¹ Běda¹ vzpurnému² a poskvrněnému,³ tomu násilnickému městu.

1. 2,5
2. Jr 5,23; (odvozeno od kořene mrh; lze též odvodit od mr’ z pobiblické h. /od r’j: výkal/ jako): pokálenému; [zde i dále je v h. o městu používáno f.!]
3. Iz 59,3

^{2 1}Neuposlechlo, nepřijalo naučení,² na Hospodina nespoléhalo,³ k svému Bohu se nepřiblížilo.⁴

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Jr 2,30; Př 8,10; 13,1
3. Jr 17,7; Iz 36,7
4. 1S 14,36; Ž 73,28; Ez 44,15n; Jk 4,7

³ Jeho knížata uprostřed něj jsou řvoucí lvi, jeho ¹soudcové jak vlci² k večeru,³ do rána ne nechají nic ne ohryzaného.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Ez 22,27!
3. Abk 1,8; n.(čteno ‘ereb jako ‘arabá): stepní — Jr 5,6!

⁴ Jeho proroci jsou ¹namyšlenci a podvodníci, jeho kněží ²znesvěcují³ svaté ⁴věci,^{5 6}znásilňují zákon.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Ez 22,26
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Lv 22,10
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁵ Spravedlivý¹ Hospodin je uprostřed něj, nečiní zvrácenost.² ⌈Ráno co ráno⌉^{3 4}dává své právo jako světlo, ⁵nepochybí, ale bídák nezná hanbu.

1. Ž 129,7!; 1J 1,9
2. srv. Iz 61,8
3. Lv 6,5p
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁶ Vyhladil jsem národy, zpustošené jsou jejich rohové¹ věže, zničil jsem jejich ulice, nikdo jimi neprochází,² pustá jsou jejich města, bez ³lidí, bez obyvatel.⁴

1. 1,16
2. Jr 9,11; Za 7,14
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 2,5

⁷ Říkal jsem si: Jistě se mě budeš bát¹ a přijmeš naučení.² Jeho příbytek by pak nebyl zničen ničím, čím jsem ho chtěl navštívit.³ Jenže oni si přivstali⁴ a jednali zvráceně⁵ ve všech svých činech.

1. Jr 5,22; 26,19; Iz 57,11
2. [z toho, jak byly potrestány jiné národy]
3. tj. s trestem; 1,8n
4. [výraz asi vyjadřuje horlivost, ochotu k činění zla]
5. Oz 9,9

⁸ Proto čekejte¹ na mě, je Hospodinův výrok, na den, kdy povstanu ⌈jako svědek,⌉² neboť mé rozhodnutí je sebrat národy, shromáždit³ království, vylít na ně své rozhořčení,⁴ všechen svůj planoucí hněv,⁵ neboť celá země bude strávena ohněm⁶ mé žárlivosti.⁷

1. Abk 2,3
2. TM le‘ad čteno dle LXX+ Pš: le‘ed; n.: ke kořisti / natrvalo
3. Jl 4,2; Abk 2,5
4. Ž 69,25; Jr 10,10
5. 2,2
6. Jr 4,4
7. 1,18; Ez 36,5n; 38,19

⁹ Tehdy změním^{1 2}národům ³rty⁴ v čisté, všichni budou vzývat⁵ Hospodinovo jméno a budou mu svorně⁶ sloužit.

1. 1S 10,9
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. n : řeč; Iz 57,19
5. Gn 4,26; 1Kr 18,24; 2Kr 5,11
6. h.: jedním ramenem (jako dobytek ve jhu); srv. Iz 14,25

¹⁰ Zpoza kúšských¹ řek mi moji ctitelé, ²dcery Pusaj,³ přinesou⁴ přídavnou oběť.

1. srv. Iz 20,4; 37,9
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: mé rozptýlené
4. Iz 18,7

¹¹ V onen den se nebudeš stydět¹ za žádné své činy, kterými ses proti mně bouřil,² protože tehdy odstraním ze tvého středu tvé pyšně³ rozjařené⁴ a nebudeš se již déle povyšovat⁵ na mé svaté hoře.⁶

1. Iz 54,4; Jl 2,26
2. h.: f. (vztahuje se k Jeruzalému); 1Kr 8,50; Pl 3,42
3. Iz 13,11v; Př 29,23
4. 2,15; Iz 24,8
5. Iz 3,16; Ez 16,50
6. Iz 11,9; Ez 20,40

¹² Ponechám ve tvém středu lid ⌈nuzný a chudý⌉¹ a budou mít útočiště² v Hospodinově jménu.

1. srv. Př 22,22; Iz 10,2
2. Iz 14,32!; Dt 32,37

¹³ Ostatek Izraele ¹neučiní zvrácenost,^{2 3}nepromluví lživě, v jejich ústech se nenajde podvodný jazyk. Budou se pást a uléhat,⁴ a nikdo je ne vyděsí.⁵

1. pl., množné číslo (plurál)
2. v. 5; Ž 119,3
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 2,7!; Iz 11,6
5. Jr 30,10; Mi 4,4

Obnovení Jeruzaléma a Izraele

¹⁴ Výskej, dcero sijónská,^{1 2}hlahol,³ Izraeli, raduj se a jásej⁴ celým srdcem, dcero jeruzalémská!

1. Iz 62,11; Pl 4,22
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Iz 44,23
4. Ž 28,7; Za 9,9v

¹⁵ Hospodin odstranil ¹rozsudek² nad tebou, odvrátil tvého nepřítele.³ Král⁴ Izraele, Hospodin, je ve tvém středu,⁵ neboj⁶ se již zlého.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jr 1,16; 4,12; Oz 5,1
3. LXX; Pš; Tg: pl.
4. Iz 33,22; Za 9,9; J 1,49
5. Ex 33,3; Ez 37,26—28v
6. Iz 40,9; 41,10; 54,14

¹⁶ V onen den řeknou Jeruzalému: Neboj se, Sijóne, tvé ruce ať neochabnou.¹

1. ::Jr 6,24; Neh 6,9; 2S 4,1

¹⁷ Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje.¹ Rozjásá² se nad tebou radostně, obnoví³ tě svou láskou, zaplesá nad tebou s výskáním.

1. 2S 22,28; Iz 43,12; Iz 63,1; n. dává vítězství
2. Iz 62,5; Jr 32,41
3. dle LXX; TM: umlkne

¹⁸ ⌈Sklíčené ze ¹svátků² vzal³ jsem od tebe, byli břemenem, potupou na tobě.⌉⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. [z toho, že se svátky nekonaly]
3. [možno chápat jako prorocké pf. — vezmu]
4. [k verši (z více důvodů obtížnému) existují další možnosti pochopení; např.: Shromáždím ty, kdo se trápí pro určené svátky; potupa je břemenem na tobě / Utrápené ze shromáždění (Ty, kteří nebyli na shromáždění) vezmu, z tebe byli (patřili k tobě), ty, na kterých spočívalo břemeno hanby.]

¹⁹ Hle, v onen čas ¹budu jednat se všemi, kteří tě ²pokořovali.³ Zachráním kulhavou a zapuzenou⁴ shromáždím, a proměním je ve chválu a věhlas⁵ po celé zemi, ⌈kde zakoušeli hanbu.⌉⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Iz 60,14
4. Mi 4,6; Ez 34,16
5. h.: jméno /-em; Dt 26,19; Jr 13,11
6. h.: jejich hanby

²⁰ V onen čas vás přivedu, v onen čas vás shromáždím, ano, ¹učiním vás věhlasem² a chválou mezi všemi ³národy země, když před vašima očima ⁴změním váš ⁵úděl,⁶ praví Hospodin.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. h.: jméno /-em; Dt 26,19; Jr 13,11
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
5. pl., množné číslo (plurál)
6. Jr 29,14; Am 9,14