¹ Hospodinovo slovo,¹ které se stalo k Ozeášovi,² synu Beérovu, ve dnech³ judských králů Uzijáše,⁴ Jótama,⁵ Achaza⁶ a Chizkijáše⁷ a ve dnech izraelského krále Jarobeáma,⁸ syna Jóašova.

1. [Textové problémy v knize Ozeáš nemají obdobu v celé StS. Masoretský text, představovaný Leningradským kodexem (z r. kolem 1008), který je základem pro BHS, je textově v mnoha ohledech poškozený a má řadu písařských omylů, a to do takové míry, že není možné se vyhnout opravám, pokud chceme, aby text dával smysl. Mnoho střv. masoretských rukopisů zachovává variantní čtení, tak jako i nemasoretské kumránské texty, které jsou ovšem často útržkovité.]
2. [zachováno zažité počeštěné jméno z h. Hóšea (viz Neh 10,24; Jr 1,1]
3. [podle zmíněných králů období min. 38 let v polovině 8. st. př. Kr.]
4. 2Kr 15,2p; Iz 1,1; Am 1,1
5. 2Kr 15,32—38; 1Pa 3,12; Mi 1,1
6. 2Kr 16,1—20
7. 2Kr 18,1—20,1
8. 2Kr 13,13

² Počátek¹ ⌈Hospodinova mluvení⌉² skrze³ Ozeáše. Hospodin řekl Ozeášovi: Jdi,⁴ vezmi si ⌈ženu smilstva⌉⁵ a měj děti smilstva, protože země ⁶strašlivě smilní⁷ a odvrací se od⁸ Hospodina.

1. srv. Kaz 10,13; Rt 1,22
2. n.: , kdy Hospodin mluvil
3. n.: s …; srv. 12,11; 2S 23,2
4. 3,1; Iz 6,9; Jr 1,7; 13,4; Ez 3,1; Jon 1,2
5. n.: prostitutku; [ojedinělé h. spojení (asi vzhledem k následnému děti smilstva a dalšímu používání h. výrazu — 2,4.6; 4,12; 5,4) — vedle obvyklého žena ()smilnící (např. Sd 11,1; 1Kr 3,16)]
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. Jr 3,1.6.8n
8. Joz 22,16nn; 1S 12,20

³ Tak šel a vzal si Gómeru,¹ dceru diblajimskou.² Ona otěhotněla a porodila mu syna.

1. [Stejné jméno je použito pro muže v Gn 10,2; jinde v Písmu se nevyskytuje.]
2. [Tj. Dokončení; n.: Diblajimovu. Toto jméno se jinde v Písmu nevyskytuje a nelze rozhodnout, zda se jedná o jméno místní či osobní. LXX, Vul a většina ang. překladů je považují za jméno osobní.]

⁴ Hospodin mu řekl: Pojmenuj¹ ho Jizreel,² protože už jen chvilku³ a navštívím⁴ dům⁵ Jehúův s trestem za krev prolitou v Jizreelu⁶ a ukončím kralování domu izraelského.

1. n.: Dej mu jméno; Iz 7,3p; 8,18!
2. [tj. Bůh rozsévá]; 2,2.24
3. n.: brzy; Jr 51,33; Iz 10,25; 29,17
4. n.: povolám k zodpovědnosti; 2,15; Jr 51,52*
5. [tj. dynastie, která začala svržením Achabova syna (2Kr 9,14—37); skončila vraždou Zekarjáše (2Kr 15,10—12)]
6. 1Kr 21,1—14; 2Kr 9,21—35; 10,1—14

⁵ ⌈I stane se v onen den,⌉¹ že zlomím Izraelův luk² v údolí Jizreelu.³

1. Iz 7,18p; 2,18.23
2. [tj. vojenská moc — byla zlomena r. 724 př. Kr. (2Kr 17,5—6)]; 1S 2,4; Jr 49,35!
3. Joz 17,16

⁶ Otěhotněla znovu a porodila dceru.¹ Řekl mu: Pojmenuj ji Lórucháma,² protože už nebudu mít déle slitování³ nad domem izraelským, ale ⁴jistě se postavím proti nim.

1. [Ze skutečnosti, že na rozdíl od v. 3 zde chybí slovo „mu“, usuzovali někteří na to, že Ozeáš nebyl otcem Lóruchámy a Ló–amího.]
2. ::2,25!; [h.: Neslitovaná, tj. Neomilostněná]
3. 2,6; srv. Am 1,11; Jr 13,14; 16,5
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁷ Nad domem judským se slituji a zachráním¹ je kvůli Hospodinu, jejich Bohu. Nezachráním je kvůli² luku,³ meči, boji, koňům či jezdcům.

1. [Hospodin dvakrát zachránil Judu před Asyřany — r. 722/1 a r. 701 př. Kr. (2Kr 19,32—36)]
2. n.: prostřednictvím / skrze
3. Joz 24,12; srv. Za 4,6

⁸ Odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna.¹

1. [Ze skutečnosti, že na rozdíl od v. 3 zde chybí slovo „mu“, usuzovali někteří na to, že Ozeáš nebyl otcem Lóruchámy a Ló–amího.]

⁹ Řekl: Pojmenuj ho: Ló–amí, protože vy ne jste mým lidem¹ a já nebudu vaším Bohem.

1. Jr 7,23!

¹ Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku,¹ který nemůže být změřen ani spočítán.² I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: ⌈Nejste můj lid,⌉³ jim bude řečeno: Jste synové ⌈živého ⁴Boha.⌉⁵

1. Jr 33,22; 1Kr 4,20
2. 1Kr 3,8
3. h.: Ló–amí; 1,9
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. //Ř 9,26; Joz 3,10; Ž 42,2; 84,3; Mt 16,16

² Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni,¹ ustanoví si jednoho ²předáka a ³vyjdou⁴ ze země, neboť velký bude den Jizreelu.⁵

1. srv. Iz 11,12
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. [?n.: vytáhnou / vyraší; může znamenat vyjití ze země vyhnanství (srv. Ex 1,10; tak tomu rozuměla většina vykladačů v minulých staletích) anebo metaforu — pozvednutí se ze špatných poměrů, jako když vzejde rostlina]
5. [tehdy se jméno (tj. Bůh zasévá) stane zaslíbením (v. 24), a nikoliv hrozbou (1,4]

³ Řekněte svým bratrům: Můj¹ lide a svým sestrám: Omilostněná.²

1. h.: Amí
2. n.: Došlá slitování; h.: Rucháma

⁴ Veďte¹ při se svou matkou, veďte, protože ona ne ní mou ženou a já ne jsem jejím mužem. Ať ⌈od sebe⌉² odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.

1. srv. 4,4; Mi 6,1
2. h.: ze své tváře

⁵ Jinak ji svléknu¹ do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu;² proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé³ zemi a nechám ji zemřít⁴ žízní.

1. Ez 16,39; 23,26; srv. Jr 13,26
2. Ez 16,4.22
3. Jr 50,12; 51,43
4. 9,16; 1S 2,6

⁶ Ani nad jejími syny¹ se neslituji,² protože jsou to synové³ smilstva.⁴

1. n : dětmi
2. 1,6
3. n : děti
4. n.: + ze (smilstva)

⁷ Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými ¹milenci,² kteří mi dávají chléb³ a ⁴vodu, ⁵vlnu a ⁶len, ⁷olej a ⁸nápoj.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. srv. Jr 22,22; Pl 1,19
3. Jr 44,17
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁸ Proto hle, zatarasím její¹ cestu trním, ⌈zazdím ji zdí,⌉² aby nenašla své stezky.

1. dle var; TM: tvojí
2. n : postavím proti ní zeď; srv. ::Iz 5,5

⁹ Bude honit své ¹milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím² se ke svému prvnímu muži,³ protože tehdy mi bylo lépe než nyní.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 3,5; 12,7; 14,2n; Dt 4,30p!; Jr 3,1!; Iz 31,6; Jl 2,12; [někteří chápou jako: půjdu zase (1Kr 19,7), ale to bývá v h. ve tvaru: a vrátím a půjdu — což zde není; tak je to — asi jako sl. hříčka — ve v. 11: vrátím se a vezmu, tj. vezmu si zpět]
3. tj. Hospodinu

¹⁰ Neví,¹ že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej² a rozmnožil jsem jí stříbro³ a zlato, které oni ⁴použili pro Baala.⁵

1. 7,9; Iz 1,3; Jr 8,7
2. v. 24; Dt 7,13p
3. 8,4
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. 13,1; [bůh Kenaanců, o kterém věřili, že ovládá počasí a plodnost pole, zvěře i člověka; Sd 2,13; 1Kr 16,31; Jr 2,8]; srv. v. 18p

¹¹ Proto si vezmu ¹zpět své obilí² ⌈v jeho době⌉³ i své nové víno v jeho určený⁴ čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.⁵

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. 7,14; Jl 1,10; ::Dt 7,13; Jr 31,12
3. n.: až přijde jeho chvíle; Dt 11,14; Ž 1,3
4. tj. v době sklizně
5. Pl 1,8; Iz 47,3

¹² Nyní odhalím¹ její hanbu² před očima jejích ³milenců a ⁴nikdo ji nevysvobodí⁵ z mé ruky.

1. Ez 16,37; Na 3,5p
2. h.: ohanbí
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. srv. Joz 22,31; Sd 6,9; Iz 36,20

¹³ Ukončím¹ všechny její oslavy,² její každoroční svátky,³ její novoluní,⁴ její ⁵soboty -- všechny její určené svátky.

1. Iz 16,10
2. h.: veselí; srv. Iz 24,8; Pl 5,15; n.: svátky (srv. Neh 8,12v)
3. Dt 16,16
4. Neh 10,34; Iz 1,13n
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁴ Zpustoším její révu a její fíkovníky,¹ o nichž říkala: ⌈To je moje mzda,² kterou mi dali moji milenci.⌉³ Proměním je v houštinu⁴ a bude je požírat polní zvěř.⁵

1. Jr 5,17; Jl 1,7.12; [výrazy réva a fíkovník se vyskytují vedle sebe 14× v StS a často symbolizují pokoj a hojnost; srv. 1Kr 5,5]
2. n.: + nevěstčí; 9,1; Mi1,7
3. [Tj. Izrael připisoval modlám to, co dostal od Hospodina]
4. Iz 5,5.6; Jr 26,18; Mi 3,12
5. 13,8; Ž 80,14

¹⁵ Navštívím¹ ji s trestem za dny baalů,² kdy jim obětovala,³ zdobila⁴ se svými ⁵náušnicemi⁶ a ⁷šperky, chodila za svými ⁸milenci, ale na mě zapomněla,⁹ je Hospodinův výrok.¹⁰

1. 1,4; 4,9.14
2. 11,2; Jr 9,13
3. 4,13; Jr 44,3
4. Jr 4,30; Ez 16,13
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. h.: kroužkem; Sd 8,24
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. 4,6; 8,14; 13,6; Ez 23,35; Jr 18,15; Dt 6,12; 32,18
10. Jr 1,8p

¹⁶ Ale hle, já ji přivábím,^{1 2}přivedu ji do pustiny a ⌈budu mluvit k jejímu srdci. ⌉³

1. n.: zlákám; srv. Jr 20,7; 1Kr 22,20
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. n (jako idiom): s ní mluvit něžně; srv. Iz 40,2p!

¹⁷ Tam jí dám její vinici a údolí Akór¹ jako bránu naděje. Tam ⌈bude povolná⌉² jako za dnů svého mládí,³ jako v den, ⁴kdy⁵ vyšla z egyptské země.

1. Joz 7,24.26; [tj. trápení / těžkostí; tak jako byla přeznačena jména Ozeášových dětí, tak se také Údolí trápení (úrodné údolí blízko Jericha) stane symbolem příležitosti nového začátku; srv. Iz 65,10]
2. h.: odpoví
3. Jr 2,2; Př 2,17
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Iz 11,16

¹⁸ ⌈I stane se v onen den,⌉¹ je Hospodinův výrok, že budeš volat:² ⌈Můj muži,⌉³ a nebudeš už na mě volat: ⌈Můj Baale.⌉⁴

1. 1,5; Iz 7,18p
2. n.: +mě budeš nazývat
3. h.: íší
4. h.: baalí; [h. slovní hříčka: h. baal (pán) označuje název modly (v. 10; často v pl. baalím — v. 15.19), stejně tak, jako je běžným výrazem pro manžela (Dt 24,4; Př 31,11), resp. vlastníka něčeho (Sd 19,2; Kaz 5,10)]; Jr 3,14; 31,32

¹⁹ Odstraním ⌈jména baalů⌉¹ z jejích úst² a nebudou připomínáni³ už svým jménem.

1. [Baalové byla božstva zpravidla vázaná na určitou lokalitu, proto najdeme v Písmu mnohokrát slovo baal jako součást místního jména. Baal–gád, Baal–peór, Baal–sefón aj. byla ona „jména baalů“]
2. Ex 23,13; Ž 16,4
3. Joz 23,7; Iz 26,13; Za 13,2; ::Am 6,10

²⁰ V onen den pro ně ¹uzavřu smlouvu s polní zvěří,² s nebeskými ptáky a ³zemskými plazy. Odstraním⁴ ze země luk,⁵ meč⁶ i válku⁷ a dám jim pobývat v bezpečí.⁸

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. [nástroj zničení (v. 14) již nebude hrozbou; srv. Iz 11,6n]
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. h.: zlomím; 1,5
5. Ez 39,1—10
6. Lv 26,6; Iz 2,4
7. Ž 46,10; Za 9,10
8. Jr 23,6; Ez 34,25.28; Př 1,33

²¹ Zasnoubím¹ si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,²

1. [všude ve StS používáno o vztahu muže a ženy; zásnubním darem zde nejsou hmotné věci (2S 3,14), ale to, co vytvoří skutečný smluvní vztah]
2. Jr 16,5

²² zasnoubím si tě věrností a poznáš¹ Hospodina.

1. n.: budeš znát; J 17,3; ::Jr 14,8p

²³ I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.¹

1. [Verše 23 a 24 jsou opakem hrozby z v. 11]

²⁴ Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.¹

1. v. 2p

²⁵ Zaseji¹ si ji do země a slituji² se nad Ló–ruchámou.³ Řeknu Ló–amímu:⁴ Ty jsi můj lid⁵ a on řekne: Můj Bože!⁶

1. Am 9,15v
2. Dt 13,18; Pl 3,22.32; Jr 12,15; 42,12; 2S 24,14
3. tj. Neomilostněnou; 1,6; 1Pt 2,10
4. tj. Ne mému lidu; 1,9
5. Za 13,9
6. Ř 9,25n; 1Pt 2,10

¹ Hospodin mi řekl:¹ Znovu jdi a miluj ženu, ²milenku³ jiného, cizoložnici,⁴ jako Hospodin miluje⁵ syny Izraele, ačkoliv se obracejí⁶ k jiným⁷ bohům a milují hrozinkové koláče.⁸

1. (přichází v úvahu též jiné členění :—) n.: řekl znovu: Jdi; 1,2
2. participium trpné
3. LXX; VUL.: přestože miluje
4. 7,4; Jr 9,1; 23,10
5. ::9,15; Jr 31,3; Iz 43,4; Dt 4,37
6. Jr 2,27
7. Dt 31,18.20; Jr 7,9
8. tj. + které jim obětují; [byly používány při mnoha pohanských obětních slavnostech — srv. Jr 7,18]

² Koupil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra¹ a chómer a² létech ječmene.

1. [asi 170 g; polovina obvyklé ceny otroka (Ex 21,7.32; 2Kr 7,1.16.18)]
2. [celkem asi 350—400 l; zdá se, že druhá polovina ceny otroka byla zaplacena v naturáliích]; srv. Iz 5,10; Ez 45,11nn

³ Řekl jsem jí: ¹Pobývej² se mnou po mnoho dní. Nesmilni a ⌈neměj styk s mužem⌉³ a ⌈ani já nevejdu k tobě.⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Zůstaň
3. n.: nebudeš patřit muži
4. n.(jiné porozumění): také já budu čekat na tebe

⁴ Neboť ⌈po mnoho dní⌉¹ budou synové Izraele pobývat bez krále,² bez knížete, bez obětního hodu, bez posvátného sloupu,³ bez efódu⁴ a domácích bůžků.⁵

1. n : dlouhou dobu; srv. Gn 21,34; 2Pa 15,3
2. 1,4; 8,4; 10,3.15; 11,5; 13,10
3. 10,1n; 2Kr 3,2; Mi 5,12; Dt 16,22
4. [Efód v Písmu označuje jednak součást roucha veleknězova, případně jiných osob spjatých s kněžskou službou, jednak nám neznámý předmět používaný v souvislosti s modlářstvím — viz Sd 8,27 a 17,5. Není vyloučeno, že i v modloslužbě šlo o nějaké roucho.]
5. Sd 17,5; 1S 15,23; Ez 21,26

⁵ Potom se synové Izraele navrátí¹ a budou hledat² Hospodina, svého Boha, a svého krále Davida.³ ⌈V posledních dnech⌉⁴ se s třesením obrátí k Hospodinu a k jeho dobrotě.⁵

1. 2,9; 5,4; 12,7
2. 5,15; 7,10; Dt 4,29; Ž 40,17; Iz 45,19; Sf 1,6
3. Jr 30,9
4. [h. vazba (bacharít hajjamím,13× v StS) někdy označuje prostou budoucnost (Gn 49,1), ale většinou eschatologické období — srv. Dt 4,30; Iz 2,2; Jr 23,20; Da 2,28; Sk 2,17!]
5. srv. 2,10n; Jr 31,12!; Neh 9,25

¹ Slyšte¹ Hospodinovo slovo, synové Izraele, neboť Hospodin vede spor² s obyvateli země, protože v zemi ne ní ⌈věrnost ani milosrdenství⌉³ ani poznání⁴ Boha.

1. Jr 2,4p; 44,26
2. 12,3; Jr 2,9; 25,31; Mi 6,2
3. 12,7; Mi 7,18; Př 3,3; ::Gn 24,49; Joz 2,14; 2S 9,1
4. v. 6; 6,6; 5,4; Jr 10,14; Iz 1,3; Př 30,3; 2,5

² Rozhojnilo¹ se ²proklínání a ³lhaní,^{4 5}vraždy⁶ a ⁷krádeže⁸ a ⁹cizoložství,¹⁰ ⌈nastává jedno prolévání krve za druhým.⌉¹¹

1. h.: Protrhlo; [obrazný význam slova používaného obvykle pro fyzické protržení, Mi 2,13; Neh 4,1; 2S 5,20; tj. všechny morální hranice byly překročeny — Jr 5,28]; n.: Proklínání … zaplavily zemi
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Iz 59,13
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. n.: vraždění; Jr 7,9!
7. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
8. n.: kradení; Dt 5,19; Př 30,9
9. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
10. Jr 23,14
11. h.: krveprolití sahá (Jr 51,9) za krveprolitím

³ Proto truchlí¹ země a chřadnou všichni, kdo v ní bydlí, s polní zvěří a s nebeským ptactvem; i ⌈mořské ryby⌉² zahynou.³

1. Jr 4,28; Iz 33,9!; n.: usychá; Iz 24,4; Jr 12,4; Jl 1,10
2. Ez 38,20; Sf 1,3
3. h.: budou sebrány

⁴ Jen ať ¹nikdo nevede při, ať ²nikdo nekárá. ⌈Tvůj lid je jako ti, kdo vedou při s knězem.⌉³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. (dle TM, ovšem vzhledem k následujícímu kontextu — velmi pravd. čtení): S tebou, knězi, vedu při [změna ammechá na immechá (tvůj lid :— s tebou)+ kimribé na ribí (jako ti, kdo vedou :— vedu]; (sg. kněz je zde asi kolektivní)

⁵ Klopýtneš¹ ve dne, klopýtne s tebou i prorok v noci, ⌈zničím tvou matku.⌉²

1. 5,5; Iz 3,8; Jr 50,32
2. (prav. čtení) 2 h. rkpp. a VUL: zničil jsi svůj lid; [vdamítí immechá na vdimítá ammechá]; [Clarke se domníval, že „matkou“ je míněna metropolis, hlavní město, tedy Samaří, případně Jeruzalém; jiní s odvoláním na Oz 2,4 pod „matkou“ rozumí izraelský stát.]

⁶ Můj lid ¹hyne² ⌈pro nedostatek⌉³ poznání.⁴ Protože jsi zavrhl poznání,⁵ zavrhl⁶ jsem tebe, nebudeš mi sloužit jako kněz.⁷ Zapomněl⁸ jsi na zákon⁹ svého Boha, i já zapomenu na tvé syny.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. h.: je umlčen; Iz 15,1
3. n.: bez; v. 14; Jb 4,11
4. Iz 5,13
5. v. 1; Jr 9,5; Př 1,29; Mal 2,7n
6. 9,17; 1S 15,23; Jr 6,30; Pl 5,22
7. Ex 28,1!; Ez 44,13
8. 2,15!
9. 8,1; Jr 6,19; Am 2,4; ::Dt 33,10!; Neh 8,7

⁷ Čím¹ jich² bylo víc, tím víc proti mně hřešili.³ ⌈⁴Jejich slávu proměním⁵ v ⁶hanbu.⌉⁷

1. 10,1; 11,2
2. tj. kněží
3. 10,9; Jr 14,7; 44,23
4. tiqqúné sóferím, písařské opravy [např. Jr 2,11]
5. Mi 2,4
6. tiqqúné sóferím, písařské opravy [např. Jr 2,11]
7. v. 18!; Tg; Pš: Vyměnili svoji Slávu za hanbu; 9,11; srv. Jr 2,11p!; Ž 106,20; Fp 3,19

⁸ Pojídají¹ oběti za hřích mého lidu, ⌈prahnou po jejich vině.⌉²

1. 8,13; 1S 2,13—15
2. h.: k jejich vině pozvedají (viz Dt 3,27p) svou duši; [Mnozí vykladači tomu rozumí takto: Kněží chtějí, aby lidé hřešili, protože to znamená více obětí za hřích, a tedy více jídla pro kněze.]

⁹ ⌈Knězi se stane tak jako lidu:⌉¹ Navštívím² ho s trestem za jeho cesty a odplatím³ mu za jeho činy.

1. h.: I stane se: jak lid, tak kněz; Iz 24,2
2. v. 14; 2,15
3. 12,15; Př 24,12

¹⁰ Budou jíst, ale nenasytí¹ se, budou smilnit,² ale nerozmnoží se, protože opustili³ Hospodina, aby se oddali

1. Lv 26,26; Iz 55,2; Mi 6,14; Ag 1,6
2. 5,3
3. Jr 19,4; 22,9

¹¹ smilstvu.¹ Staré² a nové víno³ připravuje o ⁴rozum⁵

1. Jr 13,27
2. h.: + víno; srv. 1S 25,36; Př 20,1
3. 7,14
4. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
5. 7,11; Jr 5,21; Př 6,32

¹² můj lid. Doptává¹ se svého dřeva,² ⌈jeho hůlka mu věští;⌉³ protože je svedl⁴ duch smilstva,⁵ ⌈smilstvem se odvrátili od svého Boha.⌉⁶

1. Ez 21,26
2. Jr 2,27; Abk 2,19
3. [Pomocí hůlky se věštilo např. takto: Hůlka měla na jedné straně sloupnutou kůru. Hodila se na zem a v případě, že padla sloupnutou stranou nahoru, bylo to znamení příznivé. Jindy byla v obalu dvě dřívka, z nichž jedno znamenalo ano a druhé ne. Rozhodovalo, které dřívko věštec vytáhl jako první.]
4. Iz 19,14; Am 2,4
5. 5,4
6. 1,2; 9,1; n.: smilnili pod svými bohy (tj. modlářskými stromy — Jr 2,20; 3,6)

¹³ Obětují na ¹vrcholcích hor, na návrších² pálí³ oběti, pod dubem,⁴ styraxem a řečíkem terebintem,⁵ protože jeho stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní a vaše snachy⁶ cizoloží.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 10,8v; Dt 12,2
3. 11,2; Jr 1,16; 44,23
4. Iz 57,5v
5. Ez 6,13
6. h.: nevěsty (Jr 7,34); Rt 1,6

¹⁴ Nenavštívím s trestem vaše dcery, že smilní, a vaše nevěsty, že cizoloží, neboť oni¹ sami ⌈chodí stranou⌉² s ³prostitutkami a obětují s chrámovými nevěstkami.⁴ Lid bez porozumění bude sražen.⁵

1. tj. muži z v. 9
2. zřejmě: obcují; $
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Gn 38,21; Dt 23,18
5. Př 10,10

¹⁵ Jestliže smilníš¹ ty, Izraeli,² ať se neproviní Juda! Nechoďte³ do Gilgálu!^{4 5}Nevstupujte do Bét–ávenu!⁶ Nepřísahejte:⁷ Jakože živ je Hospodin!

1. Ž 73,27
2. srv. Jr 3,6n
3. Am 5,5!; Jr 42,19
4. [tj. na místo blízko Jericha, kde byla svatyně — v době izraelských králů se zřejmě stala místem modloslužby]; 9,15; 12,12; 1S 11,14
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. [Lokalitu Bét–el (dům Boží) Ozeáš ironicky přejmenovává na Bét–aven (dům špatnosti nebo provinění) — vlastní jméno blízkého města (dle Joz 7,2; /někteří považují přímo za dva názvy pro jedno a totéž město/); srv. 10,5+15; Am 5,4!; 7,13]
7. Jr 5,2; 12,16; Iz 48,1; Am 8,14

¹⁶ Vždyť Izrael je umíněný jako umíněná¹ kráva.² Hospodin³ je nyní bude pást jako beránka⁴ na širých pastvinách.

1. 9,15; Ž 78,8; Jr 5,23; 6,28; Dt 21,18
2. Iz 11,7; Oz 10,11v
3. n.: Může je H. nyní pást …?; [možné dvojí porozumění gram. — jako otázka nebo jako prohlášení (čemuž nasvědčuje použití výrazu nyní, srv. 2,12; 5,7; 8,8; 10,2)]
4. Jr 11,19; Iz 5,17

¹⁷ Efrajim¹ se spolčil s modlářskými zpodobeninami,² nech³ ho být.

1. [první z mnoha míst v této knize, kde je tento kmen zmíněn zástupně za Izrael ve smyslu deseti kmenů sev. království; srv. 5,3nn; 9,3nn; 12,1nn]
2. 14,9; 8,4
3. srv. 2S 16,11

¹⁸ Když skončili s ¹pitím, ⌈propadli smilstvu.⌉² Milovali víc hanbu³ nežli svoji čest.⁴

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: smilněním smilnili
3. v. 7
4. (zde těžko srozumitelný výraz maginnéhá /její štíty/ čten jako mig’ónám /jejich čest/); n. dle TM: Jejich štíty milují hanbu [přičemž štíty jsou míněni přední muži (srv. Ž 47,10)]; $

¹⁹ Vítr¹ je² ⌈uchvátí svými křídly,⌉³ bude se stydět⁴ za své oběti.⁵

1. [asi obraz soudu (13,15; srv. Jr 4,11n; 18,17) — odvedení do zajetí]
2. h.: ji
3. n.: svázal cípy svého oděvu; $
4. 10,6
5. 6,6; Am 4,4; Iz 43,23; Jr 6,20

¹ Slyšte¹ to, kněží! Pozorně naslouchejte, dome izraelský! Poslouchejte, dome královský, protože ⌈tento rozsudek² je proti vám!⌉³ Neboť jste byli pastí⁴ pro Mispu,⁵ rozprostřenou sítí⁶ na Táboře,⁷

1. 4,1; Jl 1,2; Jr 13,15; Iz 1,10; 28,23
2. Dt 19,6; Jr 26,16
3. n.: vám patří ten soud; [někteří chápou jako: vy jste měli dbát na dodržování práva (Mi 3,1.9; Jr 23,5; 2S 8,15; 1Kr 3,28) / správné způsoby (Iz 28,26), ale kontext ukazuje spíše na rozsudek]
4. 9,8; Joz 23,13; Iz 8,14; Jr 18,22
5. [buď v Gileádu V od Jordánu (Gn 31,43nn), nebo v Benjamínovi — Jr 40,6p]; [poukaz je snad na tehdy známé události, které ilustrovaly zkaženost Izraele, nebo může souviset se třemi zmíněnými skupinami: Mispa — místo, kde byl ustanoven (1S 10,17) první král (příslovečným se stalo svádění krále Jarobeáma ke hříchu — 1Kr 14,16); hora Tábor — která byla určena kněžím (1Pa 6,62) a Šitím bylo místo modloslužby lidu (Nu 25,1—3)]
6. [použity dvě časté metafory — past a síť — jako obraz pro nespravedlivé jednání vůdců; 7,12; Ez 19,8; Ž 9,16; 57,7; Pl 1,13; Př 29,5; Jr 5,26v!]
7. Jr 46,18; Sd 4,6

² ⌈jámou, kterou vyhloubili v Šitímu.⌉¹ Já mám kázeň² pro ně pro všechny.

1. dle TM: Vzbouřenci propadli vraždění; LXX: jámou, kterou lovci nastražili zvěři; $
2. Jr 2,30; Př 3,11; 5,23

³ Já znám¹ Efrajima, Izrael ne ní přede mnou skryt. Protože jsi² teď smilnil, Efrajime, Izrael je poskvrněn.³

1. Am 3,2; 5,12
2. 1,2; 4,10
3. 6,10!; Jr 2,23; Ez 23,7.30

⁴ Jejich činy¹ jim ²nedovolí navrátit³ se k jejich Bohu, protože v jejich nitru je duch smilstva,⁴ Hospodina neznají.⁵

1. 7,2; 9,15; Jr 26,3
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. [návyk hřešit je překážkou k pokání]; 2,9; srv. Iz 59,2; J 8,34; He 12,17
4. 4,12
5. 4,1; Jr 2,8

⁵ Pýcha¹ Izraele svědčí² proti němu, Izrael a Efrajim klopýtnou³ pro⁴ své ⁵viny, s nimi klopýtne i Juda.

1. 7,10!; Jr 13,9; Př 8,13; Dt 1,43v; Neh 9,16; [asi sl. hříčka na Boží titul — srv. Am 6,8 + 8,7 + 4,2; lze ovšem chápat i jako skutečnou pýchu Izraele]
2. Jr 14,7
3. 4,5; 14,2.10; Iz 3,8; Př 4,19; 24,16
4. n.: o; h.: ve …; srv. Jr 13,22; 51,6
5. sg., jednotné číslo (singulár)

⁶ Se svým ⌈bravem a skotem⌉¹ půjdou hledat² Hospodina, ale nenajdou ho, vzdálil³ se od nich.

1. [použito jako metonymie, tj. zvířecími oběťmi (srv. 14,3; 1S 1,24; 1Kr 18,23; Iz 1,11—14!; Am 5,22)]
2. v. 15; 3,5; Jr 29,13
3. Ez 8,6; ::Iz 55,6; srv. Mal 1,10

⁷ Nevěrně¹ opustili Hospodina, protože zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly² pohltí novoluní.³

1. 6,7; Jr 3,20; 5,11
2. n : poli
3. [$; ?čas slavnosti (2,13) se stane dobou soudu, anebo pouhý měsíc bude stačit na vykonání trestu

⁸ Trubte na beraní roh¹ v Gibeji,² na trubku³ v Rámě!⁴ Křičte v Bét–ávenu,⁵ třes⁶ se, Benjamíne!⁷

1. 8,1; Jr 6,1; Jl 2,1
2. 9,9; [Gibea znamená „kopec“; lokalit tohoto jména bylo v Izraeli patrně více; zde jde nejspíše o lokalitu asi 5 km severně od Jeruzaléma (srv. Sd 19,12n)]
3. 2Kr 12,14; 1Pa 16,42†
4. [Ráma byla nedaleko Gibeje (Viz Sd 19,13); Etymologicky má podobný význam: „výšina“]
5. 4,15p!; 10,5
6. dle LXX, která snad zachycuje jinou textovou tradici; n.: vystrašte Benjamína; TM: za tebou (někteří chápou jako starý kmenový válečný pokřik); $
7. [tři jmenovaná města na území Benjamína byla Izraeli zabrána Judou; srv. v. 10]

⁹ Efrajim se stane v den trestu¹ děsivou² krajinou. Mezi kmeny Izraele oznamuji ⌈to, co je spolehlivé.⌉³

1. Iz 37,3
2. Jr 46,19; 50,3; Jl 1,3
3. h.: věrnost; tj. co se jistě stane

¹⁰ Judská knížata jsou jako ti, kdo posouvají mezníky,¹ vyleji² na ně svůj hněv jako vodu.

1. Dt 19,14; 27,17
2. Jr 6,11; Pl 2,4; 4,11

¹¹ Efrajim je utlačován,¹ drcen soudem, protože byl odhodlán chodit za marností.²

1. [sloveso může označovat sociální vydírání (12,8; Př 28,3; 14,31), ale zde asi míněno utlačování jiným národem jako prostředek Božího soudu; srv. Jr 50,33; Dt 28,29.33]
2. srv. Tg, LXX; Iz 41,29v; $ (Iz 28,10p† — použito v jiném smyslu)

¹² Já jsem pro Efrajima jako mol,¹ pro dům judský jako hniloba.²

1. Iz 50,9; Jb 13,28; Mt 6,19
2. n.: červotoč; srv. Př 14,30; Jb 41,19

¹³ Když Efrajim uviděl svou nemoc a Juda svůj vřed, šel Efrajim do Asýrie,¹ poslal k mocnému² králi. Ale on vás není schopen³ uzdravit ani ⌈zbavit vás⌉⁴ vředu.⁵

1. [asyrské záznamy mluví o tom, že izraelští králové Menachém a Hóšea (2Kr 15,19n; 17,3) odvedli poplatky Tiglat–pileserovi III.]; 7,11; 9,2; 12,2; 14,4; Jr 2,18; Pl 5,6; Ez 23,5
2. srv. sloveso rjb — tj. vést při (2,4); [někteří chápou jako: králi Járebovi nebo TM: melek járeb čteno jako archaické malkí rab — velkému králi]
3. srv. 2Kr 5,7
4. h.: vyléčit od vás; [spojenectví bylo k ničemu]
5. [obraz pro utrpení v ruce nepřátel]; Jr 30,13

¹⁴ Neboť já jsem pro Efrajima jako lev¹ a pro dům judský jako mladý lev.² Já, já rozsápu³ a ⁴odejdu, odnesu a není, kdo by vysvobodil.⁵

1. 13,7
2. Iz 31,4
3. 6,1
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. Dt 32,39; Iz 42,22; ::Jr 15,20

^{15 1}Odejdu a navrátím se na své místo, dokud ne uznají vinu² a ne budou hledat³ moji ⁴přítomnost. Ve své tísni⁵ mě budou usilovně⁶ hledat.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 10,2
3. v. 6; Ž 24,6; 2S 21,1
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Dt 4,30; Iz 26,16; Ž 50,15; srv. Jr 2,27v
6. Př 1,28; Jb 8,5; Iz 26,9

¹ Pojďte, navraťme¹ se k Hospodinu, protože on rozsápal, on nás i vyléčí.² Zranil,³ on nás i obváže.⁴

1. 2,9; 5,4; Pl 3,40!
2. 14,5; 7,1; Jr 30,17; 2Kr 2,21
3. Jr 5,3
4. Jb 5,18; Ez 34,16

² Po ⌈dvou dnech⌉¹ nás oživí,² ⌈třetího dne⌉³ nám dá povstat, abychom žili ⌈před ním.⌉⁴

1. (h. idiom pro —) n : zakrátko; srv. Sd 11,4; [následnost čísel 2—3 srv. Am 4,8; 2Kr 9,32; Př 30,15.18]
2. 1S 2,6; Ž 71,20; Dt 32,39
3. n : zanedlouho
4. n.: v jeho přítomnosti

³ Poznejme, usilujme¹ poznat Hospodina! ²Vyjde jistě jako jitřenka,³ přijde k nám jako déšť,⁴ jako jarní⁵ déšť, který zavlažuje⁶ zemi.⁷

1. h.: následujme — v obr. smyslu (srv. Ž 34,15; Dt 16,20; Př 21,20)
2. podstatné jméno
3. Jon 4,7
4. [pokračuje myšlenka jistoty příchodu, nikoliv metafora, jakým způsobem přijde; (období dešťů přichází v Izraeli s pravidelností u nás neznámou)]
5. Jr 5,24; Dt 11,14p
6. bráno jako ekv. od kořene jrwh; 10,12
7. Ž 72,6

⁴ Co s tebou mám udělat,¹ Efrajime? Co s tebou mám udělat, Judo? Vždyť vaše věrnost² je jako ranní oblak,³ jako rosa,⁴ která brzy ⁵odchází.

1. srv. Ex 17,4
2. h.: milosrdenství; n.: oddanost; Jr 2,2; Neh 13,14; Jon 2,9
3. Jb 7,9; Iz 44,22
4. [rosa představující obrazně též občerstvení (14,6; Dt 32,2; 2S 1,21) je zde použita ve smyslu pomíjivosti; 13,3!]
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁵ Proto jsem tě¹ srazil² skrze proroky,³ zabil jsem tě⁴ ⌈řečí svých úst⌉⁵ ⌈a můj soud vyjde jako světlo.⌉⁶

1. n.: je; TM: (srazil) proroky
2. (lze též chápat jako prorocké pf.) n.: srazím … zabiji
3. Jr 1,9n
4. TM: je
5. Dt 32,1; Př 8,8; Iz 11,4; 2Te 2,8; Zj 1,16
6. koncové káf umišpatechá ór (a tvoje soudy světlo) čteno s LXX, Tg a Pš jako počáteční umišpataj kór; n.: je jako světlo, které vyjde / rozsudek nad tebou; $; [poukaz na světlo může jako slovní hříčka navazovat na v. 3 (jitřenku) — místo lehkomyslného spoléhání na Boží přízeň]

⁶ Neboť já ¹mám zalíbení² v milosrdenství,³ a ne v ⁴obětech,⁵ poznání⁶ Boha jsem si oblíbil víc než zápalné oběti.⁷

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Jr 9,23; Mi 7,18
3. n.: věrnosti; v. 4
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 4,19; 1S 15,22
6. 4,1; Mi 6,5; J 17,3
7. Iz 1,11; Jr 7,22; Př 21,3v; Mt 9,13; //12,7

⁷ Avšak oni přestoupili¹ smlouvu² ⌈jako Adam,⌉³ ⌈v tom⌉⁴ mě nevěrně opustili.⁵

1. 8,1; Dt 17,2; Joz 7,11; Sd 2,20; 2Kr 18,12
2. Jr 11,10
3. var.: v Adamovi; n.: v Adamě [jakožto jméno místa u Jordánu (srv. Joz 3,16), dnešní Tell ed–Damijeh, čemuž nahrává výraz tam v druhé části věty!] / po lidsku (srv. 1Kr 8,46; Jr 10,14); $
4. h.: tam; v poetickém jazyce lze také považovat za částici: hle, podobné výrazu hinné (srv. Ž 66,6; Sf 1,14; atd.)
5. 5,7

⁸ Gileád¹ je městem zločinců,² plným krvavých stop.

1. 12,12; [souvislost s konkrétními činy je nejasná; není zřejmé, kde leželo město Gileád (nezaměňovat s krajinou stejného jména v Zajordání)]
2. Ž 5,6; Př 10,29

⁹ Houf¹ kněží je jako číhající loupežná² horda; vraždí³ na cestě do Šekemu,^{4 5}spáchali hnusnou⁶ věc.

1. n.: Spolek
2. 7,1; 1S 30,8; 2S 22,30
3. Iz 1,21; [můžeme se pouze domnívat, že kněží přepadávali ty, kdo by chtěli jít do Jeruzaléma klanět se Hospodinu; není však jisté, zda měl prorok na mysli nějakou konkrétní událost, nebo zda byl Šekem v myslích lidí spojen s vraždami (srv. Gn 34; Sd 9)]
4. 1Kr 12,25
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. Jr 13,27

¹⁰ V domě izraelském jsem viděl něco otřesného:¹ Efrajim tam smilní,² Izrael je poskvrněn.³

1. Jr 18,13; 5,30
2. 1,2; 4,10—12; Jr 3,6.9
3. 5,3; Jr 2,23; Ez 23,7

¹¹ I pro tebe, Judo, je připravena žeň!¹ ⌈Když ²měním úděl³ svého lidu,⌉⁴

1. [žeň je zde obrazem soudu (srv. Jr 51,33; Jl 4,13; Zj 14,15); mnozí vykladači rozumí tomuto místu tak, že i Juda bude následovat Izrael do zajetí]
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
3. Dt 30,3; Ž 126,1; Jr 30,3; Pl 2,14; Jl 4,1; Sf 3,20
4. (tato věta je v dělení verše TM součástí 6,11; BHK a BHS ho připojují k 7,1)

¹ když uzdravuji¹ Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří.² Neboť podvádějí,³ zloděj^{4 5}proniká do domu, na ulici vtrhla loupežná⁶ horda.

1. 6,1
2. 8,5; 10,5; 14,1; 1Kr 16,24.32
3. Jr 6,13!
4. Jl 2,9
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. 6,9; Jr 18,22

² ⌈Nemyslí na to,⌉¹ že pamatuji² na všechno jejich zlo. Nyní je jejich činy obklopují, jsou ³přede mnou.⁴

1. h.: Neříkají ve svých srdcích; Ž 4,5p
2. 8,13; Jr 14,10; 44,21; srv. Ž 10,11!; 94,7
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Ž 90,8

³ Svým zlem dělá radost králi a svými podvody¹ knížatům.

1. Na 3,1

⁴ Všichni jsou ¹cizoložníci;² jsou jako rozpálená pec, kterou pekař³ přestane rozdmýchávat od zadělání těsta až do jeho vykynutí.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. dle TM (3,1; Jr 9,1); podle kontextu lze číst (BHS) mnafím — cizoložníci, opraveno jako anafím — pekaři
3. [jedná se asi o metaforu, kde oheň jsou politické intriky a pekař vůdce spiknutí]

⁵ V den¹ našeho² krále onemocněla knížata rozpálená vínem. ⌈³Bude⁴ vztahovat svou ruku s⌉⁵ posměvači.⁶

1. [asi den korunovace či narozenin, který se proměnil v pitku; (srv. 1Kr 16,9n; Mt 14,6)]
2. Tg, BHS: jejich
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. [Podmětem je zřejmě Izrael, případně Efrajim z prvního verše]
5. tj. asi: Spolčil se s
6. Ž 1,1

⁶ Vždyť jejich srdce jsou podpálena ¹lstí jako pec, jejich hněv² spí celou noc, ráno plane jako plápolající oheň.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. dle Pš, Tg (’af); TM: pekař (’ófe)

⁷ Všichni jsou rozpáleni jako pec, požírají¹ své ²soudce. Všichni jejich králové padli,³ nikdo z nich ke mně nevolá.⁴

1. srv. Ž 14,4; Jr 50,7.17; 51,34; Iz 9,11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. [během 20 let byli zavražděni čtyři králové, Zekarjáš a Šalúm během sedmi měsíců (2Kr 15,10—15)]
4. v. 11.14; ::Dt 4,7; 1Kr 8,52; [důvodem ostudné situace je bezbožnost králů]

⁸ Efrajim se¹ mísí mezi ²národy, Efrajim se stal neobráceným³ chlebem.

1. Ž 106,35v; Da 2,43v
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. [tj. plochý chléb pečený na horkých kamenech (1Kr 19,6), který nebyl včas obrácen a tudíž byl upečený (resp. spálený) vespod, nedopečený nahoře; metafora pro nemoudrou politiku]

⁹ Cizinci pohlcují jeho sílu,¹ ⌈a on to neví,⌉² vplížily se mu také šediny,³ a on to neví.⁴

1. Př 5,10p
2. n.: ale on si toho nevšímá
3. [předčasně zešedivěl, ale on nevěnuje znamení pozornost]; [dávky odváděné Tiglat–pileserovi (2Kr 15,19n) a Egyptu ekonomicky ničily zemi]
4. n.: ale on si toho nevšímá

¹⁰ Pýcha¹ Izraele svědčí proti němu, ale neobracejí² se k Hospodinu, svému Bohu, ani po tom všem ho nehledají.³

1. 5,5p
2. v. 16; 3,5; n.: nenavracejí; Am 4,6; 1Kr 8,47n
3. 5,15

¹¹ Efrajim je jako holubice,¹ nezkušená² a bez ³rozumu.⁴ Volají⁵ po Egyptu, chodí do Asýrie.⁶

1. 11,11
2. n.: zvábená / snadno se dala zlákat
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
4. Jr 5,21; srv. Př 6,32
5. srv. 11,7; 1Kr 18,27n
6. 5,13p; 2Kr 15,19n; 17,4

¹² Když půjdou, rozprostřu nad nimi svou síť,¹ svrhnu² je jako nebeské ptactvo, napravím je, jak bylo oznámeno jejich shromáždění.

1. Ez 12,13; 32,3
2. srv. Jr 49,16; Am 9,2; Abd 1,3n

¹³ Běda jim, že ode mě uletěli!¹ Zkáza² na ně, že se proti³ mně vzbouřili! Já jsem je chtěl vykoupit,⁴ ale oni proti mně mluvili lži.⁵

1. Jr 14,10
2. Iz 13,6
3. 8,1; Iz 1,2; Jr 2,8.29
4. n.: vykupoval; 13,14; Dt 7,8; Mi 6,4; Jr 15,21
5. 12,2; Ez 13,8; [dle kontextu asi tím, že připisovali požehnání jiným bohům]

¹⁴ Nevolali¹ ke mně o pomoc ve svém srdci, ale naříkali na svých ložích.² ⌈Zasazují si rány⌉³ kvůli obilí a novému⁴ vínu a odvracejí⁵ se ode mě.

1. 8,2; v. 7v
2. Mi 2,1
3. dle některých rkpp. a LXX (1Kr 18,48; Jr 47,5); jiné rkpp.: Shromažďují se
4. 2,11; 9,2
5. Dt 11,16; 1S 12,20n; Jr 5,23; 17,5

¹⁵ Já jsem je napravoval¹ a posiloval² jejich paže, oni však proti mně vymýšlejí³ zlo.

1. n.: káznil / vychovával; Jr 10,24; 31,18; Jb 4,3; Dt 8,5; Iz 28,26!; [zde (v kontextu dalšího verše) se zdá, že se jedná o konkrétní výcvik v lukostřelbě či obecněji k boji]
2. srv. Iz 35,3; Ez 16,49; 30,24n!
3. Ž 2,1v; 140,3

^{16 1}Obracejí se, ⌈ale ne ke mně,⌉^{2 3}jsou jako záludný⁴ luk. Jejich knížata ⌈padnou mečem⌉⁵ pro svůj hněvivý jazyk.⁶ To ⌈jim bude v egyptské zemi⁷ ku posměchu.⌉⁸

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. (text je velmi mnohoznačný, ne–li i poškozený, a domýšlení umožňuje několik možností) n.: k Baalovi (srv. 11,7!) /, ale ne k Nejvyššímu / k tomu, co neprospěje (Jr 2,8!); LXX: k tomu, co není
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Jr 9,2v; Mi 6,12; Ž 78,57!
5. 14,1; Jr 19,7
6. Př 18,21
7. Dt 9,28
8. h.: bude jejich posměch v …; Ez 23,32; 36,4

¹ Beraní roh¹ ke tvým ústům!² Jako orel³ je⁴ nad ⌈Hospodinovým domem,⌉⁵ protože přestoupili⁶ moji smlouvu, vzbouřili⁷ se proti mým zákonům.

1. n.: +Přilož; 5,9
2. h.: patru; n : Spusť na poplach (5,8; Jl 2,1; Am 3,6)
3. n.: sup; Dt 28,49; Jr 4,13; 49,22; Abk 1,8; [zde míněna Asýrie, resp. král Šalmaneser]
4. n.: + nepřítel
5. zde tj.: Izraelem; 9,15p
6. 6,7
7. 7,13

² ⌈Volají ke mně o pomoc: Můj Bože! My, ¹Izraelci, tě známe.⌉²

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. n.: Izrael volá: Můj Bože, uznáváme (srv. v. 4; 1S 29,9; Jr 3,13) tě; [ovšem, jak ukazují vv. 3—6, je to pouhé holedbání úst (Tt 1,16; Mt 7,21), ve skutečnosti upadli do modloslužby (srv. Am 2,4)]

³ Izrael odvrhl dobro,¹ bude ho pronásledovat nepřítel.

1. Iz 5,20; Jr 5,25; Am 5,14

⁴ Sami si ustanovili krále,¹ ne vzešlo to ode mne; určili si vládce, ale já jsem je neuznal.² Ze svého stříbra³ a zlata si učinili modlářské zpodobeniny,⁴ aby byli zničeni.⁵

1. 7,7; 2Kr 15,13.17.25; 1S 8,5.22
2. h.: neznal; srv. Mt 7,23!
3. 2,10
4. 4,17; 13,2; Ž 115,4; Jr 50,2
5. h.: byl (+ Izrael) vyťat; (1Kr 2,4)

⁵ ⌈Odvrhl tvoje tele,⌉¹ Samaří.² Můj hněv³ vzplál proti nim. Jak dlouho budou neschopni čistoty?⁴

1. ve srovnání s v. 3 (!) se nabízí několik jiných způsobů čtení: Tvé tele tě odvrhlo / je zavrženo / Odvrhl jsem (tak jako Izrael odvrhl dobro) / LXX: Odvrhni; Pl 2,7; 3,31
2. 1Kr 12,28—33
3. Dt 6,15; Iz 5,25; 2S 6,7
4. Jr 13,27v

⁶ Vždyť je z Izraele, udělal ho řemeslník,¹ ne ní to Bůh.² Samařské tele³ bude roztřískáno na kousky.

1. 13,2; Iz 40,19!; Jr 10,9
2. Jr 16,20
3. srv. Ex 32,4

⁷ Protože zasévají^{1 2}vítr, sklidí³ bouři. Stéblo nemá zrno,^{4 5}nevydá⁶ mouku.⁷ I kdyby snad ⁸vydalo, zhltnou to cizinci.⁹

1. 10,12; Jb 4,8; Př 22,8; Ga 6,7
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. 10,13
4. 2,11v
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. 9,16
7. (v h. sl. hříčka: cemach — stéblo + qemach — mouka)
8. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
9. Iz 1,7

⁸ Izrael je pohlcen.¹ Nyní jsou mezi pohanskými ²národy jako nádoba,³ v níž nikdo ne má zalíbení.

1. srv. Jr 51,34; Pl 2,2.5
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. Jr 22,28

⁹ Vždyť ¹šli do Asýrie;² Efrajim je osamělý³ divoký osel, najímali⁴ si milence.⁵

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 5,13; 7,11; 12,2
3. n.: je … osel, který si jde po svém (stranou; Iz 14,31); [obvykle se zdržuje ve stádu]
4. [tj. Efrajimovci]
5. 2,7nn; Jr 4,30v; (jiní chápou h. ahabím — „lásky“ jako: dárky lásky)

¹⁰ I když si je najímali mezi pohanskými ¹národy, nyní je shromáždím.² Brzy začnou pociťovat břemeno krále³ knížat.

1. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
2. n.: uchopím (zvl. odstín slovesa shromáždit; srv. 9,6)
3. tj. asyrský král; [ačkoliv Izrael platil dávky Asýrii, nezajistilo jim to bezpečí, neboť Bůh sešle soud právě skrze Asýrii; srv. 7,12]

¹¹ Když si Efrajim nadělal¹ spoustu oltářů ⌈k očištění hříchu, staly se mu oltáři k hříchu.⌉²

1. 10,1
2. n.: , oltáře za hřích se mu staly hříchem

¹² I kdybych mu napsal sebevíc¹ ze svého zákona, bylo by to považováno za něco cizího.

1. n.: množství příkazů

¹³ Obětují obětní hod a maso, aby se najedli,¹ ⌈Hospodin si je neoblíbil.² Nyní bude pamatovat na jejich ³viny a navštíví⁴ je s trestem za jejich hříchy.⌉⁵ Navrátí se do Egypta.⁶

1. 4,8; srv. Lv 7,11—18; Dt 12,7; Jr 7,21
2. Am 5,22; srv. Iz 1,11
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 4,9; 9,9
5. Jr 14,10
6. 9,3; 11,5; Dt 28,68

¹⁴ Izrael zapomněl¹ na svého ²Tvůrce³ a vystavěl si paláce,⁴ Juda si nadělal spoustu opevněných⁵ měst. ⌈Pošlu oheň⌉⁶ na jejich města a ten stráví jejich paláce.⁷

1. 2,15
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Př 22,2; Iz 22,11
4. n.: chrámy
5. Jr 5,17v!
6. Ez 39,6; Am 1,4.7.10.12; 2,2.5; srv. Jr 17,27
7. n.: pevnosti

¹ Neraduj¹ se, Izraeli! Nejásej² jako^{3 4}národy. Vždyť jsi smilnil,⁵ odpadl od svého Boha a miloval jsi nevěstčí mzdu⁶ na každém obilním humně.⁷

1. [Ozeáš asi kázal na jedné z velkých slavností sklizně]
2. dle var. (předložka el čtena jako záporka al); TM: s jásáním
3. n.: +to činí jiné
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. 1,2; 4,13
6. 2,14v; Iz 23,17; Mi 1,7
7. [protože humno bylo v době mlatu světem mužů, (kteří tam zůstávali celou noc, aby chránili obilí a slavili konec pracovního dne), prostitutky nebyly neobvyklými návštěvnicemi]

² Humno a lis¹ je nenasytí,² nové víno³ je⁴ ⌈nechá na holičkách.⌉⁵

1. Iz 16,10; Jr 48,33; Dt 15,14
2. 2,11
3. h.: nenapase; LXX: nepoznají; srv. Jr 44,17
4. dle mnoha rkpp.; TM: jí
5. n.: zradí; h.: zapře (Př 30,9)

³ ⌈Nebudou sídlit⌉¹ v Hospodinově zemi,² Efrajim se vrátí do Egypta,³ v Asýrii⁴ budou jíst nečisté⁵ věci.

1. n.: Nebudou moci zůstat
2. [zaslíbená země, kterou H. prohlásil za svoji (Jr 2,7; 16,18; Jl 4,2)]
3. 8,13; 11,5
4. 5,13
5. [cizí země byly nečisté (srv. Joz 22,19; Am 7,17), stejně jako to, co v nich vyrostlo, protože to bylo plodem plodnosti připisované pohanským bohům; k naplnění prorocví srv. 2Kr 17,6]

⁴ Nebudou¹ vylévat Hospodinu víno v úlitbu,² jejich obětní hod ho nepotěší.³ Je pro ně chlebem truchlících.⁴ Všichni, kdo ho jedí, se⁵ znečistí, neboť jejich chléb je jen pro ně,⁶ nepřijde do Hospodinova domu.

1. n.: Nebudou přinášet … jako litou oběť (Jl 1,9.13)
2. Lv 23,13; Jl 1,13
3. Jr 6,20
4. [’óním bráno od h. ’óní (srv. Gn 35,18) — truchlení nad mrtvým :— chlebem, který se jedl v domě, kde byl mrtvý (srv. Dt 26,14; Jr 16,7); vše, co bylo v tom domě, bylo dle zákona nečisté (Nu 19,14)]; [Holladay chápe jako odvozeno od h. kořene ’ón — síla (Gn 49,3) ve smyslu: jen chlebem na posilněnou (srv. 8,13: aby se najedli)]
5. Dt 21,23
6. n.: uspokojení jejich chutě (srv. Př 23,2); h.: jejich duše

⁵ Co budete dělat v den svátku,¹ v den svátku Hospodinova?

1. 2,13

⁶ Hle, i kdyby ¹utekli zkáze, shromáždí² je Egypt,³ Memfis⁴ je pohřbí. Vzácné je jejich stříbro,⁵ zdědí je ⁶kopřivy;^{7 8}trny budou v jejich stanech.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 8,10p
3. 7,16
4. [h.: Móf; všude jinde Nóf (Jr 2,16; Iz 19,13); zde bylo jedno z největších egyptských pohřebišť]
5. 8,4; 13,2
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Iz 34,13
8. sg., jednotné číslo (singulár)

⁷ Přišly¹ dny navštívení,² přišly³ dny odplaty;⁴ Izrael ⌈to ⁵pozná.⌉⁶ Je prorok hlupák?⁷ Muž ducha potřeštěnec?⁸ To pro tvou velkou vinu a velké nepřátelství.

1. (ponecháno v prorockém pf.;) n.: přijdou
2. Jr 51,18; Ez 9,1; Mi 7,4
3. (ponecháno v prorockém pf.;) n.: přijdou
4. Iz 34,8; Mi 7,3†; srv. příbuzný ekv. Ž 91,8 + sloveso: Oz 14,3; Jr 51,56; 2S 3,39; Př 13,21
5. pl., množné číslo (plurál)
6. n.: ať to ví; LXX (čte jr‘ namísto TM: jd‘): volá: (a dále chápáno jako posměch, který Izrael volá)
7. Jr 4,22; Př 1,7
8. 1S 21,15n; Jr 29,26p

⁸ ⌈Prorok je ¹strážným² Efrajima pro³ svého Boha.⌉⁴ Na všech jeho cestách je ptáčníkova⁵ past,⁶ v domě jeho Boha nepřátelství.⁷

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 6,17; Ez 3,17; 33,2—8; Oz 12,14v
3. h.: s; (? z pověření)
4. n.: P. je ten, kdo střeží spolu s Bohem Efrajima / Efrajim číhá na proroky, lid mého Boha; $
5. Jr 5,26; Př 6,5
6. 5,1
7. [Bohem poslaní strážní (tj. proroci) mnohdy zakoušeli od lidu nepřátelství a odmítnutí (2Kr 19,10; Am 7,10—12; Jr 1,19; 11,19; 15,10; Iz 53,3; Mt 23,29—36), ačkoliv přinášeli varování před velkým nebezpečím]

⁹ Hluboce¹ propadli zvrácenosti² jako za dnů Gibeje;³ bude pamatovat na jejich viny,⁴ navštíví⁵ je s trestem za jejich hříchy.

1. Iz 31,6
2. Dt 9,12
3. 10,9; Sd 20,4nn!
4. 13,12; ::Jr 31,34
5. 8,13

¹⁰ Nalezl¹ jsem Izrael jako hrozny² v pustině. Vaše otce jsem viděl jako ⌈rané ovoce⌉³ na fíkovníku, když poprvé rodí. Oni však ⁴šli za Baal–peórem,⁵ zasvětili se hanebnosti⁶ a stali⁷ se ohavností,⁸ jako ⌈to, co milovali.⌉⁹

1. Dt 32,10
2. Iz 5,2.4; srv. Dt 32,32
3. h.: raný fík; Iz 28,4
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Nu 25,3; Dt 4,3; [jeden z Baalů — pohanských božstev, často vázaných na nějakou lokalitu; tento Baal byl spjat s moábskou horou Peór]
6. tj. Baalovi; Jr 3,24; 11,13
7. Jr 2,5v
8. v h. stejný výraz jako ohavná modla (Dt 29,16; Jr 7,30)
9. n.: jejich milenec; Pl 1,2

¹¹ ⌈Efrajim je jako pták, jejich sláva odletí,⌉¹ budou bez ²porodu, bez těhotenství³ i bez početí.⁴

1. n.: Efrajim? Jeho (h. pl.; srv. v. 16) sláva odletí jako pták; Př 23,5
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. h.: lůna; v. 16; Iz 49,1
4. ::Rt 4,13; [ten, jehož jméno vyznává plodnost (Gn 41,52) a ten, kdo byl součástí kultu plodnosti, se stane neplodným!]

¹² I když vychovají¹ své syny, učiním je bezdětnými,² bez lidí. Ano běda³ jim, až se od nich odvrátím.⁴

1. Iz 49,21
2. Jr 15,7; Ez 5,17
3. 7,13
4. srv. Dt 31,17

¹³ Efrajim, jak jsem viděl, ⌈je jako Týr¹ zasazený² na pastvině,⌉³ avšak Efrajim vyvede své syny na ⁴zabití.

1. [známý svým bohatstvím a bezpečím]
2. Jr 17,8
3. LXX: vystavil své syny za kořist; $
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁴ Dej jim, Hospodine! Co jim dáš? Dej jim lůno, které potratí a vyschlé prsy!¹

1. L 23,29

¹⁵ Všechno jejich zlo se stalo zjevné v Gilgálu,¹ proto jsem je tam začal nenávidět.² Za jejich zvrácené³ činy je vyženu ze svého domu.⁴ Nebudu je již déle milovat, všechna jejich ⌈knížata jsou umíněnci.⌉⁵

1. 4,15p; 12,12
2. Jr 12,8
3. Dt 28,20; Jr 44,22
4. 8,1; [tak jako nevěrná žena je vyhnána z manželova domu, tak bude Izrael vyhnán z Božího domu, tj. jeho země]
5. h. sl. hříčka: sarehem sorerím (srv. ang.: their nobles are rebels); Iz 1,23!; Jr 6,28

¹⁶ Efrajim je ubit, jejich kořen¹ uschl, ²nevydá ovoce. I když porodí, nechám ty vzácné plody jejich lůna zemřít.³

1. srv. Mt 3,10
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 2,5

¹⁷ Můj Bůh je zavrhl,¹ protože jej neposlouchali.² Stali³ se utečenci⁴ mezi pohanskými ⁵národy.

1. 4,6; Jr 6,30; 1S 15,23; 2Kr 17,20
2. Jr 44,23
3. tj.: Stanou (prorocké pf.)
4. n.: tuláky (jako Kain; Gn 4,14)
5. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

¹ Izrael je rozbujelá¹ réva,² která ⌈vydává hojné³ ovoce.⌉⁴ Čím více měl ovoce, tím více nadělal⁵ oltářů, čím ⌈lépe se dařilo jeho zemi,⌉⁶ tím více dávali do pořádku⁷ posvátné sloupy.⁸

1. h.: prázdná / zpustlá (Iz 24,3), [— protože vydala své hojné plody]
2. [symbol prosperity, snad myšlen rozkvět za vlády Jarobeáma II. (793—753 př. Kr.]; Iz 5,1n; Jr 2,21
3. h.: sobě / své
4. n.: rodí pro sebe
5. 8,11!
6. n.: větší blahobyt (1Kr 10,7) jeho země měla
7. ::Jr 7,3
8. 3,4; Dt 16,22

² Jejich srdce je rozdělené,¹ nyní ponesou vinu.² On rozbije jejich oltáře,³ zničí jejich posvátné sloupy.

1. [sloveso též použito pro rozdělení země (Joz 14,5), dědictví (Př 17,2) či kořisti (1S 30,24)]; n : podvodné; srv. 1Kr 18,21
2. 14,1; Př 30,10
3. [Bůh sám učiní to, co měli udělat oni s pohanskými oltáři; srv. Dt 7,5; 2Kr 10,27]

³ Vždyť teď říkají: Nemáme krále!¹ Protože jsme se nebáli² Hospodina, ⌈co pro nás může udělat král?⌉³

1. 3,4
2. Dt 4,10; 1S 12,14nn; Jr 5,22.24
3. n.: k čemu by nám byl král?; srv. 1S 22,3; Ž 56,5.12

^{4 1}Vyslovují ⌈prázdná slova,⌉² falešně přísahají a uzavírají³ smlouvy, takže právo⁴ bují na brázdách⁵ pole jako jedovatý⁶ plevel.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n : plané sliby
3. n.: + podvodné; [poslední izr. králové byli známí svou zkorumpovaností a podvody; srv. 2Kr 17,3.4]
4. Am 5,7
5. n.: + zoraného p.
6. [nežádoucí, ale nevyhnutelný tam, kde neroste pravá úroda]; Am 6,12

^{5 1}Obyvatelé² Samaří³ se strachují o betávenské⁴ tele.⁵ Jeho lid bude nad ním ⁶truchlit, ⌈jeho žreci⁷ budou naříkat nad ním, nad jeho slávou,⌉⁸ protože se od něho odstěhovala.⁹

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. LXX, Pš: pl.
3. 7,1; 14,1
4. v. 8; 4,15p
5. dle LXX, Pš: sg. / TM: jalovice (pl.)
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
7. 2Kr 23,5
8. n.: i jeho žreci, kteří jásali nad jeho slávou; [Je možné, že při opisování bylo omylem zaměněno písmenko l a g, takže by se nejednal o kořen g–j–l radovat se, ale o kořen j–l–l naříkat]
9. 1S 4,21n

⁶ Také to tele bude odneseno do Asýrie jako dar¹ mocnému² králi. Efrajima se zmocní hanba, Izrael se bude stydět za své rozhodnutí.³

1. Sd 3,15; 1Kr 10,25; Iz 39,1
2. 5,13p
3. n.: plány; [míněny asi smlouvy s Egyptem a zvl. Asýrií]; n.: svoji dřevěnou modlu (od jiného významu h. kořen ecá: dřevo, srv. Jr 6,6†); $

⁷ ⌈Samaří i jeho král⌉¹ zahyne² jako ³pěna⁴ na ⁵povrchu vody.

1. n.: Samařské království (vzhledem k f. u slovesa) / Samařský král; $ (různé možnosti chápání spojení Samaří a král); srv. v. 3
2. 4,6; n.: budou zničeni; v. 15
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. LXX; Pš: odseknutá větvička
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ Návrší¹ Ávenu,² hřích Izraele, budou³ zničena. Na jejich oltářích^{4 5}vyroste⁶ trní⁷ a bodlák.⁸ Tehdy řeknou horám: Přikryjte nás! A kopcům: Padněte⁹ na nás.

1. 2Kr 23,15; Am 7,9
2. n.: provinění; viz Bét–áven — v. 5; 4,15p
3. Př 14,11
4. srv. Am 3,14
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Iz 34,13
7. Iz 32,13
8. Gn 3,18†
9. L 23,30; Zj 6,16

⁹ Ode dnů Gibeje¹ jsi hřešil, Izraeli, tam zůstali stát. Nedostihne je v Gibeji válka proti ⌈²vzpurným synům?⌉³

1. 4,15p; 9,9
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. n.: rebelantům / bouřlivákům; h.: synům neukázněnosti (srv. 1S 2,12)

¹⁰ ⌈Podle své touhy⌉¹ je budu káznit;² shromáždím proti nim ³národy, ⌈až budou spoutáni pro svoji⌉⁴ dvojí⁵ vinu.

1. n : Kdykoli zatoužím; srv. 1S 23,20; Dt 12,15
2. 1Kr 12,11; n.: kárat, Jr 31,18; Př 19,18
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. BHS.: aby je káznili za jejich
5. dle Q (onotám); K (enotám: dvě oči); [zřejmě modlářství a spoléhání na pomoc zvnějšku]

¹¹ Efrajim byl jhu navyklá jalovice,¹ která ráda mlátí. Já jsem položil jho² na její krásnou šíji. Zapřáhnu Efrajima, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.³

1. Jr 46,20; Oz 4,16v
2. čteno ‘al jako ‘ol (srv. 11,4; Pl 5,5!; Dt 28,48; 21,3); lze chápat i jinými způsoby: Pominul / Ušetřil jsem její krásnou šíji; $ [snad tzn., že dříve byl Izrael jako jalovice, která může při mlácení obilí žrát (Dt 25,4), ale nyní bude pod těžkým jhem orat — obraz asyrského a babylonského zajetí (srv. Jr 27,2p.8.11)]
3. srv. Iz 28,24

¹² Zasévejte¹ si pro spravedlnost, ⌈sklízejte podle⌉² milosrdenství, zorejte si úhor!³ Je čas hledat⁴ Hospodina, dokud ne přijde a ne zavlaží⁵ vás spravedlností.

1. Př 11,18; srv. Jk 3,18
2. n.: abyste mohli / Tak budete sklízet ovoce (gram. srv. Př 3,4)
3. Jr 4,3p!
4. 7,10v; Dt 4,29; Ž 9,11; Iz 55,6; Pl 3,25; Am 5,4!
5. 6,3

¹³ Orali jste ničemnost, sklidili¹ jste zvrácenost,² jedli³ jste ovoce podvodu.⁴ Protože jsi doufal ve svou cestu,⁵ ve množství svých hrdinů,⁶

1. 8,7; Jb 4,8
2. Př 22,8
3. Př 4,17
4. 7,3; 10,4; 12,1
5. LXX: vozy; srv. Iz 31,1
6. ::Am 2,14.16; Jr 9,22; 17,5

¹⁴ povstane¹ válečná vřava² ⌈proti tvému lidu⌉³ a všechny tvoje pevnosti⁴ budou⁵ zničeny. Jako Šalman⁶ zničil Bét–arbél⁷ v den boje, kdy byly rozdrceny⁸ matky se syny,

1. Iz 14,22
2. Am 2,2
3. BHS: ve tvých městech
4. Am 5,9; Pl 2,2.5; Mi 5,10
5. TM: sg.
6. [lze uvažovat o totožnosti s Šalúmem (2Kr 15,10.16!) nebo moábským králem Salamunem]
7. [místo a událost neznámy]
8. 14,1; Na 3,10; Iz 13,16; srv. Am 1,13

¹⁵ ⌈tak učiním s vámi, Bét–ele,⌉^{1 2}za ⌈vaše strašné zlo.⌉³ ⌈Za rozbřesku⌉^{4 5}jistě izraelský král zahyne.

1. TM: To s vámi učinil Bét–el; (4,15p; 1Kr 12,29; Jr 48,13); někteří čtou Bét–ele jako: dome izraelský; [Bét–el byl tehdy patrně nejdůležitější královskou svatyní (srov. Am 7,13); 12,5]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: zlo vašeho zla
4. (snad ve významu): Tak rychle jako přijde úsvit (srv. v. 7 — pěna na vodě)
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹ Když byl Izrael mládencem,¹ zamiloval² jsem si ho, ⌈z Egypta³ jsem povolal svého syna.⌉⁴

1. Jr 1,6p
2. 3,1; Dt 23,6; Ž 78,68; Mal 1,2; srv. Oz 2,17v; Jr 2,2; 3,4
3. Dt 7,8v
4. //Mt 2,15; srv. Ex 4,22; Dt 1,31; (možno také chápat jako —) n.: od Egypta jsem ho nazval svým synem; [na obraz Izraele jako nevěrné ženy (kp. 1 — 3) navazuje obraz vzpurného syna, srv. Iz 1,2—4]

² ⌈Čím víc jsem je volal,⌉¹ ⌈tím víc ode mě odcházeli,⌉² obětovali baalům³ a pálili⁴ oběti modlám.⁵

1. dle LXX (jak nasvědčuje též následné kén — tím víc); TM: Volali na ně / je
2. dle LXX a Pš; TM: šli od nich; Jr 5,23
3. 2,15
4. 4,13
5. Jr 8,19; Iz 42,8

³ Já jsem učil Efrajima chodit,¹ ⌈bral ho na své paže,⌉² ale nepoznali,³ že jsem je uzdravil⁴ já.

1. [pozoruhodný popis něžné otcovské péče]
2. TM: bral (3.os.) je na jeho; srv. Dt 1,31
3. n.: neví / nerozumí; 2,10
4. 6,1; Dt 32,39; Jr 33,6

⁴ Táhl jsem je lidskými¹ provazy,² pouty³ lásky,⁴ byl jsem pro ně jako ten, kdo nadlehčuje jho⁵ na jejich čelistech,⁶ nakláněl jsem se k nim⁷ a krmil⁸ je.

1. lze též odvodit (na rozdíl od tradice) od II. významu kořene adam — kožený (srv. ), což odpovídá obrazu jalovice ve verši
2. srv. Jr 38,6nn
3. srv. Iz 5,18!; Ez 4,8
4. podobně jako u předchozího výrazu i zde lze odvodit ekvivalent od II. významu kořene (srv. Pís 3,10†) h. ahaba — kožený / z kůže
5. srv. Jr 2,20
6. srv. Iz 30,28
7. TM: němu
8. Dt 8,3.16; Iz 58,14

⁵ Ne!¹ Navrátí se do egyptské země a jeho králem bude Asýrie, protože se odmítli obrátit.²

1. srv. 8,13; 9,3!; (záporka spojená se slovesem dává smysl v řečnické tázací větě: Nevrátí se … ? Ano, navrátí!)
2. n : činit pokání; 5,4p; Jr 5,3!; [stejné h. slovo , které je na začátku věty, vytváří slovní hříčku: když se nechtějí vrátit k Bohu — odmítli odvrátit se od svého hříchu — vrátí se do Egypta]

⁶ V jeho městě bude řádit¹ meč, bude ničit jeho žvanily,² pohltí je za jejich rady.³

1. n.: zuřit; h.: vířit
2. Jr 50,36!; Iz 44,25
3. Jr 7,24; Mi 6,16

⁷ Můj lid se drží¹ odvrácení² ode mě, společně volají³ k Baalovi,⁴ ale on je nevyvýší.⁵

1. h.: je zavěšen (srv. Dt 21,22; 28,66; Ez 15,3)
2. 14,5; Jr 14,7
3. 1Kr 18,27n
4. (Předpokládá se, že vypadlo písmenko b a že tedy správně mělo být baal); h. ‘al; srv. 7,16 (ke mně); Tg a VUL čtou jako: kvůli jhu; $
5. tj. nepřijde na pomoc

⁸ Jak bych tě mohl vydat,¹ Efrajime?² Jak bych tě mohl předat, Izraeli? Jak bych tě mohl vydat jako Admu?³ Jak bych s tebou mohl učinit to co se Sebójimem?⁴ Mé srdce se ve mně změnilo,⁵ je vzbuzen všechen můj ⁶soucit.⁷

1. n : se tě vzdát; Jr 50,15; [Izrael by měl být jako vzpurný syn předán k ukamenování (Dt 21,18n), ale Boží slitování utiší jeho hněv]
2. 6,4
3. [město zničené spolu se Sodomou a Gomorou, Dt 29,22!; Gn 14,8]
4. [město zničené spolu se Sodomou a Gomorou, Dt 29,22!; Gn 14,8]
5. srv. 1S 10,9; Jr 31,20
6. pl., množné číslo (plurál)
7. 1Kr 3,26v; Gn 43,30; Ž 25,6v

⁹ Nevykonám¹ svůj planoucí hněv,² nezničím^{3 4}znovu Efrajima, protože já jsem ⁵Bůh, a ne^{6 7}člověk, Svatý⁸ uprostřed tebe, nepřijdu s hněvem.⁹

1. Joz 7,26v
2. Pl 4,11; Jon 3,9!
3. ::13,9; Pl 2,8; Jr 13,14; Dt 9,26
4. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
6. Nu 23,19
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
8. 12,1; Iz 1,4p
9. chápáno jako výjimečný (srv. Jr 15,8† — hrůza) význam h. ‘ír (převážně: město :— nepřijdu proti městu)

^{10 1}Přijdou za Hospodinem. Bude řvát² jako lev.³ Když on zařve, přiběhnou s třesením synové od západu,⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Jr 25,30; Jl 4,16; Am 1,2
3. Iz 31,4
4. Dt 3,27p

¹¹ přiletí s třesením jako pták z Egypta¹ a jako holubice² z asyrské země a způsobím, že budou bydlet ve svých domech, je Hospodinův výrok.

1. 9,3; 12,2
2. [nevyjadřuje nic negativního (jako 7,11), ale naznačuje rychlost návratu z vyhnanství]

¹ Efrajim mě obklopil¹ lží,² dům izraelský podvodem;³ Juda ještě chodí⁴ s ⁵Bohem a je věrný⁶ Svatému.⁷

1. srv. 2S 18,15
2. 7,3; 10,13
3. Jr 5,27; 9,5
4. h.: se toulá / chodí sem a tam — lze chápat pozitivně (srv. Gn 5,22v; Mi 6,8v) anebo negativně (Jr 2,31; Gn 27,40; Ž 55,3); $
5. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
6. Neh 9,8
7. překl. h. pl. qdoším namísto obvyklého qádóš (srv. 11,9) vychází z paralelismu (Bohem)

² Efrajim pase ¹vítr,² po celý den se honí za východním³ větrem, rozmnožuje lež a zkázu. ⁴Uzavírají smlouvu s Asýrií,⁵ olej je odnášen do Egypta.

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. Kaz 1,14.17
3. 13,15; Iz 27,8; Jr 18,17; Jon 4,8; [východní vítr je v Izraeli horký a suchý a bývá obrazem zkázy; zde obrazné vyjádření marné zahraniční politiky Izraele závislosti na spojencích místo na Hospodinu]
4. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
5. 5,13; 7,11!; 8,9

³ Hospodin vede spor¹ také s Judou, navštíví² Jákoba s trestem za jeho cesty a odplatí³ mu podle jeho činů.

1. 4,1
2. 9,9
3. 4,9

⁴ V lůně¹ matky držel² svého bratra za patu, v ⌈mužné síle⌉³ zápasil⁴ s Bohem.

1. h.: břichu (Sd 3,21); srv. Iz 44,2.24; 49,1; Jr 1,5v
2. Gn 25,26; [ohlas jména Jákob, tj. drží za patu :— obrazně: podvádí (srv. Jr 9,3)]; [Izrael i Juda žili podle jména svého praotce v podvodech]
3. n : v dospělosti
4. Gn 32,29!

⁵ Zápasil s ¹andělem a přemohl ho. Plakal a prosil ho o smilování, nalezl ho v Bét–elu² a tam s námi^{3 4}mluvil.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. srv. Gn 35,1—15; 10,15p
3. LXX, Pš: ním
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁶ Hospodin je Bohem zástupů,¹ Hospodin je jeho jméno.²

1. Am 4,13
2. h.: památka; 14,8; srv. Ex 3,15; Ž 30,5p; 83,19; Iz 26,8!+14

⁷ Proto ty se ¹navrať² ke svému Bohu, zachovávej³ milosrdenství⁴ a právo, ustavičně čekej⁵ na svého Boha.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 3,5; 14,2; Dt 4,30p; Jr 4,1
3. srv. 1Kr 8,23
4. 4,1; Mi 6,8; Za 7,9
5. Jr 14,22; Ž 25,5

⁸ Obchodník,¹ v jehož ruce jsou falešné váhy,² rád vydírá.³

1. h. kenaánec — II. význam slova použitý v obecném významu — obchodníci jako celek (srv. Ez 17,4; Iz 23,8)
2. Př 11,1; ::Ez 45,10; Am 8,5
3. h.: ()miluje utlačování; Am 4,1; Př 22,16; Jr 21,12; ::1S 12,4

⁹ Efrajim říká: Jak jsem zbohatl,¹ získal² jsem majetek.³ Ve všem ⌈mém výtěžku⌉⁴ mi neshledají provinění, které by bylo hříchem.

1. Dt 8,17n!; Jr 5,27; Př 23,4; Zj 3,17
2. odstín h. slovesa: našel (Př 1,13); [vytváří slovní hříčku s druhým použitím slova — masátí ’ón (našel majetek) + jimsú lí ‘avón (nenajdou mi provinění), což může vyjadřovat: získání majetku Izraelem nemůže být odděleno od jeho provinění, přestože tvrdí opak]
3. h.: sílu; [zde tedy: výsledek mé síly :— majetek] (v. 4)
4. n.: výtěžku mé práce; Jr 3,24; Neh 5,13

¹⁰ Já jsem Hospodin,¹ tvůj Bůh, z² egyptské země; znovu tě ³nechám bydlet ve stanech⁴ jako za dnů setkání.⁵

1. [v protikladu k prohlášení: Já jsem bohatý, stojí Boží: Já jsem Hospodin]; Dt 8,14
2. [možno chápat dvojím způsobem: a) +který tě vyvedl z …; b) od doby, kdy jsem tě vyvedl z …]; Ex 20,2; Oz 13,4
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. [tj. v bezpečí; 2Kr 13,5]
5. srv. 1S 9,24 (tj. kdy jsem se s tebou setkal); n.: dávných; [jiní chápou v běžném významu slova: určených svátků (2,13; 9,5)]

¹¹ Mluvil¹ jsem k prorokům, já sám jsem rozmnožil vidění² a skrze proroky³ ⌈mluvím v podobenstvích.⌉⁴

1. He 1,1
2. Iz 1,1
3. 6,5; Jr 7,25
4. n.: dávám podobenství (srv. Pl 2,13; Ez 17,2v; 21,5v), [tak dle paralelismu, ovšem překlad lze odvozovat i od III. významu h. kořene dmh: přivedu zničení / zkázu (4,5; Jr 6,2)]

¹² Je v Gileádu¹ modloslužba?² Jistě se ³stanou nicotou.^{4 5}Obětují v Gilgálu⁶ býky? I jejich oltáře⁷ se stanou hromadami⁸ kamení na brázdách⁹ pole.

1. 6,8p
2. [h. výraz ‘áven má široké spektrum významů (špatnost, nicota atd.), což umožňuje různé chápání verše; ekv. zvolen dle paralelismu]
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. [Gileád uctíval nicotu (tj. modly) a stane se nicotou (tj. bude zničen); srv. Jr 2,5!]; [byl zničen Asyřany r. 734—732 př. Kr. (2Kr 15,29)]
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 4,15p; 9,15; Am 4,4
7. 10,2.8
8. h. gallím je sl. hříčkou ke Gilgálu; srv. Jr 9,10; [místo aby zaručovaly bezpečí, budou oltáře samy zničeny]; [zemědělci vršili vyorané kameny na hromady]; srv. Oz 4,15
9. 10,4

¹³ Jákob utekl do aramejské¹ roviny, Izrael sloužil² za ženu, za ženu střežil³ stádo.

1. Gn 28,5
2. Gn 29,18
3. srv. Jr 31,10

¹⁴ Skrze proroka¹ Hospodin vyvedl² Izrael z Egypta a skrze proroka byl Izrael střežen.³

1. Dt 18,15; 34,10
2. Ex 12,51v; 1S 12,6; Jr 2,6; Am 2,10; Mi 6,4
3. 9,8v; [jako Jákob pečoval o Lábanovy ovce, tak Hospodin pečoval o Izrael na poušti prostřednictvím Mojžíše; nyní místo péče přijde zasloužená odplata (v. 15)]

¹⁵ Efrajim hořce¹ provokoval² ke hněvu, jeho Pán na něj dopustí krev,³ kterou prolil,⁴ odplatí⁵ mu za jeho hanění.⁶

1. h. (hořkosti) je pl. intensity (13,5) :— velmi hořce; srv. Jr 6,26; 31,15
2. Dt 32,16; Sd 2,12; 1Kr 15,30
3. Ez 18,13
4. 1Kr 2,32; [to se může týkat násilí na prorocích či lidských obětí (2Kr 17,11.17)]
5. v. 3; Iz 65,7v
6. n.: posměch; Jr 6,10; 15,15

¹ Když Efrajim mluvil, ⌈nastalo ¹zděšení;⌉² byl vyvýšen³ v Izraeli, provinil⁴ se však s Baalem⁵ a zemřel.⁶

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. h.: bylo / bývalo třesení, tj. vzbuzoval hrůzu
3. dle LXX, Pš; TM: pozvedl / vyvýšil se
4. 4,15
5. tj. uctíváním Baala; srv. 9,10; 11,2; 1Kr 18,21; 22,54
6. srv. Ř 6,23

² Nyní ⌈dále hřeší,⌉¹ dělají si slitou² modlu ze svého stříbra, podle své zručnosti³ modlářské zpodobeniny;⁴ všechny jsou dílem řemeslníků.⁵ Říkají⁶ o nich: ⌈Ti, kdo obětují,⌉⁷ líbají⁸ telata!

1. h.: přidávají hřešení (gram srv. 2S 3,34); n.: hřeší víc a víc
2. Dt 9,16; 1Kr 14,9; Iz 30,22
3. h.: rozumnosti; srv. 1Kr 7,14; Iz 40,20v; Jr 10,9v
4. 8,4; 14,9
5. 8,6
6. n.: Říká se
7. h.: obětující (pl.) člověk; [podobnou gram. vazbu viz Př 15,20: hlupák člověk] $
8. n.: +ať; [způsob uctívání model (1Kr 19,18), jak ho popsal i Plinius (Hist. národů, k. 28,1); pravý Hebrej to nemohl nikdy udělat (srv. Ž 2,12)]

³ Proto budou¹ jako ranní² oblak a jako rosa, která brzy ³odchází, jako plevy⁴ odváté⁵ z humna, jako kouř⁶ z komína.⁷

1. tj. zmizí; srv. Jb 7,9
2. 6,4; 14,6p
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Ž 1,4; 35,5; Iz 17,13; Da 2,35
5. h.: bouří odehnané; srv. Jon 1,11.13; Iz 41,16; 54,11
6. Iz 51,6; [čtyři obrazy pomíjimosti ve verši jsou přirovnáním pro Efrajima, který se brzy rozplyne — v protikladu k Boží stálosti — viz v. 4; Jk 1,17b]
7. n.: průduchu / okna, kterým má odcházet kouř

⁴ Ale já jsem Hospodin,¹ tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě² mě, mimo mě jiný ³zachránce⁴ ne ní.

1. 12,10; ::1Kr 12,28
2. Iz 45,21; 2S 7,22
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Iz 43,11!; 2S 22,3

⁵ Já jsem tě pásl¹ v pustině, ⌈ve velmi ²vyprahlé zemi.⌉³

1. dle LXX, Pš; TM: znal
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. h.: v zemi vyprahlostí; (pl. intenzity; srv. 12,15)

⁶ Když jsem je pásl,¹ nasytili se. Nasytili se a pozdvihlo² se jejich srdce, proto na mě zapomněli.³

1. TM: jejich pastva; tj. měli pastvu (Iz 49,9; Jr 25,36)
2. Dt 8,14p
3. 8,14; Dt 32,15v

⁷ Stanu se pro ně lvem,¹ budu číhat u cesty jako leopard.

1. 5,14

⁸ ⌈Napadnu je⌉¹ jako medvědice² zbavená mláďat, rozervu ⌈jim hruď,⌉³ sežeru je tam jako lvice,⁴ rozsápu⁵ je jako polní zvěř.⁶

1. h.: Setkám se s nimi
2. 2S 17,8; 2Kr 2,24; Př 17,12
3. h.: uzávěr jejich srdce
4. Iz 5,29; Jl 1,6
5. TM: rozsápe (3. sg. f. — zvěř)
6. 2,14; 1S 17,44v.46; Jr 12,9

⁹ ⌈Zničím tě,⌉¹ Izraeli, neboť ⌈kdo ti pomůže?⌉²

1. dle kontextu čteno šichatíchá namísto TM: šichetchá — jsi zničen; srv. Pl 2,5n
2. čteno s LXX, Pš: mí namísto TM: bí — jsi proti mně, proti své pomoci (srv. Dt 33,26!; Ž 30,11); $

¹⁰ Kde¹ je tedy tvůj král, aby tě zachránil ⌈ve všech tvých městech? A kde jsou tví soudcové,⌉² o nichž jsi řekl: Dej³ mi krále a knížata?

1. čteno s LXX (a & př.) ’ejje: namísto TM: ’ehí — Budu; srv. v. 14
2. možno číst též: a všechna tvá knížata, aby tě soudila
3. 1S 8,5n

¹¹ Dal¹ jsem ti krále ve svém hněvu a vezmu² ho ve svém rozhořčení.³

1. n.: Dávám; (h. impf. se někdy užívá k označení minulých událostí, když se popisuje opakovaná akce v minulosti)
2. n.: beru; srv. 10,15
3. Iz 13,13

¹² Efrajimova vina¹ je svázána,² jeho hřích je bezpečně uschován.³

1. n.: trest; 1S 28,10
2. rozuměj ve svitku, tj. sepsán; (srv. Iz 8,16)
3. [pro náhlou (jako porodní bolesti — v. 13) budoucí odplatu (srv. Dt 32,34)]

¹³ Přijdou kvůli němu porodní bolesti,¹ on je však nemoudrý syn, neboť v pravý čas nevejde do rodidel.

1. [bezvýchodná situace je přirovnána k ženě, která má porodit dítě (Iz 13,8; 26,17; 37,3; Jr 13,21; 22,23), ale není toho schopná a umírá

¹⁴ Mám je vyplatit¹ z ²moci podsvětí?³ Mám je vykoupit⁴ ze smrti?⁵ Smrti, kde je tvá morová ⁶rána? Podsvětí, kde je tvůj osten?⁷ Soucit je ukryt před mým zrakem.

1. 7,13!; ::Dt 7,8; srv. 1S 14,45
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Ž 49,16
4. Jr 31,11!; Iz 48,10; Mi 4,10; srv. Rt 4,4
5. Iz 25,8; 2Tm 1,10; Zj 20,14; 21,4
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. 1K 15,55; [Celý verš lze vykládat v dvojím smyslu: a) pozitivně — jako Hospodinovo ujištění, že navzdory hříchu Izraele on jej vykoupí ze zkázy, resp. ohlášení vítězství nad smrtí skrze vzkříšení (jak používá Pavel!). To odporuje poslední části verše, verši následujícímu i celému kontextu Ozeášova proroctví ohlašujícího blízký soud (v r. 723—722 př. Kr.); b) negativně — první dvě věty jsou řečnické otázky, které předpokládají negativní odpověď: Nezachráním! a následuje výzva ke smrti a záhrobí, aby ničily Izrael. Volně je tedy verš přeložitelný: Já Izrael nebudu ochraňovat. Smrti a záhrobí, kde máte svoje zbraně, dejte se do díla! Já se neslituji.]

¹⁵ Ačkoliv vzkvétá¹ ⌈jako rákosí,⌉² přijde východní³ vítr, Hospodinův ⁴vítr ⁵zavane z pustiny; jeho pramen vyschne,⁶ vyprahne jeho zdroj; vyplení⁷ jeho ⁸poklady,⁹ všechny vzácné¹⁰ předměty.

1. h. japrí, sl. hříčka na jméno Efrajim (tj. plodný; Gn 41,52)
2. čteno jako k’achú; TM: ben ’achím — syn bratrů; n.: mezi rákosím (srv. Jb 8,11); LXX: působí rozdělení mezi bratry; $
3. [obraz Asýrie; 12,2p; Ez 17,10]
4. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. čteno s LXX, Pš, VUL jako wjóbiš; TM: wjébóš — bude zahanben; (srv. Iz 19,5!; 44,27; Jr 50,38)
7. Iz 10,13
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. srv. Jr 17,3; 20,5
10. Na 2,10

¹ Samaří¹ ponese vinu,² protože bylo vzpurné³ vůči svému Bohu. Padnou mečem,⁴ jejich děti budou rozdrceny,⁵ jejich⁶ těhotné ženy budou rozpárány.⁷

1. 7,1; 10,5; (členění veršů dle TM; některé překlady připojují tento verš ke 13. kp.)
2. 10,2; Ez 6,6
3. 1S 12,15; Jr 4,17
4. 7,16; 11,6
5. 10,14
6. h.: jeho
7. 2Kr 8,12; 15,16; Am 1,13

Výzva k navrácení

² Navrať¹ se, Izraeli, k² Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi klopýtl³ pro svoji vinu.

1. 12,7; Iz 19,22; Jr 3,12
2. Dt 4,30p
3. v. 10; 5,5

³ Vezměte s sebou slova¹ a navraťte se k Hospodinu! Řekněte mu: ²Sejmi³ celou⁴ vinu, přijmi⁵ ⌈naši řeč⌉⁶ a my ti odplatíme býčky⁷ svých rtů.⁸

1. [nikdo by se nemohl objevit s prázdnou, ale zvířecí oběti nestačí; je třeba slov pokání]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. tj. odpusť; 1S 15,25; 25,28
4. (obrácený slovosled oproti obvyklému může též znamenat —) n.: Zcela sejmi
5. h.: Vezmi; [v h. vytváří sl. hříčku k: Vezměte; tedy volně: Jestliže Izrael přinese (vezme) vyznání hříchu, pak Hospodin přijme (vezme) jejich vyznání a hřích odpustí]; Ž 6,10
6. (dle paralelismu /„Vezměte … slova“/ odvozeno od IV. významu kořene tób — slovo /srv. Ž 39,3: beze slova :— němý/; jiné překlady odvozují od obvyklého významu tób: to, co je dobré)
7. tj. oběťmi; LXX čte prí (namísto párím): ovocem; He 13,15
8. Ž 51,16n

⁴ Asýrie¹ nás nezachrání, nepojedeme na koních;² nebudeme říkat už dílu³ svých rukou: Náš Bože! V tobě nalezne sirotek⁴ slitování.⁵

1. 5,13
2. [tj. nebudeme spoléhat na spojenectví s Egyptem; Iz 30,16; 36,9]; srv. Ž 33,17; Iz 31,1.3; Mi 5,9
3. Jr 1,16; 25,6; srv. 2,27
4. tj. zde: Izrael; srv. Ž 10,14; Jr 49,11
5. 2,3; Př 28,13

⁵ Vyléčím¹ jejich odvrácení,² rád³ si je zamiluji,⁴ neboť můj hněv⁵ se odvrátil od Izraele.⁶

1. 6,1; Iz 30,26
2. 11,7; Jr 3,22!; [slovo (mšúbá) je od stejného h. kořene (šwb) jako: navrať se (v. 2) i výraz: (… hněv) se odvrátil, a vytváří silnou sl. hříčku: jestliže se Izrael navrátí, Hospodin vyléčí jejich odvrácení a odvrátí svůj hněv]
3. n : s radostí; h.: dobrovolně (srv. Dt 23,24; 16,10)
4. 11,1; Sf 3,17
5. ::8,5!
6. h.: něj; n.: nich

⁶ Budu pro Izrael jako rosa;¹ pokvete jako lilie,² zapustí své kořeny³ jako libanonský⁴ cedr.

1. [narozdíl od negativního obrazu pomíjivosti (6,4; 13,3), zde je rosa obrazem vláhy, jež přináší požehnání (srv. Dt 33,13; Iz 18,4; Př 19,12; Mi 5,6)]
2. Pís 2,1; Mt 6,28
3. ::9,16; Jr 17,8
4. Ž 92,13; Iz 2,13; 35,2; Am 2,9

⁷ Jeho ratolesti¹ se ²rozrostou, jeho nádhera bude jako nádhera olivy,³ jeho ⌈vůně jako vůně libanonského cedru.⌉⁴

1. v h. f. (jóneqet) od výrazu (jóneq): kojenec (Iz 11,8 × 53,2); n.: mladé výhonky; Ez 17,22
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Jr 11,16; Sd 9,9; Ž 52,10
4. h.: vůně jako Libanon; srv. Pís 4,11

⁸ Obyvatelé se navrátí¹ do jeho stínu,² ⌈znovu budou pěstovat⌉³ obilí, pokvetou jako réva, jejíž jméno⁴ bude slavné jako jméno libanonského vína.

1. [h. jášubú jóšbé — další sl. hříčka s kořenem šwb, tentokrát s podobně znějícím kořenem jšb (bydlet)]
2. tj. ochrany; srv. Iz 25,4; 30,2.3; Pl 4,20; Ez 17,23
3. h.: oživí
4. h.: památka; srv. 12,6

⁹ ⌈Efrajim řekne: K čemu jsou mi ještě modlářské zpodobeniny?⌉¹ To já jsem mu odpověděl a dohlížel jsem na něj. Jsem jako zelený² cypřiš,³ ode mě pochází⁴ tvé ovoce.

1. n.: Efrajime, co je mi do model? / K čemu jsou ještě Efrajimovi m. zpodobeniny; $; 4,17; Mi 1,7; srv. 2S 16,10p
2. srv. Ž 52,10
3. [pouze zde je Bůh v StS přirovnáván ke stromu (srv. Da 4,12); srv. další obrazy: v. 6; 5,14]; Iz 14,8
4. h.: se nalézá; [plodnost „plodného“ (Efrajima) je od Hospodina; srv. 2,8!]

¹⁰ ⌈Kdo je moudrý,¹ ať těmto věcem porozumí!² Kdo rozumný, ať je pozná! Neboť Hospodinovy cesty⌉³ jsou přímé,⁴ spravedliví⁵ po nich půjdou, ale vzpurní⁶ na nich klopýtnou.⁷

1. Ž 107,43; Jr 9,11; Dt 32,39
2. Da 12,10
3. Lze přeložit také: Kdo je moudrý? Ten porozumí těmto věcem. Kdo je rozumný? Ten je pozná.
4. 2S 22,22; Př 10,29
5. Ž 107,7; Sk 13,10; srv. 1Kr 8,36
6. Iz 26,7; Ž 1,6
7. Iz 1,28