¹ ⌈¹Řekněme, že⌉² muž propustí³ svou ženu a ta od něho ⁴odejde a stane se ženou jiného muže. Cožpak se k ní ještě navrátí? Cožpak by ta země nebyla ⁵zcela znesvěcena? A ty jsi smilnila s mnoha druhy,⁶ a ⁷navracíš⁸ se ke mně? je Hospodinův výrok.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Jestliže
3. n.: pošle pryč; tzn.: rozvede se; Dt 24,1—4
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. tj. bohy
7. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
8. 24,7

² Pozvedni ¹oči k ⌈holým návrším⌉² a podívej se, kdepak jsi neležela!³ Usadila ses kvůli nim na cestách jako Arab⁴ v pustině. Znesvětila jsi zemi svým smilstvem a svým zlem.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n.: vyježděným cestám (h. šefí); srv. Oz 4,13 (h. gibeá)
3. n.: nebyla zprzněna; srv.: 2,20
4. zde ve smyslu: lupič

³ Přestože přeháňky¹ byly zadrženy a jarní déšť^{2 3}nepřišel, měla jsi drzé čelo^{4 5}prostitutky, odmítla⁶ ses stydět.

1. h.: vydatné přeháňky / deště; 14,22; Lv 26,19
2. 5,24; Dt 11,14p
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Iz 48,4
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. 5,3

⁴ Copak i nyní ke mně nevoláš: Můj otče,¹ ty jsi důvěrník mého mládí!²

1. v. 19; 2,27
2. 2,2

⁵ Což se bude hněvat¹ navěky? Neustále bude chovat hněv? ²Podívej, to jsi říkala, ale to zlo jsi ³páchala, kdykoli jsi mohla.

1. v. 12
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

Výzva k návratu pro Izrael i Judu

⁶ Ve dnech krále Jóšijáše¹ mi Hospodin řekl: Viděl² jsi, co ³páchala izraelská odpadlice? Chodila na každou vyvýšenou horu, pod každý zelený⁴ strom a tam smilnila.⁵

1. 1,2
2. 1Kr 21,29; Ez 8,12; 47,6
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 2,20; 17,2
5. 1Pa 5,25

⁷ Řekl jsem si: Po tom všem, co učinila, se ke mně navrátí. Ale nenavrátila se. Její nevěrná judská sestra to viděla.

⁸ Viděl jsem to, vždyť¹ právě proto, že izraelská odpadlice cizoložila, jsem ji propustil² a dal jsem jí rozlukový^{3 4}lístek. Ale její nevěrná judská sestra se nebála a také ona chodila a smilnila.

1. var.: Viděla, že
2. v. 1
3. Iz 50,1
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁹ ⌈Pro lehkost, s jakou smilnila,⌉¹ znesvětila zemi; cizoložila² s kamenem i se dřevem.³

1. tzn.: Proto, že si se svým smilstvem nedělala problémy
2. 5,7
3. 2,27; 10,8

¹⁰ A ani po tom všem se ke mně její nevěrná judská sestra nenavrátila celým svým srdcem, nýbrž jen falešně,¹ je Hospodinův výrok.

1. n.: naoko; [Juda se nedal poučit trestem, který viděl na Izraeli, proto mu trest hrozí také]

¹¹ Hospodin mi řekl: Izraelská odpadlice se ukázala být spravedlivější¹ nežli Juda, ta ²nevěrnice.

1. h.: ospravedlnila svou (n.: prokázala spravedlnost své …) duši víc; Ez 16,51
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{12 1}Jdi a volej ⌈na sever⌉² tato slova. ³Říkej: Navrať⁴ se izraelská odpadlice! je Hospodinův výrok. ⌈Nebudu se na vás tvářit zamračeně,⌉⁵ vždyť jsem milosrdný, je Hospodinův výrok, nebudu se hněvat⁶ navěky.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.: k severu
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 4,1; 18,11; Oz 14,2; Iz 44,22; 31,6
5. h.: nenechám padnout svou tvář na / ve vás
6. v. 5; srv. 31,20; Ž 103,8

¹³ Jen uznej¹ svou vinu,² že ses vzbouřila³ proti Hospodinu, svému Bohu, a ⌈proplýtvala jsi svou přízeň⌉⁴ na cizince⁵ pod každým zeleným⁶ stromem a ⁷mě jste neposlouchali,⁸ je Hospodinův výrok.

1. Př 28,13
2. 2,22; 11,10; Lv 26,40; Př 16,6
3. 2,8.29
4. h.: rozptýlila jsi své cesty
5. n.: cizí bohy
6. 2,20
7. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
8. var.: jsi neposlouchala; 17,27; 40,3; 42,21; 43,4; Nu 14,22!

¹⁴ Navraťte se, odvrácení synové, je Hospodinův výrok, protože já jsem vaším Pánem;¹ vezmu vás po jednom z města, po dvou z čeledi² a přivedu vás na Sijón.³

1. n.: manželem (= Pán z titulu manželství); sl. hříčka se jménem boha Baala; 31,32
2. n.: z rodiny / rodu
3. 4,6!; 31,6; 50,5; 51,10; Iz 35,10; 37,32; 2S 5,7p

¹⁵ Dám vám ¹pastýře² podle svého srdce a budou vás pást s poznáním a s ³porozuměním.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 23,4; Ez 34,23
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁶ I stane se, až se v oněch dnech rozmnožíte a rozplodíte v této zemi, je Hospodinův výrok, nebudou už říkat: Truhla¹ Hospodinovy smlouvy; ²nepřijde jim na ³mysl,⁴ nebudou si ji připomínat, nebude jim chybět⁵ a nebude už zhotovena.

1. Dt 10,1.8p; 2Pa 35,3; (poslední zmínka o truhle v StS)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
4. 51,50
5. n.: nebudou se o ni starat

¹⁷ V onen čas nazvou Jeruzalém Hospodinovým trůnem a shromáždí¹ se k němu všechny národy kvůli Hospodinovu jménu v Jeruzalémě a nebudou už ²žít podle svého umíněného³ a zlého srdce.

1. (kromě tohoto místa kořen slova použit v souvislosti se shromažďováním vody; srv. Gn 1,9.10; Lv 11,36)
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Dt 29,18; Jr 7,24*; ::Ž 101,2

¹⁸ V oněch dnech půjde dům judský s¹ domem izraelským a přijdou spolu² ze severní země do země, kterou jsem dal do dědictví³ vašim otcům.

1. h.: nad; Ž 125,5p
2. 50,4; Oz 2,2; Ez 37,16—22
3. Dt 31,7; 12,10

¹⁹ A já si říkal: Jak rád bych tě zařadil¹ mezi syny a dal ti výbornou zemi, nádherné dědictví zástupů národů! Říkal jsem si, že mě budeš nazývat: Můj otče,² a nebudeš se ode mě odvracet.

1. n.: postavil
2. 2,27; 3,4; Iz 63,16

²⁰ Avšak tak jako žena nevěrně opouští svého druha, tak jste¹ se nevěrně zachovali ke mně, dome izraelský, je Hospodinův výrok.

1. 5,11

²¹ Na holých návrších¹ je slyšet hlas pláče a úpěnlivých proseb synů Izraele, protože zkazili² svou cestu a zapomněli³ na Hospodina, svého Boha.

1. v. 2
2. h.: převrátili / rozvrátili (svým zvráceným jednáním)
3. 2,32; 13,25*

²² Navraťte se, odvrácení synové, vyléčím¹ vaše ²odvrácení.³ Hle, přicházíme k tobě, protože ty, Hospodine, jsi náš Bůh.

1. 30,17; Oz 14,5
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 2,19; 5,6

²³ ⌈Jistě je klamné čekat pomoc z kopců a ruchu na horách,⌉¹ vždyť spása Izraele je v ⌈Hospodinu, našem Bohu.⌉²

1. h.: Jistě klamně/–é z kopců, ruchu hor
2. 5,19; 8,14; 16,10; 23,36; 26,16; 31,6; Dt 1,6.10p

²⁴ Už od mládí nám ta hanebnost¹ pohlcuje ⌈výtěžek práce⌉² našich otců, jejich ovce a jejich skot, jejich syny a jejich dcery.

1. n.: hanebná modla, tj. Baal
2. n.: dřinu

²⁵ Ať ležíme ve své hanbě a přikryje nás naše ostuda,¹ protože jsme hřešili² proti Hospodinu, svému Bohu, my i naši otcové, od svého mládí³ až dodnes a ⁴neuposlechli⁵ jsme Hospodina, svého Boha.

1. 51,51
2. 14,20; 40,3; Neh 1,6
3. 22,21
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. v. 13