reltext

Chapter 4

1 1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, ve svém paláci2 jsem jen kvetl.3

  1. LXX(st): + Léta osmnáctého kralování Nebúkadnesarova řekl:
  2. LXX(st): na svém trůnu
  3. n : dařilo se mi

2 Tu jsem viděl1 sen a ten mi naháněl strach. Zděsily mne představy na mém loži, to, co má hlava 2viděla.

  1. 2,26
  2. podstatné jméno

3 Ode mne tedy vyšlo nařízení přivést přede mě všechny babylonské mudrce, aby mi sdělili výklad toho snu.

4 Tehdy 1přišli kouzelníci, věštci chaldejci2 a drobopravci.3 Ten sen jsem jim4 5vyprávěl, ale jeho výklad mi 6sdělit ne mohli.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. n.: Ch.; 2,2
  3. 2,27p
  4. aram.: před nimi
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

5 Až nakonec přede mne předstoupil Daniel, jehož jméno podle jména mého boha je Beltšasar1 a v němž dlí duch svatých bohů.2 I jemu3 jsem 4vyprávěl ten sen.

  1. [Jméno „Beltšasar“ v této podobě (akk. patrně Baláṭšu–uṣur ) konkrétní označení boha neobsahuje; v plné formě mohlo znít např. Bél–baláṭ–šu–uṣur (Béli–život–mu–uchovej).]
  2. 5,11; LXX(Th) [4,8]: (nějakého) svatého boha
  3. aram.: před ním
  4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

6 Beltšasare, největší z kouzelníků, o němž já vím, že v tobě dlí duch svatých bohů a žádné tajemství ti nedělá potíže, 1pověz ta vidění mého snu, která jsem viděl, a jeho výklad.2

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. n.: viz (čteno chₐzí místo chezwé „vidění“) můj sen … a jeho výklad pověz [neboť následuje vyprávění snu, čeká se jen výklad], LXX(Th) [4,9]: poslyš vidění toho snu

7 1Co tedy má hlava 2viděla, když jsem byl na 3loži: Díval jsem se4 a hle, nějaký strom uprostřed země a 5tyčil se náramně.

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. podstatné jméno
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. LXX(st): Spal jsem
  5. podstatné jméno

8 Ten strom vyrostl, zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi,1 takže byl 2vidět na sám kraj světa.3

  1. v. 19; Gn 11,4; Dt 9,1
  2. podstatné jméno
  3. aram.: do konce vší země; tj. území / světa

9 1Listí měl krásné i 2ovoce hojné a byla na něm potrava pro každého. Pod ním 3nalézala stín polní zvěř, v jeho větvích 4přebývalo nebeské ptactvo5 a každý tvor6 se z něho 7živil.

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. L 13,19
  6. aram.: tělo
  7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

10 Má hlava ve 1vidění na 2loži hleděla3 dále a hle, jakýsi strážný a svatý4 5sestoupil z nebes.

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. LXX(st): Hleděl jsem ve snu; LXX(Th): Hleděl jsem v nočním vidění na svém loži
  4. Dt 33,2; LXX(st): anděl v síle; srv. Zj 10,1: anděl silný; pozdější spis 1Q apGen má: strážný ve význ. anděl
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

11 Mocně 1volal2 a 3říkal toto: Podetněte ten strom a osekejte mu větve, připravte ho o listí a jeho ovoce rozházejte. Ať zpod něho prchne zvěř i ptactvo z jeho větví.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. 3,4
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

12 Avšak pařez1 mu s kořeny ponechte v zemi a v 2poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří se 3dělí4 o porost zemský.

  1. Jb 14,7—9
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. podstatné jméno
  4. ve smyslu přídělu nebo údělu

13 Jeho srdce z lidského ať se 1promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů.2

  1. pl., množné číslo (plurál)
  2. [Není uveden výsl. „rok“. „Čas“ (aram. ‘iddán) může zn. „rok“, ale obecný význam je „chvíle“ (časový okamžik) / „doba“ (časový interval; stejně jako aram. zman) / ba i „situace“ (aktuální okolnosti, srv. 2,9). Těchto „sedm období“ se však již od starověku (LXX(st), Jos., žid. koment.) chápe jako „sedm let“ (tak i 7,12p; 12,7p).]

14 Prohlášení to výrokem strážných jest, slovem svatých ta záležitost, ⌈aby živí poznali,⌉1 že v lidském kralování Nejvyšší vládne a on je 2dává, komukoli 3ráčí, ba i nejnižšího z lidí nad ním 4ustanovuje.

  1. aram.: až po důvod, že živí poznají
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

15 Tento sen viděl jsem já, král Nebúkadnesar. A ty, Beltšasare, 1pověz výklad. Neboť všichni mudrci mého království nejsou schopni mi ten výklad oznámit, ty však můžeš. Vždyť duch svatých bohů dlí v tobě.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

16 Nato Daniel, jehož jméno bylo Beltšasar, zůstal asi hodinu1 vylekán,2 ta 3pomyšlení ho 4zděsila. 5Promluvil tedy znovu král:6 Beltšasare, nechť nezděsí tě ani sen, ani výklad. Beltšasar 7odpověděl a 8řekl: Můj pane, tvým nepřátelům9 ten sen a můj výklad10 tvým protivníkům.

  1. n. (neurčitěji): notnou chvíli
  2. n.: zdeptán; 8,27; srv. 7,28v
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  6. aram.: + a říká
  7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  9. Q: sg.; 2S 18,32
  10. n : význam

17 Strom, který jsi viděl -- jenž vyrostl a zesílil a svou výškou 1dosahoval až k nebi, takže byl 2vidět na sám kraj světa,3

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. podstatné jméno
  3. v. 8p

18 jenž 1listí měl krásné i 2ovoce hojné a na němž byla potrava pro každého, pod nímž 3přebývala polní zvěř, v jehož větvích se 4zdržovalo nebeské ptactvo --

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

19 to jsi ty, králi, jenž jsi vyrostl a zesílil, ⌈svou velikostí vyrostls a dosáhl jsi k nebi a svou vládou⌉1 na sám kraj světa.

  1. aram.: tvá velikost vyrostla a dosáhla k nebi a tvá vláda

20 A že král viděl strážného a svatého,1 jak sestupuje z nebes a 2praví: Podetněte ten strom a zničte jej, avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi a v 3poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří polní se dělí,4 dokud by přes něho nepřešlo sedm časů5 --

  1. v. 10p
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. v. 12p
  5. v. 13p

21 tento výklad, králi, je i výrok Nejvyššího, který zasáhl1 na mého pána, krále.

  1. aram.: dosáhlo na (vv. 8.19.25); n : postihlo

22 1Vyženou tě totiž od 2lidí a tvůj příbytek bude mezi3 polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku a 4nechají tě smáčet nebeskou rosou. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a 5dává je, komukoli 6ráčí.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. aram.: s
  4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

23 A že 1přikázali pařez tomu stromu s 2kořeny ponechat, tvé království se ti dostane3 poté, co poznáš, že vládnou nebesa.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. aram.: bude trvalé / bezpečné

24 Raději,1 králi, kéž bys dal na mou radu a své hříchy2 ve prospěch spravedlnosti odvrhl3 a své nepravosti ve prospěch dobročinnosti4 vůči chudým. Třeba se tvá spokojenost5 6prodlouží.7

  1. srv. 2,6.9
  2. Q: sg.
  3. impv.; n : napravil; LXX, Vul: vykup / naprav
  4. aram.: laskavosti / milosti
  5. 4,1; n.: blahobyt
  6. podstatné jméno
  7. LXX(Th): Snad bude Bůh milosrdný vůči tvým proviněním; Vul: Snad promine tvé poklesky.

25 To vše krále Nebúkadnesara zasáhlo.

26 Když se totiž po uplynutí dvanácti měsíců 1procházel po babylonském královském paláci,

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

27 prohlásil1 král: Tak tedy2 toto je ten velký Babylon, který jako 3sídlo královské jsem já vybudoval silou své moci a ke cti svého majestátu.

  1. aram.: odpovídaje říká
  2. aram.: Což není
  3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

28 Ještě měl král to slovo v ústech, když tu z nebes dolehl1 hlas: Tobě se 2praví, králi Nebúkadnesare: Království od tebe odešlo.3

  1. aram.: dopadl
  2. pl., množné číslo (plurál)
  3. 2,21

29 Od 1lidí tě 2vyženou a tvůj příbytek bude mezi3 polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a 4dává je, komukoli 5ráčí.

  1. sg., jednotné číslo (singulár)
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. aram.: bude trvalé / bezpečné
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

30 V té chvíli1 se ono slovo o2 Nebúkadnesarovi naplnilo. Od 3lidí byl vyhnán, porost jako dobytek 4spásal a tělo se mu nebeskou rosou 5smáčelo, až mu 6vlasy 7vyrostly jako orlí8 peří a 9nehty měl jako ptačí10 drápy.11

  1. aram.: tu hodinu
  2. n.: na
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  6. sg., jednotné číslo (singulár)
  7. sg., jednotné číslo (singulár)
  8. n.: supí; LXX(Th): lví hříva; LXX(st): orlí / supí perutě
  9. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  10. LXX(st): lví
  11. [Řídce se vyskytující tzv. insania zoanthropica (s formami zvanými boanthropie, lykanthropie aj.) se projevuje tím, že postižený se považuje za zvíře (vůl, vlk aj.) a chová se tak (např. jí trávu apod.). K nápadným projevům náležejí i dlouhé vlasy a hrubé silné nehty. V životě tohoto krále je prostor pro takové období a existují i stv. náznaky, že trpěl duševní nemocí a nedbal na rodinu či společnost

31 Avšak po uplynutí té 1doby jsem já, Nebúkadnesar, pozdvihl své 2oči k nebesům a mé poznání se mi 3navrátilo. Nejvyššímu jsem dobrořečil a věčně živého chválil a oslavoval, neboť jeho vláda je vláda věčná a jeho království trvá z pokolení na pokolení.

  1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
  2. sg., jednotné číslo (singulár)
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

32 Všichni 1obyvatelé země se počítají za nic, vždyť jak se mu zlíbí, nakládá s vojskem nebeským i s 2obyvateli země. Není, kdo by mu 3mohl dát přes ruku a 4říci mu: Cos to provedl?!

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

33 V té době mi 1navrátil mé poznání, také čest mého kralování a můj majestát,2 dokonce mi vrátil i můj vzhled,3 a tu mne mí rádcové a 4velmoži 5vyhledali. Byl jsem znovu nastolen ve svém království a přidána mi byla neobyčejná velikost.

  1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  2. v. 27
  3. 2,31
  4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

34 Nyní já, Nebúkadnesar, uctívám a vyvyšuji a oslavuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda, jehož stezky právo a jenž je mocen pokořit ty, kdo si 1vedou pyšně.

  1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499