¹ V prvním roce¹ krále babylonského Belšasara² viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na ³loži. Ten sen potom sepsal. Věc ⁴začala takto:⁵

1. [asi 553 př. Kr.; (události této kp. předcházejí kp. 5)]
2. 5,30p
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. aram.: [hlava / počátek] [slov / věcí] [řekl /-a /-o]; [Což lze nejsnázeji dát do souvislosti s v. 28a „zde to slovo končí“, tedy cosi jako označení počátku a konce zprávy; $

² Daniel ¹promluvil:² Ve ³vidění jsem během noci ⁴přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské ⁵větry vzdouvají Veliké moře⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. LXX(st): –; Vul; LXX(Th): Já, D.,
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
6. srv. Zj 13,1; 21,1

³ a z moře vystupují čtyři veliké šelmy,¹ každá jiná.²

1. n.: zvířata; [Ale obecný význam „živočich“ / „živá bytost“ je příznačný spíš pro h. než pro aram. (navíc „šelma“ je v apokalyptice etablovaný výraz).]
2. aram.: tato odlišná od této

⁴ První byla jako lev, ale měla orlí¹ křídla. ²Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma³ byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce.⁴

1. n.: supí
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. KB: jimiž…; atd. ojedinělé
4. [Jako symbol zahrnuje i „myšlení“ / „rozum“ (Př 6,32 aj.).]

⁵ A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena¹ k jedné straně, mezi zuby² měla v tlamě³ tři žebra⁴ a takto k ní ⁵hovořili: Vstaň, sežer⁶ hodně masa.

1. nejprav. překlad aram. h⁰qimat [spíše než hₑqimat, „nechala stát (na jednu stranu)“, srv. BKR]; LXX: „byla postavena [LXX(Th):] na jednu stranu / [LXX(st):] na jeden bok“; ovšem Vul: postavila se
2. Q: sg.; LXX(st): –
3. aram.: ve svých ústech
4. Vul: tři řady (tj. zubů)
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. aram.: sněz

⁶ Po tomto jsem ¹přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart² a na bocích³ měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Zj 13,2
3. Q: sg.; aram.: na zádech; n. (jiným pravopisem): na bocích
4. tj. vládnutí i panství

⁷ Po tomto jsem v oněch nočních viděních ¹přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná.² Měla veliké železné zuby. ³Požírala, ⁴drtila⁵ a to ostatní⁶ svýma nohama^{7 8}pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. srv. 2,40.42; 3,33
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. srv. 2,40.44.45
6. nikoli: ty ostatní (šelmy) — jiný rod; n.: zbylé
7. Q: sg.
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{8 1}Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl² další roh, nepatrný,³ ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny.⁴ A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci.⁵

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. ptc.; n.: vyrůstal
3. 8,9
4. [tak i LXX(Th)]; n.: se vykořenily / byly vytrženy [Vul]; LXX(st): uschly
5. Vul: nesmírnosti / velikánské věci; LXX(st): + a vedl válku proti svatým; (srv. v. 21); LXX(st) //Zj 13,5

^{9 1}Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny² a usedl Věkovitý.^{3 4}Roucho měl jako sníh bílé⁵ a ⁶vlasy jeho hlavy čisté⁷ jak vlna, jeho trůn -- plamen ohně, jeho kola -- oheň hořící.⁸

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. neurč.: nějaké trůny; srv. Zj 20,4
3. vv. 13.22; aram.: starý dnů; n : starobylý /(prostě jen) starý (tak i později v syr.); [v h. a příbuz. jazycích nese kladné hodnocení (jakoby zároveň „osvědčený“/„trvalý“/„pokročilý“); hlavní zde však je časové hledisko, neboť „starý dny / roky“ zn. věkem]
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Mk 9,3
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. LXX(st): + bílý; někt. čtou nqé jako „beránčí“ (srv. syr. neqj?, ovce); Zj 1,14
8. Ez 1,13; 10,2

¹⁰ Proudí a od něho¹ vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc² mu ³slouží a myriády myriád^{4 5}stojí před ním.^{6 7}Soud zasedl a byly otevřeny knihy.⁸

1. aram.: zpopřed něho
2. K: dva tisíce; n : tisíce a tisíce / tisíce tisíců; 5,28p
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. aram.: deset tisíc desetitisíců (srv. Ezd 2,64; Neh 7,66 a stv. překlady, syr./asyr. dosud), avšak aram. ribbó může zn. zejm. v tomto kontextu i nadmíru velký počet; proto č. „myriáda“, jež zn. prakticky totéž; srv. Zj 5,11
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. n.: stavějí se před něho; [Stát před panovníkem vyjadřuje připravenost mu sloužit (srv. 1Kr 10,8); tyto miliony a stamiliony služebníků tu nestojí před soudem.]
7. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
8. srv. Zj 20,12

^{11 1}Přihlížel jsem poté, co^{2 3}zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem,⁴ dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno⁵ a ona dána ohni ke spálení.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: jelikož
3. podstatné jméno
4. LXX: –
5. n.: vyhlazeno; 2,12.18.24
6. aram.: k žáru ohně; (srv. 3,6.11; Iz 10,16; srv. Zj 20,10)

¹² I zbylým šelmám odňali¹ jejich vládu,² ale prodloužení³ života jim bylo dáno až do jisté doby a času.⁴

1. 5,20
2. v. 6
3. n. snad: omezení [?]
4. [Snad n : až do vhodné doby v jistém termínu; aram. zman, „doba“ je čas co do kvality, příležitost (jako ř. kairos), ?iddán je čas co do kvantity, termín (jako ř. chronos)]; srv. Zj 20,3.7

¹³ V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle -- s¹ oblaky nebes přicházel synu člověka² podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit.³

1. i LXX(Th), Vul; srv. Mk 14,62; Zj 1,7; LXX(st): na; srv. Mt 24,30; 26,64
2. tj. (přesněji, byť méně dosl.): blížila se „jakoby lidská bytost“/ „jakýsi člověk“ (aram. bar–ₑnáš, srv. h. ben–ádám, 8,17; Ez 2,1 aj.; zde: není to žádná šelma), snad i „Někdo“ (významný), srv. i Ž 144,3 (h. ben–ₑnóš); titul „Syn člověka“ vztáhl později na sebe Ježíš, srv. Mt 8,20 aj.; LXX(st) //Mt 24,30; Mt 26,64; srv. Zj 1,7
3. pf.; aram.: (oni) jej nechali předstoupit

¹⁴ Byla mu dána vláda¹ a čest i království a všichni ²lidé, národy a jazyky³ jej budou uctívat.⁴ Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou,⁵ také jeho království, jež nebude zničeno.⁶

1. v. 6
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. 3,4p
4. v. 27; 3,28; mimo bibl. aram. i „sloužit“ [tak LXX(Th) a Vul], avšak v Da i Ezd jen „uctívat“ [tak i LXX(st), „všechna sláva jej uctívá“]
5. 6,9.13; n: jež nebude odňata; 7,12; 4,28; 2,21 aj.
6. 6,27; srv. 2,44

¹⁵ ⌈V ¹duchu jsem se znepokojil,⌉² já Daniel, v hloubi svého nitra,³ a ⁴děsilo mne, co má hlava ⁵viděla.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. aram.: Můj duch se znepokojil; srv. v. 28; 8,27; Jr 15,17n; Abk 3,16
3. obrazná představa — jako meč „uvnitř své pochvy“; LXX(st), Vul: těmi věcmi, LXX(Th) : vyveden z míry
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. podstatné jméno
6. 4,2; 5,6; 6,20

¹⁶ Přistoupil jsem k jednomu z přístojících,¹ ⌈abych od něho nabyl o tom všem jistotu.⌉² On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí.³

1. [Nejenže „tam stáli“ (ČEP), ale podle v. 10 také sloužili.]
2. aram.: že si od něho vyžádám o tom všem ujištění / pravdu
3. 4,3

¹⁷ Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země¹ povstanou čtyři králové.²

1. n : na světě
2. LXX, Vul: království

¹⁸ Ale kralování¹ obdrží² svatí Nejvyššího³ a ti budou královstvím vládnout⁴ až na věky,⁵ ba na věky věků.⁶

1. n.: to království
2. n : se ujmou, srv. 6,1
3. aram.: nejvyšších; vv. 22.25.27
4. n.: budou mít moc, srv. 2,37; 4,27; 7,22
5. LXX(Th): –
6. trad. překl.; aram.: až po (tento) věk i až po věk věků; n : během tohoto věku i během věku / trvání věčnosti

¹⁹ Chtěl jsem tedy mít jistotu¹ o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala -- byla neobyčejně strašlivá, měla zuby² železné a ³drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala⁴ --

1. n.: znát pravdu, srv. v. 16
2. Q: sg.
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. v. 7

²⁰ i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly¹ před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci,² a na pohled³ větším než jeho druhové.

1. K: padli (podobně K jako o lidech i ve v. 8); LXX(Th): který setřásl
2. Vul: veliké / významné / vznešené (dosl. větší věci)
3. jediný výskyt, kt. neznamená „vidění“, „vize“ jako jinde v kpp. 2; 4; 7; ale jako příbuz. slovo ve 4,8.17

^{21 1}Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²² až přišel Věkovitý a soud¹ byl dán² svatým Nejvyššího³ a nadešla doba, že to království ovládli⁴ svatí.

1. n.: + ten
2. LXX, Vul, Pš: dal
3. v. 18
4. n.: a kralování se zmocnili

²³ Takto ¹pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království² na ³zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat,⁴ požere celou ⁵zemi, podupe ji⁶ a bude ji drtit.⁷

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: kralování
3. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
4. LXX i Vul: bude je převyšovat; (aram. slso zde má možná jiný význam: vynikat / zářit) [?]
5. určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
6. LXX(st): bude v ní šířit neklid / povstání
7. n.: tříštit / lámat

²⁴ A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný,¹ jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří.²

1. h. jiný než oni
2. aram.: sníží; ale 4,14.34; 5,19.22; tak i LXX, Vul

²⁵ Bude pronášet slova proti¹ Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj.² Bude také uvažovat, že změní^{3 4}doby a právo,⁵ a budou mu do ruky vydány⁶ až do času a časů⁷ a půl času.

1. trad. zde „proti“, avšak tato předl. není tak explicitní (aram. má jednoznačnější předložky), spíše „vůči / týkající se “, dosl. „do blízkosti“; srv. i 11,36
2. n.: bude (je) unavovat / obtěžovat
3. 6,9.16
4. neurčeno (chybí determinant nebo výslovně vazbou s l°-)
5. podle někt. jeden pojem — n : uzákoněné doby [?]; „právo“ může v aram. nabývat i význ. „náboženská praxe“, „náboženství“; v důsl. tzn. hrát si na Boha
6. tj. „časy“; méně prav.: „vydáni“ (tj. „svatí“)
7. ozn. jako pl., ale vzhledem k 9,27 (7/2 roku) a 12,7.11.12 (podob. h.; 1290 dnů; 1335 dnů) a příp. 8,14 (2300/2?) je možné, že je tu duál, kt. v době dodatečného označování samohlásek již aram. nerozlišovala (srv. 5,28p). Zj v podob. kontextu uvádí 42 měs. (Zj 11,2; 13,5), 1260 dnů (Zj 11,3; 12,6) a „čas a časy a půl času“. H. výraz z Da 12,7 je v Ex 13,10 a Dt 31,10 užit ve smyslu „výročí“/ „rok“

²⁶ Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně¹ zahlazen,

1. n.: provždy; aram.: do konce

²⁷ zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy^{1 2}bude dána lidu svatých Nejvyššího.³ Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat⁴ a poslouchat.

1. Zj 21,24; aram.: pod celými nebesy
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. spojení lze i gramaticky chápat jako lid, jenž jsou svatí náležející Nejvyššímu; srv. Zj 21,24.26
4. v. 14p

²⁸ Zde to slovo končí.¹ Já, Daniel, ²jsem byl těmi ³myšlenkami zcela vyděšen a ⁴bylo to znát i na mém výrazu.⁵ To slovo⁶ jsem si ale ponechal v srdci.⁷

1. aram.: až sem konec toho slova; [úvodní formule je patrně v 7,1]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. snad nejlépe hovor.: ztrácel jsem glanc; srv. 2,31p (zíw); aram.: mé vzezření se na mně proměňovalo / převlékalo k nepoznání
6. n.: věc
7. tj.: zachoval na mysli (nezapomněl — tak LXX, Vul) / ponechal pro sebe (nehovořil o něm); 2,4p!