reltext

Chapter 1

1 Šimon Petr, otrok1 a apoštol2 Ježíše Krista, těm, kdo dostali stejně vzácnou víru3 jako my spravedlností4 našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista.5

  1. Ř 1,1!
  2. 1Pt 1,1
  3. Ř 1,12; 2Tm 1,5; Tt 1,4
  4. 1K 1,30; 2K 5,21
  5. v. 11; 2,20; 3,2.18; L 2,11!; Tt 2,13

2 Milost a pokoj kéž se vám rozhojní1 v poznání2 Boha a Ježíše [Krista],3 našeho Pána.

  1. 1Pt 1,2
  2. 2,20; 3,18; 2K 10,5
  3. 1Tm 1,2

Upevňování svého povolání a vyvolení

3 Jeho božská moc1 nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti2 skrze poznání3 toho, který nás povolal4 [vlastní] slávou a mocí.5

  1. 1Pt 1,5
  2. v. 6; 1Tm 2,2p
  3. 3,18; J 17,3; Fp 3,8
  4. 1Pt 1,15!
  5. n.: ctností (v. 5); zde ř. arété prav. použ. ve svém pův. významu: projev božské moci.

4 Tím1 nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení,2 abyste se skrze ně stali účastníky3 božské přirozenosti a unikli4 zkáze, která je ve světě v žádostivosti.

  1. ř.: skrze něž
  2. 3,9; 2K 7,1
  3. 1K 10,18; 2K 1,7; He 12,10
  4. 2,18

5 A právě proto vynaložte všechno úsilí1 a doplňte svou víru ctností,2 ctnost poznáním,3

  1. n.: horlivost; Ř 12,8; 2K 8,7; He 6,11; Ju 1,3; Fp 2,12
  2. Fp 4,8
  3. Ř 15,14; Ef 1,17; Fp 1,9; Ko 1,9; 2,3

6 poznání sebeovládáním,1 sebeovládání vytrvalostí,2 vytrvalost zbožností,3

  1. Sk 24,25; 1K 9,25; Ga 5,23; Tt 1,8
  2. n.: trpělivostí; L 21,19; 2K 6,4; Ko 1,11; 2Te 3,5; 2Tm 3,10; He 12,1; Jk 1,3!
  3. 3,11; 1Tm 2,2!

7 zbožnost bratrskou náklonností,1 bratrskou náklonnost láskou.2

  1. Ř 12,10; 1Pt 1,22; He 13,1
  2. 1K 13,1—8; Fp 1,9; Ko 3,14; 1Tm 1,5

8 Máte–li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují–li1 se, způsobí, že nebudete nečinní2 ani neplodní3 pro poznání našeho Pána Ježíše Krista.

  1. 1Te 3,12; 2Te 1,3
  2. Mt 20,3; 1Tm 5,13; He 6,12
  3. Mt 13,22; J 15,2; ::Ko 1,10; Tt 3,14

9 Kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý,1 krátkozraký; zapomněl, že byl očištěn2 od svých starých hříchů.

  1. 1J 2,11; Zj 3,17
  2. Tt 2,14; He 1,3; 9,14; 1J 1,9

10 Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání1 a vyvolení;2 neboť ⌈budete–li to činit⌉,3 nikdy nepadnete.4

  1. Mt 22,14; Ř 11,29!
  2. 1Te 1,4
  3. ř.: to činíce
  4. 3,17; Jk 2,10

11 Tak vám bude bohatě poskytnut vstup1 do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.2

  1. He 10,19; Mt 7,13n
  2. v. 1

12 Proto vám hodlám tyto věci stále připomínat,1 ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v přítomné pravdě.2

  1. Fp 3,1; Ju 1,5
  2. 1J 2,21

13 Považuji však za správné1 probouzet2 vás tím, že je připomínám, dokud jsem v tomto stanu3 svého těla.

  1. ř.: spravedlivé; srv. Sk 4,19; 2K 8,21; Fp 1,7
  2. 3,1
  3. 2K 5,1

14 Vím, že složení mého stanu je velice blízko,1jak mi to i ukázal2 náš Pán Ježíš Kristus.

  1. Dt 31,14; Sk 20,25; 2Tm 4,6
  2. n.: ozřejmil; J 21,18n

15 Vynasnažím se, abyste si mohli i po mém odchodu1 toto všechno pokaždé připomínat.

  1. L 9,31

Svědectví apoštolů i Písma

16 Vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje,1 když jsme vás seznámili s mocí a příchodem2 našeho Pána Ježíše Krista, ale sami jsme se stali očitými svědky jeho velebnosti.3

  1. 1Tm 1,4; 2Tm 4,4; Tt 1,14
  2. n.: přítomností (ř. parúsia); 3,1.10.12; 1Te 4,15; 1J 2,28
  3. Dt 33,26; Ž 8,2; 68,35; ::Sk 19,27

17 On přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: Toto je můj milovaný Syn,1 v němž jsem nalezl zalíbení.

  1. Mt 17,5

18 A tento hlas, který zazněl z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na té svaté1 hoře.2

  1. srv. Ex 3,5; Iz 11,9; Za 8,3
  2. Mt 17,1nn

19 A máme ještě pevnější prorocké slovo. Dobře činíte, že se ho držíte1 jako světla,2 které svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den3 a jitřenka4 nevzejde ve vašich srdcích.5

  1. Fp 2,16
  2. ř.: lampy; Ž 119,105
  3. L 1,78
  4. Zj 22,16
  5. 2K 4,6

20 Toto především vězte,1 že žádné proroctví Písma není záležitostí vlastního výkladu.

  1. 3,3

21 Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni Duchem1 Svatým mluvili ⌈lidé poslaní od Boha⌉.2

  1. 2S 23,2; Mk 12,36; Sk 1,16; 28,25
  2. n.: lidé z Boha; var.: svatí Boží lidé

Chapter 2

1 V lidu se však také objevovali falešní1 proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět2 zhoubná kacířství3 a Panovníka,4 který je vykoupil,5 budou zapírat.6 Tím na sebe uvedou rychlou záhubu.

  1. Mt 7,15!
  2. Ga 2,4
  3. ř.: hereze; Tt 3,10p; n.: sekty (1K 11,19)
  4. L 2,29
  5. 1K 6,20
  6. Ju 1,4; 1J 2,22

2 A mnozí budou následovat jejich bezuzdnosti1 a cesta pravdy2 bude kvůli nim v opovržení.3

  1. v. 18; Ř 13,13!
  2. Ž 119,30
  3. Ř 2,24

3 Z hrabivosti1 budou z vás těžit podvodnými slovy. Ale jejich odsouzení odedávna nezahálí a jejich zhouba nespí.

  1. v. 14; Ř 1,29; 1Tm 6,3nn

4 Neboť1 Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do ⌈temných jeskyní⌉2 Tartaru3 a vydal je, aby byli střeženi k soudu.4

  1. ř.: Neboť jestliže … (podmínka pokračuje až k v. 9:) tedy Pán umí …
  2. var.: řetězů temnoty
  3. HL; n.: pekla
  4. Ju 1,6; Zj 20,1n

5 Ani starý svět1 neušetřil, ale zachoval jen Noeho,2 hlasatele spravedlnosti,3jednoho z osmi⌉,4 když uvedl potopu na svět bezbožných.

  1. 3,6
  2. Gn 6,8; He 11,7; 1Pt 3,20
  3. takové označení není v Písmu, ale podobné se nachází u Jos., Starož. 1.3.1 a 1Klementův 7.6; 9.4
  4. ř.: osmého

6 Také města Sodomu a Gomoru1 obrátil v popel a odsoudil [k zániku] a tím dal varovný příklad2 budoucím bezbožníkům.3

  1. Gn 19,24; Iz 1,9; Ju 1,7
  2. He 4,11; 8,5; Ju 1,7; 1K 10,6v
  3. 1Tm 1,9; Ju 1,15

7 Vysvobodil však spravedlivého Lota,1 sužovaného nezřízeným chováním2 bezuzdných lidí.3

  1. Gn 19,16
  2. Gn 19,5nn
  3. 3,17

8 Neboť ⌈tím, co viděl i slyšel⌉1 ten spravedlivý,2 když mezi nimi bydlel, těmito bezzákonnými skutky mučil den za3 dnem svou spravedlivou duši.

  1. ř.: viděním i slyšením
  2. He 11,4
  3. ř.: ze dne

9 Pán umí vysvobozovat1 zbožné2 ze zkoušky,3 ale nespravedlivé4 zachovávat ⌈pro trest⌉5 ke dni soudu;6

  1. Jb 5,19; Ž 34,18
  2. Sk 2,5; 2Tm 3,12; Tt 2,12
  3. 1K 10,13; Zj 3,10
  4. Mt 5,45
  5. ř.: trestané
  6. Mt 10,15; 1J 4,17

10 to hlavně ty, kdo jdou za tělem v poskvrňující žádosti a pohrdají autoritou.1 Drzí2 opovážlivci, nebojí se tupit ⌈duchovní mocnosti⌉,3

  1. Ex 22,28; Ju 1,8
  2. n.: Samolibí; Tt 1,7
  3. ř.: slávy (pl.)

11 když ani andělé, ačkoli jsou větší silou a mocí, nevynášejí proti nim [před Pánem] potupný soud.

12 Tito však jako nerozumná zvířata, zrozená jako pouhá přírodní stvoření k lovení a zkáze, se rouhají tomu, co neznají; ve své záhubě také zahynou

13 a dostane1 se jim [bezpráví jako] mzdy za bezpráví. Za rozkoš2 považují denní3 rozmařilost; jsou poskvrnou4 a hanbou,5 jak hýří6 ⌈ve svých klamech⌉,7 když s vámi hodují.8

  1. He 11,13p
  2. L 8,14; Tt 3,3; Jk 4,1.3†
  3. ::1Te 5,7
  4. Ef 5,27
  5. ř.: pl. (n.: vadami)
  6. Ř 13,13
  7. var.: při svých hodech lásky
  8. Ju 1,12

14 Oči1 mají plné cizoložství23nenasytné hříchu; lákají4 neupevněné5 duše, srdce mají vycvičené6 v hrabivosti; jsou to děti7 prokletí.

  1. Mt 5,28; 1J 2,16
  2. ř.: cizoložnice
  3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  4. v. 18; Př 1,10; Jk 1,14
  5. 3,16
  6. He 5,14!
  7. Ef 2,3

15 Opustili přímou cestu1 a zabloudili, dali se na cestu Balaáma,2 syna Bosorova,3 který ⌈dal přednost mzdě⌉4 za nepravost,

  1. Sk 13,10
  2. Nu 22,5; Ju 1,11; Zj 2,14
  3. var.: Beorova
  4. ř.: si zamiloval mzdu

16 ale byl za svůj zlý čin pokárán. Němé tažné zvíře1 promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství.

  1. Nu 22,21—30

17 Tito lidé jsou prameny bez vody1 a mlhy2 hnané vichřicí; je pro ně [na věky] uchována mrákota tmy.3

  1. Ju 1,12
  2. var.: mraky
  3. Ju 1,13

18 Neboť honosně1 mluví slova marnosti2 a lákají v žádostech těla výstřednostmi3 ty, kdo sotva4 utíkají5 těm, kteří žijí v bludu.

  1. Ju 1,16
  2. Ef 4,17
  3. v. 2
  4. ř.: maličko (var.: skutečně)
  5. var.: utekli; v. 20; 1,4

19 Slibují jim svobodu,1ačkoli sami jsou otroky2 zkázy; vždyť čemu člověk3 podlehne, tím je zotročen.

  1. ::Ga 5,13; 1Pt 2,16
  2. J 8,34; Ř 6,16; Tt 3,3
  3. ř.: někdo

20 Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním [našeho] Pána a Zachránce Ježíše Krista,1 se znovu do nich zapletou2podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první.3

  1. 1,1
  2. 2Tm 2,4
  3. Mt 12,45; He 6,4—8; 10,26n

21 Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali cestu1 spravedlnosti,2 než když ji poznali, a odvrátili se od svatého přikázání, které jim bylo předáno.3

  1. Sk 9,2
  2. Ez 18,24
  3. Ju 1,3

22 Přihodilo se jim to, co říká toto pravdivé přísloví: Pes se vrátil k vlastnímu vývratku1 a umytá svině ⌈se opět válí v bahně⌉.2

  1. //Př 26,11
  2. ř.: k válení v blátě; [původ tohoto přísloví je nejistý]

Chapter 3

1 Toto vám, milovaní,1 píšu již druhý list, ve kterém2 připomínáním probouzím3 vaši čistou mysl,4

  1. vv. 8.14.17; Ř 12,19; 1Pt 2,11
  2. ř.: v nichž
  3. 1,13
  4. Ž 24,4; Mt 5,8

2 abyste pamatovali1 na slova předpověděná svatými proroky2 a na příkaz Pána a Zachránce, předaný vašimi apoštoly.

  1. Ju 1,17
  2. L 1,70; Sk 3,21

3 Především vězte,1 že v posledních dnech2 přijdou s posměchem posměvači,3 ⌈kteří budou žít⌉4 podle svých vlastních žádostí5

  1. 1,20
  2. 1Tm 4,1
  3. Př 3,34; Iz 28,14; Ju 1,18
  4. ř.: chodící
  5. 2Tm 4,3

4 a budou říkat:1Kde je to zaslíbení jeho příchodu?2 Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.3

  1. Iz 5,19; Jr 17,15; Mt 24,48
  2. 1,16; 1Te 2,19
  3. Mk 10,6

5 Je jim totiž skryté,1 neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem2 Božím,

  1. v. 8; srv. He 13,2p
  2. Ž 33,6; He 11,3

6 skrze něž1 také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou.2

  1. Význam ř. pl. není jednoznačný, prav. míněny slovo a voda.
  2. Gn 7,11

7 A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni1 a střeženy pro den soudu2 a záhuby3 bezbožných4 lidí.

  1. Iz 66,15; 2Te 1,8
  2. 2,9
  3. 2,1; Fp 1,28; Zj 17,8.11
  4. 2,5; Ř 5,6

8 Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.1

  1. //Ž 90,4

9 Pán neotálí1naplněním svého zaslíbení, ⌈jak si někteří myslí⌉,2 nýbrž je k vám3 shovívavý,4 nechtěje, aby 5někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.6

  1. Abk 2,3; He 10,37
  2. ř.: jak to někteří pokládají za otálení
  3. var.: nám
  4. Ř 2,4; 3,26
  5. pl., množné číslo (plurál)
  6. Zj 2,21; 1Tm 2,4

10 Pánův den1 přijde jako zloděj2 [v noci]. V něm nebesa3 s rachotem pominou,4 prvky5 se žárem6 uvolní a země7 a její8 činy budou spáleny.9

  1. Iz 13,6p; Jl 1,15p; 1K 1,8; 2Te 2,2
  2. Mt 24,43; 1Te 5,2; Zj 3,3; 16,15
  3. Iz 34,4
  4. Mt 24,35; Zj 21,1
  5. Ga 4,3
  6. n.: spalováním
  7. Iz 24,19
  8. ř.: v ní
  9. var.: nalezeny (n.: shledány k soudu)

11 Když se 1toto všechno [takto] rozplyne,2 jací musíte být ve svatém 3způsobu života a 4zbožnosti [vy],

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. ř.: uvolní
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. pl., množné číslo (plurál)

12 kteří očekáváte1 a urychlujete příchod2 Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou3 v ohni a prvky se žárem4 roztaví.

  1. 1K 1,7; Ju 1,21
  2. 1,16
  3. ř.: uvolní
  4. n.: spalováním

13 Podle jeho zaslíbení očekáváme nová nebesa a novou zemi,1 ve kterých přebývá spravedlnost.2

  1. Iz 65,17
  2. Iz 60,21; Zj 21,27

14 Proto, milovaní, očekáváte–li tyto věci, vynasnažte1 se, abyste jím byli nalezeni v pokoji, bez poskvrny2 a bez úhony.3

  1. 1,10
  2. 2K 7,1!; Jk 1,27
  3. Fp 2,15

15 A trpělivost1 našeho Pána považujte za záchranu, jak vám to napsal i náš milovaný2 bratr3 Pavel podle moudrosti, která mu byla dána,4

  1. 1Pt 3,20
  2. Sk 15,25
  3. Sk 9,17
  4. Ef 3,3

16 a jak to napsal i ve všech dalších listech, v nichž o tom mluví. Jsou v nich některé těžko1 srozumitelné věci, které neučení a neupevnění2 lidé překrucují,3 jako i ostatní Písma,4 ke své vlastní záhubě.

  1. He 5,11
  2. 2,14
  3. Ž 56,6
  4. Jr 23,36

17 Ale vy, milovaní, protože to víte předem,1 chraňte2 se, abyste nebyli svedeni bludem3 bezuzdných lidí a neodpadli4 od vlastního pevného základu.

  1. Mk 13,23
  2. Př 4,23
  3. 2,18
  4. 1K 10,12

18 Rosťte v milosti a poznání1 našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.2 Jemu buď sláva3 i nyní a až do dne věčnosti. [Amen].4

  1. 1,2; Abk 2,14; J 17,3; 2K 4,6; Ef 1,17; Ko 1,10
  2. 1,1
  3. Ř 11,36!
  4. Ř 1,25!