¹ Procházejte ulicemi Jeruzaléma, ¹jen se dívejte a zkoumejte, hledejte na jeho náměstích, jestli najdete ²někoho, jestli je někdo, kdo ⌈jedná podle práva⌉³ a kdo ⁴usiluje o věrnost,⁵ a já Jeruzalému⁶ odpustím.⁷

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: činí soud; srv. Gn 18,23—32
4. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
5. n.: pravdu
6. h.: jí, tj. mu
7. 31,34; Ž 103,3!

² I když říkají: Jakože živ je Hospodin, jistě přísahají¹ lživě.

1. 4,2; 7,9; Iz 48,1; Oz 4,15

³ Hospodine, cožpak tvoje oči ne hledí¹ na ²věrnost?³ Ranil⁴ jsi je, ale ⌈necítili bolest,⌉⁵ ničil jsi je, ale odmítali⁶ přijmout kázeň.⁷ Zatvrdili⁸ se⁹ víc než skála, odmítali se navrátit.¹⁰

1. 16,17!; 2Pa 16,9
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. n.: pravdu
4. 14,19; 30,14; 2S 10,18
5. n.: nebyli zarmouceni ($)
6. 8,5; 3,3; Iz 1,20
7. 2,30; 7,28*
8. Iz 48,4; Ez 2,4
9. h.: své tváře
10. n.: obrátit

⁴ Já jsem si ¹myslel: Jsou to jen chudáci; jednali hloupě, protože neznají² ⌈Hospodinovu cestu,⌉³ nařízení⁴ svého Boha.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 2,8p; 8,7
3. Gn 18,19; 2Kr 21,22; 1Kr 2,3; Dt 5,33; 8,6; Sd 2,22; Jb 21,14; Př 10,29; Iz 42,24
4. h.: soud; Dt 4,1p; 26,17; Neh 1,7

^{5 1}Zajdu si k ⌈vysoko postaveným⌉² a promluvím si s nimi, protože oni znají Hospodinovu cestu, nařízení³ svého Boha. Jenže i tihle zlomili jho,⁴ zpřetrhali pouta.⁵

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: velkým; v. 27; 31,34p; 2Kr 5,1p; Př 25,6; Dt 1,17p; Jon 3,5
3. h.: soud; Dt 4,1p; 26,17; Neh 1,7
4. 27,11; ::Oz 11,4; Mt 11,28—30
5. Ž 2,3

⁶ Proto je zabije lev z houštiny, zničí je stepní vlk. Před jejich městy číhá leopard;¹ každého z nich, kdo vyjde, roztrhá na kusy, protože jejich přestoupení² je mnoho, mnoho je jejich ³odvrácení.⁴

1. srv. Oz 13,7
2. Pl 1,5; Joz 24,19; Am 2,4; Mi 1,5; Př 28,13
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 3,22; 8,5

⁷ Proč bych ti¹ měl odpustit?² Tvoji synové mě opustili³ a přísahali při těch, kdo ne jsou bohy.⁴ Nasytil jsem je, ale oni cizoloží⁵ a houfují⁶ se v nevěstinci.

1. tj. Jeruzalému; srv. v. 1
2. 31,34; 36,3
3. v. 19; 2,13!
4. Joz 23,7; Dt 32,21
5. 3,9; 9,1; Oz 7,4; Ez 23,37
6. srv. Mi 5,1(4,14); n.: zasazují si (řezné) rány; srv.: 1Kr 18,28; Dt 14,1; Jr 16,6; 41,5; 47,5; ($)

⁸ Jsou to vykrmení, bujní hřebci;^{1 2}všichni dychtí³ po ženě svého bližního.⁴

1. ($)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: ržáli
4. 29,23

⁹ Cožpak je za to ne mám navštívit?,¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě,² jako je tento?

1. tj. potrestat; v. 29; Iz 27,1*; Gn 21,1p
2. 9,8

¹⁰ Vystupte na jeho vinohrady¹ a ničte, ale ²nezničte je úplně.³ Odstraňte jeho výhonky,⁴ protože nejsou Hospodinovy.

1. (Může být myšleno doslovně i obrazně, srv. 2,21; J 15,6); n.: opěrné zdi / viničné terasy / (dle Mišny:) řady vinice; HL — $
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 4,27
4. n.: úponky

¹¹ Dům izraelský i dům judský mi totiž ¹byl ²zcela nevěrný,³ je Hospodinův výrok.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 3,20

¹² Lhali¹ o Hospodinu a říkali: ⌈Kdepak on.⌉² Zlo³ na nás nepřijde,⁴ nezažijeme⁵ meč ani hlad.⁶

1. Joz 24,27; Ž 14,1
2. n.: Nic neudělá; h.: Ne on / to / tak; (srv. kladnou vazbu v Dt 32,39)
3. Ž 10,6
4. 23,17; srv. 6,19; ::2,3; 43,1; Př 1,32
5. h.: neuvidíme; Pl 3,1
6. 14,13; 52,6

¹³ Ti proroci ⌈jsou jen vítr⌉¹ a Hospodinovo slovo v nich není. Tak se jim ²stane.

1. n.: se stanou větrem — h. rúach (tj. místo aby měli Ducha!; srv. Oz 9,7 „muž ducha“ = prorok)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Proto takto praví Hospodin, Bůh zástupů: Protože jste mluvili toto slovo, hle, svá slova ¹učiním ve tvých² ústech ohněm a tento lid dřívím a stráví je.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. srv. 2,19p; nebo var.: Protože (oni) mluvili …

¹⁵ Hle, dome izraelský, přivedu¹ na vás zdaleka² národ, je Hospodinův výrok, národ prastarý,³ národ odvěký, národ, jehož jazyk neznáš, ani nerozumíš,⁴ co mluví.

1. 4,6; 6,19*
2. 6,22; Iz 5,26
3. h.: trvalý
4. h.: neslyšíš; Dt 28,49!

¹⁶ Jeho¹ toulec je jako otevřený hrob, všichni jsou hrdinové.

1. var: jejich

¹⁷ Pohltí tvoji sklizeň a tvůj chléb, pohltí tvoje syny a tvoje dcery, pohltí tvůj brav a tvůj skot,¹ pohltí tvou révu i tvůj fíkovník.² Mečem rozboří³ tvá opevněná města, na která ty spoléháš.⁴

1. ::31,12; Abk 3,17
2. 10,25; Dt 28,33
3. Mal 1,4; n: zničí
4. Dt 28,52; ::Iz 26,2

¹⁸ Ale ani v oněch dnech, je Hospodinův výrok, vás ¹nezničím úplně.²

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. v. 10; 30,11

¹⁹ I stane se, až se budete¹ ptát: Proč nám Hospodin, náš Bůh, toto všechno provedl?² že jim ³odpovíš: Jako jste mě opustili⁴ a sloužili⁵ jste ve své zemi cizím⁶ bohům, tak budete sloužit cizincům v zemi, která není vaše.

1. (mnozí větu uhlazují a mění z TM 2. pl. na 3. pl.; srv. v. 14; 11,18; 12,13)
2. 16,10; 22,8; 30,15; 13,22; Dt 29,3.23; Mi 6,3
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. v. 7
5. 8,2; Dt 4,28!; Joz 24,2.20
6. Dt 31,16

²⁰ Oznamte to v domě Jákobově a zvěstujte to v Judsku:

²¹ Slyšte to ¹přece, lide bláznivý a bez ²rozumu! Mají³ oči, ale nevidí.⁴ Mají uši, ale neslyší.⁵

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. n.: který má oči … ; Iz 6,10; Ez 12,2
4. Mt 13,13
5. 6,10; Mk 8,18

²² Cožpak se mě nebudete bát? --¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se nebudete třást přede mnou, který jsem umístil písek jako hráz,² věčnou hranici³ moře, kterou nepřekročí? Jeho vlny⁴ se sice dmou, ale nezdolají ji, burácejí, ale nepřekročí ji.

1. 10,7; 32,39; Dt 6,2.13; 1S 12,14; Jon 1,16; Mi 7,17
2. Ž 104,9; Př 22,28
3. srv. Jb 38,10; Př 8,29; h.: věčné ustanovení
4. 31,35

²³ Avšak tento lid má umíněné¹ a vzpurné² srdce;³ odvrátili⁴ se a ⁵odešli.

1. srv. 6,28; Dt 21,18; Iz 30,1; Oz 4,16
2. n.: vzdorovité; Dt 9,7.24; Pl 1,20
3. Dt 9,23n; 31,27; srv. Jr 3,17; 4,14; 9,25; Pl 3,42
4. ::17,13; Ž 14,3
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁴ Neříkají si v ¹srdci:^{2 3}Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává podzimní i jarní déšť⁴ ve svůj čas⁵ a zachovává nám týdny ustanovené pro sklizeň.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Sf 1,12
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. 3,3; 14,4; Jl 2,23; Jk 5,7
5. Dt 11,14!

²⁵ Narušily to vaše viny a vaše hříchy ⌈před vámi zadržely⌉¹ dobro.

1. n : vás připravili o; Am 4,7

²⁶ Protože se v mém lidu našli ničemové, každý číhá¹ jako přikrčený ²ptáčník³ -- nastražili past a lapají ⁴lidi.

1. srv. Ž 10,9v
2. pl., množné číslo (plurál)
3. h.: čihař; Oz 9.8
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁷ Jako klec plná ptáků, tak jsou jejich domy plné podvodu;¹ takto² ⌈dosáhli vysokého postavení⌉³ a získali bohatství.⁴

1. 9,5
2. n.: proto; srv. 38,4
3. h.: se stali velkými; v. 5p
4. 12,1; Ž 73,3nn

²⁸ Ztloustli¹ a ⌈dosáhli blahobytu,⌉² překročili³ i ⌈každou ⁴hranici⌉⁵ zla. Nepomohou získat právo,⁶ sirotka⁷ nehájí, ⌈ale těší se z vlastního úspěchu.⌉⁸ ⌈Chudým právo nezjednají.⌉⁹

1. h.: ztučněli; Neh 9,25
2. n.: lesknou se; HL
3. srv. v. 22 výraz: nepřekročí ji (sl. hříčka); 1S 15,24; Sd 2,20; Iz 24,5; ::Dt 26,13
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. n.: všechny pojmy / případy
6. ::Př 29,7; 31,8
7. 7,6; 22,3; Iz 10,2; ::Dt 10,18
8. h.: a jsou úspěšní; ::Joz 1,8; Neh 2,20
9. h.: Právo chudých nesoudí

²⁹ Cožpak je za to ne mám navštívit?¹ je Hospodinův výrok. Zdalipak se moje duše nepomstí na národě, jako je tento?

1. v. 9; 6,15*; //9,8

³⁰ V zemi ¹dochází k hrozné a otřesné² věci:

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 23,14

³¹ Proroci^{1 2}prorokují³ lživě⁴ a kněží ⌈⁵berou věci do svých rukou,⌉⁶ ⌈a mému lidu se to tak líbí!⌉⁷ Co však ⌈budete dělat na konci toho všeho?⌉⁸

1. Mt 7,15!
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 2,8; 23,21; 29,31; 37,19
4. n.: klam; 20,6; 23,25; 27,10; Ez 13,23; Iz 9,14
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. n.: vládnou na vlastní pěst; h.: budou panovat jejich / svou rukou; n.: kněží musí vlastníma rukama orat ($)
7. h.: Můj lid to tak miluje
8. LXX: budete dělat potom?; potom = h.: v její (tj. té země n. Jeruzaléma) poslední době; 17,11; Př 5,4; Dt 32,20