¹ Hospodinův hněv znovu¹ vzplál² proti Izraeli a podnítil³ proti nim Davida ⁴slovy: Jdi a spočítej⁵ ⌈Izrael a ⁶Judu.⌉⁷

1. 21,1—14
2. 6,7; Sd 2,14; Oz 8,5
3. 1Pa 21,1nn; 1S 26,19; Jb 2,3; h.: „navedl“; Jr 38,22; [LXX mění podmět přidáním: Satan]; srv. 1Kr 12,15
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Jr 33,13
6. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
7. n.: Izraelce a Judejce

² Král řekl Jóabovi, veliteli vojska, který byl ⌈s ním:⌉¹ Projdi^{2 3}nyní všechny izraelské kmeny od Danu až po Beer–šebu⁴ a spočítej⁵ lid, ⌈ať vím, kolik je lidu.⌉⁶

1. n.: byl u něj; Př 3,28
2. Jr 5,1; Am 8,12
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. 1S 3,20p; 1Kr 5,5; 2Pa 30,5
5. 18,1; 1S 15,4; Joz 8,10
6. n.: abych znal počet lidu

³ Jóab králi řekl: Ať Hospodin, můj Bůh, přidá¹ k lidu stokrát více než je tohoto a oči mého pána a krále to uvidí. Ale ²proč můj pán a král ⌈chce tuto ³věc?⌉⁴

1. 12,8; Sd 2,21; Př 10,27
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. h.: má zálibu v této věci

⁴ Královo slovo však bylo ⌈vůči Jóabovi a vůči velitelům vojska pevné.⌉¹ A tak vyšel Jóab s veliteli vojska ²od krále spočítat ⌈izraelský lid.⌉³

1. n.: Joába … donutilo
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: lid, Izrael

⁵ Přešli Jordán a utábořili se u Aróeru, napravo¹ od města, které je v gádském údolí, směrem k Jaezeru.

1. n.: na jih

⁶ Přišli do Gileádu, do země ¹Tachtím–chodší. Přišli do Dan–jaanu a do okolí Sidónu.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

⁷ Přišli do pevnosti Týru, do všech chivejských a kenaanských měst; ¹došli na jih Judska, do Beer–šeby.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁸ Prošli celou zemi a po¹ devíti měsících a dvaceti dnech se ²vrátili do Jeruzaléma.

1. n.: + uplynutí / na konci
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁹ Jóab udal¹ králi počet sečteného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojovníků tasících² meč, ³Judejců bylo pět set tisíc mužů.

1. Neh 2,6
2. Sd 20,2nn
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁰ Avšak ⌈Davida trápilo svědomí⌉¹ potom, co sečetl lid. David řekl Hospodinu: Velmi² jsem zhřešil³ tím, co jsem učinil. Nyní, Hospodine, odejmi, ⁴prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.⁵

1. h.: Ranilo Davidovo srdce ho; 1S 24,6
2. Pl 1,8
3. 12,13!; 1S 15,30; 26,21
4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
5. 1S 13,13; 2Pa 16,9

¹¹ Když David ráno vstal, stalo¹ se Hospodinovo slovo k proroku Gádovi,² Davidovu vidoucímu:³

1. 7,4; 1Kr 6,11
2. 1S 22,5
3. 1S 9,9; Am 7,12

^{12 1}Jdi a ²promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: ⌈Předkládám ti⌉³ tři věci. Vyber si jednu z nich, ⌈kterou ti mám udělat.⌉⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: Vkládám na tebe
4. h.: a udělám ti to; srv. 21,3

¹³ Gád přišel k Davidovi a oznámil mu to. ¹Zeptal se ho: Má na tebe přijít² sedm³ let hladu ve tvé zemi? Nebo budeš utíkat tři měsíce ⁴před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Nebo mají nastat tři dny moru⁵ ve tvé zemi? Nyní ⌈rozvaž a rozhodni,⌉⁶ co ⁷mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.⁸

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Jr 51,60
3. LXX: tři; 1Pa 21,12
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. srv. Jr 44,13
6. h.: věz a pohleď; n.: zjisti; 1S 25,17; 14,38; Sd 18,14; 1Kr 20,7
7. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
8. Př 22,21

¹⁴ David Gádovi ¹odpověděl: ⌈Jsem ve veliké tísni.⌉² Kéž padneme do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování³ je velké.⁴ Jenom ať nepadnu do ruky člověka.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1S 28,15; n.: Je mi velice úzko; 2S 1,26
3. Neh 9,19.27; Ž 25,6; Pl 3,22; Oz 2,21
4. Jl 2,11
5. n.: lidem; [LXX: + David si vybral mor. Byl čas sklizně obilí.]

¹⁵ Hospodin uvedl¹ mor na Izrael, od toho rána až do určeného času, a z lidu² od Danu až po Beer–šebu³ zemřelo sedmdesát tisíc mužů.⁴

1. h.: dal; Jr 23,40; n : seslal
2. n.: národa
3. v. 2.7
4. n.: lidí

¹⁶ Když anděl¹ vztáhl² svou ruku na Jeruzalém, aby ho ničil, Hospodin litoval³ zla a řekl ⁴andělu, který působil zkázu mezi lidem: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. Hospodinův ⁵anděl byl u humna⁶ Aravny⁷ Jebúsejského.

1. Ex 12,23; 2Kr 19,35; Sk 12,23
2. 22,17; Sd 6,21; Jb 1,11; Jr 1,9
3. 1S 15,11; Jr 18,8; Am 7,3; Jon 3,10
4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
6. [na hoře Mória, sev. od Davidova města; později zde byl postaven chrám (1Pa 22,1; 2Pa 3,1)]
7. [jméno cizího (chetitského?) původu s rozkolísaným pravopisem — srv. v. 18 — lze číst také) Arauna; LXX: Orna; v 1Pa: Ornán

¹⁷ Když David uviděl ¹anděla, který pobíjel lid,² řekl Hospodinu: Hle, já jsem zhřešil, já jsem spáchal³ zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. h.: mezi lidem
3. 19,20; 1Kr 8,47

¹⁸ V onen den přišel k Davidovi Gád a řekl mu: ¹Jdi a postav² Hospodinu oltář na humně Aravny Jebúsejského.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Gn 35,1; Dt 27,5v; Sd 6,25v

¹⁹ David ¹šel podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁰ Aravna vyhlédl¹ a uviděl krále i jeho otroky, jak k němu² přicházejí. Nato Aravna vyšel a poklonil se králi ³tváří k zemi.

1. Př 7,6; Pl 3,50; Ex 14,24
2. Qu, LXX; 1Pa 21,20: + Aravna právě mlátil obilí.
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²¹ Pak se Aravna ¹zeptal: ²Proč přišel můj pán a král ke svému otroku? David ³odpověděl: Abych od tebe koupil humno, postavil Hospodinu oltář a tak byla rána⁴ od lidu zadržena.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 1S 6,4; Ex 9,14; Nu 17,13

²² Aravna řekl Davidovi: Ať si můj pán a král vezme a ¹obětuje, co je ⌈mu libo.⌉² Pohleď, skot pro zápalnou oběť i smyky³ a ⌈dobytčí jha⌉⁴ na dříví.⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: dobré v jeho očích; 19,39!; 15,26
3. [dřevěné prkno a na něm byly zespod ostré kameny pro urychlení mlácení]
4. h.: výstroj skotu
5. 1S 6,14; Sd 6,26

²³ Všechno toto ⌈dal Aravna králi.⌉¹ Potom Aravna králi řekl: Kéž si tě Hospodin, tvůj Bůh, oblíbí.²

1. n.: ó králi, dává Aravna králi. [vzhledem ke způsobům tehdejší dvorní etikety (kdy se nevyslovovalo před králem vlastní jméno) lze též přeložit s var.: dává otrok mého pána a krále; srv. např. 1S 26,19; 29,8; 2S 9,11; 14,12; 15,21!]; $
2. [tj. přijme tvou oběť; ::Oz 8,13; Am 5,22; Př 3,12]

²⁴ Ale král řekl Aravnovi: Ne! ¹Chci to od tebe koupit za kupní cenu. ²Nepřinesu Hospodinu, svému Bohu, zápalné oběti³ zadarmo.⁴ A David to humno a ten skot koupil za padesát⁵ šekelů stříbra.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. n.: + , které jsem dostal
4. Jr 22,13
5. 1Pa 21,25p

²⁵ David tam postavil Hospodinu oltář¹ a ²přinesl zápalné a pokojné oběti. Pak ⌈se Hospodin dal pohnout prosbami za zemi⌉³ a rána byla od Izraele zadržena.

1. 1S 7,17; 14,35; ::1Kr 19,10
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. n.: dal pohnout k lítosti nad zemí / sklonil k zemi; 21,14!; Gn 25,21