¹ když uzdravuji¹ Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří.² Neboť podvádějí,³ zloděj^{4 5}proniká do domu, na ulici vtrhla loupežná⁶ horda.

1. 6,1
2. 8,5; 10,5; 14,1; 1Kr 16,24.32
3. Jr 6,13!
4. Jl 2,9
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. 6,9; Jr 18,22

² ⌈Nemyslí na to,⌉¹ že pamatuji² na všechno jejich zlo. Nyní je jejich činy obklopují, jsou ³přede mnou.⁴

1. h.: Neříkají ve svých srdcích; Ž 4,5p
2. 8,13; Jr 14,10; 44,21; srv. Ž 10,11!; 94,7
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Ž 90,8

³ Svým zlem dělá radost králi a svými podvody¹ knížatům.

1. Na 3,1

⁴ Všichni jsou ¹cizoložníci;² jsou jako rozpálená pec, kterou pekař³ přestane rozdmýchávat od zadělání těsta až do jeho vykynutí.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. dle TM (3,1; Jr 9,1); podle kontextu lze číst (BHS) mnafím — cizoložníci, opraveno jako anafím — pekaři
3. [jedná se asi o metaforu, kde oheň jsou politické intriky a pekař vůdce spiknutí]

⁵ V den¹ našeho² krále onemocněla knížata rozpálená vínem. ⌈³Bude⁴ vztahovat svou ruku s⌉⁵ posměvači.⁶

1. [asi den korunovace či narozenin, který se proměnil v pitku; (srv. 1Kr 16,9n; Mt 14,6)]
2. Tg, BHS: jejich
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. [Podmětem je zřejmě Izrael, případně Efrajim z prvního verše]
5. tj. asi: Spolčil se s
6. Ž 1,1

⁶ Vždyť jejich srdce jsou podpálena ¹lstí jako pec, jejich hněv² spí celou noc, ráno plane jako plápolající oheň.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. dle Pš, Tg (’af); TM: pekař (’ófe)

⁷ Všichni jsou rozpáleni jako pec, požírají¹ své ²soudce. Všichni jejich králové padli,³ nikdo z nich ke mně nevolá.⁴

1. srv. Ž 14,4; Jr 50,7.17; 51,34; Iz 9,11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. [během 20 let byli zavražděni čtyři králové, Zekarjáš a Šalúm během sedmi měsíců (2Kr 15,10—15)]
4. v. 11.14; ::Dt 4,7; 1Kr 8,52; [důvodem ostudné situace je bezbožnost králů]

⁸ Efrajim se¹ mísí mezi ²národy, Efrajim se stal neobráceným³ chlebem.

1. Ž 106,35v; Da 2,43v
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. [tj. plochý chléb pečený na horkých kamenech (1Kr 19,6), který nebyl včas obrácen a tudíž byl upečený (resp. spálený) vespod, nedopečený nahoře; metafora pro nemoudrou politiku]

⁹ Cizinci pohlcují jeho sílu,¹ ⌈a on to neví,⌉² vplížily se mu také šediny,³ a on to neví.⁴

1. Př 5,10p
2. n.: ale on si toho nevšímá
3. [předčasně zešedivěl, ale on nevěnuje znamení pozornost]; [dávky odváděné Tiglat–pileserovi (2Kr 15,19n) a Egyptu ekonomicky ničily zemi]
4. n.: ale on si toho nevšímá

¹⁰ Pýcha¹ Izraele svědčí proti němu, ale neobracejí² se k Hospodinu, svému Bohu, ani po tom všem ho nehledají.³

1. 5,5p
2. v. 16; 3,5; n.: nenavracejí; Am 4,6; 1Kr 8,47n
3. 5,15

¹¹ Efrajim je jako holubice,¹ nezkušená² a bez ³rozumu.⁴ Volají⁵ po Egyptu, chodí do Asýrie.⁶

1. 11,11
2. n.: zvábená / snadno se dala zlákat
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
4. Jr 5,21; srv. Př 6,32
5. srv. 11,7; 1Kr 18,27n
6. 5,13p; 2Kr 15,19n; 17,4

¹² Když půjdou, rozprostřu nad nimi svou síť,¹ svrhnu² je jako nebeské ptactvo, napravím je, jak bylo oznámeno jejich shromáždění.

1. Ez 12,13; 32,3
2. srv. Jr 49,16; Am 9,2; Abd 1,3n

¹³ Běda jim, že ode mě uletěli!¹ Zkáza² na ně, že se proti³ mně vzbouřili! Já jsem je chtěl vykoupit,⁴ ale oni proti mně mluvili lži.⁵

1. Jr 14,10
2. Iz 13,6
3. 8,1; Iz 1,2; Jr 2,8.29
4. n.: vykupoval; 13,14; Dt 7,8; Mi 6,4; Jr 15,21
5. 12,2; Ez 13,8; [dle kontextu asi tím, že připisovali požehnání jiným bohům]

¹⁴ Nevolali¹ ke mně o pomoc ve svém srdci, ale naříkali na svých ložích.² ⌈Zasazují si rány⌉³ kvůli obilí a novému⁴ vínu a odvracejí⁵ se ode mě.

1. 8,2; v. 7v
2. Mi 2,1
3. dle některých rkpp. a LXX (1Kr 18,48; Jr 47,5); jiné rkpp.: Shromažďují se
4. 2,11; 9,2
5. Dt 11,16; 1S 12,20n; Jr 5,23; 17,5

¹⁵ Já jsem je napravoval¹ a posiloval² jejich paže, oni však proti mně vymýšlejí³ zlo.

1. n.: káznil / vychovával; Jr 10,24; 31,18; Jb 4,3; Dt 8,5; Iz 28,26!; [zde (v kontextu dalšího verše) se zdá, že se jedná o konkrétní výcvik v lukostřelbě či obecněji k boji]
2. srv. Iz 35,3; Ez 16,49; 30,24n!
3. Ž 2,1v; 140,3

^{16 1}Obracejí se, ⌈ale ne ke mně,⌉^{2 3}jsou jako záludný⁴ luk. Jejich knížata ⌈padnou mečem⌉⁵ pro svůj hněvivý jazyk.⁶ To ⌈jim bude v egyptské zemi⁷ ku posměchu.⌉⁸

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. (text je velmi mnohoznačný, ne–li i poškozený, a domýšlení umožňuje několik možností) n.: k Baalovi (srv. 11,7!) /, ale ne k Nejvyššímu / k tomu, co neprospěje (Jr 2,8!); LXX: k tomu, co není
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Jr 9,2v; Mi 6,12; Ž 78,57!
5. 14,1; Jr 19,7
6. Př 18,21
7. Dt 9,28
8. h.: bude jejich posměch v …; Ez 23,32; 36,4