¹ Co bylo od počátku,¹ co jsme slyšeli,² co jsme na vlastní oči viděli,³ co jsme spatřili⁴ a čeho se naše ruce dotýkaly⁵ ohledně Slova života: --

1. 2,7.13; 3,11; L 1,2; J 1,1; 15,27; 16,4
2. v. 3; Sk 4,20
3. J 19,35; 2Pt 1,16
4. J 1,14
5. L 24,39

² Ten život byl zjeven,¹ viděli jsme a svědčíme² a zvěstujeme vám věčný život,³ který byl u⁴ Otce a nám byl zjeven. --

1. 3,5
2. 4,14
3. 2,25; 3,15; 5,11; J 3,15!; Ju 1,21
4. J 1,1p

³ Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi. Naše společenství¹ je s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.

1. 1K 1,9

⁴ Toto [vám] píšeme,¹ aby naše² radost³ byla úplná.

1. 2,1
2. var.: vaše
3. J 3,29; 16,24; 2J 1,12

Bůh je světlo

⁵ A toto je zvěst,¹ kterou jsme od něho slyšeli a vám ji zvěstujeme: Bůh je světlo² a není v něm žádná tma.

1. 3,11
2. Ž 27,1!; J 1,4; 8,12; 1Tm 6,16; Jk 1,17; Zj 22,5

⁶ Řekneme–li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme v temnotě,¹ lžeme² a nečiníme pravdu.³

1. Ž 82,5; Př 2,13; 4,19; J 12,35
2. 2,4; 4,20; J 8,55
3. J 3,21

⁷ Jestliže však chodíme v tom světle,¹ jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev² Ježíše [Krista], jeho Syna, nás očišťuje³ od každého hříchu.⁴

1. Ž 89,15; Iz 2,5; Ef 5,8
2. Ef 1,7; He 9,14; 10,19; Zj 7,14
3. v. 9; Tt 2,14
4. [klíčové slovo v 1J (27×)]; J 1,29

⁸ Řekneme–li, že žádný hřích nemáme,¹ klameme sami sebe a pravda² v nás není.

1. Jb 15,14; Př 20,9; Kaz 7,20; Ř 3,10n; Jk 3,2
2. 2,4; J 8,44

⁹ Jestliže své hříchy vyznáváme,¹ on je věrný² a spravedlivý,³ aby nám hříchy odpustil⁴ a očistil nás od každé nepravosti.⁵

1. Neh 1,6; 9,2; Ž 32,5; Př 28,13; Mt 3,6
2. n.: důvěryhodný; [zde se týká spolehlivosti ve splnění slibu odpuštění]; 1Te 5,24!
3. Iz 45,21; Ř 3,26; He 6,10
4. 2,12; Ž 103,3!; Mt 6,14; L 5,21; 7,42; Ef 4,32
5. Ř 1,18!; n.: nespravedlnosti

¹⁰ Řekneme–li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře¹ a jeho slovo² v nás není.

1. 5,10
2. 2,14; J 5,38; 8,37

¹ Moje dítky, toto vám píši,¹ abyste nezhřešili;² a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce,³ Ježíše Krista, toho spravedlivého.

1. 1,4
2. Ex 20,20; Ž 4,5; 119,11; J 5,14; 1K 15,34; Ef 4,26
3. J 14,16p; Ř 8,34

² On je smírčí obětí¹ za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.²

1. 4,10†; Lv 25,9; Nu 5,8; srv. sloveso — L 18,13 a příb. výraz v Ř 3,25
2. 4,14; J 4,42

³ A podle¹ toho víme,² že jsme jej poznali,³ jestliže zachováváme⁴ jeho ⁵přikázání.

1. ř.: v tom
2. v. 5; 3,24; 4,13; 5,2
3. v. 4; 3,6; 4,7n
4. 3,22; 5,3; J 14,15.23; 15,10; Zj 12,17; 14,12
5. pl., množné číslo (plurál)

⁴ Kdo říká: Znám ho, a jeho ¹přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.

1. pl., množné číslo (plurál)

⁵ Kdo však zachovává jeho slovo,¹ v tom ⌈se skutečně Boží láska² stala dokonalou⌉.³ Podle⁴ toho poznáváme, že jsme v něm.

1. J 14,23
2. 3,17; 4,9.12; 5,3; Ř 5,5!
3. n.: je skutečně dokonalá láska k Bohu; 4,18; Ko 3,14; Jk 2,22
4. ř.: v tom

⁶ Kdo říká, že ⌈v něm zůstává⌉,¹ musí sám také žít² [tak], jak žil³ on.⁴

1. v. 27n; 3,6.24; 4,15n; J 15,4n
2. ř.: chodit
3. ř.: chodit
4. J 13,15; 1Pt 2,21

Nové přikázání

⁷ Milovaní,¹ nepíšu vám nové přikázání,² ale staré, které jste měli od počátku.³ To staré přikázání je slovo, které jste [už dávno] slyšeli.

1. 3,2; 4,1; Ř 12,19p; var.: Bratři
2. J 13,34; //2J 1,5
3. 1,1

⁸ A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že¹ tma² pomíjí a to pravé světlo³ již svítí.

1. n.: neboť totiž
2. Ř 13,12; Ef 5,8; 1Te 5,4
3. J 1,9

⁹ Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí¹ svého bratra,² je dosud ve tmě.

1. v. 11; 3,15; 4,20
2. Sk 1,15p

¹⁰ Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení.¹

1. Mt 18,7; Ř 14,13p

¹¹ Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí¹ a neví, kam jde; neboť tma oslepila² jeho oči.

1. 1,6
2. 2K 4,4; 2Pt 1,9

¹² Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny¹ hříchy pro jeho jméno.

1. 1,9; Mk 2,5; J 7,47n; Sk 10,43; 13,38; Ř 4,7; Ko 1,14

¹³ Píšu vám, otcové,¹ že jste poznali² toho, který je od počátku;³ píšu vám, mládenci, že jste přemohli⁴ toho Zlého.⁵

1. 1K 4,15
2. J 14,7; 17,3
3. J 1,1
4. 4,4; 5,4n
5. 3,12; 5,18; Mt 13,19; J 17,15

¹⁴ Napsal jsem vám, dítky, že¹ jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že² jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že³ jste silní⁴ a slovo⁵ Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.

1. n.: napsal jsem vám to, … , protože …
2. n.: napsal jsem vám to, … , protože …
3. n.: napsal jsem vám to, … , protože …
4. Dt 11,8; 2Pa 19,11; Ř 15,1
5. 1,10; J 15,7; Ko 3,16

Nemilujte svět

¹⁵ Nemilujte¹ svět² ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm ⌈Otcova láska⌉.³

1. Za 8,17
2. 4,5; 5,4; J 15,19; Ř 12,2; Ef 2,2; Jk 1,27; 4,4
3. v. 5; 3,17; 4,12; L 11,42; n.: láska k Otci; J 5,42; 1J 5,3; (srv. stejnou gen. vazbu — Ef 1,15; 2Te 2,10 aj.); Mt 6,24

¹⁶ Neboť všechno, co je ve světě -- žádost¹ těla, žádost očí² a ⌈prázdná chlouba života⌉³ -- není z Otce, ale ze světa.⁴

1. Ř 13,14; Ef 2,3; Jk 1,15; 1Pt 1,14!; 2Pt 1,4.18
2. Př 27,20
3. nebo také: chlubení se majetkem; Ž 73,6; Da 4,30; Jk 4,16
4. 4,5

¹⁷ A svět pomíjí¹ i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží,² zůstává ⌈na věčnost⌉.³

1. Př 21,6; Kaz 1,2; 1K 7,31; 9,25; He 12,27; Jk 1,10
2. Mk 3,35; Ef 6,6; 1Pt 4,2
3. J 6,51p

Varování před antikristy

¹⁸ Dítky, je poslední hodina;¹ a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist,² tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina.

1. Ř 13,11; 1Pt 4,7
2. v. 22; 4,3; 2J 1,7; Mt 24,5

¹⁹ Vyšli z nás,¹ ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby ⌈vyšlo najevo⌉,² že nejsou všichni z nás.³

1. Sk 15,24; 20,30
2. ř.: se zjevili
3. 1K 11,19

²⁰ Vy však máte pomazání¹ od toho Svatého² a ⌈víte to všichni⌉.³

1. v. 27; 2K 1,21
2. Mk 1,24; Sk 2,27
3. He 8,11; var:. znáte všechno; Př 28,5; J 14,26; 1K 2,15

²¹ Nenapsal¹ jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale proto, že ji znáte a víte,² že žádná lež není z pravdy.³

1. v. 26
2. 2Pt 1,12; Ju 1,15
3. 3,19

²² Kdo je lhář, ne–li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus?¹ To je ten antikrist,² který popírá Otce i Syna.

1. 5,1
2. v. 18

²³ Každý, kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce.¹

1. J 8,19; 2J 1,9

²⁴ Ať ve vás zůstává⌈, co jste slyšeli od počátku.¹ Zůstane–li ve vás to, co jste slyšeli od počátku⌉,² zůstanete také vy v Synu a v Otci.³

1. 1,1
2. n.: od počátku to, co jste slyšeli. Zůstane–li ve vás to, co jste slyšeli: od počátku, …
3. J 14,23

²⁵ A toto je to zaslíbení, které nám on zaslíbil: věčný život.¹

1. 1,2; Ř 6,22n

²⁶ Toto jsem vám napsal¹ o těch, kteří vás svádějí.²

1. v. 21; 5,13; 1K 5,9!; 3J 1,9
2. 3,7; 2J 1,7

²⁷ Ve vás však zůstává pomazání,¹ které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil;² jeho³ pomazání vás učí⁴ všemu a je pravdivé a neklame;⁵ jak vás vyučilo, tak zůstávejte⁶ v něm.

1. v. 20
2. [Jelikož Písmo soustavně zdůrazňuje nutnost učení (Mt 28,20; Sk 18,11!; Ř 12,7; Ko 1,28; 3,16; 1 Tm 4,11.13), je zřejmé, že tím není míněna nepotřebnost biblických učitelů, nýbrž slovo bylo namířeno proti tehdejším gnostickým učitelům, kteří tvrdili, že mají „vyšší poznání“, jímž má být doplněno učení apoštolů (srv. Mt 15,9; Tt 1,11)]
3. var.: samo to
4. J 14,26; 1Te 4,9
5. ř.: není lež
6. v. 6

Boží děti

²⁸ Nyní tedy, dítky, zůstávejte v něm, abychom nabyli radostné důvěry,¹ až se zjeví, a nebyli jím zahanbeni při² jeho příchodu.³

1. 3,21; 4,17; 5,14
2. ř.: v
3. n.: přítomnosti (parúsia)

²⁹ Víte–li, že je spravedlivý,¹ vězte,² že také každý, kdo činí spravedlnost,³ je z něho zrozen.⁴

1. 1,9
2. n.: víte také
3. 3,7; Ž 15,2; Sk 10,35; ::Ř 3,12
4. 3,9n; 4,7; 5,1.4.18; J 3,3

¹ Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi;¹ a také jimi jsme. Proto nás svět nezná, neboť nepoznal² jeho.

1. J 1,12; Ř 8,16
2. J 16,3

² Milovaní,¹ nyní jsme děti Boží; a ještě se neukázalo,² co budeme. Víme³ však, že až se zjeví,⁴ budeme mu podobni,⁵ protože ho uvidíme takového, jaký je.⁶

1. 2,7
2. Ř 8,19
3. v. 14; 5,18nn; Ř 2,2!
4. 2,28; L 17,30
5. Ř 8,29; 2Pt 1,4
6. J 17,24; 2K 3,18

³ A každý, kdo v něm má tuto naději,¹ očišťuje² se, tak jako on je čistý.

1. Sk 24,15!; Ř 5,2!
2. srv. J 11,55; 2K 7,1; 2Pt 3,14

⁴ Každý, kdo činí hřích, činí také svévoli.¹ Hřích² je svévole.³

1. ř.: bezzákonnost, tj. nikoli překročení zákona, nýbrž nerespektování řádu a Boží vlády
2. 5,17
3. ř.: bezzákonnost, tj. nikoli překročení zákona, nýbrž nerespektování řádu a Boží vlády

⁵ A víte, že on se zjevil,¹ aby odstranil [naše] hříchy,² a hříchu v něm není.³

1. v. 8; 1,2
2. J 1,29; He 1,3; 9,28; 1Pt 2,24; Zj 1,5
3. J 8,46; 2K 5,21; He 4,15; 1Pt 2,22

⁶ Žádný, kdo v něm zůstává,¹ nehřeší.² Žádný, kdo hřeší, ho neviděl³ ani nepoznal.⁴

1. 2,6
2. v. 9
3. 3J 1,11
4. 2,3

⁷ Dítky,¹ ať vás nikdo nesvádí.² Kdo činí spravedlnost,³ je spravedlivý, tak jako on je spravedlivý.

1. 2,1
2. 2,26
3. 2,29

⁸ Kdo činí hřích, je z Ďábla,¹ neboť Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil² skutky Ďáblovy.

1. J 8,44
2. ř.: rozvázal; J 12,31; Ko 2,15

⁹ Žádný, kdo je narozen¹ z Boha, nečiní hřích,² protože v něm zůstává Boží³ símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.

1. 2,29; 5,18
2. v. 6
3. ř.: jeho

¹⁰ Podle toho ⌈se poznají⌉¹ děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje² svého bratra, není z Boha.

1. ř.: jsou zjevné
2. 4,8

Navzájem se milujte

¹¹ Neboť to je ta zvěst,¹ kterou jste slyšeli od počátku:² abychom se navzájem milovali.³

1. 1,5
2. 2,7
3. 4,7; J 13,34; 2J 1,5

¹² Ne jako Kain,¹ který byl ze Zlého² a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé,³ kdežto skutky jeho bratra byly spravedlivé.

1. Gn 4,8
2. 2,13; Mt 5,37
3. Ž 38,21; Př 29,10

¹³ Nedivte¹ se, bratři, když vás svět nenávidí.²

1. J 5,28; 1Pt 4,12v
2. J 15,18; 17,14

¹⁴ My víme, že jsme přešli ze smrti do života,¹ neboť milujeme bratry;² kdo nemiluje [bratra], zůstává ve smrti.

1. J 5,24
2. 2,10

¹⁵ Každý, kdo nenávidí¹ svého bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah nemá věčný život,² který by v něm zůstával.

1. 2,9
2. 1,2!

¹⁶ ⌈Podle toho⌉¹ jsme poznali lásku,² že on za nás položil svou duši.³ I my jsme povinni položit své duše⁴ za bratry.

1. ř.: V tom
2. 4,9; Ř 5,8
3. J 10,11; 15,13
4. Ř 16,4v; Fp 2,30; 1Te 2,8

¹⁷ Má–li však někdo dostatek¹ v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce,² jak v něm může zůstávat Boží láska?³

1. ř.: živobytí; Jk 2,15n
2. ř.: vnitřnosti; Dt 15,7; Fm 1,7
3. 2,5; 4,20

¹⁸ Dítky, nemilujme slovem¹ ani jazykem, ale v skutku² a v pravdě.

1. Ez 33,31; Ř 12,9
2. 2Te 2,17!

Důvěra k Bohu

¹⁹ ⌈Podle toho⌉¹ poznáme, že jsme z pravdy,² a tak před ním upokojíme své srdce,

1. ř.: V tom
2. 2,21; J 18,37

²⁰ i když by nás naše srdce odsuzovalo;¹ neboť Bůh je větší² než naše srdce a zná všechno.³

1. Ř 2,15; 1K 4,4; Tt 3,11
2. J 10,29
3. He 4,13; Zj 2,23

²¹ Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme ⌈radostnou důvěru¹ k Bohu⌉²

1. 2,28
2. n.: svobodu říci Bohu všechno

²² a oč bychom žádali,¹ dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání² a činíme to, co se jemu líbí.³

1. Mt 7,7; 21,22
2. 2,3
3. J 8,29; Ř 8,8p

²³ A toto je jeho přikázání, abychom uvěřili¹ jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali,² jak nám přikázal.

1. J 6,29
2. J 13,34

²⁴ Kdo zachovává jeho ¹přikázání, zůstává ⌈v Bohu² a Bůh⌉³ v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha,⁴ kterého nám dal.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 2,6
3. ř.: v něm a on
4. 4,13; Ř 8,9; 1Te 4,8

¹ Milovaní,¹ nevěřte každému duchu, ale zkoumejte² duchy,³ jsou–li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků.⁴

1. v. 7.11; 2,7
2. 1Te 5,21
3. Mk 3,11; 1K 14,32; 2Te 2,2
4. Mt 7,15!

² Podle toho poznávejte¹ Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista,² jenž přišel v těle,³ je z Boha.

1. n.: poznáváte
2. 2,23; 5,1; 1K 12,3
3. 2J 1,7; J 1,14; 1Tm 3,16; [to vylučovalo gnostiky, zvl. Kérintha, který učil, že božství přišlo na člověka Ježíše při jeho křtu a opustilo jej na kříži, takže zemřel pouze Ježíš člověk]

³ A žádný duch, který nevyznává Ježíše [Krista, jenž přišel v těle], není z Boha. To je ten duch Antikrista,¹ o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní² je ve světě.

1. 2,18
2. 2,18

⁴ Vy, dítky,¹jste z Boha a přemohli² jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší³ než ten, který je ve světě.⁴

1. 2,1
2. 2,13
3. 3,20; L 11,22
4. J 12,31

⁵ Oni jsou ze světa,¹ proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá.

1. 2,16; J 8,23; 15,19

⁶ My jsme z Boha;¹ kdo zná² Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme Ducha pravdy³ a ducha bludu.⁴

1. J 8,47
2. 2,3
3. J 14,17
4. 1Tm 4,1

Bůh je láska

⁷ Milovaní, milujme se navzájem,¹ neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, se z Boha narodil² a Boha zná.³

1. v. 11; 3,11
2. 2,29
3. 2,3; J 8,19

⁸ Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh¹ je láska.

1. v. 16; 2K 13,11

⁹ V tom ⌈se ukázala Boží láska¹ k nám⌉,² že Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného,³ abychom skrze něho měli život.⁴

1. 2,5!
2. n.: byla na (ř.: v — srv. J 9,3) nás ukázána Boží láska
3. J 3,16
4. 5,11; J 6,57; 10,10; Ko 3,4

¹⁰ V tom je láska:¹ ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval² nás³ a poslal svého Syna jako oběť smíření⁴ za naše hříchy.

1. Ř 5,8
2. ř. aorist jako v J 3,16; stejně ve v. 11 a 19
3. v. 19
4. 2,2

¹¹ Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, i my se máme navzájem milovat.

¹² Boha nikdo nikdy neviděl.¹ Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás ⌈dosáhla svého cíle⌉.²

1. v. 20; J 1,18; 1Tm 6,16
2. n.: je dokonalá; 2,5

¹³ Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme ⌈podle toho⌉,¹ že nám dal ze svého Ducha.²

1. ř.: v tom
2. 3,24

¹⁴ A my jsme viděli a dosvědčujeme,¹ že Otec poslal Syna, Zachránce² světa.³

1. J 15,27
2. Iz 19,20; L 2,11!
3. J 4,42

¹⁵ Kdo by vyznal,¹ že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.

1. 2,23; Ř 10,9

¹⁶ A my jsme uvěřili¹ a poznali lásku, kterou Bůh má k² nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce,³ zůstává v Bohu⁴ a Bůh v něm.

1. :: 5,10; J 6,69; He 4,3
2. n.: v nás / mezi námi (srv. Ř 5,5); ř. en hémin
3. ř.: v té lásce
4. 2,6

¹⁷ V tom ⌈dosáhla láska při nás cíle⌉,¹ že máme naprostou důvěru² pro den³ soudu,⁴ neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.

1. n.: je u nás láska dokonalá
2. 2,28
3. ř.: ve dni
4. Mt 10,15

¹⁸ V lásce není strach,¹ ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach ⌈působí muka⌉,² a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.

1. Ř 8,15
2. n.: souvisí s trestem; ř.: má trest / mučení; Mt 25,46†

¹⁹ My milujeme, neboť on první miloval nás.¹

1. v. 10

²⁰ Řekne–li někdo: Miluji Boha, a přitom nenávidí¹ svého bratra, je lhář.² Vždyť kdo nemiluje svého bratra,³ kterého viděl, nemůže⁴ milovat Boha, kterého neviděl.⁵

1. 2,9
2. 2,4
3. 3,10
4. var.: jak může … ?
5. v. 12; 1Pt 1,18

²¹ A toto přikázání¹ máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.

1. J 13,34

¹ Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus,¹ je zrozen² z Boha. A každý, kdo miluje Otce,³ miluje i ⌈jeho dítě⌉.⁴

1. v. 5; 2,22
2. v. 4; 2,29
3. ř.: zploditele
4. ř.: zplozeného z něho; J 8,42

² ⌈Podle toho⌉¹ poznáváme,² že milujeme Boží děti,³ když milujeme Boha a plníme⁴ jeho přikázání.

1. ř.: V tom
2. 2,3.5
3. 3,10
4. ř.: činíme; var.: zachováváme

³ To je totiž láska ⌈k Bohu⌉,¹ že zachováváme jeho přikázání.² A jeho přikázání nejsou těžká,³

1. n.: Boží
2. 2,3; 2J 1,6
3. Mt 11,30; 23,4

⁴ neboť vše, co se narodilo z Boha, přemáhá¹ svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra.

1. 4,4

⁵ Kdo je ten, který přemáhá svět, ne–li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?

Svědectví o Synu

⁶ To je ten, který přišel skrze vodu a krev:¹ Ježíš Kristus. Ne pouze ve vodě, ale ve vodě a v krvi. A Duch² je ten, který to dosvědčuje, neboť Duch je pravda.

1. J 19,34
2. Mt 3,16n; J 15,26

⁷ Tři jsou, kteří vydávají svědectví¹ [na nebi -- Otec,² Slovo ³ a Duch Svatý ⁴-- a ti tři jsou jedno].⁵

1. Mt 18,16
2. J 8,18
3. J 1,1; Zj 19,13
4. Sk 5,32
5. J 10,30

⁸ [A jsou tři, kteří vydávají svědectví na zemi] -- Duch, voda a krev --, a ti tři jsou zajedno.

⁹ Přijímáme–li svědectví lidí,¹ oč větší je svědectví Boží. Toto je Boží svědectví, protože on sám vydal svědectví o svém Synu.

1. J 5,34

¹⁰ Kdo věří¹ v Syna Božího, má to svědectví² v sobě. Kdo nevěří³ Bohu, učinil ho lhářem,⁴ protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.

1. J 3,15; 5,24
2. Ř 8,16; Zj 12,17
3. Mk 16,16; J 3,18
4. 1,10

¹¹ A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život¹ a ten život je v jeho Synu.²

1. 1,2!
2. J 1,4

¹² Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, ten život nemá.

Kdo věří v Božího Syna, má věčný život

¹³ Toto jsem napsal¹ vám, kteří věříte² ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.³

1. J 20,31
2. 3,23
3. J 3,36

¹⁴ A to je ta naprostá důvěra,¹ kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali² podle jeho vůle, slyší³ nás.

1. 2,28
2. 3,22; Mt 7,7
3. Ž 69,34; Př 15,29

¹⁵ A víme–li, že nás slyší, kdykoli o něco žádáme, víme, že máme ⌈to, co⌉¹ jsme od něho žádali.

1. ř.: požadavky, které

¹⁶ Uviděl–li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který ne ní k smrti, ať za něj poprosí,¹ a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti;² u takového neříkám, aby prosil.³⁴

1. ř.: požádá /-al
2. He 6,4—6
3. ř.: požádá /-al
4. srv. Jr 7,16

¹⁷ Každá nepravost¹ je hřích,² ale je i hřích, který ne ní k smrti.

1. Ř 1,18!
2. 3,4

¹⁸ Víme,¹ že² kdo je narozen³ z Boha, nehřeší; ale ten, kdo byl zplozen z Boha, střeží⁴ ⌈sebe samého⌉⁵ a ten Zlý⁶ se ho nedotýká.

1. 3,2!
2. ř.: + každý,
3. 3,9
4. Jk 1,27; Ju 1,21
5. var.: ho
6. 2,13

¹⁹ Víme, že jsme z Boha¹ a celý svět² leží v tom Zlém.

1. 4,4p
2. J 12,31; 14,30

²⁰ Víme, že Syn Boží přišel¹ a dal nám schopnost poznávat² toho pravého, a jsme v tom pravém,³ v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.⁴

1. J 8,42
2. L 24,45
3. J 17,3; Zj 3,7
4. v. 11

²¹ Dítky,¹uchraňte se model!² [Amen.]

1. 2,1
2. 1K 10,7.14; 1Te 1,9; [v kontextu pro čtenáře asi znamenalo: vyvarujte se falešných učitelů s jejich falešným učením o Kristu, protože to vede k modlářství, uctívání falešného boha]