¹ Slovo, které se stalo k Jeremjášovi¹ od Hospodina:

1. [první z 31 případů, kdy je v této obvyklé vazbě (1,2p) jmenován Jr; srv. Ez 1,3; Oz 1,1]

² Postav se v bráně Hospodinova domu¹ a ²volej tam toto slovo. ³Říkej: Slyšte⁴ Hospodinovo slovo, ⌈všichni Judejci,⌉⁵ kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli⁶ Hospodinu.

1. 19,14; 22,1; 26,5; 36,10; J 18,20
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2,4; 17,20
5. h.: celý Judo; srv. 1S 4,5
6. 1S 1,3.28; Neh 8,6; Iz 27,13

³ Toto praví ⌈Hospodin zástupů, Bůh Izraele:⌉¹ Dejte do pořádku své cesty² a své činy a nechám vás přebývat ⌈na tomto místě.⌉³

1. [zcela totožný titul je užit v StS 37× (@2S 7,27), nejvíce v Jr (32×); srv. Ex 5,1p]
2. n : jednání; v. 5.23; 22,21; 4,18; 18,11
3. tj. v této zemi

⁴ Nespoléhejte na lživá slova: Toto je Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám.¹

1. opakování pro zdůraznění srv. Iz 6,3; Ez 21,32

⁵ Avšak jestliže ¹opravdu dáte do pořádku své cesty² a své činy, jestliže ⌈mezi sebou⌉^{3 4}opravdu budete ⁵jednat podle práva,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n : jednání; v. 5.23; 22,21; 4,18; 18,11
3. n.: jeden s druhým
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁶ jestliže nebudete utlačovat příchozího,¹ sirotka² a vdovu a nebudete na tomto místě prolévat krev³ nevinného a nebudete chodit⁴ ⌈k vlastní škodě⌉⁵ za jinými⁶ bohy,

1. Ex 22,20
2. 5,28; 22,3; Dt 10,18; Ez 22,7
3. 19,4; 26,15; Dt 19,10; Př 6,17
4. v. 9; 2,5; 8,2
5. h.: ke svému zlu
6. 1,16; 13,10

⁷ pak ⌈vás nechám⌉¹ přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až navěky.²

1. n.: s vámi budu
2. 25,5

⁸ Hle, vy však spoléháte¹ na lživá slova, která neprospějí.

1. v. 4+14; 13,25; 17,5; Mi 3,11; ::Iz 26,3

⁹ Cožpak můžete krást,¹ vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat² Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali, ³

1. Dt 5,17—20
2. 1,16; 11,13.17; 44,3nn; Oz 2,15
3. 19,4; Dt 11,28

¹⁰ a potom přijít, postavit se přede ¹mnou v tomto domě, ⌈který se nazývá mým jménem,⌉² a říci: Jsme zachráněni, jen abyste mohli dál ³páchat všechny tyto odporné věci?

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 8,43; srv. Am 9,12 — Sk 15,17; h.: nad nímž bylo voláno mé jméno (srv. Neh 7,63; Da 9,18)
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹¹ Cožpak se tento dům, ⌈který se nazývá mým jménem,⌉¹ stal ve vašich očích jeskyní² lupičů? Avšak^{3 4}vizte, já to ⁵vidím, je Hospodinův výrok.

1. 1Kr 8,43; srv. Am 9,12 — Sk 15,17; h.: nad nímž bylo voláno mé jméno (srv. Neh 7,63; Da 9,18)
2. n.: doupětem; Mt 21,13
3. Ž 52,7p
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹² Vždyť jděte k mému místu, které bylo v Šílu,¹ kde jsem poprvé nechal přebývat své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal ²za zlo svého lidu Izraele!

1. Joz 18,1; Sd 18,31; 1S 1,3
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹³ A nyní, protože jste spáchali všechny tyto skutky, je Hospodinův výrok, a mluvil jsem k vám, ⌈stále znovu⌉¹ jsem mluvil, ale neslyšeli jste, volal² jsem vás, ale neodpovídali jste,

1. n : naléhavě; h.: ráno vstávaje; v. 25 (vazba typická pouze pro Jr); 2Pa 36,15
2. Iz 50,2

¹⁴ hodlám s domem, který se nazývá mým jménem,¹ s domem, na který spoléháte,² a s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, učinit to, co jsem udělal se Šílem.³

1. v. 10
2. v. 8
3. 26,6; 1S 4,10.11; Ž 78,60; Iz 10,11

¹⁵ Odvrhnu¹ vás ⌈od sebe,⌉² jako jsem odvrhl všechny vaše bratry, celé potomstvo Efrajimovo.

1. 52,3; 2Kr 13,23
2. h: od své tváře; n.: ze své přítomnosti; 4,1; 15,1; 23,39; 32,31; 1Kr 9,7

¹⁶ Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj¹ za ně nářek ani modlitbu,² ⌈nepřimlouvej se u mne,⌉³ ⌈neboť tě ⁴nevyslyším.⌉⁵

1. Dt 3,27p
2. 11,14; 14,11; ::37,3; 2Kr 19,4p
3. n.: nenaléhej na mě; srv. Rt 1,16
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. n.: já tě totiž poslouchat nebudu

¹⁷ Cožpak nevidíš, co ¹páchají v judských městech a na ulicích Jeruzaléma?

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{18 1}Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto, aby ²pekly koláče královně³ nebes. Lijí úlitby⁴ jiným bohům, aby mě rozzlobili.⁵

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. [stejný název je pouze v 44,17nn, ale prav. totožná s Aštartou Sd 2,13; 1S 7,3; 31,10; 1Kr 11,5 (a s Ištar v Mezopotámii), bohyní lásky a plodnosti; srv. Sd 19,27nn]
4. 19,13
5. 8,19; 11,17*

¹⁹ Cožpak ⌈zlobí¹ mě? je Hospodinův výrok. Cožpak nebudou zahanbeni sami ²před sebou?⌉³

1. 32,30; Dt 32,16
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. n.: Trápí snad mě? … Neztrapňují spíše sami sebe?

²⁰ Proto takto praví Panovník Hospodin: Hle, můj ⌈hněv a má zloba⌉¹ se vyleje² na toto místo, na ³lidi i na ⁴zvířata, na polní ⁵stromy i na ⁶plody ⁷země. Vzplane⁸ a neuhasne.

1. srv. časté spojení těchto slov u Jr: 21,5; 32,21.37; 33,5; 36,7; 42,18; 44,6 i Ez 5,13 + Dt 9,19
2. n.: bude vylita; 42,18; 44,6; 2Pa 12,7; Na 1,6
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
8. 4,4; 21,12

²¹ Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ⌈Jen si přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso,⌉¹

1. tj. klidně si maso snězte sami; Oz 8,13; Iz 1,11; Am 5,22

²² protože já jsem vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl¹ z egyptské země, ohledně zápalné oběti a obětního hodu nic neřekl ani nepřikázal.²

1. 2,6; 11,4.7; 16,14; 23,7; 31,32; 34,13
2. 19,5; ::13,5; 50,21; Dt 17,3

²³ Toto¹ jsem jim však přikázal: Poslouchejte ²mě a budu ⌈vaším Bohem a vy budete mým lidem.⌉³ ⌈⁴Choďte jenom po té cestě, kterou⌉⁵ vám přikáži, aby se vám vedlo dobře.⁶

1. h.: Tuto věc
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. h.: vám Bohem (Ex 6,7; Dt 29,12; Zj 21,7) … mi lidem; 11,4*; Lv 26,12; Dt 7,6
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: Choďte po každé / celé té cestě; n : Žijte zcela způsobem, který; Dt 5,33!
6. 38,20; Dt 4,40

²⁴ Avšak neposlouchali¹ a nenakláněli ²ucho, ale ³žili podle rad⁴ svého umíněného⁵ a zlého srdce; ⌈otočili se ke mně zády, a ne tváří.⌉⁶

1. 3,25; 11,4
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. n. plánů; Ž 1,1!; 81,13; Mi 6,16
5. 3,17; 9,13
6. h.: stali se zády, a ne tváří; n.: šli nazpět, a ne vpřed; srv. 2,27; 32,33!; srv. Neh 9,29 ($)

²⁵ Od toho dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země,¹ až dodnes jsem vám posílal všechny své otroky² proroky, denně, stále znovu³ jsem je posílal,

1. Dt 9,7; Sd 19,30
2. [ČSP v StS i NS zachovává vědomě v celém textu dosl. př. h. ebed, resp. ř.doulos — otrok. Věříme, že ponecháním na všech místech vynikne patřičný rozdíl mezi služebníkem a otrokem, jakož i porozumění rozdílu mezi biblickým a afro–americkým použitím tohoto pojmu. Srv. 21,7; 25,9 (Nebúk.); 30,10 (Jákob); 33,21; 1Kr 8,24 (David); Dt 34,5; Neh 1,7 (Mojžíš); Gn 24,2nn; 39,1—6 + 41,40—45 (Josef); Iz 20,3 (Izajáš); 2Kr 17,13; Am 3,7 (proroci); Iz 52,13; 53,11; Mt 20,25—28; Ř 1,1 (Pavel); 6,16—22; Fp 2,7 (vše v NS!)]
3. v. 13; 11,7

²⁶ avšak neposlouchali¹ mne a nenakláněli ²ucho, ale zatvrdili³ svou šíji a páchali větší zlo než jejich otcové.

1. v. 23; 16,12
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 17,23; 2Pa 30,8; Neh 9,29

²⁷ Budeš k nim mluvit ⌈všechna tato slova,⌉¹ ale nebudou tě poslouchat, budeš k nim volat, ale neodpovědí ti.

1. tato vazba je v Jr užita 13× (nejvíce v jedné knize StS); 25,30; 26,15; 36,16; 51,60n; srv. Ex 20,1

^{28 1}Řekni jim: Toto je národ, který ²neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nepřijímal³ kázeň.⁴ Zahynula věrnost,⁵ je odříznuta od jejich úst.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. 6,8
4. 5,3; 17,23*
5. n.: víra; n.: pravdivost

²⁹ Ostříhej si ¹vlasy a odhoď je. Pozdvihni nářek² na holých návrších,³ protože Hospodin zavrhl⁴ a opustil ⌈generaci,⁵ která provokovala jeho hněv.⌉⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. v. 16; 9,9; Ez 19,1
3. 3,2; 12,12
4. 6,30
5. 2,31; Dt 1,35
6. n.: generaci příznačnou svou drzostí

³⁰ Protože synové Judy ¹páchali to, ⌈co je zlé v mých očích,⌉² je Hospodinův výrok, postavili své ohavné modly v domě, který se nazývá mým jménem,³ aby jej znečistili,

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n : co se mi nelíbí; 18,10; 32,30; 52,2; Nu 32,13p
3. v. 10; 25,29

³¹ vystavěli ¹návrší² Tófet, které je v údolí³ Hinómova syna, aby spalovali své syny a své dcery ohněm, což jsem jim nepřikázal, ani mi nic takového ⁴nepřišlo na ⁵mysl.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. tj. místo (převážně /::1S 9,12nn; 1Kr 3,2/ pohanského) uctívání a obětí; 48,35; 1Kr 11,7; Ez 6,3
3. 19,2.6; 32,35; Joz 15,8; 2Kr 23,10
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

³² Proto ⌈hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok,⌉¹ kdy se už nebude říkat: Tófet ani údolí Hinómova syna, ale údolí zabíjení,² a budou pohřbívat v Tófetu,³ až⁴ už ne bude místo.

1. (vazba typická pro Jr — 13×) 9,24; 16,12; 19,6; Am 8,11
2. n.: porážky / jatek
3. 19,6!.11nn; 2Kr 23,10; Iz 30,33
4. n.: protože

^{33 1}Mrtvoly tohoto lidu se stanou potravou nebeského ptactva² a zemské zvěře a nebude, kdo by je zaplašil.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 16,4; Dt 28,26; 1Kr 14,11; Ž 79,2; Iz 18,6v; 2S 21,10
3. h.: vystrašil

³⁴ Způsobím, že z judských měst a z ulic Jeruzaléma zmizí hlas jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty,¹ protože se země stane troskami.²

1. 16,9; 25,10; 33,11
2. 22,5; 44,2