¹ Král Belšasar¹ připravil tisícovce svých velmožů veliký ²hodokvas³ a sám popíjel víno ⌈v čele⌉⁴ té to tisícovky.⁵

1. [Královo jméno není totožné s Danielovým (srv. 4,5p): akkadsky patrně Bél–šar–uṣur, Béli–krále–uchovej.]
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
3. Est 1,3
4. aram.: před …
5. [Což nebylo samozřejmé.]

² Když ¹okusil víno, ²poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec³ Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu.⁴ Že prý král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky⁵ budou pít z nich.

1. podstatné jméno
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n.: děd / příbuzný / předchůdce; (vv. 11.22)
4. 1,2
5. LXX(st): ta jeho společnost

³ Hned přinesli zlaté¹ nádoby, odnesené² z chrámu Božího domu³ v Jeruzalémě, a král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky se z nich napili.

1. LXX(Th), Vul: + a stříbrné
2. aram.: které odnesli
3. Vul: –; LXX(Th): domu, Pš: z chrámu Božího v J.; [Avšak „dům Boží“ není nadbytečné, neboť „chrám“ by jinak mohl znamenat i „palác“ (v. 5; 1,4; 4,1.26); Ezd 6,5; 2Pa 36,7; 2Kr 24,13]

⁴ Popíjeli víno a chválili bohy zlaté¹ a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné.²

1. 3,1; Ž 115,4
2. LXX(st): a chválili své vyrobené modly, a Boha věčného, majícího moc nad jejich duchem, toho nepochválili

⁵ V té chvíli¹ se objevily prsty lidské ruky a ²psaly před svícnem na omítce stěny královského paláce. Král jen ³hleděl na hřbet⁴ jakési ruky, jak píše.

1. aram.: tu hodinu
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. aram. pas je ruka od dlaně po špičky prstů (v. 24)

⁶ A tu se králi úplně změnil výraz,¹ z hloubi ²duše byl zděšen,³ sotva se ⁴držel na nohou⁵ a kolena mu ⁶klepala o sebe.

1. 7,28
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. aram.: jeho myšlenky ho ()děsily
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. aram.: jeho kyčelní klouby ()povolovaly (totéž slovo ve vv. 12.16 — „rozplétat“)
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁷ Potom se král hlasitě rozkřičel, aby přivedli věštce a chaldejce¹ a drobopravce.² Král k babylonským mudrcům ³promluvil a ⁴řekl jim: Každý,⁵ kdo přečte tento nápis a přednese mi jeho výklad, šarlat oblékne a zlatý řetěz⁶ okolo ⁷krku obdrží a bude vládnout jako třetí⁸ v království.

1. 2,2p
2. 4,4
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. aram.: + člověk
6. n. snad „nákrčník“ / „límec“; [?]
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. [Belšasar sám vládl jako druhý v království; byl regentem svého otce (jímž podle dostupných záznamů byl Nabonidus, král, který se objevil sedm let po Nebúkadnesarovi; srv. však Jr 27,7)]

⁸ Pak ¹předstupovali všichni královští mudrci, ale nápis přečíst ²nedokázali ani sdělit králi jeho³ výklad.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. K: –

⁹ To už ¹byl král Belšasar úplně zděšený a ²byl téměř k nepoznání.³ Také jeho velmoži byli zmateni.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. aram.: a jeho výraz na něm (zůstával) změněný, srv. v. 6

¹⁰ Vzhledem k řečem, které vedli král a jeho velmoži, vstoupila do hodovní ¹síně i královna matka.² Promluvila³ a řekla: Králi, navěky buď živ.⁴ Ne musíš se z hloubi ⁵duše děsit⁶ a svůj výraz si zachovej.⁷

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. [Že nejde o manželku je dosti zřejmé. Tato žena má na paměti věci, které se staly před mnoha lety, spíše desítkami let. Je také oprávněna vstoupit ke králi bez vyzvání, což manželky nebývaly. (LXX(st) ale vysvětluje přítomnost královny jinak: „[v. 9] Tu zavolal král kvůli tomu znamení královnu a ukázal jí, o jak velkou věc jde a že žádný člověk není schopen králi prozradit smysl toho nápisu. [v. 10] Tehdy mu královna připomněla Daniele…“)]
3. aram.: + královna
4. 2,4
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. v. 6p
7. aram.: nemusí se ti měnit

¹¹ Ve tvém království je muž, ve kterém dlí duch svatých bohů¹ a v němž se za dnů tvého otce² nalezlo osvícení³ a jasnozřivost ⌈i moudrost, jakou mívají bohové.⌉⁴ A král ⁵Nebúkadnesar, tvůj otec, jej ustanovil představeným⁶ kouzelníků, věštců, chaldejců,^{7 8}drobopravců… ⌈Tvůj otec, králi,⌉⁹

1. 4,5.6.15; LXX(Th): duch Boží; LXX(st) [v. 12]: duch svatý; Vul: duch bohů
2. [Neb. zemřel 562 př. Kr.; t.č. je r. 539]
3. aram.: světlo
4. Vul, LXX(Th): –; LXX(st): nade všechny mudrce babylonské
5. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
6. aram.: velkým; n.: hlavou
7. n.: Ch; 2,2p
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. LXX(Th), Pš: –

¹² jelikož neobyčejný duch¹ a poznání i jasnozřivost vykládající sny a záhadné² výroky a rozplétající obtíže³ se nalezla v Danielovi, jemuž dal král ⁴jméno Beltšasar.⁵ Nyní tedy ⁶budiž zavolán Daniel a on přednese výklad.

1. 6,4
2. srv. 8,23
3. n : přicházející na kloub; srv. v. 6p
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. LXX(st): –
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹³ Před krále byl tedy předveden Daniel. Král k Danielovi ¹promluvil a řekl:² Ty jsi ten Daniel ze synů judských ³vysídlenců, které⁴ přivedl král, můj otec, z Judska?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. LXX(st): –; odtud do v. 15 včetně
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. tak i LXX(Th), Vul; n.: kterého

¹⁴ Už jsem o tobě slyšel, že v tobě dlí duch bohů¹ a nalezlo se v tobě osvícení a jasnozřivost i neobyčejná moudrost.

1. LXX(Th): Boží

¹⁵ Teď byli přede mne předvedeni mudrci a věštci, aby ten nápis přečetli a sdělili mi jeho výklad, ale nejsou schopni mi přednést výklad těch slov.¹

1. sg.; n.: té věci

¹⁶ Já jsem ale slyšel o tobě, že dokážeš výklady vysvětlovat a obtíže rozplétat. Jestli teď dokážeš přečíst ten nápis a sdělit mi jeho výklad, šarlat oblékneš a zlatý řetěz okolo ¹krku obdržíš a budeš vládnout jako třetí v království.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Nato Daniel odpověděl a před králem řekl: Tvé dary nechť zůstanou tobě a své odměny¹ dej někomu jinému. Avšak ten nápis králi přečtu a výklad mu sdělím.

1. 2,6; 2Kr 5,16; LXX(Th), Vul, Pš: a dar(y) svého domu

¹⁸ Nuže,¹ králi, Bůh Nejvyšší² dal království a velikost i čest a majestát tvému otci ³Nebúkadnesarovi.

1. aram.: Ty
2. 3,26p
3. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]

¹⁹ A pro tu velikost, kterou mu dal, se před ním třásli a báli se jej všichni ¹lidé, národy a jazyky.² Koho chtěl, pobíjel, a koho chtěl, ⌈nechával naživu,⌉³ koho chtěl, povyšoval, a koho chtěl, ponižoval.

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. 3,4p
3. LXX(Th), Vul čtou chybně jako: „tloukl“

²⁰ Když se však jeho srdce povýšilo¹ a jeho duch zesílil² v ³pýše, byl z trůnu svého království sesazen, ba i čest mu odňali

1. Ex 9,17; Př 16,5; L 18,14
2. srv. 2,37; 4,8.17.19.27
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

²¹ a byl vyhnán od lidských synů,¹ jeho srdce se připodobnilo² zvířecímu³ a ⁴přebýval mezi divokými osly.^{5 6}Dávali mu spásat porost jako dobytku a nebeskou rosou se mu tělo ⁷smáčelo, dokud nepoznal, že v lidském kralování⁸ vládne Bůh Nejvyšší a ⁹ustanovuje v něm,¹⁰ kohokoli ¹¹ráčí.¹²

1. n.: od lidí
2. K: stalo se podobným; Q aj.: přiblížili / učinili podobným
3. aram.: se zvířaty
4. podstatné jméno
5. var.: stády
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. n.: „království“
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
10. n.: nad ním, tj. královstvím
11. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
12. 4,22

²² Ani ty, jeho syn,¹ jsi Belšasare, nepokořil své srdce, přestožes o tom všem věděl,

1. n.: vnuk / nástupce; (v. 2)

²³ nýbrž proti pánu¹ nebes² ses povýšil,³ když před tebe přinesli nádoby jeho domu a ty i tví velmoži tvé ženy i tvé družky z nich⁴ popíjeli víno, tehdy jsi chválil bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné i kamenné, kteří nevidí a neslyší ani nic nevědí, ale Boha, jenž má v ⁵ruce tvůj dech i celé tvé putování,⁶ jeho jsi neoslavil.

1. n.: nad Pána
2. 4,37
3. LXX(st): –; od v. 17b potud
4. LXX(st): –
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. pl.; n.: stezky / dráhy

²⁴ Nato byl od něho poslán hřbet¹ té ruky a nápis tento zapsán.²

1. v. 5p
2. [S odstínem zákonného ustanovení; srv. „vydat“ 6,9nn.]

²⁵ A tímto nápisem je zapsáno: MeNé, MeNé,¹ TeKéL, uFaRSín.²

1. LXX(Th); Vul: –
2. LXX(Th): fares (=sg.); LXX(st): – celá věta

²⁶ Toto je výklad toho slova:¹ MeNé -- sečetl² Bůh tvé kralování³ a ukončil⁴ je.

1. n.: té věci
2. aram.: mená, psáno prakticky stejně
3. n.: království
4. n.: naplnil / odevzdal (jinému); srv. Ezd 7,19

²⁷ TeKéL -- byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným.

²⁸ PeRéS -- ⌈rozpůleno bylo tvé království⌉¹ a bylo dáno Médům a Peršanům.²

1. n.: rozděleno / zkráceno na polovinu bylo tvé kralování
2. aram. páras, psáno PRS; [Nápis byl asi napsán v aram., kde se píší jen souhlásky. (Textu je nutno rozumět, aby se mohl vůbec přečíst. U běžných textů je to samozřejmé, ale u něčeho neobvyklého to může působit obtíže.) Jelikož tento nápis budí dojem posloupnosti váhových a měnových jednotek, mohl navíc mít i poněkud zkratkovitou formu, která jen zvyšovala záhadnost, Danielův výklad spočíval v tom, že tyto znaky přečetl běžným způsobem, ale potom doplnil jiné samohlásky a vyložil slova podle dalších možných významů. Běžné čtení bylo „mina — mina — šekel — (dvě) půlminy [n.: půlšekely]“. Mina byla váhová jednotka (hl. pro zlato a stříbro) 500 nebo 600 g. Šekel byl její 1/60, tj. 8,3 nebo 11 g (srv. Ez 45,12; kdežto izraelský šekel býval její 1/50). Aram. peres, „půlka“ (v. 28), má ve v. 25 tvar pl. (parsín), byť stejné prsjn lze číst i jako dvojné číslo parsajin. Tehdy, krátce před zavedením mincí, byly váhové jednotky zároveň jednotkami finančními, takže neinspirovaní vykladači snad mohli ze stěny vyčíst i cosi jako dramatickou inflaci. Následující Danielovo čtení se zakládá na slovesných kořenech těchto označení a na dalších možných čteních těchto písmen. Mné znamená „spočteno / změřeno“, anebo mná, „sečetl“. Tqél není jen aram. tvar váhy „šekel“, ale i slovesný tvar tqal, „zvážil“ nebo tqíl, „zvážen“. Prés či prís znamená nejen „rozpolceno“, ale i „zlomen“, „odlomen“. Verdikt tedy zní: „spočteno — zváženo — rozpůleno“. Vztaženo k Belšasarovi to vlastně znamená: předvolán — posouzen — odsouzen. „Rozpůlení“ či zde „odetnutí“ se píše stejně jako páras, „Peršané“ nebo „Persie“ (v. 29). Příhodnost těchto dvojsmyslů se měla brzy ukázat. Nadto zmínka o 62 letech Dareiových (srv. 6,1) může jako dodatečné potvrzení prorocké řeči odpovídat 62 šekelům z tohoto vidění, lze–li počítat 1mn=60šq + 1šq + 2x0,5šq = 62šq.]

²⁹ Nato Belšasar ¹poručil a Daniela přioděli šarlatem i zlatým řetězem okolo ²krku a rozhlašovali před ním, že bude v království vládnout jako třetí.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁰ Té noci byl chaldejský král Belšasar¹ zabit

1. Pravopis jména nepatrně změněn oproti v. 29. Blš’sr znamená akk. „Béli–krále–uchovej“, kdežto Bl’šsr by zde (a 7,1; 8,1) mohlo odrážet „Bél–v–palbě–nepřítele“.