Chapter 4
1 1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, ve svém paláci2 jsem jen kvetl.3
- LXX(st): + Léta osmnáctého kralování Nebúkadnesarova řekl:
- LXX(st): na svém trůnu
- n : dařilo se mi
2 Tu jsem viděl1 sen a ten mi naháněl strach. Zděsily mne představy na mém loži, to, co má hlava 2viděla.
- 2,26
- podstatné jméno
3 Ode mne tedy vyšlo nařízení přivést přede mě všechny babylonské mudrce, aby mi sdělili výklad toho snu.
4 Tehdy 1přišli kouzelníci, věštci chaldejci2 a drobopravci.3 Ten sen jsem jim4 5vyprávěl, ale jeho výklad mi 6sdělit ne mohli.
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- n.: Ch.; 2,2
- 2,27p
- aram.: před nimi
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5 Až nakonec přede mne předstoupil Daniel, jehož jméno podle jména mého boha je Beltšasar1 a v němž dlí duch svatých bohů.2 I jemu3 jsem 4vyprávěl ten sen.
- [Jméno „Beltšasar“ v této podobě (akk. patrně Baláṭšu–uṣur ) konkrétní označení boha neobsahuje; v plné formě mohlo znít např. Bél–baláṭ–šu–uṣur (Béli–život–mu–uchovej).]
- 5,11; LXX(Th) [4,8]: (nějakého) svatého boha
- aram.: před ním
- Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6 Beltšasare, největší z kouzelníků, o němž já vím, že v tobě dlí duch svatých bohů a žádné tajemství ti nedělá potíže, 1pověz ta vidění mého snu, která jsem viděl, a jeho výklad.2
- Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
- n.: viz (čteno chₐzí místo chezwé „vidění“) můj sen … a jeho výklad pověz [neboť následuje vyprávění snu, čeká se jen výklad], LXX(Th) [4,9]: poslyš vidění toho snu
7 1Co tedy má hlava 2viděla, když jsem byl na 3loži: Díval jsem se4 a hle, nějaký strom uprostřed země a 5tyčil se náramně.
- pl., množné číslo (plurál)
- podstatné jméno
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- LXX(st): Spal jsem
- podstatné jméno
8 Ten strom vyrostl, zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi,1 takže byl 2vidět na sám kraj světa.3
- v. 19; Gn 11,4; Dt 9,1
- podstatné jméno
- aram.: do konce vší země; tj. území / světa
9 1Listí měl krásné i 2ovoce hojné a byla na něm potrava pro každého. Pod ním 3nalézala stín polní zvěř, v jeho větvích 4přebývalo nebeské ptactvo5 a každý tvor6 se z něho 7živil.
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- L 13,19
- aram.: tělo
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
10 Má hlava ve 1vidění na 2loži hleděla3 dále a hle, jakýsi strážný a svatý4 5sestoupil z nebes.
- pl., množné číslo (plurál)
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- LXX(st): Hleděl jsem ve snu; LXX(Th): Hleděl jsem v nočním vidění na svém loži
- Dt 33,2; LXX(st): anděl v síle; srv. Zj 10,1: anděl silný; pozdější spis 1Q apGen má: strážný ve význ. anděl
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
11 Mocně 1volal2 a 3říkal toto: Podetněte ten strom a osekejte mu větve, připravte ho o listí a jeho ovoce rozházejte. Ať zpod něho prchne zvěř i ptactvo z jeho větví.
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- 3,4
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
12 Avšak pařez1 mu s kořeny ponechte v zemi a v 2poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří se 3dělí4 o porost zemský.
- Jb 14,7—9
- sg., jednotné číslo (singulár)
- podstatné jméno
- ve smyslu přídělu nebo údělu
13 Jeho srdce z lidského ať se 1promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů.2
- pl., množné číslo (plurál)
- [Není uveden výsl. „rok“. „Čas“ (aram. ‘iddán) může zn. „rok“, ale obecný význam je „chvíle“ (časový okamžik) / „doba“ (časový interval; stejně jako aram. zman) / ba i „situace“ (aktuální okolnosti, srv. 2,9). Těchto „sedm období“ se však již od starověku (LXX(st), Jos., žid. koment.) chápe jako „sedm let“ (tak i 7,12p; 12,7p).]
14 Prohlášení to výrokem strážných jest, slovem svatých ta záležitost, ⌈aby živí poznali,⌉1 že v lidském kralování Nejvyšší vládne a on je 2dává, komukoli 3ráčí, ba i nejnižšího z lidí nad ním 4ustanovuje.
- aram.: až po důvod, že živí poznají
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
15 Tento sen viděl jsem já, král Nebúkadnesar. A ty, Beltšasare, 1pověz výklad. Neboť všichni mudrci mého království nejsou schopni mi ten výklad oznámit, ty však můžeš. Vždyť duch svatých bohů dlí v tobě.
- Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
16 Nato Daniel, jehož jméno bylo Beltšasar, zůstal asi hodinu1 vylekán,2 ta 3pomyšlení ho 4zděsila. 5Promluvil tedy znovu král:6 Beltšasare, nechť nezděsí tě ani sen, ani výklad. Beltšasar 7odpověděl a 8řekl: Můj pane, tvým nepřátelům9 ten sen a můj výklad10 tvým protivníkům.
- n. (neurčitěji): notnou chvíli
- n.: zdeptán; 8,27; srv. 7,28v
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- aram.: + a říká
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- Q: sg.; 2S 18,32
- n : význam
17 Strom, který jsi viděl -- jenž vyrostl a zesílil a svou výškou 1dosahoval až k nebi, takže byl 2vidět na sám kraj světa,3
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- podstatné jméno
- v. 8p
18 jenž 1listí měl krásné i 2ovoce hojné a na němž byla potrava pro každého, pod nímž 3přebývala polní zvěř, v jehož větvích se 4zdržovalo nebeské ptactvo --
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
19 to jsi ty, králi, jenž jsi vyrostl a zesílil, ⌈svou velikostí vyrostls a dosáhl jsi k nebi a svou vládou⌉1 na sám kraj světa.
- aram.: tvá velikost vyrostla a dosáhla k nebi a tvá vláda
20 A že král viděl strážného a svatého,1 jak sestupuje z nebes a 2praví: Podetněte ten strom a zničte jej, avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi a v 3poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří polní se dělí,4 dokud by přes něho nepřešlo sedm časů5 --
- v. 10p
- Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
- sg., jednotné číslo (singulár)
- v. 12p
- v. 13p
21 tento výklad, králi, je i výrok Nejvyššího, který zasáhl1 na mého pána, krále.
- aram.: dosáhlo na (vv. 8.19.25); n : postihlo
22 1Vyženou tě totiž od 2lidí a tvůj příbytek bude mezi3 polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku a 4nechají tě smáčet nebeskou rosou. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a 5dává je, komukoli 6ráčí.
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- sg., jednotné číslo (singulár)
- aram.: s
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
23 A že 1přikázali pařez tomu stromu s 2kořeny ponechat, tvé království se ti dostane3 poté, co poznáš, že vládnou nebesa.
- Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- aram.: bude trvalé / bezpečné
24 Raději,1 králi, kéž bys dal na mou radu a své hříchy2 ve prospěch spravedlnosti odvrhl3 a své nepravosti ve prospěch dobročinnosti4 vůči chudým. Třeba se tvá spokojenost5 6prodlouží.7
- srv. 2,6.9
- Q: sg.
- impv.; n : napravil; LXX, Vul: vykup / naprav
- aram.: laskavosti / milosti
- 4,1; n.: blahobyt
- podstatné jméno
- LXX(Th): Snad bude Bůh milosrdný vůči tvým proviněním; Vul: Snad promine tvé poklesky.
25 To vše krále Nebúkadnesara zasáhlo.
26 Když se totiž po uplynutí dvanácti měsíců 1procházel po babylonském královském paláci,
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
27 prohlásil1 král: Tak tedy2 toto je ten velký Babylon, který jako 3sídlo královské jsem já vybudoval silou své moci a ke cti svého majestátu.
- aram.: odpovídaje říká
- aram.: Což není
- Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
28 Ještě měl král to slovo v ústech, když tu z nebes dolehl1 hlas: Tobě se 2praví, králi Nebúkadnesare: Království od tebe odešlo.3
- aram.: dopadl
- pl., množné číslo (plurál)
- 2,21
29 Od 1lidí tě 2vyženou a tvůj příbytek bude mezi3 polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a 4dává je, komukoli 5ráčí.
- sg., jednotné číslo (singulár)
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- aram.: bude trvalé / bezpečné
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
30 V té chvíli1 se ono slovo o2 Nebúkadnesarovi naplnilo. Od 3lidí byl vyhnán, porost jako dobytek 4spásal a tělo se mu nebeskou rosou 5smáčelo, až mu 6vlasy 7vyrostly jako orlí8 peří a 9nehty měl jako ptačí10 drápy.11
- aram.: tu hodinu
- n.: na
- sg., jednotné číslo (singulár)
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- sg., jednotné číslo (singulár)
- sg., jednotné číslo (singulár)
- n.: supí; LXX(Th): lví hříva; LXX(st): orlí / supí perutě
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- LXX(st): lví
- [Řídce se vyskytující tzv. insania zoanthropica (s formami zvanými boanthropie, lykanthropie aj.) se projevuje tím, že postižený se považuje za zvíře (vůl, vlk aj.) a chová se tak (např. jí trávu apod.). K nápadným projevům náležejí i dlouhé vlasy a hrubé silné nehty. V životě tohoto krále je prostor pro takové období a existují i stv. náznaky, že trpěl duševní nemocí a nedbal na rodinu či společnost
31 Avšak po uplynutí té 1doby jsem já, Nebúkadnesar, pozdvihl své 2oči k nebesům a mé poznání se mi 3navrátilo. Nejvyššímu jsem dobrořečil a věčně živého chválil a oslavoval, neboť jeho vláda je vláda věčná a jeho království trvá z pokolení na pokolení.
- Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
- sg., jednotné číslo (singulár)
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
32 Všichni 1obyvatelé země se počítají za nic, vždyť jak se mu zlíbí, nakládá s vojskem nebeským i s 2obyvateli země. Není, kdo by mu 3mohl dát přes ruku a 4říci mu: Cos to provedl?!
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
33 V té době mi 1navrátil mé poznání, také čest mého kralování a můj majestát,2 dokonce mi vrátil i můj vzhled,3 a tu mne mí rádcové a 4velmoži 5vyhledali. Byl jsem znovu nastolen ve svém království a přidána mi byla neobyčejná velikost.
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- v. 27
- 2,31
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
34 Nyní já, Nebúkadnesar, uctívám a vyvyšuji a oslavuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda, jehož stezky právo a jenž je mocen pokořit ty, kdo si 1vedou pyšně.
- Pozn. 65 v tabulce na str. 1499