reltext

Christianity / Protestantism / Jonah

Chapter 1

1 Stalo se Hospodinovo slovo k Jonášovi,1 synu Amítajovu:

  1. 2Kr 14,25

2 Vstaň, jdi1 do Ninive,2 toho velkého3 města, a volej4 proti němu,5 protože jeho6 zlo vystoupilo 7přede mne.8

  1. Nu 22,20; 1Kr 17,9; Jr 13,4nn; Sk 8,26
  2. Gn 10,11; Na 1,1; [dnes ruiny u iráckého města Mosul]
  3. n : významného; srv. 1S 25,2; Př 18,16; 25,6; Jr 5,5
  4. srv. v. 6
  5. srv. Jr 2,1: volej do uší Jeruzaléma
  6. h.: jejich [tj. zlo jeho obyvatel]
  7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  8. Jr 2,22; 49,19; h.: před moji tvář; srv. Jr 32,31; 33,5; n : do mé přítomnosti; Jr 4,1; 1S 1,22

3 Jonáš vstal, aby utekl1 pryč 2od Hospodina do Taršíše.3 4Přišel do Jafy5 a našel loď 6plující do Taršíše. ⌈Zaplatil jízdné⌉7 a 8nastoupil na ni, aby se s nimi 9plavil do Taršíše pryč 10od Hospodina.

  1. h.: od H. tváře; 1S 21,7; n : z H. přítomnosti; Jb 1,12; Gn 4,16; Ž 139,7
  2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  3. [tedy co nejdále (v rámci tehdy známého světa) přesně opačným směrem, Jr 10,9p]
  4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  5. 2Pa 2,15; Ezd 3,7; [později Joppe (Sk 9,36), součást dnešního Tel–Avivu]
  6. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  7. h.: Dal její mzdu
  8. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
  9. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  10. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

4 Hospodin však seslal1 na moře velký vítr,2 na moři nastala veliká bouře3 a ⌈hrozilo, že se loď rozlomí.⌉4

  1. h.: uvrhl; 1S 18,11
  2. 4,8; Jr 10,13; Am 4,13; Za 5,9p
  3. srv. Mt 8,23; Jr 23,19; 25,32; n.: vichr
  4. n.: roztříští; Jr 2,13; h.: loď se zamýšlela zlomit; [personifikace lodi upozorňuje na naléhavost situace]

5 Námořníci1 se báli a volali 2každý ke svému bohu. Předměty, které měli na lodi, vrhali do moře, aby jí3 odlehčili. Jonáš mezitím sestoupil do zadní4 části 5lodi, lehl si a tvrdě6 spal.

  1. Ez 27,9
  2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  3. h.: od sebe
  4. 1S 24,4; n.: vzdálené; podpalubí
  5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  6. Da 8,18

6 Přistoupil k němu velitel posádky1 a řekl mu: Co2 je s tebou, ospalče? Vstaň, volej ke svému bohu. Snad si na nás tvůj3 bůh vzpomene4 a nezahyneme.

  1. Ez 27,8
  2. srv. 1S 10,11; 1Kr 1,16; 19,9
  3. h.: ten; srv. Ž 133,3; Př 7,19; Iz 22,7
  4. n.: povšimne / nám bude příznivě nakloněn; HL

7 Nato řekli 1jeden druhému: Pojďte, ⌈necháme padnout2 losy,⌉3 abychom poznali, kvůli komu nás potkalo toto zlo. Nechali padnout losy a los padl na Jonáše.

  1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  2. 1S 14,42; Neh 10,35
  3. n : losujme

8 1Zeptali se ho: Pověz nám, prosím, kvůli komu nás potkalo toto zlo? Jakou máš práci?2 Odkud přicházíš? Jaká je tvá země a z kterého lidu3 jsi?

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Neh 6,3; n.: zaměstnání / Co děláš?
  3. n.: národa

9 1Odpověděl jim: Jsem Hebrej a bojím2 se Hospodina, Boha nebes,3 který učinil moře i souš.4

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Gn 42,18p; Dt 4,10; Ž 112,1; Př 14,2
  3. Gn 24,3; Neh 1,5
  4. n : pevninu; v. 13

10 Ti muži se převelice1 báli a řekli mu: Cos to provedl?2 Ti muži totiž věděli, že utíká pryč 3od Hospodina, neboť jim to oznámil.

  1. h.: báli velikou bázní; v. 16; srv. Neh 9,18.26
  2. n.: učinil; Gn 3,13; 1S 13,11; Jr 8,6
  3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

11 1Zeptali se ho: Co s tebou máme udělat,2 aby moře okolo3 nás utichlo? Moře totiž 4stále5 bouřilo.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. n.: provést
  3. srv. Jr 36,21
  4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  5. srv. 1S 6,12; 17,41

12 1Odpověděl jim: Zvedněte mě a vrhněte mě do moře, a moře okolo vás utichne; neboť já vím, že tato velká bouře ⌈na vás přišla⌉2 kvůli mně.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. n.: okolo vás je

13 Ti muži přesto ⌈veslovali ze všech sil,⌉1 aby se vrátili k souši,2 ale nic nezmohli,3 neboť moře ⌈proti nim⌉4 5stále bouřilo.

  1. srv. Am 9,2; Ez 8,8: prokopat
  2. 1,9
  3. n.: nemohli; Jr 38,5; 1S 17,39; nedokázali to; Jr 13,23
  4. n.: kolem nich
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

14 A tak volali k Hospodinu: Ach, prosíme,1 Hospodine, ať nezahyneme ⌈kvůli duši⌉2 tohoto muže. 3Nepřičítej4 nám nevinnou5 krev. Vždyť ty, Hospodine, ⌈co chceš, to činíš.⌉6

  1. 4,2; Neh 1,5p
  2. n.: pro smrt
  3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
  4. n.: Neuval na nás; Dt 21,8; Jr 26,15
  5. 2Kr 21,16!; Př 6,17; Jl 4,19
  6. n.: jsi učinil, co jsi chtěl / se ti líbilo; Ž 115,3!; 135,6; Neh 1,11; Př 21,1

15 Potom zvedli Jonáše, vrhli ho do moře, a moře ⌈přestalo zuřit.⌉1

  1. h.: ustalo / zastavilo od svého hněvu

16 A ti muži se Hospodina převelice1 báli, obětovali Hospodinu 2oběti a činili mu sliby.3

  1. v. 10
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. 1S 1,11; Na 2,1; ::Jr 44,25

Chapter 2

1 Hospodin připravil1 velkou rybu, aby Jonáše spolkla, a Jonáš byl v břiše2 té ryby tři dny a tři noci.3

  1. n.: určil; 4,6—8; srv. Da 1,5.11
  2. h.: ve vnitřnostech; n.: uvnitř; srv. Jr 4,19; Rt 1,11
  3. Mt 12,40!

2 Tehdy se Jonáš modlil1 k Hospodinu, svému Bohu, z břicha té ryby

  1. [srv. Ž 18,6; 81,8; 116,1—4; 120,1 — tyto modlitby byly součástí uctívání v chrámu a naznačuje to, že je Jonáš znal]

3 a řekl: Volal1 jsem ze svého soužení2 k Hospodinu, a odpověděl3 mi, z lůna4 podsvětí5 jsem křičel6 o pomoc, a uslyšel7 jsi můj hlas.

  1. Dt 4,7; Sd 16,28; 1S 12,18; Jr 33,3
  2. Ž 143,11; Neh 9,27
  3. Iz 58,9
  4. h.: břicha; srv. Př 9,18
  5. 1S 2,6
  6. Pl 3,8
  7. Ž 5,4; Pl 3,56!; 1Kr 8,32

4 Uvrhl1 jsi mě do hlubiny, doprostřed2 moří, obklopil mě proud,3 převalily4 se přese mne všechny tvé příboje a tvé vlny.5

  1. Neh 9,11
  2. h.: srdce; Ž 46,3; Př 23,34
  3. srv. Ž 24,2; 66,6
  4. h.: přešly
  5. Jr 5,22

5 Řekl1 jsem si: Byl jsem vyhnán ⌈od tvého zraku.⌉2 ⌈Moci tak znovu⌉3 hledět na tvůj svatý chrám!4

  1. n : Myslel
  2. Iz 1,16; n.: tobě z očí / od tebe; srv. 1S 26,20; Ž 31,23; Jr 7,15
  3. (gram. srv. Gn 8,10); n.: Kéž bych mohl ještě; srv. Sd 6,39; n.: Jistě budu nadále; 1S 3,21
  4. 1Kr 8,48

6 Voda mě obstoupila1 ⌈až k duši,⌉2 obklopila mě hlubina,3 chaluha4 ovázala mou hlavu.

  1. n.: obklíčila
  2. n.: zcela; Ž 69,2; 32,6
  3. Gn 1,2; Př 8,27—28; Ž 36,7
  4. h.: rákos

7 Sestoupil jsem k základům hor, ⌈země za mnou navěky zavřela své závory,⌉1 ale ty jsi 2vyvedl můj život z jámy,3 Hospodine, můj Bože.

  1. n.: závory země se za mnou navěky zavřely; $; 1S 23,7; Neh 3,3
  2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  3. Ž 30,4; 103,4; Ez 28,8

8 Když ⌈ve1 mně umdlévala má duše,⌉2 rozpomínal3 jsem se na Hospodina, má modlitba pronikla4 k tobě do tvého svatého chrámu.

  1. Pl 3,20; Oz 11,8
  2. n.: jsem omdléval; Pl 2,11.12; Ž 142,4; 143,4!
  3. ::Sd 8,34
  4. h.: přišla; 1S 9,16

9 ⌈Ti, kdo se oddávají1 klamným nicotnostem,⌉2 opouštějí3 svou věrnost.4

  1. Oz 4,10
  2. n.: uctívají nicotné modly; Ž 31,7!; Jr 8,19; 10,14.15
  3. n.: zanedbávají; Neh 10,40; Př 3,3
  4. h.: milosrdenství; n.: oddanost / zdroj svého milosrdenství; Oz 6,4.6; srv. Gn 20,13; 40,14; 1S 20,14—15; $

10 Ale já ti budu obětovat ⌈za zvuku písně díků;⌉1 co jsem slíbil, splním.2 Záchrana3 ⌈je v⌉4 Hospodinu.

  1. Neh 12,27; n.: s písní díků / s hlasitým díkůvzdáním
  2. 1,16!; Ž 116,17.18; 56,13; Dt 23,22
  3. [druhé (1,9) Jonášovo vyznání doslovně uprostřed knihy]; Ž 3,9!; Ex 15,2; Iz 12,2; 33,2
  4. n.: patří; srv. Pl 3,24

11 Hospodin pak 1promluvil k rybě a ta vyvrhla2 Jonáše na souš.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. h.: vyzvrátila

Chapter 3

1 Stalo se Hospodinovo slovo k Jonášovi podruhé:1

  1. 1,1; Jr 1,13; 13,3

2 Vstaň, jdi do Ninive, toho velkého města, a volej k1 němu zvěst,2 kterou ti říkám.3

  1. jiná předložka oproti 1,2!; srv. Jr 2,2
  2. Tt 1,3; Ř 16,25; 1K 1,21; HL
  3. [ptc. — gram. možné také: jsem řekl / řeknu; Ex 6,29; Da 10,11

3 Jonáš vstal a šel do Ninive podle Hospodinova slova. Ninive bylo velmi1 veliké město, na tři dny cesty.2

  1. [to odpovídá titulu „velký“ v Gn 10,12]; h.: velké Bohu; srv. Př 3,27; Gn 23,6; 30,8; Ex 9,28; Ž 80,11; $
  2. Neh 2,6

4 Jonáš začal 1procházet městem první den cesty a volal: Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude2 vyvráceno.

  1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  2. Am 4,11; Pl 4,6; Př 12,7

5 Ninivští1 uvěřili Bohu, vyhlásili půst2 a všichni, od největšího až po nejmenšího,3 si oblékli žíněné roucho.4

  1. h.: muži Ninive; n.: Obyvatelé Ninive
  2. Jr 36,9; Jl 1,14; Neh 9,1
  3. srv. 1S 5,9; Jr 31,34p; 42,1
  4. 1Kr 1,27; Est 4,3; Ž 35,13

6 Když se 1to dostalo2 k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, přikryl se žíněným rouchem a posadil se do popela.3

  1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
  2. h.: dotklo
  3. Jr 6,26

7 ⌈Vyhlásil: V Ninive,⌉1 z rozhodnutí2 krále a jeho velmožů:3 Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí,4 ať se nesytí5 ani nepijí vodu.

  1. n.: Vyhlásil v Ninive:
  2. n.: uvážení; srv. 1S 25,33; Př 26,16
  3. h.: velkých; srv. Jr 5,5; Př 18,16
  4. 1S 14,24n
  5. n.: nepasou; srv. Oz 9,2

8 Ať se lidé i zvířata přikryjí žíněným rouchem a volají ⌈ze vší síly⌉1 k Bohu, ať se 2každý odvrátí od své zlé cesty3 a od násilí,4 které je na jeho rukou.

  1. n.: mocně; h.: násilím; 1S 2,16; srv. 1,13
  2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  3. Př 4,25.26; Jr 36,3
  4. Jr 6,7; Am 3,7

9 Kdo ví, snad se Bůh odvrátí a slituje,1 odvrátí se od svého planoucího hněvu2 a nezahyneme.3

  1. 2S 12,22; Jl 2,14; srv. Jr 18,7.8
  2. Jr 4,8; Oz 11,9; Na 1,6*
  3. 1,6.14

10 Bůh viděl jejich skutky, že se odvrátili od své zlé cesty. Proto Bůh litoval1 zla, které prohlásil, že jim učiní, a neučinil to.

  1. Jr 26,19; Am 7,3

Chapter 4

1 Jonášovi se to však hrozně moc nelíbilo1 a rozzlobil se.

  1. Neh 2,10

2 Modlil se k Hospodinu: Ach,1 Hospodine, což ⌈jsem to neříkal,⌉2 když jsem byl ve své 3zemi? Kvůli tomu4 jsem chtěl utéct do Taršíše. Vždyť vím,5 že ty jsi 6Bůh milostivý a soucitný,7 ⌈pomalý k hněvu,⌉8 hojný v milosrdenství, a slitováváš se nad zlem.9

  1. 1,14!
  2. h.: nebyla to má řeč
  3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
  4. [tj. nechtěl, aby se obyvatelé Ninive — nepřátelé Izraele — obrátili]
  5. n.: jsem věděl
  6. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
  7. Neh 9,17; Jl 2,13
  8. n.: trpělivý; Jr 15,15
  9. Jl 2,13!

3 Nyní, Hospodine, vezmi ode mě 1prosím můj 2život. ⌈Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.⌉3

  1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
  2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
  3. h.: Lepší má smrt, nežli můj život; srv. 1Kr 19,4

4 Hospodin se 1zeptal: ⌈Je to 2dobře, že ses tak rozzlobil?⌉3

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  3. h.: Dobře planout tobě

5 Jonáš vyšel z města a usadil se na východ od města. Postavil1 si tam stánek2 a pobýval pod ním ve stínu, ⌈aby viděl,⌉3 co se s městem stane.

  1. n.: Udělal
  2. Iz 4,6; Neh 8,14n
  3. n.: a čekal, až uvidí

6 Hospodin Bůh připravil1 ricinovník,2 který 3vyrostl nad Jonášem, aby byl stínem4 pro jeho hlavu a vysvobodil ho z jeho trápení.5 Jonáš se z ricinovníku ⌈převelice radoval.⌉6

  1. 2,1
  2. [n. jiná rostlina s velkými listy; 4,7.9.10†; $]
  3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  4. Pl 4,20; Oz 14,8
  5. h.: zla [ať je tím již míněno horko, či špatná nálada a zloba]
  6. h.: radoval velikou radostí; 1K 1,40; Neh 12,43; Mt 2,10; srv. Jon 1,10.16

7 Když 1vyšla druhého dne jitřenka,2 Bůh připravil3 červa,4 který napadl ricinovník, takže uschl.

  1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
  2. 1S 9,26; Oz 6,3
  3. Pl 4,20; Oz 14,8
  4. Dt 28,39

8 I stalo se, že když vyšlo slunce, připravil1 Bůh 2horký východní3 4vítr a slunce bilo na Jonášovu hlavu, takže omdléval.5 ⌈Přál si zemřít⌉6 a řekl: Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.7

  1. 1S 9,26; Oz 6,3
  2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  3. Oz 13,15; Iz 27,8
  4. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
  5. Am 8,13
  6. h.: Žádal pro svou duši smrt
  7. v. 3

9 Nato se Bůh Jonáše 1zeptal: Je to 2dobře, že ses tak rozzlobil3 kvůli ricinovníku? Ten 4odpověděl: Je to 5dobře, že jsem se rozzlobil ⌈až na smrt!⌉6

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  3. v. 4
  4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
  6. n.: k smrti; n : takže chci zemřít

10 Hospodin řekl: ⌈Tobě je líto⌉1 ricinovníku, se kterým ses nenamáhal ani jsi ⌈mu nedal vzrůst;⌉2 přes noc 3vzešel, přes noc zašel.

  1. h.: Ty lituješ / hledíš s lítostí na
  2. n.: jsi ho nepěstoval
  3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

11 A mně by ne mělo být líto toho velkého města Ninive, ve kterém je víc než sto dvacet tisíc lidí, ⌈kteří nerozeznají 1pravici od levice,⌉2 a ještě množství zvířat?

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. n.: nevědí, co je napravo a co nalevo; [myšlena asi neznalost Božího zákona (srv. Ez 22,26; 44,23; 2S 19,36)]