¹ Slyšte slovo, které k vám promluvil Hospodin, dome izraelský.

² Toto praví Hospodin: Neučte se cestě¹ pohanských ²národů a nebeských znamení³ se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské ⁴národy.

1. [tj. náboženským praktikám; srv. 12,16]
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. n.: úkazů; [míněny zvláštní úkazy i obvyklé pohyby planet, kterým se Asyřané a Babyloňané klaněli]
4. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

³ Vždyť náboženské zvyklosti^{1 2}národů jsou nicotnost.³ ⌈Vezmou třeba⌉⁴ kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou.⁵

1. n.: nařízení, pravidla
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. srv. 2,5; 8,19; 51,18
4. n.: Je to jenom
5. Iz 44,12

⁴ Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho¹ upevní, aby se nekymácelo.

1. h.: pl [tj. ty části]

⁵ Jejich bohové jsou jako ⌈strašák v okurkovém poli;⌉¹ nemluví,^{2 3}musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože ⌈nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou.⌉⁴

1. h.: ozdobená palma / oplechovaná palma / palma v okurkách; [překlad v textu založen na paralelním apokryfním textu Báruch 6,69]
2. n.: nemohou mluvit
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: neublíží, ani nepomohou

⁶ Není nikdo jako ty,¹ Hospodine. Jsi velký,² ⌈velké a mocné je tvé jméno.⌉³

1. n.: tobě podobný; 1Kr 8,23; Ž 86,8; Mi 7,18; Ž 35,10
2. Ž 48,2!
3. h.: velké je tvé jméno ve své moci; Mal 1,11

⁷ Kdo by se tě nebál, králi národů,¹ protože tobě to náleží. Vždyť mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty.²

1. Zj 15,4
2. n.: tobě podobný; 1Kr 8,23; Ž 86,8; Mi 7,18; Ž 35,10

⁸ Vespolek jsou hloupí a blázniví, ⌈naučení nicotných model¹ je jen dřevo.⌉²

1. 14,22; 8,19
2. n.: naučení dané modlami není lepší nežli dřevo! ($; srv. Ž 109,4; 120,7 /„já jsem pokoj“/)

⁹ Tepané stříbro, dovezené z Taršíše¹ a zlato z Úfázu;² je to dílo řemeslníka³ a zlatníkových rukou. Jejich oděv je modrý a purpurový,⁴ všechno je to dílo zručných⁵ mužů.

1. [považován za nejvzdálenější (vých.) hranici tehdejšího světa; bývá ztotožňován s městem Tartessus v Hispánii — dnešním Španělsku; srv. Gn 10,4; 2Pa 20,36n; Ž 72,10; Iz 23,6; Ez 27,12; Jon 1,3]
2. Pš, Tg: Ofíru [věhlasné naleziště zlata; srv. 1Kr 9,28]; Da 10,5
3. Oz 8,6; 13,2
4. [tyto barvy vyjadřují nákladnou úpravu látky; Ez 23,6p]
5. h.: moudrých; Iz 40,20; srv. 1Kr 7,14

¹⁰ Ale Hospodin je pravý¹ Bůh, on je živý² Bůh a věčný³ král. Před jeho hněvem se třese⁴ země, národy nevydrží jeho rozhořčení.⁵

1. n.: věrný; Ž 31,6; Iz 65,16; 1Te 1,9
2. 23,36; Dt 5,26; 1S 17,26.36; Mt 16,16
3. Ex15,18; Ž 10,16; 29,10
4. Jl 2,10
5. 50,25; Na 1,6

¹¹ Toto jim ¹řekněte: Bohové, kteří nebesa² a zemi neučinili, zmizí ze země a zpod těchto nebes.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ž 96,5
3. [V. je napsán aramejsky pro zdůraznění toho, že je adresován pohanům. Má zvláštní zrcadlovou strukturu.]; ($)

¹² Svou¹ silou Hospodin² učinil zemi, svou moudrostí³ založil⁴ svět a svou rozumností roztáhl⁵ nebesa.

1. //51,15—19
2. (po vloženém 11. verši pokračuje 10. verš — se stejným podmětem)
3. Př 3,19
4. Ž 93,1
5. Ž 104,2

¹³ Když ⌈vydá hlas,⌉¹ bouří² se voda v nebesích, dává vystupovat ³mlze⁴ z končin země, působí blesky s deštěm,⁵ ze svých skladů⁶ vyvádí ⁷vítr.

1. (vydat hlas je idiom pro —) n.: zahřmí; 2S 22,14; srv. Ž 29,3; Jb 36,29
2. n.: shlukuje se
3. pl., množné číslo (plurál)
4. n.: párám; LXX: oblakům; Ž 135,7
5. Iz 30,23
6. Ž 33,6
7. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁴ ⌈Všichni lidé jsou⌉¹ hloupí a bez poznání,² ⌈všichni ³zlatníci jsou⌉⁴ zahanbeni svými ⁵modlami,⁶ protože jejich ⁷modly⁸ jsou falešné, ne ní v nich duch.

1. h.: každý člověk je …
2. Oz 4,6; Iz 5,13
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: každý zlatník [dosl.: přečišťovač] je …; Sd 17,4; Iz 40,19; Sk 19,24
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. n.: tesanými obrazy
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. n.: lité obrazy

¹⁵ Jsou nicotností, směšným dílem, v čase svého navštívení¹ zahynou.

1. 8,12; 11,23*

¹⁶ Podíl¹ Jákobův jim není podobný, neboť on je ²Tvůrcem³ všeho a Izrael je jeho dědičným kmenem; jeho jméno je Hospodin zástupů.

1. [tj. Hospodin, podíl Léviovců namísto země, kterou dostaly ostatní kmeny; srv. Ž 16,2.5.6; Pl 3,22—24]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. srv. 18,11p; Iz 45,9.11

¹⁷ ⌈Seber ze země své zavazadlo,⌉¹ ty, která zůstáváš v obležení,²

1. n : Sbal si, co ti patří; 46,19
2. n.: v opevnění

¹⁸ neboť toto praví Hospodin: Hle, tentokrát vyvrhnu obyvatele této země a způsobím jim soužení,¹ aby to pocítili.²

1. Neh 9,27; Sf 1,17
2. h.: našli; srv. Ž 116,3; ($)

¹⁹ Běda¹ mi pro mou zkázu, moje rána je ²nevyléčitelná.³ Řekl jsem: Ovšem, je to utrpení,⁴ které unesu.⁵

1. 6,4; 13,27*
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: velmi vážná; 14,17; 30,12; 15,18v
4. n.: nemoc
5. n.: budu muset nést

²⁰ Můj stan je zničen,¹ všechna má lana² jsou zpřetrhána. Moji synové mi ³odešli, a už zde nejsou. Není, kdo by mi znovu postavil stan a upevnil mi stanové plachty.

1. 4,20; 48,1; Iz 23,1
2. Iz 54,2
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²¹ Vždyť pastýři¹ byli hloupí a nehledali Hospodina, proto nejednali rozumně² a celé jejich stádo bylo rozptýleno.

1. n. (v obrazném smyslu): vládcové; 6,3; 22,22
2. 9,23

²² Slyš!¹ Hle,² přichází zpráva a hřmot³ ze severní země, aby judská města učinil zcela opuštěnými místy, doupětem⁴ šakalů.

1. h.: hlas
2. 8,19; 25,36
3. h.: třesení; Am 1,1
4. 9,10; 49,33; 51,37

²³ Vím, Hospodine, že ⌈člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky.⌉¹

1. n.: není na člověku (věcí člověka), aby žil a určoval svoje kroky; Jb 21,16

²⁴ Naprav¹ mě, Hospodine, jen podle práva, ne ve svém hněvu, jinak ⌈mě vyhladíš.⌉²

1. n.: Napravuj / Kázni; Ž 118,18
2. h.: mě učiníš příliš malým; srv. Př 13,11

²⁵ Vylej¹ svou zlobu na národy, které tě neznají a na čeledě, které nevzývají tvé jméno,² protože pohltily Jákoba,³ pohltily jej a zničily, zpustošily jeho bydliště.

1. Ž 79,6; Ez 7,8; Iz 42,25v
2. 1Kr 18,24nn
3. [vlastní jméno Jákob (často v paralelismu s: Izrael) je především u proroků (zvl. Iz /22×/ a Jr /10×/) hojně užíváno zástupně pro Izraelce; 30,7; 31,7; 46,27n; Dt 32,9]