¹ Slova¹ Jeremjáše,² syna Chilkijášova, z kněží,³ kteří byli v Anatótu⁴ v zemi Benjamín,

1. zde ve smyslu: Řeči a činy / Dějiny; srv. 51,64!
2. [v textu je ponecháno zažité počeštěné jméno z h. Jirmejáhú, tj. „Vyvyšuje Hospodin“; srv. Neh 10,3]
3. srv. 1Kr 2,26
4. [dnešní Anata, asi 4 km sev. od Jeruzaléma; 11,23; 29,27; 32,7n]

² ke kterému se stalo¹ Hospodinovo slovo ve dnech judského krále Jóšijáše,² syna Amónova, ve třináctém roce³ jeho ⁴kralování

1. 7,1p; [první z 43 případů u Jr kdy „se stalo (h.: bylo / n : přišlo) slovo“; (28× ve spojení s „Hospodinovo slovo“, 14× se „slovo od Hospodina“ a v 26,1pouze se „slovo“); srv. 1S 15,10p; Ez 1,3; srv. Ex 4,22p; Dt 1,11p]
2. 2Kr 21,24
3. [tj. 626 př. Kr.]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³ a stávalo se ve dnech judského krále Jójakíma,¹ syna Jóšijášova, až do ²konce jedenáctého roku³ vlády judského krále Sidkijáše,⁴ syna Jóšijášova, až do ⌈vystěhování Jeruzaléma⌉⁵ v pátém měsíci toho roku.

1. 22,18; 26,1.21; 35,1; 36,1; 45,1; 52,2; 2Kr 23,34; Da 1,1
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. [tj. 586 př. Kr.]
4. 21,1; 2Kr 24,17
5. n.: odvlečení Jeruzaléma do zajetí

⁴ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

⁵ Dříve, nežli jsem tě¹ utvořil v nitru,² znal³ jsem tě a dříve, nežli jsi vyšel z lůna⁴ matky, posvětil jsem tě a dal⁵ jsem tě za proroka národům.⁶

1. Iz 44,21; Ga 1,15
2. h.: břichu; n.: lůnu
3. („poznání“ člověka Bohem–)n : vyvolil!; srv. Gn 18,19; Am 3,2; Ř 8,29
4. 20,17; 1S 1,5; Sk 3,2
5. n.: ustanovil; 6,27; Dt 1,15
6. 25,13; 46,1p

⁶ Řekl jsem: Ach,¹ ⌈Panovníku Hospodine,⌉^{2 3}podívej, neumím mluvit,⁴ vždyť jsem jen mládenec.⁵

1. 4,10; Joz 7,7; Ez 4,14
2. [dle h. tradice čteno (Adonai Elohim): Pane Bože; srv. 4,10; 14,13; 32,17.25; Ez 4,14; Gn 15,2 = první výskyt z 29 jakožto oslovení v StS; Zj 11,17; srv. Ž 3,8p!]
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. Ex 4,10—12
5. n.: chlapec; [h. výraz zahrnuje značný věkový rozsah — od nemluvněte (Ex 2,6) až po mladé muže (2S 18,5); dobře je to vidět na srv. 1S 2,11 + 17; nevíme, kolik bylo Jeremjášovi let; srv. Gn 22,5; 1S 16,11; 1Kr 3,7; Iz 3,4]

⁷ Hospodin mi řekl:¹ Neříkej, jsem jen mládenec, ale ke všem, ke kterým tě pošlu,^{2 3}jdi⁴ a vše, co ti přikáži, ⁵mluv.⁶

1. 20,7
2. ::14,14!; 19,14; 28,9; Dt 34,11; 1S 15,1; Iz 6,8; Ag 1,12
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2,2p
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. v. 17; 22,1; 26,2; 34,2; 35,2; 45,1; 50,1; Ex 20,19; Kaz 1,7; Ez 3,1; 6,2v

⁸ Neboj¹ se jich, protože já jsem s tebou,² abych tě vysvobodil,³ ⌈je Hospodinův výrok.⌉⁴

1. 30,10; Gn 15,1; Joz 11,6; 2Kr 1,15; Ez 2,6; 3,9; Da 10,12; Sk 18,9
2. v. 19; 15,20; 30,11; 42,11; 46,28; Gn 21,22; Iz 43,5
3. Ex 3,8; Neh 9,28; Ž 7,2p; 40,14; Jon 4,6
4. [srv. Gn 22,16p; Ez 5,11p; u Jr použito 153×, nejvícekrát v StS (244×); (v Malých prorocích se vazba nevyskytuje pouze v Jon a Abk)]

⁹ Pak Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl¹ se mých úst. Hospodin mi řekl: Hle, dal² jsem svoje slova do tvých úst.

1. Iz 6,7; 1S 10,26
2. n.: dám / dávám (srv. Ž 4,8; Př 4,2; kdy pf. vyjadřuje jistotu s jakou je dáváno); srv. Dt 18,18!; Jr 30,2; 2Tm 3,16

¹⁰ Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a nad královstvími, abys vyvracel¹ a ničil, hubil² a bořil, abys budoval a sázel.

1. 45,4
2. 18,7; 31,28

¹¹ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Co vidíš, Jeremjáši? Řekl jsem: Vidím prut mandlovníku.

¹² Hospodin mi řekl: Dobře jsi viděl, protože bdím¹ nad svým slovem, ⌈abych ho uskutečnil.⌉²

1. [sl. hříčka: mandlovník (strom, který v Izraeli kvete jako první) — h. šáqéd, bdím (tak jistě a brzy přijdou Boží soudy) — h. šóqéd]; 31,28; 44,27; Iz 55,10—11; Ez 12,28; Da 9,14
2. h.: k jeho vykonání

¹³ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo podruhé:¹ Co vidíš? Řekl jsem: Vidím kouřící hrnec, obrácený² sem od severu.

1. 13,3; 33,1; 1Kr 9,2; Ag 2,20
2. h.: jeho tvář je

¹⁴ Hospodin mi řekl: Od severu¹ se bude valit zlo na všechny obyvatele země,

1. 4,6; 25,9; srv. 50,3; Jl 2,20p

¹⁵ neboť hle, já volám všechny čeledě severních království, je Hospodinův výrok. Přijdou a ¹každé² si ³postaví trůn⁴ u vstupu do bran⁵ Jeruzaléma, proti všem jeho hradbám okolo i proti všem judským městům.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. (vztahuje se ke královstvím jako metonymie za jejich krále —) n.: každý
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. n.: soudnou stolici; srv. 43,10
5. 39,3

¹⁶ A já ⌈nad nimi vyslovím svůj rozsudek⌉¹ za všechno jejich zlo, že mě opustili² a pálili oběti³ ⌈jiným bohům⌉⁴ a ⌈klaněli⁵ se ⁶dílu⌉⁷ svých rukou.

1. h.: řeknu svoje soudy proti nim; 4,12; 39,5; L 20,47p
2. 2,13!; Dt 31,16; Joz 24,20; Iz 1,4; Oz 4,10
3. zvl. kadidlo; 7,9*
4. [toto významné a časté spojení z Dt (5,7; 6,14) má z proroků pouze Jr + Oz 3,1, (srv. Iz 42,8); je spojováno se slovesem nemít (Ex 20,3), lít úlitby (Jr 7,18), sloužit (Dt 7,4), klanět se (Dt 30,17; Jr 22,9) a chodit za (7,6)]; 1S 8,8
5. 13,10; ::Ž 5,8
6. pl., množné číslo (plurál)
7. n.: skláněli se před výtvory; 10,3nn; 44,8!; Ž 115,4; Iz 17,8; Oz 14,4; Mi 5,12

¹⁷ Ty však ⌈¹přepásej svá bedra,⌉^{2 3}vstaň⁴ a ⁵mluv proti nim všechno, co ti já přikáži. Netřes se před nimi, jinak tě roztřesu strachem z nich.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. tj. se připrav; srv. Ex 12,11; Jb 38,3; 1Pt 1,13
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 13,4; Ex 32,1p
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁸ A já, hle, ⌈dal jsem tě dnes za opevněné město,⌉¹ za železný sloup a za bronzové hradby proti celé té zemi, proti judským králům a proti jejím knížatům, proti jejím kněžím i proti lidu země.

1. n.: učinil jsem tě dnes opevněným městem; Ez 3,8n

¹⁹ Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou¹ tě, protože já jsem s tebou, je Hospodinův výrok, abych tě vysvobodil.

1. 15,20; 20,11; Ž 129,2

¹ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

² Jdi¹ a ⌈²volej k Jeruzalému:⌉³ ⌈Toto praví Hospodin:⌉⁴ Pamatuji⁵ na tebe, na oddanost⁶ tvého mládí,⁷ na lásku tvého zasnoubení, ⌈kdy jsi za mnou chodila⌉⁸ pustinou,⁹ zemí neosetou.

1. [Tento příkaz dostal Jr 13× (gram. je většinou ve formě inf. abs.: 3,12; 13,1; 17,19; 19,1; 28,13!; 35,2; pouze v 13,4.6 jako impv.)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: volej do uší Jeruzaléma; tj. k obyvatelům J.; srv. 29,29; 36,6; Iz 49,20; Gn 20,8p; Dt 5,1; Mt 3,5
4. [h. vazba „Tak řekl H.“ je v Jr použita 150× (oproti 30× v Iz); Ex 4,22p]
5. n.: Vzpomínám; 31,20; 44,21
6. n.: věrnost; h.: milosrdenství; Iz 40,6; Oz 6,4; Př 20,6; 2S 16,17
7. 3,4; 22,21; Oz 2,17
8. h.: na tvé chození
9. Dt 2,7

³ Izrael je svatý¹ Hospodinu, prvotina² jeho úrody -- všichni, kdo jej sžírají, se proviňují; přijde na ně zlo, je Hospodinův výrok.

1. h.: svatost
2. [tak jako prvotiny sklizně patřily kněžím (Dt 18,4; 26,2n), Izrael měl patřit Hospodinu; srv. Jk 1,18!]

⁴ ⌈Slyšte Hospodinovo slovo,⌉¹ ⌈dome Jákobův⌉² a všechny čeledi domu izraelského:

1. 7,2*; [tuto výzvu vyslovil Jr 8×; srv. 2Kr 7,1p; Iz 1,10; 28,14; Ez 13,2; Oz 4,1]
2. 5,20; Ex 19,3p

⁵ Toto praví Hospodin: Co na mně vaši otcové našli špatného, že se ode mne vzdálili?¹ Chodili² za nicotností³ a nicotností se stali.⁴

1. Ez 44,10
2. 7,6; Dt 6,14; Sd 2,12; Oz 5,11; 1Kr 18,18
3. n.: nicotnými modlami; 8,19; 10,8; Dt 32,31; Jon 2,9
4. Oz 9,10v

⁶ Neřekli: Kde je Hospodin, ten, který nás ¹vyvedl² z egyptské země, ten, který nás ³vodil⁴ pustinou, zpustlou zemí plnou jam, ⌈vyprahlou⁵ zemí nejhlubší tmy,⌉⁶ zemí, jíž ⁷nikdo neprochází a ve které člověk nebydlí?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 7,22; Dt 5,6p; 20,1; Joz 24,17; Neh 9,18; 11,4.7; 2S 7,6; Iz 63,11
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. v. 17; Dt 8,15
5. Oz 13,5
6. LXX: zemí bezvodou a neplodnou; n.: … tmy černé jako smrt (srv. 13,16; Ž 23,4p)
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁷ Přivedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její ovoce¹ a její dobré věci.² Přišli jste však a mou zemi jste poskvrnili³ a mé dědictví⁴ jste učinili ohavností.

1. Nu 13,23nn
2. Dt 6,11; Iz 1,19
3. Dt 21,23; Ez 5,11
4. tj. zemi, kterou jsem vám dal do dědictví; 12,7nn; 16,18; Dt 4,38

⁸ Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem,¹ mě neznají.² Pastýři³ se proti mně vzbouřili.⁴ Proroci prorokovali ⌈skrze Baala⌉⁵ a šli za tím, co jim neprospěje.⁶

1. srv. 8,8; 18,18; Dt 33,10
2. [h. sloveso jádá zahrnuje nejen rozumové poznání, ale též citový a volní závazek; srv. Ex 6,3; Př 3,6; 1S 2,12; 3,7; 1Kr 18,36)]; 4,22; 9,2; 14,18; ::31,34; Oz 5,4
3. n : vládcové; 6,3; 23,1
4. 3,13; Iz 1,2; Oz 7,13
5. h.: v Baalovi; n.: ve jménu Baalově; 23,13
6. [možná slov. hříčka mezi h. baal (Baal) a jaal (neprospět)]; 1S 12,21; Iz 44,10

⁹ Proto s vámi ještě povedu¹ při, je Hospodinův výrok, a povedu při i se syny vašich synů.²

1. Mi 6,1; srv. Iz 1,18
2. [to, co učinili rodiče, má důsledky i pro jejich potomky; srv. Dt 5,10; 11,6]

¹⁰ Vždyť projděte ⌈ostrovy Kitejců a dívejte se, pošlete do Kédaru⌉¹ a velmi pozorně sledujte, dívejte se, jestli se tam stalo něco takového.

1. ostrovy Kitejců [= Kypr (Iz 23,1.12)] … Kédaru, [=dnešní Saudská Arábie]; tj. na západ … na východ (čili po celé zemi); 49,28p; 1Pa 1,29; Pís 1,5; Iz 21,16

¹¹ Cožpak nějaký národ vyměnil bohy? A přitom to bohové¹ nejsou! Ale můj lid zaměnil ²svoji³ slávu za to, co mu neprospěje.

1. 16,20; Iz 37,19; Dt 32,17.21; Ga 4,8
2. tiqqúné sóferím, písařské opravy [např. Jr 2,11]
3. var.: mou (slávu, tj. mě = svého Boha); Oz 4,7; Ž 106,20; srv. 1Kr 8,23

¹² Zhrozte se¹ nad tím, nebesa, zděste² se, strňte,³ je Hospodinův výrok.

1. n.: Užasněte; 18,16
2. n.: ať vám hrůzou vstávají vlasy; Ez 27,35
3. h.: úplně vyschněte; Ž 106,9; Oz 13,15

¹³ Vždyť můj lid spáchal¹ dvojí zlo: Opustili² mne, pramen živé³ vody a⁴ vykopali si cisterny, puklé cisterny, které vodu nedrží.

1. 18,13; Dt 4,25; 31,18
2. 1,16; 5,7.19; 16,11; 19,4; 22,9
3. 17,13; Za 14,7; srv. J 4,14
4. h.: aby

Důsledky nevěrnosti

¹⁴ Je snad Izrael otrokem? Nebo ⌈snad ¹doma zrozeným otrokem?⌉² Proč³ se stal kořistí?⁴

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. n.: se zrodil do otroctví; [tj. je dítětem narozeným rodičům, kteří již jsou otroky]
3. 2,31
4. 15,13; Iz 42,22

¹⁵ Řvou nad ním mladí lvi,^{1 2}pozvedají svůj hlas. Učinili jeho zemi hroznou pustinou,³ jeho města jsou vypálena a bez obyvatel.

1. [metafora pro Asyřany, resp. později Babyloňany — 50,17!]
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. 25,11; Iz 13,9

¹⁶ Také synové Memfidy¹ a Tachpanchésu se ti budou pást na temeni hlavy.

1. 44,1

¹⁷ Zdali sis to nezpůsobila ⌈tím, že jsi opustila⌉¹ Hospodina, svého Boha, tehdy, kdy tě ²vodil po cestě?

1. h.: svým opuštěním
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁸ A teď? K čemu je ti cesta do Egypta? Abys pila¹ vodu z Šíchoru?² A k čemu je ti cesta do Asýrie?³ Abys pila vodu z řeky⁴ Eufratu?

1. [stále je řeč o Izraeli — obraz pro hledání pomoci skrze politické spojence; srv. Iz 30,2; Oz 7,11; 12,2]
2. [tj. ramene Nilu; Joz 13,3; Iz 23,3]
3. Pl 5,6; Oz 5,13
4. srv. Dt 1,7; Joz 1,4

¹⁹ Bude tě vychovávat tvé vlastní zlo a budou tě kárat tvá ¹odvrácení.² Jen poznej a viz, že je zlé a trpké,³ když opouštíš Hospodina, svého Boha, a není v tobě bázeň⁴ přede mnou,⁵ je výrok Panovníka, Hospodina zástupů.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. n.: odpadnutí; 3,22
3. n.: hořké; 4,18!
4. n.: strach (ojedinělý f. tvar od běžného m.); srv. 1S 11,7; Jr 32,40
5. (rychlá změna adresáta, u Jr běžná; srv. 5,14)

²⁰ Neboť již dávno ⌈jsem zlomil tvé jho, zpřetrhal jsem tvá pouta, a ty jsi řekla: Nebudu hřešit.¹ A přece⌉² na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným³ stromem roztahuješ nohy a smilníš.⁴

1. h.: překračovat; n : sloužit modlám
2. var.: jsi zlomila své jho, přetrhala svá pouta a řeklas: Nebudu ti sloužit. Vždyť; 5,5
3. n.: dužnatým; 3,6.13; Dt 12,2; Iz 57,5; Ez 6,13
4. n.: oddáváš se prostituci; Ez 20,30; Oz 4,15

²¹ Já jsem tě zasadil¹ jako vybranou² révu, zcela spolehlivé³ símě. Jak to, že ses mi změnila v ⌈podřadné cizí víno?⌉⁴

1. 11,17; 12,2; 24,6; 32,41; 42,10!; Ž 44,3
2. Iz 5,2; Ž 80,9
3. n.: pravé; srv. J 15,1
4. n : páchnoucí hrozny divokého vína / zdegenerovanou révu; srv. 6,9; Oz 10,1

²² I když se umyješ sodou¹ a naděláš si spoustu louhu,² poskvrna tvé viny přede ³mnou zůstává, je výrok Panovníka Hospodina.

1. h.: vypereš v sodě (tj. v uhličitanu sodném)
2. n.: mýdla
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²³ Jak to, že říkáš: Neposkvrnila¹ jsem se, za baaly jsem nechodila? Pohleď na svou cestu² tam v údolí,³ poznej,⁴ cos učinila, ty mladá rychlá⁵ velbloudice, ⌈která se proháníš po svých cestách,⌉⁶

1. Př 30,12
2. n.: své jednání (n.: to, cos vyváděla)
3. [tj. údolí Hinomovo (kde se děti obětovaly Baalovi a Molochovi; viz 7,31n)]
4. n.: pochop
5. n.: zbrklá
6. h.: proplétající své cesty

²⁴ ty divoká oslice, navyklá pustině. V touze své duše větří ve ¹větru. Kdo ji může odvrátit ⌈od její vášně?⌉² Všichni, kdo ji hledají, se vůbec neunaví, najdou ji v ⌈čas říje.⌉³

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. n.: v její říji
3. h.: jejím měsíci

²⁵ ⌈Chraň¹ svou nohu, aby nebyla bosá,⌉² a své hrdlo před žízní. Na to říkáš: ⌈Není naděje!⌉³ Kdepak! Vždyť jsem si zamilovala cizince⁴ a budu chodit za nimi.

1. h.: Zadrž
2. n : Dej si pozor, ať nechodíš bosa; 2S 15,30; Iz 20,2nn
3. n.: Beznadějné / V žádném případě; 18,12
4. n.: cizí bohy

²⁶ Jako je zahanben zloděj,¹ když ho dopadnou, tak ²bude zahanben dům izraelský -- oni, jejich králové, jejich knížata, jejich kněží i jejich proroci,

1. 48,27
2. pl., množné číslo (plurál)

²⁷ kteří říkají dřevu:¹ Ty jsi můj otec, a kameni: Ty jsi nás² zplodil,³ neboť se ke mně obrátili zády,⁴ a ne tváří, ale ⌈když se jim daří zle, říkají:⌉⁵ Povstaň a zachraň nás!

1. 3,9; Dt 4,28; Iz 37,19; Ez 20,32
2. K: mne
3. h.: porodila (kámen je f.)
4. 32,33; 7,24; Dt 31,18; Iz 45,22; [paradox je v h. o to silnější, že ačkoliv později je „obracení“ zobecněno na cokoliv, pův. sloveso má stejný kořen s výrazem tvář, tedy :— obrátit svou tvář, a proto :— pohledět (srv. Ž 25,16)]
5. h.: v čase jejich zla (podobně i v násl. v.) řeknou

²⁸ Kde jsou tvoji bohové,¹ které sis učinil? Ať povstanou, jestli tě zachrání, když se ti daří zle.² Vždyť kolik je tvých měst, tolik je, Judo, tvých bohů.³

1. Dt 32,37; Sd 10,14
2. Oz 5,15; Iz 26,16
3. 11,13

^{29 1}Proč se mnou vedete² při? Všichni jste se proti mně vzbouřili, je Hospodinův výrok.

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. v. 9

³⁰ Nadarmo jsem bil vaše syny, kázeň¹ nepřijali. Váš meč vám požral proroky² jako lev ³zabiják.

1. 5,3; 35,13; Sf 3,2; Př 1,3*
2. Neh 9,26
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³¹ Pohleďte, vy z této generace,¹ na Hospodinovo slovo! Což jsem byl Izraeli pustinou? Či zemí temnoty? Proč² můj lid říká: ⌈Jsme svobodní,⌉³ už k tobě nepřijdeme?

1. 7,29
2. v. 14; 8,5
3. n.: Vyprostili jsme se (ze jha); LXX: Nikdo nad námi nebude panovat

³² Cožpak zapomene panna na své ¹ozdoby² nebo nevěsta na svoje pentle? Ale můj lid na mě již dávno³ zapomněl.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 4,30; Ez 16,11
3. h.: před bezpočtem dnů; srv. Na 2,9
4. 3,21; Sd 3,7; 1S 12,9; Ž 9,18; Iz 17,10*

³³ Jak vylepšuješ svoji cestu, abys hledala lásku! ⌈Proto i špatné ženy jsi naučila svým cestám.⌉¹

1. n.: Jistě můžeš učit svému jednání i ty nejhorší z žen; ($)

³⁴ I na okraji tvého roucha se nachází krev¹ nevinných² chudáků. Nedopadla jsi je při vloupání,³ ⌈ani při čemkoliv takovém.

1. h.: krev duší; 7,6
2. 19,4; 22,3; Ž 10,8
3. Ex 22,1

³⁵ Avšak⌉¹ říkáš: Protože jsem nevinná,² jeho hněv³ ode mě bude jistě odvrácen. Hle, soudím tě podle tvých ⁴řečí: Nezhřešila jsem.

1. n.: Ale přes to všechno ještě
2. Sd 15,3
3. 4,8.26; 23,20; Dt 13,18; Ž 2,12; 78,38; Pl 1,12
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³⁶ Jak velice lehkovážně ¹měníš svou cestu! Tak jako jsi byla zklamána² Asýrií, budeš zklamána i Egyptem.³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. 48,13; Iz 20,5
3. 42,14n; Iz 30,2

³⁷ Také odtamtud vyjdeš s rukama na ¹hlavě,² protože Hospodin zavrhl tvé naděje³ a neuspěješ s nimi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 2S 13,19!
3. n.: ty, ve které doufáš; 17,7; 48,13

¹ ⌈¹Řekněme, že⌉² muž propustí³ svou ženu a ta od něho ⁴odejde a stane se ženou jiného muže. Cožpak se k ní ještě navrátí? Cožpak by ta země nebyla ⁵zcela znesvěcena? A ty jsi smilnila s mnoha druhy,⁶ a ⁷navracíš⁸ se ke mně? je Hospodinův výrok.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Jestliže
3. n.: pošle pryč; tzn.: rozvede se; Dt 24,1—4
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. tj. bohy
7. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
8. 24,7

² Pozvedni ¹oči k ⌈holým návrším⌉² a podívej se, kdepak jsi neležela!³ Usadila ses kvůli nim na cestách jako Arab⁴ v pustině. Znesvětila jsi zemi svým smilstvem a svým zlem.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n.: vyježděným cestám (h. šefí); srv. Oz 4,13 (h. gibeá)
3. n.: nebyla zprzněna; srv.: 2,20
4. zde ve smyslu: lupič

³ Přestože přeháňky¹ byly zadrženy a jarní déšť^{2 3}nepřišel, měla jsi drzé čelo^{4 5}prostitutky, odmítla⁶ ses stydět.

1. h.: vydatné přeháňky / deště; 14,22; Lv 26,19
2. 5,24; Dt 11,14p
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Iz 48,4
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. 5,3

⁴ Copak i nyní ke mně nevoláš: Můj otče,¹ ty jsi důvěrník mého mládí!²

1. v. 19; 2,27
2. 2,2

⁵ Což se bude hněvat¹ navěky? Neustále bude chovat hněv? ²Podívej, to jsi říkala, ale to zlo jsi ³páchala, kdykoli jsi mohla.

1. v. 12
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

Výzva k návratu pro Izrael i Judu

⁶ Ve dnech krále Jóšijáše¹ mi Hospodin řekl: Viděl² jsi, co ³páchala izraelská odpadlice? Chodila na každou vyvýšenou horu, pod každý zelený⁴ strom a tam smilnila.⁵

1. 1,2
2. 1Kr 21,29; Ez 8,12; 47,6
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 2,20; 17,2
5. 1Pa 5,25

⁷ Řekl jsem si: Po tom všem, co učinila, se ke mně navrátí. Ale nenavrátila se. Její nevěrná judská sestra to viděla.

⁸ Viděl jsem to, vždyť¹ právě proto, že izraelská odpadlice cizoložila, jsem ji propustil² a dal jsem jí rozlukový^{3 4}lístek. Ale její nevěrná judská sestra se nebála a také ona chodila a smilnila.

1. var.: Viděla, že
2. v. 1
3. Iz 50,1
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁹ ⌈Pro lehkost, s jakou smilnila,⌉¹ znesvětila zemi; cizoložila² s kamenem i se dřevem.³

1. tzn.: Proto, že si se svým smilstvem nedělala problémy
2. 5,7
3. 2,27; 10,8

¹⁰ A ani po tom všem se ke mně její nevěrná judská sestra nenavrátila celým svým srdcem, nýbrž jen falešně,¹ je Hospodinův výrok.

1. n.: naoko; [Juda se nedal poučit trestem, který viděl na Izraeli, proto mu trest hrozí také]

¹¹ Hospodin mi řekl: Izraelská odpadlice se ukázala být spravedlivější¹ nežli Juda, ta ²nevěrnice.

1. h.: ospravedlnila svou (n.: prokázala spravedlnost své …) duši víc; Ez 16,51
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{12 1}Jdi a volej ⌈na sever⌉² tato slova. ³Říkej: Navrať⁴ se izraelská odpadlice! je Hospodinův výrok. ⌈Nebudu se na vás tvářit zamračeně,⌉⁵ vždyť jsem milosrdný, je Hospodinův výrok, nebudu se hněvat⁶ navěky.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.: k severu
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 4,1; 18,11; Oz 14,2; Iz 44,22; 31,6
5. h.: nenechám padnout svou tvář na / ve vás
6. v. 5; srv. 31,20; Ž 103,8

¹³ Jen uznej¹ svou vinu,² že ses vzbouřila³ proti Hospodinu, svému Bohu, a ⌈proplýtvala jsi svou přízeň⌉⁴ na cizince⁵ pod každým zeleným⁶ stromem a ⁷mě jste neposlouchali,⁸ je Hospodinův výrok.

1. Př 28,13
2. 2,22; 11,10; Lv 26,40; Př 16,6
3. 2,8.29
4. h.: rozptýlila jsi své cesty
5. n.: cizí bohy
6. 2,20
7. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
8. var.: jsi neposlouchala; 17,27; 40,3; 42,21; 43,4; Nu 14,22!

¹⁴ Navraťte se, odvrácení synové, je Hospodinův výrok, protože já jsem vaším Pánem;¹ vezmu vás po jednom z města, po dvou z čeledi² a přivedu vás na Sijón.³

1. n.: manželem (= Pán z titulu manželství); sl. hříčka se jménem boha Baala; 31,32
2. n.: z rodiny / rodu
3. 4,6!; 31,6; 50,5; 51,10; Iz 35,10; 37,32; 2S 5,7p

¹⁵ Dám vám ¹pastýře² podle svého srdce a budou vás pást s poznáním a s ³porozuměním.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 23,4; Ez 34,23
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁶ I stane se, až se v oněch dnech rozmnožíte a rozplodíte v této zemi, je Hospodinův výrok, nebudou už říkat: Truhla¹ Hospodinovy smlouvy; ²nepřijde jim na ³mysl,⁴ nebudou si ji připomínat, nebude jim chybět⁵ a nebude už zhotovena.

1. Dt 10,1.8p; 2Pa 35,3; (poslední zmínka o truhle v StS)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
4. 51,50
5. n.: nebudou se o ni starat

¹⁷ V onen čas nazvou Jeruzalém Hospodinovým trůnem a shromáždí¹ se k němu všechny národy kvůli Hospodinovu jménu v Jeruzalémě a nebudou už ²žít podle svého umíněného³ a zlého srdce.

1. (kromě tohoto místa kořen slova použit v souvislosti se shromažďováním vody; srv. Gn 1,9.10; Lv 11,36)
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Dt 29,18; Jr 7,24*; ::Ž 101,2

¹⁸ V oněch dnech půjde dům judský s¹ domem izraelským a přijdou spolu² ze severní země do země, kterou jsem dal do dědictví³ vašim otcům.

1. h.: nad; Ž 125,5p
2. 50,4; Oz 2,2; Ez 37,16—22
3. Dt 31,7; 12,10

¹⁹ A já si říkal: Jak rád bych tě zařadil¹ mezi syny a dal ti výbornou zemi, nádherné dědictví zástupů národů! Říkal jsem si, že mě budeš nazývat: Můj otče,² a nebudeš se ode mě odvracet.

1. n.: postavil
2. 2,27; 3,4; Iz 63,16

²⁰ Avšak tak jako žena nevěrně opouští svého druha, tak jste¹ se nevěrně zachovali ke mně, dome izraelský, je Hospodinův výrok.

1. 5,11

²¹ Na holých návrších¹ je slyšet hlas pláče a úpěnlivých proseb synů Izraele, protože zkazili² svou cestu a zapomněli³ na Hospodina, svého Boha.

1. v. 2
2. h.: převrátili / rozvrátili (svým zvráceným jednáním)
3. 2,32; 13,25*

²² Navraťte se, odvrácení synové, vyléčím¹ vaše ²odvrácení.³ Hle, přicházíme k tobě, protože ty, Hospodine, jsi náš Bůh.

1. 30,17; Oz 14,5
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 2,19; 5,6

²³ ⌈Jistě je klamné čekat pomoc z kopců a ruchu na horách,⌉¹ vždyť spása Izraele je v ⌈Hospodinu, našem Bohu.⌉²

1. h.: Jistě klamně/–é z kopců, ruchu hor
2. 5,19; 8,14; 16,10; 23,36; 26,16; 31,6; Dt 1,6.10p

²⁴ Už od mládí nám ta hanebnost¹ pohlcuje ⌈výtěžek práce⌉² našich otců, jejich ovce a jejich skot, jejich syny a jejich dcery.

1. n.: hanebná modla, tj. Baal
2. n.: dřinu

²⁵ Ať ležíme ve své hanbě a přikryje nás naše ostuda,¹ protože jsme hřešili² proti Hospodinu, svému Bohu, my i naši otcové, od svého mládí³ až dodnes a ⁴neuposlechli⁵ jsme Hospodina, svého Boha.

1. 51,51
2. 14,20; 40,3; Neh 1,6
3. 22,21
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. v. 13

¹ Jestliže se, Izraeli,¹ navrátíš, je Hospodinův výrok, jestliže se navrátíš ke mně, a jestliže z mé ²přítomnosti odstraníš své ohavné³ modly a nebudeš se toulat,

1. 3,1.12; Jl 2,12
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 7,30; Dt 29,16

² ale budeš přísahat: Jakože živ¹ je Hospodin! -- pravdivě,² podle práva a spravedlivě -- potom si jím³ budou žehnat národy a jím se budou chlubit.⁴

1. 5,2; 12,16; 16,14; 22,24; 23,7; Nu 14,21; Sd 8,19p
2. ::5,2.7
3. n.: v něm
4. Jr 41,16

³ Neboť toto praví Hospodin judským mužům a Jeruzalému: Zorejte si úhor¹ a nezasévejte do trní!²

1. Oz 10,12
2. [to bylo pro zemědělce skutečným pokušením, aby — když tvrdla země — zanedbával orání a zaséval do trní]

⁴ Obřežte se pro Hospodina a odstraňte předkožky¹ svého srdce, judští muži a obyvatelé Jeruzaléma. Jinak můj hněv ²vyšlehne jako oheň,³ vzplane a kvůli vašim zvráceným⁴ činům neuhasne.

1. 9,24n; srv. 6,10; Dt 10,16; 30,6; Ř 2,28n; Ko 2,11
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. 15,14; Nu 11,1; Pl 2,4; Na 1,6
4. 21,12; Dt 28,20; Iz 1,16*

Od severu přijde soud

⁵ Oznamte v Judsku, rozhlaste v Jeruzalémě a řekněte: Trubte¹ v zemi na beraní roh. Hlasitě volejte a říkejte: Shromážděte se a ²pojďme do opevněných měst.

1. 6,1; Nu 10,9
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁶ Pozdvihněte korouhev¹ k Sijónu,² rychle do bezpečí,³ neotálejte! Protože ze severu⁴ přivedu⁵ zlo a velkou zkázu.

1. [způsob ohlášení války; v. 21; 50,2; Iz 13,2nn]
2. 3,14!; 8,19; 9,18; 14,19; 30,17
3. Ex 9,19
4. 1,14; 6,1
5. h.: přivádím; 5,15; 6,19; 11,11.23; 19,3; 23,12; 32,42; 35,17!

⁷ Lev¹ vystoupil ze svého houští a ²ničitel národů vyrazil; vyšel ze svého místa, aby tvou zemi učinil předmětem hrůzy;³ tvá města padnou, budou bez obyvatel.

1. [zde obrazné označení pro Nebúkadnesara; srv. Jl 1,6; Na 2,12]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 18,16; Dt 28,37*

⁸ Proto¹ se přepásejte pytlovinou,² bědujte a naříkejte, protože se od nás neodvrátil Hospodinův planoucí hněv.³

1. v. 28
2. 6,26
3. v. 26; 30,24; Nu 25,4; Iz 13,13*

⁹ ⌈I stane se v onen den,⌉¹ je Hospodinův výrok, že ⌈král i knížata ztratí odvahu,⌉² kněží se zděsí a proroci budou ohromeni.³

1. 30,8; Iz 7,18p
2. h.: zahyne srdce krále a srdce knížat
3. h.: strnou údivem; n.: budou v šoku

¹⁰ Řekl jsem: Ach,¹ Panovníku Hospodine, vždyť tys tak podvedl tento lid i Jeruzalém! ²Prý: budete mít pokoj,³ a přitom k duši⁴ sahá meč!

1. 1,6; 14,13
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. tzn.: Budete se mít dobře
4. n.: na život; srv. Ž 105,18

¹¹ V oné době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno: ⌈Žhavý vítr⌉¹ se valí ⌈z holých návrší pustinou⌉^{2 3}přímo k ⌈dceři mého lidu.⌉⁴ Ne, aby províval, ani aby čistil.

1. srv. 13,24; n.: dech zpražující / duch běloskvoucí
2. n.: holými cestami (srv. 3,2) v pustině
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. častý poetický výraz (13× Jr + Pl) asi znamená: mému drahému / ubohému lidu; 6,26; Iz 22,4*; srv. dcera sijónská (4,31; Iz 1,8; Pl 1,6p)

¹² Vítr¹ silnější než tento² se ³přižene ke mně;⁴ nyní také já ⌈nad nimi vyslovím rozsudek.⌉⁵

1. h.: duch
2. n.: k takovému účelu
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. n.: na můj příkaz
5. h.: řeknu soudy proti nim; srv. 1,16; 39,5

¹³ Hle, zdvihne se jako mračna a jeho válečné vozy jako vichřice; jeho koně jsou rychlejší než orlové. Běda¹ nám, neboť jsme zničeni.

1. [obvyklá slova pohřebního nářku nebo úvod výroku o soudu; vyjadřují beznaděj a nevyhnutelnost osudu]; srv. v. 31; 6,4*

¹⁴ Jeruzaléme, umyj¹ své srdce od zla, abys byl zachráněn. Dokdy budou ve tvém nitru zůstávat ⌈tvé ničemné myšlenky?⌉²

1. 2,22; srv. Iz 1,16v
2. Př 6,18; n: m. na tvou vlastní sílu; Oz 12,4; LXX: uvažování o strastech

¹⁵ Neboť hlas oznamuje z Danu¹ a z Efrajimského pohoří² se hlásí zkáza.

1. 8,16; 2S 24,15
2. 31,6; 50,19

¹⁶ ⌈Ohlašte národům,⌉¹ hle, ⌈zvěstujte v Jeruzalémě:⌉² Z daleké země přicházejí obléhatelé³ a volají⁴ proti judským městům.

1. n.: Upozorňujte ty pohany
2. h.: vyhlašte o (/ proti / k) Jeruzalému
3. (základní h. význam: strážci)
4. n.: křičí; h.: vydávají svůj hlas; 48,34

¹⁷ Jako ¹hlídači pole jsou okolo něj, protože byl vůči mně vzpurný,² je Hospodinův výrok.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Iz 1,20; Oz 14,1

¹⁸ Tvé ¹jednání² a tvoje činy ti to způsobily;³ to je ⌈tvé zlo,⌉⁴ jak je to trpké⁵ a zachvátilo to i tvé srdce.

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
2. 2Pa 28,26; Ez 36,17
3. 2,17
4. n.: tvoje bída
5. 2,19

Bolest v srdci proroka

¹⁹ ⌈Nitro, mé nitro!⌉^{1 2}Svíjím se bolestí. ⌈Srdce mám sevřené,⌉^{3 4}srdce mi buší! Nebudu mlčet, protože jsi slyšela, má duše, zvuk beraního rohu a válečný křik.⁵

1. h.: Mé vnitřnosti, mé vnitřnosti; srv. 31,20; Jb 30,27; Iz 16,11; Pl 1,20
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: Stěny mého srdce; ($)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 1S 4,5; Sf 1,16

²⁰ Hlásí se zkáza¹ za zkázou, protože je ničena celá země; náhle jsou zničeny² mé stany, v okamžiku mé celty.

1. n.: krach …; v. 6; 6,1; h.: roztřískání za roztřískáním
2. 10,20; 9,18

²¹ Dokdy budu vidět korouhev a slyšet zvuk beraního rohu?¹

1. 6,1; 42,14; 51,27; Ex 19,16p; Sd 3,27; Ez 33,3; Am 2,2

²² Vždyť můj lid je jako hlupák,¹ neznají² mě. Jsou to ⌈synové bláznů⌉³ a ničemu nerozumějí.⁴ Moudrost⁵ mají pro páchání zla,⁶ ale jak konat dobro, to nevědí.

1. Dt 32,6; Iz 19,11; Oz 9,7; Př 1,7
2. 2,8p; Oz 5,4; 8,2
3. n : blázni; 5,21
4. Iz 27,11
5. Iz 5,21; ::Oz 14,10; Ř 16,19
6. 13,23; Př 4,16; Ž 52,5

²³ Pohleděl jsem na zemi, a hle, byla pustá¹ a prázdná,² a k nebesům, ale jejich světlo³ nebylo.

1. tzn. prosta pořádku i smyslu
2. Gn 1,2
3. 13,16; Iz 5,30

²⁴ Pohleděl jsem na hory, a hle, třásly¹ se, i všechny kopce se otřásaly.

1. Iz 13,13; 24,18

²⁵ Pohleděl jsem, a hle, nebyl žádný člověk a všechno nebeské ptactvo ¹uletělo.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 9,9

²⁶ Pohleděl jsem, a hle, ovocný¹ sad se stal pustinou² a všechna jeho města byla zbořena ³před Hospodinem, ⁴před jeho planoucím hněvem.⁵

1. n.: úrodná země; n.: Karmel [úrodné pohoří od Haify k jihu]
2. 9,11; 12,10
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. v. 8; 12,13*

²⁷ Neboť toto praví Hospodin: Celá země bude zpustošena,¹ ale ²nezničím ji úplně.³

1. 6,8
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 5,10.18; 30,11; Neh 9,31

²⁸ Proto¹ bude země truchlit² a nebesa se svrchu zachmuří, neboť jsem vyslovil, co zamýšlím,³ a nebudu toho litovat,⁴ neodvrátím se od toho.

1. v. 8; Mi 1,8
2. 12,4.11; Iz 24,4; 33,9
3. n.: jsem naplánoval, srv. Ž 17,3
4. 1S 15,29

²⁹ Před zvukem jezdce a lukostřelce¹ utíká celé² město, ³jdou do houštin a vystupují do skal, ⌈všechna města jsou opuštěná⌉⁴ a ⁵nikdo v nich nebydlí.

1. podle h. sg.; některé překlady berou jako kolektivní s.
2. n.: každé
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. h.: celé (to) město je opuštěno; [snad Haifa, srv. v. 26 — Karmel]
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³⁰ A ty, zpustošená, co to děláš, že se oblékáš do karmínu,¹ že se zdobíš zlatou ozdobou, že si líčidlem² zvýrazňuješ ³oči? Nadarmo se krášlíš! Milenci⁴ tebou pohrdají. ⁵Usilují o tvůj ⁶život.

1. Ex 25,4p; 2S 1,24; Př 31,21; Iz 1,18
2. h.: antimonem; [černý prášek, používaný v Egyptě i jinde ke zdůrazňování očních kontur; srv. 2Kr 9,30; Ez 23,40]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. h.: Tvoji rozkošníci
5. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

³¹ Neboť jsem slyšel jakoby křik ženy svíjející se bolestí, jakoby úzkostné sténání prvorodičky, křik dcery¹ sijónské, která lapá po dechu, vztahuje^{2 3}dlaně a volá: Běda⁴ mi, protože má duše umdlela kvůli ⁵vrahům.

1. v. 11p; 6,2; 2Kr 19,21; Ž 9,15
2. Iz 1,15; 1Kr 8,22
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. v. 13; 6,4
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹ Procházejte ulicemi Jeruzaléma, ¹jen se dívejte a zkoumejte, hledejte na jeho náměstích, jestli najdete ²někoho, jestli je někdo, kdo ⌈jedná podle práva⌉³ a kdo ⁴usiluje o věrnost,⁵ a já Jeruzalému⁶ odpustím.⁷

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: činí soud; srv. Gn 18,23—32
4. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
5. n.: pravdu
6. h.: jí, tj. mu
7. 31,34; Ž 103,3!

² I když říkají: Jakože živ je Hospodin, jistě přísahají¹ lživě.

1. 4,2; 7,9; Iz 48,1; Oz 4,15

³ Hospodine, cožpak tvoje oči ne hledí¹ na ²věrnost?³ Ranil⁴ jsi je, ale ⌈necítili bolest,⌉⁵ ničil jsi je, ale odmítali⁶ přijmout kázeň.⁷ Zatvrdili⁸ se⁹ víc než skála, odmítali se navrátit.¹⁰

1. 16,17!; 2Pa 16,9
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. n.: pravdu
4. 14,19; 30,14; 2S 10,18
5. n.: nebyli zarmouceni ($)
6. 8,5; 3,3; Iz 1,20
7. 2,30; 7,28*
8. Iz 48,4; Ez 2,4
9. h.: své tváře
10. n.: obrátit

⁴ Já jsem si ¹myslel: Jsou to jen chudáci; jednali hloupě, protože neznají² ⌈Hospodinovu cestu,⌉³ nařízení⁴ svého Boha.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 2,8p; 8,7
3. Gn 18,19; 2Kr 21,22; 1Kr 2,3; Dt 5,33; 8,6; Sd 2,22; Jb 21,14; Př 10,29; Iz 42,24
4. h.: soud; Dt 4,1p; 26,17; Neh 1,7

^{5 1}Zajdu si k ⌈vysoko postaveným⌉² a promluvím si s nimi, protože oni znají Hospodinovu cestu, nařízení³ svého Boha. Jenže i tihle zlomili jho,⁴ zpřetrhali pouta.⁵

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: velkým; v. 27; 31,34p; 2Kr 5,1p; Př 25,6; Dt 1,17p; Jon 3,5
3. h.: soud; Dt 4,1p; 26,17; Neh 1,7
4. 27,11; ::Oz 11,4; Mt 11,28—30
5. Ž 2,3

⁶ Proto je zabije lev z houštiny, zničí je stepní vlk. Před jejich městy číhá leopard;¹ každého z nich, kdo vyjde, roztrhá na kusy, protože jejich přestoupení² je mnoho, mnoho je jejich ³odvrácení.⁴

1. srv. Oz 13,7
2. Pl 1,5; Joz 24,19; Am 2,4; Mi 1,5; Př 28,13
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 3,22; 8,5

⁷ Proč bych ti¹ měl odpustit?² Tvoji synové mě opustili³ a přísahali při těch, kdo ne jsou bohy.⁴ Nasytil jsem je, ale oni cizoloží⁵ a houfují⁶ se v nevěstinci.

1. tj. Jeruzalému; srv. v. 1
2. 31,34; 36,3
3. v. 19; 2,13!
4. Joz 23,7; Dt 32,21
5. 3,9; 9,1; Oz 7,4; Ez 23,37
6. srv. Mi 5,1(4,14); n.: zasazují si (řezné) rány; srv.: 1Kr 18,28; Dt 14,1; Jr 16,6; 41,5; 47,5; ($)

⁸ Jsou to vykrmení, bujní hřebci;^{1 2}všichni dychtí³ po ženě svého bližního.⁴

1. ($)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: ržáli
4. 29,23

⁹ Cožpak je za to ne mám navštívit?,¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě,² jako je tento?

1. tj. potrestat; v. 29; Iz 27,1*; Gn 21,1p
2. 9,8

¹⁰ Vystupte na jeho vinohrady¹ a ničte, ale ²nezničte je úplně.³ Odstraňte jeho výhonky,⁴ protože nejsou Hospodinovy.

1. (Může být myšleno doslovně i obrazně, srv. 2,21; J 15,6); n.: opěrné zdi / viničné terasy / (dle Mišny:) řady vinice; HL — $
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 4,27
4. n.: úponky

¹¹ Dům izraelský i dům judský mi totiž ¹byl ²zcela nevěrný,³ je Hospodinův výrok.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 3,20

¹² Lhali¹ o Hospodinu a říkali: ⌈Kdepak on.⌉² Zlo³ na nás nepřijde,⁴ nezažijeme⁵ meč ani hlad.⁶

1. Joz 24,27; Ž 14,1
2. n.: Nic neudělá; h.: Ne on / to / tak; (srv. kladnou vazbu v Dt 32,39)
3. Ž 10,6
4. 23,17; srv. 6,19; ::2,3; 43,1; Př 1,32
5. h.: neuvidíme; Pl 3,1
6. 14,13; 52,6

¹³ Ti proroci ⌈jsou jen vítr⌉¹ a Hospodinovo slovo v nich není. Tak se jim ²stane.

1. n.: se stanou větrem — h. rúach (tj. místo aby měli Ducha!; srv. Oz 9,7 „muž ducha“ = prorok)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Proto takto praví Hospodin, Bůh zástupů: Protože jste mluvili toto slovo, hle, svá slova ¹učiním ve tvých² ústech ohněm a tento lid dřívím a stráví je.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. srv. 2,19p; nebo var.: Protože (oni) mluvili …

¹⁵ Hle, dome izraelský, přivedu¹ na vás zdaleka² národ, je Hospodinův výrok, národ prastarý,³ národ odvěký, národ, jehož jazyk neznáš, ani nerozumíš,⁴ co mluví.

1. 4,6; 6,19*
2. 6,22; Iz 5,26
3. h.: trvalý
4. h.: neslyšíš; Dt 28,49!

¹⁶ Jeho¹ toulec je jako otevřený hrob, všichni jsou hrdinové.

1. var: jejich

¹⁷ Pohltí tvoji sklizeň a tvůj chléb, pohltí tvoje syny a tvoje dcery, pohltí tvůj brav a tvůj skot,¹ pohltí tvou révu i tvůj fíkovník.² Mečem rozboří³ tvá opevněná města, na která ty spoléháš.⁴

1. ::31,12; Abk 3,17
2. 10,25; Dt 28,33
3. Mal 1,4; n: zničí
4. Dt 28,52; ::Iz 26,2

¹⁸ Ale ani v oněch dnech, je Hospodinův výrok, vás ¹nezničím úplně.²

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. v. 10; 30,11

¹⁹ I stane se, až se budete¹ ptát: Proč nám Hospodin, náš Bůh, toto všechno provedl?² že jim ³odpovíš: Jako jste mě opustili⁴ a sloužili⁵ jste ve své zemi cizím⁶ bohům, tak budete sloužit cizincům v zemi, která není vaše.

1. (mnozí větu uhlazují a mění z TM 2. pl. na 3. pl.; srv. v. 14; 11,18; 12,13)
2. 16,10; 22,8; 30,15; 13,22; Dt 29,3.23; Mi 6,3
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. v. 7
5. 8,2; Dt 4,28!; Joz 24,2.20
6. Dt 31,16

²⁰ Oznamte to v domě Jákobově a zvěstujte to v Judsku:

²¹ Slyšte to ¹přece, lide bláznivý a bez ²rozumu! Mají³ oči, ale nevidí.⁴ Mají uši, ale neslyší.⁵

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. n.: který má oči … ; Iz 6,10; Ez 12,2
4. Mt 13,13
5. 6,10; Mk 8,18

²² Cožpak se mě nebudete bát? --¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se nebudete třást přede mnou, který jsem umístil písek jako hráz,² věčnou hranici³ moře, kterou nepřekročí? Jeho vlny⁴ se sice dmou, ale nezdolají ji, burácejí, ale nepřekročí ji.

1. 10,7; 32,39; Dt 6,2.13; 1S 12,14; Jon 1,16; Mi 7,17
2. Ž 104,9; Př 22,28
3. srv. Jb 38,10; Př 8,29; h.: věčné ustanovení
4. 31,35

²³ Avšak tento lid má umíněné¹ a vzpurné² srdce;³ odvrátili⁴ se a ⁵odešli.

1. srv. 6,28; Dt 21,18; Iz 30,1; Oz 4,16
2. n.: vzdorovité; Dt 9,7.24; Pl 1,20
3. Dt 9,23n; 31,27; srv. Jr 3,17; 4,14; 9,25; Pl 3,42
4. ::17,13; Ž 14,3
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁴ Neříkají si v ¹srdci:^{2 3}Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává podzimní i jarní déšť⁴ ve svůj čas⁵ a zachovává nám týdny ustanovené pro sklizeň.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Sf 1,12
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. 3,3; 14,4; Jl 2,23; Jk 5,7
5. Dt 11,14!

²⁵ Narušily to vaše viny a vaše hříchy ⌈před vámi zadržely⌉¹ dobro.

1. n : vás připravili o; Am 4,7

²⁶ Protože se v mém lidu našli ničemové, každý číhá¹ jako přikrčený ²ptáčník³ -- nastražili past a lapají ⁴lidi.

1. srv. Ž 10,9v
2. pl., množné číslo (plurál)
3. h.: čihař; Oz 9.8
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁷ Jako klec plná ptáků, tak jsou jejich domy plné podvodu;¹ takto² ⌈dosáhli vysokého postavení⌉³ a získali bohatství.⁴

1. 9,5
2. n.: proto; srv. 38,4
3. h.: se stali velkými; v. 5p
4. 12,1; Ž 73,3nn

²⁸ Ztloustli¹ a ⌈dosáhli blahobytu,⌉² překročili³ i ⌈každou ⁴hranici⌉⁵ zla. Nepomohou získat právo,⁶ sirotka⁷ nehájí, ⌈ale těší se z vlastního úspěchu.⌉⁸ ⌈Chudým právo nezjednají.⌉⁹

1. h.: ztučněli; Neh 9,25
2. n.: lesknou se; HL
3. srv. v. 22 výraz: nepřekročí ji (sl. hříčka); 1S 15,24; Sd 2,20; Iz 24,5; ::Dt 26,13
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. n.: všechny pojmy / případy
6. ::Př 29,7; 31,8
7. 7,6; 22,3; Iz 10,2; ::Dt 10,18
8. h.: a jsou úspěšní; ::Joz 1,8; Neh 2,20
9. h.: Právo chudých nesoudí

²⁹ Cožpak je za to ne mám navštívit?¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě, jako je tento?

1. v. 9; 6,15*; //9,8

³⁰ V zemi ¹dochází k hrozné a otřesné² věci:

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 23,14

³¹ Proroci^{1 2}prorokují³ lživě⁴ a kněží ⌈⁵berou věci do svých rukou,⌉⁶ ⌈a mému lidu se to tak líbí!⌉⁷ Co však ⌈budete dělat na konci toho všeho?⌉⁸

1. Mt 7,15!
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 2,8; 23,21; 29,31; 37,19
4. n.: klam; 20,6; 23,25; 27,10; Ez 13,23; Iz 9,14
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. n.: vládnou na vlastní pěst; h.: budou panovat jejich / svou rukou; n.: kněží musí vlastníma rukama orat ($)
7. h.: Můj lid to tak miluje
8. LXX: budete dělat potom?; potom = h.: v její (tj. té země n. Jeruzaléma) poslední době; 17,11; Př 5,4; Dt 32,20

¹ Rychle do bezpečí,¹ synové Benjamínovi, pryč z Jeruzaléma. V Tekóji² trubte³ na beraní roh⁴ a nad Bét–keremem⁵ zapalte signální⁶ oheň, protože ze severu⁷ shlíží⁸ zlo a velká zkáza.

1. 4,6 50,22
2. 2S 14,2p
3. sl. hříčka h. souhlásek pro zesílení naléhavosti: v Tekóji h. bitₑqoa‘ + trubte h. tiqe‘u; 4,5; 51,27
4. 4,21; Oz 5,8
5. Neh 3,14
6. h.: pozvedněte kouřové znamení; další sl. hříčka h. souhlásek: sₑ’u mas’et
7. 1,14; 13,20; 25,9
8. (personifikace zla — srv. 2S 6,16); n : hrozí / číhá

² ⌈¹Zničím tu krásnou a zhýčkanou dceru sijónskou.⌉²

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Oz 4,5; n.: Připodobnil jsem sijónskou dceru krásné a zhýčkané ženě. ($)

³ Přijdou k ní pastýři¹ se svými stády, postaví² si stany okolo³ ní a ⁴každý ⁵spase svůj podíl.⁶

1. tj. vládcové; srv. 2,8; 10,21
2. n.: zarazí; h. taqe‘u — pokračuje sl. hříčka s Tekoa
3. 1,15; 4,17; 12,9
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 12,10!; zvl. použití slova běžně znamenajícího ruka (též „moc“) srv. 2S 19,44

⁴ Nachystejte¹ proti ní válku. Povstaňte a ²vyrazme v poledne. Běda³ nám, protože den se chýlí ke konci a večerní stíny se prodlužují.

1. h.: Zasvěťte [idiom související s dřívější přípravou k svaté válce, kdy se vojáci zasvěcovali k boji obětováním obětí]; srv. 51,27; Jl 1,14; 4,9
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 4,31; 10,19*

⁵ Povstaňte, ¹vyrazme v noci a ²zničme její paláce.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁶ Neboť toto praví Hospodin zástupů: Pokácejte stromy a navršte¹ proti Jeruzalému obléhací násep.² Je to město k tomu určené,³ uvnitř je plné útlaku.⁴

1. n.: zbudujte; h.: vylejte; Ez 4,2
2. 32,24
3. n.: které musí být potrestané; ($)
4. 22,17; Kaz 5,7; Iz 30,12; Ez 22,7

⁷ Jako studna uchovává¹ svou vodu svěží, tak ono uchovává svěží své zlo. Je v něm slyšet násilí² a zkáza, stále je přede ³mnou nemoc⁴ a rána.⁵

1. (jiní: chrlí; HL; $)
2. Gn 6,11; Ez 7,23
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Oz 5,13; n.: utrpení
5. 14,17; n.: zranění

⁸ ⌈Dej si poradit,⌉¹ Jeruzaléme, jinak se od tebe má duše odvrátí,² jinak tě učiním zcela opuštěnou,³ neobydlenou⁴ zemí.

1. n.: Nech se pokárat / varovat; 31,18; 30,11; (v h. je běžné přejít z hovoru o někom k jeho přímému oslovení)
2. Ez 23,17; (h. teqa ještě navazuje na sl. hříčku z vv. 1+3)
3. 4,27; 9,10; 44,6
4. 22,6; Iz 5,9

⁹ Toto praví Hospodin zástupů: ¹Jistě budou paběrkovat ostatek² Izraele jako révu. ³Vztáhni znovu svoji ruku jako česač hroznů na ratolesti.⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 11,23*
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
4. n.: do košů

¹⁰ Ke komu mám mluvit, koho varovat, aby slyšeli? Hle, ⌈mají ucpané uši,⌉¹ nejsou schopni dávat pozor.² Hle, Hospodinovo slovo jim bylo k posměchu,³ nemají v něm zalíbení.⁴

1. h.: neobřezané je jejich ucho; 9,25; 5,21
2. Př 1,24
3. 15,15; 20,8
4. Př 18,2

¹¹ Jsem plný Hospodinova hněvu, jsem vyčerpán tím, že ho musím snášet. Vylej ho na dítě na ulici a ⌈na mládence, kteří spolu důvěrně hovoří,⌉¹ vždyť i muž s ženou budou polapeni, stařec s tím, kdo je plný dnů.

1. n : na partu mládeže

¹² Jejich¹ domy stejně jako pole a ženy budou předány² jiným, neboť vztáhnu svou ruku³ proti obyvatelům této země, je Hospodinův výrok,

1. srv. paralely 6,12—15 + 8,10—12
2. h.: budou obráceny
3. n : moc; 15,6; 51,25; srv. 16,21

¹³ protože všichni od nejmenšího do ¹největšího² pro sebe ³hrabou nekalý zisk,⁴ od proroka až po kněze všichni ⁵podvádějí.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 31,34p
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 1S 8,3; Př 1,19
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁴ Napravují¹ zkázu mého lidu povrchně^{2 3}slovy: ⌈Pokoj, pokoj,⌉⁴ ale ⌈žádný pokoj⌉⁵ není.

1. h.: uzdravují
2. h.: lehce
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. n : vše je v pořádku
5. n : nic v pořádku

¹⁵ Styděli¹ se, že ²páchali odpornou věc? Ani ³trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase, kdy je navštívím,⁴ se zapotácejí, praví Hospodin.

1. n.: Stydí se …nestydí
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: potrestám; 5,29; 9,8*

¹⁶ Toto praví Hospodin: Zastavte se¹ na cestách a rozhlížejte se! Ptejte se na dávné stezky: Kde je ta dobrá cesta? Jděte po ní a najděte místo² odpočinutí pro své duše. Říkají však: Nepůjdeme.

1. n.: Stůjte
2. srv. Iz 28,12

¹⁷ Ustanovil jsem vám ¹strážné se slovy: Dávejte pozor na zvuk beraního rohu. Říkají však: Nebudeme dávat pozor.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁸ Proto slyšte, národy, a znej, shromáždění, co se s nimi stane.

¹⁹ Slyš, země: Hle, přivedu¹ na tento lid zlo, ovoce jeho úmyslů,² protože nenaslouchali pozorně³ mým slovům. A můj zákon? Tím pohrdli.⁴

1. 4,6!
2. 18,12; Iz 55,7; 59,7; 65,2
3. Iz 28,23
4. 8,9; Iz 5,24; Ez 5,6

²⁰ Na co je mi kadidlo^{1 2}pocházející ze Šeby³ a vonné⁴ koření⁵ z daleké země? Vaše zápaly se mi nezalíbí a vaše oběti⁶ mě nepotěší.⁷

1. Lv 2,1.15
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [trad. Sába; oblast v JZ Arábii (prav. dnešní Jemen) zásobovala kadidlem většinu starověkého světa; Gn 10,7; 25,3; Ž 72,10; Iz 60,6; 1Kr 10,1.2; Ez 27,22; 38,13]
4. srv. Iz 39,2!; n.: libé/ sladce vonící; h.: dobré
5. [h. qane, prav. z Indie, součást oleje sv. pomazání — Ex 30,23; srv. Iz 43,24]
6. Iz 1,11; Ž 40,9
7. Oz 9,4

²¹ Proto takto praví Hospodin: Hle, já ¹kladu tomuto lidu překážky² a klopýtnou o ně otcové spolu se syny, soused i jeho přítel a zahynou.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. n.: kameny úrazu (h.: klopýtnutí); 1K 1,23

²² Toto praví Hospodin: Hle, ze severní země přichází lid, do pohybu se dává¹ velký národ z nejvzdálenějších² částí země.

1. n.: bude probuzen / povstane
2. 25,32; Iz 5,26

²³ ⌈Chopí¹ se luku⌉² a srpáče,³ jsou krutí a nebudou mít slitování. Jejich křik bude burácet⁴ jako moře. Připraveni jako muž do boje pojedou na koních proti tobě, dcero sijónská.

1. //50,42
2. n.: Pevně budou třímat luk
3. Joz 8,18p; 1S 17,6
4. 51,55; Iz 17,12

²⁴ Když jsme uslyšeli zvěst ⌈o něm,⌉¹ naše ruce ochably,² zmocnila se nás tíseň, porodní ³bolesti⁴ jako ⁵rodičky.

1. h.: jeho
2. h.: klesly; 50,43; 2S 4,1!; Ez 21,12
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 22,23; 49,24v; 1Te 5,3
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁵ Nevycházejte na pole a nechoďte po cestě, protože nepřítel má meč a všude kolem hrůza.¹

1. 20,3; Ž 31,14

²⁶ Dcero¹ mého lidu, přepásej se pytlovinou,² válej se v popelu;³ konej smuteční obřady jako nad jedináčkem, hořké kvílení,⁴ neboť náhle⁵ na nás přijde ⁶ničitel.

1. 4,11p; 8,11*
2. 4,8; 48,37; 49,3; Iz 22,12
3. 2S 13,19; Jon 3,16; Jr 25,34; Mi 1,10
4. Am 5,16; Jl 2,12
5. 4,20; 15,8
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁷ Ustanovil¹ jsem tě za prubíře svého lidu,² za zkoušeče,³ abys poznal a vyzkoušel jejich cestu.⁴

1. h.: Dal
2. n.: mezi svým lidem
3. při změněné punktaci — mevaccér; TM: pevnost; srv. 9,6
4. tj. způsob života; 22,21; 4,18

²⁸ Všichni jsou to ⌈odvrácení umíněnci,⌉¹ chodí a ²pomlouvají, ⌈jsou jen bronz a železo, všichni jsou zkažení.⌉³

1. h.: ()rebelové ()rebelů; n.: vzpurní vzbouřenci; Oz 9,15; Iz 1,23
2. podstatné jméno
3. n.: tvrdí jako bronz a železo, všichni jsou to ničitelé; Ez 22,18.20

²⁹ Měch dmýchá, z ohně se odděluje jen olovo. ¹Zlatník přečišťoval² nadarmo,³ zlí nejsou odstraněni.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Ž 66,10; Za 13,9
3. tj. pročišťování bylo neúčinné, protože nečistoty je příliš mnoho

³⁰ ⌈Nazvali je zavrženým stříbrem, protože Hospodin je zavrhl.⌉¹

1. n.: Stříbro k zahození, tak je nazvali, … zahodil; 7,29; 31,37; Ž 78,59; Oz 9,17

¹ Slovo, které se stalo k Jeremjášovi¹ od Hospodina:

1. [první z 31 případů, kdy je v této obvyklé vazbě (1,2p) jmenován Jr; srv. Ez 1,3; Oz 1,1]

² Postav se v bráně Hospodinova domu¹ a ²volej tam toto slovo. ³Říkej: Slyšte⁴ Hospodinovo slovo, ⌈všichni Judejci,⌉⁵ kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli⁶ Hospodinu.

1. 19,14; 22,1; 26,5; 36,10; J 18,20
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2,4; 17,20
5. h.: celý Judo; srv. 1S 4,5
6. 1S 1,3.28; Neh 8,6; Iz 27,13

³ Toto praví ⌈Hospodin zástupů, Bůh Izraele:⌉¹ Dejte do pořádku své cesty² a své činy a nechám vás přebývat ⌈na tomto místě.⌉³

1. [zcela totožný titul je užit v StS 37× (@2S 7,27), nejvíce v Jr (32×); srv. Ex 5,1p]
2. n : jednání; v. 5.23; 22,21; 4,18; 18,11
3. tj. v této zemi

⁴ Nespoléhejte na lživá slova: Toto je Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám.¹

1. opakování pro zdůraznění srv. Iz 6,3; Ez 21,32

⁵ Avšak jestliže ¹opravdu dáte do pořádku své cesty² a své činy, jestliže ⌈mezi sebou⌉^{3 4}opravdu budete ⁵jednat podle práva,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n : jednání; v. 5.23; 22,21; 4,18; 18,11
3. n.: jeden s druhým
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁶ jestliže nebudete utlačovat příchozího,¹ sirotka² a vdovu a nebudete na tomto místě prolévat krev³ nevinného a nebudete chodit⁴ ⌈k vlastní škodě⌉⁵ za jinými⁶ bohy,

1. Ex 22,20
2. 5,28; 22,3; Dt 10,18; Ez 22,7
3. 19,4; 26,15; Dt 19,10; Př 6,17
4. v. 9; 2,5; 8,2
5. h.: ke svému zlu
6. 1,16; 13,10

⁷ pak ⌈vás nechám⌉¹ přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až navěky.²

1. n.: s vámi budu
2. 25,5

⁸ Hle, vy však spoléháte¹ na lživá slova, která neprospějí.

1. v. 4+14; 13,25; 17,5; Mi 3,11; ::Iz 26,3

⁹ Cožpak můžete krást,¹ vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat² Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali, ³

1. Dt 5,17—20
2. 1,16; 11,13.17; 44,3nn; Oz 2,15
3. 19,4; Dt 11,28

¹⁰ a potom přijít, postavit se přede ¹mnou v tomto domě, ⌈který se nazývá mým jménem,⌉² a říci: Jsme zachráněni, jen abyste mohli dál ³páchat všechny tyto odporné věci?

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 8,43; srv. Am 9,12 — Sk 15,17; h.: nad nímž bylo voláno mé jméno (srv. Neh 7,63; Da 9,18)
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹¹ Cožpak se tento dům, ⌈který se nazývá mým jménem,⌉¹ stal ve vašich očích jeskyní² lupičů? Avšak^{3 4}vizte, já to ⁵vidím, je Hospodinův výrok.

1. 1Kr 8,43; srv. Am 9,12 — Sk 15,17; h.: nad nímž bylo voláno mé jméno (srv. Neh 7,63; Da 9,18)
2. n.: doupětem; Mt 21,13
3. Ž 52,7p
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹² Vždyť jděte k mému místu, které bylo v Šílu,¹ kde jsem poprvé nechal přebývat své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal ²za zlo svého lidu Izraele!

1. Joz 18,1; Sd 18,31; 1S 1,3
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹³ A nyní, protože jste spáchali všechny tyto skutky, je Hospodinův výrok, a mluvil jsem k vám, ⌈stále znovu⌉¹ jsem mluvil, ale neslyšeli jste, volal² jsem vás, ale neodpovídali jste,

1. n : naléhavě; h.: ráno vstávaje; v. 25 (vazba typická pouze pro Jr); 2Pa 36,15
2. Iz 50,2

¹⁴ hodlám s domem, který se nazývá mým jménem,¹ s domem, na který spoléháte,² a s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, učinit to, co jsem udělal se Šílem.³

1. v. 10
2. v. 8
3. 26,6; 1S 4,10.11; Ž 78,60; Iz 10,11

¹⁵ Odvrhnu¹ vás ⌈od sebe,⌉² jako jsem odvrhl všechny vaše bratry, celé potomstvo Efrajimovo.

1. 52,3; 2Kr 13,23
2. h: od své tváře; n.: ze své přítomnosti; 4,1; 15,1; 23,39; 32,31; 1Kr 9,7

¹⁶ Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj¹ za ně nářek ani modlitbu,² ⌈nepřimlouvej se u mne,⌉³ ⌈neboť tě ⁴nevyslyším.⌉⁵

1. Dt 3,27p
2. 11,14; 14,11; ::37,3; 2Kr 19,4p
3. n.: nenaléhej na mě; srv. Rt 1,16
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. n.: já tě totiž poslouchat nebudu

¹⁷ Cožpak nevidíš, co ¹páchají v judských městech a na ulicích Jeruzaléma?

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{18 1}Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto, aby ²pekly koláče královně³ nebes. Lijí úlitby⁴ jiným bohům, aby mě rozzlobili.⁵

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. [stejný název je pouze v 44,17nn, ale prav. totožná s Aštartou Sd 2,13; 1S 7,3; 31,10; 1Kr 11,5 (a s Ištar v Mezopotámii), bohyní lásky a plodnosti; srv. Sd 19,27nn]
4. 19,13
5. 8,19; 11,17*

¹⁹ Cožpak ⌈zlobí¹ mě? je Hospodinův výrok. Cožpak nebudou zahanbeni sami ²před sebou?⌉³

1. 32,30; Dt 32,16
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. n.: Trápí snad mě? … Neztrapňují spíše sami sebe?

²⁰ Proto takto praví Panovník Hospodin: Hle, můj ⌈hněv a má zloba⌉¹ se vyleje² na toto místo, na ³lidi i na ⁴zvířata, na polní ⁵stromy i na ⁶plody ⁷země. Vzplane⁸ a neuhasne.

1. srv. časté spojení těchto slov u Jr: 21,5; 32,21.37; 33,5; 36,7; 42,18; 44,6 i Ez 5,13 + Dt 9,19
2. n.: bude vylita; 42,18; 44,6; 2Pa 12,7; Na 1,6
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
8. 4,4; 21,12

²¹ Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ⌈Jen si přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso,⌉¹

1. tj. klidně si maso snězte sami; Oz 8,13; Iz 1,11; Am 5,22

²² protože já jsem vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl¹ z egyptské země, ohledně zápalné oběti a obětního hodu nic neřekl ani nepřikázal.²

1. 2,6; 11,4.7; 16,14; 23,7; 31,32; 34,13
2. 19,5; ::13,5; 50,21; Dt 17,3

²³ Toto¹ jsem jim však přikázal: Poslouchejte ²mě a budu ⌈vaším Bohem a vy budete mým lidem.⌉³ ⌈⁴Choďte jenom po té cestě, kterou⌉⁵ vám přikáži, aby se vám vedlo dobře.⁶

1. h.: Tuto věc
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. h.: vám Bohem (Ex 6,7; Dt 29,12; Zj 21,7) … mi lidem; 11,4*; Lv 26,12; Dt 7,6
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: Choďte po každé / celé té cestě; n : Žijte zcela způsobem, který; Dt 5,33!
6. 38,20; Dt 4,40

²⁴ Avšak neposlouchali¹ a nenakláněli ²ucho, ale ³žili podle rad⁴ svého umíněného⁵ a zlého srdce; ⌈otočili se ke mně zády, a ne tváří.⌉⁶

1. 3,25; 11,4
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. n. plánů; Ž 1,1!; 81,13; Mi 6,16
5. 3,17; 9,13
6. h.: stali se zády, a ne tváří; n.: šli nazpět, a ne vpřed; srv. 2,27; 32,33!; srv. Neh 9,29 ($)

²⁵ Od toho dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země,¹ až dodnes jsem vám posílal všechny své otroky² proroky, denně, stále znovu³ jsem je posílal,

1. Dt 9,7; Sd 19,30
2. [ČSP v StS i NS zachovává vědomě v celém textu dosl. př. h. ebed, resp. ř.doulos — otrok. Věříme, že ponecháním na všech místech vynikne patřičný rozdíl mezi služebníkem a otrokem, jakož i porozumění rozdílu mezi biblickým a afro–americkým použitím tohoto pojmu. Srv. 21,7; 25,9 (Nebúk.); 30,10 (Jákob); 33,21; 1Kr 8,24 (David); Dt 34,5; Neh 1,7 (Mojžíš); Gn 24,2nn; 39,1—6 + 41,40—45 (Josef); Iz 20,3 (Izajáš); 2Kr 17,13; Am 3,7 (proroci); Iz 52,13; 53,11; Mt 20,25—28; Ř 1,1 (Pavel); 6,16—22; Fp 2,7 (vše v NS!)]
3. v. 13; 11,7

²⁶ avšak neposlouchali¹ mne a nenakláněli ²ucho, ale zatvrdili³ svou šíji a páchali větší zlo než jejich otcové.

1. v. 23; 16,12
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 17,23; 2Pa 30,8; Neh 9,29

²⁷ Budeš k nim mluvit ⌈všechna tato slova,⌉¹ ale nebudou tě poslouchat, budeš k nim volat, ale neodpovědí ti.

1. tato vazba je v Jr užita 13× (nejvíce v jedné knize StS); 25,30; 26,15; 36,16; 51,60n; srv. Ex 20,1

^{28 1}Řekni jim: Toto je národ, který ²neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nepřijímal³ kázeň.⁴ Zahynula věrnost,⁵ je odříznuta od jejich úst.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. 6,8
4. 5,3; 17,23*
5. n.: víra; n.: pravdivost

²⁹ Ostříhej si ¹vlasy a odhoď je. Pozdvihni nářek² na holých návrších,³ protože Hospodin zavrhl⁴ a opustil ⌈generaci,⁵ která provokovala jeho hněv.⌉⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. v. 16; 9,9; Ez 19,1
3. 3,2; 12,12
4. 6,30
5. 2,31; Dt 1,35
6. n.: generaci příznačnou svou drzostí

³⁰ Protože synové Judy ¹páchali to, ⌈co je zlé v mých očích,⌉² je Hospodinův výrok, postavili své ohavné modly v domě, který se nazývá mým jménem,³ aby jej znečistili,

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n : co se mi nelíbí; 18,10; 32,30; 52,2; Nu 32,13p
3. v. 10; 25,29

³¹ vystavěli ¹návrší² Tófet, které je v údolí³ Hinómova syna, aby spalovali své syny a své dcery ohněm, což jsem jim nepřikázal, ani mi nic takového ⁴nepřišlo na ⁵mysl.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. tj. místo (převážně /::1S 9,12nn; 1Kr 3,2/ pohanského) uctívání a obětí; 48,35; 1Kr 11,7; Ez 6,3
3. 19,2.6; 32,35; Joz 15,8; 2Kr 23,10
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

³² Proto ⌈hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok,⌉¹ kdy se už nebude říkat: Tófet ani údolí Hinómova syna, ale údolí zabíjení,² a budou pohřbívat v Tófetu,³ až⁴ už ne bude místo.

1. (vazba typická pro Jr — 13×) 9,24; 16,12; 19,6; Am 8,11
2. n.: porážky / jatek
3. 19,6!.11nn; 2Kr 23,10; Iz 30,33
4. n.: protože

^{33 1}Mrtvoly tohoto lidu se stanou potravou nebeského ptactva² a zemské zvěře a nebude, kdo by je zaplašil.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 16,4; Dt 28,26; 1Kr 14,11; Ž 79,2; Iz 18,6v; 2S 21,10
3. h.: vystrašil

³⁴ Způsobím, že z judských měst a z ulic Jeruzaléma zmizí hlas jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty,¹ protože se země stane troskami.²

1. 16,9; 25,10; 33,11
2. 22,5; 44,2

¹ V onen čas, je Hospodinův výrok, ¹vyberou z jejich hrobů² kosti judských králů, kosti jejich knížat,³ kosti kněží, kosti proroků a kosti obyvatel Jeruzaléma

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Am 2,1; Iz 14,19p
3. 1,18; 2,26

² a rozházejí¹ je před sluncem, před měsícem a před celým nebeským zástupem,² které si zamilovali, kterým sloužili,³ za kterými chodili,⁴ které vyhledávali a kterým se klaněli;⁵ nebudou sebrány, nebudou pohřbeny,⁶ budou jako hnůj⁷ na ⁸povrchu ⁹země.

1. h.: rozestřou
2. 19,13; Dt 4,19; 2Kr 23,5; 2Pa 33,3
3. 5,19; 16,11; 22,9
4. 7,6; 11,10
5. 1,16
6. 22,19p
7. 9,21; 25,33; 2Kr 9,37; Ž 83,11
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
9. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

³ Celý ostatek¹ pozůstalých² z této zlé čeledi na každém místě, kam jsem ty pozůstalé zahnal,³ si raději vyvolí smrt nežli život, je výrok Hospodina zástupů.

1. 42,2
2. Neh 1,3
3. 16,15

Falešný pokoj těch, kdo chodí po svých cestách

^{4 1}Řekni jim: Toto praví Hospodin: Padnou–li lidé, nepovstanou? Jestliže se někdo odvrátí, nenavrátí se zase zpět?

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Proč¹ se tedy tento lid, Jeruzalém, odvrátil trvalým ²odvrácením?³ Drží se pevně klamu a odmítají⁴ se navrátit.

1. v. 22; 2,31
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 2,19; 5,6; 14,7
4. 5,3; 11,10

⁶ Pozorně jsem naslouchal a slyšel, že nemluví správně; není ¹nikdo, kdo by litoval svého zla a ²řekl: Co jsem to provedl? Každý ⌈se odvrací ke svému způsobu života,⌉³ jako⁴ se kůň řítí do boje.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. n.: se znovu žene dál
4. 23,10

⁷ I čáp na nebi zná svůj určený ¹čas, hrdlička, vlaštovka i jeřáb² zachovávají dobu svého ³příletu,⁴ ale můj lid nezná⁵ Hospodinovo nařízení.⁶

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Iz 38,14 (HL), n: drozd
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Jb 39,26p
5. 5,4; Iz 1,3; (ve smyslu znát + zachovávat!); 1Kr 2,3; 2S 22,23
6. h.: soud; 5,5

⁸ Jak to, že říkáte: Jsme moudří, máme¹ Hospodinův zákon? Jenže ²podívejte, lživé rydlo písařů ho udělalo lživým.

1. h.: s námi (je); 23,28; 27,18
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ Mudrci se ¹zastydí, zděsí se a budou polapeni. Hle, pohrdli² Hospodinovým slovem, ⌈jakou to mají moudrost?⌉³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 6,19; 1S 15,23p; Iz 5,24; Ez 20,13; Iz 30,12
3. n.: na co je jim moudrost

¹⁰ Proto¹ dám jejich ženy jiným a jejich pole dobyvatelům,² protože všichni od nejmenšího do největšího³ pro sebe ⁴hrabou nekalý zisk, od proroka až po kněze všichni ⁵podvádějí.⁶

1. srv. paralelu 6,12—15 + 8,10—12!
2. tzn. těm, kdo se jich zmocní
3. 31,34p
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. h.: činí klam; Oz 7,1

¹¹ Napravují zkázu dcery¹ mého lidu povrchně ²slovy: ⌈Pokoj, pokoj,⌉³ ale ⌈žádný pokoj⌉⁴ není.

1. v. 19.21.22; 6,26*
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. n : vše je v pořádku; srv. 6,14; 23,17; Ez 13,10
4. n : nic v pořádku

¹² Styděli¹ se, že ²páchali odpornou věc? Ani ³trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase svého navštívení⁴ se zapotácejí, praví Hospodin.

1. n.: Stydí se …nestydí
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: trestu, povolání k zodpovědnosti; 6,15!; 10,15*; 25,12; Iz 10,3

¹³ ⌈Přivodím jejich konec,⌉¹ je Hospodinův výrok. Na révě nebudou hrozny, na fíkovníku nebudou žádné fíky,² listy ³zvadnou, ⌈a co jsem jim dal, od nich odstoupí.⌉⁴

1. n.: Jistě je pohltím; var: Odejmu jejich sklizeň ($); srv. Mi 4,6; Sf 1,2
2. 24,1—8; 29,17; L 13,6
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. jiní čtou: Dal jsem jim svůj zákon a oni ho přestupovali; ($)

¹⁴ Proč sedíme? Shromážděte se a ¹pojďme do opevněných měst a ²zahyneme³ tam, protože Hospodin, náš Bůh, nás vydal záhubě⁴ a dal nám pít ⌈otrávenou vodu,⌉⁵ protože jsme zhřešili proti Hospodinu.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. h.: utichneme … utichnout; 48,2; 1S 2,9
4. n.: nechává zahynout
5. h.: vodu jedu (pro jed je použit výraz s nejčastějším významem: hlava); 9,14; 23,15; srv. Ž 69,22

¹⁵ Čekáme¹ pokoj,² ale ⌈dobro ne přichází,⌉³ čas uzdravení, ⌈a hle, jen⌉⁴ hrůza.

1. n.: Vyhlížíme; srv. Pl 3,25; Ž 37,14; Př 20,22; 14,19
2. n : pohodu (Ž 69,23); tj. že se bude dobře dařit
3. n: není dobře; nedaří se dobře
4. n.: jenže samá

¹⁶ Od Danu¹ je slyšet frkání² jeho koní, zvukem ržání jeho hřebců se třese³ celá země. ⁴Přiženou se a zhltnou zemi i všechno, co ji naplňuje; ⁵města i ⁶jejich obyvatele.

1. 4,15
2. Jb 39,20
3. 10,10; Sd 5,4
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁷ Protože hle, posílám mezi¹ vás hady, zmije, na které není zaklínadlo, a pokoušou vás, je Hospodinův výrok.

1. n.: na / proti

¹⁸ ⌈Nevyléčitelný je můj žal,⌉¹ mé srdce je zemdlené.²

1. n.: Útěchu na můj žal!; ($)
2. Iz 1,5; Pl 1,22

¹⁹ Hle, slyš!¹ Volání dcery² mého lidu o pomoc z daleké země: Cožpak Hospodin není na Sijónu?³ Zdalipak v něm není jeho⁴ král? ⁵Proč mě zlobili⁶ svými modlami,⁷ cizími nicotnostmi?⁸

1. h.: hlas; 10,22
2. v. 11*
3. 4,6!; Ž 2,6
4. h.: její
5. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
6. 7,18; 11,17
7. Ex 20,4
8. tj. modlami; 10,3.8

²⁰ Přešla sklizeň, pominulo léto, a my nejsme zachráněni.

²¹ Jsem zlomen zkázou¹ dcery² mého lidu, truchlím, zmocnila se mě hrůza.

1. n.: zlomeninou (v h. stejný kořen slova se slsem); Pl 2,11; srv. Iz 22,4v
2. v. 11*

²² Což není balzám¹ v Gileádu, cožpak tam není ²lékař? Proč³ jen ⁴nepřišlo uzdravení dcery⁵ mého lidu?

1. n.: léčivá mast; [pryskyřice ze stromu, který rostl v Palestině a Egyptě; věřilo se, že je léčivá]; 46,11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 8,5; 12,1
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. v. 11; 9,6*

²³ ⌈Kdo dá mé hlavě vodu a mým očím zdroj ¹slz,⌉² abych plakal ve dne i v noci nad pobitými³ dcery⁴ mého lidu?

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. tak dle LXX; n.: Kdo dá (tj. Kéž by někdo dal) mé hlavě být vodou a mým očím pramenem slz; 13,17; srv. gram. Iz 27,4
3. 25,33
4. 4,11; 46,11

¹ ⌈Kdyby mi někdo dal⌉¹ v pustině² útulek pro ³poutníky, opustil bych svůj lid a ⁴odešel od nich, protože to jsou všichni cizoložníci,⁵ sebranka ⁶nevěrníků.⁷

1. n.: Kéž bych tak měl
2. Ž 55,7
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. 23,10; 5,7; Iz 57,3; Mal 3,5
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. Př 2,22

² Ohýbají svůj jazyk jako ¹luk² ke klamu, a ne k věrnosti, převládli³ v zemi, neboť ⁴postupují od zla ke zlu a mě neznají,⁵ je Hospodinův výrok.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Oz 7,16
3. n.: rozmohli se; Pl 1,16; ($)
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. 2,8p; 8,7

³ Mějte se ¹každý na pozoru před svým přítelem,² nedůvěřujte žádnému bratru, protože všichni bratři podvádějí a všichni přátelé pomlouvají,³ kudy chodí.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: bližním
3. Ž 15,3; 50,20

^{4 1}Každý podvádí svého přítele,² nikdo nemluví pravdu; učí svůj jazyk mluvit klam a jsou unaveni³ činěním zla.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: bližního
3. n.: vyčerpáni; n : hanebnostmi by se udřeli

⁵ ⌈Bydlíš uprostřed podvodu; kvůli podvodu⌉¹ mě odmítli znát, je Hospodinův výrok.

1. var.: Útlak na útlak, podvod na podvod; ($)

⁶ Proto takto praví Hospodin zástupů: Hle, já je přečistím a vyzkouším,¹ protože jak jinak bych ²měl jednat ³s dcerou⁴ svého lidu?

1. 6,27; Př 17,3
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 8,22; 14,17*

⁷ Jejich jazyk je jako smrtící šíp,¹ ⌈svými ústy podvádějí.² Vyslovuje pokoj pro svého přítele,⌉³ ale ve svém nitru mu strojí léčku.

1. Př 25,18; 26,18; Ž 64,4
2. h.: mluví podvod
3. n.: mluví lest. Ústy mluví pokojně se svým přítelem

⁸ Cožpak je za to ne mám navštívit?¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě, jako je tento?

1. v. 24; 6,15*

⁹ Pláču a běduji nad horami, naříkám nad stepními pastvinami, protože jsou vypáleny, ¹nikdo jimi ani neprochází a není slyšet hlas dobytka. Od nebeského ptactva až po zvěř, všichni uletěli a ²utekli.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁰ ⌈Proměním Jeruzalém v⌉¹ hromady kamení a doupě šakalů, judská města ⌈proměním ve⌉² zcela opuštěná místa bez obyvatel.

1. h.: J. dám za
2. h.: dám za

¹¹ Kdo je natolik moudrý,¹ aby tomu porozuměl? Ke komu promluvila Hospodinova ústa,² aby to oznámil? Proč zahynula země a byla vypálena jako pustina, kterou nikdo neprochází?³

1. Ž 107,43; Oz 14,9
2. 23,16; Dt 8,3; Iz 1,20; 62,2; Mi 4,4
3. 2,6; Ez 14,15; 33,28; Sf 3,6

¹² A Hospodin řekl: Protože opustili můj zákon, který ⌈jsem jim předložil,⌉¹ a neposlouchali^{2 3}mě a ⁴nežili podle zákona,⁵

1. h.: před ně dal; 26,4
2. 7,23.26; 11,8
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. h.: ní; (tóra je ž. rodu); 26,4

¹³ ale ¹žili podle svého umíněného² srdce i chodili za baaly,³ jak je to naučili jejich otcové.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. var.: + a zlého; srv. 7,24; 11,8
3. 2,23

¹⁴ Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem¹ a dám jim pít ²otrávenou vodu.

1. 23,15; Pl 3,15
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Rozptýlím¹ je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové. Pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji.²

1. 13,24; 30,11; Neh 1,8; Iz 24,1
2. 49,37; Ex 32,10

¹⁶ Toto praví Hospodin zástupů: Uvažte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro moudré¹ ženy, ať přijdou!

1. n.: ty dovedné

¹⁷ Ať si pospíší a ⌈začnou nad námi bědovat.⌉¹ Ať z našich očí ²plynou ³slzy, ať se z našich víček řine voda,

1. h.: pozvednou … bědování; Ez 26,17
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁸ vždyť ze Sijónu¹ je slyšet hlas bědování: Jak jsme zničeni! Velmi se stydíme, neboť jsme opustili zemi, protože strhli naše příbytky.

1. 4,6!

¹⁹ Proto ženy, slyšte Hospodinovo slovo a ať vaše ucho přijme slovo jeho úst. Naučte své dcery bědovat¹ a své přítelkyně naříkat,²

1. h.: bědování
2. h.: nářku

²⁰ protože do našich oken vystoupila smrt. Přišla do našich paláců, aby vyhladila děti z ulic i mládence z náměstí.

²¹ Promluv: Toto je Hospodinův výrok: Lidské ¹mrtvoly ²padnou na ³povrch pole jako hnůj⁴ a jako pokos⁵ za ⁶žencem a nebude, kdo by je posbíral.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 8,2; 16,4
5. Am 2,13
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²² Toto praví Hospodin: Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí,¹ ať se hrdina nechlubí svou zdatností, ať se bohatý nechlubí svým bohatstvím,²

1. Iz 10,13
2. Př 11,28; 1Tm 6,17

²³ ale kdo se chlubí,¹ ať se chlubí ⌈tím, že je rozumný a zná mě,⌉² že já, Hospodin, vykonávám na zemi milosrdenství, právo³ a spravedlnost, ⌈protože v těchto věcech⌉⁴ mám zalíbení,⁵ je Hospodinův výrok.

1. 1K 1,31; 2K 10,17
2. h.: porozuměním (3,15) a známostí mě; Mi 6,8
3. Iz 30,18
4. n: a že v těch, kteří tak činí,
5. Ez 18,32; Oz 6,6; Mi 7,18; ::Iz 1,11

²⁴ Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy navštívím¹ všechny obřezané pouze na předkožce:²

1. v. 8; 11,22*
2. 4,4

²⁵ Egypt, Judu, Edóm, syny Amónovy, Moába, všechny s vyholenými skráněmi,¹ kteří žijí v pustině, protože všechny tyto národy jsou neobřezané i celý dům izraelský má neobřezané² srdce.

1. 25,23; 49,32
2. Ez 44,7

¹ Slyšte slovo, které k vám promluvil Hospodin, dome izraelský.

² Toto praví Hospodin: Neučte se cestě¹ pohanských ²národů a nebeských znamení³ se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské ⁴národy.

1. [tj. náboženským praktikám; srv. 12,16]
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. n.: úkazů; [míněny zvláštní úkazy i obvyklé pohyby planet, kterým se Asyřané a Babyloňané klaněli]
4. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

³ Vždyť náboženské zvyklosti^{1 2}národů jsou nicotnost.³ ⌈Vezmou třeba⌉⁴ kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou.⁵

1. n.: nařízení, pravidla
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. srv. 2,5; 8,19; 51,18
4. n.: Je to jenom
5. Iz 44,12

⁴ Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho¹ upevní, aby se nekymácelo.

1. h.: pl [tj. ty části]

⁵ Jejich bohové jsou jako ⌈strašák v okurkovém poli;⌉¹ nemluví,^{2 3}musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože ⌈nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou.⌉⁴

1. h.: ozdobená palma / oplechovaná palma / palma v okurkách; [překlad v textu založen na paralelním apokryfním textu Báruch 6,69]
2. n.: nemohou mluvit
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: neublíží, ani nepomohou

⁶ Není nikdo jako ty,¹ Hospodine. Jsi velký,² ⌈velké a mocné je tvé jméno.⌉³

1. n.: tobě podobný; 1Kr 8,23; Ž 86,8; Mi 7,18; Ž 35,10
2. Ž 48,2!
3. h.: velké je tvé jméno ve své moci; Mal 1,11

⁷ Kdo by se tě nebál, králi národů,¹ protože tobě to náleží. Vždyť mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty.²

1. Zj 15,4
2. n.: tobě podobný; 1Kr 8,23; Ž 86,8; Mi 7,18; Ž 35,10

⁸ Vespolek jsou hloupí a blázniví, ⌈naučení nicotných model¹ je jen dřevo.⌉²

1. 14,22; 8,19
2. n.: naučení dané modlami není lepší nežli dřevo! ($; srv. Ž 109,4; 120,7 /„já jsem pokoj“/)

⁹ Tepané stříbro, dovezené z Taršíše¹ a zlato z Úfázu;² je to dílo řemeslníka³ a zlatníkových rukou. Jejich oděv je modrý a purpurový,⁴ všechno je to dílo zručných⁵ mužů.

1. [považován za nejvzdálenější (vých.) hranici tehdejšího světa; bývá ztotožňován s městem Tartessus v Hispánii — dnešním Španělsku; srv. Gn 10,4; 2Pa 20,36n; Ž 72,10; Iz 23,6; Ez 27,12; Jon 1,3]
2. Pš, Tg: Ofíru [věhlasné naleziště zlata; srv. 1Kr 9,28]; Da 10,5
3. Oz 8,6; 13,2
4. [tyto barvy vyjadřují nákladnou úpravu látky; Ez 23,6p]
5. h.: moudrých; Iz 40,20; srv. 1Kr 7,14

¹⁰ Ale Hospodin je pravý¹ Bůh, on je živý² Bůh a věčný³ král. Před jeho hněvem se třese⁴ země, národy nevydrží jeho rozhořčení.⁵

1. n.: věrný; Ž 31,6; Iz 65,16; 1Te 1,9
2. 23,36; Dt 5,26; 1S 17,26.36; Mt 16,16
3. Ex15,18; Ž 10,16; 29,10
4. Jl 2,10
5. 50,25; Na 1,6

¹¹ Toto jim ¹řekněte: Bohové, kteří nebesa² a zemi neučinili, zmizí ze země a zpod těchto nebes.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ž 96,5
3. [V. je napsán aramejsky pro zdůraznění toho, že je adresován pohanům. Má zvláštní zrcadlovou strukturu.]; ($)

¹² Svou¹ silou Hospodin² učinil zemi, svou moudrostí³ založil⁴ svět a svou rozumností roztáhl⁵ nebesa.

1. //51,15—19
2. (po vloženém 11. verši pokračuje 10. verš — se stejným podmětem)
3. Př 3,19
4. Ž 93,1
5. Ž 104,2

¹³ Když ⌈vydá hlas,⌉¹ bouří² se voda v nebesích, dává vystupovat ³mlze⁴ z končin země, působí blesky s deštěm,⁵ ze svých skladů⁶ vyvádí ⁷vítr.

1. (vydat hlas je idiom pro —) n.: zahřmí; 2S 22,14; srv. Ž 29,3; Jb 36,29
2. n.: shlukuje se
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: párám; LXX: oblakům; Ž 135,7
5. Iz 30,23
6. Ž 33,6
7. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁴ ⌈Všichni lidé jsou⌉¹ hloupí a bez poznání,² ⌈všichni ³zlatníci jsou⌉⁴ zahanbeni svými ⁵modlami,⁶ protože jejich ⁷modly⁸ jsou falešné, ne ní v nich duch.

1. h.: každý člověk je …
2. Oz 4,6; Iz 5,13
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: každý zlatník [dosl.: přečišťovač] je …; Sd 17,4; Iz 40,19; Sk 19,24
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. n.: tesanými obrazy
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. n.: lité obrazy

¹⁵ Jsou nicotností, směšným dílem, v čase svého navštívení¹ zahynou.

1. 8,12; 11,23*

¹⁶ Podíl¹ Jákobův jim není podobný, neboť on je ²Tvůrcem³ všeho a Izrael je jeho dědičným kmenem; jeho jméno je Hospodin zástupů.

1. [tj. Hospodin, podíl Léviovců namísto země, kterou dostaly ostatní kmeny; srv. Ž 16,2.5.6; Pl 3,22—24]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. srv. 18,11p; Iz 45,9.11

¹⁷ ⌈Seber ze země své zavazadlo,⌉¹ ty, která zůstáváš v obležení,²

1. n : Sbal si, co ti patří; 46,19
2. n.: v opevnění

¹⁸ neboť toto praví Hospodin: Hle, tentokrát vyvrhnu obyvatele této země a způsobím jim soužení,¹ aby to pocítili.²

1. Neh 9,27; Sf 1,17
2. h.: našli; srv. Ž 116,3; ($)

¹⁹ Běda¹ mi pro mou zkázu, moje rána je ²nevyléčitelná.³ Řekl jsem: Ovšem, je to utrpení,⁴ které unesu.⁵

1. 6,4; 13,27*
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: velmi vážná; 14,17; 30,12; 15,18v
4. n.: nemoc
5. n.: budu muset nést

²⁰ Můj stan je zničen,¹ všechna má lana² jsou zpřetrhána. Moji synové mi ³odešli, a už zde nejsou. Není, kdo by mi znovu postavil stan a upevnil mi stanové plachty.

1. 4,20; 48,1; Iz 23,1
2. Iz 54,2
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²¹ Vždyť pastýři¹ byli hloupí a nehledali Hospodina, proto nejednali rozumně² a celé jejich stádo bylo rozptýleno.

1. n. (v obrazném smyslu): vládcové; 6,3; 22,22
2. 9,23

²² Slyš!¹ Hle,² přichází zpráva a hřmot³ ze severní země, aby judská města učinil zcela opuštěnými místy, doupětem⁴ šakalů.

1. h.: hlas
2. 8,19; 25,36
3. h.: třesení; Am 1,1
4. 9,10; 49,33; 51,37

²³ Vím, Hospodine, že ⌈člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky.⌉¹

1. n.: není na člověku (věcí člověka), aby žil a určoval svoje kroky; Jb 21,16

²⁴ Naprav¹ mě, Hospodine, jen podle práva, ne ve svém hněvu, jinak ⌈mě vyhladíš.⌉²

1. n.: Napravuj / Kázni; Ž 118,18
2. h.: mě učiníš příliš malým; srv. Př 13,11

²⁵ Vylej¹ svou zlobu na národy, které tě neznají a na čeledě, které nevzývají tvé jméno,² protože pohltily Jákoba,³ pohltily jej a zničily, zpustošily jeho bydliště.

1. Ž 79,6; Ez 7,8; Iz 42,25v
2. 1Kr 18,24nn
3. [vlastní jméno Jákob (často v paralelismu s: Izrael) je především u proroků (zvl. Iz /22×/ a Jr /10×/) hojně užíváno zástupně pro Izraelce; 30,7; 31,7; 46,27n; Dt 32,9]

¹ Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina:

² Slyšte slova¹ této smlouvy! ²Promlouvej je k judským mužům a k obyvatelům Jeruzaléma;

1. n : podmínky; Dt 4,3; 5,2; Joz 8,34.35
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{3 1}řekni jim: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele:² Proklet³ je ⁴každý, kdo neposlouchá slova této smlouvy,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ex 5,1p
3. 17,5; Dt 27,15nn; Ž 119,21
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁴ kterou jsem přikázal vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z ⌈pece na tavení železa,⌉¹ se ²slovy: Poslouchejte ³mě a ⌈⁴jednejte podle všeho, co⌉⁵ vám přikazuji, a budete ⌈mým lidem a já budu vaším Bohem,⌉⁶

1. h.: železné pece; Dt 4,20
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: plňte je, zcela jak; h.: čiňte je (tj. podmínky smlouvy), podle toho
6. h.: mi lidem … vám Bohem; 7,23; 13,11; 24,7

⁵ abych naplnil přísahu, kterou jsem přísahal¹ vašim otcům, že jim dám zemi oplývající² mlékem a medem, jak je tomu dnes. Odpověděl jsem: Amen,³ Hospodine.

1. Dt 6,10; Joz 21,43; Sd 2,1
2. 32,22; Dt 6,3; Joz 5,6
3. tj.: Staň se!; Dt 27,15

⁶ Hospodin mi řekl: Volej¹ všechna tato slova v judských městech i na ulicích Jeruzaléma, řka: Poslouchejte slova této smlouvy a ⌈jednejte podle nich.⌉²

1. n : Rozhlašuj; Iz 40,6; 58,1; Za 1,14
2. n.: plňte je; h.: čiňte je; Dt 7,12

⁷ Vždyť jsem ¹naléhavě napomínal vaše otce ode dne, kdy jsem je vyvedl² z egyptské země, až dodnes, stále³ znovu jsem je napomínal ⁴slovy: ⁵Poslouchejte mě!

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 7,22!; Neh 9,18
3. 7,13; 25,3
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

⁸ Avšak neposlouchali¹ a nenakláněli ²ucho, ale ³žili ⁴každý podle svého umíněného⁵ a zlého srdce. Přivedl jsem na ně všechna slova⁶ této smlouvy, ⌈kterou jsem jim přikázal ⁷plnit, ale ⁸neplnili ji.⌉⁹

1. 9,12; 13,11
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. 9,13; 13,10
6. tzn. slova zlořečení
7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
8. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
9. n.: která … činit, ale nečinili je; srv. vv. 4+6

⁹ Hospodin mi řekl: Mezi judskými muži a mezi obyvateli Jeruzaléma došlo¹ k spiknutí.²

1. h.: se našlo; n.: se zjistilo / vyskytlo / existuje
2. srv. 1Kr 16,20

¹⁰ Navrátili se k vinám svých praotců, kteří odmítali¹ poslouchat má slova, chodili² za jinými bohy a sloužili jim. Dům izraelský i dům judský ³porušoval⁴ mou smlouvu, kterou jsem ⁵uzavřel s jejich otci.

1. 8,5; Neh 9,17!; Oz 11,5
2. 8,2; 13,10; Dt 28,14
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: zrušil; 31,32; 14,21
5. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

¹¹ Proto takto praví Hospodin: Hle, přivedu¹ na ně zlo, před nímž nebudou moci ujít.² Budou ke mně volat, ale ⌈nevyslyším je.⌉³

1. 4,6!
2. Pl 2,22v
3. h.: nebudu k nim slyšet; ::29,12; srv. Dt 3,26!; 1Kr 8,30; 12,15; 2Kr 13,4; 2Pa 30,20; Da 9,17

¹² Judská města a obyvatelé Jeruzaléma půjdou a budou volat k bohům, kterým obětují. V čase, kdy se jim bude dařit zle, je ¹určitě² nezachrání.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.: samozřejmě
3. Sd 10,14

¹³ Vždyť kolik je tvých měst, Judo, tolik je tvých bohů,¹ a kolik je jeruzalémských ulic, tolik jste postavili oltářů pro hanebnost,² oltářů pro pálení kadidla Baalovi.

1. 2,28
2. 3,24

¹⁴ Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj za ně nářek a modlitbu,¹ protože je nevyslyším,² až budou ke mně volat kvůli tomu, že se jim daří zle.³

1. 7,16.29
2. n.: nebudu poslouchat
3. 2,27n; Př 14,32

¹⁵ ⌈Co chce můj miláček v mém domě?⌉¹ Provádět² pletichy? Cožpak od tebe sliby a posvátné ⌈maso³ odstraní zlo? Tehdy se budeš radovat?⌉⁴

1. n.: Co má můj miláček v mém domě co pohledávat?
2. n.: , když provádí
3. Dt 12,26; srv. Př 7,14
4. var.: … maso to od tebe odvrátí? A pak se budeš radovat ze svého zla? ($ — celý verš velmi obtížný)

¹⁶ Hospodin ⌈tě pojmenoval⌉¹ zelenou olivou² s krásně narostlým ovocem, ale se zvukem velké bouře³ na ní ⁴zapálí⁵ oheň a její větve se ⁶polámou.⁷

1. h.: zavolal tvé jméno
2. Oz 14,7; Ž 52,10; Ř 11,17
3. Ez 1,24v
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 17,27; 21,14
6. nejednoznačná reference (t.j. není zcela jasné, která osoba je míněna)
7. Ez 31,12; n.(podle chápání h. kořene): budou k ničemu; var.: budou stráveny; ($)

¹⁷ Hospodin zástupů, který tě zasadil,¹ proti tobě vyslovil² zlo kvůli zlu domu izraelského a domu judského, ⌈které ³páchali -- aby mě rozzlobili,⁴ obětovali⁵ Baalovi.⌉⁶

1. 2,21; 18,9; 31,28
2. 1,16; 16,10; 26,19; 36,31; 40,2; 51,12
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 7,18; 25,6.7*
5. 7,9; 19,4.13
6. n.: které si způsobili, aby mě rozzlobili, když obětovali Baalovi.

Úklady proti Jeremjášovi

¹⁸ Hospodin mi to dal poznat a dozvěděl jsem se to. Tehdy jsi¹ mi ukázal jejich činy.

1. (náhlá změna osob, pro Jr typická; některé př. upravují 2. na 3. os; srv. 5,19)

¹⁹ Byl jsem jako krotký beránek vedený¹ na ²porážku, ani jsem nevěděl, že proti mně ⌈vymýšlejí plán:⌉³ Zničme strom i s jeho ⁴ovocem,⁵ vytněme jej ze země živých⁶ a jeho jméno⁷ už nebude připomínáno.

1. Iz 53,7
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. h.: zamýšleli úmysly; 18,18
4. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
5. ::12,2
6. Ž 27,13!
7. [Jr neměl děti (16,2), takže jeho „jméno“ by zemřelo s ním (srv. Ž 41,6; ::Rt 4,10n)

²⁰ Hospodine zástupů, ⌈který soudíš spravedlivě,⌉¹ který zkoumáš ⌈ledví i srdce,⌉² kéž na nich uzřím tvoji pomstu,³ protože tobě jsem přenechal⁴ svůj spor.⁵

1. n.: jsi spravedlivý soudce
2. tj. nitro i mysl; 20,12; 12,3; Př 17,3; Ž 7,10; 1Te 2,4
3. 46,10; srv. Dt 32,35; Sd 11,36; Ez 25,14; 2S 4,8
4. h.: zjevil
5. 20,12

²¹ Proto takto praví Hospodin o anatótských¹ mužích, kteří ²usilují o tvůj ³život⁴ a říkají: Neprorokuj v Hospodinově jménu,⁵ ⌈abys nezemřel⌉⁶ naší rukou,

1. 1,1; 32,7
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. srv. 1S 20,1; 1Kr 19,8
5. 23,25; 26,9.20; 44,16; Dt 18,20.22; 1Pa 21,19; Za 13,3
6. h.: a nezemřeš

²² proto takto praví Hospodin zástupů: Hle, navštívím¹ je s trestem. Mládenci zemřou mečem a jejich synové a jejich dcery zemřou hladem;

1. 9,24; 14,10*

²³ ani ostatek¹ z nich ²nezůstane, protože na anatótské³ muže přivedu zlo, rok⁴ jejich navštívení.

1. v. 11
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. 1,1p
4. n.: v roce; (tak LXX); 10,15; 23,12*

¹ Jsi spravedlivý,¹ Hospodine, ⌈proto si u tebe chci stěžovat.⌉² ⌈Jen s tebou chci mluvit o věcech práva.⌉^{3 4}Proč je cesta ničemů úspěšná⁵ a proč se ⌈všem ⁶podvodníkům⁷ daří?⌉⁸

1. Ezd 9,15; Da 9,14
2. n.: když s tebou povedu při; 2,29
3. h.: Jen práva s tebou budu mluvit
4. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
5. 5,28; Ž 37,1.7
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. Př 21,18; 11,3
8. h.: mají pokoj všichni, kdo zrazují zradou; Iz 24,16

² Zasadil jsi je a oni i zakořenili, ¹rostou a dokonce ²vydávají plody. ⌈Mají tě plná ústa, ale jejich nitru³ jsi daleko.⌉⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. srv. Ž 16,7
4. h.: Jsi blízko v jejich ústech (/ jejich ústům), ale daleko od jejich ledvin; srv. Ž 50,16; Iz 29,13; Mt 15,8

³ Ty, Hospodine, mě ¹znáš,^{2 3}vidíš mě a zkoumáš mé srdce,⁴ že je s tebou. Odtáhni je jako stádo na porážku, odděl je pro den popravy.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 1Kr 8,39
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 11,20

⁴ Dokdy bude země usychat¹ a vadnout² všechna polní³ zeleň?⁴ Pro zlo těch, kteří v ní bydlí, zmizela zvěř i ptactvo; a to proto, že řekli: On nevidí ⌈náš konec.⌉⁵

1. 4,28; 14,2; 23,10; Iz 24,4
2. Am 1,2
3. 7,20
4. 14,6; Dt 11,15
5. n.: , jak to s námi skončí; 5,31; 17,11; Dt 32,20; var LXX: naše cesty

⁵ Když jsi běžel s pěšáky¹ a unavili tě, jak chceš² potom závodit s koňmi? Když se v pokojné zemi cítíš bezpečný,³ co budeš dělat v jordánské houštině?⁴

1. srv. 2Kr 13,7
2. h.: budeš
3. Př 28,1; 14,16; 1,33
4. 49,19

⁶ Vždyť i tvoji bratři a ⌈dům tvého otce,⌉¹ i oni tě podvedli, i oni za tebou hlasitě² pokřikují. Nevěř jim, i když s tebou mluví hezky.³

1. tj. tvoje rodina
2. h.: plně
3. h.: o dobrých věcech

⁷ Opustil¹ jsem svůj dům,² zanechal jsem své dědictví, vydal jsem svou³ milovanou do moci⁴ jejích nepřátel.

1. [NET a NIV vidí patřičná slovesa ve verších 5 — 17 jako prorocké pf. a proto je překládá budoucím časem]
2. tj. národ
3. h.: své duše
4. h.: dlaně (namísto ve vazbě obv.: ruky — Nu 21,2p; Jr 20,4; 21,7; 22,25; 34,20n; 46,26); 1S 4,3

⁸ Mé dědictví se pro mě stalo podobné lvu¹ v houštině, pozvedlo² proti mně svůj hlas, proto ho nenávidím.

1. n.: lvem
2. h.: vydalo

^{9 1}Cožpak mi není mé dědictví skvrnitým dravcem?² Což okolo něj nejsou jiní dravci? Jděte, shromážděte všechnu polní zvěř, přijďte ⌈se nažrat!⌉³

1. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
2. Gn 15,11; Iz 46,11
3. h.: k pokrmu / žrádlu

¹⁰ Mnozí pastýři¹ zničili² mou vinici, pošlapali můj díl pole, ³proměnili můj vzácný⁴ díl ve zcela opuštěnou pustinu.

1. n.: (v obr. smyslu=) vůdcové; srv. 10,21
2. n.: zničí (apod. dále) (viz v. 7)
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. h.: žádané; srv. 3,19; Ž 106,24; Za 7,14

¹¹ Učinili ji zcela opuštěnou, zpustošená přede mnou truchlí. Celá země je zpustošená a ⌈¹nikdo si to nebere k srdci.⌉²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. tj. nikdo si toho nevšímá; h.: není nikdo pokládající si to na srdce; srv. Iz 42,25; 47,7; Mal 2,2; Neh 2,12

¹² Na všechna holá návrší v pustině přicházejí ¹ničitelé, protože Hospodin má meč,² který požírá ⌈od jednoho konce země až na druhý⌉³ a ⌈nikdo ne má pokoj.⌉⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Dt 28,22
3. h.: od konce země až ke konci země; 25,33
4. h.: není pokoj pro všechno tělo; tj. nikdo není v bezpečí

¹³ Zaseli pšenici, ale sklidili trní; ⌈unavili se, ale nic tím nezískali.⌉¹ Styďte² se za svou ³úrodu kvůli⁴ Hospodinovu planoucímu hněvu.⁵

1. n.: vyčerpali se bez užitku; 2,8.11
2. 5,19p
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: je zničena díky
5. 4,26; 25,37*

¹⁴ Toto praví Hospodin: O všech mých zlých sousedech, kteří sahají¹ na dědictví, jež jsem dal do vlastnictví svému lidu, Izraeli: Hle, vyrvu² je z jejich ³země a dům judský vyrvu z jejich středu.

1. n.: +neoprávněně
2. ::24,6; Dt 29,27
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁵ I stane se, že až je vyrvu, ¹znovu se nad nimi slituji² a přivedu je zpět, ³každého do jeho dědictví a ⁴každého do jeho země.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. Dt 30,3; Mi 7,19!; Ž 90,13v; Jl 2,14v
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁶ A jestliže se ¹opravdu naučí cestám mého lidu a budou přísahat v mém jménu: Jakože živ je Hospodin, tak jako učili můj lid přísahat při Baalovi, pak budou zbudováni uprostřed mého lidu.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁷ Jestliže však nebudou poslouchat, zcela onen národ vyrvu a vyhubím, je Hospodinův výrok.

¹ Hospodin mi řekl toto: ¹Jdi a ²kup³ si lněný⁴ pás. ⁵Vezmi⁶ si ho na ⁷bedra, ale do vody ho ⁸nedávej.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 43,9p
4. srv. Ez 44,17—18
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. h.: Polož; n.: Přepásej s ním; srv. Ez 23,15; Iz 5,27
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
8. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

² Koupil jsem si podle Hospodinova slova pás a vzal si ho na ¹bedra.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo podruhé:

⁴ Vezmi¹ pás, který jsi koupil a jenž je na tvých bedrech; vstaň, jdi² k Para³ a skryj ho tam ve skalní rozsedlině.

1. Iz 8,1; Ez 37,16p; Za 11,15
2. 1,7; 2,2p; Ex 32,1p; Oz 1,2; Jon 1,2
3. n.: Eufratu; [Mohl to být Eufrat (cca 560 km jedna cesta! x 4) i Para (5 km od Anatótu, dnešní Kirbet Farah; srv. Joz 18,23). Jelikož cesta k Eufratu by trvala několik měsíců, je pravděpodobnější, že ve skutečnosti šel k Para, ale sl. hříčkou (srv. 1,11.12) mu to naznačovalo Eufrat, resp. proroctví o bab.vyhnanství.]

⁵ Šel jsem a skryl jsem ho u Para,¹ jak mi přikázal Hospodin.

1. n.: Eufratu; [Mohl to být Eufrat (cca 560 km jedna cesta! x 4) i Para (5 km od Anatótu, dnešní Kirbet Farah; srv. Joz 18,23). Jelikož cesta k Eufratu by trvala několik měsíců, je pravděpodobnější, že ve skutečnosti šel k Para, ale sl. hříčkou (srv. 1,11.12) mu to naznačovalo Eufrat, resp. proroctví o bab.vyhnanství.]

⁶ Po mnoha dnech se stalo, že mi Hospodin řekl: Vstaň, jdi k Para¹ a vezmi odtamtud pás, který jsem ti přikázal tam skrýt.

1. n.: Eufratu; [Mohl to být Eufrat (cca 560 km jedna cesta! x 4) i Para (5 km od Anatótu, dnešní Kirbet Farah; srv. Joz 18,23). Jelikož cesta k Eufratu by trvala několik měsíců, je pravděpodobnější, že ve skutečnosti šel k Para, ale sl. hříčkou (srv. 1,11.12) mu to naznačovalo Eufrat, resp. proroctví o bab.vyhnanství.]

⁷ Šel jsem tedy k Para,¹ ⌈vykopal jsem ten pás a vzal ho⌉² z místa, kam jsem ho ukryl. A hle, pás byl zničen, ne byl vůbec k ničemu.³

1. n.: Eufratu; [Mohl to být Eufrat (cca 560 km jedna cesta! x 4) i Para (5 km od Anatótu, dnešní Kirbet Farah; srv. Joz 18,23). Jelikož cesta k Eufratu by trvala několik měsíců, je pravděpodobnější, že ve skutečnosti šel k Para, ale sl. hříčkou (srv. 1,11.12) mu to naznačovalo Eufrat, resp. proroctví o bab.vyhnanství.]
2. h.: kopal jsem a vzal ten pás
3. n.: užitku

⁸ Tu se ke mně stalo Hospodinovo slovo:

⁹ Toto praví Hospodin: Takto zničím¹ pýchu² Judy i velkou pýchu Jeruzaléma.

1. 15,6; Pl 2,5; 2Kr 13,23; Oz 13,9
2. Am 6,8; Oz 5,5; Př 16,18

¹⁰ Tento zlý lid, který odmítá poslouchat má slova, ¹žije podle² svého umíněného³ srdce a chodí⁴ za jinými bohy, aby jim sloužil a klaněl se jim, ⁵dopadne jako tento pás, který ne ní vůbec k ničemu.⁶

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 7,24; 9,13
3. 11,8; 16,12
4. 25,6; 35,15; Dt 8,19p
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
6. n.: užitku

¹¹ Protože tak jako pás přiléhá k bedrům muže, tak jsem k sobě přivinul¹ celý dům izraelský a celý dům judský, je Hospodinův výrok, aby byl mým lidem, věhlasem,² chválou a slávou, ale neposlouchali.³

1. Dt 10,15v
2. h.: jménem; Dt 26,19!
3. 11,8; 16,12

^{12 1}Řekni jim toto slovo: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý džbán bude naplněn vínem. Řeknou ti: Copak ²to nevíme, že každý džbán bude naplněn vínem?

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

^{13 1}Řekni jim: Toto praví Hospodin: Hle, naplňuji opilostí² všechny obyvatele této země, krále, kteří sedí ⌈na Davidově trůnu,⌉³ kněze, proroky i všechny obyvatele Jeruzaléma.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 25,27; Ez 23,33
3. h.: Davidovi na jeho trůnu

¹⁴ Roztříštím¹ je ⌈²jednoho o druhého,⌉³ otce spolu se syny, je Hospodinův výrok, nebudu mít soucit, ani lítost, neslituji⁴ se, dokud je nezničím.

1. 51,20nn
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: muže o jeho bratra; Gn 37,19; Neh 4,13
4. Iz 27,11; Oz 2,6; ::Jr 31,20; Ex 33,19; Pl 3,32

¹⁵ Slyšte a poslouchejte, nepovyšujte¹ se, protože Hospodin promluvil.

1. Iz 3,16; Ez 16,50

¹⁶ Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve nežli způsobí¹ tmu, dříve nežli vaše nohy za soumraku klopýtnou na horách. Budete čekat na světlo, ale on ho promění² v nejhlubší tmu,³ učiní ho hustou temnotou.⁴

1. Am 8,9
2. ::Iz 42,16
3. 2,6p!; Iz 9,1; Am 5,8
4. Jl 2,2; Iz 60,2; Sf 1,15

¹⁷ Jestliže ⌈toto varování⌉¹ neuposlechnete, ve skrytu se moje duše rozpláče ²nad vaší pýchou, bude ³hořce plakat, z mých očí ⁴poplynou ⁵slzy,⁶ protože Hospodinovo stádo ⁷bude vzato do zajetí.

1. h.: ji (tj. tu předchozí myšlenku — zde varování)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. 8,23; Jr 14,17; Pl 2,11; 3,48
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁸ Řekni králi a královně:¹ ⌈Sesedněte dolů,⌉² protože vaše krásná koruna ³spadne⁴ z vašich hlav.

1. h.: paní; [prav. Jójakín a Nechušta, 2Kr 24,8—12]; srv. 1Kr 11,19
2. h.: Ponižte se! Sedněte!; (zvl. gram. způsob vyjádření)
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. h.: sestoupila

¹⁹ Jižní města^{1 2}budou zavřena a nebude, kdo by je otevřel;³ celý Juda ⁴bude vzat do zajetí, zcela vzat.

1. n.: na jihu [tj. nejdále od sev. invaze, tudíž ukazuje na úplnost judského zajetí]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. [tj. nikdo nebude moci vycházet ani vcházet]
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

²⁰ Pozvedni ¹oči a podívej se na ty, kteří přicházejí od severu.² Kde je stádo, které ti bylo dáno, ⌈tvé krásné ovce?⌉³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 6,1; 15,12
3. n.: ovce, kterými ses chlubila; h.: ovce tvé okrasy (13,11) — chlouby

²¹ Co řekneš, až nad tebou ustanoví za ¹vůdce ty, které ses naučila² mít za důvěrníky?³ Zdali tě nezachvátí⁴ bolesti jako rodící ženu?

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. n.: sis navykla; ($)
3. 3,4
4. 49,24

²² Když se ¹zeptáš ve svém srdci: ²Proč mě tohle postihlo?³ Pro množství tvých vin zvedli tvoje sukně,⁴ ⌈natloukli ti na zadek.⌉⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. h: zavolalo; 44,23; Dt 31,29
4. v. 26; [součást jednání s nevěrnou ženou prováděného k jejímu zahanbení; srv. Iz 47,3; Oz 2,5.12; Na 3,5]
5. n.: znásilnili tvé pozadí

²³ Cožpak může Kúšijec¹ změnit svou kůži, anebo leopard svoje skvrny? Pak také vy dokážete konat dobro, když jste si zvykli páchat zlo.²

1. tj. Etiopan; 38,7; 46,8; 2S 18,21n; Da 11,43p
2. Iz 1,16

²⁴ Rozptýlím je jako plevy hnané stepním větrem.¹

1. 4,11—12; 18,17

²⁵ Toto je tvůj úděl, ⌈míra, již jsem ti odměřil,⌉¹ je Hospodinův výrok, za to, že jsi na mne zapomněla² a spoléhala na klam.

1. h.: podíl (2Pa 31,3n) tvých měr (srv. Jb 11,9) ode mě
2. 3,21; 18,15*

²⁶ I já zvednu tvoje sukně¹ přes tvou tvář a bude vidět tvoje hanba,

1. v. 22p

²⁷ tvé cizoložství a tvoje žádostivost,¹ tvé hnusné smilstvo. Na návrších² i na poli jsem viděl tvé ohavné modly. Běda³ ti, Jeruzaléme! ⌈Jak dlouho ještě budeš nečistý?⌉⁴

1. h.: ržání; 5,8
2. 3,6
3. 10,19; 15,10*
4. h.: Což nebudeš čistý? Jak dlouho ještě?

¹ Hospodinovo slovo, které se stalo k Jeremjášovi ohledně velkého sucha:¹

1. 3,3; 12,4; srv. 1Kr 17,1

² Juda truchlí¹ a jeho brány se zhroutily;² ⌈v chmurách leží na zemi⌉³ a křik⁴ Jeruzaléma stoupá.

1. Oz 4,3
2. personifikace volně přeložitelná: Judejci truchlí, lidé v městech ochabují; srv. Pl 2,8; 1S 2,5
3. n.: klesají k zemi
4. 46,12; Iz 24,11

³ Jejich vznešení posílají své služebníky pro vodu; přicházejí k cisternám, vodu nenacházejí a vracejí se s prázdnými ¹nádobami. Stydí se, jsou zahanbeni a zakrývají² si ³hlavu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 2S 15,30
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁴ Kvůli rozpraskané ¹zemi -- protože v zemi není déšť² -- se zemědělci³ stydí⁴ a zakrývají si ⁵hlavu.

1. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
2. 5,24v; 1Kr 17,7; Am 4,7; Dt 28,23v
3. 31,24; Jl 1,11; Am 5,16
4. 12,13
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁵ Také laň na poli rodí a opouští svá mláďata, protože není tráva.¹

1. 2S 23,4

⁶ Divoké oslice postávají na návrších, lapají po ¹dechu jako šakali,² jejich zrak slábne, protože není zeleň.³

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. Mi 1,8
3. 12,4; Am 7,2

⁷ Ačkoliv proti nám svědčí naše viny, Hospodine, ¹jednej pro své jméno, protože našich ²odvrácení³ je mnoho, hřešili⁴ jsme proti tobě.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 8,5
4. 3,25; 40,3

⁸ Naděje¹ Izraele, jeho ²spasiteli v čas soužení,^{3 4}proč bys měl být v zemi jako cizinec a jako ⁵poutník, který si postavil stan jenom k ⁶přenocování?

1. 17,13; srv. Ezd 10,2; 1Pa 29,15
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 15,11; 16,19; 30,7; Neh 9,27; Ž 37,39; Iz 33,2; 37,3; Da 12,1; Na 1,7; ::Sd 10,14
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. infinitiv konstruktivní (vázaný)

^{9 1}Proč bys měl být jako ohromený² muž, jako hrdina, který nedokáže zachránit? Ale ty, Hospodine, jsi uprostřed nás, nazýváme³ se tvým jménem. Neopouštěj nás!

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. n.: bezmocný / vystrašený; HL
3. 15,16; Iz 4,1; srv. 7,10n

¹⁰ Toto praví Hospodin o tomto lidu: Že si tak zamilovali toulky a ⌈své nohy nekrotili,⌉¹ proto si je Hospodin neoblíbil;² nyní bude pamatovat na jejich viny a navštíví³ s trestem jejich hříchy.

1. n : nedávali pozor na své jednání; Př 1,16p; Iz 59,7
2. Oz 8,13; ::Ez 20,40; Iz 42,1; Dt 33,11
3. 9,8; 23,2*; Ž 89,33

¹¹ Pak mi Hospodin řekl: Nemodli¹ se za tento lid, za jeho dobro.

1. 7,16

¹² Když se budou postit,¹ jejich volání nevyslyším, až budou ²přinášet zápalnou a přídavnou oběť, nenajdu v nich zalíbení, ale skoncuji s nimi ⌈mečem a hladem a morem.⌉³

1. Iz 58,3; Za 7,5
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. tj. válkou, hladem a nemocemi; srv. 21,9*; srv. 2Pa 20,9

¹³ Řekl jsem: Ach,¹ Panovníku Hospodine! Hle, proroci jim říkají: Nezažijete² meč, nebudete mít hlad, ale dám vám na tomto místě trvalý pokoj.

1. 4,10; 32,17
2. h.: Neuvidíte; 5,12

¹⁴ Hospodin mi řekl: Klam¹ prorokují proroci v mém jménu. Neposlal² jsem je a nepřikázal jsem jim nic, nemluvil jsem k nim. Prorokují vám klamné vidění, věštbu, nicotnost a podvod³ svého srdce.

1. 29,9; Iz 9,14; 30,10v
2. 23,21; 27,15; 28,15; 29,9.31; ::26,15; 43,2; Neh 6,12
3. 23,26

¹⁵ Proto takto praví Hospodin o prorocích, kteří prorokují v mém jménu, ačkoliv jsem je neposlal, a kteří říkají, že v této zemi meč ani hlad nebude: Mečem a hladem zahynou tito proroci.

¹⁶ A lid, kterému prorokují, bude ¹kvůli hladu a meči vržen na ulice Jeruzaléma. Nebude kdo by je pohřbil, je, jejich ženy, jejich syny ani jejich dcery; tak na ně vyleji jejich zlo.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{17 1}Řekni jim tato slova: Z mých očí^{2 3}plynou ⁴slzy ⌈nocí i dnem,⌉⁵ ne jsou k zastavení, neboť panna,⁶ dcera⁷ mého lidu, je zasažena velkou zkázou, zcela nevyléčitelnou⁸ ranou.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 9,17; Pl 3,48
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 8,23; Dt 28,66p; Pl 2,18; Neh 1,6
6. [výraz panna je zde myšlen obrazně — idiomaticky, něco jako: chudáček můj lid (srv. české: chudák děvče); srv. 18,13; 31,4; 46,11; Am 5,2; Iz 23,12; 37,22; 47,1]
7. 9,6; Pl 2,11*
8. n.: velmi vážnou; 10,19

¹⁸ Když vyjdu na pole, ¹podívej -- probodení mečem; když přijdu do města, ²podívej -- nemocní hladem; protože jak prorok, tak i kněz procházejí zemi, obchodují³ a mě neznají.⁴

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. n.: za obchodem [slso schr (procházet) je všude ve StS spojeno s obchodováním a je od něj odvozeno obchodník (Iz 23,2.8; Ez 38,13); srv. Gn 42,34]
4. [u h. slsa není vyjádřeno, co nevědí či neznají, nutno domyslet podle kontextu; dle 2,8p!; 9,2; Iz 1,3 lze vyrozumět, že důvodem umírání lidí v zemi je skutečnost, že prorok a kněz neznají Hospodina, jelikož místo činností jim vlastních se věnují obchodování]

¹⁹ Cožpak jsi Judu ¹zcela zavrhl?² Opravdu si tvá duše Sijón³ zošklivila? Proč⁴ jsi nás ranil, takže pro nás není uzdravení? Čekáme pokoj, ale dobro není, čas uzdravení, a hle, jen hrůza.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 7,29; 31,37
3. 4,6!; 26,18; Pl 1,4
4. 12,1; 22,28

²⁰ Hospodine, známe svoji ničemnost,¹ vinu našich otců, vždyť jsme hřešili proti tobě.

1. Dt 9,27

²¹ Pro své jméno neopovrhuj Jeruzalémem, nejednej opovržlivě ⌈s trůnem své slávy!⌉¹ Rozpomeň² se na ni a neruš³ svou smlouvu s námi.

1. n.: se svým slavným trůnem (tj. s Jeruzalémem; srv. 3,17; 17,12) [v obou polovinách v. je uplatněn poetický paralelismus, kdy v první větě je předmět zamlčen a objeví se až ve druhé]
2. Dt 9,27; Ž 25,6; 106,4
3. 33,21n; Dt 31,16nn; Sd 2,1

²² Cožpak jsou mezi nicotnými modlami¹ národů takové, které působí déšť? Zdalipak nebesa vydávají sama od sebe přeháňky?² Copak to nejsi ty, Hospodin, náš Bůh? Na tebe čekáme,³ protože ty činíš všechny tyto věci.

1. 10,8; 16,19
2. 3,3
3. Iz 25,9; 26,8; Mi 5,6; Př 20,22

¹ Hospodin mi řekl: I kdyby se ¹přede mne postavili Mojžíš a Samuel,² moje duše nebude nakloněna k tomuto lidu. Pošli je ⌈ode mě⌉³ pryč, ať ⁴odejdou.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Ex 32,11; 1S 7,5—9; Ž 99,6—8
3. h.: od mé tváře; 7,15; 23,39
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

² Až se tě ¹zeptají: Kam ²půjdeme? ³odpověz jim: Toto praví Hospodin: Kdo je určen k smrti, na smrt, kdo pro meč, pod meč,⁴ kdo pro hlad, do hladu a kdo pro zajetí, do zajetí.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Zj 13,10
5. 20,6; Pl 1,5

³ Určím nad nimi¹ čtyři druhy ničení, je Hospodinův výrok: Meč, aby zabíjel, psy, aby odvlékali, nebeské ptáky a zemskou zvěř, aby žrali a ničili.

1. 49,19; n.: navštívím je; 5,9

^{4 1}Učiním je úděsem² pro všechna království země, kvůli judskému králi Menašemu,³ synu Chizkijášovu, za to, co ⁴páchal v Jeruzalémě.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 24,9; Dt 28,25
3. 2Kr 21,1—18
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁵ Vždyť kdo s tebou bude mít soucit, Jeruzaléme? Kdo ti projeví¹ účast? Kdo odbočí, aby se zeptal, jak se ti² daří?

1. 16,5; 18,16!
2. h.: na tvůj pokoj, tj. blaho; 1S 10,4

⁶ Ty jsi mě opustil,¹ je Hospodinův výrok, a ²ukazuješ mi záda;³ vztáhl⁴ jsem proti tobě svou ruku⁵ a zničil tě. Už jsem unaven slitováváním.

1. n.: zavrhl
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. h.: jdeš zpět; srv. 7,24!
4. ($) — rozdílnost časů sloves vv. 6—9 (možno chápat jako prorocké pf.; srv. 12,7)
5. 6,12

⁷ Provál¹ jsem je věječkou v branách² země. Učinil jsem svůj lid bezdětným a zahubil jej, protože se neodvrátili od svých cest.³

1. 4,11 Iz 41,16
2. [brána jako opis města; srv. 14,2]
3. tj. špatného způsobu života; 18,11; 25,5!; 36,3; 2Pa 7,14; Neh 9,35

⁸ Jeho vdov je¹ bezpočtu, víc než mořského² písku; za poledne jsem na ně, na ³matky ⁴mládenců, přivedl ⁵ničitele; náhle⁶ jsem na ně nechal dopadnout hrůzu a děs.

1. h.: + pro mne; vícero př. vynechává; může znamenat: v mém pohledu, srv. 23,14; Jon 3,3: velké město Bohu
2. h. pl.: moří (Jb 6,3; Ž 46,3!); srv. sg. Jr 33,22; Iz 10,22; (častý h. obraz pro četnost něčeho; Joz 11,4; 1S 13,5; 2S 17,11; Oz 2,1)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. 6,26; 18,22

⁹ Uvadla ¹rodička sedmi² synů, vydechla svou duši. Její slunce ³zašlo, ještě když byl den; styděla se a byla zahanbena. Jejich ostatek⁴ vydám meči^{5 6}před jejich nepřáteli, je Hospodinův výrok.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1S 2,5
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 11,23; 23,3*
5. 21,7; Ez 32,12; Mi 6,14
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Běda¹ mi, má matko, že jsi mě porodila,² muže hádky³ a ⌈muže sváru⌉⁴ pro celou zemi! Nepůjčoval jsem, ani mi nepůjčovali, a přece mě všichni proklínají.

1. 13,27; 45,3*
2. 20,14; Jb 3,3
3. n.: odpůrce (Mt 18,3)
4. n.: svárlivého člověka, Př 27,15

¹¹ Hospodin řekl: Copak jsem ⌈ti nesloužil k dobru?⌉¹ Copak jsem nezpůsobil, že se na tebe nepřítel obracel v čase zla a soužení² s prosbou?

1. n.: tě nevyprostil; $!
2. 14,8!

¹² Cožpak se dá ⌈zlomit železo, železo⌉¹ ze severu,² a bronz?

1. n.: železem zlomit železo ze …; $; srv. 6,28
2. 13,20; 46,20

¹³ Tvůj majetek¹ a tvůj poklad vydám jako kořist, ⌈ne za úhradu,⌉² a to kvůli všem tvým hříchům, páchaným na celém tvém území.

1. 17,3
2. n.: zadarmo („bez ceny“) jako kořist; Ž 44,13

¹⁴ Způsobím, že tvoji nepřátelé tě ⌈přivedou do země,⌉¹ kterou neznáš, protože mým hněvem byl zanícen oheň,² který bude hořet proti vám.³

1. var.: zotročí v zemi
2. 4,4; 17,4; 21,12; Na 1,6
3. var.: navěky; srv. 17,4

¹⁵ Ty to víš, Hospodine, pamatuj¹ na mě, ⌈postarej se o mne⌉² a pomsti se za mě na těch, kdo mě pronásledují. ⌈Pro svou trpělivost mě neodvrhuj.⌉³ Věz, že kvůli tobě snáším posměch.

1. Neh 5,19
2. 23,2; 29,10; Gn 21,1p; Ž 80,15; h.: navštiv mne
3. h.: Ne pro dlouhost tvého (= tvoji pomalost k) hněvu vezmi mě; tj. Nebuď s nimi tak trpělivý, že jim dovolíš připravit mě o duši; srv. Př 15,15; 1,19

¹⁶ Byla nalezena tvá slova a snědl¹ jsem je. Tvé slovo mi bylo k jásotu a k radosti mého srdce, protože mě nazývá² tvým jménem, Hospodine, Bože zástupů.

1. Ez 2,8—3,3; Zj 10,9n
2. 14,9

¹⁷ Nesedával jsem při důvěrném setkání¹ vtipálků² a ne radoval se; ³kvůli tvé ruce jsem seděl sám, protože jsi mě naplnil rozhořčením.⁴

1. ::23,18
2. srv. Ž 1,1
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 10,10

^{18 1}Proč je má bolest trvalá a moje rána nevyléčitelná,² nechce se uzdravit? ³Opravdu mi budeš jako klamný potok, nespolehlivá voda?⁴

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. 14,17; 30,12; 10,19v
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Jb 6,14—21; ::Jr 2,13

¹⁹ Proto takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, přivedu¹ tě zpět a budeš zase stát² přede ³mnou, jestliže oddělíš⁴ vzácné od bezcenného, budeš jako má ústa.⁵ Ať se oni obrátí k tobě, ale ty se k nim neobracej.

1. h.: obrátím
2. 1Kr 10,8; Dt 10,8
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. h.: vyvedeš / vybereš, tj. budeš vyslovovat
5. tj. mými ústy / mluvčím; Ex 4,15—16; 7,1—2

²⁰ Učiním¹ tě tomuto lidu pevnou bronzovou hradbou. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě, protože já² jsem s tebou, abych tě zachránil a vysvobodil, je Hospodinův výrok.

1. h.: Dám … za … hradbu
2. 1,18.19

²¹ Vysvobodím tě z ruky zlých lidí a vykoupím tě z moci násilníků.¹

1. Ž 86,14

¹ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

² Neber si ženu¹ a neměj² na tomto místě syny a dcery,

1. srv. ::Oz 1,2
2. ::Iz 8,3.18

³ protože toto praví Hospodin o synech a dcerách, zrozených na tomto místě, a o jejich matkách, které je porodily, a o jejich otcích, kteří je zplodili v této zemi:

⁴ Zemřou na smrtelné nemoci.¹ Nebudou oplakáváni² ani pohřbeni. Budou jako hnůj³ na ⁴povrchu ⁵země, zajdou mečem a hladem. Jejich ⁶mrtvoly⁷ se stanou potravou nebeského ptactva a zemské zvěře.

1. Ž 103,3p
2. 22,18; Ez 24,16; ::1S 25,1
3. 9,21; 25,33
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 7,33; 19,7

⁵ Neboť toto praví Hospodin: Nevstupuj do domu smutku, nechoď naříkat a neprojevuj¹ jim účast, protože od tohoto lidu odejmu svůj pokoj, je Hospodinův výrok, ⌈své milosrdenství i slitování.⌉²

1. 15,5; 22,10
2. n.: svou přízeň a náklonnost; srv. Da 1,9; Oz 2,21; Neh 1,11

⁶ V této zemi zemřou velcí¹ i malí, nebudou pohřbeni, ani je nebudou oplakávat, nikdo si kvůli nim nebude² zasazovat rány, ani vyholovat hlavu.

1. 31,34p; srv. ::Zj 11,18
2. Dt 14,1; Jr 47,5

⁷ Na smutečním obřadu nebudou lámat ¹chléb, aby poskytli útěchu nad zemřelým, nedají jim napít z kalicha útěchy nad jejich otcem či ²matkou.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁸ Nevstupuj do domu hostiny, abys s nimi seděl, jedl a pil.

⁹ Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, způsobím, že zmizí na tomto místě, před vašimi zraky a za vašich dnů hlas jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty.¹

1. 7,34

¹⁰ Stane se, až oznámíš tomuto lidu všechna tato slova, že ti řeknou: Proč¹ Hospodin proti nám vyslovil² všechno toto veliké zlo? Jaká je naše vina? Jaký je náš hřích, kterým jsme zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu?

1. 22,8
2. 11,17

^{11 1}Řekni² jim: Protože mě vaši otcové opustili,³ je Hospodinův výrok, a chodili⁴ za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim; a mne opustili a můj zákon nezachovávali.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. srv. 7,28
3. 5,19; 19,4
4. 8,2; 13,10

¹² A vy jste páchali ještě ¹větší zlo, nežli vaši otcové; hle, ²žijete ³každý podle svého umíněného⁴ a zlého srdce a mne neposloucháte.⁵

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 13,10; 18,12*
5. 13,11; 17,23*

¹³ Proto vás vyvrhnu z této země do země, kterou jste neznali¹ vy ani vaši otcové; tam budete sloužit ve dne i v noci jiným bohům, protože se nad vámi neslituji.

1. 9,15; 19,4

Přijde čas návratu

¹⁴ Ale¹ hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy se už nebude říkat: Jakože živ je Hospodin, který vyvedl² syny Izraele z egyptské země,

1. obv. h.: proto; zde: ale; srv. 30,16; Oz 2,16
2. //11,4.7; 23,7

¹⁵ nýbrž: Jakože živ je Hospodin, který ¹vyvedl syny Izraele ze severní země a ze všech zemí, kam je zahnal. A přivedu je zpět ⌈do jejich země,⌉² kterou jsem dal jejich otcům.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: na jejich půdu

¹⁶ Hle, posílám pro mnoho rybářů, je Hospodinův výrok, a budou je chytat jako ryby a potom pošlu pro mnoho lovců a budou je lovit ze všech hor a ze všech návrší a ze skalních trhlin,

¹⁷ neboť moje oči hledí¹ na všechny jejich cesty; nejsou přede mnou ukryty a jejich vina se před mým zrakem neskryje.

1. 5,3

¹⁸ Avšak nejprve odplatím¹ dvojnásobně² za jejich vinu a jejich hřích, protože znesvětili mou zemi mrtvolami svých ohavných model a mé dědictví³ naplnili svými odpornými věcmi.

1. 25,14; 51,56; Př 24,12
2. 17,18; Iz 40,2
3. 2,7; 50,11

¹⁹ Hospodine, moje sílo a má záštito,¹ mé útočiště² v den soužení,³ k tobě přijdou národy od končin⁴ země a řeknou: Naši otcové jistě zdědili klam, nicotné⁵ modly, které neprospějí.

1. Iz 25,4; Jl 4,16; Na 1,7
2. 2S 22,3; srv. (příbuzný h. výraz); Jr 17,17
3. Ž 20,2!; Jr 14,8; Abd 1,12.14
4. 1S 2,10p
5. 10,8; 14,22

²⁰ Cožpak si lidé mohou udělat bohy? To přece nejsou bohové!¹

1. 2,11

²¹ Proto hle, přivedu je k poznání, tentokrát jim dám poznat¹ svoji ²moc³ a svoji udatnost a poznají, že mé jméno je Hospodin.

1. Ž 106,8; Ez 39,7; Iz 40,14
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. srv. 6,12; 51,25; Jb 10,7; Ž 78,42; 119,173p

¹ Judův hřích je zapsán železným rydlem,¹ diamantovým² hrotem; je vyryt na tabulku jejich srdcí³ a na rohy⁴ vašich oltářů.

1. Jb 19,24; srv. Ex 31,18
2. [ekv. je přizpůsoben dnešní době; diamant nebyl tehdy asi znám, ale ekv. pro tvrdý kámen se stal metaforou pro tvrdost; srv. Ez 3,9: křemen]
3. [členění dle TM; &př. upravuje]
4. Lv 4,7.18.20; [místo očištění se rohy oltáře stávají trvalou připomínkou jejich hříchu]

² Jejich synové myslí¹ na své oltáře a na své posvátné kůly,² na zelené^{3 4}stromy, na vyvýšená návrší,

1. h.: pamatují; srv. Ex 13,3; 20,8; 2Tm 2,8
2. h.: ašery; Dt 7,5; Iz 17,8; [tj. kůly (nebo obrazy, NBS s. 74) zasvěcené bohyni Ašeře; 1K 15,13]
3. 2,20; Ez 6,13
4. sg., jednotné číslo (singulár)

³ ⌈na ¹horách, na poli. Tvůj⌉² majetek a všechny tvé poklady vydám za kořist, tvá návrší kvůli hříchu páchanému na celém tvém území.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. dle některých strv. rkpp. Var: Moje horo na poli, tvůj
3. 15,13

⁴ Opustíš, a to kvůli sobě, své dědictví, které jsem ti dal, a nechám tě otročit tvým nepřátelům v zemi, kterou neznáš; protože jste zanítili oheň¹ mého hněvu, a ten bude hořet navěky.

1. 15,14

⁵ Toto praví Hospodin: Prokletý¹ je muž, který spoléhá² na člověka, ³tělo pokládá⁴ za svou sílu⁵ a jeho srdce se odvrací⁶ od Hospodina.

1. 11,3
2. 46,25; Ez 16,15; Iz 31,1; 36,6; n.: doufá v; ::Jr 39,18; 48,6
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
4. h.: činí
5. h.: paži (symbol síly)
6. 1S 12,20; Oz 7,14; ::1Kr 15,5

⁶ Bude jako jalovec¹ v pustině,² neuvidí,³ když přijde dobro, usídlí se na vyprahlých místech v pustině, v solné, neobydlené⁴ zemi.

1. 48,6
2. h.: v Aravě / Nížině
3. n.: nezažije; 5,12
4. 50,13.39

⁷ Požehnaný je muž, který ¹spoléhá² na Hospodina a jehož nadějí³ je Hospodin.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Př 28,25; Iz 12,2; 26,4; ::Jr 7,4
3. 2,37; ::48,13; Ž 40,5; 65,6

⁸ Bude jako strom¹ zasazený² u vody, zapustí své kořeny³ u potoka; nebojí⁴ se, když přijde žár, jeho listí⁵ bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha,⁶ nepřestává ⁷nést ovoce.

1. Ž 1,3
2. Ez 17,8
3. Oz 14,6; Ez 31,7; Př 12,3; Am 2,9; Oz 9,16
4. dle Q; K: neuvidí; [možno chápat buď jako masorety správně opravenou paralelu k v. 6 nebo slovní hříčku podobných h. slov — jirá a jir’e
5. Př 11,28; ::Iz 1,30
6. 14,1
7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Srdce je ⌈lstivé nade vše,⌉¹ je nevyléčitelné.² Kdo mu porozumí?

1. n.: nejlstivější ze všeho; Gn 27,36; 2Kr 10,19; Dt 29,18—19
2. 15,18

¹⁰ Já, Hospodin, zkoumám ⌈srdce a zkouším ledví,⌉¹ abych ²každému dal³ podle jeho ⁴cest, podle ovoce jeho činů.⁵

1. n : mysl … nitro; 11,20; Př 17,3
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Př 24,12; Zj 2,23
4. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
5. 4,18

¹¹ Podobný koroptvi, která sedí na vejcích, ⌈ale nezplodí mladé,⌉¹ je ten, kdo neprávem ²získává bohatství; uprostřed ⌈svého života⌉³ ho opustí a na konci⁴ bude vypadat jako blázen.

1. n.: jež nesnesla; $
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h.: svých dnů
4. 5,31; Am 4,2; Iz 41,22

¹² Trůne¹ slávy, vyvýšený od počátku, místo naší svatyně!

1. 14,21; 3,17

¹³ Naděje¹ Izraele, Hospodine! Všichni, kdo tě opouštějí,² se budou stydět. Ti, kteří se ⌈od tebe⌉³ odvrátili, budou zapsáni do země stínů, protože opustili pramen živé⁴ vody, Hospodina.

1. 14,8; 50,7
2. 2,17; Iz 1,28; Oz 4,10; ::Joz 24,16
3. h.: ode mne
4. 2,13; Gn 26,19; n : čerstvé

¹⁴ Uzdrav¹ mě, Hospodine, a budu uzdraven, zachraň² mě a budu zachráněn, ⌈protože ty jsi má chvála.⌉³

1. Ž 6,3
2. Ž 3,8
3. n : Proto tě budu chválit; Dt 10,21; Ž 71,6

¹⁵ Hle, oni mi říkají: Kde je Hospodinovo slovo? Ať ¹konečně přijde!

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹⁶ ⌈Já jsem se nedral, abych byl tvým pastýřem,⌉¹ netoužil jsem po žalostném dni. Ty znáš to, co ²vyšlo z mých rtů, bylo to před tvou tváří.

1. var: Nenaléhal jsem na tebe, abys přivedl pohromu; $
2. podstatné jméno

¹⁷ Nebuď mi postrachem, ty jsi moje útočiště¹ ve zlý den.

1. Jl 4,16; srv. Jr 16,19v; 2S 22,3

¹⁸ Ať jsou zahanbeni ti, kdo mě pronásledují, ale já ať zahanben nejsem; oni ať jsou vyděšeni, ale já ať vyděšen nejsem. Přiveď na ně zlý den, zlom je dvojnásobným¹ zlomením.

1. 16,18

Svěcení sobotního dne

¹⁹ Hospodin mi řekl toto: ¹Jdi a postav se v bráně² synů lidu,³ kterou vcházejí a vycházejí judští králové, a ve všech jeruzalémských branách

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 7,2
3. [její umístění není jisté, někteří ji ztotožňují s benjamínskou bránou v 37,13]

²⁰ a ¹řekni jim: Slyšte² Hospodinovo slovo, judští králové, všichni ³Judejci i všichni obyvatelé Jeruzaléma, kteří vcházíte těmito branami.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 7,2; 19,3
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²¹ Toto praví Hospodin: ⌈Kvůli svému ¹životu se mějte na pozoru⌉² a v sobotní den nenoste náklad³ ani ho ⁴ne vnášejte jeruzalémskými branami.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. n.: Dejte si na sebe (h.: na své duše) pozor; srv. Př 7,23
3. h.: břemeno; Neh 13,15.19; [šlo o náklad obchodního zboží]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²² Nevynášejte v sobotní den náklad¹ ze svých domů, nedělejte žádnou práci, ale ²svěťte sobotní den, jak jsem přikázal vašim otcům.

1. h.: břemeno; Neh 13,15.19; [šlo o náklad obchodního zboží]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²³ Avšak neposlouchali¹ a nenakláněli^{2 3}ucho, ale zatvrdili svou šíji, aby neposlouchali a nepřijímali kázeň.⁴

1. 16,12; 18,10
2. 7,24.26; 19,15
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 7,28; 32,33*

²⁴ Stane se, jestliže mě ¹opravdu uposlechnete, je Hospodinův výrok, a nebudete v sobotní den ²vnášet branami tohoto města žádný náklad,³ ale budete světit sobotní den a nebudete v něm dělat žádnou práci,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. v. 21

²⁵ že pak budou vcházet branami tohoto města králové a knížata, kteří sedí na Davidově trůnu,¹ kteří jezdí na voze² a na koních, oni i jejich knížata, judští muži a obyvatelé Jeruzaléma a toto město bude obydlené navěky.

1. 22,2.30; 2S 3,10
2. n.: vozech; 1S 8,11; 1Kr 1,5

²⁶ Pak přijdou¹ lidé z judských měst, z okolí Jeruzaléma, ze země Benjamín, ze Šefely,² z pohoří a z Negebu a ³přinesou zápalnou oběť, obětní hod, přídavnou oběť a kadidlo a ⁴přinesou oběť díků do Hospodinova domu.

1. n.: budou přicházet
2. 32,44; 33,13; Dt 1,7p; Joz 11,16
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁷ Ale jestliže mě neuposlechnete, abyste světili sobotní den a nenosili náklad¹ a ne vcházeli v sobotní den jeruzalémskými branami, potom zapálím v jeho branách oheň² a stráví jeruzalémské paláce a neuhasne.

1. v. 21
2. 49,27; 50,32; srv. Joz 6,24

¹ Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina:¹

1. 7,1; 11,1

² Vstaň¹ a ²sestup do hrnčířova domu a tam ti oznámím svá slova.

1. 13,4; Ex 32,1p
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³ Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu. ¹Právě ⌈zhotovoval² výrobek⌉³ na ⌈hrnčířském kruhu.⌉⁴

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 1S 8,12
3. h.: ()dělal dílo; srv. Ex 31,5; Lv 13,48.51
4. h.: dvou kamenech [což dobře popisuje tvar h. kruhu; srv. Sir 38,29n)]

⁴ Nádoba, kterou z hlíny ¹dělal, se v hrnčířově ruce pokazila.² Předělal ji v jinou nádobu, tak jak to ⌈hrnčířovi připadalo správné.⌉³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Gn 6,12
3. h.: bylo správné v hrnčířových očích udělat; srv. 40,4; Sd 14,3.7; Př 21,2

⁵ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

⁶ Cožpak s vámi¹ nemohu učinit to, co učinil tento ²hrnčíř, dome izraelský? je Hospodinův výrok. Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína,³ tak jste v mé ruce vy, dome izraelský.

1. h.: vám; srv. 7,12; 1S 5,8
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Ř 9,20.21; Iz 29,16

⁷ Jednou promluvím o národu a o království, že je vyvrátím, zničím¹ a vyhubím,²

1. 1,10
2. Dt 7,10

⁸ ale když se ten národ, o kterém jsem promluvil, od svého zla odvrátí,¹ budu litovat² toho zla, které jsem zamýšlel mu učinit.

1. 23,14; 2Pa 7,14
2. srv. Am 7,3.6; Jon 3,10; Jr 26,3.19; Ex 13,17; 32,14; 2S 24,16

⁹ Jindy promluvím o národu a o království, že je zbuduji¹ a zasadím,

1. 1,10

¹⁰ ale když bude ¹páchat to, ⌈co je zlé v mých očích,⌉² a nebude^{3 4}mě poslouchat, budu litovat dobra, které jsem řekl, že mu prokážu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n : co se mi nelíbí; 7,30; 32,30
3. 17,23; 19,15*
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

¹¹ Teď tedy řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já proti vám tvořím¹ zlo a vymýšlím² proti vám plán. Odvraťte se ³každý od své zlé cesty⁴ a dejte do pořádku své cesty a své činy.

1. n.: + jako hrnčíř / formuji / hnětu [stejný kořen slsa s výrazem hrnčíř (zobecněno: tvůrce, srv. 10,16) v h. dobře spojuje podobenství s aplikací]; Am 7,1
2. h.: zamýšlím / připravuji … úmysl; 29,11
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 15,7; 25,5*; 2Pa 7,14

¹² Říkají však: Není naděje,¹ protože budeme ²žít podle svých plánů³ a ⁴každý bude ⁵jednat podle svého umíněného⁶ a zlého srdce.

1. 2,25
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. v. 11; n.: úmyslů; 6,19
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. 16,12; 23,17

¹³ Proto takto praví Hospodin: Ptejte se mezi národy!¹ Slyšel někdo něco takového? Něco velmi otřesného² spáchala³ panna⁴ izraelská!

1. 2,11
2. Oz 6,10
3. 2,13
4. 14,17p

¹⁴ Cožpak sníh Libanonu opustí skalní útesy Sirjónu¹ či vyschne² horská,³ chladná a bystrá voda?

1. tj. Chermónu — dle var.; n.: sníh zcela zmizí ze skalnatých svahů Libanonu; TM: skalnatých výběžků pole; $
2. n.: přestane téci; [jednání Izraele odporuje přírodě, srv. 8,7]
3. TM: cizí; srv. 2Kr 19,24

¹⁵ Ale můj lid na mě zapomněl.¹ ⌈Nadarmo² pálí³ oběti. Klopýtli na svých⌉^{4 5}cestách, věčných⁶ stezkách, aby šli pěšinami, nepřipravenou⁷ cestou,

1. 2,32; 13,25; Ez 22,12*
2. 4,30; 46,11
3. 11,17; 19,4.13
4. n.: pálí oběti nicotám. Ty je přivedly k pádu na jejich …
5. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
6. n.: dávných; 6,16
7. Iz 40,4; Ef 2,10

¹⁶ aby učinili svou zemi předmětem hrůzy¹ a věčného ⌈úžasu; každý, kdo jí bude procházet, se zhrozí a bude potřásat⌉^{2 3}hlavou.

1. 4,7; 19,8*
2. [syknutí (19,8; Mi 6,16; dosl. hvízdnutí; Sd 5,16) a potřásání (dosl. klácení; Iz 24,20) hlavou bylo jednání, které pozorovatel dělal při pohledu na trosky, aby se vyhnul podobnému osudu; srv. 1Kr 9,8; Ž 44,15v; Mt 27,39 (nebo též výraz nářku či politování; srv. Jr 15,5; 16,5; 22,10; 31,18; 48,27; Iz 51,19; Na 3,7) (příbuzný ekv. v Jb 16,5; Pl 2,15; Iz 37,22)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Rozptýlím je ¹před nepřítelem jako východní² vítr;³ v den jejich pohromy⁴ jim dám vidět záda,⁵ a ne tvář.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Iz 27,8
3. 4,11; 51,1; 22,22
4. 46,21
5. 2,27

Nespravedlivé plány proti Jeremjášovi

¹⁸ Oni však řekli: Pojďte, ukujeme¹ proti Jeremjášovi ²plán.³ Vždyť knězi nechybí zákon,⁴ ani rada mudrci, ani slovo prorokovi. Pojďte, ubijeme ho jazykem a jeho slovům nebudeme vůbec věnovat pozornost.⁵

1. v. 11; 49,20; Pl 3,60.61
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 11,19; Př 19,21
4. n.: poučení; Pl 2,9; Ag 2,11
5. Iz 42,23; srv. Př 4,20

¹⁹ Hospodine, věnuj¹ mi pozornost a slyš hlas mých protivníků.

1. Ž 5,3

²⁰ Cožpak se za dobro odplácí¹ zlem?² A přece pro mou duši vykopali jámu! Pamatuj, že jsem stával ³před tebou, abych se přimlouval za jejich dobro, abych od nich odvracel tvůj hněv.

1. 51,6
2. 1S 25,21; Ž 35,12
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Proto vydej jejich syny hladu. Uvrhni je v ¹moc meče,² jejich ženy ať se stanou bezdětnými a vdovami,³ jejich muže ⁴ať skosí smrt,⁵ jejich mládence ať ve válce pobije meč.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Ž 63,11
3. Ex 22,23; Ž 109,9
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. 15,2

²² Z jejich domů ať je slyšet volání o pomoc, až na ně náhle¹ přivedeš loupežnou hordu, protože vykopali jámu, aby mě polapili a mým nohám nastražili pasti.

1. 15,8; 51,8; Př 6,15

²³ Hospodine, ty znáš všechny jejich plány jak mě usmrtit. Nedej se usmířit za jejich vinu a jejich hřích ať ¹před tebou není vymazán.^{2 3}Ať ⁴před tebou klopýtnou,^{5 6}jednej s nimi v čase svého hněvu.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Neh 3,37; Ž 51,3; 109,14; Ex 32,32.33
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. n.: klopýtají / jsou přivedeni k pádu
6. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹ Hospodin¹ řekl toto: ²Jdi a ³kup hliněnou lahvici vytvořenou hrnčířem. Vezmi s sebou některé ze starších lidu a ze starších kněží

1. některé rkpp. přidávají: mi; srv. 13,1; 17,19
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

² a ¹vyjdi do údolí² Hinómova syna, které leží u vchodu do Střepné brány a ³volej tam slova, která k tobě budu mluvit.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 7,31p
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{3 1}Řekni: Slyšte² Hospodinovo slovo, judští králové a obyvatelé Jeruzaléma. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, přivedu³ na toto místo takové zlo, že každému, kdo o něm uslyší, bude znít v ⁴uších,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 17,20; 29,20*
3. v. 15; 4,6!
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁴ protože mě opustili¹ a odcizili mi² toto místo, pálili na něm oběti jiným bohům, které neznali oni, ani jejich otcové, ani judští králové a naplnili toto místo krví nevinných.³

1. 16,11; 22,9
2. 2,21; 5,19; 8,19
3. n.: + dětí; [míněno asi obětování dětí z násl. v.]

⁵ Vystavěli Baalova¹ návrší, aby své syny spalovali ohněm jako zápalné oběti Baalovi, což jsem nepřikázal, ani jsem o tom nemluvil, ani mi to ²nepřišlo na mysl.³

1. 32,35
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 7,31

⁶ Proto hle, přicházejí¹ dny, je Hospodinův výrok, kdy se už toto místo nebude nazývat Tófet, ani údolí Hinómova syna, ale údolí zabíjení.²

1. 16,14; 23,5*
2. //7,32

⁷ Na tomto místě zmařím¹ plán ²Judejců a obyvatel Jeruzaléma a ³před jejich nepřáteli je nechám padnout mečem a rukou těch, kdo ⁴usilují o jejich život.⁵ Jejich ⁶mrtvoly⁷ vydám za potravu nebeského ptactva a zemské zvěře.

1. [možná sl. hříčka — sloveso baqqoti souzní s baqbuq (nádoba); tedy — vyprázdním jako když se vylévá voda; srv. 1,11—12]; Neh 4,9
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
5. tj. jim usilují o život; 21,7
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. 16,4; 34,20

⁸ Učiním toto město předmětem hrůzy¹ a úžasu; každý, kdo jím bude procházet, se zhrozí a podiví se všem jeho ranám.

1. 18,16p; 25,9*

⁹ Způsobím, že budou jíst maso svých synů a maso svých dcer; budou jíst maso ¹jeden druhého v obležení a v úzkosti,² kterou jim přivodí jejich nepřátelé a ti, kdo ³usilují o jejich život.⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Lv 26,29; Dt 28,53; Ez 5,10p
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. tj. jim usilují o život; 21,7

¹⁰ Potom před očima mužů, kteří půjdou s tebou, ¹rozbij lahvici

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹¹ a ¹řekni jim: Toto praví Hospodin zástupů: Tak jako se rozbije hrnčířova nádoba, že ji už není možné dát dohromady, tak rozbiji tento lid a toto město. V Tófetu budou pohřbívat, až už ne bude místo k pohřbívání.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² To udělám tomuto místu, je Hospodinův výrok, a jeho obyvatelům a ¹učiním toto město podobné Tófetu.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹³ Jeruzalémské domy a domy judských králů budou nečisté jako místo Tófet -- všechny domy, na jejichž střechách pálili¹ oběti celému nebeskému zástupu² a lili úlitby jiným bohům.

1. 18,15; 32,29
2. 8,2

¹⁴ Jeremjáš přišel z Tófetu, kam ho Hospodin poslal¹ prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a řekl všemu lidu:

1. 1,7; 25,17; ::14,14

¹⁵ Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, přivedu¹ na toto město a na všechna jeho města všechno to zlo, které jsem proti němu mluvil, protože zatvrdili² svou šíji a má slova neposlouchali.³

1. v. 3
2. 17,23
3. 18,10; 22,21*

¹ Když kněz Pašchúr, syn Imerův,¹ který byl vrchním dohlížitelem v Hospodinově domě, uslyšel Jeremjáše prorokovat tato slova,

1. 1Pa 24,14

² Pašchúr proroka Jeremjáše udeřil a dal ho do klády, která byla v Horní Benjamínově bráně, jež je v Hospodinově domě.

³ Příštího dne se stalo, že Pašchúr vyvedl Jeremjáše z klády. Jeremjáš mu řekl: Hospodin tě nepojmenoval Pašchúr, ale: Magórmi–sábíb,¹

1. Tj. Všude kolem hrůza; 6,25; 46,5; 49,29; [změna jména je vlastně kletbou]

⁴ protože toto praví Hospodin: Hle, vydám tě hrůze, tebe a všechny tvé ¹přátele.² Padnou mečem svých nepřátel a tvoje oči se na to budou dívat. ⌈Celého Judu⌉³ vydám⁴ do ruky babylonského krále a odvedu je do Babylona a pobiji je mečem.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1Kr 5,15p; Iz 41,8
3. n.: Všechny Judejce
4. 12,7!

⁵ Vydám všechno bohatství¹ tohoto města, všechen jeho majetek,² všechny jeho drahocennosti; všechny poklady judských králů vydám do ruky jejich nepřátel. Ukořistí je, vezmou je a ³odnesou je do Babylona.

1. Př 27,24
2. n.: výsledek jeho práce; Neh 5,13
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁶ A ty, Pašchúre, i všichni obyvatelé tvého domu, půjdete do zajetí.¹ Přijdeš do Babylona a tam zemřeš. Tam budeš pohřben ty i všichni tvoji ²přátelé, kterým jsi lživě prorokoval.³

1. 15,2; 22,22
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Am 7,10—17

⁷ ⌈Přemlouvals mě,⌉¹ Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Přemáhal jsi mě a zdolal. Celý den jsem na posměch, všichni se mi posmívají.

1. n.: Sváděl (Lákal) jsi mě …; 1,7—10; $

⁸ Protože pokaždé, když promluvím, křičím a vyhlašuji: Násilí a zkáza.¹ Ano, Hospodinovo slovo se mi stalo zdrojem potupy² a ³pošklebků po celý den.

1. (rozuměj): + přichází; n.: vyhlašuji násilí a zkázu
2. 6,10
3. sg., jednotné číslo (singulár)

⁹ Řekl jsem si: Už ho nebudu připomínat, ani mluvit v jeho jménu,¹ ale jeho slovo se stalo v mém srdci jakoby planoucím ohněm zadržovaným v mých kostech. ⌈Namáhal jsem se ho v sobě zadržet,⌉² ale nedokážu to.

1. 26,16; 44,16; Ex 5,23
2. n.: Unavil jsem se snahou zadržet ho

¹⁰ Vždyť slyším šeptání ⌈mnohých: Všude kolem⌉¹ hrůza. Udejte ho, udáme ho. ⌈Všichni moji důvěrní přátelé⌉² čekají na můj pád: Možná se dá svést, pak ho zdoláme a pomstíme se mu.

1. n.: mnohých. Všude kolem hrůza: ; 6,25
2. h.: Každý člověk mého pokoje (tj. ten kdo se stará o mé blaho); 38,22

¹¹ Ale Hospodin je se¹ mnou jako udatný² hrdina, proto se ti, kdo mě pronásledují, zapotácejí a nepřemohou³ mne. Budou se velmi stydět, protože jednali nerozumně, jejich věčná ostuda nebude zapomenuta.

1. Ž 118,6v
2. [silný h. výraz je obv. negativní — násilník (Ž 37,35 aj.); zde a Př 11,16) v pozit. smyslu]
3. 1,19

¹² Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého a vidíš ledví i srdce,¹ kéž na nich uzřím tvou pomstu,² protože tobě jsem přenechal svůj spor.

1. 11,20; 17,10; 1Te 2,4
2. 46,10; 1Te 4,6

¹³ Zpívejte¹ Hospodinu, chvalte² Hospodina, protože vysvobodil duši nuzného z ruky zločinců.³

1. Ž 33,3; Iz 42,10
2. 31,7; Ž 113,1
3. 23,14

¹⁴ Ať je proklet den, ve kterém jsem byl zrozen; ať není požehnán den, kdy mě má matka porodila.

¹⁵ Ať je proklet muž, který přinesl mému otci zprávu: Narodil se ti syn, chlapec¹ a udělal mu tím velikou radost.

1. n.: mužský potomek

¹⁶ Ať je ten muž¹ jako města, která Hospodin vyvrátil² a neslitoval se; ať slyší ráno volání o pomoc a v polední čas křik,³

1. var: den
2. 23,14; Am 4,11; tj. zničil
3. 4,19

¹⁷ protože mě neusmrtil hned v matčině lůně;¹ má matka by se mi stala mým hrobem a její lůno by zůstalo navěky těhotné.

1. 1,5p; Jb 3,10.11; 10,18

^{18 1}Proč jsem vyšel z matčina lůna? Abych viděl trápení² a žal a mé dny minuly v hanbě?

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. Ž 90,10

¹ Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina, když k němu král Sidkijáš¹ poslal Pašchúra,² syna Malkijášova, a kněze Sefanjáše,³ syna Maasejášova, se ⁴slovy:

1. 1,3; 2Kr 24,17; [poslední judský král vládl 597—587/6 př. Kr.]
2. 38,1
3. 29,25
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

² ⌈Dotaž se, ¹prosím, za² nás⌉³ Hospodina, protože babylonský král ⁴Nebúkadnesar⁵ proti nám vede válku. Snad s námi Hospodin bude ⁶jednat podle všech svých dřívějších obdivuhodných⁷ činů a on od nás ⁸odtáhne.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. n.: na; srv. 7,16
3. h.: hledej kvůli nám; srv. 37,7!; 1S 9,9; Ž 34,5
4. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
5. v kpp. 27—29 se vyskytuje více používaná forma jména: Nebúkadnesar, avšak v kp. 21—25 + 32—52 výhradně jiný tvar — Nebúkadresar — na což je poukazováno indexem
6. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
7. Neh 9,17; Iz 37,33—38
8. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

³ Nato jim Jeremjáš řekl: Takto ¹odpovězte Sidkijášovi:

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁴ Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, obrátím válečné zbraně, které jsou ve vašich ¹rukou, jimiž vedete válku proti babylonskému králi a proti Chaldejcům,² kteří vás obléhají venku za ³hradbami, a shromáždím je⁴ doprostřed tohoto města.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. tj. Babyloňanům; 22,25; 32,4; 37,9; 40,9
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. [míněny asi ty zbraně, resp. judské vojsko]; $

⁵ Já sám budu bojovat proti vám ⌈vztaženou rukou a silnou paží,⌉¹ v hněvu, v zlobě a ve velikém rozhořčení

1. tj. velkou mocí a silou; 27,5*; Dt 4,34; 11,2; [místo proti nepřátelům Izraele je to obráceno proti němu samému; srv. Iz 5,25!; (10,4); Sk 13,11]

⁶ a pobiji obyvatele tohoto města, lidi i zvěř. Zemřou velkým morem.

⁷ Potom, je Hospodinův výrok, vydám judského krále Sidkijáše, jeho otroky,¹ lid a ty, kteří zůstanou v tomto městě po² moru, meči a hladu, do ruky babylonského krále ³Nebúkadnesara, do ruky jejich nepřátel a do ruky těch, kdo ⁴usilují o jejich ⁵život. Pobije je ⁶ostřím meče,⁷ neslituje se nad nimi, nebude mít soucit ani slitování.

1. 7,25p
2. n.: bez …
3. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
4. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
7. Nu 21,24p

⁸ A tomuto lidu ¹řekni: Toto praví Hospodin: Hle, ²kladu ³před vás cestu života a cestu smrti.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁹ Ten, kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem;¹ ale ten, kdo vyjde a přeběhne² ke Chaldejcům, kteří vás obléhají, bude žít, ⌈kořistí se mu stane jeho duše.⌉³

1. v. 7; 14,12; 27,8*
2. n.: poddá se; h.: padne
3. tj. zachrání si alespoň život; //38,2; 39,18

¹⁰ Protože jsem obrátil¹ svou tvář proti tomuto městu ke zlu a ne k dobru, je Hospodinův výrok, bude vydáno do ruky babylonského krále a ten ho spálí ohněm.

1. 24,6; Ez 14,8; Am 9,4; srv. Nu 6,26v

¹¹ Domu judského krále řekni: Slyšte Hospodinovo slovo:

¹² Dome¹ Davidův, toto praví Hospodin: Zrána pomozte získat právo a vysvoboďte okradeného z ruky ²utlačovatele, jinak ³vyšlehne můj hněv jako oheň, vzplane a ⁴kvůli vašim zvráceným⁵ činům neuhasne.⁶

1. Iz 7,13
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 4,4; 23,2*
6. n.: ho nikdo neuhasí; 4,4

¹³ Hle, jsem proti tobě, obyvatelko údolí, skálo roviny,¹ je Hospodinův výrok. Říkáte: Kdo by nás napadl?² Kdo by ³pronikl⁴ do našich příbytků?

1. [popis Jeruzaléma s pocitem nedobytnosti a bezpečí]
2. h.: sestoupil proti nám
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Jl 2,9

¹⁴ Navštívím¹ vás za ovoce vašich činů, je Hospodinův výrok, zapálím² oheň v jejím³ lese⁴ a ten stráví celé její⁵ okolí.

1. 14,10; 23,34*; srv. Př 24,12
2. 17,27; 32,29
3. (vztahuje se k Jeruzalému — h. = f.)
4. [snad je tím míněn dům Libanonského lesa, tj. palác — 1Kr 7,2]
5. (vztahuje se k Jeruzalému — h. = f.)

¹ Toto praví Hospodin: Sestup¹ do ²paláce judského krále a ³mluv tam toto slovo.

1. n : Jdi; [palác byl níže nežli chrám]
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{2 1}Řekni: Slyš Hospodinovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu, ty i tvoji otroci i tvůj lid, který vchází do těchto bran.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³ Toto praví Hospodin: Vykonávejte právo¹ a spravedlnost, vysvoboďte okradeného z ruky utlačovatele. Neutiskujte příchozího,² sirotka³ ani vdovu a nejednejte s nimi násilně. Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.

1. v. 15; 23,5; Iz 56,1
2. Lv 19,33
3. 5,28; 7,6; Ez 22,7; Za 7,9

⁴ Jestliže toto slovo budete ¹opravdu činit, pak budou do bran tohoto domu vcházet králové, kteří ⌈budou po Davidovi sedět na jeho trůnu⌉² a budou jezdit³ na voze a na koních, oni a jejich otroci a jejich lid.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.: kteří sedí na Davidově trůnu; 17,25; 29,16
3. n.: kteří jezdí

⁵ Jestliže však tato slova neuposlechnete,¹ přísahám při sobě,² je Hospodinův výrok, že se tento dům stane ³troskami.⁴

1. n.: nebudete poslouchat; LXX: nebudete činit
2. srv. Jr 49,13; 44,26; Am 4,2; He 6,13
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 7,34; 25,9.11.18

⁶ Neboť toto praví Hospodin ohledně domu judského krále: Jsi pro mne jako Gileád, jako ¹vrchol Libanonu;² avšak učiním tě pustinou, neobydlenými městy.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. [Gileád i Libanon byly známy svými úrodnými pastvinami a lesy, resp. cedry — viz v. 7.14.15]

⁷ Nachystám¹ na tebe ničitele,^{2 3}každého s jeho zbraněmi, a vytnou tvoje nejlepší cedry⁴ a nechají je padnout na oheň.

1. h.: posvětím; 6,4; 51,27
2. 4,7
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Sd 9,15; Ez 17,3

⁸ Mnohé národy budou procházet kolem tohoto města a budou se ¹ptát ²jeden druhého: Proč³ tohle Hospodin tomuto velkému městu provedl?⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 5,19; 9,11; 16,10
4. 30,15

⁹ A budou ¹odpovídat: Protože opustili² smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli³ se jiným bohům a sloužili⁴ jim.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 19,4; Oz 4,10
3. 1,16
4. 5,19

¹⁰ Neplačte nad zemřelým¹ a nenaříkejte² nad ním! ⌈Plačte ³raději⌉⁴ nad tím, kdo odchází,⁵ protože se už nenavrátí a ne uvidí svou rodnou zemi.

1. [tj. nad králem Jóšijášem — zemřel r. 609 př. Kr. v boji u Meggida; 2Kr 23,29—30]
2. 48,17; 16,5; 18,16!
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: Raději hořce plačte
5. [tj. do Egypta — nad Šalúmem (první vládce jižního království, který zemřel v zajetí; smysl tedy: lépe zemřít v boji nežli v zajetí]

¹¹ Neboť toto praví Hospodin o judském králi Šalúmovi,¹ synu Jóšijášovu, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a jenž vyšel z tohoto místa: Už se sem nenavrátí,

1. [Šalúm = Jóachaz; po třech měsících vlády zemřel v Egyptě; 2Kr 23,31—34]

¹² protože na tom místě, kam ho odvedli, zemře, a už tuto zemi nikdy neuvidí.

¹³ Běda¹ tomu, kdo staví svůj dům nespravedlivě a své horní místnosti² s bezprávím,³ kdo nechává sloužit svého bližního zadarmo a nedává mu mzdu.⁴

1. 23,1
2. Sd 3,20p
3. Př 16,8
4. Jb 7,2

¹⁴ Kdo říká: Vystavím si rozměrný dům s prostornými horními místnostmi. Vyseká v něm okna, obloží ho cedrovým dřevem a natře ho ⌈červenou barvou.⌉¹

1. n.: rumělkou

¹⁵ ⌈Staneš se snad králem, protože všechny předčíš cedrovým dřevem?⌉¹ ⌈Cožpak tvůj otec ne měl co jíst a pít, ačkoliv vykonával⌉² právo³ a spravedlnost? Tehdy mu bylo dobře.

1. n.: Myslíš si, že budeš kralovat, protože závodíš (12,5!) ve stavění z cedrového dřeva? ($)
2. h.: Což tvůj otec nejedl a nepil a nevykonával …($)
3. v. 3

¹⁶ Pomáhal získat právo ⌈chudému a nuznému,⌉¹ tehdy bylo dobře.² ⌈Neznamená toto znát mě?⌉³ je Hospodinův výrok.

1. Dt 15,11; Ž 35,10; Ez 16,49; 18,12
2. n.: + všem
3. h.: Není toto poznání mě?; 2,8; 9,2.5.23; Ž 36,11

¹⁷ Avšak tvoje oči i tvé srdce¹ je zaměřeno jen na tvůj nekalý zisk,² na prolévání³ krve nevinného, na ⁴provádění útlaku⁵ a vydírání.

1. [pro spojení očí a srdce srv. Nu 15,39; Jb 31,7; Př 21,4; Kaz 2,10]
2. 8,10
3. Oz 4,2; Mi 3,10
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. 6,6

¹⁸ Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi,¹ synu Jóšijášovu: Nebudou ho oplakávat: Ach,² můj bratře! Ach, sestro! Nebudou ho oplakávat: Ach, pane! Ach, jeho Veličenstvo!

1. 1,3!; 25,1; 2Kr 23,34—24,5
2. h. hój bylo spojeno s pohřebním nářkem; srv. 34,5; 1Kr 13,30; Iz 1,4

¹⁹ Bude pohřben pohřbem osla, vyvlečen a pohozen¹ za jeruzalémskými branami.

1. tj. zůstane nepohřben; [pro Izraelce, natož pro krále, to byl strašlivý úděl nebýt řádně pohřben; srv. 36,30; 8,1n; Joz 24,32; Kaz 6,3]

²⁰ Vystup¹ na Libanon, jeruzalémská dcero, a křič, v Bášanu ²pozvedni svůj hlas; křič z Abarímu,³ protože všichni tví milenci⁴ jsou rozdrceni.

1. [f. = Jeruzaléme, resp. jeho obyvatelé, srv. Pl 1,8nn.]
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. [horský hřeben v Moábu, odkud Mojžíš viděl zaslíbenou zemi (Dt 32,49); všechna tři místa na S, SV a V jsou symbolicky místa hlídky proti nepříteli]
4. tj. spojenci; 4,30; 30,14; Pl 1,2

²¹ Mluvil¹ jsem k tobě ve tvé bezstarostnosti,² ale řekla jsi: Nebudu poslouchat. To byl tvůj ³způsob⁴ od tvého mládí,⁵ že jsi ⁶mě neposlouchala.⁷

1. 7,25
2. n.: když ses cítila v bezpečí; Ž 122,7; 30,7; Př 1,32!
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. srv. Gn 19,31; Ez 20,30; 1K 4,17p
5. 3,25
6. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
7. 19,15; 25,3nn*

²² Všechny tvé pastýře¹ spase² vítr³ a tvoji milenci⁴ půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a budeš zahanbena pro všechno své zlo.

1. tj. vládce; 10,21; 23,1—4
2. tj. pohltí; 6,3
3. tj. můj soud; 18,17; 51,1.2
4. v. 20

²³ Ty, která ses usadila na Libanonu, která ses uhnízdila v cedroví, jak budeš vzdychat až na tebe přijdou bolesti,^{1 2}porodní³ bolesti jako na ⁴rodičku!

1. 13,21
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 4,31v; 6,24; 50,43
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁴ ⌈Jakože jsem živ,⌉¹ je Hospodinův výrok, i kdyby byl judský král Konjáš,² syn Jójakímův, pečetním prstenem na mé pravé ruce, přece tě odtamtud strhnu³

1. 4,2; 46,18; Iz 49,18; Nu 14,21; Ez 5,11p
2. tj. Jekonjáš = Jójakín; 37,1; 2Kr 24,8—16
3. [tj. nebude již vykonavatelem Boží pravomoci; srv. Est 3,10; 8,2]

²⁵ a vydám tě do ruky těch, kdo ¹usilují o tvůj život² a do ruky těch, ³jichž se strachuješ,⁴ do ruky babylonského krále ⁵Nebúkadnesara a do ruky Chaldejců.

1. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
2. 21,7; 34,20
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 39,17
5. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]

²⁶ Vyvrhnu¹ tebe i tvou matku,² která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili a tam zemřete.

1. 16,13; 1S 18,11; Jon 1,4
2. 13,18

²⁷ Do země, kam se jejich duše touží navrátit, tam se nenavrátí.

²⁸ Cožpak je tento muž, Konjáš, opovrženou a rozbitou nádobou? Zdalipak je nádobou,¹ v níž nikdo ne má zalíbení? Proč² je on a jeho potomstvo odmrštěno a uvrženo do země, kterou neznali?

1. 48,38; 19,1.11; 13,10n; Oz 8,8
2. 2,14.31; 30,6

²⁹ Země, země, země, slyš Hospodinovo slovo!

³⁰ Toto praví Hospodin: Zapište tohoto muže jako bezdětného, jako muže, který ve svých dnech¹ neuspěje, neboť ²nikdo z jeho potomstva neuspěje, aby seděl na Davidově trůnu a znovu vládl nad Judou!

1. tj. za svého života
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹ Běda¹ pastýřům,² kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy, je Hospodinův výrok.

1. 22,13; 30,7
2. tj. vládcům; 22,22; 25,34n; Ez 34,2

² Proto takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o ¹pastýřích, kteří pasou můj lid: Vy jste rozptýlili mé ovce, rozehnali je a nestarali se o ně. Hle, postarám² se o vás za vaše zvrácené³ činy, je Hospodinův výrok.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 15,15; Ž 8,5; (stejný kořen slsa pqd jako na konci předchozí věty!); n.: navštívím s trestem, tj. potrestám; srv. 11,22; 21,14; 27,8
3. v. 22; 21,12*

³ Já sám shromáždím¹ ostatek² svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, přivedu je zpět na jejich pastvinu, budou plodné a rozmnoží se.

1. 29,14; Ž 106,47; Iz 43,5; Ez 11,17; Mi 4,12
2. 15,9; 24,8; 31,7*; Iz 11,11

⁴ ⌈Ustanovím jim⌉^{1 2}pastýře a budou je pást; nebudou se už bát ani děsit a nebudou pohřešovány,³ je Hospodinův výrok.

1. n.: Vzbudím nad nimi; 6,17; srv. v. 5
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. srv. v. 2; [opět stejný kořen slsa pqd v jiném významu]

⁵ Hle, přicházejí¹ dny, je Hospodinův výrok, kdy vzbudím² Davidovi spravedlivý Výhonek.³ Bude kralovat jako král, jednat rozumně⁴ a vykonávat v zemi právo a spravedlnost.

1. v. 7; 19,6*
2. n.: ustanovím / dám povstat; srv. v. 4
3. [Davidův rod byl uťat jako strom, ale vyraší z něj nový výhonek, tj. potomek, který naplní ideál spravedlivého krále]; 33,15!; Za 3,8; Iz 4,2; 11,1—6
4. Am 5,13

⁶ ⌈V jeho dnech⌉¹ bude Juda zachráněn² a Izrael³ bude bydlet v bezpečí.⁴ Toto bude jeho jméno, kterým ho budou nazývat: Hospodin je naše spravedlnost.⁵

1. n : Za jeho života; 1Kr 16,34
2. n.: se bude těšit bezpečí; Př 28,18
3. 3,18; 30,3; [proroctví o znovusjednocení Izraele a Judy]
4. Lv 26,5; Př 1,33; Oz 2,20
5. //33,16

⁷ Proto hle, přicházejí¹ dny, je Hospodinův výrok, kdy se už nebude říkat: Jakože živ je Hospodin, který ²vyvedl izraelské syny z egyptské země,

1. 30,3
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁸ ale: Jakože živ je Hospodin, který ¹vyvedl a přivedl² potomstvo domu izraelského ze severní země a ze všech zemí, kam jsem³ je zahnal. Pak budou bydlet ve své ⁴zemi.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Iz 43,5; srv. Jr 2,7
3. n. (dle LXX +16,15): kam je; [náhlá změna adresáta je u Jr obvyklá (5,19), ale ne v přísaze]
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

Pomýlená slova a činy proroků

⁹ O prorocích.¹ Mé srdce je zlomeno² v mém nitru, všechny mé kosti se třesou. Jsem jako opilec a jako muž ⌈zmožený vínem,⌉^{3 4}kvůli Hospodinu a ⁵kvůli jeho svatým slovům.⁶

1. tj. + falešných
2. Ž 69,21
3. n.: který přebral vína; h.: jehož překročilo víno
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. volně: Jsem naprosto ve stresu, vypadám jak opilec z toho, jak se jedná s H. a jeho slovem

¹⁰ Vždyť země je plná cizoložníků,^{1 2}kvůli prokletí země uschla,³ stepní pastviny vyschly. ⌈Způsob jejich života⌉⁴ je zlý, ⌈zneužívají svou sílu.⌉⁵

1. 9,1; Oz 7,4
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. n.: truchlí; 12,4; 23,10; Oz 4,3; Am 1,2; 8,8
4. h.: jejich běh (srv. indexy 65+59); 8,6; srv. 2S 18,27; $
5. h.: jejich síla není správná; srv. 2Kr 7,9; 17,9

¹¹ Vždyť jak prorok, tak i kněz mě znesvěcují,¹ dokonce i ve svém domě jsem nalezl jejich zlo, je Hospodinův výrok.

1. srv. 3,1.9; n.: se mi rouhají; 14,18; n.: jsou bezbožní

¹² Proto se jim jejich cesta stane ⌈kluzkou stezkou, budou vyhnáni do tmy a padnou v ní,⌉¹ protože na ně přivedu² zlo, rok jejich navštívení,³ je Hospodinův výrok.

1. n.: kluzkými místy v temnotě. Uklouznou na ní a padnou; $ — různá interpunkce
2. v. 17; 4,6!
3. 11,23; 46,21*

¹³ I na samařských prorocích jsem viděl bláznovství:¹ Prorokovali² ⌈skrze Baala⌉³ a sváděli můj lid, Izrael.

1. Jb 1,22; Pl 2,14; n.: nechutnou věc
2. 1Kr 18,29
3. h.: v Baalovi; 2,8; srv. 14,14

¹⁴ Na jeruzalémských prorocích jsem viděl otřesnou¹ věc: cizoloží² a ³žijí ve lži. Posilují⁴ ruce zločinců,⁵ neodvracejí ⁶nikoho od jeho zla. Všichni jsou pro mě⁷ jako Sodoma⁸ a jeho obyvatelé jako Gomora.

1. 5,30!; Oz 6,10
2. n.: cizoložství; Oz 4,2
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Iz 35,3
5. 20,13
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. 15,8
8. 49,18; Iz 13,19; Ez 16,46

¹⁵ Proto takto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: Hle, nakrmím je pelyňkem¹ a dám jim pít ²otrávenou vodu, protože od jeruzalémských proroků vyšla hanebnost³ do celé země.

1. 9,14
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. srv. v. 11 — stejný kořen slov

¹⁶ Toto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují. ⌈Balamutí vás.⌉¹ Vyslovují vidění svého srdce a ne to, co je z Hospodinových úst.

1. n.: Plní vás falešnými nadějemi / Vedou vás do marnosti; srv. 2,5

¹⁷ ⌈Těm, kteří mnou pohrdají, ¹stále říkají: Hospodin promluvil:⌉² Budete mít pokoj³ a každému, kdo ⁴žije podle svého umíněného⁵ srdce, říkají: ⌈Nepřijde⁶ na vás zlo.⌉⁷

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n. (dle LXX): těm, kteří odmítají Hospodinovo slovo
3. tzn. Budete se mít dobře; 4,10; 8,11
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. 18,12
6. 5,12; Iz 28,15; Mi 3,11
7. n.: Nepostihnou vás zlé věci

¹⁸ Vždyť kdo z nich ⌈byl¹ přítomen důvěrnému setkání s Hospodinem,⌉² aby viděl a slyšel jeho slovo? Kdo dával na jeho slovo pozor³ a uslyšel je?

1. v. 22; 15,17; Př 3,32; 15,22
2. h.: stál v Hospodinově (po)radě; srv. Jb 1,6; 1Kr 22,19—22; Ž 89,8; Am 3,7
3. 6,17

¹⁹ Hle, ¹spustila se Hospodinova vichřice² hněvu,³ vířivý vichr.⁴ Bude vířit na hlavě ničemů.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. //30,23
3. srv. 25,15; $ — různé porozumění h. syntaxu
4. 25,32; Am 1,14

²⁰ Hospodinův hněv¹ se neodvrátí, dokud ne vykoná a ne naplní plány jeho srdce. V posledních dnech tomu zcela porozumíte.

1. 2,35!

²¹ Neposlal¹ jsem ty proroky, ale oni běželi, nemluvil jsem k nim, ale oni prorokovali.²

1. 14,14.15; 27,15
2. v. 17

²² Kdyby byli přítomni důvěrnému setkání¹ se mnou, zvěstovali by mému lidu má slova, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zvrácených² činů.

1. v. 18; Př 15,22; Ž 25,14
2. v. 2; 25,5*

²³ Cožpak jsem Bohem jen nablízku, je Hospodinův výrok, a ne také Bohem v dáli?¹

1. [tj. nějaký místní bůžek a ne universální (transcendentní) Bůh; proti dobové představě oblastních božstev]

²⁴ I když se ¹někdo ukryje² ve skrýších, copak ho já neuvidím?³ je Hospodinův výrok. Cožpak nenaplňuji nebesa i zemi?,⁴ je Hospodinův výrok.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Am 9,2.3
3. tj. Nejsem vševědoucí?; srv. Iz 29,15
4. tj. Nejsem všudypřítomný?

²⁵ Slyšel jsem, co říkali proroci, kteří v mém jménu¹ prorokují² klam: Měl jsem sen,³ měl jsem sen.

1. 26,9; Dt 18,22; Za 13,3
2. 29,9
3. Jl 3,1

²⁶ Jak dlouho bude v srdci proroků, kteří prorokují klam,¹ ⌈kteří prorokují podvod svého srdce,⌉²

1. 14,14; $
2. dle var. + 14,14; TM: proroků podvodu vlastního srdce; Iz 30,10v

²⁷ myšlenka, že svými sny, jež vypravují ¹jeden druhému, způsobí, že můj lid zapomene na mé jméno,² tak jako na mé jméno zapomněli jejich otcové ⌈kvůli Baalovi?⌉³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. tj. na mě (18,15) — nositele jména
3. h.: v Baalovi; srv. „skrze sny … skrze Baala“; 2,8

²⁸ Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, a který má mé slovo, ať vyslovuje mé slovo pravdivě.¹ ⌈Co je slámě do zrna?⌉² je Hospodinův výrok.

1. n.: spolehlivě
2. n: Co má sláma společného se zrnem? h.: Co slámě se zrnem?; srv. 2S 16,10

²⁹ Cožpak ne ní mé slovo jako oheň, je Hospodinův výrok, a jako kladivo,¹ které tříští skálu?

1. He 4,12

³⁰ Proto hle, jsem proti¹ prorokům, je Hospodinův výrok, kteří má slova kradou ²jeden druhému.³

1. 50,31; 51,25; Ez 5,8p
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: od druhého

³¹ Hle, jsem proti prorokům, je Hospodinův výrok, kteří používají svůj jazyk a pronášejí výrok jako prorok.

³² Hle, já jsem proti těm, kdo prorokují klamné sny, je Hospodinův výrok, vypravují je a svádějí můj lid svými klamy a svou nadutostí,¹ ale já jsem je neposlal ani jim nic nepřikázal. ²Jistě tomuto lidu neprospějí, je Hospodinův výrok.

1. n.: svými chvástavými lžemi
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

³³ Když se tě tento lid nebo prorok nebo kněz zeptá: Jaký je Hospodinův výnos? Řekneš jim: Vy jste to břemeno!¹ Odvrhnu² vás, je Hospodinův výrok.

1. dle var. + LXX; TM: Jaký výnos?; [některé př. zde vidí slovní hříčku (srv. 13,4p; Iz 29,2) na h. slovo massá, tj. „výnos“ (častější) i „břemeno“ (srv. Dt 1,12; Oz 8,10); vv. 33—40 $]
2. n.: zanechám; v. 39; 52,3v

³⁴ Když prorok, kněz anebo kdokoliv z lidu bude říkat: ⌈To je Hospodinův výnos,⌉¹ takového ²člověka i jeho dům navštívím³ s trestem.

1. n.: Hospodinova zvěst je obtížná
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 21,14; 25,12*

³⁵ ⌈Toto ¹říkejte ²jeden druhému a ³každý svému bratru:⌉⁴ Co odpověděl Hospodin? Co řekl Hospodin?

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n. : Takto se ptejte jeden druhého a sebe navzájem: ; srv. 22,8; 31,34p

³⁶ Slova: Hospodinův výnos už nepřipomínejte, protože ¹každému je výnosem jeho vlastní slovo. Překrucujete² slova živého³ Boha, Hospodina zástupů, našeho Boha.⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: měníte (srv. Ž 66,6) / převracíte (srv. Am 6,12)
3. 10,10!; Da 6,21.27
4. Dt 1,10p

³⁷ ⌈Toto ¹řekni proroku:⌉² Co Hospodin odpověděl? Anebo: Co řekl Hospodin?

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Takto se ptej proroka:

³⁸ Jestliže však budete říkat: Hospodinův výnos, tedy toto praví Hospodin: Protože říkáte toto slovo: Hospodinův výnos, přestože jsem k vám poslal se ¹slovy: Neříkejte: Hospodinův výnos,

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³⁹ proto hle, zcela na vás zapomenu a odvrhnu od sebe¹ vás i město, které jsem dal vám a vašim otcům.²

1. 15,1; 32,31
2. 7,14

^{40 1}Uvedu na vás věčnou potupu² a věčnou ³hanbu, která nebude zapomenuta.⁴

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 24,9; 29,18; 51,51; Neh 1,3; Pl 5,1; Da 9,16
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. 20,11; 50,5

¹ Hospodin mi ukázal,¹ hle, dva koše fíků postavené^{2 3}před Hospodinovým chrámem. (To se stalo potom, co babylonský král ⁴Nebúkadnesar odvedl do zajetí judského krále Jekonjáše,⁵ syna Jójakímova, a judská knížata, řemeslníky a kováře z Jeruzaléma a přivedl je do Babylona.)⁶

1. 11,18; Am 7,1
2. (stejný h. kořen jako u slova „setkávat“ v Ex 25,22)
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
5. var. jména Jójakín; 22,24—26; 27,20; 28,4; 29,2
6. 2Kr 24,14—16

² Jeden koš velmi dobrých fíků,¹ jako jsou rané² fíky, a jeden koš velice špatných fíků, tak špatných, že se nejedí.

1. 8,13
2. Iz 28,4; Oz 9,10; Mi 7,1; Na 3,12

³ Hospodin mi řekl: Co vidíš,¹ Jeremjáši? Řekl jsem: Fíky. Ty dobré fíky jsou velmi dobré a ty špatné jsou velice špatné, tak špatné, že se nedají jíst.²

1. 1,11
2. 29,17

⁴ Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

⁵ Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky, tak budu k dobru¹ hledět na judské vyhnance, které jsem poslal pryč z tohoto místa do chaldejské² země.

1. 21,10
2. 25,12; 50,1.8; Gn 11,28p; Iz 23,13; Ez 1,3

⁶ Obrátím¹ na ně svůj zrak k dobru a přivedu² je zpět do této země. Vystavím je a nezbořím, zasadím³ je a nevyrvu.

1. h.: Postavím; n : Postarám se (o jejich dobro); srv. 9,12; Am 9,4
2. 16,15; 27,2
3. 2,21!; 42,10!

⁷ Dám jim srdce,¹ aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem,² protože se ke mně navrátí³ celým svým srdcem.

1. 31,33; Ez 11,19; Ez 36,26
2. 11,4; 30,22*
3. 4,1; 31,18; Dt 4,30p; Pl 5,21; Ez 14,6; 18,50

⁸ Jako se nakládá se špatnými fíky, které ⌈jsou tak špatné, že se nedají jíst⌉¹ -- toto praví Hospodin -- tak naložím² s judským králem Sidkijášem, s jeho knížaty a s ostatkem³ Jeruzaléma, který zůstal v této zemi, i s těmi, kdo bydlí v egyptské zemi.

1. h.: se nejedí pro špatnost
2. h.: vydám; srv. použití v Gn 42,30
3. 23,3; 31,7

⁹ ⌈Učiním je úděsem,⌉¹ zlem pro všechna království země,² potupou³ a pořekadlem,⁴ posměškem a kletbou⁵ na všech místech, kam je zaženu.

1. h.: Dám je za úděs, …
2. 15,4; 29,18
3. 23,40!
4. Dt 28,37; 1Kr 9,7; Jl 2,17
5. [měřítkem, podle kterého budou lidé proklínat; srv. 26,6; 29,22; 42,18; 44,8; Za 8,13; ::Gn 12,2!; Iz 19,24]

¹⁰ Pošlu na ně meč, hlad a mor,¹ dokud ne budou zcela vyhlazeni ze ²země, kterou jsem dal jim a jejich otcům.

1. 21,7; 29,17
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹ Slovo, které se stalo k Jeremjášovi o všem judském lidu ve čtvrtém¹ roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova (byl to první rok vlády babylonského krále ²Nebúkadnesara),

1. 36,1p
2. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]

² a které prorok Jeremjáš mluvil ke všemu¹ judskému lidu a ke všem obyvatelům Jeruzaléma:

1. n.: o všem …

³ Od třináctého roku vlády judského krále Jóšijáše, syna Amónova, až dodnes, těchto dvacet tři let, stávalo se ke mně Hospodinovo slovo. Mluvil jsem k vám, stále¹ znovu jsem mluvil, ale neposlouchali² jste.

1. 7,13
2. 22,21; 26,5*

⁴ Hospodin vám posílal všechny své otroky¹ proroky, stále znovu je posílal, ale neposlouchali jste a nenakláněli jste ²ucho, abyste slyšeli.

1. 7,25p
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁵ Říkali: Odvraťte¹ se ²každý od své zlé cesty a od svých zvrácených³ činů a budete bydlet v^4 5zemi, kterou Hospodin dal vám a vašim otcům od věků až navěky.⁶

1. 15,7; 18,11; 35,15; Ez 18,21; Jon 3,8; Za 1,4
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 23,22; 26,3*
4. Dt 5,16p
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
6. 7,7; Gn 17,8; ::Iz 34,10

⁶ Nechoďte¹ za jinými bohy, abyste jim sloužili a klaněli se jim. Nezlobte² mě dílem³ svých rukou, a neudělám vám nic zlého.⁴

1. 13,10; 35,15
2. 11,17; 32,29—32*
3. 1,16; 32,30; 2Kr 22,17; Iz 37,19
4. 10,5

⁷ Ale neposlouchali jste mě, je Hospodinův výrok, jen abyste mě ⌈ke své vlastní škodě⌉¹ rozzlobili² dílem³ svých rukou.

1. h.: ke zlu vám (tj. vašemu); 7,6
2. v. 6
3. 10,5

⁸ Proto takto praví Hospodin zástupů: Protože jste neposlouchali má slova,

⁹ hle, pošlu a vezmu všechny severní čeledě, je Hospodinův výrok, pošlu i pro svého otroka,¹ babylonského krále ²Nebúkadnesara, a přivedu je proti této zemi, proti jejím obyvatelům i proti všem těmto okolním národům. Zasvětím je zkáze a učiním je předmětem hrůzy³ a úžasu a věčnými troskami.

1. 7,25p; 27,6
2. jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
3. v. 18; 19,8; 18,16p*

¹⁰ Odstraním od nich hlas¹ jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty, zvuk ručních mlýnků i světlo lampy.²

1. 7,34; 16,9
2. Př 13,9; Kaz 12,3—6; [mlýnek a lampa — obrazy každodenního života, který zanikne]

¹¹ Tato celá země se stane troskami,¹ hroznou pustinou,² a tyto národy budou sedmdesát let sloužit babylonskému králi.

1. 22,5; 44,2
2. 2,15; 2Pa 36,21

¹² Stane se, že až se naplní sedmdesát¹ let, navštívím² s trestem ⌈za jejich vinu babylonského krále i ten⌉³ národ⁴ -- je Hospodinův výrok -- i chaldejskou zemi a učiním ji navěky zcela opuštěnou.

1. [prav. — období r. 605 př. Kr. (porážka faraona Neka u Karkemiše) — 538 př. Kr. (dekret Kýra o návratu z vyhnanství) Ezd 1,2—4]
2. 23,34; 27,8*
3. h.: na (obvyklá předložka k tomuto slovesu) králi a na lidu jejich vinu; 36,31; Iz 13,11; Am 3,2
4. var.: jeho

¹³ Přivedu na tuto zemi všechna svá slova, která jsem o ní promluvil, všechno, co je zapsáno¹ v této ²knize, jak prorokoval Jeremjáš o všech národech.³

1. 51,60; 30,2; 36,4
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. 1,5; 46,1

¹⁴ Vždyť i je samé ¹zotročí mnohé národy a velcí králové. Odplatím² jim podle jejich skutků a podle díla³ jejich rukou.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 16,18; 51,24; Př 24,12
3. v. 7

Kalich Hospodinova hněvu

¹⁵ Hospodin, Bůh Izraele, mi řekl toto: Vezmi z mé ruky tento kalich¹ s vínem hněvu a dej z něj napít všem národům, ke kterým tě posílám.

1. 51,7; Iz 51,17; Ž 16,5p; Abk 2,16

¹⁶ Až se napijí, budou se potácet a šílet ⌈kvůli meči,⌉¹ který mezi ně posílám.

1. h.: před mečem

¹⁷ Vzal jsem kalich z Hospodinovy ruky a dal jsem napít všem národům, ke kterým mě Hospodin poslal:¹

1. 19,14; 26,12.15; Ex 3,13; Za 2,15

¹⁸ Jeruzalému, judským městům, jeho králům a jeho knížatům, abych je ¹učinil ²troskami, předmětem hrůzy³ a úžasu a kletby, jako je tomu dnes;

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. v. 9; 29,18*

¹⁹ faraonovi, egyptskému králi, jeho otrokům, jeho knížatům a všemu jeho lidu;

²⁰ všemu míšenému lidu, všem králům země Úsu,¹ všem králům pelištejské země, Aškalónu,² Gaze, Ekrónu, ostatku Ašdódu,

1. [prav. J / JV od Izraele v Arabské poušti]; Jb 1,1; Pl 4,21
2. 47,5; Sd 1,18p; Am 1,8; Sf 2,4; Za 9,5

²¹ Edómu,¹ Moábu² a synům Amónovým,³

1. 49,7—22
2. 48,1—47
3. 49,1—6

²² všem týrským¹ králům, všem sidónským králům, králům pobřeží za mořem,

1. 47,4

²³ Dedánovi,¹ Témovi, Búzovi a všem s vyholenými skráněmi,²

1. 49,8
2. 9,25; 49,32

²⁴ všem arabským králům, všem králům ⌈míšeného lidu,⌉¹ kteří bydlí v pustině,

1. 1Kr 10,15

²⁵ všem zimríjským¹ králům, všem élamským² králům, všem médským králům,

1. [jméno lidu Zimrí se jinde v Písmu nevyskytuje]
2. 49,34

²⁶ všem severním králům, blízkým i dalekým, ¹jednomu po druhém a všem královstvím světa,² která jsou na ³povrchu ⁴země. Král Šéšaku⁵ se napije po nich.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: země
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. [kódové jméno pro Bábel — Babylon, vytvořené záměnou písmen začátku a konce abecedy: b=š; l=k; srv. 51,1.41]

^{27 1}Řekni jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Pijte, opijte se a zvracejte, padněte a nevstanete ²kvůli meči, který mezi vás posílám.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁸ Stane se, že odmítnou přijmout kalich z tvé ruky, aby pili. ¹Řekni jim: Toto praví Hospodin zástupů: ²Musíte pít.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁹ Neboť hle, s městem, které se nazývá mým jménem,¹ již začínám nakládat zle a vy byste zůstali zcela bez trestu?² Nezůstanete bez trestu, protože povolávám meč na všechny obyvatele země, je výrok Hospodina zástupů.

1. 7,30; 32,34*
2. 49,12; [soud začne od „domu Božího“, ale rozšíří se na celý svět; srv. 1Pt 4,17]

³⁰ Ty však jim ¹prorokuj všechna tato slova a ²řekni jim: Hospodin zařve³ z výšiny, ze svého svatého příbytku⁴ vydá svůj hlas, ⁵hlasitě zařve nad svou pastvinou,⁶ rozkřičí se jako ti, kdo lisují hrozny,⁷ na všechny obyvatele země.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. v. 38; 49,19; Iz 31,4; Oz 11,10
4. Dt 26,15
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. 23,3; Ex 15,13
7. Iz 63,1—6

³¹ Hukot^{1 2}proniká až do končin země, protože Hospodin vede spor³ s národy, soudí každé ⁴tělo⁵ a ničemy vydá meči, je Hospodinův výrok.

1. n.: válečná vřava; Am 2,2; Oz 10,14; Ž 74,23
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 2,9; 50,31
4. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
5. 32,27; Iz 40,5n

³² Toto praví Hospodin zástupů: Hle, od národa k národu vychází zlo, dává se do pohybu velký vichr¹ z nejvzdálenějších² částí země.

1. 23,19; Ž 83,16
2. 6,22; 31,8

³³ V onen den budou Hospodinem pobití ležet od jednoho konce země až na druhý.¹ Nebudou oplakáváni, nebudou sebráni ani pohřbeni, budou jako hnůj² na ³povrchu ⁴země.

1. 12,12p
2. 8,2; 9,21; 16,4
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

³⁴ Naříkejte,¹ pastýři,² a křičte! Válejte se v prachu³ vznešení předáci stáda, protože se naplnily dny pro vaši porážku⁴ a rozptýlení, padnete jako vzácná nádoba.⁵

1. Iz 13, 6
2. tj. vládci; 23,1; 49,19; 50,6
3. Mi 1,10; srv. Jr 6,26
4. 11,19
5. LXX: výborný beran; $

³⁵ Zmizí¹ útočiště² pro ³pastýře i únik pro vznešené⁴ předáky stáda.

1. h.: zahyne; Am 2,14
2. srv. Gn 14,10; Sd 8,12; [vůdcové se nejednou snažili zachránit bez ohledu na ostatní vojáky]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 14,3; 30,21

³⁶ Slyš!¹ Volání ²pastýřů a nářek vznešených předáků stáda, protože Hospodin ničí jejich pastvu

1. 10,22; 31,15; [prorocký posun do budoucnosti]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³⁷ a pokojné pastviny jsou zpustošené ¹kvůli Hospodinovu planoucímu hněvu.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. v. 38

³⁸ Opouští svou skrýši jako mladý lev, jejich země se stala předmětem hrůzy^{1 2}kvůli krutému meči³ a ⁴kvůli jeho planoucímu hněvu.⁵

1. v. 18; 4,7
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. dle některých h. rkpp + LXX; TM: planutí utlačovatele
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 12,13; 30,24*

¹ Na počátku kralování judského krále Jójakíma,¹ syna Jóšijášova, stalo se od Hospodina toto slovo: