,3; 81,16

⁴⁶ Cizinci¹ zvadnou a ²⌈v děsu vyjdou⌉ ze svých pevností.

1. h.: synové cizinců
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

⁴⁷ Živ¹ je Hospodin! Požehnaná je moje skála!² Ať je vyvýšen Bůh, má spása!³

1. srv. Dt 5,26; 1S 14,39
2. v. 3
3. 24,5; 25,5; 27,9; 51,16; 65,6; Abk 3,18

^{48 1}Bůh mi dává vykonat ²pomstu³ a podrobuje mi ⁴národy.⁵

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Viz i 94,1; 2S 4,8; 2Kr 9,7. [Některé překlady rozumí tomuto místu takto: „Bůh vykonává pomstu za to, co mi nepřátelé udělali.“ Nepovažujeme toto pochopení za správné.]
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. 47,4

⁴⁹ Vysvobozuje mě od mého nepřítele, ano, ¹vyvyšuješ mě nad mé protivníky, zachráníš mě před násilníkem.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵⁰ Proto ti budu vzdávat¹ chválu mezi národy, Hospodine, a budu opěvovat tvé jméno,²

1. [toto žalmistovo rozhodnutí je vyjádřeno v dalších 15 Ž (27,6; 30,13; 35,18; 42,6.12; 43,5; 52,11; 57,10; 71,22!)]
2. 7,18; //Ř 15,9

⁵¹ který tak ⌈úžasně zachraňuješ⌉¹ svého krále² a ³prokazuješ milosrdenství svému pomazanému,⁴ Davidovi, a jeho potomstvu až navěky!

1. h.: zveličuješ záchrany
2. 2,6; srv. 2S 7,12—16
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 1S 16,13

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

² Nebesa¹ vypravují o ²Boží slávě;³ obloha⁴ vypovídá o díle⁵ jeho rukou.

1. 8,4; 33,6; 50,6; 97,6
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. 96,3; Iz 6,3; 35,2; Ez 8,4
4. Gn 1,6v
5. 92,5; Iz 5,12; Ř 1,20!

³ Den dni vylévá¹ řeč, noc noci sděluje poznání.

1. n.: chrlí (srv. Př 18,4); n : předává

⁴ Není to řeč, nejsou to slova, jejich hlas není slyšet.

⁵ Do celé země ¹proniká jejich zvuk² a jejich výroky do končin³ světa. Slunci⁴ na nich⁵ postavil stan.⁶

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. čteno s LXX, Pš, Vul (qólam); TM čte (qawam): měřicí šňůra
3. //Ř 10,18
4. Mal 3,20
5. tj. nebesích
6. Iz 40,22

⁶ Ono jako ženich vychází ze své komnaty; veselí se jako hrdina běžící svou cestou.

⁷ Od konce nebes vychází¹ a ⌈obíhá opět ke konci;⌉² před jeho žárem se nic neskryje.

1. h.: jeho vycházení (2S 3,25)
2. h.: jeho oběh do jejich konců; Kaz 1,5v

⁸ Hospodinův zákon je ryzí, ¹obnovuje² duši. Hospodinovo svědectví³ je spolehlivé, prostým⁴ lidem dává moudrost.⁵

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. 23,3; Pl 1,16
3. 1Pa 29,19; 2Pa 34,31
4. n : nezkušeným / jednoduchým; srv. Př 1,4
5. Srv. 119,98—100; 2Tm 3,15

⁹ Hospodinova přikázání¹ jsou přímá,² obšťastňují srdce. Hospodinův příkaz je vytříbený, dává očím světlo.³

1. 119,4p
2. 33,4; srv. Př 8,8n
3. 13,4; 119,105

¹⁰ Hospodinova bázeň¹ je čistá, obstojí² navždy. Hospodinova rozhodnutí³ jsou spolehlivá⁴ i⁵ spravedlivá.

1. n.: Bázeň před H.; 34,12; Př 1,7; srv. Ž 15,4
2. 1S 6,20
3. Iz 58,2; n.: nařízení
4. Neh 9,13
5. n.: zcela

¹¹ Jsou žádoucnější než zlato,¹ než množství ryzího² zlata. Jsou sladší než med,³ med tekoucí z plástve.⁴

1. 119,72.127; Př 8,10v; 3,15v
2. 21,4; 119,127; Iz 13,12; Pl 4,2
3. 119,103
4. Př 16,24

¹² Ano, tvůj otrok¹ se jimi nechává varovat, dbát na ně přináší hojnou odměnu.

1. 27,9; 31,17; 34,23!; 35,27; 86,2; 109,28; 116,16; 119,17; Dt 34,5p

¹³ Kdo rozpozná ¹pochybení?² Zbav mě těch skrytých³

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. [řečnická otázka navozuje odpověď: Nikdo není morálně bezchybný, prost i omylů z nevědomosti]; Jb 6,24
3. tj. hříchů spáchaných v nevědomosti; 90,8v; srv. Gn 20,6; Lv 4,2; 5,2—4

¹⁴ a zdržuj svého otroka i od těch troufalých,¹ aby mě neopanovaly.² Pak budu ryzí a prost velikého přestoupení.³

1. Nu 15,30v
2. 119,133v; Ř 6,12.14v
3. Ex 32,21v; 2Kr 17,21v

¹⁵ Kéž jsou ti¹ příjemná slova mých úst, stejně jako rozjímání² mého srdce,³ Hospodine, má skálo⁴ a můj vykupiteli!⁵

1. h.: před ()tebou
2. n.: přemítání; 49,4p
3. Př 15,28; Iz 33,18
4. 18,3.47
5. 78,35; Iz 43,14; 44,6; 47,4; srv. Ex 6,6

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

² Kéž ti¹ Hospodin odpoví² v den soužení,³ kéž ti ⌈poskytne bezpečí⌉⁴ jméno⁵ Boha Jákobova.⁶

1. [Oslovován je zřejmě král, za kterého se modlí shromážděný lid; je možné, že tento Ž byl užíván jako liturgická modlitba dříve, nežli král táhl do boje (srv. 2Pa 20).]
2. 3,5
3. 37,39; 50,15!; 59,17; 102,3; Gn 35,3; Př 24,10; Jr 16,19; Abk 3,16
4. h.: (tě) vyvýší / uvede na vyvýšené, tudíž bezpečné místo; 69,30; 91,14; 107,41; Př 18,10p!; srv. nomen 9,10
5. 5,12p
6. [„Jákob“ je totožné s „Izrael“ (Gn 32,29)]; Ž 46,8; 59,14; 76,7; 81,2; 84,9; 94,7; 132,2; 146,5; 2S 23,1; Iz 2,3; Mi 4,2

³ Kéž ti¹ sešle pomoc² ze svatyně,³ kéž tě podepře⁴ ze Sijónu!⁵

1. h.: tvou (pomoc)
2. 33,20; 70,6; 115,9; 121,1; 124,8; Gn 33,7
3. 73,17
4. 18,36; 41,4
5. 9,12; 110,2

⁴ Kéž pamatuje na všechny tvé obětní dary,¹ kéž má tvé zápalné oběti za tučné!² Sela.

1. [Snad míněny oběti, které král obětoval před bitvou (srv. 1S 7,9; 13,9).]
2. h.: učiní tučnými. [Vzhledem k tomu, že „všechno tučné“ patří Hospodinu (Lv 3,16) se toto místo většinou chápe ve smyslu: kéž tvé oběti příznivě přijme.]

⁵ Kéž ti dá podle tvého srdce,¹ kéž naplní všechny tvé plány!²

1. 21,3
2. ::Neh 4,9; Př 19,21

⁶ Budeme jásat nad tvým vítězstvím¹ a ve jménu svého Boha ⌈vyzdvihneme korouhve.⌉² Kéž Hospodin vyplní všechny tvé prosby!³

1. h.: ve tvé spáse; (pro tento významový odstín slova spása / záchrana srv. 21,2; 35,3; 44,5; 118,15; 1S 14,45; 2Pa 20,17; Abk 3,8); srv. 9,15; 13,6
2. Ž 60,6v; Pís 6,4.10; [někteří čtou (dle Ž 89,16 s vazbou „ve jménu“) odlišně: budeme jásat (což vytváří paralelismus k předchozímu slovesu jako v Iz 49,13)]
3. 37,4

⁷ Nyní vím, že Hospodin zachrání¹ svého pomazaného,² že mu odpoví ze svého svatého nebe mocnými spásnými činy své pravice!³

1. h. pf. chápáno jako prorocké pf.
2. 2,2; 28,8; 1S 2,10p
3. n.: mocnými činy své spásné pravice; srv. 17,7!; 44,4; 74,11; 118,15; Ex 15,6; 2Pa 32,8; Abk 2,16

⁸ Jedni doufají¹ ve vozy,² druzí³ zase v koně,⁴ my však připomínáme⁵ jméno⁶ ⌈Hospodina, našeho Boha.⌉⁷

1. n.: se chlubí …; (slso je vyvozeno z druhé části v. a použití předmětné vazby v 2Kr 18,24; Iz 31,1)
2. n.: vozbu
3. h.: Tito … a tito (srv. 2S 2,13; Da 12,2)
4. 33,17; 147,10; Dt 20,1; Př 21,31
5. Iz 12,4; 26,13
6. h.: ve jménu [tj. jako vyjádření důvěry v něj (srv. stejnou vazbu s předl. bét (v) — Joz 23,7; Iz 48,1; Am 6,10)]; srv. 1S 17,45
7. 94,23; 99,5; 105,7; 106,47; 113,5; 123,2; Dt 1,6.10p

⁹ Oni klesali a padli,¹ my jsme povstali a jsme obnovováni.²

1. 9,4v
2. Toto slovo se v tomto gram. tvaru vyskytuje pouze zde. Možno chápat: „opět se dáme do pořádku“.

¹⁰ Hospodine, ⌈zachraň¹ nás! Kéž nám Král² odpoví⌉³ v den, kdy budeme volat.

1. 12,2; 28,9
2. [Míněn je zřejmě Hospodin. Kraličtí překl. toto slovo vztahovali na Krista.]
3. n.(dle LXX): zachraň krále! Kéž nám odpoví

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

² Hospodine, král se ¹raduje² ze tvé síly!³ A jak velice jásá nad tvým vítězstvím!⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 9,3p
3. 1S 2,10
4. n.: … spásou; 9,15; 13,6; 20,6p

³ Dal jsi mu touhu¹ jeho srdce,² prosbě jeho rtů jsi neodepřel. Sela.

1. 10,17!
2. 20,5; 37,4

^{4 1}Vyšel jsi mu vstříc s ⌈požehnáním dobrých věcí⌉² a na hlavu jsi mu ³vložil korunu⁴ z ryzího zlata.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: požehnáními dobra; Př 24,25
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. ?1Pa 20,2
5. LXX, Vul: z drahého kamení; srv. 2S 12,30; Za 6,11; Zj 14,14

⁵ Žádal tě o život a dal jsi mu jej, dlouhý ¹život² navěky a navždy.³

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. Dt 30,20; 1Kr 3,11; Př 3,2; 10,27
3. 10,16; 45,18; 48,15; srv. 61,7; 133,3

⁶ Díky tvému vítězství¹ je jeho sláva velká, oděl jsi jej nádherou a důstojností.²

1. v. 2
2. 8,6; 45,4; 96,6; 104,1; 111,3; 1Pa 16,27

⁷ Učinil jsi jej navždy ¹požehnáním,² oblažuješ jej radostí³ ze své ⁴přítomnosti.⁵

1. pl., množné číslo (plurál)
2. srv. Gn 12,2n; 1Pa 17,27; n.: Připravils pro něj věčná požehnání
3. 43,4
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 16,11

⁸ Vždyť král doufá¹ v Hospodina a pro milosrdenství² Nejvyššího³ se nepohne.⁴

1. 9,11; 32,10; 84,13; 86,2; 112,7; 125,1; ::135,18; 2Kr 18,5; 19,10; Jr 17,7
2. 5,8p; 6,5; 31,17
3. 7,18p
4. 15,5; 55,23; 102,29v

⁹ Tvá¹ ruka najde² všechny tvé nepřátele, tvá pravice³ najde ty, kdo tě nenávidí.

1. [nyní je prav. osloven král]
2. n : dopadne (tj. a zničí); 1S 23,17; Iz 10,10
3. 17,7!

¹⁰ Až se objevíš,¹ ⌈učiníš je ohnivou pecí.⌉² Hospodin je ve svém hněvu pohltí, pozře je oheň.³

1. h.: V čas své tváře / svého hněvu; srv. Pl 4,16
2. n.: naložíš s nimi jako ohnivá pec
3. Jr 15,14

¹¹ Jejich plod vyhladíš ze země a jejich símě¹ ze synů lidských.

1. srv. 37,28; 109,13

¹² ⌈Chystali ti sice zlé⌉¹ a kuli pikle,² nic však nezmohou.

1. h.: Roztahovali na tebe / proti tobě zlo
2. n.: vymýšleli plány; 10,2; Gn 50,20

¹³ Tětivy jim namíříš do tváře, a tak je přinutíš ukázat záda.¹

1. h.: ramena; srv. 2S 22,41v

¹⁴ Vyvyš¹ se, Hospodine, ve své moci!^{2 3}Budeme zpívat⁴ a ⁵opěvovat⁶ tvé mocné ⁷činy!⁸

1. 57,6
2. 63,3
3. kohorativ
4. 89,2
5. kohorativ
6. 27,6; 68,5
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. h.: tvou udatnost / sílu; 20,7; 71,18; 106,8

¹ Pro vedoucího chval. Podle „Laně za úsvitu“.¹ Davidův žalm.

1. LXX, Vul: „O ranním přispění.“

^{2 1}Bože můj, ²Bože můj, ³proč jsi mě opustil?⁴ ⌈Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání.⁵⌉⁶

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. //Mt 27,46; Mk 15,34
5. h.: řvaní (Iz 5,29); 32,3; 38,9; Jb 3,24
6. h.: Daleko od mé spásy jsou slova mého n.

³ Bože můj, ¹volám ve dne -- ty neodpovídáš,² volám v noci³ -- není pro mě utišení.⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Jb 19,7
3. 1Kr 8,59; L 18,7
4. 39,3

⁴ Ty jsi svatý,¹ trůníš na chvalách Izraele.²

1. 99,9; Lv 11,44; 1S 2,2; 2Kr 19,22; Iz 6,3
2. n.: trůníš, jsi chválou Izraele; srv. Dt 10,21; Jr 17,14. [Hospodin má svůj pozemský trůn na Sijónu (9,12), nebeský na chvalách…]

⁵ V tebe doufali¹ naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval.²

1. 78,53; 1Pa 5,20; Iz 36,4; Jr 39,18
2. v. 9; 18,44; 37,40; 43,1

⁶ Volali¹ k tobě a byli zachráněni,² doufali³ v tebe a nebyli zahanbeni.⁴

1. 107,6v; Sd 3,9; 1S 12,8; 2Pa 20,9; Neh 9,28
2. h.: unikli; 124,7
3. Iz 26,3; 25,9v
4. n.: zklamáni; 25,2n; 71,1; Iz 49,23; 50,7v; Ř 9,33

⁷ Ale já jsem červ¹ a ne ²člověk, potupa³ pro lidi, lidem opovržený.⁴

1. Jb 25,6; Iz 41,14
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 31,12
4. Iz 53,3

⁸ Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají.¹ Pošklebují se,² potřásají³ hlavou.

1. 79,4; Jb 16,10v; L 23,35
2. h.: Doširoka otvírají rty
3. 109,25; 2Kr 19,21; Jb 16,4; Pl 2,15; Mt 27,39; Mk 15,29

⁹ ⌈Spolehni se na Hospodina!⌉¹ Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí,² když si ho oblíbil!³

1. h.: Uval se … (srv. 37,5; Př 16,3); LXX, Vul: Složil naději v Hospodina. [Žalmista vícekrát cituje, co mu ničemové říkají (srv. 3,3), případně jak uvažují (srv. 10,11).]
2. //Mt 27,43
3. 18,20; 41,12; 1Kr 10,9

¹⁰ Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky.¹

1. srv. 71,6

¹¹ Na tebe jsem odkázán od narození,¹ od lůna^{2 3}matky jsi mým ⁴Bohem⁵ ty.

1. h.: lůna; Jr 1,5
2. h.: výraz „břicho“ se pro lůno používá často; srv. 71,6; Sd 16,17; Iz 44,2; Ga 1,15
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. 31,15; 118,28; 140,7; 143,10; Iz 25,1; Jr 31,18

¹² Nevzdaluj¹ se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka² není.

1. ::v. 2!.20; 35,22; 38,22; 71,12
2. 2Kr 14,26; Iz 63,5; Pl 1,7

¹³ Obklíčilo¹ mě množství býků, ti silní² z Bášanu³ mě obklopili.

1. 17,11
2. n.: býci
3. Dt 32,14; Ez 39,18; Am 4,1

^{14 1}Otvírají² na mě tlamu jako lev,³ který trhá kořist a řve.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 35,21v; Pl 2,16
3. 17,12; 1Pt 5,8
4. Jr 2,15; 51,38

^{15 1}Rozlévám² se jak voda a všechny mé kosti³ se uvolňují. ⌈Mé srdce je jako vosk,⌉⁴ rozpustilo se⁵ v mém nitru.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 43,5
3. 6,3; 31,11; 42,11; 102,4; Abk 3,16; srv. Da 5,6
4. tj. ztratil jsem odvahu (srv. Jr 4,9; Dt 20,8)
5. tj. ochablo; Joz 2,11; 2S 17,10; Na 2,11

¹⁶ Jak hliněný střep vyschla má síla,¹ jazyk se mi lepí na ²patro,^{3 4}určils mi místo v prachu smrti.⁵

1. srv. J 19,28
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. h.: mé dásně
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. v. 30; Jb 7,21

¹⁷ Obklíčili mě psi,¹ roj zlovolníků mě obklopil, spoutali² mi ruce a nohy.

1. srv. 59,6; 1Kr 14,11; Jr 15,3
2. Čteno dle Symmacha. LXX a Vul (a dle nich mnohé překl.) čtou „probodli“ (k tomu srv. Iz 53,5 a Za 12,10). TM (dle většiny h. rkpp.) čte: „jako lev“; v tom případě by text zřejmě znamenal „jako lev jdou po mých rukou a nohou“ (aby je ohlodal).

¹⁸ Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě,

¹⁹ dělí si mé ¹roucho, vrhají los o můj oděv.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Mt 27,35; J 19,24

²⁰ Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj,¹ má ²sílo,³ ⌈pospěš mi na pomoc!⌉⁴

1. v. 12
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. 18,2v; 59,10.18; Jr 16,19v
4. 38,23; 40,14; 70,2; 71,12

²¹ Vysvoboď¹ mou duši od meče, mou jedinou² z ³moci ⁴psů!

1. 7,2p
2. tj. mou drahou duši, srv. 35,17
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)

²² Zachraň¹ mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů!² Tys mi odpověděl.³

1. 3,8p
2. LXX, Vul a české překlady mají „jednorožců“. Není jasné, o jaké zvíře šlo. Mohl to být druh velké antilopy nebo divokého skotu; 29,6; Nu 23,22
3. 34,5; Zdá se, že poslední slovo se do kontextu příliš nehodí. Je podobné slovu „pokora“ a LXX i Vul překládají: „Zachraň …jednorožců mou pokoru“. ($)

²³ Tvé jméno ¹budu zvěstovat² svým bratřím,³ ve shromáždění⁴ tě budu chválit.

1. kohorativ
2. 9,15
3. [z paralely vysvítá, že se zde nejedná o dosl. význam slova, ale význam „druh ve společenství“ (srv. použití v NS — např. Sk 11,29; 15,22 aj.)]
4. 35,18; 40,10; 26,12; 107,32; //He 2,12

²⁴ Vy, kdo se bojíte¹ Hospodina, chvalte² ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte³ ho! Třeste⁴ se před ním, všechno potomstvo Izraelovo!

1. 15,4!
2. 113,1!
3. 1S 2,30; Př 3,9; Iz 24,15; 29,13
4. 33,8

²⁵ Neboť nepohrdl¹ a neopovrhl trápením zkroušeného, ⌈neskryl před ním svou tvář.⌉² Když k němu volal,³ vyslyšel⁴ ho.

1. 51,19
2. 10,11p; ::13,2
3. 9,13v; 28,2; 30,3; 31,23; 119,147; Pl 3,8; Jon 2,3; Abk 1,2
4. 6,10!; LXX a Vul má poslední větu v 1. os. sg.; srv. He 5,7

²⁶ Od¹ tebe² pochází má chvála ve velikém shromáždění,³ své sliby⁴ splním před těmi, kdo se ho bojí.

1. srv. použití složené předložky v Neh 6,16
2. [Lze chápat takto: protože Hospodin vyslyšel žalmistovu prosbu, je Bůh nejen příjemcem, ale také původcem chvály]
3. 1,5
4. 50,14; 56,13; 61,9; 65,2; 66,13; 116,14; 1S 1,21; Iz 19,21; Jon 2,10

²⁷ Pokorní¹ budou jíst² a nasytí se. Ti, kdo hledají³ Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky.

1. 34,3
2. [míněna je asi účast na obětním hodu (Lv 7,11—27); protože žalmista přijal Boží pomoc, bude se sdílet s ostatními (srv. 142,8)]; Iz 65,13
3. 9,11!; 69,33

²⁸ Všechny končiny¹ země se rozpomenou² a obrátí³ se k Hospodinu. Všechny čeledi⁴ národů se budou klanět⁵ před tvojí⁶ tváří.

1. 2,8; Iz 45,22; Mi 5,3
2. [tím není myšleno upamatování se, ale uznání Boha (srv. 119,52)]
3. srv. Iz 2,3
4. 95,7
5. 5,8; 29,2; 72,11; Gn 22,5; 2Pa 7,3; Iz 60,14
6. LXX; Pš: jeho; [taková náhlá změna podmětu je neobvyklá v češtině, ale běžná v StS (srv. v. 26)]

²⁹ Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy.¹

1. Téma tohoto verše rozvíjí celý Ž 47.

³⁰ Všichni, ⌈jimž se na zemi daří,⌉¹ budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou² před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová.³

1. h.: tuční země (zde ovšem v obrazném smyslu: prosperující); srv. Př 11,25; 28,25 (prospívat); srv. Ž 45,13 (boháči)
2. h.: klesnou na kolena; Iz 45,23; 1Kr 8,54; 2Pa 7,3; 29,29; Ř 14,11
3. Tj. Bohu se budou klanět všichni — bohatí i chudí, kypící zdravím i ti, kdo jsou na pokraji smrti.

³¹ Potomstvo¹ mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením.²

1. h.: símě
2. Tj. bude patřit k pokolením (v h. sg.), které patří Hospodinu / které považuje za své.

³² Přijdou a budou zvěstovat¹ jeho spravedlnost lidu, který se zrodí -- vždyť ji vykonal.

1. 30,10; 50,6; 51,17

¹ Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř,¹ nebudu mít nedostatek.²

1. 80,2; Gn 49,24; Iz 40,11; J 10,11; 1Pt 2,25
2. n.: strádat; 34,11; Dt 2,7; ::Př 13,25; ::Ez 4,17; srv. 2K 9,8; Fp 4,19

² Dává mi uléhat¹ na travnatých pastvinách,² přivádí³ mě k ⌈vodě na místech odpočinku.⌉⁴

1. n.: odpočívat; Gn 29,2
2. ::Jr 9,9
3. n.: pomalu vede; 31,4p; 2Pa 28,15; Iz 40,11; 49,10!
4. h. vazbu lze chápat různým způsobem — n.: místům odpočinku u vody / občerstvující vodě; srv. Iz 32,18; Ez 34,13v; Zj 7,17v

^{3 1}Obnovuje² mou duši,³ ⌈pro své jméno⌉⁴ mě vodí⁵ po pravých⁶ stezkách.⁷

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. 19,8!; Pl 1,16!; 2Kr 5,10.14; Rt 4,15
3. n : mě (tak často v poetických knihách h. výraz duše s os. zájmenem); 33,19
4. n : kvůli své pověsti / jak odpovídá jeho pověsti (pro negativní příklad srv. kontext Nu 14,15); 25,11; 31,4!; Iz 48,9; 43,25 (kvůli sobě); Ez 20,9.14
5. Gn 24,48; Dt 32,12; Neh 9,12
6. Jr 50,7; pro použití h. spravedlnosti srv. Př 2,9 — dobré („dobra“); 4,11 — přímých („přímosti“); Př 8,20
7. 17,5

⁴ I kdybych šel údolím ⌈nejhlubší tmy,⌉¹ nebudu se bát² zlého, neboť ty jsi se³ mnou.⁴ Tvé žezlo⁵ a tvá hůl⁶ mě potěšují.⁷

1. 44,20; Tradiční překlad slovy „stínu smrti“ vychází z jiné etymologie slova. Při zkoumání výskytu slova na jiných místech se zjevně ukazuje, že toto chápání h. kořene slova lépe odpovídá spojení s jinými výrazy pro tmu či protikladně pro úsvit; 107,14; Jb 3,5; 10,22; Iz 9,1; Jr 2,6p; 13,16; Am 5,8
2. 3,7; 27,1nn; 46,3; 118,6
3. n.: u …; 50,11p; 56,10v
4. Gn 28,15; Dt 31,8; Iz 41,10; 43,2; Jr 1,8; Mt 28,20; Sk 18,9n
5. n.: hůl (Jb 9,34; Př 13,24; Mi 7,14) / klacek (2S 18,14). [Tento předmět byl symbolem autority (srv. 2,9; 45,7; Iz 14,5; Ez 19,11) i prostým nástrojem obrany (2S 23,21), trestání (2S 7,14; Př 23,13n) či práce (Iz 28,27). Používali ho také pastýři při počítání, vedení i ochraně ovcí (Lv 27,32; Ez 20,37). H. výraz dobře postihuje ang. pojem „rod“.
6. [dřevěná hůl (delší nežli předchozí předmět), která se někdy používala jako opora — srv. 2Kr 4,29; Iz 36,6; Za 8,4]
7. Rt 2,13; Iz 12,1; Jr 31,13; Za 1,17; n : uklidňují; [hůl je zde asi míněna jako výraz jistoty a bezpečí, které pastýř (Bůh) poskytuje v nebezpečných situacích (srv. Ž 91,1nn aj.)]

⁵ Připravuješ¹ mi² stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem,³ můj kalich⁴ přetéká.⁵

1. [Metafora se náhle mění — v prostředí hostitele a hosta]; srv. 5,4p; Př 9,2
2. h.: ()přede mnou; srv. použití předložky v 1S 28,25; 2Kr 6,22
3. 45,8; 92,11; [olej byl symbolem radosti (45,8; Iz 61,3) při slavnostních příležitostech a pomazání obvyklým způsobem, jak uctít hosta na hostině; Am 6,6; L 7,46]
4. 16,5p; 116,13
5. h.: je nadbytek

⁶ Dobrota¹ a milosrdenství² mě budou jistě provázet³ po všechny dny mého života. Po dlouhé ⁴časy se budu vracet⁵ do Hospodinova domu.⁶

1. h.: Dobro; srv. příbuzný h. výraz — 25,7; 27,13; 31,20; Neh 9,25; Oz 3,5
2. 5,8; 18,51; 25,6; 103,17
3. h.: pronásledovat; [výraz postihuje ojedinělým spojením naprostý zvrat okolností — namísto pronásledování nepřáteli ho nyní bude stále „pronásledovat“ blaho (či blahobyt — 1Kr 10,7) a Boží laskavost a přízeň]
4. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
5. LXX, Vul a další čtou TM: wešabtí jako wešibtí — bydlet / přebývat (27,4!)
6. 27,4; 84,5

¹ Davidův žalm. Hospodinu¹ patří země a ⌈vše, co je na ní,⌉² celý³ svět a všichni jeho obyvatelé.

1. 89,12; Ex 9,29; 19,5; Dt 10,14; srv. 1S 2,8
2. h.: její plnost; Dt 33,16; Mi 1,2; //1K 10,26
3. 50,12

² Vždyť on ji založil¹ na vodách,² upevnil³ ji na vodních proudech.⁴

1. 104,5; Př 3,19; Am 9,6; [Toto slovo se používalo, když se mluvilo o stavbě města (1Kr 16,34) či chrámu (1Kr 6,37; Ag 2,18; Za 8,9)].
2. h.: mořích; srv. 103,3.5; 136,6; Gn 1,6.9; 2Pt 3,5
3. Iz 45,18
4. n.: nad vodními proudy; h.: řekách

³ Kdo vystoupí¹ na Hospodinovu horu?² Kdo stane³ na jeho svatém místě?⁴

1. n.: může / smí vystoupit; [toto sloveso je někdy používáno jako termín pro putování do svatyně (122,4; 1S 1,3.22; 1Kr 12,27; Za 14,16)]
2. 2,6; Iz 2,3
3. n.: obstojí; srv. 1,5; 19,10v; 1S 6,20v; Na 1,6
4. 15,1; 43,3; 65,4

⁴ Ten, kdo má nevinné¹ ruce² a čisté³ srdce,⁴ kdo nepozvedá svou⁵ duši ke klamu a nepřísahá⁶ falešně.⁷

1. n.: čisté
2. h.: dlaně; 18,21; Jb 17,9v; srv. 1Tm 2,8; Jk 4,8; [zde představují jednání]
3. h.: vytříbené (19,9)
4. 51,12; 73,1; Mt 5,8; [symbolizuje postoje a motivy]
5. tak mnoho h. a ř. rkpp; TM: mou [snad namísto „mé jméno“ — Ex 20,7)]
6. 15,4
7. h.: k podvodu

⁵ Ten vezme¹ od Hospodina požehnání,² přijme spravedlnost³ od Boha, své spásy.⁴

1. h.: zvedne / ponese
2. 2S 6,11
3. n.: ospravedlnění
4. 18,47; Iz 33,15n

⁶ Takové je pokolení¹ těch, kdo² hledají Boha.³ Jákob⁴ -- to jsou ti, kteří vyhledávají⁵ tvou tvář.⁶ Sela.

1. spíše ve významu „druh lidí“ než časově vymezená generace
2. 14,2; 22,27
3. h.: ho
4. [Jákob je zde synonymem jména Izrael. Srv. 14,7 a Iz 44,5]
5. srv. 27,8!; 9,11; 40,17; 77,3; 105,4; 1Pa 16,10; Am 5,4p
6. n.: přítomnost; LXX, Pš, Vul: tvář Boha Jákobova

⁷ Brány,¹ pozdvihněte své hlavy. Věčné vchody, zvedněte se! Vchází² Král slávy!³

1. Buďto jsou brány personifikovány — tak i Iz 14,31, nebo jsou oslovováni strážci bran.
2. n.: , ať může vejít
3. n.: slavný král; Iz 40,3

⁸ Kdo to¹ je, ten Král slávy? Hospodin, ²silný³ a udatný,⁴ Hospodin, ⌈udatný válečník.⌉⁵

1. Mt 21,10
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Jr 50,34v
4. 89,14; 1Pa 29,11
5. n.: bojovník (2Pa 13,3); Dt 4,34

⁹ Brány, pozdvihněte své hlavy. Věčné vchody, pozdvihněte se! Vchází Král slávy!

¹⁰ Kdo to je, ten Král slávy? Hospodin zástupů¹ -- on je Král slávy!² Sela.

1. [první z 15 použití v Ž (relativně velmi málo oproti prorokům — viz 1S 1,3p); 46,8.12; 48,9; 59,6]
2. Iz 6,5

¹ Davidův žalm. K¹ tobě, Hospodine, ²pozvedám³ svou duši.

1. Tento žalm je alfabetický. Celkem je alfabetických žalmů sedm (25; 34; 37; 111; 112; 119; 145)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 86,4; 123,1; 143,8; Pl 3,41v

² Bože můj, v tebe doufám,¹ kéž nejsem zahanben,² kéž nade mnou moji nepřátelé³ nejásají.⁴

1. 9,11; 31,15; 55,24; 56,4n; 86,2; 91,2
2. v. 20; 22,6; 31,2; Iz 49,23; Ř 9,33; 10,11
3. 41,12
4. 13,5v; 94,3

³ Ano, ti, kdo na tebe očekávají,¹ se stydět ne musejí. Budou se stydět² ti, kdo bezdůvodně³ jednají věrolomně.

1. vv. 5.21; 27,14; 37,9.34; 40,2; Př 20,22; Iz 40,31; Jr 14,22; Pl 3,25; Mi 7,7
2. 6,11
3. 7,5

⁴ Hospodine, dej mi poznat¹ svoje cesty,² vyuč³ mě svým stezkám.

1. 16,11; 39,5; 143,8; Ex 33,13; Iz 40,14; Jr 11,18
2. 18,22; 27,11; 86,11; 119,27; 128,1; 139,24; Dt 8,6; 26,17; Iz 2,3; Jr 6,16; Mi 4,2
3. 119,12!; 143,10

⁵ ⌈Uváděj¹ mě do své pravdy,⌉² vyučuj mě, vždyť jsi můj Bůh, má spása.³ Po ⌈celý den⌉^{4 5}očekávám⁶ na tebe.

1. v. 9
2. n.: Veď mě podle své pravdy / Dávej mi kráčet ve věrnosti vůči tobě (26,3!) / po tvé pravé cestě
3. 18,47!
4. srv. 71,8.15; 119,97
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. v. 3.21; n : vzhlížím (k tobě); 52,11

⁶ Vzpomeň¹ na své slitování,² Hospodine, i na své ³milosrdenství, vždyť je od věčnosti.⁴

1. 74,2.22; 98,3; 106,45; Ex 32,13; 2Pa 6,42; Neh 5,19; 13,22; L 1,54
2. 40,12; 51,3; 69,17; 79,8; 103,4; 2S 24,14; Iz 63,7; Jr 16,5; Za 1,16
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 103,17; 106,1; 107,1; 118,1

⁷ Nevzpomínej však na hříchy mého mládí,¹ na má přestoupení.² Vzpomeň³ na mě podle svého milosrdenství,⁴ kvůli své dobrotě,⁵ Hospodine.

1. Jb 13,26
2. 32,1; 39,9; 51,3; 59,4
3. 1S 1,11
4. 51,3; 109,26; 119,88.124.149.159
5. 27,13; 31,20; Neh 9,25; Oz 3,5

⁸ Hospodin je dobrý¹ a přímý,² proto vyučuje hříšníky cestě.³

1. 34,9; 86,5; 100,5; 135,3; 136,1; 145,9; Pl 3,25; Mk 10,18
2. 92,15; Iz 26,7
3. h.: v cestě; srv. v. 12; 1,1; 32,8; 1S 12,23; Př 4,11

⁹ Pokorné¹ uvádí do práva, pokorné učí své cestě.²

1. 9,19!
2. 27,11

¹⁰ Všechny Hospodinovy stezky¹ jsou ⌈milosrdenství a věrnost⌉² pro ty, kdo dbají na jeho smlouvu³ a jeho ⁴svědectví.⁵

1. [tj. způsob (srv. Př 22,25; 1,19p), jak H. jedná s člověkem, který je s ním ve smlouvě]
2. [V Ž první z 22 míst, kde se vyskytuje spojení těchto výrazů; (v StS 32× + srv. Mt 23,23); @Gn 24,27p; Ž 26,3!; 61,8; 92,3; 2S 2,6; Př 3,3; Oz 4,1; (v J 1,17 jako „milost a pravda“)]
3. 103,18
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 78,5; 93,5; 99,7; 119,2!; 132,12; Dt 6,17

¹¹ Pro své jméno,¹ Hospodine, mi odpusť² mou vinu; ano,³ je velká.

1. 23,3p; 31,4; 79,9; 109,21
2. Ex 34,9; Nu 14,19; 1Kr 8,30; 2Pa 7,14; 1J 2,12
3. n.: neboť

¹² ⌈Jak je na tom⌉^{1 2}člověk, který se bojí³ Hospodina? Bude ho vyučovat cestě,⁴ kterou si má zvolit.

1. n.: Jaký je ten (34,13); h.: Kdo je ten (Rt 3,16)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. v. 14; 15,4!; 31,20; 34,10; Jb 1,1
4. v. 8

¹³ Jeho duše bude přebývat v dobru¹ a jeho potomstvo zdědí zemi.²

1. 34,11
2. 37,9.22; Iz 60,21

¹⁴ S těmi, kdo se ho bojí, má Hospodin důvěrný vztah,¹ dává jim poznat² svou smlouvu.³

1. n.: Hospodinovy důvěrnosti patří těm, …; LXX: Hospodin je silou těm, kdo se ho bojí. Ale srv. Jb 29,4; Př 3,32
2. srv. Gn 18,17; Mt 13,11; J 7,17; 14,21; 15,15
3. Dt 4,13

¹⁵ Mé oči¹ stále² hledí k Hospodinu, neboť on ³vyprošťuje mé nohy z léčky.⁴

1. 121,1; 123,2; 141,8; 2Pa 20,12
2. 16,8; 34,2; 40,17; 51,5; 105,4; 1Pa 16,11; Oz 12,7; srv. Dt 11,12
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. h.: sítě; srv. 9,16; 31,5; 35,7n; 2Tm 2,26

¹⁶ Pohleď¹ na mě a smiluj² se nade mnou, protože jsem osamělý³ a zkroušený.⁴

1. 69,17; //86,16; //119,132; 1Kr 8,28; 2Kr 13,23; Ž 13,4v
2. 4,2p
3. 68,6
4. 9,13

¹⁷ Soužení¹ mého srdce se množí, vyveď² mě z mých úzkostí!³

1. 22,12; 34,7.18; Dt 31,17; 1Kr 1,29; 2Pa 20,9; Neh 9,27; Př 1,27
2. Ex 13,14; Dt 6,12
3. 107,6

¹⁸ Pohleď¹ na mé soužení a mé trápení² a sejmi³ všechny mé hříchy!

1. 9,14!; Ex 2,25; 2Kr 19,16; 2Pa 24,22!
2. 10,14; Dt 26,7
3. 32,5; 1S 15,25; Oz 14,3

¹⁹ Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel,¹ jakou zuřivou² nenávistí mě nenávidí!³

1. 3,2; 38,20
2. h.: násilnou
3. 35,19

²⁰ Chraň¹ mou duši a vysvoboď² mě, ať nejsem zahanben,³ vždyť ⁴hledám útočiště v tobě!⁵

1. 16,1; 41,3; 86,2
2. 7,2p
3. v. 2
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 16,1

²¹ Nechť mě střeží¹ bezúhonnost² a upřímnost, vždyť na tebe očekávám!³

1. 40,12; Iz 26,3
2. 7,9; 1Kr 9,4!
3. v. 3

²² Bože, vykup¹ Izraele ze všech jeho soužení!²

1. 26,11; 31,6; 44,27; 69,19; 119,134; 130,8
2. Tento verš nezapadá do alfabetického pořádku; je „navíc“.

¹ Davidův žalm. Zjednej¹ mi právo, Hospodine! ⌈Žil jsem bezúhonně,⌉² doufal³ jsem v Hospodina, nebyl jsem v tom nejistý.

1. 7,9p!
2. h.: Chodil jsem ve své bezúhonnosti / ryzosti; v. 11; 15,2; 41,13; 101,2; 1Kr 9,4; Jb 2,9; Př 10,9; 20,7; 2Kr 20,3
3. 9,11!; Př 29,25

² Zkoumej¹ mě, Hospodine, zkoušej² mě, prověř³ mé ledví⁴ i ⁵srdce!

1. 11,4n; 139,23!; Jr 12,3; Za 13,9
2. Dt 33,8
3. 17,3; 66,10; Jr 9,6
4. 7,10p; Zj 2,23
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³ Vždyť tvé milosrdenství¹ mám před ²očima,³ chodím ve tvé pravdě.⁴

1. 48,9
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 16,8; ::36,2
4. 86,11; 25,10p; 40,11n; 57,4.11; 61,8; 2J 4

^{4 1}Nesedávám² s podvodníky,^{3 4}nechodím mezi pokrytce.⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 1,1; Jr 15,17
3. h.: lidmi klamu; Jb 11,11; n.: prázdnými lidmi
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. srv. 28,3; Mt 6,2

^{5 1}Nenávidím² shromáždění zlovolníků, nevysedávám s ničemy.³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 31,7; 119,113.128
3. 1K 15,33

⁶ Umývám si ruce¹ v nevinnosti a držím² se při tvém oltáři,³ Hospodine,

1. 73,13; Dt 21,6n; Mt 27,24
2. h.: obcházím kolem …
3. 43,4

⁷ abych hlasitě zvěstoval tvou chválu a vyprávěl¹ o všech tvých divech.²

1. 73,28
2. 9,2

⁸ Hospodine, ¹miluji² přebývání³ ve tvém domě,⁴ místo, ⌈kde přebývá⌉⁵ tvá sláva.⁶

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 31,24; 116,1
3. h.: příbytek (mā‘ôn); 2Pa 36,15
4. LXX, Vul: nádheru tvého domu; 5,8; 27,4; 122,1
5. h.: příbytku (miškān) …
6. 19,2; Ex 40,35; 1Kr 8,11; J 1,14

⁹ ⌈Nezahrň¹ mou duši mezi⌉² hříšníky a můj život mezi ³ty, kdo prolévají krev.⁴

1. 28,3
2. n.: Nesmeť … s; LXX, Vul: Neznič mou duši s
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 51,16; 139,19; Př 1,11; Mi 3,10; 7,2; Oz 12,15

¹⁰ Ti ¹rukama páchají hanebnost² a jejich ³pravice je plná úplatků.⁴

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Sd 20,6; Ez 22,9; n.: své zlé úmysly
3. pl., množné číslo (plurál)
4. ::15,5

¹¹ Já však ¹žiji bezúhonně;² vykup³ mě, smiluj⁴ se nade mnou!

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. v. 1p
3. 25,22!; 69,19; 119,134
4. 4,2

¹² Má noha ¹stojí na rovině.² Budu Hospodinu³ dobrořečit ve shromážděních.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Může zn.: Jsem v právu; srv. ale 143,10
3. 16,7p!
4. 68,27; 22,23v; 35,18v; 107,32v; 111,1v; 149,1v

¹ Davidův žalm. Hospodin je mé světlo¹ i má spása,² koho bych se bál?³ Hospodin je záštita⁴ mého života, koho bych se lekal?⁵

1. 43,3; 44,4; 2S 22,29; Iz 10,17; 60,19n; Mi 7,8; srv. J 1,4
2. 62,8; 118,14; Jb 13,16; Iz 33,2
3. 3,7; 23,4; 46,3; 49,6; 56,5.12; 118,6
4. 28,8; 31,5; 37,39; 43,2; Ex 15,12
5. ::Dt 28,66; n.: strachoval; Iz 12,2

² Když se ke mně přiblížili zlovolníci,¹ aby ⌈pozřeli mé ²tělo,⌉³ moji protivníci⁴ a ⁵nepřátelé, sami klopýtli⁶ a padli.⁷

1. 22,17
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. 14,4; [výrazu lze rozumět jako přirovnání nepřátel ke zvěři (7,3p), která touží po kořisti; jiní chápou vazbu jako idiom pro pomluvu (srv. Da 3,8; 6,24)]
4. 3,2; 13,5; 44,6; 89,24; 106,11; 119,139
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. 9,4; (h. pf. obou sloves lze chápat také jako způsob zobecnění a jistoty: klopýtnou a padnou); [použití spojení obou sloves na jiných místech poukazuje na zásah Božími prostředky — Iz 3,8; 31,3; Jr 46,6; 50,32; srv. 6,21]
7. 20,8; ::37,24; Da 11,19

³ Kdyby se proti mně položilo¹ vojsko,² mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdy³ budu doufat.⁴

1. h.: utábořilo; 1Kr 20,27
2. h. výraz „tábor“ se pro vojsko používá často; 1S 28,5!
3. h.: v tom / v takové situaci
4. 21,8; Iz 37,10

⁴ O jedno¹ jsem Hospodina žádal, to jedno jsem ²hledal:³ A bych přebýval v domě⁴ Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru⁵ a abych mohl přemítat⁶ v jeho chrámu.⁷

1. L 10,42
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: usiluji
4. 5,8; 23,6; 26,8; 42,5; 84,5.11; 61,5v
5. n.: laskavost; 90,17; 135,3
6. n.: zkoumat. Význam tohoto slova není zcela jasný. Patrně souvisí se slovem „jitro“ a může znamenat „hledat Hospodina každé jitro“
7. 63,3; 65,5

⁵ V den¹ zlý mě schová² ve své skrýši,³ skryje⁴ mě v úkrytu⁵ svého stanu,⁶ na skálu⁷ mě zdvihne.

1. 41,2; Jr 17,17; 51,2; srv. Ž 10,1; Jr 2,28
2. srv. Joz 2,4
3. srv. Jr 25,38; n.(při jiném čtení): stánku [stejně jako v paralelním výrazu stan je asi míněn chrám (srv. Pl 2,6) a princip azylu u oltáře]
4. 17,8
5. 31,21!; 32,7; 91,1
6. v. 6; 15,1
7. 18,3; 40,3v

⁶ A teď ⌈zvedám¹ hlavu⌉² nad své nepřátele³ kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků,⁴ budu zpívat⁵ a opěvovat⁶ Hospodina.⁷

1. 1S 2,1
2. h.: se pozvedá má hlava; 3,4; 110,7
3. 2S 22,49
4. n.: s radostným křikem; 33,3; srv. Ezd 3,13; Ž 107,22
5. 13,6
6. 92,2; 147,7
7. Ef 5,19

⁷ ⌈Slyš, Hospodine, když hlasitě ¹volám,⌉² smiluj³ se nade mnou a odpověz mi!

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n: Slyš … můj hlas, když volám; 3,5!
3. 4,2

⁸ ⌈Ohledně tebe svému srdci⌉^{1 2}připomínám slova: Hledejte³ mou tvář!⁴ A já tvou tvář ⁵hledám, Hospodine!

1. n.: O tobě říká mé srdce; $
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 24,6v; 40,17; 2Pa 11,16; Sf 2,3
4. 1Pa 16,11; n : přítomnost (srv. 2S 21,1; Oz 5,15!; Jr 4,1; Ez 21,21)
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁹ Neskrývej¹ přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka -- býval jsi mou pomocí.² Nenech mě, neopouštěj³ mě, Bože, má spáso!

1. 13,2!; 69,18; 102,3; 143,7
2. 40,18; 46,2
3. 38,22; 71,9.18; 119,8

¹⁰ I kdyby mě opustili¹ můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine.²

1. (pro myšlenku opuštění blízkými srv. 38,12; 69,9; Jb 19,13n; Iz 49,15; Mt 12,48n; 26,56; 2Tm 4,16)
2. h.: shromáždí (ve smyslu: vezme / přijme — srv. Joz 20,4; 2S 11,27!); Iz 63,16

¹¹ Vyuč¹ mě, Hospodine, své cestě,² veď³ mě rovnou⁴ stezkou, vždyť na mě číhají!⁵

1. 32,8; 86,11; 119,33
2. 25,4
3. 139,24; 143,10; Ex 13,17
4. [ani ne tak bez překážek, jako spíš správnou z Božího pohledu]
5. n.: kvůli těm, kdo …; 5,9; 54,7; 56,3; 59,11

¹² Nevydávej mě choutkám¹ mých protivníků,² neboť proti mně ³povstávají⁴ lživí svědkové⁵ a zlovolný⁶ žalobce.⁷

1. h.: duši; 41,3; Př 13,2; Ez 16,27!; pro tento významový odstín výrazu nefeš srv. Př 23,2
2. 31,9v
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 3,2!
5. Mt 26,60
6. 35,11; Dt 19,16
7. n.: svědek; h. výraz je tradičně chápán jako: ten, kdo vydechuje (násilí); Př 6,19; 14,5; Abk 2,3; srv. Sk 9,1

¹³ Jak bych nevěřil,¹ že budu hledět na Hospodinovu dobrotu² v zemi živých!³

1. H. výraz lúlé (kdybych ne…) obvykle pokračuje další větou s konstatováním, co by se stalo (srv. Sd 14,18; 2Kr 3,14). Ta zde chybí, a proto některé překlady používají na konci věty tečky naznačující nedokončenou větu. Šlo by to volně vyjádřit takto: Ani nechci domyslet, co by se stalo (/jak bych na tom byl), kdybych nevěřil… anebo důrazným pozitivním vyznáním: Ale já věřím, že budu…
2. 25,7; 31,20; Jr 31,12
3. 52,7; 116,9; 142,6; Jb 28,13; Iz 38,11; Jr 11,19; Ez 26,20

¹⁴ Očekávej¹ na Hospodina! Buď pevný² a posilni své srdce! Očekávej na Hospodina!

1. 37,34; 40,2; 69,7; Iz 8,17; 25,9; [Je možné, že David promlouvá k druhému člověku; je ovšem také možné, že promlouvá sám k sobě. Tak jedná i v 42,6.12; 43,5 či 62,6.]
2. 31,25; Dt 31,6!

¹ Davidův žalm. K tobě ¹volám,² Hospodine, má skálo,³ nebuď ke mně hluchý!⁴ ⌈Neozveš–li se mi,⌉⁵ budu podobný těm, kdo sestupují v jámu.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 22,3; 27,7; 30,9; 55,17; 57,3; 61,3!
3. 18,3p; 19,15; Iz 44,8
4. 35,22; 39,13; 83,2; 109,1
5. n.: Budeš–li vůči mně mlčet
6. 30,4; 88,5; 143,7; Př 1,12; Iz 38,18; Ez 26,20!

² Vyslyš¹ mé úpěnlivé prosby,² když k tobě volám,³ když pozvedám^{4 5}ruce ke tvé nejsvětější⁶ svatyni!⁷

1. 4,2
2. h.: hlas mých ú. proseb; v. 6; 31,23; 86,6; 116,1; 130,2; 140,7; 143,1; 2Pa 6,21; Da 9,17
3. 22,25
4. 63,5; 134,2; 141,2; 143,6; Pl 2,19; [To byl obvyklý modlitební postoj — ať již ve stoje (1Kr 8,22; Mk 11,25) či vkleče (1Kr 8,54; Ezd 9,5); ruce se pozvedaly k nebesům nebo ke svatyni (pozemskému Božímu příbytku); srv. Ž 44,21v; 88,10v; Jb 11,13; L 24,50; 1Tm 2,8]
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. srv. 1Kr 8,6; Ez 45,3; He 9,3!
7. 20,3v; 1Kr 6,16; 2Pa 5,7

³ Neodvleč¹ mě s ničemy, s činiteli nepravosti,² s těmi, kdo se svými bližními mluví³ pokojně,⁴ ale v jejich srdci je zlo.⁵

1. 26,9v; Nu 16,26
2. 36,13
3. 12,3; 55,22; 62,5; Mt 22,15—18
4. Jr 9,7; srv. 2S 20,9n
5. 15,3; 41,8; Neh 6,2; Př 3,29; 6,18; Jr 4,14

⁴ Dej jim podle jejich skutků,¹ podle jejich zvrácených² činů, podle díla³ jejich rukou jim dej, vrať⁴ jim, co vykonali!⁵

1. Př 24,12; Mt 16,27; 2Tm 4,14; Zj 20,12n; 22,12
2. Dt 28,20; Jr 23,2
3. Neh 6,14
4. n : odplať
5. Př 12,14; Iz 59,18; Jr 51,6; Pl 3,64; Abd 1,15

⁵ Oni neuvažují¹ o Hospodinově jednání,² o díle³ jeho rukou. Strhne⁴ je a už je nezbuduje.

1. ::103,2; Dt 32,7
2. n.: skutcích
3. 8,7; 19,2; 33,4; Joz 24,31; Iz 5,12!
4. n.: Zboří; LXX, Vul: Zničí; Iz 22,19

⁶ ⌈Požehnán buď Hospodin,⌉¹ neboť vyslyšel² mé úpěnlivé prosby.³

1. [tato vazba je v StS celkem 26×, z toho v Ž 9×]; 31,22; 41,14; 72,18; 89,53; 106,48; 124,6; 135,21; 144,1; srv. 68,20; @Gn 9,26; 2K 1,3
2. 6,10!
3. v. 2p

⁷ Hospodin je má síla¹ a můj štít,² v něho ³doufá⁴ mé srdce. Dostalo se mi pomoci,⁵ proto mé srdce jásá,⁶ proto mu budu vzdávat chválu svou písní.⁷

1. 46,2; 59,10.17; Ex 15,2; Iz 49,5; Jr 16,19
2. 3,4
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 25,2; 31,15; 112,7
5. 1Pa 5,20
6. Sf 3,14
7. 40,4; 69,31

⁸ Hospodin je silou ⌈svého lidu,⌉¹ je spásnou záštitou² svému pomazanému.³

1. TM lámó (jejich) čteno s LXX a Pš dle 29,11 jako le‘amó; srv. v. 9 (svůj lid)
2. 27,1!
3. 20,7

⁹ Zachraň¹ svůj lid, žehnej² svému dědictví,³ pas^{4 5}jej, nos^{6 7}jej stále!⁸

1. 3,8; 106,47
2. 29,11; 67,2; Př 3,33; Ag 2,19
3. Dt 4,20; 1S 10,1; 1Kr 8,51.53
4. Srv. 80,2; Iz 40,11!; Jr 31,10; J 10,11
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 68,20; Iz 63,9
7. pl., množné číslo (plurál)
8. h.: navěky

¹ Davidův žalm.¹ ⌈Vzdejte² Hospodinu, synové Boží,³ vzdejte Hospodinu⌉⁴ slávu a sílu.⁵

1. LXX, Vul: + na závěr slavnosti stánku
2. //1Pa 16,28n
3. n : nebeské bytosti; Srv. 82,1; 89,7; Gn 6,2; Jb 1,6; 2,1
4. LXX: Přineste Hospodinu, synové boží, přineste Hospodinu beránky
5. LXX, Vul: čest

² Vzdejte Hospodinu slávu jeho jména,¹ klaňte² se Hospodinu v nádheře svatyně.³

1. tj. slávu, která náleží jeho jménu; 66,2; 79,9
2. 5,8; 95,6; 2S 12,20
3. 96,9; 110,3; [není vyloučeno, že pod „nádherou svatyně“ jsou míněna slavnostní kněžská roucha, v nichž se kněží mají klanět.]

³ Hlas¹ Hospodinův nad ²vodami, slavný^{3 4}Bůh zahřměl,⁵ Hospodin nad mocnými⁶ vodami.⁷

1. 104,7; Iz 30,31
2. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
3. h.: Bůh slávy; 24,7—10
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. 18,14; 1S 7,10; Jb 37,4; Zj 10,3v
6. pro významový odstín h. mnohými srv. 2Pa 14,10; n.: velkými
7. 18,17; 107,23

⁴ Hospodinův hlas je mocný,¹ Hospodinův hlas je nádherný.²

1. n.: se projevuje v moci / je doprovázen mocí; 68,34v
2. h.: v nádheře / důstojnosti

⁵ Hospodinův hlas láme cedry, Hospodin tříští¹ libanonské cedry.²

1. [v h. použit zesílený slovesný tvar (piel) oproti prvnímu slovesu (v qalu); výraz je používán především při ničení model (Dt 7,5; 2Kr 11,18), ale i desek Desatera (Dt 9,17)]
2. 92,13; 104,16; Iz 2,13; 37,24; Ez 17,22; Am 2,9p; [cedr byl považován za nejvyšší a nejmohutnější strom]

⁶ Působí, že Libanon poskakuje¹ jako tele a Sirjón² jako ³mládě divokého tura.⁴

1. 114,4; srv. 1Pa 15,29; Jl 2,5
2. [jiné označení pro Chermón, nejvyšší a nejjižnější část pohoří Antilibanonu; Dt 3,9p!]
3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
4. 22,22; Dt 33,17

⁷ Hospodinův hlas rozkřesává plameny ohně,¹

1. [může znamenat blesky, které by odpovídaly hřmění z v. 3]

⁸ Hospodinův hlas působí, že se poušť svírá bolestí, Hospodin k bolesti přivádí poušť Kádeš.¹

1. [Je možné dvojí pochopení: vzhledem k několikeré zmínce o Kádeši v StS se nabízí myšlenka ztotožnění s místem na jih od Judska (Nu 13,26p); ovšem vzhledem ke kontextu, zmínce o Libanonu a Sirjónu, je také možné ztotožnění se syrskou Kádeší (zmiňovanou v ugaritských textech) severně od Damašku

⁹ Hospodinův hlas přivádí laně¹ ku porodu a obnažuje lesy. A v jeho chrámu všichni ²říkají:³ Sláva!⁴

1. 14,5
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n : volají
4. Zj 19,1. [Mějme na paměti, že v době Davidově chrám ještě nestál. Můžeme toto slovo chápat jako prorocké, nebo může být chrámem míněn vesmír jako takový. V tom případě volá „Sláva!“ veškeré tvorstvo (srv. 11,4; 150,6).]

¹⁰ Hospodin trůnil nad potopou,¹ Hospodin bude trůnit² jako král³ navěky.

1. Srv. Gn 1,2; 6,17. [Může být míněné prvotní vodstvo, nebo potopa (9,11.15) za Noeho anebo obojí.]
2. 9,8
3. 24,7; 93,1

¹¹ Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná¹ svému lidu pokojem.²

1. 28,9; 67,2; 147,13; Ef 1,3
2. 35,27; 37,11; 119,165; Nu 6,26; Za 9,10; Fp 4,7; [Ž začíná „Slávou na výsostech“ a končí „pokojem na zemi“]

¹ ⌈Žalm. Píseň při posvěcení¹ Davidova domu.⌉²

1. Ezd 6,16p
2. n.: Žalm Davidův. Píseň při posvěcení domu (tj. chrámu — srv. 2S 5,11n; 1Kr 8,63).

² Budu tě vyvyšovat,¹ Hospodine, protože jsi mě vytáhl² z hlubin a nedal jsi mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali.³

1. 34,4; 99,5; 118,28; 145,1; Iz 25,1; Da 4,37
2. (Všude jinde je toto slso používáno pro čerpání vody /Ex 2,16; Př 20,5/.)
3. 35,19; 38,17; Pl 2,17

³ ⌈Hospodine, můj Bože,⌉¹ křičel² jsem k tobě a tys mě uzdravil.³

1. 7,2p
2. 18,7; 22,25; 88,14; Jb 29,12; Jon 2,3
3. 6,3!; 103,3; 147,3; Gn 20,17; 2Kr 20,8; 2Pa 30,20; Mk 10,47+52; Jk 5,15

⁴ Hospodine, ¹vyvedl² jsi mou duši z podsvětí,³ obživil⁴ jsi mě, abych nesestoupil do jámy.⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Jon 2,7
3. 18,6; 86,13; 116,3
4. Oz 6,2
5. 28,1; 1S 2,6

⁵ Opěvujte¹ Hospodina, jeho věrní,² vzdávejte³ chválu ⌈jeho svatému jménu.⌉⁴

1. 9,12p; 33,2; 47,7; 66,2; 68,5.33
2. 4,4p; 31,24; 32,6; 37,28; 43,1; 50,5; 52,11; 79,2; 85,9; 86,2!
3. 44,9; 54,8; Iz 25,1; 1Kr 8,33.35
4. h.: památce jeho svatosti (97,12) [tzn. tomu, díky čemu si jej pamatujeme nebo připomínáme — Ex 3,15!; Ž 135,13; 145,7; Iz 26,8; Oz 12,6]

⁶ Vždyť jeho hněv¹ trvá jen chvíli,² jeho přízeň však celý život. Večer se uhostí pláč, ale ráno³ jásot.

1. 2,5
2. Iz 54,7
3. h.: k ránu

⁷ V ⌈dobách pohody⌉¹ jsem si řekl: Nikdy² ⌈se nepohnu.⌉³

1. n.: bezstarostnosti; Př 1,32; Jr 22,21; Ez 16,49
2. h.: Navěky; 31,2!
3. n.: mnou nic neotřese; [Zdá se, jako by to zde David vyslovoval z postoje, z jakého to říkají ničemové (10,6), a nikoliv spravedliví (15,5; 16,8; 21,8; 46,6; 62,3; Př 10,30). Pro zapomenutí na Dárce prosperity srv. Dt 8,11—20; Da 4,28—37.]

⁸ Hospodine, svou přízní¹ jsi mocně upevnil mou horu.² Když jsi však skryl svou tvář,^{3 4}zděsil⁵ jsem se.

1. 5,13; 51,20; Iz 61,2
2. [David může mít na mysli horu Sijón, ale „hora“ může být také metaforou jeho královské vlády.]; $
3. 10,11p; 13,2; 104,29; 143,7; Jr 33,5; Ez 39,23
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 2,5; 6,3n; 48,6; 1S 28,21; 2S 4,1; Iz 21,3

⁹ K tobě, Hospodine, ¹volám,² prosím Panovníka o ³smilování:⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 28,1!
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 142,2; Dt 3,23; 1Kr 8,33; Oz 12,5

¹⁰ ⌈K čemu ti bude má krev,⌉¹ když sestoupím v jámu?² Bude tě chválit prach? Ten bude zvěstovat tvoji věrnost?³

1. n.: Jaký zisk budeš mít z mé krve; Gn 37,26
2. použito h. šáchat (16,10; 94,13) nikoli bór (v. 4); oba výrazy jsou užity v 7,16!
3. n.: pravdu; 43,3; 6,6

¹¹ Vyslyš¹ mě, Hospodine! Smiluj² se nade mnou! Hospodine, buď mým ³pomocníkem!⁴

1. 17,1
2. 6,3
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 54,6; 118,7; LXX a Vul má tento verš v min. čase: Hospodin mě vyslyšel…atd.

¹² Mé kvílení jsi mi změnil v tanec,¹ rozvázal jsi mi žíněné roucho² a přepásal jsi mě radostí,³

1. 149,3; Pl 5,15
2. [žíněné roucho bylo symbolem truchlení; srv. 35,13; Gn 37,34]
3. Jr 31,13; J 16,20

¹³ aby tě sláva¹ opěvovala² a neumlkla. Hospodine, můj Bože, navěky tě budu chválit!

1. LXX, Vul: má sláva; 16,9p
2. 7,18

¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

² V tobě, Hospodine, ¹hledám² útočiště; kéž nejsem nikdy³ zahanben.⁴ Vytrhni⁵ mě pro svou spravedlnost!⁶

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 7,2!; 34,9; 36,8; 37,40; 57,2; //71,1; 118,8n
3. h.: navěky; 49,9; 112,6; 119,93; Dt 23,4; Př 10,30; Jr 35,6; Jl 2,26
4. v. 18; 25,2
5. 43,1; 6,5v
6. 143,1; Da 9,16

³ Nakloň¹ ke mně své ucho, rychle mě vysvoboď,² buď mi pevnou skálou,³ opevněným domem, abys mě zachránil.

1. 17,6; 71,2; 86,1; 88,3; 102,3; 116,2; Iz 37,17; Da 9,18
2. v. 16; 7,2p
3. 18,3p

⁴ Neboť ty jsi má skála a má tvrz!¹ Pro své jméno² mě tedy veď³ a ⁴posiluj!⁵

1. 18,3
2. 23,3; 25,11
3. h. impf. zde i u dvou násl. sloves lze chápat také jako přít. či bud. čas; Gn 24,48; Dt 32,12; Iz 57,18
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: provázej mě (139,10); v h. jiný výraz pro: veď — 23,2!

^{5 1}Vyveď² mě z léčky,³ kterou mi nastražili.⁴ Vždyť tys má záštita!⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 25,17
3. h.: sítě; n : pasti; 25,15; 35,7n; 57,7
4. 9,16; Jr 18,22
5. 27,1!

⁶ Do tvých ¹rukou ²poroučím³ svého ducha.⁴ Ty jsi mě vykoupil,⁵ Hospodine, ⁶Bože pravý.⁷

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: ponechávám (srv. Jr 36,20) / svěřuji (srv. 1Kr 14,27)
4. //L 23,46; Sk 7,59; srv. 1Pt 4,19
5. 25,22!; 49,16; 55,19; 2S 4,9; Jr 15,21
6. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
7. [lze chápat v protikladu ke klamným nicotnostem (v. 7), modlám — tak jako Jr 10,10!; 2Pa 15,3]; n.: pravdivý / věrný, h.: pravdy (tak LXX a Vul)

^{7 1}Nenávidím² ty, kdo se oddávají klamným nicotnostem.³ Já ⁴spoléhám⁵ na Hospodina.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n : Nesnáším; 26,5; 119,113
3. Jon 2,9!; Jr 2,5
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 52,10; 2Kr 18,20; Jr 17,7; n.: doufám v; 9,11

⁸ Budu jásat,¹ budu se radovat² v tvém milosrdenství,³ neboť jsi pohleděl⁴ na mé soužení⁵ a znáš úzkosti⁶ mé duše.

1. 9,15
2. 9,3p
3. v. 17.22; 90,14
4. 2S 16,12
5. 9,14; 44,25; Neh 9,9; Pl 1,3
6. jinde překládáno jako: soužení; 25,17

⁹ Nevydal¹ jsi mě do ruky² nepřátel, mé nohy jsi postavil na rovné³ zemi.

1. Dt 32,20; 1S 23,11; Am 6,8
2. Lv 26,25; Pl 2,7
3. h.: „na širokém“, tj. tam, kde je dost prostoru, nikoli na svahu. Srv. 18,20

¹⁰ Smiluj¹ se nade mnou, Hospodine, neboť je mi úzko.² Trápením mi slábne³ zrak, ⁴duše i tělo.⁵

1. 4,2!
2. n.: jsem v tísni; 18,7; 2S 1,26; 24,14; Oz 5,15
3. 6,8; 31,11†
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. h.: břicho / nitro

¹¹ Život mi pomíjí žalem,¹ mé roky² vzdycháním,³ pro mé provinění⁴ ochabuje⁵ má síla a mé kosti⁶ slábnou.

1. 13,3; Iz 35,10; Jr 8,18; 45,3
2. 78,33
3. 6,7!
4. 51,4; LXX, Pš a Vul čtou jako: soužení
5. h.: klopýtla v (mé vině); Neh 4,4
6. 6,3p; 32,3; Jb 30,30

¹² Pro všechny své nepřátele jsem se stal potupou,¹ zvláště² pro své sousedy, pro své známé³ ⌈předmětem hrůzy;⌉⁴ ti, kdo mě ⌈venku vidí,⌉⁵ přede mnou prchají.⁶

1. 22,7; 44,12!; 69,9; Jr 24,9; 42,18!; Ez 5,15; He 13,13
2. vzhledem k tomu, že h. výraz me’ód (velmi ) zde působí zvláštně, někteří emendují — např. takto: pro své sousedy jsem příkladem pohromy (Př 1,26n)
3. [opuštění přáteli v době, kdy se zdálo, že člověka opustil Bůh, byla běžná zkušenost; srv. 38,12; 41,10; 88,9.19; Jb 19,13n; Jr 12,6]
4. h.: strachem; 53,6; 64,2; Jb 31,23
5. n : potkají na ulici
6. 64,9; Na 3,7; Mt 26,56

¹³ Vypadl¹ jsem jim ze srdce² jako mrtvý,³ jsem⁴ jako rozbitá⁵ nádoba.⁶

1. h.: Byl jsem zapomenut; 9,19
2. n : z mysli / z paměti
3. 88,6; Kaz 9,5
4. h.: stal jsem se
5. tj. bezcenná, neužitečná a nechtěná
6. 2,9; Jr 22,28; 48,38; Oz 8,8

^{14 1}Slyším mnoho pomluv,² všude kolem hrůza!³ Když se proti mně radí,⁴ zvažují,⁵ jak mě připravit o ⁶život.⁷

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. h.: šeptání; Př 25,10
3. (spojení typické pro Jr); Jr 6,25; 20,3.10!; 46,5
4. 2,2
5. 21,12v; Př 30,32
6. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
7. 1S 24,12; J 11,53

¹⁵ Já však doufám¹ v tebe, Hospodine! Řekl jsem: Tys můj Bůh!²

1. 25,2; 26,1; 37,3.5
2. 22,11!; 63,2

¹⁶ Mé časy¹ jsou ve tvé ruce. Vysvoboď mě z ruky² mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují!

1. n : Můj osud; srv. 1S 26,10; 2S 7,12; Jb 14,5; 24,1; Kaz 3,1—8; 8,8; L 9,51; J 7,6; 2Tm 4,6; 2Pt 1,14
2. 18,1; 1S 12,10

¹⁷ Rozjasni svou tvář¹ nad svým otrokem,² zachraň³ mě svým milosrdenstvím!⁴

1. 4,7; 67,2; 80,4; 119,135; Nu 6,25; Da 9,17
2. 19,12!; 27,9
3. 3,8; 6,5
4. v. 8.22

¹⁸ Hospodine, kéž nejsem zahanben -- vždyť jsem volal¹ k tobě! Kéž jsou zahanbeni² ničemové, kéž zmlknou³ v podsvětí!

1. h. pf. lze chápat také jako: volám
2. 6,11; 25,3; 35,4.26; 40,15
3. srv. 94,17

¹⁹ Kéž oněmí lživé¹ rty, které mluví o spravedlivém drze,² povýšeně³ a pohrdavě!

1. 27,12; 63,12; Př 10,18; 12,19
2. 1S 2,3
3. Př 14,3

²⁰ Jak velká je ¹dobrota,² kterou ³chováš⁴ vůči těm, kdo se tě bojí!⁵ Před⁶ lidskými syny ji ⁷prokazuješ⁸ těm, kdo v tobě hledají útočiště.⁹

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 25,7; 65,4; Jr 31,12; Ř 11,22
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. n.: uchováváš pro ty
5. 25,12
6. 23,5
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
8. 68,29; Nu 23,23
9. 17,7

^{21 1}Skrýváš² je v úkrytu³ své ⁴přítomnosti⁵ před ⁶lidskými ⁷intrikami, ⁸schováváš⁹ je v stánku před svárlivými jazyky.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 64,3; 2Pa 22,11; Jr 36,26
3. 27,5; Iz 16,4
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. n : v osobní ochraně
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. srv. Joz 2,4

²² ⌈Požehnán buď Hospodin,⌉¹ neboť ⌈mě udivil svým milosrdenstvím⌉² v obleženém městě.³

1. 28,6p
2. n.: mi prokázal své milosrdenství; 17,7
3. 1S 23,7; (někteří čtou TM be‘ír masór jako be‘ét masók: v čas soužení)

²³ Když jsem se unáhlil,¹ řekl jsem, že jsem ²zapuzen³ od tvých očí. Tys ale vyslyšel mé úpěnlivé prosby,⁴ když jsem k tobě volal.

1. n.: podlehl panice; Dt 20,3
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Pl 3,54v; Jon 2,5v; srv. Iz 38,11
4. h.: hlas mých úpěnlivých proseb; 28,2!

²⁴ Milujte¹ Hospodina, všichni jeho věrní!² Pravdivé³ lidi Hospodin střeží,⁴ leč odplácí⁵ plně⁶ těm, kdo jednají povýšeně.

1. 18,2v; 116,1; Dt 6,5!
2. 4,4p
3. n.: Věrné; 12,2
4. n : opatruje; 145,20v; 1S 2,9v; Ju 1,1; Zj 2,10
5. 94,2; Dt 32,41
6. h.: beze zbytku; srv. Zj 18,6

²⁵ Buďte pevní a posilněte svá srdce,¹ všichni, kdo ⌈očekáváte na⌉² Hospodina!

1. 27,14
2. n.: skládáte naději v, srv. 33,18.22

¹ Davidův žalm¹ k meditaci.² Blahoslavený³ je ten, z něhož je sňato⁴ přestoupení⁵ a jehož hřích je přikryt.⁶

1. 6,1p
2. H. slovo maśkîl má nejasný význam. Vyskytuje se v nadpisku 13 Ž (32, 42, 44, 45, 52—55, 74, 78, 88, 89 a 142). LXX a Vul toto slovo zpravidla překládají „k pochopení“. ČSP vychází z předpokladu, že tento výraz souvisí se slovem śḵl (nahlédnutí / pochopení), což by odpovídalo LXX a Vul. BKR a ČEP: „vyučující / resp. poučující“. V prvotní církvi se tento žalm zpíval, když křtěnci vystupovali z vody.
3. 1,1p
4. 25,18; 85,3; 1S 25,28; Mi 7,18; J 1,29; n : jemuž je odpuštěno (Gn 18,24!; Nu 14,18n); [přestoupení je viděno jako břemeno, které je sňato]
5. 25,7
6. [slso je ve většině případů používáno v dosl., materiálním smyslu (Gn 7,19 aj.)]; Jk 5,20; //Ř 4,7; Ex 34,7

² Blahoslavený¹ je člověk, jemuž Hospodin nepočítá² vinu a v jehož duchu³ není záludnost.⁴

1. 1,1p
2. Gn 15,6; 2K 5,19; [člověk již není považován za hříšníka (srv. 2S 19,20)]
3. n : mysli (1Pa 28,12; Ez 11,5); LXX: ústech
4. 52,4

³ Když jsem mlčel, mé kosti¹ chřadly, neboť jsem celé ²dny naříkal.

1. 6,3p
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁴ Ve dne i v noci¹ na mně těžce ležela tvá ruka.² Morek³ se mi kazil⁴ jako v letním žáru.⁵ Sela.

1. 22,3; 42,4
2. 38,3; 39,11; 1S 5,6; Jb 23,2; Ez 39,21
3. ($)
4. h.: změnil; (srv. stejné slso v Pl 3,3)
5. lze též chápat jako: Má síla se změnila v letní vyprahlost / tj. vyschla (srv. 22,16); LXX: Padal jsem do bídy, když se mi zabodával trn; (LXX zřejmě čte lₑšudî — „v mém pustošení“ místo TM lₑšadî — „můj morek“ a qôṣ — „trn“ místo qajiṣ — „léto“). Podobně Vul. Ale srv. 22,16

⁵ Pak jsem ti svůj hřích oznámil; svou vinu jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám¹ na sebe svá přestoupení² Hospodinu. A tys sňal³ vinu mého hříchu.⁴ Sela.

1. 38,19v; 51,5; Př 28,13!; L 15,18.21; 1J 1,9
2. h.: pl.; LXX, Vul: sg.
3. 25,18
4. [V tomto v. jsou (podobně jako v Iz 59,12) použity všechny tři hlavní h. výrazy pro špatné myšlenky a činy: hřích, vina a přestoupení.]

⁶ Proto ať se k tobě modlí každý věrný¹ v čase, kdy tě lze nalézt.² Ani příval³ velkých vod⁴ k němu nedosáhne.

1. 4,4p
2. LXX, Vul: v příhodný čas; srv. Iz 55,6; 2K 6,2. Lze také emendovat TM mₑṣó spojením s následným raq na mₑṣór — obležení (31,22) či maṣóq — úzkost (Dt 28,53!; 1S 22,2)
3. n.: povodeň; Př 27,4; Na 1,8
4. [Vody jsou zde symbolem nebezpečí a nepřátelství. Viz i 18,17; 69,1; 124,5; 144,7; Jb 22,11; Pís 8,7; Iz 8,7.]

⁷ Tys mou skrýší,¹ střežíš² mě před soužením;³ ⌈obklopíš mě jásotem nad vysvobozením.⌉⁴ Sela.

1. n.: mým úkrytem; 27,5; 119,114
2. 12,8; 40,12; Dt 32,10
3. 59,17
4. LXX a Vul čtou jako: ty jsi má radost, vysvoboď mě od těch, kteří mne obkličují

⁸ Dám ti chápání, vyučím¹ tě cestě, kterou máš ²jít,³ ⌈budu ti radit,⁴ spočine na tobě mé oko.⌉⁵

1. 25,8.12
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. tj. způsobu, jak máš žít
4. 16,7; 73,24
5. LXX, Vul: upřu na tebe svůj zrak

⁹ Nebuďte¹ jako² kůň³ či jako mezek bez rozumu.⁴ ⌈Ty je třeba krotit uzdou⁵ a udidlem⌉⁶ -- jinak k tobě nepřijdou.

1. dva h. rkpp.: sg.
2. srv. Mt 6,5.8
3. Př 26,3
4. srv. Iz 1,3; Př 10,13; Jr 5,3
5. Jk 3,3
6. h.: Jeho ozdoba ke zkrocení je v uzdě …; LXX, Vul: Sevři jim čelisti uzdou a udidlem; $

¹⁰ Mnohé jsou bolesti¹ ničemy,² ale toho, kdo doufá³ v Hospodina, obklopuje milosrdenství.

1. LXX, Vul: Mnoho důtek stihne; Srv. 16,4
2. 34,22
3. 9,11; Př 16,20; 28,25; 1Pt 3,5

¹¹ Radujte¹ se v Hospodinu a plesejte, spravedliví, jásejte,² všichni lidé přímého srdce!³

1. 9,3!; Jl 2,23; Fp 4,4
2. 81,2
3. 7,11!; 33,1; 97,12

¹ Jásejte,¹ spravedliví, v² Hospodinu, ⌈přímým³ přísluší⌉⁴ chvála.⁵

1. 32,11; 35,9v; V h. textu nadpisek není, ale LXX a Vul mají: Žalm Davidův
2. n.: kvůli / nad …
3. 37,37; 49,15; 111,1; 1S 29,6; Jb 1,1
4. n.: k upřímným lidem (7,11) se hodí (srv. Př 17,7)
5. 34,2; 35,28; 40,4; 51,17!; 65,2; 64,11

² Chvalte Hospodina na lyru,¹ opěvujte² jej při harfě o deseti³ strunách.

1. 43,4; 57,9; 71,22; 81,3; 92,4!; 2S 6,5; 1S 10,5; Neh 12,27
2. 9,12!
3. 92,4; 144,9

³ Zpívejte¹ mu novou² píseň, ³dobře ⁴hrajte s radostným křikem.⁵

1. 68,5; 96,1; 98,1; 105,2; 149,1; Ex 15,21; Iz 42,10
2. 40,4; 144,9; Zj 5,9; 14,3
3. imperativ
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. 27,6; 47,6; [toto slovo označuje rovněž válečný pokřik — srv. Joz 6,5; 1S 4,5; 1Pa 15,28]

⁴ Neboť Hospodinovo slovo je přímé,¹ každé jeho dílo se děje v pravdě.²

1. 19,9; srv. ::Př 8,8
2. Dt 32,4

⁵ ⌈Miluje spravedlnost¹ a právo,⌉² země³ je plná Hospodinova milosrdenství.⁴

1. 11,7; 45,8
2. n : Rád koná spravedlivé a správné činy; srv. 37,28; 40,10; 99,4; Iz 61,8; Jr 9,23; Mi 6,8; Sf 3,5
3. 119,64; 104,24; Iz 6,3
4. 36,6

⁶ Hospodinovým slovem¹ byla učiněna nebesa² a ³dechem jeho úst všechen jejich zástup.⁴

1. srv. 148,5; He 11,3
2. Gn 1,1; Ž 8,4; Př 3,19
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. Gn 2,1!; Dt 4,19; Iz 40,26

⁷ Hromadí jako val¹ mořské vody, do skladů² dává hlubiny³ vod.

1. 78,13; Joz 3,13.16; LXX, Vul: do měchu; srv. Jb 38,37v
2. 135,7; Jb 38,22; Jr 10,13
3. 104,9

^{8 1}Boj² se Hospodina, celá země!^{3 4}Třeste⁵ se před ním, všichni obyvatelé světa!

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 67,8; Dt 6,13; Jr 5,22; Mi 7,17
3. [jak ukazuje paralelismus, míněni jsou její obyvatelé; srv. 24,1]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 22,24; 96,9v

⁹ Vždyť on řekl a stalo se.¹ On přikázal² a uskutečnilo se.³

1. [Tato slova připomínají opakující se formulaci z popisu stvoření v Gn 1]
2. 148,5
3. n.: povstalo to; Iz 48,13

¹⁰ Hospodin ruší ¹rady² národů, maří lidské plány.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n.: plány; srv. Př 21,30; 1S 15,31
3. n.: úmysly; srv. Iz 40,22n

¹¹ Rada¹ Hospodinova obstojí navěky, plány² jeho srdce ⌈z pokolení do pokolení.⌉³

1. n.: Plán; Př 19,21; Iz 46,10
2. n.: úmysly; srv. 92,6; Jr 29,11
3. n : po všechny generace; n : navždy; 10,6p; 49,12

¹² Blahoslavený¹ je národ, jehož Bohem je Hospodin;² lid, který si vyvolil³ za dědictví.⁴

1. 1,1p
2. 144,15; Dt 33,29
3. Dt 7,6
4. 28,9; 78,71; Dt 9,29

¹³ Hospodin ¹hledí z nebe, ²vidí všechny lidské syny.³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 11,4p; 14,2; srv. He 4,13

¹⁴ Ze sídla¹ svého přebývání ²pozoruje všechny obyvatele země.

1. 1Kr 8,39; Iz 18,4; srv. Ž 102,20; Iz 66,1n
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁵ Ten, který všem jim ¹vytvořil² srdce,³ rozumí též všem jejich skutkům.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Gn 2,7; Iz 44,2
3. 1S 16,7
4. Př 5,21v; Jr 32,19v

¹⁶ Král se nezachrání velkým¹ vojskem, hrdina² se nevysvobodí velkou silou.³

1. 44,7; 60,13; Ex 14,8; 1S 14,6; 2Pa 32,21
2. Jr 46,5n; 49,22; Oz 10,13; Sf 1,14
3. 1S 2,9; Am 2,14; Abk 1,11; srv. 1S 17,47

¹⁷ Kůň¹ je k záchraně² nespolehlivý;³ svou velkou silou⁴ nezachrání.⁵

1. 20,8; 147,10; Iz 31,1
2. 146,3; Př 21,31
3. h.: klamný / lživý; Př 31,30
4. n.: udatností; Za 4,6
5. 107,20!

¹⁸ Hle, Hospodinovo oko¹ hledí na ty, kdo se ho bojí,² na ty, kdo očekávají³ na jeho milosrdenství,⁴

1. 34,16; Ezd 5,5; Jb 36,7; 1Pt 3,12
2. 15,4; 103,11
3. 31,25
4. 32,10; 147,11

¹⁹ aby vysvobodil jejich ¹duše² od smrti, aby je zachoval při životě v čas hladu.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 116,8; srv. Joz 2,13
3. 34,10v; 37,19; Jb 5,20; srv. Ex 16,12n; 1Kr 17,4.9—16

²⁰ Naše duše ¹očekává² na Hospodina. On je naše pomoc³ i náš štít.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Iz 8,17; Sf 3,8; ::Jb 3,21
3. 46,2; 54,6; 115,9; 121,1; Dt 33,7.26
4. 3,4!; 59,12; 84,10.12

²¹ Vždyť v něm se ¹raduje² naše srdce; vždyť ³spoléháme na jeho svaté jméno.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 32,11; J 16,22v
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

²² Kéž je s¹ námi tvé milosrdenství, Hospodine, protože na tebe ²očekáváme.³

1. h.: nad; 117,2
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. n.: v tobě skládáme naději, v. 18

¹ Davidův žalm.¹ (Když změnil své chování ²před Abímelekem.³ Ten ho vyhnal a David ⁴odešel).⁵

1. 25,1p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. [V 1S 21 je ovšem jmenován král Akíš. Není vyloučeno, že Abímelek bylo obecné označení pelištejských králů — srv. Gn 20; 21,22.34; 26.]
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. 1S 21,13—16

² V každém čase¹ budu dobrořečit² Hospodinu. V mých ústech³ bude ustavičně⁴ ⌈jeho chvála.⌉⁵

1. srv. Ef 5,20; 1Te 5,18
2. 16,7p
3. 40,4; 89,2; 109,30
4. [tento výraz je vícekrát spojen s oběťmi (Ex 29,38; Nu 28,3; 1Pa 16,40; 2Pa 24,14) a chválou (Ž 71,6; 1Pa 16,6.37)]; srv. Lv 6,6; Ž 105,4
5. n : chvála o něm / jemu; 35,28; 66,2.8; 106,2.12; 111,10; 149,1; Iz 42,10

³ Má duše se chlubí¹ Hospodinem.² Pokorní³ to uslyší a budou se radovat.

1. Iz 41,16; 45,25; Jr 9,23
2. (vazba „chlubit se něčím“ je v h. vždy spojena s předložkou bét — „v“ …; viz např. 49,7; 52,3; 1Pa 16,10; Př 27,1; aj.; srv. Ř 2,17)
3. 9,19!

⁴ Velebte¹ se mnou Hospodina!² Vyvyšujme³ společně jeho jméno!

1. 69,31
2. h.: Dávejte … vzrůst Hospodinu
3. 30,2; 95,5

⁵ Hledal¹ jsem Hospodina, a odpověděl² mi!, vysvobodil³ mě ode všeho, ⌈čeho jsem se hrozil.⌉⁴

1. 9,11!; 77,3; 78,34
2. 3,5!; Iz 65,24
3. 7,2; 18,1; 56,14; Neh 9,28
4. Př 10,24; Iz 66,4; n.: mých děsů

⁶ Ti, kdo na něj ¹hledí, budou zářit.² ⌈Na jejich tvářích ne bude stud.⌉³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Iz 60,5
3. h.: Jejich tváře se nebudou stydět; ::35,4; Iz 1,29

⁷ Tento chudý¹ volal, a Hospodin ho vyslyšel.² Zachránil ho ze všech jeho soužení.³

1. 35,10
2. 69,34
3. 25,22; 46,2; 54,9

⁸ Hospodinův ¹anděl² táboří³ kolem těch, kdo se ho⁴ bojí, a vytrhuje⁵ je.⁶

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 35,5n; Ex 14,19
3. n.: má vojenské ležení, srv. Za 9,8
4. [Míněn je zřejmě Hospodin, nikoli anděl; srv. Ex 3,2]
5. 6,5
6. 91,11; 2Kr 6,17; srv. Gn 32,2n

⁹ Okuste¹ a vizte, že Hospodin je dobrý.² Blahoslavený³ je muž, který v něm ⁴hledá⁵ útočiště.

1. He 6,4n
2. 25,8!; //1Pt 2,3
3. 1,1p; 40,5; 94,12; 127,5
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 2,12

¹⁰ Bojte se Hospodina, jeho svatí!¹ Ti, kdo se ho bojí, ne trpí nouzi.²

1. 16,3; Da 7,18; Sk 9,13!
2. 33,18n; 37,19; 111,5

¹¹ ⌈Mladí lvi strádají⌉¹ a hladovějí, ale ti, kteří hledají² Hospodina, nemívají nedostatek³ v ničem dobrém.⁴

1. LXX, Vul: Bohatí zchudli (srv. L 1,53)
2. 9,11
3. 23,1
4. Tento verš je středem a zároveň shrnutím žalmu.

¹² Pojďte,¹ synové, a poslouchejte² mě, vyučím vás bázni³ před Hospodinem.

1. 66,16
2. n.: slyšte; Př 4,1; 8,32
3. 111,10; Př 1,7p!

¹³ Jaký¹ je ²člověk, který si oblíbil život a miluje ⌈dny, kdy uvidí⌉³ dobro?⁴

1. h.: Kdo; 25,12!
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. n : dny, kdy zažije (srv. ::Pl 3,1); n.: dlouhověkost, aby uviděl
4. n.: dobré věci; n : blaho; Kaz 3,13; //1Pt 3,10

¹⁴ Střež¹ svůj jazyk od zlého a své rty před klamnými řečmi.²

1. Př 4,23
2. n.: aby nepromluvily lest (50,19); 39,2; 141,3; Př 4,24; 13,3; 21,23; Mt 12,36; Jk 1,26

¹⁵ Odvrať se od zlého¹ a čiň dobré,² hledej pokoj³ a usiluj⁴ o něj.

1. Př 3,7; Iz 1,16
2. 37,3.27; Jb 28,28; Kaz 3,12; Am 5,15
3. 120,7; Př 12,20; Za 8,19; Mt 5,9; Ř 12,18; 14,19; 1Te 4,11; He 12,14
4. h.: stíhej / pronásleduj (ho); srv. 38,21; Iz 51,1; Oz 6,3

¹⁶ Hospodinovy oči¹ hledí na spravedlivé,² jeho uši slyší jejich volání o pomoc.³

1. 33,18; Jb 36,7
2. 1,5
3. 39,13; 40,2; 102,2; 145,19; Ex 2,23; 2S 22,7; Pl 3,56

¹⁷ Hospodinova tvář¹ je proti těm, kdo páchají zlo,² aby vyhladil³ ze země jejich památku.⁴

1. [tvář odráží něčí pocity a postoj; srv. Gn 31,2]; Lv 17,10; Jr 44,11
2. 2S 3,39
3. 1S 20,15; Jr 51,62; Ez 14,19
4. 9,7; 109,15; Jb 18,17; ::Př 10,7; Jr 11,19v

¹⁸ Když úpěnlivě ¹volají,² Hospodin je ³vyslýchá, ⁴vysvobozuje je ze všech jejich soužení.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 107,6
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁹ Hospodin je blízko¹ těm, kdo jsou zkroušeni² v srdci, ³zachraňuje⁴ ty, kdo mají zdeptaného ducha.

1. 119,151; 145,18; Jk 4,8
2. h.: zlomeni; 51,19; 109,16; 147,3; Iz 61,1
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 18,28

²⁰ Mnoho zla¹ přichází na spravedlivého,² ale Hospodin jej ze všeho vysvobodí.³

1. LXX, Vul: soužení; srv. 71,20; J 16,33
2. Př 24,16
3. 34,5; Jb 5,19; 2Tm 3,11

²¹ Střeží¹ všechny jeho kosti,² ani jedna z nich nebude zlomena.³

1. 37,28; 91,11
2. 6,3; ::Iz 38,13; Mi 3,3
3. Ex 12,46; J 19,33.36

²² Ničemu zahubí zlo.¹ Kdo nenávidí spravedlivého, ponese vinu.

1. 32,10

²³ Hospodin¹ vykoupí^{2 3}duše svých otroků.⁴ Nikdo z těch, kteří v něm hledají útočiště,⁵ neponese vinu.⁶

1. V tomto alfabetickém žalmu je tento v. „navíc“, není přiřazen žádnému písmenu.
2. 25,22
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 19,12!; 69,37; 79,10; 89,51; 90,13; 102,15; 113,1!
5. 17,7
6. 37,33

¹ Davidův žalm. Hospodine, veď¹ při² s mými odpůrci, bojuj proti těm, kdo se mnou bojují.³

1. 74,22; 119,154
2. Iz 49,25; 51,22; Jr 11,20; Pl 3,58
3. srv. Ex 14,25

² Uchop štít¹ a pavézu² a povstaň³ mi na pomoc!

1. 3,4!; n.: malý štít
2. 5,13; 91,4; n.: velký štít; Jr 46,3p
3. 3,8; 44,27

³ Vezmi¹ kopí² a uzavři³ cestu ke střetu s mými ⁴pronásledovateli. Řekni mé duši: Jsem tvá záchrana.⁵

1. h.: Vytas; [výraz je na ostatních místech používán pro tasení meče (proto asi LXX překládá násl. pojem jako meč), ale zde je asi opravdu míněno vytažení z držáku na kopí, případně ze zbrojnice]
2. 46,10; 57,5; 1S 18,11; 26,8
3. Mnohé moderní př. (i ČEP) odvozují slovo sₑḡōr nikoli od s–g–r uzavřít, ale od akkad. šikru či ř. sagaris = dvojitá válečná sekera. Držíme se klasického chápání (LXX, Vul a starší překlady), neboť sₑḡōr ve smyslu sekera není nikde v h. doloženo
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 3,3

⁴ Ať se stydí¹ a hanbí ti, kdo ²usilují o můj ³život.⁴ Ať se stáhnou⁵ zpět a zastydí ti, kdo mi chystají zlo.

1. v. 26; 6,11; 40,15; 70,3; 129,5
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. n.: kdo mi usilují o život; 38,13; 54,5; 1S 20,1
5. Iz 42,17

⁵ Budou jako plevy^{1 2}před ³větrem.⁴ To anděl⁵ Hospodinův je požene.

1. Oz 13,3
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. 1,4
5. n.: posel; 34,8

⁶ Ať je jejich cesta temná a kluzká¹ a ať je ²anděl Hospodinův pronásleduje.

1. 73,18; Jr 23,12
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

⁷ Vždyť na mě bezdůvodně¹ nastražili jámu,² bezdůvodně vykopali past³ pro mou duši.⁴

1. v. 19; 69,5; 109,3; 119,161; 1S 19,5!
2. 9,16
3. 25,15; 31,5; 57,7
4. n.: život

⁸ Ať na něj přijde zkáza,¹ aniž to tuší.² A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padne³ do té zkázy!

1. [V tomto Ž je 3× (v. 17) použito slovo šô’â, kterým Židé označují holocaust.]; Sf 1,15
2. h.: vědí; 1Te 5,3
3. 7,16; 141,10

⁹ Ale má duše bude jásat¹ v² Hospodinu, bude se veselit³ z jeho spásy.⁴

1. 33,1v
2. n.: kvůli
3. Iz 61,10
4. v. 3; 13,6; 42,6

¹⁰ Každá má kost¹ řekne: Hospodine, kdo je jako ty?² Vysvobozuješ chudého³ od mocnějšího, než je sám, chudého a nuzného⁴ od ⁵uchvatitele.

1. 31,11; 32,3
2. 71,19; 86,8; 89,7.9; Mi 7,18
3. 34,7; Jb 36,15
4. 37,14; 40,18; 70,6; 86,1; 109,16; Dt 24,14p; Př 31,9
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹¹ Povstávají¹ zlovolní² svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím.³

1. 3,2!
2. 27,12; Dt 19,16
3. srv. Mk 14,57

¹² Odplácejí mi zlem za dobré,¹ aby ⌈způsobili zármutek mé duši.⌉²

1. 38,21; 109,5; Gn 44,4; Jr 18,20
2. zdá se, že text je porušený a překlady různě opravují TM šekól — „ztráta dětí“; ?n.: usilují o / číhají na (mou duši); $

¹³ A já měl za oděv žíněné roucho,¹ když byli nemocní! Pokořoval² jsem svou duši postem,³ ale⁴ má modlitba se mi vracela do ⁵klína.⁶

1. 30,12; Gn 37,34
2. Lv 16,29; Iz 58,3
3. 69,11
4. n.: a
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. [Může znamenat buď že David se za ně modlil, přestože s ním jednali ošklivě, anebo že modlitba nebyla vyslyšena.]

^{14 1}Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkal² jsem, skláněl³ se, jako bych truchlil kvůli matce.⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. ptc.; h.: být temný (srv. Jl 2,10); [často používáno v obrazném smyslu, asi ne kvůli stavu mysli, ale zevnějšku (ve významu být špinavý — srv. Est 4,1)]; 38,7
3. [zde to je jeden z projevů zármutku]; 38,7
4. n.: jako matka (nad zemřelým dítětem); srv. Ř 12,15

¹⁵ A oni se z mého pádu¹ radovali, dávali se dohromady, spojili se proti mně, křiváci,² a já to nevěděl. ⌈Utrhali mi a neumlkli.⌉³

1. Nic nenaznačuje, že jde o pád morální; jde o nepříznivé okolnosti, náhlou změnu osudu. LXX a Vul slova „z mého pádu“ vypouštějí; 38,18; Jb 18,12; Jr 20,10
2. h.: zbití. Někteří chápou toto místo takto: Davidovi přátelé, ač sami trpěli, se postavili proti němu; $
3. n : Bez přestání mě pomlouvali

¹⁶ Posměvači¹ s bezbožnými² na mě skřípou zuby.³

1. TM: + za koláček; $
2. n.: jako bezbožní; Př 11,9; Iz 9,16
3. [Zřejmě projev posměchu a nepřátelství (37,12; 112,10; Jb 16,9, Pl 2,16; Sk 7,54), avšak i projev lidí v pekle (Mt 22,13).]

¹⁷ Panovníku, jak dlouho¹ se budeš jen dívat? Odvrať mou duši od jejich zkázy,² zachraň mou jedinou³ před mladými lvy!⁴

1. 4,3; 13,2v; Zj 6,10
2. v. 8
3. 22,21!
4. 17,12; 58,7; 7,3v

¹⁸ Budu ti vzdávat¹ chválu ve velikém shromáždění,² mezi nespočetným lidem tě budu chválit.³

1. 18,50
2. 40,10
3. 22,23; 26,12

¹⁹ Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují.¹ Ti, kdo mě bezdůvodně² nenávidí,³ ať nemhouří ⁴oči.⁵

1. 30,2; 38,17
2. v. 7; 109,3; Pl 3,52
3. 25,19; 38,20; 41,8; 69,5; J 15,25
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. n.: nedávají znamení očima; srv. Př 6,13; 10,10

²⁰ Ti¹ nemluví pokojně!² Proti ³poklidným v zemi vymýšlejí^{4 5}zradu.⁶

1. LXX, Vul: + se mnou
2. 28,3; Gn 37,4; Jr 9,7
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. 36,5; 52,4
5. pl., množné číslo (plurál)
6. n.: zrádná slova; 38,13; 55,12; 2Kr 9,23

²¹ Otvírají¹ na mě svá ústa a ²říkají: Cha, cha!³ ⌈Naše oči to ⁴vidí!⌉⁵

1. Iz 57,4
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. v. 25; 40,16; 70,4; Ez 25,3
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. n : Nejsme slepí! / Viděli jsme to na vlastní oči

²² Viděl¹ jsi to, Hospodine, nebuď hluchý!² Panovníku, nebuď mi vzdálen!³

1. n.: Ty ()vidíš; 10,14; Ex 3,7; [Nevinný se dovolává vševidoucího spolehlivého svědka]
2. 28,1!
3. 22,12

²³ Vzbuď¹ se, procitni k mému soudu, můj Bože a můj Pane, a veď mou při!²

1. 7,7p; 44,24; 73,20; 80,3
2. 43,1

²⁴ ⌈Zjednej mi právo⌉¹ podle své spravedlnosti, ⌈Hospodine, můj Bože,⌉² ať se nade mnou neradují.

1. h.: Suď mě; 7,9p
2. 7,2p

²⁵ Ať si v ¹srdci² neříkají: Cha,³ ⌈to jsme chtěli!⌉⁴ Ať neříkají: Zhltli⁵ jsme ho!

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 10,6!
3. v. 21
4. h.: duše naše; n : to bylo naší touhou; (pro použití výrazu nepeš ve smyslu „touha“ srv. Př 13,2.4; Abk 2,4)
5. 124,3; Př 1,12; Pl 2,16

²⁶ Ať se společně stydí¹ a hanbí ti, kdo se radují² z mého trápení!³ Ať obléknou⁴ hanbu a potupu ti, kdo se nade mnou vyvyšují.⁵

1. 6,11; 35,4
2. Př 17,5
3. h.: zla; 88,4; Nu 11,15; Pl 1,21
4. srv. 93,1; 104,1; 132,16; Jb 8,22; Ez 26,16
5. Jr 48,26.42; Ez 35,13

²⁷ Ať výskají a radují se ti, kdo si přejí¹ mou spravedlnost!² Ať stále říkají: Veliký³ je Hospodin, jenž dopřává⁴ pokoj⁵ svému otroku.⁶

1. n.: mají zalíbení v …
2. n : (mé) ospravedlnění / obhájení; srv. 9,5
3. 40,17; 104,1; 2S 7,22; Mal 1,5
4. n: má zalíbení; 147,11v
5. 29,11; 37,11; Nu 6,26; Pl 3,17
6. [otrokem (18,1p) je zde zřejmě míněn král]

²⁸ Můj jazyk bude opakovat¹ tvou spravedlnost,² každý den³ tvou chválu.⁴

1. Př 8,7; h.: rozjímat / přemítat; [David si třeba potichu, ale slyšitelně opakoval pravdy o Bohu; srv. Ž 1,2p; 49,4p]
2. 51,16; 71,15.24
3. 25,5; 71,8; 89,17; 119,97
4. 48,11; 51,17p; 34,2p

¹ Pro vedoucího chval.¹ Žalm Davida, otroka² Hospodinova.

1. 4,1p
2. 18,1p; 2S 7,5.20

² Výrok¹ přestoupení o ničemovi: V hloubi mého srdce není strach² z Boha -- nemá jej před ³očima,⁴

1. Toto slovo se užívá téměř výhradně jako úvod Božího zjevení, prorockého slova (110,1; Jr 1,8p); pouze v Nu 24,3.15 a 2S 23,1 má jiný přívlastek než Boží. Zde působí zvláštně. Může naznačovat zjevení, jak je tomu s ničemy. Již stv. překlady zde chápaly tento výraz jako sloveso — mluvit (LXX, Vul: Ničema si říká, že bude hřešit). Jiné možnosti pochopení v. jsou: Ničemův výrok přestoupení / Ve svém srdci má ničema výrok přestoupení / V hloubi mého srdce je výrok o přestoupení ničemy; $
2. 55,20v
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. ::26,3; 10,4; 14,1; //Ř 3,18

³ protože lichotí¹ sám sobě ve svých očích, a tak ⌈bude shledán vinným, hodným nenávisti.⌉²

1. pův. význam h. slova je „činit hladkým“ (Iz 41,7), ale častěji se výraz používá v přeneseném smyslu — „lichotit“ (Př 28,23; 29,5), aj. [Dělá to nikoliv z vlastní sebespravedlnosti, ale vzhledem k domněnce, že není nikomu vykazatelný]
2. n.: není schopen vidět vlastní vinu a nenávidět ji; $

⁴ Slova jeho úst jsou zlá¹ a klamná,² přestal ⌈chápat,³ co je správné jednání.⌉⁴

1. Př 17,4; Iz 59,7
2. 17,1; 34,14; 35,20; 52,6
3. 38,2; Iz 44,18; ::1Pa 28,19; Da 1,17
4. n.: jednat rozumně a správně; Iz 1,17; Jr 4,22

⁵ Vymýšlí^{1 2}špatnosti i na svém loži;³ postavil se na nedobré⁴ cestě, zlem nepohrdá.

1. 140,3
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Mi 2,1
4. n : vydal se nesprávným směrem. Srv. 1,1

⁶ Hospodine, až k nebesům sahá tvé milosrdenství a tvá věrnost¹ až k oblakům.²

1. 40,11; Pl 3,23
2. 57,11; 68,35; 103,11; 108,5

⁷ Tvá¹ spravedlnost² je jako nejvyšší³ hory, tvé soudy⁴ jako ⌈velká hlubina.⌉^{5 6}Zachraňuješ⁷ lidi i zvířata,⁸ Hospodine.

1. [Vv. 7—10 jsou součástí ranní židovské modlitby]
2. 71,19
3. h. výraz pro Boha (’el) je zde použit jako vyjádření superlativu; srv. 80,11; Př 3,27p
4. n.: právo / rozsudky; 33,5; 89,15; 97,2; Iz 9,6; 33,5; Jr 9,23; Oz 2,21; Ř 11,33
5. Gn 7,11; Iz 51,10; Am 7,4
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. n.: Pomáháš … (12,2; 2S 8,6; 2Kr 6,27)
8. 104,14, Ex 20,10; srv. Ž 145,16; Dt 22,6

⁸ ⌈Jak vzácné je tvé⌉¹ milosrdenství, Bože! ⌈Synové lidští⌉^{2 3}hledají⁴ útočiště ve stínu tvých křídel.⁵

1. LXX, Vul: Ó, jak jsi rozmnožil své
2. n : Lidé; 4,3v; 11,4p; 33,13; 58,2; 90,3; @Gn 11,5; 1Kr 8,39; Kaz 2,8
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 7,2!; 37,40
5. 17,8p!

^{9 1}Sytí se tučností² tvého domu, ³napájíš je proudem⁴ svých rozkoší.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Iz 55,2; Jr 31,14
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Jl 4,18; srv. Ez 47,1—12; Zj 22,2—1

¹⁰ Neboť u tebe je pramen¹ života; díky tvému světlu² vidíme světlo.³

1. Jr 2,13; 17,13; J 4,14
2. 4,7; 27,1; srv. Nu 6,25
3. Iz 9,1; J 1,4. [světlo a život jsou v Písmu dávány do souvislosti na mnoha místech; srv. 56,14; Jb 33,30]

¹¹ Vztáhni své milosrdenství na ty, kteří tě znají,¹ a svou spravedlnost na lidi přímého srdce.²

1. 9,11; 87,4; Jb 24,1; Jr 9,5.23; 22,16
2. 7,11p

¹² Kéž na mě nevstoupí¹ noha^{2 3}pyšných a ruka ničemů⁴ kéž mě neodežene.⁵

1. n.: nepřijde
2. [obraz může souviset s praxí dávných dob, kdy vítězný král či velitel šlápl na krk podrobeného nepřítele; srv. 110,1]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 140,4
5. [buď od ochrany chrámu či od vlastního domova, takže by se stal bezdomovcem (srv. 2Kr 21,8; Mi 2,9)]

¹³ Tam padli¹ činitelé nepravosti,² jsou sraženi³ a nemohou povstat.

1. n.: padnou (pf. chápáno jako pf. jistoty); [snad je míněna smrt — srv. 13,5]
2. 14,4; 28,3; 53,5; 59,3
3. LXX, Vul: byli vypuzeni

¹ Davidův žalm.¹ Nerozčiluj² se kvůli zlovolníkům,³ nezáviď⁴ těm, kdo páchají ⁵zvrácenosti,

1. 25,1p
2. v. 7; //Př 24,19
3. 22,17; 64,3
4. 73,3; Př 3,31; 23,17
5. sg., jednotné číslo (singulár)

² neboť brzy uschnou¹ jako tráva² a zvadnou jako zelené býlí.

1. n.: budou posekáni; Jb 14,2
2. 90,6; 92,8v; 102,5v; 129,6; 2Kr 19,26; Iz 40,6n; Jk 1,10

³ Důvěřuj¹ Hospodinu a čiň dobré; přebývej² v zemi a pěstuj poctivost.³

1. 4,6; 62,8; Př 3,5; 2Kr 18,5; Iz 26,4
2. Dt 30,20
3. 2Pa 19,9; n.: pravdu / zachovávej věrnost; LXX, Vul: … v zemi a pas se jejím bohatstvím; $

⁴ Měj rozkoš¹ z² Hospodina -- on ³naplní prosby tvého srdce.⁴

1. n.: užívej si H. (v. 11) / libuj si v (Iz 55,2); Jb 22,26; Iz 58,14
2. h.: na; 1Pa 29,9p
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. 20,6; 21,3; Mt 6,33

⁵ ⌈Uval¹ na Hospodina⌉² svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat.³

1. 22,9; 55,23v; Př 16,3; //1Pt 5,7
2. LXX, Vul: Zjev Hospodinu
3. 52,11; Dt 1,30; Jl 2,26

⁶ Vyvede tvou spravedlnost jako světlo,¹ tvé právo² jako polední jas.

1. Mi 7,9
2. n : obhájení; 9,5

⁷ Umlkni¹ před Hospodinem a toužebně na něj očekávej.² Nerozčiluj³ se kvůli těm, kterým se na jejich cestě daří, kvůli ⁴lidem, kteří ⁵kují pikle.⁶

1. 62,2.6; Pl 3,26; [nikoliv jako výraz rezignace, ale naopak aktivní důvěry v Boží jednání — Iz 7,4; 30,15]
2. (sloveso v TM je zvláštní (srv. „zhroutit se“ — Est 4,4); buď jde o obrazné vyjádření anebo je třeba v důsledku dittografie opravit wehitchólel na tvar wetóchel od obvyklého slovesa „čekat“ — Ž 42,6)
3. v. 1
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. 21,12; Est 9,25

⁸ Přestaň se hněvat¹ a zanech zloby,² nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého.³

1. Mt 5,22
2. Ko 3,8
3. Ef 4,26

⁹ Protože zlovolníci budou vyhlazeni,¹ ale ti, kdo očekávají² na Hospodina, ti obdrží zemi.³

1. v. 28; 12,4; Dt 12,29; Př 2,22; Iz 29,20
2. 25,3!
3. v. 11.22.29.34; 25,13; Iz 57,13; 60,21; Mt 5,5

¹⁰ Ještě chvilku a ničema¹ už nebude. Zadíváš se na jeho místo² a nebude tam.³

1. 1,6; 34,22; 75,11; Př 2,22
2. Jb 7,10
3. Jb 20,4—9

¹¹ Ale pokorní¹ obdrží zemi² a budou si užívat množství pokoje.³

1. 9,19!; 69,33; 76,10; 147,6; 149,4; Př 3,34; Iz 11,4
2. v. 9
3. 119,165

¹² Ničema spravedlivému chystá¹ zlo a skřípe proti němu ²zuby.³

1. v. 32; 31,13
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 35,16p; Jb 16,9

¹³ Panovník se mu ale ¹směje,² vždyť ³vidí, že ⁴přichází jeho den.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 2,4; Př 1,26
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Tj. den, kdy bude ničema potrestán. Srv. 1S 26,10; Jb 18,20; Jr 50,27; Ez 21,25.

¹⁴ Ničemové tasí meč,¹ napínají^{2 3}luk, aby srazili chudého a nuzného,⁴ aby porazili ty, kdo ⁵žijí v upřímnosti.⁶

1. 22,21; Př 30,14; [může být myšleno dosl., anebo také obrazně — 57,5; 64,4; Př 12,18; 25,18]
2. 11,2; Pl 2,4
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 35,10
5. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
6. n : správně; h.: jejichž cesta je přímá; srv. Př 11,20; 29,27

¹⁵ Ale jejich meč jim ¹pronikne do srdce a jejich luk² bude rozlámán.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 46,10; 1S 2,4

¹⁶ Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů.¹

1. Př 15,16; 16,8; 1Tm 6,6

¹⁷ Neboť paže¹ ničemů budou zlomeny,² spravedlivé však Hospodin podepírá.³

1. n : síla; [paže je obrazem síly a moci; srv. 89,10; 1S 2,31; 2Pa 32,8; Jr 17,5]
2. 10,15; Jb 38,15; Jr 48,25; Ez 30,21n; tj. ničemové pozbudou síly
3. v. 24; 3,6!; Iz 59,16

¹⁸ Hospodin zná¹ dny² bezúhonných,³ jejich dědictví ⁴potrvá navěky.

1. 1,6
2. [zřejmě ve smyslu: každodenní potřeby (srv. Mt 6,11.32) / život]
3. v. 37; 18,24
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Ve zlých ¹dobách nebudou zahanbeni a ve dnech hladu² budou nasyceni.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 33,19v; Jb 5,20v, Př 10,3v

²⁰ Ničemové ale zahynou;¹ Hospodinovi nepřátelé pominou jak to nejlepší z pastvin, zmizí v dýmu.²

1. 92,10; Sd 5,31
2. 68,3; 102,4

²¹ Ničema si půjčuje, ale nesplácí.¹ Spravedlivý se slitovává² a dává.³

1. [zde nejde tolik o nepoctivost, ale spíše o neschopnost splácet jakožto výraz chudoby; srv. 2Kr 4,1; Neh 5,4nn; Am 2,6]
2. v. 26
3. 112,5.9; Dt 15,6.8; 28,12.44

²² Jím¹ požehnaní obdrží zemi,² ale jím³ zlořečení budou vyhlazeni.

1. tj. Bohem; h.: Jeho
2. v. 9; Mt 25,34
3. tj. Bohem; h.: Jeho

²³ Hospodin ¹upevňuje kroky² muže,^{3 4}oblíbil si jeho cestu.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Př 16,9; 1S 2,9
3. //Př 20,24
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁴ Když upadne,¹ nebude zavržen,² vždyť Hospodin mu podepírá³ ruku.

1. Př 24,16; Mi 7,8
2. v LXX stejné slovo jako v 2K 4,9
3. v. 17

²⁵ Byl jsem mladý a teď jsem starý, ale neviděl jsem spravedlivého,¹ který by byl opuštěn a jehož potomstvo by žebralo² o chléb.³

1. Př 10,3
2. h.: hledalo / žádalo; ::109,10v
3. srv. Př 30,8

²⁶ Každého dne se slitovává¹ a půjčuje² a jeho potomstvo je požehnáním.

1. v. 21
2. Př 19,17

²⁷ Odvrať se od zlého a čiň dobré,¹ a budeš přebývat² navěky.

1. //34,15; srv. Iz 1,16n
2. 102,29; pro h. imp. srv. Př 3,4

²⁸ Neboť Hospodin miluje právo¹ a ²neopouští své věrné.³ Navěky je ⁴bude střežit.⁵ Potomstvo ničemů však ⁶bude vyhlazeno.⁷

1. 33,5
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 4,4p
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 34,21; 97,10; 127,1
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. srv. 21,11; Př 2,22; Iz 14,20

²⁹ Spravedliví obdrží zemi¹ a budou v ní přebývat navěky.

1. v. 9; srv. Př 2,21; He 11,7

³⁰ Ústa spravedlivého přemítají¹ o moudrosti² a jeho jazyk mluví o právu.³

1. 1,2; n.: opakují (moudrost); 35,28p
2. Př 10,31
3. srv. Mt 12,35

³¹ V ¹srdci² má zákon svého Boha, jeho kroky nebudou nejisté.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 40,9v; 119,11; Dt 6,6; Iz 51,7; Jr 31,33

³² Ničema pozorně sleduje¹ spravedlivého² a hledá, jak by ho usmrtil.³

1. Př 15,3; 31,27
2. v. 12
3. 10,9

³³ Hospodin ho nenechá v jeho ruce¹ a až bude souzen, nebude usvědčen z viny.

1. srv. Da 6,14—20

³⁴ Očekávej¹ na Hospodina a dbej na jeho cestu.² On tě vyvýší³ a obsadíš zemi,⁴ až budou ničemové vyhlazeni,⁵ uvidíš⁶ to!

1. 27,14; Př 20,22
2. 18,22
3. 1Pt 5,6
4. v. 29
5. 12,4; 92,7v
6. 91,8; n : zažiješ (52,8; Jr 5,12)

³⁵ Viděl jsem ničemu, násilníka,¹ který se rozvaloval jako nepřesazovaná² zeleň,³

1. 54,5; 86,14; Jr 15,21
2. [za tímto obrazem je předpoklad, že nepřesazovaným rostlinám se daří lépe]; LXX a Vul čtou odlišně: tyčil jako libanonský cedr
3. srv. Ez 31,3—10

³⁶ ale pominul a hle, už není.¹ Hledal jsem ho, ale nebyl nalezen.²

1. Jb 20,5
2. Ez 26,21

³⁷ ⌈Drž se bezúhonného,⌉¹ hleď na přímého,² vždyť ⌈pokojným lidem⌉³ patří budoucnost,⁴

1. v. 18; n.: Pozoruj bezúhonného
2. n.: upřímného; 7,11
3. h.: člověku pokoje; 55,21
4. Př 24,14; h.: konec; LXX: Drž se bezúhonnosti, dbej na přímost, vždyť pokojnému muži něco zůstane

³⁸ ale ¹vzpurníci budou² společně zničeni, budoucnost³ ničemů bude zmařena. ⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 51,15; Iz 1,28; Oz 14,10
3. h.: konec; 73,17; Př 5,24; 24,20
4. 92,8; srv. 37,20.28

³⁹ Spása spravedlivých je od Hospodina,¹ on je jejich záštitou² v čas soužení.³

1. 3,9; Př 21,31
2. 27,1
3. 9,10; Jr 14,8!; Abd 1,12

⁴⁰ Hospodin jim pomáhá¹ a vytrhuje je, vytrhuje je od ničemů a zachraňuje je, neboť v něm ²hledají³ útočiště.

1. 109,26; 118,13; 1S 7,12; 1Pa 12,19; 2Pa 26,7
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 31,2!; 36,8

¹ Davidův žalm¹ -- k připomínání.²

1. 6,1p
2. LXX, Vul: + o šabatu. [Jiní chápou h. výraz ve spojitosti s připomínkou obětí, kdy se snad měl tento Ž používat.] Slovo lehazkír — „k připomínaní“ má v nadpisku ještě Ž 70.

² Hospodine, nekárej mě ve svém rozhořčení,¹ ve své zlobě mě ne kázni.²

1. Dt 29,27; 2Pa 19,2
2. 6,2!; 39,12; Jr 10,24

³ Tvé šípy¹ mě zasáhly a dolehla na mě tvá ruka.²

1. 7,14; Jb 6,4; 34,6; Ez 5,16; Pl 3,12n; Abk 3,8
2. 32,4!

^{4 1}Pro tvé rozhořčení² není na mém ³těle zdravé místo,^{4 5}pro můj hřích⁶ není pokoje⁷ v mých kostech,⁸

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Jr 10,10; Na 1,6
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
4. v. 8; Iz 1,6
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. LXX, Vul: pl.; 25,7; 32,5; 51,4n
7. n : zdraví; ::119,165
8. 6,3p; Jb 33,19

⁵ neboť mé viny¹ mi přerostly přes hlavu;² ⌈tíží mě jako ohromné břemeno.⌉³

1. 40,13
2. 65,4v; Ezd 9,6
3. n.: jako těžké břemeno, jsou těžší, než mohu unést; srv. Gn 4,13

^{6 1}Kvůli mé pošetilosti^{2 3}páchnou⁴ a ⁵hnisají mé rány.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 69,6; n.: hlouposti; (h. výraz je nejčastěji používán v Př — srv. 5,23; 13,16)
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Jb 19,17v
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

^{7 1}Jsem velmi² sklíčen³ a ⁴pokořen,⁵ celý den^{6 7}chodím v ⁸nářku.⁹

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n.: převelice
3. Iz 21,3
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 10,10; 119,107; h.: skloněn; 35,14p
6. 32,3; 56,2.6
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. 42,10; 43,2; Jb 30,28; Jr 8,21

⁸ Mé slabiny¹ jsou zcela zanícené;² na mém ³těle není zdravé místo.

1. [považovány za zdroj síly a vitality — a proto přeneseně vyjadřující to, v co člověk doufá (Jb 31,24; Ž 78,7); zde naopak vyjadřují člověka zbaveného síly]; Lv 3,4; Jb 15,27
2. LXX: plné posměchu; Vul: plné klamných vidin
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499

⁹ Jsem otupělý¹ a velmi² zkrušen;³ řvu,⁴ ⌈neboť mé srdce sténá.⌉⁵

1. Gn 45,26
2. n.: převelice; h.: až velmi; srv. v. 7; 1S 11,15; 1Kr 1,4; 2Pa 16,14
3. 10,10; 51,10
4. [výraz pův. spojený se řvaním lva (Iz 5,29; Jr 2,15) je používán obrazně (srv. Jr 25,30; Oz 11,10; Sf 3,3)]
5. n.: pro burácení své ()mysli; (v Iz 5,30 vyjadřuje sloveso burácení moře)

¹⁰ Panovníku, před tebou jsou všechny mé tužby,¹ mé vzdychání² není před tebou skryto.

1. [h. výraz může být použit v dobrém (21,3; Př 11,23) i špatném slova smyslu (Ž 10,3; Nu 11,4)]
2. 6,7!

¹¹ Srdce mi ¹buší,² opustila mě síla,³ ani mé oči už nemají jas.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. h.: chodí sem a tam; LXX, Vul: mé srdce je zděšeno
3. 22,16; ::Dt 34,7
4. 13,4; h.: světlo mých očí není se mnou (fráze je HL, ale srv. 1S 14,29)

¹² Moji ¹přátelé i ²druzi kvůli mé ráně^{3 4}poodstupují a moji blízcí^{5 6}stojí opodál.⁷

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 39,11; Gn 12,17; 2S 7,14
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: příbuzní; Rt 2,20; 2S 19,43
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. 31,12; 69,9; 88,9.18; Jb 19,13n; L 23,49

¹³ Ti, kdo ¹usilují o můj ²život, mi chystají past,³ ti, kdo si žádají mého zla, ⁴promlouvají ⁵zkázu a celý den ⁶přemítají⁷ o ⁸zradě.⁹

1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. LXX, Vul: činili násilí
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. pl., množné číslo (plurál)
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. ::1,2p; Př 24,2
8. pl., množné číslo (plurál)
9. 35,20; Mt 26,4

¹⁴ Ale já jsem jako hluchý a neslyším, jako němý,¹ který neotvírá ²ústa.

1. 39,3
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Ano, jsem jako ¹člověk, který neslyší a v jehož ústech není námitek.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Jb 23,4; Abk 2,1; 1Pt 2,23

¹⁶ Protože ¹čekám² na tebe, Hospodine, ty ³odpověz,⁴ Panovníku, můj Bože!

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 42,6
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: odpovíš; 4,2; 17,6

¹⁷ Říkám: Ať se nade mnou neradují!¹ Když mi uklouzne noha,² budou se nade mnou vytahovat.

1. 30,2; 35,19
2. 66,9; 94,18; 121,3

¹⁸ Vždyť mám blízko¹ k pádu,² má bolest je ustavičně se³ mnou.

1. LXX, Vul: jsem připraven přijímat rány
2. 35,15p
3. h.: přede; 51,5

¹⁹ Proto vyznávám¹ svou vinu a ²hrozím³ se svého hříchu.

1. h.: oznámím; 32,5v
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 2K 7,9

²⁰ Mých zdatných¹ nepřátel je bezpočtu; mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí.²

1. 18,17v; h. chajim (život) zde snad lze chápat ve smyslu: kteří mi usilují o život / na život a na smrt; ovšem dle 35,19; 69,4 lze také emendovat na chinam — bezdůvodných; $
2. 25,19

²¹ Odplácejí zlem za dobro,^{1 2}protiví³ se mi za to, že usiluji⁴ o dobro.⁵

1. //35,12; Gn 44,4
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Od kořene ś–t–n je též výraz „satan“. Viz i 71,13; 109,4.20.29; Za 3,1
4. h.: se ženu za …; srv. 34,15; Iz 51,1; Př 21,21
5. LXX: …protivili se mi za to, že jsem usiloval o spravedlnost, a odhodili mne, milovaného, jako hnusnou mrtvolu

²² Neopouštěj¹ mě, Hospodine! Bože můj, nevzdaluj² se ode mě!

1. 27,9!
2. 22,12!; 10,1

²³ Pospěš mi na pomoc,¹ Panovníku, moje spáso!²