¹ Ve třetím¹ roce perského krále Kýra² byla Danielovi, jenž byl nazván ³jménem Beltšasar,⁴ zjevena jistá ⁵věc, a to ⁶věc pravdivá⁷ -- o velikém válečném tažení.⁸ On tu ⁹věc pochopil i její smysl¹⁰ ve vidění.¹¹

1. [třetí rok po dobytí Babylonie, tj. 539 př. Kr.]; LXX(st): prvním
2. 1,21
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 1,7
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. n.: spolehlivá / jistá / to slovo je pravda (8,26); srv. v. 21; 11,2
8. tento význam h. „armáda“ je ještě v Nu 31,3nn; 2Pa 28,12
9. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
10. 9,22
11. 8,16

² V oné ¹době jsem já, Daniel, ²truchlil³ již tři týdny dnů.⁴

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 1S 16,1; Ezd 10,6
4. na rozdíl od „týdnů let“ v 9,24nn

³ Nejedl jsem chutný^{1 2}pokrm, maso ani víno se mi ³nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ⁴ničím nemazal,⁵ dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.⁶

1. h., LXX, Vul: Chléb žádostí; srv. 9,23p; ::Ž 127,2
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. srv. Dt 28,40; 2S 14,2; Mt 6,17
6. tento význam h. „armáda“ je ještě v Nu 31,3nn; 2Pa 28,12

⁴ Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl¹ na ²břehu té velké řeky, totiž Tigridu,³

1. h.: když jsem já totiž byl; slsled může (ale nemusí) naznačovat, že následuje vysvětlující doložka — znamenalo by to alternativní pochopení této pasáže: Daniel truchlil a postil se (vv. 1—3) v reakci na to, co mu bylo před tím zjeveno v kp. 10—12
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. h.: Chiddekelu (Gn 2,14) — což je LXX(st), Vul: Tigris; kdežto Pš: Eufrat (srv. Gn 15,18; Joz 1,4)]

⁵ pozvedl jsem ¹oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným ²oděvem,^{3 4}boky přepásané zlatem z Úfázu,⁵

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 12,6n; Ez 9,2
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Jr 10,9p!; n (Vul): ryzím; Pš, Tg: z Ofíru

^{6 1}tělo měl jako drahokam,² ve ³tváři oslnivý jas,^{4 5}oči jak ohnivé pochodně,⁶ jeho paže a chodidla⁷ se ⁸leskly jako leštěný bronz⁹ a hřmot¹⁰ jeho slov byl hřmotem davu.¹¹

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h. taršíš, patrně zlatožlutý či narůžovělý drahý kámen, snad jaspis, pro své krásné zbarvení a povrch velmi vhodný k vyřezávání ozdobných předmětů, pečetí a portrétů; zde snad „krásný jako socha“ n : připomínal kamej a byl celý prozářený (srv. Pís 5,14; Ex 28,20; Ez 1,16); nebo tzv. zlatý beryl (tj. heliodor), dokonale průzračný a jemně zbarvený; Vul, někt. rkpp LXX, Aq.: „chrysolit“ (ve stv. spíše žlutý topaz, lesklý, průhledný či průsvitný drahý kámen)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. h.: jeho tvář byla jako vzhled blesku / záblesku
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. Ez 1,13; Na 2,5
7. h.: nohy
8. podstatné jméno
9. h.: jako oko / třpyt leštěné mědi / bronzu
10. h.: zvuk / hlas
11. n : jeho slova burácela jako hlučná vřava — možná lépe vystihuje zákl. význ. h. hámón; hlasitý povyk či lomoz, obv. rozruch v davu (mohou to však být i např. vozy nebo vody); srv. Zj 1,10—15

⁷ Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli,¹ nýbrž padlo na ně veliké zděšení² a utekli se schovat,³

1. 2Kr 6,17; Sk 9,7
2. méně dosl., ale přesněji: tak se roztřásli, až; L 1,12
3. spíše: a schovávali se (tak Vul); LXX(Th): ve strachu; LXX(st): ve spěchu

⁸ zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla,¹ má důstojnost rázem přišla vniveč² a nedokázal jsem se ³vzchopit.⁴

1. 7,28; 8,27
2. h.: změnila se na mně (Oz 11,8) ke zkáze
3. podstatné jméno
4. tak i LXX(st); h.: a nezadržel jsem sílu; tak i LXX(Th)

⁹ Pak jsem uslyšel hřmot¹ jeho slov, a jak jsem ten hřmot jeho slov zaslechl,² už jsem tvrdě spal³ na ⁴tváři. Když jsem tak byl ⁵tváří k zemi,⁶

1. h.: zvuk / hlas
2. LXX(st): nezaslechl jsem zvuk jeho řeči
3. 8,18; Gn 15,12
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. LXX, Pš: –; Vul: a můj obličej ulpíval na zemi

^{10 1}vtom se mě dotkla² ruka, otřásla mnou a pozvedla³ na ⁴kolena a dlaně mých rukou.⁵

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. v. 18; 9,21; 1Kr 19,5.7; Jr 1,9
3. tak LXX a Vul
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. LXX(Th): –; LXX(st) a 1 h. rkp: na plosky mých nohou; Vul: na prsty / klouby mých rukou; srv. Zj 1,17

^{11 1}Promluvil ke mně: Danieli, muži převzácný,² pochop³ ta slova, která ti ⁴budu říkat, a postav se ⁵zpříma,⁶ neboť jsem byl teď vyslán za tebou. Když ke mně to slovo promlouval, stál jsem a ⁷třásl se.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 9,23
3. 8,17
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. srv. 8,18
7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{12 1}Promluvil ke mně: Neboj² se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys ³přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval^{4 5}před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena⁶ a kvůli tvým slovům jsem přišel také já.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. L 1,13; Sk 18,9; Zj 1,17
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. n.: nasměroval své srdce (/ mysl) k pochopení a pokoření; Ezd 8,21; Ž 35,13; Iz 58,3.5; Sk 10,30
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 2Pa 30,27

¹³ Ale velitel perského království se ¹stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael,² jeden z předních velitelů, mi přišel na ³pomoc, když⁴ jsem tam zůstal⁵ u perských králů.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. v. 21; 12,1; Ju 1,9
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. h.: + já
5. n.: zbyl; LXX: a jeho jsem tam zanechal

¹⁴ A přišel jsem, abych ti dal pochopit,¹ co potká² tvůj lid koncem oněch dnů.³ Neboť pro ty dny je další^{4 5}vidění.

1. n : vyložil; 8,16
2. Gn 44,29; n.: se přihodí; Iz 41,22
3. n.: v pozdějších dnech; 2,28
4. h.: ještě (LXX); n.: stále / znovu
5. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]

¹⁵ Jakmile ke mně promluvil tato slova,^{1 2}sklonil jsem ³tvář k zemi a oněměl⁴ jsem.

1. h.: podle těchto s.
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. L 1,20

¹⁶ A hle, kdosi podobný synům lidským¹ se dotkl mých rtů.² Otevřel jsem tedy ³ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly ⁴křeče⁵ a nedokázal jsem se ⁶vzchopit.

1. LXX(st): jako podoba ruky člověka
2. Iz 6,7; Jr 1,9
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. srv. v. 8; n : přepadly porodní bolesti; 1S 4,19; Iz 13,8
6. podstatné jméno

¹⁷ Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně ⌈už vůbec⌉¹ nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně.²

1. tj. zdůraznění (spíše než h.: od nynějška)
2. v. 8

¹⁸ Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk¹ a posílil mne.

1. 8,15v

¹⁹ Pravil: Neboj se, muži převzácný.¹ Pokoj tobě.² Buď silný,³ jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil⁴ jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu.⁵

1. v. 11
2. tj. (mj.): Buď klidný; Gn 43,23
3. 2Pa 19,11; n.: Posilni se; Joz 1,6
4. n.: vzchopil; Ezd 7,28
5. v. 18; n.: mě posílil (opakuje se stejný h. kořen); Ž 138,3v

²⁰ Pravil: Zdali víš,^{1 2}proč jsem za tebou přišel? Já se totiž³ zase vrátím, abych bojoval s velitelem Persie. A zatímco já odcházím,⁴ hle, ⁵přichází velitel Řeků.⁶

1. pf.; h.: poznal jsi, zřetel i na vv. 12—14
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. zdůraz. (spíše než dosl. „a nyní“), srv. v. 17
4. n.: vytahuji (do boje)
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. tak LXX, Vul; h.: iónský; srv. 8,21; [Tj. odpor vůči Božím záměrům klade nejen Persie, ale brzy i vzmáhající se Řecko.]

²¹ Já ti však oznámím, co je zapsáno v přípisu¹ pravdy.² Není totiž jiného,³ kdo by se odhodlal zasahovat⁴ se mnou proti nim,⁵ kromě vašeho velitele Michaela.

1. n : knize; srv. 5,24n (nápis); 6,9nn (předpis)
2. n.: pravdivém; neurčeno (může tedy být i název)
3. h.: jediného / jednoho
4. h.: kdo by nabíral sílu; tj. odvažoval se / vzmáhal se (2S 3,6)
5. h.: těmto