reltext

Chapter 1

1 Pavel, Silvanus1 a Timoteus2 církvi Tesaloničanů3 v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj.4

  1. 2K 1,19p
  2. 3,2; 2K 1,1
  3. Sk 17,1
  4. var.: + od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista; Ř 1,7p

Příkladná víra Tesaloničanů

2 Stále1 vzdáváme díky Bohu za vás2 za všecky, když se [o vás] zmiňujeme3 na svých modlitbách, a neustále

  1. 2,13; 5,17; Ř 1,9
  2. Ko 1,3; 2Te 1,3
  3. ř.: zmínku činíce; Ř 1,9!

3 máme na paměti váš skutek víry,1 vaši námahu2 lásky3 a vytrvalost naděje4 našeho Pána Ježíše Krista před naším Bohem a Otcem.

  1. Ga 5,6; 2Te 1,11; Jk 2,14
  2. n.: těžkou práci; 2,9!
  3. 3,6; 1K 13,13p; Ga 5,13
  4. 4,13

4 Víme,1 bratři2 Bohem milovaní,3 o vašem vyvolení,4

  1. Ř 2,2!
  2. [v 1+2Te 28×!; Sk 1,15p]
  3. Ř 12,19p; Ko 3,12; 2Te 2,13; Ju 1,1
  4. 2Pt 1,10

5 neboť naše evangelium1 k vám nepřišlo jen ve slovu, ale i v moci2 a v Duchu Svatém a v plné přesvědčivosti; vždyť sami víte, jací jsme byli mezi vámi kvůli vám.

  1. 2Te 2,14
  2. Ř 15,19

6 A vy jste se stali těmi, kdo napodobují1 nás i Pána, když jste přijali2 Slovo v mnohém soužení3 s radostí Ducha Svatého.

  1. n.: napodobovateli; 2,14; 1K 4,16
  2. 2,13; Sk 8,14
  3. 3,4; Mt 13,21!; Sk 17,5—10

7 Tím jste se stali vzorem1 všem věřícím2 v Makedonii3 a v Achaji.4

  1. 1Tm 4,12!
  2. 2,10.13; Sk 2,44!; Ko 1,2
  3. 4,10; Sk 16,9p; 17,1p; Ř 15,26
  4. Sk 18,27!; [tj. v celém Řecku]

8 Neboť od vás se rozeznělo1 Pánovo slovo2 nejen v Makedonii a v Achaji, ale [i] vaše víra, která směřuje k3 Bohu, se rozšířila všude,4 takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili.

  1. Ř 10,18
  2. 4,15; Sk 8,25p
  3. srv. Sk 20,21; He 6,1p!
  4. Ř 1,8; 16,19

9 Oni sami totiž o nás vypravují, jaký ⌈byl náš příchod⌉1 k vám a jak jste se obrátili2 od model3Bohu, abyste sloužili živému4 a pravému Bohu

  1. ř.: vstup jsme měli; 2,1
  2. Sk 14,15
  3. 1K 12,2
  4. Mt 16,16; 1Tm 3,15; 4,10; He 3,12

10 a očekávali1 z nebes jeho Syna, kterého probudil z mrtvých,2 Ježíše, který nás vysvobozuje3 od4 přicházejícího hněvu.5

  1. 1K 1,7; 1Te 2,19
  2. Sk 3,15!
  3. Mt 6,13
  4. var.: z
  5. 5,9; Mt 3,7; Ř 1,18!; Ef 5,6; Zj 6,16; 16,1

Chapter 2

1 Sami víte, bratři, že náš příchod k vám nezůstal bez užitku.1

  1. He 13,17; 2Te 1,10

2 I když jsme předtím ve Filipech trpěli a byli potupeni,1 jak sami víte, odhodlali jsme se ve svém Bohu vám v mnohém zápase2 směle3 mluvit4 Boží evangelium.5

  1. Sk 5,41; 16,22nn
  2. 1Tm 6,12!
  3. Sk 4,31
  4. Sk 18,26
  5. v. 8n; Ř 1,1

3 Vždyť naše povzbuzování1 není z poblouzení ani z nečistoty2 ani ve lsti;3

  1. Sk 13,15
  2. 4,7
  3. Mk 14,1; 2K 4,2; 12,16; 1Pt 3,10; 2K 2,17

4 ale Bůh nás vyzkoušel,1 aby nám svěřil2 evangelium, proto mluvíme ne tak, jako bychom se chtěli zalíbit lidem,3 ale tak, abychom se zalíbili4 Bohu, který zkouší5 naše srdce.6

  1. Dt 8,2; Iz 48,10
  2. 1K 9,17; Ga 2,7; Tt 1,3
  3. Ga 1,10
  4. v. 15
  5. Dt 13,4
  6. Jr 17,10; Ř 8,27; Zj 2,23

5 Jak víte, nikdy ⌈jsme nepoužili lichocení⌉1 ani jsme nebyli chtiví zisku2 -- Bůh je svědek!3

  1. ř.: jsme se neocitli ve slovu lichocení
  2. Sk 20,33
  3. v. 10; Ř 1,9

6 Nehledáme ani slávu od lidí,1 od vás ani od jiných.

  1. J 5,41

7 Jako Kristovi apoštolové1 můžeme užívat vážnosti, avšak ⌈byli jsme⌉2 mezi vámi něžní,3 jako když žena4 chová vlastní děti.5

  1. 1K 9,1n
  2. ř.: stali jsme se
  3. 2Tm 2,24
  4. n.: kojící matka; ř.: chůva / kojná
  5. Nu 11,12

8 Tak jsme po vás toužili, že jsme byli ochotni dát1 vám nejen evangelium Boží,2 ale i své duše,3 neboť jste se nám stali drahými.4

  1. ř.: udělit
  2. v. 2
  3. 2K 12,15; 1J 3,16
  4. ř.: milovanými; Ř 12,19p; Fp 4,1

9 Jistě pamatujete, bratři, na naši těžkou práci1 a lopotu, jak jsme dnem i nocí2 pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž,3 když jsme vám vyhlásili evangelium Boží.

  1. 1,3; 1K 3,8!; 2K 11,27; 2Te 3,8!; Zj 2,2
  2. 3,10
  3. 2Te 3,8; 2K 11,9v

10 Vy i sám Bůh jste svědky,1 jak jsme se svatě, spravedlivě a bezúhonně2 k vám věřícím chovali;

  1. v. 5
  2. 3,13

11 a jak také víte, jednoho každého z vás jsme napomínali,1 povzbuzovali2 a zavazovali jako otec vlastní děti,3

  1. 5,14
  2. 3,2
  3. 1K 4,14

12 abyste žili,1 jak je důstojné Boha, který vás povolává2 do svého království a slávy.3

  1. ř.: chodili; 4,1.12; Ř 14,15; 1K 3,3; Ef 4,1!; 2Te 3,6; 1J 2,6
  2. var.: povolal; 5,24; Ř 8,28; 2Te 2,14
  3. 1Pt 5,10

13 A proto i my vzdáváme neustále1 díky Bohu,2 že když jste od nás převzali slovo Boží zvěsti, přijali3 jste je ne jako slovo lidské, ale tak, jak tomu opravdu je, jako slovo Boží,4 které také mocně působí ve vás věřících.5

  1. 1,3
  2. 1,2
  3. 1,6
  4. He 4,12
  5. 1,7

14 Vždyť vy jste, bratři, napodobili1 církve Boží,2 které jsou v Judsku v Kristu Ježíši, protože i vy jste ⌈stejně trpěli⌉3 od vlastních 4krajanů, jako i oni od Židů,

  1. 1,6
  2. 1K 11,16; 2Te 1,4
  3. ř.: vytrpěli stejné věci
  4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

15 kteří zabili Pána Ježíše i [své] proroky1 a také nás pronásledovali; Bohu se líbit2 nechtějí a vůči všem lidem jsou nepřátelští.

  1. Mt 5,12; Sk 7,52
  2. v. 4; 4,1; Kaz 7,26; Ř 8,8; He 11,5

16 Brání1 nám mluvit k pohanům,2 aby byli spaseni,3 čímž stále doplňují své hříchy; ale přišel na ně hněv4 do krajnosti.5

  1. L 11,52
  2. ř.: národům
  3. 1K 10,33
  4. 1,10
  5. ř.: konce

Pavlova touha je znovu spatřit

17 Byli jsme, bratři, od vás ⌈na určitou dobu⌉1 odloučeni,2 bylo to však jen tělem,3 ne srdcem; o to více jsme s velkou touhou usilovali spatřit4 vaši tvář.

  1. ř.: na dobu hodiny
  2. ř.: osiřelí
  3. ř.: tváří; 1K 5,3v
  4. 3,6.10; 2K 2,4

18 Proto jsme k vám chtěli přijít, já Pavel ⌈víc než jednou⌉,1 ale Satan2 nám v tom zabránil.3

  1. ř.: jednou i dvakrát; n : několikrát; Fp 4,16
  2. Za 3,1; Mk 1,13!; 2Te 2,9
  3. Ř 1,13; 15,22

19 Kdo je naše naděje nebo radost1 nebo věnec2 chlouby,3 ne–li právě4 vy před naším Pánem Ježíšem při5 jeho příchodu?6

  1. 3,9; Fp 4,1
  2. 1Pt 5,4; Zj 4,10
  3. 2K 1,14; 2Te 1,4
  4. n.: také
  5. ř.: v
  6. 3,13; 4,15; 5,23; 2Te 2,1.8n; Mt 24,3p

20 Vždyť vy jste naše sláva i radost.

Chapter 3

1 Protože jsme to již ne mohli déle vydržet, uznali jsme za vhodné zůstat v Athénách1 sami

  1. Sk 17,15

2 a poslali jsme Timotea,1 našeho bratra a Božího spolupracovníka2 v Kristově evangeliu, aby vás upevnil3 a povzbudil4 ve vaší víře,

  1. Sk 16,1
  2. Ř 16,3; 1K 3,9; 2K 6,1; var.: Božího služebníka a našeho spolupracovníka
  3. n.: posílil; v. 13; L 22,32; 2Te 2,17; 3,13; 1Pt 5,10; Zj 3,2
  4. v. 7; 2,11; 4,18; 5,11; Sk 20,1

3 aby se nikdo nezmítal v těchto souženích. Sami přece víte, že k tomu tu jsme.1

  1. Fp 1,16p; Sk 9,16; 1Pt 2,21

4 Vždyť když jsme byli u vás, předem jsme vám říkali, že nás čeká soužení.1 To, jak víte, se i stalo.

  1. Sk 14,22

5 Když jsem to tedy ne mohl déle vydržet, poslal jsem Timotea, abych se dověděl o vaší víře, jestli vás snad Pokušitel1 nějak nezkusil,2 aby tak naše námaha nevyšla naprázdno.3

  1. Mt 4,3; 1K 7,5
  2. n.: nevystavil pokušení
  3. 2K 6,1; Fp 2,16

Timoteovy povzbudivé zprávy

6 Nyní však k nám od vás přišel Timoteus1 a přinesl nám radostnou zprávu2 o vaší víře a lásce3o tom, že na nás stále v dobrém vzpomínáte4 a toužíte nás spatřit5 stejně jako i my vás.

  1. Sk 18,5
  2. [jediné místo, kde Pavel používá tento ř. výraz pro něco jiného nežli evangelium (Ř 1,15; Ga 1,8); srv. L 1,19]
  3. Ko 3,14; 2Te 1,3; 2Pt 1,7
  4. 1K 11,2
  5. Ř 1,11; 2Tm 1,4

7 Proto jsme byli, bratři, ve vší své tísni a soužení1 povzbuzeni2 skrze vaši víru,

  1. Zj 1,9
  2. 2K 1,4

8 protože nyní skutečně žijeme, jestliže vy pevně stojíte1 v Pánu.

  1. 2Te 2,15

9 Vždyť jakou vděčností za vás můžeme Bohu odplatit za všechnu tu opravdovou radost, kterou z vás máme před naším Bohem?

10 Ve dne v noci1 převelice2 prosíme, abychom vás3 mohli spatřit4 a doplnit5 nedostatky vaší víry.6

  1. 2,9; L 2,37; Sk 20,31; 1Tm 5,5; 2Tm 1,3; Zj 4,8; srv. Lv 8,35; 1Pa 9,33; Jr 14,17
  2. silný neobvyklý ř. výraz; 5,13; Ef 3,20†; Mk 7,37
  3. ř.: vaši tvář
  4. v. 6; 1K 16,7; 3J 1,14
  5. n.: uvést do pořádku
  6. 2K 13,9

11 Sám Bůh a náš Otec a náš Pán Ježíš kéž urovná1 naši cestu2 k vám.

  1. 2Te 3,5
  2. Iz 26,7; Mk 1,3

12 A vás ať Pán rozhojní a dá vám oplývat1 v lásce2 k sobě navzájem3 i ke všem lidem, jako i my máme lásku k vám,

  1. Sk 9,36
  2. 4,9; Fp 1,9; 2Te 1,3
  3. J 13,34n; Ř 13,8

13 tak upevní vaše srdce, aby byla bezúhonná1 v svatosti před Bohem a naším Otcem v příchodu2 našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.3 [Amen.]

  1. L 1,6; Fp 2,15
  2. 2,19
  3. Sk 9,13p

Chapter 4

1 Nakonec1 vás, bratři, žádáme2 a vyzýváme3 v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhojňovali4 v tom, co jste od nás převzali a ⌈co také činíte⌉5 -- totiž jak máte žít,6 abyste se líbili7 Bohu.

  1. 2K 13,11; Fp 3,1p
  2. 5,12; Ef 3,13; 2Te 2,1
  3. v. 10; 5,14; 2Te 3,12
  4. 3,12; 1K 14,12; Fp 1,9
  5. ř.: jak i chodíte
  6. 2,12
  7. 2,15; 2K 5,9

2 Vždyť víte, které příkazy1 jsme vám vy dali skrze Pána Ježíše.

  1. srv. Sk 5,28p; Mt 11,1v; Sk 1,2v; 1Tm 1,5.18

3 Neboť toto je vůle Boží,1 vaše posvěcení,2 abyste se zdržovali smilstva,3

  1. 5,18; Ř 1,10!; 1Pt 2,15
  2. v. 7; Ř 6,19; 2K 7,1; He 12,14
  3. Sk 15,20; 1K 5,1!; 6,18

4 aby každý z vás uměl zacházet se svou nádobou1 ve svatosti2 a úctě,3

  1. tzn.: tělem (Ř 12,1); n.: manželkou (1Pt 3,7)
  2. 3,13
  3. 1Pt 3,7

5 ne v žádostivé1 vášni2 jako pohané,3 kteří neznají4 Boha,5

  1. 1Pt 4,3
  2. Ř 1,26
  3. ř.: národy
  4. n.: neuznávají; 2Te 1,8
  5. Ga 4,8; 2Te 1,8

6 a aby nikdo nepřekračoval meze a ⌈neklamal v této věci svého⌉1 bratra, protože Pán je mstitelem2 v těch všech věcech, jak jsme vám také předem řekli a plně dosvědčili.

  1. n.: nezískával … něco na úkor svého
  2. Ž 94,1; 99,8; Jr 15,15; Ř 12,19; n.: vykonavatelem práva / trestá za …; He 13,4

7 Neboť Bůh nás nepovolal1 k nečistotě,2 nýbrž k tomu, abychom žili v posvěcení.3

  1. 1Pt 1,15
  2. 2,3; Ř 1,24!
  3. 2Te 2,13

8 Proto kdo toto odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který [také] do vás dává1 svého Svatého Ducha.

  1. var.: dal; 2K 1,22; 1J 3,24

9 O bratrské lásce1 vám není potřeba2 psát, neboť jste sami vyučeni od Boha, abyste milovali3 jeden druhého.

  1. Ř 12,10
  2. 5,1
  3. 3,12

10 A opravdu tak1 činíte všem bratřím v celé Makedonii.2 Vyzýváme vás však, bratři, abyste se v tom ještě více rozhojňovali

  1. ř.: to
  2. 1,7

11 a zakládali si na pokojném životě, věnovali se vlastním věcem a pracovali1 vlastníma rukama, jak jsme vám přikázali,

  1. Ef 4,28; 2Te 3,12

12 a abyste žili1 slušně před těmi, kteří jsou vně,2 a nikoho3 nepotřebovali.

  1. 2,12; Ko 4,5
  2. Mk4,11
  3. n.: nic

O příchodu Pána

13 Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti1 o těch, kdo zesnuli,2 abyste se nermoutili jako ti ostatní,3 kteří nemají naději.4

  1. Ř 1,13!
  2. ř.: spí; (ve v. 13 var.: usnuli;) Da 12,2; Mt 9,24; Sk 7,60; 1K 15,18
  3. 5,6; Ef 2,3
  4. 1,3; 5,8; Sk 24,15!; Ř 5,2!; Ef 2,12; 2Te 2,16

14 Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel1 a vstal z mrtvých, tak Bůh také ⌈ty, kdo zemřeli2 skrze Ježíše, přivede3 s ním.

  1. Ř 14,9
  2. ř.: spí; (ve v. 13 var.: usnuli;) Da 12,2; Mt 9,24; Sk 7,60; 1K 15,18
  3. n.: ty, kdo zemřeli, skrze Ježíše přivede …

15 Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu1 Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli,2

  1. 2,19!
  2. ř.: spí; (ve v. 13 var.: usnuli;) Da 12,2; Mt 9,24; Sk 7,60; 1K 15,18

16 protože ⌈za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla1 a⌉2 Boží polnice3 sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve.4

  1. Ju 1,9
  2. ř.: v …, v … a v … (popisuje doprovodné úkazy)
  3. Mt 24,31; 1K 15,52
  4. 1K 15,23

17 Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích1 do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už na vždy budeme s Pánem.2

  1. Sk 1,9; Zj 1,7; 11,12
  2. J 12,26; Fp 1,23

18 Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.1

  1. 5,11; 2K 13,11; He 10,25

Chapter 5

1 O časech a dobách,1 bratři, nepotřebujete,2 aby vám bylo psáno.

  1. Mt 16,3; Sk 1,7
  2. 4,9

2 Vždyť sami přesně víte, že Pánův den1 přijde2 jako zloděj3 v noci.

  1. Iz 13,6p; 1K 1,8; 2Te 2,2
  2. ř.: přichází
  3. 2Pt 3,10

3 Když lidé budou říkat: Pokoj a bezpečí,1 tehdy na ně náhle2 přijde3 zkáza4 jako porodní bolesti5 na těhotnou ženu, a jistě neuniknou.

  1. Jr 6,14
  2. Př 3,25; 6,15; L 21,34†
  3. ř.: přichází
  4. 2Te 1,9
  5. ř.: sg.; Jr 6,24; Mt 24,8; J 16,21

4 Vy však, bratři, nejste ve tmě,1 aby vás ten den přepadl jako zloděj.

  1. Ef 5,8; Ko 1,13; 1Pt 2,9

5 Neboť vy všichni jste synové světla1 a synové dne. Nepatříme2 noci ani tmě.

  1. L 16,8; J 12,36; Sk 26,18; 1J 2,9n
  2. ř.: Nejsme

6 Proto tedy nespěme1 jako ti ostatní,2 nýbrž buďme bdělí3 a střízliví.4

  1. Ř 13,11
  2. 4,13
  3. Sk 20,31!; Ko 4,2; Zj 3,2
  4. 1Pt 1,13

7 Vždyť ti, kdo spí, spí v noci, a ti, kdo se opíjejí, opíjejí se v noci.1

  1. 1S 25,36n; Sk 2,15; ::2Pt 2,13

8 My však, ⌈kteří patříme dni⌉,1 buďme střízliví, oblečeni v pancíř2 víry3 a lásky a v přilbu4 naděje5 spasení.

  1. ř.: jsoucí dne
  2. Iz 59,17; Ef 6,14
  3. 1,3
  4. Ef 6,17
  5. Ř 8,24

9 Neboť Bůh nás nepostavil1 k hněvu,2 nýbrž k získání3 spasení skrze našeho Pána Ježíše Krista,

  1. 3,3; n.: neurčil (1Pt 2,8) / neustanovil (Sk 20,28; 1K 12,28)
  2. 1,10
  3. tj. + a zachování

10 který za nás zemřel, abychom my, ať ⌈bdíme nebo spíme⌉,1 žili spolu s ním.

  1. to může zn.: jsme naživu nebo jsme již mrtví n. spíše: jsme pozorní nebo nedbalí

11 Proto se navzájem povzbuzujte1 a budujte2 jeden druhého, jak to již činíte.

  1. 3,2; 4,18; 2Te 2,17; 1Tm 6,2
  2. 1K 8,1!; Ju 1,20

Závěrečná napomenutí a pozdravy

12 Žádáme1 vás, bratři, abyste uznávali2 ty, kteří mezi vámi namáhavě pracují,3 jsou vašimi představenými4 v Pánu a napomínají5 vás.

  1. 4,1
  2. ř.: znali; 1K 16,18; 1Tm 5,17
  3. Sk 20,35; Ř 16,6; 1K 15,10; 16,16
  4. Ř 12,8; He 13,17v
  5. Sk 20,31!

13 Převelice si jich v lásce važte1 pro jejich práci; žijte mezi sebou pokojně.2

  1. Ga 4,14
  2. Mk 9,50; 2K 13,11; Ř 12,18; 2Tm 2,22; He 12,14

14 Vyzýváme1 vás, bratři, napomínejte2 neukázněné,3 potěšujte 4malomyslné,5 ujímejte se slabých,6 mějte trpělivost7 se všemi.

  1. 4,1
  2. Ř 15,14
  3. 2Te 3,6
  4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
  5. Iz 35,4
  6. Sk 20,35; Ř 14,1
  7. 1K 13,4; 2K 6,6; Ef 4,2; 2Tm 3,10

15 Hleďte, aby nikdo neodplácel nikomu zlým za zlé,1 ale vždy usilujte2 o dobro3 k sobě navzájem i vůči všem.

  1. Ř 12,17
  2. 1K 14,1p
  3. v. 21; Ř 12,9; Ga 6,10

16 Vždycky se radujte.1

  1. Fp 4,4

17 Neustále1 se modlete.2

  1. 1,2
  2. L 18,1; Ef 6,18

18 Ve všem vzdávejte díky,1 neboť toto je pro vás Boží vůle2 v Kristu Ježíši.

  1. 1,2; Ž 105,1; Ef 5,4.20
  2. 4,3; Ef 5,17

19 Ducha1 neuhašujte.

  1. Ef 4,30

20 Proroctvími1 nepohrdejte.

  1. n.: Prorockými dary; Ř 12,6; 1K 14,1nn

21 Všechno však zkoušejte;1 co je dobré, to pevně držte,2

  1. n.: zkoumejte; 1K 14,29; 1J 4,1
  2. 2Te 2,15

22 a všeho, co vypadá zle, se vystříhejte.

23 A sám Bůh pokoje1 kéž vás celé posvětí a celého vašeho ducha i duši2tělo kéž zachová bez poskvrny3 k4 příchodu5 našeho Pána Ježíše Krista.

  1. Ř 15,33!
  2. He 4,12
  3. 2K 7,1!; Jk 1,4
  4. ř.: v
  5. 2,19

24 Věrný1 je ten, kdo vás povolává;2 on to také učiní.

  1. Dt 7,9; 1K 1,9; 2Te 3,3; 2Tm 2,13; He 10,23; 1J 1,9
  2. 2,12

25 Bratři, modlete se [též] za nás.1

  1. Ef 6,19; 2Te 3,1; He 13,18

26 Pozdravte všechny bratry svatým políbením.1

  1. Ř 16,16; 1K 16,20

27 Zavazuji vás přísahou v Pánu, abyste tento list dali přečíst1 všem [svatým] bratřím.

  1. Ko 4,16

28 Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi. [Amen.]