¹ Satan¹² povstal proti Izraeli a navedl Davida, aby spočítal Izrael.

1. //2S 24,1—25
2. h.: Protivník; [vzhledem k tomu, že na jiných místech, kde je zřejmé, že jde o duchovní bytost, je použit u výrazu člen (Jb 1,6—12; 2,1—7; Za 3,1n), je možné, že je zde míněn lidský protivník (?nepřátelský sousední národ)]

² David řekl Jóabovi a ⌈knížatům lidu:⌉¹ Jděte a spočítejte Izrael od Beer–šeby až po Dan² a ³přineste mi zprávu, ať vím, kolik jich je.

1. n : velitelům vojska (19,7.11); srv. 2S 24,2.4
2. 1S 3,20p; (pouze zde jsou města v opačném pořadí)
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

³ Jóab řekl: Ať Hospodin přidá¹ ke svému lidu stokrát víc, než ho je. Což nejsou, můj pane a králi, všichni otroky mého pána? ²Proč to ³chce můj pán udělat? ⁴Proč by měla být vina na Izraeli?⁵

1. Dt 1,11
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. Ex 30,12

⁴ Královo slovo však bylo vůči Jóabovi pevné. Jóab tedy vyšel, procházel celým Izraelem a ¹vrátil se do Jeruzaléma.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁵ Jóab udal Davidovi počet sečteného lidu. Všech ¹Izraelců byl milion² sto tisíc³ mužů tasících meč a ⁴Judejců bylo čtyři sta sedmdesát tisíc mužů tasících meč.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. h.: tisíc tisíců a
3. ::2S 24,9
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

⁶ Mezi Lévijci a Benjamínci nepočítal, protože Jóabovi se královo slovo ošklivilo.¹

1. srv. Iz 49,7; Dt 7,26

⁷ Ta ¹věc byla zlá v Božích očích² a ranil³ Izrael.⁴

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 2S 11,27
3. 1S 5,6; 2Kr 6,18; Jr 30,14
4. 27,24

⁸ Nato David řekl Bohu: Velmi jsem zhřešil,¹ že jsem ²to udělal. Nyní odejmi, prosím, vinu svého otroka,³ neboť jsem jednal velice bláznivě.

1. v. 17; 2S 12,13
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. 17,4

⁹ Hospodin promluvil ke Gádovi,¹ Davidovu vidoucímu:²

1. 29,29; 2Pa 29,25
2. [dále jsou jmenováni jako vidoucí: Héman (25,5), Jeed (2Pa 9,29), Ida (2Pa 12,15), Jehú (2Pa 19,2), Asaf (2Pa 29,30), Jedútún (2Pa 35,15) a Ámos (Am 7,12)]

¹⁰ Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: ⌈Předkládám ti⌉¹ tři věci. Vyber si jednu z nich, kterou ti mám udělat.

1. h.: Natahuji na tebe

¹¹ Gád přišel k Davidovi a řekl mu: Toto praví Hospodin: Vyber¹ si:

1. h.: Přijmi pro sebe

¹² Tři roky hladu nebo tři měsíce být ničen ¹svými protivníky, kdy by tě stíhal meč tvých nepřátel, anebo tři dny Hospodinova meče a moru v zemi, kdy by Hospodinův ²anděl působil zkázu po celém území Izraele. Nyní se rozhodni, co mám ³odpovědět tomu, kdo mě poslal.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

¹³ David Gádovi ¹odpověděl: Jsem ve veliké tísni. Kéž padnu do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Hospodin ¹uvedl na Izrael mor a padlo z Izraele sedmdesát tisíc mužů.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Bůh poslal do Jeruzaléma ¹anděla, aby ho ničil. A když ničil, Hospodin to viděl, litoval toho zla a řekl ²andělu, který působil zkázu: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. A Hospodinův ³anděl se zastavil u humna Ornána Jebúsejského.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

¹⁶ David pozvedl ¹oči a uviděl Hospodinova ²anděla, jak stojí mezi zemí a nebem a v ruce má tasený meč,³ vztažený nad Jeruzalémem. David i starší přikrytí pytlovinou ⁴padli na svou tvář.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
3. Nu 22,23; Joz 5,13
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁷ David řekl Bohu: Což jsem neřekl já, aby byl sečten lid? Já jsem zhřešil a spáchal ¹velké zlo. Ale tyto ovce, co provedly? ⌈Hospodine, můj Bože,⌉² ať ³je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, ale na tvůj lid ať ne dopadne rána.⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 1Kr 3,7p!; [Zcela totožné oslovení je dále na těchto místech: 1Kr 8,28; 17,20.21; 1Pa 21,17; 2Pa 6,19; Ž 7,2p!; Jon 2,7; Abk 1,12; srv. Neh 5,19p!]
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. 1S 6,4

¹⁸ Hospodinův ¹anděl řekl Gádovi, aby řekl Davidovi: Ať David ²jde a postaví Hospodinu oltář na humně Ornána Jebúsejského.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁹ David ¹šel podle² Gádova slova, které promluvil ⌈v Hospodinově jménu.⌉³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. srv. 11,3v; 1Kr 13,1n; 20,35; 2Pa 30,12; Ž 17,4
3. Dt 18,22; 2Pa 33,18; Jr 26,9

²⁰ Když se Ornán obrátil, uviděl toho ¹anděla. Jeho čtyři synové, kteří byli s ním, se skrývali. Ornán mlátil pšenici.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499

²¹ David přišel až k Ornánovi. Když se Ornán ohlédl, uviděl Davida, vyšel z humna a klaněl se Davidovi tváří k zemi.

²² David řekl Ornánovi: Dej mi místo, na kterém je humno, abych na něm mohl postavit Hospodinu oltář. Dej mi ho za plnou cenu stříbra, aby byla rána od lidu zadržena.

²³ Ornán řekl Davidovi: Vezmi si to. Ať můj pán a král udělá, co je ⌈mu libo.⌉ Pohleď, ¹dám skot pro zápalnou oběť, smyky na dříví a pšenici pro přídavnou oběť. To všechno ²dám.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

²⁴ Král David řekl Ornánovi: Ne! ¹Chci to koupit za plnou cenu stříbra. Vždyť ne mohu přinést Hospodinu to, co je tvé, či ²přinést zápalnou oběť získanou zadarmo.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁵ A David dal Ornánovi za to místo šest set šekelů¹ váhy zlata.

1. [asi 7 kg]; [2S 24,24 uvádí 50 šekelů stříbra; rozdíl lze vysvětlit tím, že zde je cena nejen za humno a skot, ale za celý větší pozemek]

²⁶ Pak tam David postavil Hospodinu oltář a ¹přinesl zápalné a pokojné oběti. Volal k Hospodinu a on mu odpověděl ohněm² z nebe, seslaným na ⌈oltář pro zápalné oběti.⌉³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 2Pa 7,1; Lv 9,24; Sd 6,21; 1Kr 18,37n
3. 16,40; 2Pa 29,18

²⁷ Hospodin řekl ¹andělovi, aby vrátil svůj meč do pochvy.²

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Jr 47,6v; Ez 21,8nn

²⁸ V oné době, když David viděl, že mu Hospodin odpověděl na humně Ornána Jebúsejského, ⌈obětoval tam.⌉¹

1. n.: začal tam obětovat

²⁹ Hospodinův příbytek, který udělal Mojžíš v pustině, i oltář pro zápalné oběti byl v oné době na návrší v Gibeónu.¹

1. 2Pa 1,3.5

³⁰ Ale David nemohl jít ¹před něj hledat Boha, protože se děsil ²meče Hospodinova ³anděla.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499