¹ Jak¹ Panovník ²přikryl³ dceru sijónskou⁴ oblakem svého hněvu!⁵ Svrhl⁶ z nebes na zem okrasu⁷ Izraele, ⌈v den svého hněvu⌉⁸ nepamatoval na podnož⁹ svých nohou.

1. 1,1p
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 3,44v; Ez 30,18; n.(při odvození od arab. kořene): zahanbil (d. s. svým hněvem / ve svém hněvu); HL; $
4. v. 4.8.10.13.18; 1,6p; 4,22
5. v. 22
6. [tak jako padá hvězda (srv. Iz 14,12n); srv. Ez 28,14—17]
7. tj. chrám (Iz 64,10; Ez 7,20nn; 24,21v)
8. srv. Ž 110,5; Jb 20,28
9. [tak označován (jako místo Božího přebývání) — chrám (Iz 60,13 — „svatyně“ + „místo svých nohou“) nebo truhla úmluvy (1Pa 28,2; Ž 99,5.9; 132,7)]; srv. Iz 66,1

² Panovník pohltil¹ bez ²soucitu všechny Jákobovy příbytky,³ ve svém hněvu zbořil⁴ pevnosti dcery judské, srazil⁵ k zemi, znesvětil⁶ království i jeho knížata.

1. Ž 21,10
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. n.: pastviny
4. Mi 5,10
5. Iz 25,12
6. Iz 43,28; 47,6

³ Usekl v planoucím hněvu všechny ¹rohy² Izraele, ³stáhl zpět svou pravici^{4 5}před blížícím se nepřítelem, vzplál v Jákobovi jako plápolající oheň, který strávil⁶ vše kolem.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Jr 48,25; Am 3,14; [jako na mnoha místech roh symbolizuje sílu (v. 17; 1S 2,1; Mi 4,13)]; n : Odňal všechnu moc / Zahubil všechny válečníky
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. [symbol moci a ochrany; Ž 74,11; Iz 41,10; 48,13; Na 2,16]
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. Jr 21,14; 17,27; Ez 15,4

⁴ Napjal svůj luk¹ jako nepřítel, pozvedl svou ⌈pravici; jako protivník zabil⌉² všechno vzácné³ oku; ve stanu⁴ dcery sijónské vylil⁵ svůj hněv jako oheň.⁶

1. 3,12; Ž 7,13p; Abk 3,9
2. n.: pravici jako protivník; zabil
3. 1Kr 20,6; Iz 64,10
4. n : na stany; [může být chápáno jako kolektivum — (judské) stany (srv. Jr 4,20), ale spíš jako stan = chrám (srv. v. 6 — stánek; v. 7 — svatyně; v. 1 — podnož; Ž 78,59)]
5. Iz 42,25; Jr 6,11
6. Na 1,6

⁵ Panovník se stal nepřítelem,¹ pohltil Izrael, pohltil všechny jeho paláce,² zničil jeho pevnosti, rozmnožil dceři³ judské smutek a žal.⁴

1. Iz 63,10; Jr 30,14
2. Oz 8,14; Am 2,5
3. h.: + v …
4. Iz 29,2

⁶ Jednal¹ se svým stánkem² násilně jako se ⌈zahradní budkou,⌉³ zničil⁴ své místo setkávání.⁵ Hospodin způsobil, že na Sijónu byly zapomenuty ⁶svátky⁷ i ⁸soboty, ve svém prudkém⁹ hněvu odvrhl krále i kněze.

1. srv. Jr 7,12.14v
2. HL, ovšem srv. 2S 22,12v; [možná použito pro souvislost se slovesem „klátit se“ a tak naznačující pomíjitelnost stánku]
3. TM: zahradou; LXX (opraveno kgn na kgfn): s vinicí / révou (srv. Iz 34,4; Ez 15,6)
4. Jr 52,13; [něco, co si Izraelité mysleli, že je trvalé, zničil snadno jako dočasné — budku, která se stavěla jenom na dobu sklizně]
5. Dt 31,14; 1S 2,22
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 1,4
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. h.: v rozhořčení (svého hněvu) — zde funguje jako přívlastek :— svém prudkém hněvu; srv. Na 1,6; Abk 3,12

⁷ Panovník odvrhl svůj oltář, opustil¹ svou svatyni,² do ruky nepřítele vydal³ hradby jeho paláců. ⌈Pozvedli hlas⌉⁴ v Hospodinově domě jako v den svátku.

1. Ž 89,38n
2. 1,10; Iz 63,18
3. Dt 32,30; Am 6,8; 1S 23,11n
4. h.: Vydali hlas; n : Volali; srv. Jr 4,16; 22,20; 48,34

⁸ Hospodin se rozhodl¹ zničit ²hradby dcery sijónské, ⌈natáhl měřicí šňůru⌉³ a neodvrátil svou ruku od ničení.⁴ Způsobil, že truchlily val⁵ i ⁶hradby, společně se zhroutily.⁷

1. srv. Jr 32,31
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. [vazba používaná a) doslovně pro práci řemeslníka připravujícího stavbu (Jb 38,5; Jr 31,39; Za 1,16) či jako zde b) obrazně pro Bohem plánované zničení (2Kr 21,13; Iz 34,11); srv. Am 7,7v]
4. h.: pohlcení (2,2.5; Oz 8,8; Abk 1,13)
5. [tj. vnější opevnění (2S 20,15; Iz 26,1)]
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. h.: zvadly

⁹ Její brány¹ se ponořily² do země, ⌈zničil a rozlámal⌉³ její závory.⁴ Její král i její knížata jsou mezi pohanskými národy,⁵ ne ní už zákon,⁶ ani její proroci ⁷nepřijímají⁸ vidění⁹ od Hospodina.

1. Neh 1,3
2. [navazuje na „pohřební pojmosloví“ (truchlily) — brány (tj. personifikace města) sestoupily do hrobu]
3. tj. rozlámal na padrť
4. Jr 51,30; Am 1,5; Na 3,13
5. tj. ve vyhnanství; Jr 16,13
6. 2Pa 15,3; n.: poučení (od kněze) — Ez 7,26!; Dt 7,9—11; Jr 18,18
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
8. h.: nenacházeli
9. Mi 3,6; Jr 14,14; Oz 12,11; srv. Am 8,11

¹⁰ Starší¹ dcery sijónské ²sedí³ na zemi, ⁴mlčí.^{5 6}Házely si prach⁷ na ⁸hlavu, přepásaly se pytlovinou.⁹ Jeruzalémské panny^{10 11}svěsily ¹²hlavu k zemi.

1. 4,16; Jr 26,17; 29,1; 2S 3,17
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 1,1; Jb 2,13
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Am 5,13
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. Joz 7,6; Jb 2,12; Ez 27,30
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
9. 2Kr 19,2; Jr 4,8; 6,26; Jl 1,8!
10. 1,15
11. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
12. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹¹ Zrak¹ mi slábne² pro slzy, mé nitro^{3 4}vře, moje žluč⁵ se vylila na zem pro ⌈zkázu dcery mého lidu,⌉⁶ když ⁷děti⁸ a ⁹kojenci¹⁰ omdlévají na náměstích města.

1. 1,16
2. h.: (mé oči) pominuly; srv. 4,17; Jr 14,6; Ž 69,4; Jb 11,20
3. 1,20
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. h.: játra; srv. Jb 16,13v!
6. 3,48; 4,10; Jr 14,17p
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. Jr 44,7; Oz 14,1
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. 4,4; Dt 32,25

¹² Svým matkám ¹říkají: Kde je ⌈obilí a víno?,⌉² zatímco omdlévají na náměstích města jako probodení,³ zatímco vypouštějí⁴ svou duši do klína⁵ svých matek.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : chléb / jídlo a pití; srv. 1,11; 5,9; Iz 24,11; Př 9,5
3. 4,9
4. h.: vylévají; Jb 30,16; Ž 42,4
5. 1Kr 17,19

¹³ ⌈Jak mám o tobě ¹svědčit,⌉² k čemu tě mám ³připodobnit,⁴ jeruzalémská dcero? S čím tě mám ⁵srovnat, abych tě potěšil, panno, dcero sijónská? Vždyť tvá zkáza⁶ je veliká⁷ jako moře. Kdo tě uzdraví?

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Vul: K čemu tě mám přirovnat, (při čtení ’a‘îēḵ jako ’e‘eroḵ)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. srv. Iz 46,5
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Jr 14,17
7. n : hluboká / nesmírná

¹⁴ Tvoji proroci pro tebe viděli¹ klam a ²nesmysly; neodhalili tvoji vinu, aby ³změnili tvůj úděl.⁴ Viděli pro tebe klamné⁵ a ⁶svůdné⁷ výnosy.⁸

1. Ez 13,6nn
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. Jr 29,14; Am 9,14
5. Ez 12,24
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. (srv. slso Dt 4,19; Př 7,21)
8. Jr 23,33

¹⁵ Všichni, kdo procházejí^{1 2}kolem, nad tebou ³tleskají⁴ rukama; pošklebují se a ⁵potřásají^{6 7}hlavou nad jeruzalémskou dcerou: To je to město, o kterém říkali: Dokonalost⁸ krásy,⁹ radost¹⁰ pro celou zemi.

1. Jr 49,17; Sf 2,15
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Nu 24,10p; Jb 27,23; Ez 25,6v
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 2Kr 19,21; Ž 22,8; Jr 18,16v
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. Ž 50,2
9. srv. Ez 16,14
10. Ž 48,3; Jr 49,25

¹⁶ Všichni¹ tvoji nepřátelé si na tebe ²otvírají^{3 4}ústa, ⁵pošklebují se a skřípou⁶ zuby. Říkají: Pohltili jsme ji. Jistě toto je den,⁷ na který jsme čekali. ⌈Dočkali⁸ jsme se ho a uviděli⌉⁹ jsme ho.

1. [v TM je (stejně jako v kp. 3 a 4, avšak nikoliv v kp. 1,) ve v. 16 + 17 v akrostichu (1,1p) přehozeno obvyklé abecední pořadí h. písmen pé a ajin; proto některé h. rkpp + LXX, Pš mění u veršů pořadí; (rabínské vysvětlení říká, že „Izrael mluvil ústy /pé/ o tom, co oko /ajin/ nevidělo“)]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 3,46; Jb 16,10v; Ž 22,14
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. Jb 16,9
7. ::Abd 1,12n
8. h.: Našli
9. n : Chtěli jsme se ho dožít; (srv.: zažili — 3,1; Jr 14,13; 42,14)

¹⁷ Hospodin učinil to, co měl v úmyslu,¹ naplnil² své slovo, co přikázal od dávných ³časů, zbořil a neměl soucit.⁴ Dal nepříteli radovat⁵ se nad tebou, vyvýšil roh⁶ tvého ⁷protivníka.⁸

1. Jr 4,28; 51,12
2. Jr 39,16v
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
4. v. 21; 3,43; Jr 13,14; Ez 5,11
5. Ž 89,43; ::35,24
6. v. 3p; 1S 2,10; Ž 92,11
7. pl., množné číslo (plurál)
8. 1,5

¹⁸ ⌈Jejich srdce¹ křičelo⌉² k Panovníku. Hradbo³ dcery sijónské,^{4 5}vylévej ⁶slzy⁷ jako potok ve dne i v noci.^{8 9}Nedopřej si odpočinku,¹⁰ ať nemá pokoje ¹¹zřítelnice¹² tvého oka.

1. Ž 119,145; Oz 7,14
2. (vzhledem ke kontextu mnohé př. opravují TM a čtou jako: Křič hlasitě / Srdce lidu křičelo); $
3. v. 8; srv. Iz 14,31
4. 2,1; 4,22
5. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 1,2; Ž 119,136
8. Jr 14,17; Ž 42,4
9. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
10. 3,49
11. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
12. Za 2,12

¹⁹ Povstaň, křič v noci, na ¹počátku nočních hlídek!² Vylévej³ své srdce jako vodu⁴ před tváří Panovníka! Pozdvihni⁵ k němu své ruce za ⁶život svých dětí, které omdlévají⁷ hladem na každém ⁸nároží.⁹

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. [tj. po západu slunce (trvala do 22 hod.)]; Sd 7,19; Ž 63,7; 119,148
3. Ž 62,9; 1S 1,15
4. [voda byla často používána pro srovnání vylévání něčeho — Jb 3,24; Dt 12,16; 1S 7,6; Ž 79,3; Oz 5,10]
5. Ž 28,2; 63,5; 1Tm 2,8
6. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
7. v. 11
8. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
9. 4,1; Na 3,10; Iz 51,20

²⁰ Podívej¹ se, Hospodine, a pohleď,² s kým jsi takto jednal?!³ Cožpak mají ženy ⁴jíst⁵ svůj plod,⁶ ⌈zdravě ⁷narozené⌉⁸ děti?! Cožpak má být kněz a prorok zabíjen v Panovníkově svatyni?!⁹

1. [v. 20—22 je modlitba, k níž v. 19 vyzýval]
2. 1,11
3. 1,22
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Jr 19,9
6. Dt 7,13p
7. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
8. odvozeno od arab. kořene (srv. slso v. 22); jiní chápou jako: něžně opečovávané / v náručí chované
9. 1,10

²¹ Na zemi po ulicích ¹leží chlapec i stařec,² moje panny a moji mládenci padli mečem. Zabil jsi je v den svého hněvu, pobil a neměl soucit.³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 1,19; 5,14; 2Pa 36,17; Jr 6,11; 51,22
3. v. 17

²² Svolal¹ jsi jako na den svátku ⌈ty, kterých se děsím⌉² ze všech stran.³ V den Hospodinova hněvu⁴ nikdo ⁵neunikl⁶ ani ⁷ne přežil. Ty, které jsem porodila jako zdravé⁸ a vychovala,⁹ můj nepřítel zničil.

1. 1,15
2. h.: moje hrůzy; Jr 20,4
3. Jr 6,25
4. v. 1; 1,12; Ž 76,7; 90,1; Ez 7,19v; Ř 2,5
5. podstatné jméno
6. Jr 42,17
7. podstatné jméno
8. v. 20p
9. h.: rozmnožila