¹ Hospodinovo slovo, které se stalo k Sofonjášovi,¹ synu Kúšího, syna Gedaljáše, syna Amarjáše, syna Chizkijášova,² ve dnech³ judského krále Jóšijáše,⁴ syna Amónova.

1. [ponechán zažitý tvar jména oproti h.: Sefanjáš (srv. Jr 21,1)]
2. [ačkoliv to není výslovně řečeno, prav. se jedná o judského krále (715—687 př. Kr.; 2Kr 18)]; [u obvyklého úvodu neobvykle dlouhý rodokmen má snad zdůraznit královský původ]
3. [dle obsahu knihy zřejmě před Jošijášovou reformou, tedy asi v letech 630—621 př. Kr. (Sofonjášovo poselství k této reformě mohlo přispět)]
4. Jr 1,2; 2Kr 21,26

² ⌈¹Zcela sklidím⌉² všechno z ³povrchu ⁴země, je Hospodinův výrok.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. tj. jako úrodu (srv. Dt 16,13); n.: posbírám (Iz 10,14); [čteno dle kontextu, lze ovšem také číst jako: Přivodím konec (srv. Jr 8,13)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

³ Sklidím ⌈člověka i zvěř,⌉¹ sklidím nebeské ptactvo i mořské ryby, ⌈pohoršení spolu s ničemy;⌉² vyhladím člověka z ³povrchu^{4 5}země, je Hospodinův výrok.

1. v kolektivním smyslu: lidi i zvířata; Ez 14,13.17; 25,13; Jr 32,43; Jon 3,8
2. TM text je velmi obtížný; [pohoršeními (srv. Iz 8,14) jsou snad myšlena modloslužebná zobrazení zvířat, jež přivedla ničemy k pádu; obojí — předměty i ničemové — bude společně zničeno; (srv. Na 1,14)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Gn 6,7; Dt 6,15; Am 9,8
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

⁴ Vztáhnu¹ svou ruku proti Judovi a proti všem obyvatelům Jeruzaléma. Vyhladím² z tohoto místa ⌈Baalův ostatek⌉³ i jméno⁴ žreců⁵ spolu s kněžími,

1. Iz 5,25; Jr 6,12; 51,25; Ez 6,14
2. Mi 5,12
3. n.: zbytek Baalova kultu
4. n : památku; Joz 11,21; 1S 24,22
5. 2Kr 23,5; Oz 10,5

⁵ i ty, kdo se klanějí na střechách¹ nebeskému zástupu,² ty, kdo se klanějí a přísahají³ při Hospodinu, a také přísahají při Milkómovi,⁴

1. 2Kr 23,12
2. Jr 8,2; 19,13
3. Iz 48,1; Jr 5,2.7; 7,9
4. Jr 49,1.3; totožný s Molekem (1Kr 11,5.7; Jr 32,35v)

⁶ i ty, kdo odstupují¹ od Hospodina, kdo Hospodina ²nehledají³ a ⁴nedotazují⁵ se ho.

1. Iz 59,13; n.: odpadají
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Dt 4,29; Oz 3,5; 7,10
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 1Pa 10,14; Iz 19,3; 31,1

⁷ Zmlkni^{1 2}před Panovníkem Hospodinem, protože ⌈Hospodinův den je blízko,⌉³ protože Hospodin připravil obětní hod,⁴ posvětil⁵ ty, které pozval.

1. Abk 2,20
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Iz 13,6; Jl 1,15p
4. Iz 34,6; Jr 46,10
5. 1S 16,5; Iz 13,3

⁸ I stane se v den Hospodinova obětního hodu, že navštívím¹ s trestem knížata a královské syny² i všechny, kdo oblékají cizí oděv.³

1. Am 3,14
2. [asi bratry krále Amóna]
3. [asi poukaz na zvyklosti modlářů — 2Kr 10,22!; Iz 3,18—24]

⁹ V onen den navštívím s trestem všechny, kdo přeskakují práh,¹ ty, kdo naplňují dům svého pána násilím² a podvodem.³

1. 1S 5,4n
2. Jr 6,7; Am 3,10; Mi 6,12; Abk 1,9
3. Jr 5,27; 9,5

¹⁰ V onen den, je Hospodinův výrok, bude znít hlasité¹ volání od Rybné² brány, nářek³ z Mišne⁴ a velké drcení z kopců.

1. h.: hlas / zvuk; Ez 27,28
2. Neh 3,3
3. Iz 15,8; Jr 25,36
4. [čtvrť v Jeruzalémě; 2Kr 22,14]

¹¹ Naříkejte,¹ obyvatelé Machteše,² neboť zahynul³ všechen kramářský lid, všichni, ⁴⌈kdo⌉ váží stříbro, byli⁵ vyhlazeni.⁶

1. Jr 4,8; 25,34
2. n.: kotliny; [část Jeruzaléma (kde asi žili obchodníci)]
3. (možno chápat jako prorocké pf. —)n.: zahyne; h.: byl umlčen
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
5. n.: budou
6. h.: vyťati

¹² I stane se v onen čas, že prohledám¹ Jeruzalém s lampami a navštívím s trestem muže usazené² na svém ³kalu,⁴ kteří si v srdci⁵ říkají: Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.⁶

1. srv. Ez 9,4—11; Am 9,1—3
2. h.: zahuštěné; [jsou sebejistí, protože dlouho zůstávají nerušení jako usazenina v měchu s vínem]; [zaměnu toho, že je Bůh shovívavý a čeká se soudem, s tím, že soudit nebude viz 2Pt 3,3.9; Ř 2,4]
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Jr 48,11; srv. Am 6,1
5. Dt 8,17; Ž 4,5p; 14,1; Iz 49,21; Jr 5,24; Abd 1,3; Za 12,5
6. Iz 41,23; Jr 10,5; srv. Ž 10,11; 14,1

¹³ Jejich majetek¹ se stane kořistí a jejich domy pustinou.² Postaví domy,³ ale nebudou v nich bydlet, vysadí vinice,⁴ ale víno z nich pít nebudou.⁵

1. Jr 15,13; Ez 26,12
2. Ez 35,9
3. Ez 28,26; ::Iz 65,21
4. Dt 28,30.39
5. Am 5,11; Mi 6,15

Den Hospodinův

¹⁴ Blízko je Hospodinův velký den, blízko a velmi pospíchá. Slyš!¹ Hospodinův ⌈den je trpký, hrdina ⌈v něm⌉² bude křičet.⌉³

1. h.: hlas; 2,14; Za 11,3; Mi 6,9
2. h.: tam
3. (při jiném členění věty lze též překládat): den, hrdina v něm bude hořce křičet

¹⁵ Onen den bude dnem hněvu, dnem soužení¹ a sklíčenosti,² dnem zkázy³ a zpustošení,⁴ dnem temnoty⁵ a soumraku,⁶ dnem mračna a husté⁷ temnoty,

1. Abk 3,16; Iz 37,3; Jr 30,7; Na 1,7; Př 1,27
2. Jb 15,24
3. h. šó’â (h. výraz pro holocaust); Ž 35,8; Iz 10,3; 47,11
4. Jb 30,3; 38,27†
5. Am 5,18
6. Iz 8,22
7. Jl 2,2!; Dt 4,11; Iz 60,2; Ez 34,12!

¹⁶ dnem troubení na beraní roh a válečného křiku¹ proti opevněným městům a proti vysokým² rohovým³ věžím.

1. Joz 6,5; 1S 4,5; Jr 4,19!; Am 2,2
2. srv. Jr 51,58; Iz 2,15
3. srv. Jr 31,38

¹⁷ Způsobím ¹lidem soužení² a budou chodit jako slepí,³ protože hřešili⁴ proti Hospodinu. Jejich krev bude vylita jako prach a jejich ⁵vnitřnosti⁶ jako výkaly.⁷

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Dt 28,52; Jr 10,18
3. Dt 28,28n
4. Jr 14,7; 40,3; 44,23
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Jb 20,23
7. Jb 20,7; 1Kr 14,10; srv. Jr 9,21v

¹⁸ Ani jejich ⌈stříbro¹ ani jejich zlato je nebude moci vysvobodit v den Hospodinova hněvu.⌉² Ohněm jeho žárlivosti³ bude strávena⁴ celá země, ano, náhlý konec⁵ učiní se všemi obyvateli země.

1. v. 11
2. Ez 7,19; srv. Př 11,4; 18,11; Ž 52,9; Mt 16,26
3. 3,8; Dt 29,19; Ez 5,13; 38,19
4. Dt 32,22; Pl 2,3; Am 7,4
5. Iz 10,23; Ez 11,13; 20,17; Na 1,9

¹ Shromážděte se jako sláma, shromážděte se, bezostyšný¹ národe,

1. h.: národe neblednoucí studem; srv. Jr 3,3v; 6,15v; může být také odvozeno jiným způsobem: nežádoucí

² dříve nežli se zrodí lhůta¹ a jako plevy^{2 3}pomine den, dříve nežli na vás přijde Hospodinův planoucí hněv,⁴ dříve nežli na vás přijde den Hospodinova hněvu.

1. n.: nastane uskutečňování Hospodinova ustanovení; $
2. Ž 1,4; Jb 21,18
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Iz 13,9; Jr 4,8; Na 1,6; Pl 1,12

³ Hledejte¹ Hospodina, všichni pokorní² země, kteří ³vykonáváte jeho ⁴nařízení,⁵ hledejte spravedlnost,⁶ hledejte pokoru;⁷ snad⁸ se ukryjete⁹ v den Hospodinova hněvu.

1. 1Pa 16,11; Ž 27,8; Am 5,6v
2. Ž 9,19!; 76,10; Př 3,34; Iz 11,4
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 2Kr 17,26; Jr 8,7
6. Dt 16,20; Mt 6,33
7. Př 18,12
8. 2Kr 19,4; Pl 3,29; Am 5,15
9. Iz 26,20v

Soud nad národy

⁴ ⌈Gaza¹ bude opuštěná,⌉² Aškalón se stane pustinou, Ašdód³ za poledne⁴ vyženou a ⌈Ekrón⁵ bude vykořeněn.⌉⁶

1. Sd 1,18; Jr 25,20; 47,1; Am 1,6
2. [v h. paronomasie: ‘Azzá ‘azubá]
3. tj. jeho obyvatele
4. Jr 6,4; 15,8
5. Joz 13,3
6. [v h. paronomasie: ‘Eqrón te‘aqer]

⁵ Běda¹ obyvatelům přímořské oblasti,² národu Keretejců.³ Hospodinovo slovo je proti vám, Kenaane,⁴ pelištejská země, vyhubím tě, budeš bez ⁵obyvatel.⁶

1. Abk 2,6
2. v. 6n; Dt 3,4p
3. [národ, který sídlil vedle Pelištejců v pobřežní oblasti jižního Izraele (1S 30,14; Ez 25,16); pův. přišel z Kréty (h. Kaftór)]
4. Iz 23,11
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. 3,6; Iz 5,9; Jr 26,9; 51,37

⁶ Přímořská oblast se stane ⌈pastvinami pasoucích se jehňat¹⌉² s ohradami pro ovce.

1. význam nejistý: jinde v StS nejčastěji: jehně, ovšem s koncovkou pl. m.! (Am 6,4), anebo: pastvina (Iz 30,23), jáma / studně (Gn 26,25); někteří spojují s výrazem Keretejci v předchozím verši
2. n.: lučinami, pastvinami / útulky (h.: vyhloubenými jámami) ()pastýřů

⁷ Oblast bude patřit ostatku¹ domu Judova, na nich² budou pást,³ v domech Aškalónu budou večer uléhat, neboť Hospodin, jejich Bůh, je navštíví⁴ a ⁵změní jejich úděl.⁶

1. Am 5,15; Mi 2,12; 7,18; Iz 11,16v
2. tj. pastvinách z v. 6
3. Iz 30,23; Jr 50,19; n.: + svá stáda
4. Rt 1,6; n : se postará (Jr 29,10); Ex 4,31
5. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
6. Jr 32,44; Ez 16,53; Am 9,14

⁸ Slyšel jsem potupu Moába, hanobení¹ synů Amónových, kterým tupili² můj lid a vyvyšovali se nad jeho hranici.

1. Iz 51,7
2. 1S 17,26

⁹ Proto, jakože jsem živ,¹ je výrok Hospodina zástupů, Boha Izraele, Moáb bude jako Sodoma a synové Amónovi jako Gomora:² zaplevelená^{3 4}zem, solná ⁵jáma a pustina⁶ až navěky. Ostatek mého lidu je ⁷oloupí,⁸ zbytek mého národa⁹ je ¹⁰zdědí.

1. Nu 14,28p; Jr 22,24
2. Gn 19,24; Iz 1,9; Jr 23,14
3. h. jmenován nějaký konkrétní druh plevele, ?cizrna; Př 24,31
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
6. Ez 29,9nn
7. pl., množné číslo (plurál)
8. Iz 11,14
9. [jedno z mála míst, kde je o Izraeli použit výraz gój]
10. pl., množné číslo (plurál)

¹⁰ To jim patří za jejich pýchu,¹ protože tupili lid Hospodina zástupů a vyvyšovali se nad něj.

1. Př 8,13; Iz 16,6

¹¹ ⌈Hospodin v nich bude vzbuzovat hrůzu,⌉¹ neboť vyhubí² všechny bohy země; a budou se mu klanět,^{3 4}každý ze svého místa, všechny ostrovy národů.

1. n.: Hospodinova hrůza na ně; srv. Ž 68,36; 47,3; Ex 34,10; Gn 28,17; Ž 96,4; Neh 1,5
2. n.: umoří; $
3. Ž 22,28; Za 14,16
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹² Také vy, Kúšijci, budete¹ probodeni mým mečem.

1. h.: budou

¹³ Vztáhne¹ svou ruku proti severu, zahubí Asýrii,² promění Ninive³ v pustinu, vyprahlou jako poušť.

1. 1,4; Iz 14,26
2. Iz 10,5; Mi 5,4n
3. Na 3,7; [protože bylo zničeno r. 612 př. Kr., Sofonjáš prorokoval před tímto rokem]

¹⁴ Budou v něm¹ uléhat stáda, ²zvěř všeho druhu,³ pelikán⁴ i sýček⁵ budou nocovat na ⌈jeho hlavicích.⌉⁶ ⌈Slyš,^{7 8}zpívá⌉⁹ do okna, na prahu zničení,¹⁰ že cedrové obložení ¹¹je osekáno.

1. h. ní, tj. Ninive
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: národu; srv. použití ekv. (ve smyslu: každý) v 2Kr 17,29
4. Iz 34,11
5. dle Iz 34,11; n.: ježek (Iz 14,23)
6. n.: hlavicích jeho spadlých sloupů; Am 9,1
7. h.: Hlas; 1,14
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. n.(dle Iz 34,11): Výr houká
10. LXX: sedí havran
11. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁵ To je to rozjařené¹ město bydlící v bezpečí,² které si ³říkalo:⁴ Já,⁵ a nikdo více. Jak se stalo hroznou pustinou,⁶ ležením⁷ pro zvěř. Každý, kdo jím bude procházet, se podiví,⁸ bude potřásat^{9 10}rukou.

1. Iz 23,7
2. Jr 49,31
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: + ve svém srdci; 1S 21,13
5. Iz 47,8; [vyjádření bohorovnosti — srv.: nikdo jiný — Iz 46,9]
6. Jr 25,11; 44,22; 2Kr 22,19
7. Ez 25,5
8. Jr 19,8; 50,13; Ez 27,36
9. [na znamení, že takový osud pro sebe nechce, anebo jako výraz posměchu]; srv. Jr 18,16v; Pl 2,15; Jb 16,4
10. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹ Běda¹ vzpurnému² a poskvrněnému,³ tomu násilnickému městu.

1. 2,5
2. Jr 5,23; (odvozeno od kořene mrh; lze též odvodit od mr’ z pobiblické h. /od r’j: výkal/ jako): pokálenému; [zde i dále je v h. o městu používáno f.!]
3. Iz 59,3

^{2 1}Neuposlechlo, nepřijalo naučení,² na Hospodina nespoléhalo,³ k svému Bohu se nepřiblížilo.⁴

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Jr 2,30; Př 8,10; 13,1
3. Jr 17,7; Iz 36,7
4. 1S 14,36; Ž 73,28; Ez 44,15n; Jk 4,7

³ Jeho knížata uprostřed něj jsou řvoucí lvi, jeho ¹soudcové jak vlci² k večeru,³ do rána ne nechají nic ne ohryzaného.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Ez 22,27!
3. Abk 1,8; n.(čteno ‘ereb jako ‘arabá): stepní — Jr 5,6!

⁴ Jeho proroci jsou ¹namyšlenci a podvodníci, jeho kněží ²znesvěcují³ svaté ⁴věci,^{5 6}znásilňují zákon.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Ez 22,26
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Lv 22,10
6. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁵ Spravedlivý¹ Hospodin je uprostřed něj, nečiní zvrácenost.² ⌈Ráno co ráno⌉^{3 4}dává své právo jako světlo, ⁵nepochybí, ale bídák nezná hanbu.

1. Ž 129,7!; 1J 1,9
2. srv. Iz 61,8
3. Lv 6,5p
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁶ Vyhladil jsem národy, zpustošené jsou jejich rohové¹ věže, zničil jsem jejich ulice, nikdo jimi neprochází,² pustá jsou jejich města, bez ³lidí, bez obyvatel.⁴

1. 1,16
2. Jr 9,11; Za 7,14
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 2,5

⁷ Říkal jsem si: Jistě se mě budeš bát¹ a přijmeš naučení.² Jeho příbytek by pak nebyl zničen ničím, čím jsem ho chtěl navštívit.³ Jenže oni si přivstali⁴ a jednali zvráceně⁵ ve všech svých činech.

1. Jr 5,22; 26,19; Iz 57,11
2. [z toho, jak byly potrestány jiné národy]
3. tj. s trestem; 1,8n
4. [výraz asi vyjadřuje horlivost, ochotu k činění zla]
5. Oz 9,9

⁸ Proto čekejte¹ na mě, je Hospodinův výrok, na den, kdy povstanu ⌈jako svědek,⌉² neboť mé rozhodnutí je sebrat národy, shromáždit³ království, vylít na ně své rozhořčení,⁴ všechen svůj planoucí hněv,⁵ neboť celá země bude strávena ohněm⁶ mé žárlivosti.⁷

1. Abk 2,3
2. TM le‘ad čteno dle LXX+ Pš: le‘ed; n.: ke kořisti / natrvalo
3. Jl 4,2; Abk 2,5
4. Ž 69,25; Jr 10,10
5. 2,2
6. Jr 4,4
7. 1,18; Ez 36,5n; 38,19

⁹ Tehdy změním^{1 2}národům ³rty⁴ v čisté, všichni budou vzývat⁵ Hospodinovo jméno a budou mu svorně⁶ sloužit.

1. 1S 10,9
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. n : řeč; Iz 57,19
5. Gn 4,26; 1Kr 18,24; 2Kr 5,11
6. h.: jedním ramenem (jako dobytek ve jhu); srv. Iz 14,25

¹⁰ Zpoza kúšských¹ řek mi moji ctitelé, ²dcery Pusaj,³ přinesou⁴ přídavnou oběť.

1. srv. Iz 20,4; 37,9
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: mé rozptýlené
4. Iz 18,7

¹¹ V onen den se nebudeš stydět¹ za žádné své činy, kterými ses proti mně bouřil,² protože tehdy odstraním ze tvého středu tvé pyšně³ rozjařené⁴ a nebudeš se již déle povyšovat⁵ na mé svaté hoře.⁶

1. Iz 54,4; Jl 2,26
2. h.: f. (vztahuje se k Jeruzalému); 1Kr 8,50; Pl 3,42
3. Iz 13,11v; Př 29,23
4. 2,15; Iz 24,8
5. Iz 3,16; Ez 16,50
6. Iz 11,9; Ez 20,40

¹² Ponechám ve tvém středu lid ⌈nuzný a chudý⌉¹ a budou mít útočiště² v Hospodinově jménu.

1. srv. Př 22,22; Iz 10,2
2. Iz 14,32!; Dt 32,37

¹³ Ostatek Izraele ¹neučiní zvrácenost,^{2 3}nepromluví lživě, v jejich ústech se nenajde podvodný jazyk. Budou se pást a uléhat,⁴ a nikdo je ne vyděsí.⁵

1. pl., množné číslo (plurál)
2. v. 5; Ž 119,3
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 2,7!; Iz 11,6
5. Jr 30,10; Mi 4,4

Obnovení Jeruzaléma a Izraele

¹⁴ Výskej, dcero sijónská,^{1 2}hlahol,³ Izraeli, raduj se a jásej⁴ celým srdcem, dcero jeruzalémská!

1. Iz 62,11; Pl 4,22
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Iz 44,23
4. Ž 28,7; Za 9,9v

¹⁵ Hospodin odstranil ¹rozsudek² nad tebou, odvrátil tvého nepřítele.³ Král⁴ Izraele, Hospodin, je ve tvém středu,⁵ neboj⁶ se již zlého.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jr 1,16; 4,12; Oz 5,1
3. LXX; Pš; Tg: pl.
4. Iz 33,22; Za 9,9; J 1,49
5. Ex 33,3; Ez 37,26—28v
6. Iz 40,9; 41,10; 54,14

¹⁶ V onen den řeknou Jeruzalému: Neboj se, Sijóne, tvé ruce ať neochabnou.¹

1. ::Jr 6,24; Neh 6,9; 2S 4,1

¹⁷ Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje.¹ Rozjásá² se nad tebou radostně, obnoví³ tě svou láskou, zaplesá nad tebou s výskáním.

1. 2S 22,28; Iz 43,12; Iz 63,1; n. dává vítězství
2. Iz 62,5; Jr 32,41
3. dle LXX; TM: umlkne

¹⁸ ⌈Sklíčené ze ¹svátků² vzal³ jsem od tebe, byli břemenem, potupou na tobě.⌉⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. [z toho, že se svátky nekonaly]
3. [možno chápat jako prorocké pf. — vezmu]
4. [k verši (z více důvodů obtížnému) existují další možnosti pochopení; např.: Shromáždím ty, kdo se trápí pro určené svátky; potupa je břemenem na tobě / Utrápené ze shromáždění (Ty, kteří nebyli na shromáždění) vezmu, z tebe byli (patřili k tobě), ty, na kterých spočívalo břemeno hanby.]

¹⁹ Hle, v onen čas ¹budu jednat se všemi, kteří tě ²pokořovali.³ Zachráním kulhavou a zapuzenou⁴ shromáždím, a proměním je ve chválu a věhlas⁵ po celé zemi, ⌈kde zakoušeli hanbu.⌉⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Iz 60,14
4. Mi 4,6; Ez 34,16
5. h.: jméno /-em; Dt 26,19; Jr 13,11
6. h.: jejich hanby

²⁰ V onen čas vás přivedu, v onen čas vás shromáždím, ano, ¹učiním vás věhlasem² a chválou mezi všemi ³národy země, když před vašima očima ⁴změním váš ⁵úděl,⁶ praví Hospodin.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. h.: jméno /-em; Dt 26,19; Jr 13,11
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
5. pl., množné číslo (plurál)
6. Jr 29,14; Am 9,14