¹ Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku,¹ který nemůže být změřen ani spočítán.² I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: ⌈Nejste můj lid,⌉³ jim bude řečeno: Jste synové ⌈živého ⁴Boha.⌉⁵

1. Jr 33,22; 1Kr 4,20
2. 1Kr 3,8
3. h.: Ló–amí; 1,9
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. //Ř 9,26; Joz 3,10; Ž 42,2; 84,3; Mt 16,16

² Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni,¹ ustanoví si jednoho ²předáka a ³vyjdou⁴ ze země, neboť velký bude den Jizreelu.⁵

1. srv. Iz 11,12
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. [?n.: vytáhnou / vyraší; může znamenat vyjití ze země vyhnanství (srv. Ex 1,10; tak tomu rozuměla většina vykladačů v minulých staletích) anebo metaforu — pozvednutí se ze špatných poměrů, jako když vzejde rostlina]
5. [tehdy se jméno (tj. Bůh zasévá) stane zaslíbením (v. 24), a nikoliv hrozbou (1,4]

³ Řekněte svým bratrům: Můj¹ lide a svým sestrám: Omilostněná.²

1. h.: Amí
2. n.: Došlá slitování; h.: Rucháma

⁴ Veďte¹ při se svou matkou, veďte, protože ona ne ní mou ženou a já ne jsem jejím mužem. Ať ⌈od sebe⌉² odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.

1. srv. 4,4; Mi 6,1
2. h.: ze své tváře

⁵ Jinak ji svléknu¹ do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu;² proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé³ zemi a nechám ji zemřít⁴ žízní.

1. Ez 16,39; 23,26; srv. Jr 13,26
2. Ez 16,4.22
3. Jr 50,12; 51,43
4. 9,16; 1S 2,6

⁶ Ani nad jejími syny¹ se neslituji,² protože jsou to synové³ smilstva.⁴

1. n : dětmi
2. 1,6
3. n : děti
4. n.: + ze (smilstva)

⁷ Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými ¹milenci,² kteří mi dávají chléb³ a ⁴vodu, ⁵vlnu a ⁶len, ⁷olej a ⁸nápoj.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. srv. Jr 22,22; Pl 1,19
3. Jr 44,17
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁸ Proto hle, zatarasím její¹ cestu trním, ⌈zazdím ji zdí,⌉² aby nenašla své stezky.

1. dle var; TM: tvojí
2. n : postavím proti ní zeď; srv. ::Iz 5,5

⁹ Bude honit své ¹milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím² se ke svému prvnímu muži,³ protože tehdy mi bylo lépe než nyní.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 3,5; 12,7; 14,2n; Dt 4,30p!; Jr 3,1!; Iz 31,6; Jl 2,12; [někteří chápou jako: půjdu zase (1Kr 19,7), ale to bývá v h. ve tvaru: a vrátím a půjdu — což zde není; tak je to — asi jako sl. hříčka — ve v. 11: vrátím se a vezmu, tj. vezmu si zpět]
3. tj. Hospodinu

¹⁰ Neví,¹ že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej² a rozmnožil jsem jí stříbro³ a zlato, které oni ⁴použili pro Baala.⁵

1. 7,9; Iz 1,3; Jr 8,7
2. v. 24; Dt 7,13p
3. 8,4
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. 13,1; [bůh Kenaanců, o kterém věřili, že ovládá počasí a plodnost pole, zvěře i člověka; Sd 2,13; 1Kr 16,31; Jr 2,8]; srv. v. 18p

¹¹ Proto si vezmu ¹zpět své obilí² ⌈v jeho době⌉³ i své nové víno v jeho určený⁴ čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.⁵

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. 7,14; Jl 1,10; ::Dt 7,13; Jr 31,12
3. n.: až přijde jeho chvíle; Dt 11,14; Ž 1,3
4. tj. v době sklizně
5. Pl 1,8; Iz 47,3

¹² Nyní odhalím¹ její hanbu² před očima jejích ³milenců a ⁴nikdo ji nevysvobodí⁵ z mé ruky.

1. Ez 16,37; Na 3,5p
2. h.: ohanbí
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. srv. Joz 22,31; Sd 6,9; Iz 36,20

¹³ Ukončím¹ všechny její oslavy,² její každoroční svátky,³ její novoluní,⁴ její ⁵soboty -- všechny její určené svátky.

1. Iz 16,10
2. h.: veselí; srv. Iz 24,8; Pl 5,15; n.: svátky (srv. Neh 8,12v)
3. Dt 16,16
4. Neh 10,34; Iz 1,13n
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁴ Zpustoším její révu a její fíkovníky,¹ o nichž říkala: ⌈To je moje mzda,² kterou mi dali moji milenci.⌉³ Proměním je v houštinu⁴ a bude je požírat polní zvěř.⁵

1. Jr 5,17; Jl 1,7.12; [výrazy réva a fíkovník se vyskytují vedle sebe 14× v StS a často symbolizují pokoj a hojnost; srv. 1Kr 5,5]
2. n.: + nevěstčí; 9,1; Mi1,7
3. [Tj. Izrael připisoval modlám to, co dostal od Hospodina]
4. Iz 5,5.6; Jr 26,18; Mi 3,12
5. 13,8; Ž 80,14

¹⁵ Navštívím¹ ji s trestem za dny baalů,² kdy jim obětovala,³ zdobila⁴ se svými ⁵náušnicemi⁶ a ⁷šperky, chodila za svými ⁸milenci, ale na mě zapomněla,⁹ je Hospodinův výrok.¹⁰

1. 1,4; 4,9.14
2. 11,2; Jr 9,13
3. 4,13; Jr 44,3
4. Jr 4,30; Ez 16,13
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. h.: kroužkem; Sd 8,24
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. 4,6; 8,14; 13,6; Ez 23,35; Jr 18,15; Dt 6,12; 32,18
10. Jr 1,8p

¹⁶ Ale hle, já ji přivábím,^{1 2}přivedu ji do pustiny a ⌈budu mluvit k jejímu srdci. ⌉³

1. n.: zlákám; srv. Jr 20,7; 1Kr 22,20
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. n (jako idiom): s ní mluvit něžně; srv. Iz 40,2p!

¹⁷ Tam jí dám její vinici a údolí Akór¹ jako bránu naděje. Tam ⌈bude povolná⌉² jako za dnů svého mládí,³ jako v den, ⁴kdy⁵ vyšla z egyptské země.

1. Joz 7,24.26; [tj. trápení / těžkostí; tak jako byla přeznačena jména Ozeášových dětí, tak se také Údolí trápení (úrodné údolí blízko Jericha) stane symbolem příležitosti nového začátku; srv. Iz 65,10]
2. h.: odpoví
3. Jr 2,2; Př 2,17
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Iz 11,16

¹⁸ ⌈I stane se v onen den,⌉¹ je Hospodinův výrok, že budeš volat:² ⌈Můj muži,⌉³ a nebudeš už na mě volat: ⌈Můj Baale.⌉⁴

1. 1,5; Iz 7,18p
2. n.: +mě budeš nazývat
3. h.: íší
4. h.: baalí; [h. slovní hříčka: h. baal (pán) označuje název modly (v. 10; často v pl. baalím — v. 15.19), stejně tak, jako je běžným výrazem pro manžela (Dt 24,4; Př 31,11), resp. vlastníka něčeho (Sd 19,2; Kaz 5,10)]; Jr 3,14; 31,32

¹⁹ Odstraním ⌈jména baalů⌉¹ z jejích úst² a nebudou připomínáni³ už svým jménem.

1. [Baalové byla božstva zpravidla vázaná na určitou lokalitu, proto najdeme v Písmu mnohokrát slovo baal jako součást místního jména. Baal–gád, Baal–peór, Baal–sefón aj. byla ona „jména baalů“]
2. Ex 23,13; Ž 16,4
3. Joz 23,7; Iz 26,13; Za 13,2; ::Am 6,10

²⁰ V onen den pro ně ¹uzavřu smlouvu s polní zvěří,² s nebeskými ptáky a ³zemskými plazy. Odstraním⁴ ze země luk,⁵ meč⁶ i válku⁷ a dám jim pobývat v bezpečí.⁸

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. [nástroj zničení (v. 14) již nebude hrozbou; srv. Iz 11,6n]
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. h.: zlomím; 1,5
5. Ez 39,1—10
6. Lv 26,6; Iz 2,4
7. Ž 46,10; Za 9,10
8. Jr 23,6; Ez 34,25.28; Př 1,33

²¹ Zasnoubím¹ si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,²

1. [všude ve StS používáno o vztahu muže a ženy; zásnubním darem zde nejsou hmotné věci (2S 3,14), ale to, co vytvoří skutečný smluvní vztah]
2. Jr 16,5

²² zasnoubím si tě věrností a poznáš¹ Hospodina.

1. n.: budeš znát; J 17,3; ::Jr 14,8p

²³ I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.¹

1. [Verše 23 a 24 jsou opakem hrozby z v. 11]

²⁴ Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.¹

1. v. 2p

²⁵ Zaseji¹ si ji do země a slituji² se nad Ló–ruchámou.³ Řeknu Ló–amímu:⁴ Ty jsi můj lid⁵ a on řekne: Můj Bože!⁶

1. Am 9,15v
2. Dt 13,18; Pl 3,22.32; Jr 12,15; 42,12; 2S 24,14
3. tj. Neomilostněnou; 1,6; 1Pt 2,10
4. tj. Ne mému lidu; 1,9
5. Za 13,9
6. Ř 9,25n; 1Pt 2,10