¹ Když David přešel kousek za ¹vrchol, hle, šel mu vstříc Síba,² služebník³ Mefíbóšetův,⁴ s osedlaným oslím spřežením⁵ a na něm bylo dvě stě chlebů, sto ⌈sušených hroznů,⌉⁶ sto ⌈plodů letního ovoce⌉⁷ a měch vína.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 9,2nn; 19,18
3. 1,15p
4. 4,4; 19,25n
5. Sd 19,3
6. 1S 25,18; n.: hrozinkových koláčů
7. Am 8,1.2; n : zralých / čerstvých fíků; Jr 40,10; Abk 3,17

² Král se ¹zeptal Síby: Na co to máš? Síba ²odpověděl: Osli jsou na jízdu pro královský dům, chléb³ a letní ovoce, aby mohli služebníci pojíst, a víno, aby se mohli napít ⁴unavení v pustině.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. K: k chlebu
4. sg., jednotné číslo (singulár)

³ Král se dále ¹zeptal: A kde je syn tvého pána? Síba králi ²odpověděl: ³Právě pobývá v Jeruzalémě. Řekl si totiž: Dnes mi dům izraelský ⁴vrátí království mého otce.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. pl., množné číslo (plurál)

⁴ Král řekl Síbovi:¹ Hle, tvé je všechno, co patřilo Mefíbóšetovi. Síba ²odpověděl: Klaním se. Kéž naleznu milost³ ve tvých očích, můj pane a králi.

1. 19,27
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 15,25; 1Kr 11,19

Šímeí proklíná Davida

⁵ Když přišel král David k Bachurímu,^{1 2}právě odtamtud vycházel muž z čeledi³ domu Saulova ⁴jménem Šimeí, syn Gérův. ⁵Šel a ⁶přitom pronášel kletby.⁷

1. 3,16; 17,18; 19,17; [na vých. svazích Olivetské hory]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. [čeledi Matrí, 1S 10,21]
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. ::Ex 22,28; 1S 17,43; Jr 15,10

⁶ Házel kameny na Davida a na všechny otroky krále Davida, ačkoliv ⌈všechen lid⌉¹ a všichni hrdinové² byli po jeho pravici i ³levici.

1. n : celé vojsko; srv. 15,18
2. srv. 17,8; 20,7; 23,8
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ Při proklínání Šimeí^{1 2}volal toto: ³Táhni, ⁴táhni, ⌈krvelačný⁵ ničemníku.⌉⁶

1. 19,18—23; 1Kr 2,8n
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. Př 29,10
6. h.: muži krve a muži ničemný; srv. 20,1; Dt 13,14; Př 16,27; 1S 2,12

⁸ Hospodin ⌈ti odplatil⌉¹ za všechnu krev² domu Saulova, na jehož místě kraluješ. Hospodin dal království do ruky tvého syna Abšalóma. ³Zde jsi ve svém trápení,⁴ protože jsi krvelačný ⁵člověk.

1. 1S 26,23; Pl 3,64; Př 24,12; n.: proti tobě obrátil; srv. Iz 1,25
2. [může se týkat událostí v kp. 21]
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. h.: zlu; Jon 4,6
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁹ Abíšaj,¹ syn Serújin, řekl králi: ²Proč by měl tento ⌈mrtvý pes⌉³ proklínat mého pána a krále? Půjdu⁴ a srazím mu hlavu.

1. 2,18; 1S 26,6
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. 9,8; 2Kr 8,13; [vyjádření naprostého opovržení]
4. 3,30; 1S 26,6

¹⁰ Král ¹odpověděl: ⌈Co je vám do mě,⌉² synové Serújini? On proklíná, protože mu Hospodin řekl: Proklínej Davida, a kdo se může ³ptát: ⁴Proč to děláš?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Co mně a vám, tj. mám já a vy (společného)?; n : Nepleťte se do toho! / Co se staráte?; 19,23; Sd 11,12; Mt 8,29
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

¹¹ David řekl Abíšajovi a všem svým otrokům: ¹Vždyť i můj syn, který ²vzešel z mého nitra, ³usiluje o můj ⁴život. Čím spíše tento Benjamínec. Nechte ho být, ať proklíná, když mu to řekl Hospodin.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹² Snad Hospodin pohlédne na mé ¹soužení² a odplatí³ mi za jeho dnešní⁴ kletbu.

1. tiqqúné sóferím, písařské opravy [např. Jr 2,11]
2. K: mou vinu, tj. trest (1S 28,10); Q: na mé oči, tj. slzy; $ [h. výrazy jsou velmi podobné a kontext umožňuje různé porozumění; StS chápe jako součást vazby — srv. 1S 1,11; Pl 1,9; Neh 9,9]
3. h.: navrátí; 22,21!; 1S 26,23
4. 1S 9,9!; h.: tohoto dne

¹³ David se svými muži šel dále svou cestou, zatímco Šimeí šel ⌈podél něj⌉¹ po svahu hory, ²stále proklínal a házel ⌈po něm⌉³ kameny a hlínu.⁴

1. n.: naproti němu
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. h.: proti němu; srv. v. 6
4. h.: prach; Gn 26,15; Lv 17,13

¹⁴ Král a všechen lid, který byl s ním, přišel vyčerpaný k Jordánu¹ a tam si oddechli.²

1. [h. evokuje nějaké místo určení, aniž ho konkrétně uvádí — ze 17,22 lze odvodit Jordán (tak přidávají některé rkpp. LXX)]
2. h.: sg.; n.: nabrali dech; Ex 23,12; 31,17!; (slso má stejný kořen jako duše — nfš)

Chúšaj a Achítofel

¹⁵ Abšalóm i všechen lid, ¹všichni ²Izraelci, přišli do Jeruzaléma; také Achítofel³ byl s ním.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 15,12.31

¹⁶ Stalo se, že když Davidův přítel¹ Chúšaj Arkijský přišel k Abšalómovi, řekl Chúšaj Abšalómovi: ⌈Ať žije král,⌉² ať žije král!

1. 15,37p
2. 1S 10,24; 1Kr 1,25.39; 2Kr 11,12

¹⁷ Abšalóm se ¹zeptal Chúšaje: To je oddanost² tvému příteli? ³Proč jsi nešel se svým přítelem?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Př 19,22; 20,6
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Chúšaj Abšalómovi ¹odpověděl: Nikoli. Koho vyvolil Hospodin a tento lid, všichni ²Izraelci, ⌈s tím budu,⌉³ s ním zůstanu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. K: nebudu

¹⁹ ⌈Komu jinému bych⌉¹ měl sloužit? Cožpak ne jeho² synu? Jako jsem sloužil tvému³ otci, tak budu sloužit tobě.⁴

1. n.: A za druhé, komu bych
2. h.: před …; [vazba slsa ‘abd — sloužit s předl. lifné je neobvyklá; snad vyjadřuje přehnanou úctu anebo je předložka použita z vazby: stát před někým, tj. sloužit (1S 16,21n atd. )]
3. h.: před …; [vazba slsa ‘abd — sloužit s předl. lifné je neobvyklá; snad vyjadřuje přehnanou úctu anebo je předložka použita z vazby: stát před někým, tj. sloužit (1S 16,21n atd. )]
4. h.: před …; [vazba slsa ‘abd — sloužit s předl. lifné je neobvyklá; snad vyjadřuje přehnanou úctu anebo je předložka použita z vazby: stát před někým, tj. sloužit (1S 16,21n atd. )]

²⁰ Abšalóm řekl Achítofelovi: Poraďte¹ se, co máme dělat.

1. h.: Dejte si radu

²¹ Achítofel Abšalómovi ¹odpověděl: Vejdi² ke konkubínám svého otce, které ponechal, aby pečovaly o dům.³ Když celý Izrael uslyší, že ses znelíbil⁴ svému otci, posilní⁵ se ruce všech, kteří jsou s tebou.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 3,7p
3. n.: palác; 15,16
4. n.: zošklivil / úplně rozešel se …; 10,6
5. 2,7

²² Postavili Abšalómovi na střeše stan a Abšalóm vešel před očima¹ celého Izraele ke konkubínám svého otce.

1. [výraz nárokování si trůnu (srv. 3,7; 1Kr 2,22), největší možná neodvolatelná urážka otce a zároveň naplnění Nátanova proroctví — 12,11]

²³ ⌈Rada, kterou dal Achítofel,⌉¹ bývala v oněch dnech, jako když se ²někdo³ doptává na Boží slovo. Tak byla vážena každá Achítofelova rada jak Davidem, tak i Abšalómem.

1. h.: Achítofelova rada, kterou poradil
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. dle Q; K je nesrozumitelné: kk