¹ Šalomoun, syn Davidův, ⌈si počínal ve svém království zmužile,⌉¹ neboť² Hospodin, jeho Bůh, byl s ním³ a učinil⁴ ho velmi⁵ velkým.

1. h.: se upevnil nad svým královstvím; srv. 12,13; 13,7; 17,1; 21,4; 1Kr 2,12.46v
2. n.: a
3. 1Kr 1,37; 1Pa 22,11
4. 1Pa 29,25
5. h.: k výši; 16,12p; 17,12; 26,8

² Šalomoun ¹promluvil k celému Izraeli -- k velitelům nad tisíci a nad sty, k ²soudcům a ke všem předákům celého Izraele, ³předákům rodů --

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

³ a pak ¹šel Šalomoun a celé to shromáždění s ním na návrší v Gibeónu,² neboť tam byl Boží stan³ setkávání, který udělal v pustině Mojžíš, otrok⁴ Hospodinův.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 1Pa 21,29
3. 1S 2,22; 1Pa 6,17
4. 24,6; Dt 34,5p

⁴ Ale Boží truhlu ¹přenesl David z Kirjat–jearímu na² místo, které pro ni David připravil,³ když pro ni postavil v Jeruzalémě stan.⁴

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 13,5.26
3. 1Pa 15,3
4. 2S 6,17

⁵ Bronzový oltář,¹ který udělal Besaleel,² syn Urího, syna Chúrova, umístil ³před Hospodinův příbytek⁴ a tam se Šalomoun i to shromáždění ⁵dotazovali⁶ Hospodina.⁷

1. Ex 38,2; 1Pa 21,29
2. 1Pa 2,20
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 29,6; Ex 25,9p; Ž 84,2
5. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
6. 17,4; 1Pa 10,14; 15,13; Sf 1,6
7. h.: ho

⁶ Šalomoun tam vystoupil ¹před Hospodina k bronzovému oltáři, který byl ve stanu setkávání, a ²přinesl na něm tisíc zápalných obětí.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁷ V oné noci se ukázal Šalomounovi Bůh a řekl mu: Žádej,¹ co ti mám dát.

1. //1Kr 3,5—15

⁸ Šalomoun Bohu řekl: Ty jsi ¹prokázal mému otci Davidovi velké milosrdenství a ustanovil jsi mě po něm králem.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Nyní, Hospodine Bože, ať se ukáže jako spolehlivé¹ tvé slovo vůči mému otci Davidovi, neboť ty jsi mě ustanovil králem nad lidem početným jako prach² země.

1. 1Kr 8,26; 1Pa 17,23n
2. Gn 13,6

¹⁰ Nuže, dej mi moudrost a poznání, abych mohl ⌈vycházet ¹před tímto lidem a vcházet,⌉² neboť kdo dokáže soudit³ tento tvůj velký lid?

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : vést …; srv. Nu 27,17; Dt 31,2; 2S 5,2
3. n : spravovat

¹¹ Bůh Šalomounovi řekl: Protože jsi ¹měl toto v ²srdci a nežádal jsi bohatství, poklady a slávu, ani ³smrt těch, kteří tě nenávidí, ba ani dlouhý ⁴život jsi nežádal, ale žádal jsi moudrost a poznání, abys dokázal soudit můj lid, nad nímž jsem tě ustanovil králem,

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹² moudrost a poznání ti budou dány, ale dám ti také bohatství, poklady a slávu, jakou ¹neměli králové ²před tebou³ a ani nebude ⁴mít žádný po tobě.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 9,22; 1Pa 29,25
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹³ Šalomoun pak ¹odešel ²od stanu setkávání na návrší v Gibeónu do Jeruzaléma a kraloval nad Izraelem.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

Šalomounovo bohatství

¹⁴ Šalomoun¹ nashromáždil vozy a koně a ²měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Umístil je ve městech pro vozy a u krále v Jeruzalémě.³

1. //1Kr 10,26—29; [výčet Š. bohatství zde asi má ukazovat na naplnění Božího zaslíbení]
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. //9,25

¹⁵ Král ¹učinil stříbro a zlato v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry tak početné jako sykomory v Šefele.²

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Dt 1,7p

¹⁶ Koně, které měl Šalomoun, se ¹dováželi z Egypta a z Kue. Královští ²obchodníci je brali z Kue za pevnou cenu.

1. podstatné jméno
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁷ Válečný vůz se z Egypta ¹dovážel za šest set šekelů stříbra a kůň za sto padesát šekelů. Jejich ²prostřednictvím se tak ³vyváželi všem králům chetejským a aramejským.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

Šalomounovy přípravy na stavbu

¹⁸ I řekl si Šalomoun, že postaví dům pro Hospodinovo jméno¹ a svůj královský dům.

1. 1Kr 3,2; 8,17

¹ Šalomoun odpočítal sedmdesát tisíc nosičů¹ a osmdesát tisíc ²kameníků v horách a tři tisíce šest set dozorců nad nimi.

1. h.: mužů břemen; 1Kr 5,29
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

² Šalomoun vzkázal týrskému králi Chúramovi:¹ Jako ses ²zachoval vůči mému otci Davidovi a posílal jsi mu cedry, aby si postavil dům k bydlení, tak se zachovej i vůči mně.

1. [varianta jména Chíram (srv. 2S 5,11); tak všude v 1+2Pa (kromě ketíb 1Pa 14,1)]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³ Hle, chci ¹postavit dům pro jméno Hospodina, svého Boha, abych mu jej zasvětil, aby se ²před ním pálilo vonné kadidlo,³ aby byly stále předkladné chleby i zápalné oběti ráno i večer, o sobotách, novoluních a svátcích⁴ Hospodina, našeho Boha; to je navěky nařízením pro Izrael.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 13,11; 23,13; 26,16; 29,7; Ex 30,7
4. 1Pa 23,31

⁴ Dům, který chci ¹postavit, musí být velký, protože náš Bůh je větší nad všechny bohy.²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Ex 18,11; Ž 86,8; 95,3; 97,9

⁵ Kdo ⌈je schopen⌉¹ postavit mu dům, když nebesa ani nebesa nebes² jej ne mohou pojmout? Kdo jsem já, že bych mu měl postavit dům, kromě místa, kde by se mohlo ³před ním pálit kadidlo?

1. h.: zadrží sílu; 1Pa 29,14
2. 1Kr 8,27; Neh 9,6
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Pošli mi nyní muže zručného¹ v ²práci se zlatem, stříbrem, bronzem, železem, přízí purpurovou, karmínovou a modrou, znalého vyřezávat řezby, aby pracoval se zručnými muži, kteří jsou u mě v Judsku a v Jeruzalémě, které připravil můj otec David.

1. h.: moudrého; v. 12; srv. Ex 28,3; 1Pa 22,15; Iz 40,20
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁷ Pošli mi dřevo cedrové, cypřišové a algumínové¹ z Libanonu, protože vím, že tvoji otroci umějí kácet libanonské stromy. Hle, moji otroci budou s tvými otroky,

1. 9,10; (prav. jazyková varianta stejného dřeva — almugínového, 1Kr 10,11 — snad jalovec)

⁸ aby připravili množství dřeva, neboť dům, který chci postavit, musí být velký a obdivuhodný.

⁹ Hle, pro dřevo rubce, kteří budou kácet stromy, pro tvé otroky, dám dvacet tisíc kórů drcené pšenice, dvacet tisíc kórů ječmene, dvacet tisíc ¹batů vína a dvacet tisíc ²batů oleje.

1. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Týrský král Chúram ¹odpověděl písemně a vzkázal Šalomounovi: Protože Hospodin miluje svůj lid, ²ustanovil tě nad ³ním králem.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)

¹¹ Chúram dále řekl: ⌈Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,⌉¹ který učinil nebesa i zemi, že dal králi Davidovi moudrého, ⌈rozumného a chápavého⌉² syna, jenž postaví dům pro Hospodina a svůj královský dům.

1. 6,4!; 1S 25,32p; viz Ex 5,1p
2. h.: znalého rozumnosti a porozumění

¹² Nuže, ¹posílám muže zručného² a chápavého, Chúrama abího,³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. h.: moudrého; v. 6
3. h. výraz abí lze chápat také jako: svého otce, tj. přeneseně: svého odborníka; srv. 1Kr 7,13

¹³ syna ženy z dcer Danových,¹ jehož otec byl Týřan, znalého ²pracovat se zlatem a stříbrem, bronzem, železem, kamenem i dřevem, přízí purpurovou,³ modrou, mořským hedvábím a látkou karmínovou i vyřezávat jakoukoliv řezbu a ztvárnit jakýkoliv nápad. Co se mu ⁴předloží, bude dělat se zručnými muži tvými a se zručnými muži mého pána, tvého otce Davida.

1. Ex 31,6p
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 3,14; Jr 10,9
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Nyní ať můj pán pošle svým otrokům pšenici, ječmen, olej a víno, jak řekl.

¹⁵ My budeme kácet stromy z Libanonu zcela podle tvé potřeby a ¹přivážet ti je na vorech po moři do Jafy² a ty je budeš odvážet do Jeruzaléma.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Joz 19,46; Ezd 3,7; Jon 1,3

¹⁶ Šalomoun spočítal všechny cizince, kteří byli v izraelské zemi -- to bylo po sčítání, kterým je spočítal jeho otec David; bylo jich sto padesát tři tisíc šest set.

^{17 1}Ustanovil z nich sedmdesát tisíc nosičů a osmdesát tisíc ²kameníků v horách a tři tisíce šest set dozorců, aby nutili lid pracovat.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹ Šalomoun¹ začal stavět Hospodinův dům v Jeruzalémě na hoře Mórija,² kde se Hospodin ukázal jeho otci Davidovi, na místě, které David připravil, na humně Ornána³ Jebúsejského.

1. srv. 1Kr 7,23—50
2. Gn 22,2
3. 1Pa 21,15—28

² Začal stavět druhého dne druhého měsíce¹ ve čtvrtém roce svého kralování.

1. 1Kr 6,1; [na jaře r. 966 př. Kr.]

³ Toto jsou základy, které Šalomoun položil pro stavbu Božího domu: délka v loktech podle původní¹ míry šedesát loket² a šířka dvacet loket.

1. h.: první; srv. 17,3p
2. [tj. cca 27 m]

⁴ Předsíň¹ v ²průčelí chrámového domu ⌈byla dlouhá dvacet loket v ³průčelí široké strany domu;⌉⁴ výška byla ⌈sto dvacet.⌉⁵ Uvnitř ji potáhl čistým⁶ zlatem.

1. 8,12; 1Pa 28,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n.: měla délku jako šířka domu — dvacet loket
5. dle TM; některé rkpp. LXX a Pš: dvacet
6. 1Pa 28,17

⁵ Velký dům obložil cypřišovým¹ dřevem a obložil ho ryzím² zlatem; na to ³dal palmové⁴ ozdoby a řetězy.

1. 2,7; 1Kr 6,15
2. h.: dobrým; Gn 2,12; Pl 4,1
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 6,29.32

⁶ Dům obložil drahokamy, aby byl slavný;¹ zlato bylo zlato parvajimské.²

1. 1Pa 22,5
2. [Umístění Parvajimu, zdroje zlata, je nejisté; někteří ho ztotožňují s dnešním Farvou v Jemenu. Výraz parvajimské může též označovat kvalitu zlata]

⁷ Dům, trámy a prahy, jeho stěny a ¹dveře obložil zlatem a na stěny vyryl² cheruby.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 1Kr 7,36

⁸ Pak udělal dům nejsvětějšího místa; jeho délka byla dvacet loket v ¹průčelí široké strany domu a jeho šířka² dvacet loket. Obložil ho ryzím³ zlatem, šesti sty talenty.⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. [dle 1Kr 6,20 též výška byla dvacet loket (tj. cca 9 m), takže stavba tvořila dokonalou krychli (srv. Zj 21,16)]
3. h.: dobrým; Gn 2,12; Pl 4,1
4. [tj. cca 18 tun (srv. 1Pa 22,14; Est 3,9]

⁹ Hřebíky vážily padesát šekelů¹ zlata. Též horní místnosti obložil zlatem.

1. [tj. cca 0,6 kg]; [vzhledem k tomu, že zlato je příliš měkký kov na hřebíky a také množství není velké, šlo asi o zlato, kterým byly normální (srv. 1Pa 22,3) hřebíky pozlaceny]

¹⁰ V domě nejsvětějšího místa udělal dva cheruby, umělecké¹ dílo; potáhli je zlatem.

1. h.: odlité; HL

^{11 1}Délka křídel cherubů byla dvacet loket. Jedno křídlo o pěti loktech se dotýkalo stěny domu a druhé křídlo o pěti loktech se dotýkalo křídla druhého cheruba.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Křídlo druhého¹ cheruba o pěti loktech se dotýkalo stěny domu a druhé křídlo o pěti loktech se ²dotýkalo křídla prvního³ cheruba.

1. h.: prvního
2. podstatné jméno
3. h.: druhého

¹³ Roztažená křídla těchto cherubů měřila dvacet loket. ¹Stáli na ²nohou a jejich tváře byly obráceny k domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁴ Udělal oponu¹ z modré, purpurové² a karmínové příze a mořského hedvábí³ a ⁴vyhotovil na ni cheruby.

1. Ex 26,31; Mt 27,51
2. 2,13; Nu 4,13
3. 1Pa 4,21p
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

^{15 1}Před domem udělal dva sloupy vysoké² třicet pět³ loket a ⁴hlavici, která byla na obou ⁵vrcholech, vysokou pět loket.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: dlouhé
3. [dle 1Kr 7,15 a potvrzeno 2Kr 25,17 měl sloup 18 loket; buď je zde uvedena míra obou sloupů dohromady, nebo může jít o písařský omyl]
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
5. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Udělal řetězy jako ve svatyni¹ a dal je na ²vrchol sloupů. Udělal sto granátových jablek a dal je na řetězy.

1. v. 5
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Sloupy postavil ¹před chrám, jeden napravo a druhý nalevo. Pravý nazval Jakín a levý Bóaz.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 7,21p

¹ Udělal¹ též bronzový oltář,² dvacet loket³ dlouhý, dvacet loket široký a deset loket vysoký.

1. 1Kr 7,23—26.38—51
2. [paral. text 1Kr nepopisuje oltář, ale hovoří o něm na dalších místech — 1Kr 8,64; 9,25]
3. [tj. cca 9 m]

² Potom udělal odlité moře, deset loket bylo od ¹okraje po ²okraj, dokola okrouhlé, pět loket bylo vysoké a obepnula ho dokola šňůra třiceti loket.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³ Kolem dokola pod ním ho obklopovalo zpodobení býků, deset na loket, kolem dokola moře. Býci byli ve dvou řadách, odlití při odlévání moře.

⁴ Stálo na dvanácti¹ býcích: Tři byli obráceni na sever, tři byli obráceni na západ, tři byli obráceni na jih a tři byli obráceni na východ. Moře bylo nahoře na nich a všechny jejich zadky² směřovaly dovnitř.

1. [snad symbolicky za dvanáct kmenů, které tábořily kolem stánku — tři na každé straně (Nu 2; srv. Ez 48,30—35)]
2. h.: záda

⁵ Bylo na dlaň¹ silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru, do liliovitého květu. Pojalo ⌈tři tisíce ²batů.⌉³

1. [cca 8 cm]
2. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
3. [tj. cca 108 000 litrů; 1Kr 7,26 má 2 000 (asi písařský omyl)]

⁶ Udělal též deset nádrží k umývání a dal jich pět napravo a pět nalevo. V nich oplachovali předměty pro zápalnou oběť, ale pro umývání kněží bylo moře.

⁷ Udělal deset zlatých svícnů podle nařízení¹ pro ně a dal je do chrámu, pět napravo a pět nalevo.

1. 1Pa 28,15

⁸ Udělal deset stolů a umístil je do chrámu, pět napravo a pět nalevo. Udělal též sto zlatých misek.

⁹ Udělal nádvoří¹ kněží a velké nádvoří i dveře k nádvoří a jejich křídla² potáhl bronzem.

1. 1Kr 6,36; 2Kr 21,5
2. h.: dveře; v. 22

¹⁰ Moře dal na pravou stranu, z jihovýchodu.

¹¹ Chúram též udělal hrnce, lopaty a misky. Tak Chúram dodělal práci, kterou konal pro krále Šalomouna na Božím domě.

¹² Dva sloupy a kulovité hlavice, které byly na ¹vrcholu obou sloupů, dvojí mřížování, aby zakrývalo obě kulovité hlavice, které byly na ²vrcholu sloupů;

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹³ čtyři sta granátových jablek pro dvoje mřížování, dvě řady granátových jablek pro jedno mřížování, aby zakrývalo obě kulovité hlavice, které byly na ¹vrchu sloupů,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁴ deset¹ podstavců a deset² nádrží na podstavce,

1. TM má ‘āśâ — udělal, což je asi písařská chyba za (v h. velmi podobně vypadající) ‘āśer (/ resp. ‘ₐśārâ) — deset; srv. 1Kr 7,43! + LXX
2. TM má ‘āśâ — udělal, což je asi písařská chyba za (v h. velmi podobně vypadající) ‘āśer (/ resp. ‘ₐśārâ) — deset; srv. 1Kr 7,43! + LXX

¹⁵ jedno moře a dvanáct býků pod ním,

¹⁶ hrnce, lopaty a vidlice.¹ Všechny ²předměty udělal Chúram abí králi Šalomounovi z leštěného bronzu pro Hospodinův dům.

1. h. mazleg může být písařskou chybou za mizraq — misky (1Kr 7,45)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Král je odlil¹ do hliněných forem v Jordánské rovině mezi Sukótem a Saretánem.²

1. 1Kr 7,46p
2. TM: Seredatou — je variantním psaním Saretánu; Sd 7,22p

¹⁸ Všech těchto předmětů udělal Šalomoun tak veliké množství, že váha bronzu se nedala zjistit.

¹⁹ Šalomoun udělal všechny předměty, které byly v Božím domě: zlatý oltář, stoly a na nich ¹předkladné chleby;

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ svícny a jejich lampy z čistého zlata, aby hořely podle nařízení ¹před svatyní;

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{21 1}květy, lampy a kleště ze zlata, nejčistšího zlata;

1. sg., jednotné číslo (singulár)

²² nůžky na knot, misky, kadidlové pánvičky, pánvičky na uhlíky z čistého zlata a dveře domu: jejich vnitřní křídla¹ do nejsvětějšího místa a křídla² chrámového domu byla ze zlata.

1. h.: dveře; v. 22
2. h.: dveře; v. 22

¹ Tak byla dokončena všechna práce, kterou Šalomoun dělal na Hospodinově domě. Pak Šalomoun ¹přinesl svaté věci² svého otce Davida -- stříbro, zlato a všechny předměty -- a dal je do pokladnice Božího domu.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 26,20!
3. 1Kr 3,1p

Truhla přenesena do chrámu

² Potom¹ svolal Šalomoun izraelské starší, všechny ²předáky pokolení a předáky rodů synů Izraele do Jeruzaléma, aby ³přenesli truhlu Hospodinovy smlouvy z Města Davidova, to je ze Sijónu.

1. //1Kr 8,1—21
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

³ Shromáždili se tedy ke králi všichni izraelští muži ve svátek,¹ to je v měsíc sedmý.

1. Lv 23,34

⁴ Když přišli všichni izraelští starší, lévité vzali truhlu

⁵ a ¹přenesli truhlu. Stan setkávání a všechny svaté předměty, které byly ve stanu, ty ²přenesli lévijští kněží.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁶ Král Šalomoun a celá pospolitost Izraele, která se k němu ¹sešla, byli ²před truhlou a obětovali brav a skot, který ne mohl být pro množství spočítán ani sečten.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁷ Kněží ¹přinesli truhlu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatyně domu,² na nejsvětější místo, pod křídla cherubů.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 35,15; 1Pa 22,19

⁸ Protože cherubové měli křídla roztažená nad místem pro truhlu, zakrývali cherubové odshora truhlu i její tyče.

⁹ Tyče byly dlouhé, takže ¹konce tyčí vyčnívající z truhly byly vidět ²před svatyní, ale nebyly vidět ven. Jsou tam až dodnes.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ V truhle byly pouze dvě desky, které tam Mojžíš dal na Chorébu, když Hospodin ¹uzavřel smlouvu se syny Izraele, potom, co vyšli z Egypta.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

¹¹ I stalo se, když vyšli kněží ze ⌈svatého místa⌉¹ -- všichni kněží, co tam byli, se totiž posvětili ⌈bez ohledu na rozdělení do skupin⌉² --

1. n.: svatyně
2. h.: a nezachovali rozdělení na skupiny; 2Pa 8,14

¹² všichni lévijští zpěváci -- Asaf, Héman, Jedútún¹ a jejich synové a ²bratři oblečení do mořského hedvábí s činely, harfami a lyrami stáli na východ od oltáře a s nimi sto dvacet kněží troubících na trubky.³

1. 1Pa 25,1
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 13,12; 15,14; 20,28; 23,13; 29,26nn; Nu 10,2p

¹³ I stalo se, že trubači a zpěváci společně jednohlasně zvučeli, vzdávali díky a chválili¹ Hospodina; a když pozvedli hlas s trubkami, činely a dalšími hudebními nástroji a chválili Hospodina, že je dobrý, navěky je jeho milosrdenství,² dům, Hospodinův dům, naplnil oblak,

1. 20,19; 29,30; 30,21; 1Pa 16,4.36; Ž 10,3p
2. 7,3; 20,21; 1Pa 16,34; Ž 100,5

¹⁴ takže kněží nemohli ¹kvůli tomu oblaku stát a sloužit, protože Hospodinova sláva naplnila Boží dům.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹ Tehdy¹ Šalomoun řekl: Hospodin pravil, že bude přebývat v husté temnotě:

1. //1Kr 8,12—53

² Postavil jsem ti dům k přebývání, sídlo, kde bys pobýval navěky.

³ Pak se obrátil král a požehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele stálo.

⁴ Řekl: Požehnán buď ⌈Hospodin, Bůh Izraele,⌉¹ který svými ústy promluvil k mému otci Davidovi a svou rukou to naplnil. Řekl:

1. toto spojení ve vyskytuje v 2Pa nejčastěji (21×; v 6. kp. 7×); Ex 5,1p

⁵ Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid z egyptské země, jsem nevyvolil žádné město mezi všemi izraelskými kmeny pro stavbu domu, aby tam ¹přebývalo mé jméno, a nevyvolil jsem ²nikoho, aby byl vévodou nad mým lidem Izraelem.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁶ Až jsem vyvolil Jeruzalém,¹ aby tam ²přebývalo mé jméno, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem.

1. 2Kr 23,27; Za 3,2
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁷ Můj otec David ¹měl na srdci² postavit dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 9,1p; 1Pa 28,2

⁸ Hospodin však mému otci Davidovi řekl: Když jsi ¹měl na ²srdci postavit dům pro mé jméno, dobře jsi udělal, že jsi to ³měl na ⁴srdci.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁹ Ovšem ty nepostavíš ten dům, nýbrž tvůj syn, který ¹vzejde z tvých beder, ten postaví dům pro mé jméno.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Hospodin naplnil své slovo, které promluvil. Povstal jsem po svém otci Davidovi a usedl jsem na izraelský trůn, jak Hospodin promluvil. Postavil jsem dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele,

¹¹ a postavil jsem tam truhlu,¹ v níž je Hospodinova smlouva, kterou ²uzavřel se syny Izraele.

1. 5,10; Dt 10,5
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

Šalomounova modlitba

¹² Nato se před celým shromážděním Izraele postavil ¹před Hospodinův oltář a vztáhl své dlaně.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹³ Šalomoun totiž udělal bronzové pódium a dal ho doprostřed nádvoří; bylo pět loket dlouhé, pět loket široké a tři lokte vysoké. Postavil se na ně, před celým shromážděním Izraele poklekl¹ na ²kolena, vztáhl^{3 4}dlaně k nebesům

1. Ž 95,6
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. v. 29; Ž 44,21
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁴ a řekl: Hospodine, Bože Izraele, není Bůh jako ty na nebesích ani na zemi, který zachovává smlouvu a milosrdenství svým otrokům, kteří chodí ¹před tebou celým svým srdcem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Ty jsi zachoval svému otroku,¹ mému otci Davidovi, to, cos mu řekl; promluvil jsi svými ústy a naplnil jsi to svou rukou, jak je tomu dnes.

1. 2S 3,18; 1Pa 17,4

¹⁶ Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl: Nebude ti vyhlazen ¹přede mnou ²ten, kdo by seděl na izraelském trůnu, pokud ovšem tvoji synové budou dbát na svoji cestu a chodit podle mého zákona tak, jak jsi chodil ³přede mnou ty.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Nyní, Hospodine, Bože Izraele, kéž se ukáže jako spolehlivé tvé slovo, které jsi promluvil ke svému otroku Davidovi.

¹⁸ Což opravdu bude sídlit Bůh s člověkem na zemi? ¹Vždyť nebesa ani nebesa nebes tě ne mohou pojmout, tím méně tento dům, který jsem postavil.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

¹⁹ A přece ¹pohleď, Hospodine, můj Bože, na modlitbu svého otroka a na jeho úpěnlivou prosbu a vyslyš volání a modlitbu, kterou se tvůj otrok ²před tebou modlí.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ Kéž jsou tvé oči otevřené k tomuto domu dnem i nocí, k místu, o kterém jsi řekl, že tam položíš své jméno. ¹Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj otrok bude modlit na² tomto místě.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: k … [dle žid. tradice]

^{21 1}Vyslyš úpěnlivé prosby svého otroka a svého lidu Izraele, když se ²bude modlit na³ tomto místě; ⁴vyslyš z místa, kde sídlíš, z nebes, ⁵vyslyš a ⁶odpusť.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. pl., množné číslo (plurál)
3. n.: k … [dle žid. tradice]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Jestliže ¹někdo zhřeší proti svému bližnímu a ten na něm vymůže přísahu, aby přísahal, on přijde a vysloví přísahu ²před tvým oltářem v tomto domě,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{23 1}uslyš z nebes, ²konej a ³zjednej právo svým otrokům: ⁴Odplať⁵ ničemovi a ⁶uval jeho cestu na jeho hlavu a spravedlivého ⁷prohlaš za spravedlivého a ⁸dej mu podle jeho spravedlnosti.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Ž 91,8
6. infinitiv konstruktivní (vázaný)
7. infinitiv konstruktivní (vázaný)
8. infinitiv konstruktivní (vázaný)

²⁴ Jestliže bude tvůj lid Izrael poražen^{1 2}od nepřítele, protože proti tobě zhřeší, ale pak se obrátí, vzdají chválu tvému jménu, budou se modlit a prosit ³před tebou v tomto domě o smilování,

1. Lv 26,17p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{25 1}uslyš z nebes, ²odpusť hřích svého lidu Izraele a ³přiveď je zpět do ⁴země, kterou jsi dal jim a jejich otcům.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

²⁶ Jestliže budou uzavřena nebesa a nebude déšť, protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí se od svého hříchu, protože je pokoříš,

^{27 1}uslyš v nebesích, ²odpusť hřích svých otroků a svého lidu Izraele, až je vyučíš dobré cestě, po níž by měli jít, a dej déšť na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁸ Jestliže bude v zemi hlad, jestliže bude mor, obilná rez a sněť, jestliže ¹budou ²kobylky arbe či ³kobylky chasíl, jestliže mu v zemi, v některém z jeho měst⁴ způsobí jeho nepřátelé soužení, ať je to jakákoliv rána, jakákoliv nemoc,

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h.: bran

²⁹ každou modlitbu a každou úpěnlivou prosbu, která ¹vzejde od kteréhokoliv člověka, z celého tvého lidu Izraele -- znají přece ²každý svou ránu a svou bolest -- když vztáhnou své dlaně k tomuto domu,

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

^{30 1}vyslyš z nebes, sídla, kde pobýváš, ²odpusť a dej ³každému podle všech jeho cest, jak znáš jeho srdce. Vždyť ty jediný znáš srdce lidských synů

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

³¹ aby se tě báli a chodili po tvých cestách po všechny dny, co budou naživu na ¹povrchu ²země, kterou jsi dal našim otcům.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

³² Také když cizinec, který není ze tvého lidu Izraele, přijde z daleké země kvůli tvému velkému jménu, tvé mocné ruce a tvé vztažené paži, přijde a bude se modlit v tomto domě,

^{33 1}vyslyš z nebes, sídla, kde pobýváš, a učiň všechno, za co k tobě bude volat ten cizinec, aby všechny ²národy země poznaly tvé jméno, bály se tě jako tvůj lid Izrael a poznaly, že tento dům, který jsem postavil, se nazývá tvým jménem.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

³⁴ Když tvůj lid ¹vytáhne do boje proti svým nepřátelům, cestou, kterou je pošleš, a budou se modlit k tobě ²směrem k tomuto městu,³ které sis vyvolil, a domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. Da 6,11

³⁵ vyslyš z nebes jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu a ¹zjednej jim právo.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³⁶ Když proti tobě zhřeší -- neboť není člověk, který by nezhřešil -- budeš se na ně hněvat, vydáš je nepříteli a jejich věznitelé¹ je odvedou do země vzdálené či blízké,

1. 30,9

³⁷ ale pak ¹změní své ²smýšlení v zemi, kam byli odvedeni, obrátí se, budou tě v zemi svého zajetí prosit o smilování ³slovy: Zhřešili jsme, spáchali jsme zlo a jednali jsme ničemně,

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³⁸ a jestliže se k tobě obrátí celým svým srdcem a celou svou duší v zemi svých věznitelů, kteří je zajali, budou se modlit ¹směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které sis vyvolil, a k domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499

^{39 1}vyslyš z nebes, sídla, kde pobýváš, jejich modlitbu a jejich úpěnlivou² prosbu, ³zjednej jim právo a ⁴odpusť svému lidu, který proti tobě zhřešil.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 33,13
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{40 1}Nechť jsou nyní, můj Bože, tvé oči otevřené a tvé uši pozorné² k modlitbě z tohoto místa.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 7,15; Ž 130,2†; Neh 1,6.11

⁴¹ Nyní¹ povstaň, Hospodine Bože, na místo svého odpočinku, ty i truhla tvé moci.² Tvoji kněží, Hospodine Bože, ať obléknou záchranu a tvoji věrní ať se radují z dobra.³

1. //Ž 132,8—10
2. srv. 35,3p
3. n.: +tvého

⁴² Hospodine Bože, neodmítni¹ svého pomazaného, ²pamatuj³ na ⌈zbožné skutky⌉⁴ svého otroka Davida.

1. h.: neodvrať tvář; 1Kr 2,16
2. imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)
3. Neh 5,19
4. h.: věrnosti / milosrdenství (pl.); 32,33; Neh 13,14; [srv. pl. u „obdivuhodný“ — 1Pa 16,9]

¹ Když¹ se Šalomoun domodlil, sestoupil oheň² z nebes, strávil zápalnou oběť i obětní hod a Hospodinova sláva³ naplnila dům.

1. //1Kr 8,62—66
2. Lv 9,24; 1Kr 18,24.38
3. 5,14

² Kněží nemohli vejít do Hospodinova domu, protože Hospodinova sláva naplnila Hospodinův dům.

³ Když všichni synové Izraele viděli, jak sestoupil oheň a Hospodinovu slávu na domě, poklekli¹ na dlažbu tváří k zemi, klaněli se a vzdávali Hospodinu díky, protože je dobrý a navěky je jeho milosrdenství.²

1. h.: klesli; Sd 7,5n; 2Kr 1,13
2. //5,13

⁴ Nato král a všechen lid obětovali ¹před Hospodinem ²oběti.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁵ Král Šalomoun obětoval jako oběti¹ dvacet dva tisíc býků a sto dvacet tisíc² ovcí. Tak král a všechen lid zasvětili Boží dům.

1. h.: obětní hod
2. srv. 15,11; 30,24; 35,7; 1Pa 29,21

⁶ Kněží stáli na místech své služby i lévité s hudebními nástroji¹ pro Hospodina, které udělal král David pro vzdávání díků Hospodinu, že navěky je jeho milosrdenství -- jak chválil ²skrze ně David. Kněží před nimi troubili a všichni ³Izraelci stáli.⁴

1. 1Pa 23,5
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. 1Kr 8,14

⁷ Šalomoun posvětil střed nádvoří, které je ¹před Hospodinovým domem, neboť tam ²připravil zápalné oběti a tučné části pokojných obětí, protože bronzový³ oltář, který Šalomoun udělal, nebyl schopen pojmout zápalné a přídavné ⁴oběti i tučné části pokojných obětí.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 4,1
4. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ Šalomoun a s ním celý Izrael, převeliké shromáždění lidí, kteří přišli od Lebo–Chamátu¹ až po egyptský potok, ²slavil v ten čas svátek po sedm dní.

1. Nu 13,21p
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Osmého dne se konalo shromáždění, neboť posvěcení¹ oltáře ²slavili sedm dní a svátek dalších sedm dní.

1. Nu 7,10p
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Dvacátého třetího dne sedmého měsíce propustil lid a oni šli¹ ke svým stanům radostně a s veselou ²myslí nad dobrem, které Hospodin učinil Davidovi, Šalomounovi a svému lidu Izraeli.

1. vloženo dle 1Kr 8,66
2. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

¹¹ Tak Šalomoun dokončil Hospodinův dům i královský ¹palác; zdárně vykonal všechno, co přišlo na jeho² srdce, aby udělal v Hospodinově domě a ve svém ³paláci.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. h.: Šalomounovo
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

Hospodin se zjevuje Šalomounovi

¹² Hospodin¹ se ukázal² Šalomounovi v noci a řekl mu: Vyslyšel jsem tvou modlitbu a vyvolil jsem toto místo za obětní dům.

1. //1Kr 9,1—9
2. 1,7

¹³ Jestliže uzavřu¹ nebesa a nebude déšť, jestliže přikáži ²kobylkám, aby požíraly zemi, či pokud pošlu na svůj lid mor,

1. Dt 11,17
2. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁴ ale pak se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří,¹ budou se modlit, hledat moji tvář² a odvrátí³ se od svých zlých cest, vyslyším z nebes, odpustím jejich hřích a uzdravím⁴ jejich zemi.

1. (klíčový výraz pro 2Pa); 12,6; 32,26; 33,12.23; 34,27; 36,12; 1Kr 21,29; srv. Mt 11,29; Jk 4,6.10
2. 1Pa 16,11; Ž 27,8
3. Jr 25,5!; Ez 33,11; Za 1,4; 1Pt 3,11
4. Iz 19,22; 57,18; Jr 33,6

¹⁵ Moje oči budou otevřené a moje uši pozorné¹ k modlitbě z tohoto místa.

1. 6,40

¹⁶ Nyní jsem vyvolil a posvětil tento dům, aby tam navěky ¹přebývalo mé jméno. Mé oči a mé srdce tam budou obráceny po všechny dny.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁷ A co se tebe týče, jestliže budeš ¹přede mnou chodit, jako chodil tvůj otec David, a činit všechno, co jsem ti přikázal, a budeš zachovávat má ustanovení a ²nařízení,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁸ upevním tvůj královský trůn, tak jak jsem ¹uzavřel smlouvu s tvým otcem Davidem se ²slovy: Nebude ti vyhlazen³ muž vládnoucí nad Izraelem.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 6,16

¹⁹ Jestliže se však odvrátíte a opustíte má ustanovení a mé příkazy, které jsem vám ¹předložil, půjdete a budete sloužit jiným bohům a klanět se jim,

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

²⁰ vyrvu¹ je² ze své ³země, kterou jsem jim dal, a tento dům, který jsem posvětil pro své jméno, od ⁴sebe odvrhnu a ⁵učiním jej pořekadlem a posměškem mezi všemi ⁶národy.

1. 1Kr 14,15
2. tj. Izrael(ce) — 1Kr 9,7
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

²¹ A nad tímto domem, který byl vyvýšený, se každý, kdo bude procházet kolem něj, zhrozí a ¹zeptá se: Proč tohle Hospodin provedl této zemi a tomuto domu?²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. //Dt 29,23n; Jr 22,8n

²² A bude se ¹odpovídat: Protože opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim, proto na ně přivedl všechno toto zlo.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹ I¹ stalo se po dvaceti letech, kdy Šalomoun stavěl dům Hospodinův a dům svůj,

1. //1Kr 9,10—28

² že Šalomoun vybudoval města, která mu¹ dal Chúram, a usídlil tam syny Izraele.

1. h.: Šalomounovi; 9,1

³ Pak ¹vytáhl Šalomoun na Chamát–sóbu² a zmocnil se jí.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. [HL; asi aram. Chamát, který již dříve anektoval království Sóby]

⁴ Postavil¹ Tadmór v pustině a všechna města pro sklady,² které postavil v Chamátu.

1. 1Kr 12,25p
2. v. 6; 16,4; 17,12; 32,28; Ex 1,11; 1Kr 9,19†

⁵ Postavil Bét–chorón Horní a Bét–chorón Dolní,¹ opevněná města s hradbami, vraty a závorami,

1. 1Pa 7,24

⁶ Baalat a všechna města pro sklady, které ¹patřily Šalomounovi, všechna města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si přál Šalomoun a toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území své vlády.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁷ Všechen lid, který zbyl z ¹Chetejců, ²Emorejců, ³Perizejců, ⁴Chivejců a ⁵Jebúsejců,⁶ z těch, kteří ne byli z Izraele,

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Ex 3,8

⁸ jejich syny, kteří po nich zbyli v zemi, které synové Izraele nezničili, Šalomoun ¹povolal na nucené práce,² jak je tomu dodnes.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Joz 16,10

⁹ Ale ze synů Izraele ¹nevzal Šalomoun otroky pro svou práci, protože byli bojovníky, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Toto byla ustanovená knížata, která měl král Šalomoun: Dvě stě padesát těch, kteří panovali nad lidem.

¹¹ Faraonovu dceru^{1 2}vyvedl Šalomoun z Města Davidova do domu, který jí postavil, protože si řekl: Moje žena nemůže bydlet v domě izraelského krále Davida, neboť místa, na která se ³dostala Hospodinova truhla, jsou svatá.

1. 1Kr 3,1
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹² Tehdy ¹přinesl Šalomoun Hospodinu zápalné oběti na Hospodinově oltáři, který postavil ²před chrámovou předsíní.³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 3,4; 15,8; Ez 8,16; Jl 2,17

¹³ Podle každodenního ¹určení² pro ³přinášení⁴ obětí, jak ⁵přikázal Mojžíš o sobotách, o novoluních a o svátcích třikrát za rok: ve svátek nekvašených chlebů, svátek týdnů a svátek stánků.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 16,37; Neh 11,23
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. 1Pa 23,31
5. podstatné jméno

¹⁴ Podle nařízení svého otce Davida ustanovil skupiny kněží do jejich služby a lévity do jejich služby, aby chválili Hospodina a sloužili naproti kněžím podle každodenního ¹určení, a také vrátné do jejich skupin ⌈pro každou bránu,⌉² neboť to byl příkaz Davida, muže Božího.³

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 35,15; 1Pa 26,13
3. Neh 12,24

¹⁵ V žádné ¹věci neustoupili od královských příkazů o knězech a lévitech a o pokladech.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Tak byla uskutečněna všechna Šalomounova práce ode dne, kdy byly položeny ¹základy Hospodinova domu až do úplného dokončení Hospodinova domu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁷ Tehdy se Šalomoun ¹vydal do Esjón–geberu² a do Elótu³ na břehu moře⁴ v edómské zemi.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 20,36; Dt 2,8p
3. 26,2; 1Kr 9,26
4. tj. Rákosového; 1Kr 9,26

¹⁸ Chúram mu poslal ¹po svých otrocích lodě a otroky znalé moře a ²připluli s Šalomounovými otroky do Ofíru, vzali odtamtud čtyři sta padesát talentů³ zlata a ⁴přivezli králi Šalomounovi.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [tj. asi 13,5 tun]; 3,8
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹ Když¹ se královna² ze Šeby doslechla ³zprávy o Šalomounovi, přišla ho⁴ do Jeruzaléma vyzkoušet hádankami. Přijela s ohromným majetkem; velbloudi nesli balzámy, množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co ⌈měla na srdci.⌉⁵

1. //1Kr 10,1—13
2. Mt 12,42
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h.: Šalomouna
5. h.: bylo s jejím srdcem (srv. 24,4; 29,10; 1Pa 22,7)

² Šalomoun jí od pověděl na všechny její ¹věci; Šalomounovi nebylo ²nic skryto, na co by jí ne od pověděl.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

³ Když královna ze Šeby viděla Šalomounovu moudrost a dům, který postavil,

⁴ jídlo na jeho stole, sídlo jeho otroků, ⌈obsluhu jeho ¹služebníků⌉² a jejich oděv, jeho číšníky a jejich oděv i jeho ⌈zápalné oběti, které ³přinášel⌉⁴ v Hospodinově domě, byla bez ⁵dechu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n : jak obsluhují jeho služebníci
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. dle 1Kr 10,5 a LXX; TM: jeho horní místnost, do které vystupoval
5. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

⁵ Řekla králi: ¹To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech a tvé moudrosti, je pravda.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁶ Nevěřila jsem jejich ¹zprávám, dokud jsem nepřišla a ne viděla jsem to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina z velikosti tvé moudrosti. Předčil jsi ²zvěsti, které jsem slyšela.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁷ Šťastní jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ti stále slouží a naslouchají tvé moudrosti.

⁸ Ať je požehnán Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ¹ustanovil tě na svůj trůn² za krále Hospodinu, tvému Bohu. Protože si tvůj Bůh zamiloval Izrael, aby ho navěky upevnil, ³ustanovil tě nad nimi za krále, abys vykonával právo a spravedlnost.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. [nejvýznamnější odchylka od vyprávění v 1Kr (10,9)]
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

⁹ Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velké množství balzámů a drahokamů. ⌈Již nikdy nebylo přivezeno takové množství balzámu⌉¹ jako dala králi Šalomounovi královna ze Šeby.

1. h.: Nebyl takový balzám; dle 1Kr 10,10

¹⁰ Také Chúramovi otroci a Šalomounovi otroci, kteří ¹přivezli zlato z Ofíru, ²přivezli algumínové dřevo a drahokamy.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹¹ Král udělal z algumínového dřeva schodiště Hospodinova domu a královského ¹paláce i lyry a harfy pro ²zpěváky. Nikdy ³předtím nebylo v judské zemi vidět nic takového.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² Král Šalomoun dal královně ze Šeby všechno, po čem toužila a oč požádala, více nežli ona ¹přinesla králi. Pak se svými otroky ²odešla do své země.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

Šalomounovo bohatství

¹³ Váha¹ zlata, které ²přivezli Šalomounovi v jednom roce, byla šest set šedesát šest talentů³ zlata,

1. //1Kr 10,14—29; 2Pa 1,14—17
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [cca 20 tun]

¹⁴ kromě toho, co ¹přivezli ²kupci a ³obchodníci. Všichni arabští králové a místodržitelé země přiváželi Šalomounovi zlato a stříbro.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁵ Král Šalomoun udělal dvě stě velkých štítů z tepaného zlata -- šest set šekelů tepaného zlata ¹dal na jeden velký štít

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁶ a tři sta malých štítů z tepaného zlata -- tři sta šekelů zlata ¹dal na jeden malý štít. Král je dal do domu Libanonského lesa.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Král udělal též velký trůn ze slonoviny a potáhl ho čistým zlatem.

¹⁸ K trůnu vedlo šest schodů a k trůnu byla připojena zlatá podnož. Z jedné i druhé strany sedadla byla ¹opěradla. Vedle ²opěradel stáli dva lvi.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Stálo tam dvanáct lvů na šesti schodech z jedné i druhé strany. Takový trůn nebyl zhotoven v žádném království.

²⁰ Všechny nádoby na nápoje krále Šalomouna byly zlaté a všechny nádoby domu Libanonského lesa byly z čistého zlata. Nic nebylo ze stříbra, to bylo ve dnech Šalomounových považováno za nic.

²¹ Král měl lodě, které ¹pluly do Taršíše s Chúramovými otroky. Jednou za tři roky taršíšské² lodě ³připlouvaly a přivážely zlato, stříbro, slonovinu, opice a paviány.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 22,49
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²² Tak král Šalomoun převyšoval všechny krále země bohatstvím a moudrostí.

²³ Všichni králové země vyhledávali Šalomounovu ¹přítomnost, aby naslouchali jeho moudrosti, kterou mu Bůh ²vložil do srdce.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

^{24 1}Přinášeli ²každý svůj dar -- stříbrné a zlaté předměty, pláště, zbraně a balzámy, koně a mezky, a ³to rok co rok.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²⁵ Šalomoun měl čtyři tisíce stájí pro koně a vozy a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Umístil je ve městech pro vozy a ⌈u krále⌉¹ v Jeruzalémě.

1. tj. u sebe

²⁶ Tak vládl nad všemi králi od řeky Eufratu až k pelištejské zemi a k hranici Egypta.¹

1. Gn 15,18; 1Kr 4,21

²⁷ Král ¹učinil stříbro v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry jako sykomory v Šefele.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

²⁸ Koně pro Šalomouna přiváželi z Egypta a ze všech zemí.

²⁹ Ostatní¹ Šalomounovy ²činy, ⌈první i poslední,⌉^{3 4}jsou zapsány v ⁵letopisech proroka Nátana, v proroctví Achijáše⁶ Šíloského a ve viděních vidoucího⁷ Jeeda⁸ o Jarobeámovi, synu Nebatovu.

1. //1Kr 11,41—43
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. 12,15; 16,11; 20,34; 25,26; 26,22; 28,26; 35,27; 1Pa 29,29p
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. 1Kr 11,29
7. 1Pa 21,9p
8. ve 12,15: Ida

³⁰ Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.

³¹ Pak Šalomoun ulehl se svými otci a pohřbili ho v městě jeho otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.

¹ Rechabeám¹ šel do Šekemu, neboť do Šekemu ²přišel celý Izrael, aby ho ustanovili králem.

1. //1Kr 12,1—24
2. pl., množné číslo (plurál)

² Když se to Jarobeám, syn Nebatův, doslechl, byl ještě v Egyptě, kam utekl^{1 2}před králem Šalomounem. Jarobeám se vrátil z Egypta.

1. 1Kr 11,40
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³ Poslali pro něj a zavolali ho. Jarobeám přišel s celým Izraelem a promluvili k Rechabeámovi:

⁴ Tvůj otec učinil naše jho těžkým. Ty nyní ulehči tvrdou otročinu svého otce a jeho těžké jho, které na nás ¹vložil, a budeme ti sloužit.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

⁵ Řekl jim: Po třech dnech se ke mně vraťte. Nato lid ¹odešel.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁶ Král Rechabeám se radil se staršími,¹ kteří sloužili jeho otci Šalomounovi, dokud byl živ: Co radíte ²odpovědět tomuto lidu?

1. Jb 15,10v
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

⁷ Řekli mu: Jestliže budeš k tomuto lidu laskavý, laskavě je přijmeš a promluvíš k nim laskavá slova, budou po celou ¹dobu tvými otroky.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

⁸ Nedbal na radu, kterou mu dali starci, a radil se s mladíky, kteří vyrůstali s ním a sloužili mu.

^{9 1}Zeptal se jich: Co vy radíte, abychom ²odpověděli tomuto lidu, který mi ³řekl: Ulehči jho, které na nás ⁴vložil tvůj otec?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Mladíci, kteří s ním vyrůstali, mu odpověděli: Toto ¹pověz lidu, který ti ²řekl: Tvůj otec učinil naše jho těžkým, ty nám ulehči, takto k nim ³promluv: Můj malík je tlustší nežli bedra mého otce.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹¹ Nuže, můj otec na vás naložil těžké jho a já k vašemu jhu přidám. Můj otec vás káznil biči, já vás budu káznit důtkami.

¹² Jarobeám a všechen lid přišel k Rechabeámovi třetího dne, tak jak král řekl: Třetího dne se ke mně vraťte.

¹³ Král odpověděl tvrdě. Tak král Rechabeám nedbal na radu starších.

¹⁴ Promluvil k nim podle rady mladíků: ⌈Můj otec učinil⌉¹ vaše jho těžkým a já k němu přidám. Můj otec vás káznil biči, já vás budu káznit důtkami.

1. dle některých střv. rkpp.; TM: Učiním

¹⁵ Král nevyslyšel lid, neboť nastal zvrat od Boha, aby Hospodin naplnil své slovo, které promluvil ¹prostřednictvím Achijáše Šíloského k Jarobeámovi, synu Nebatovu.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Když celý Izrael viděl, že je král nevyslyšel, ¹odpověděl lid králi: Jaký máme podíl v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu! ²Každý ke svým stanům, Izraeli! Nyní hleď na svůj dům, Davide! A celý Izrael šel ke svým stanům.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Nad syny Izraele, kteří sídlili v judských městech, nad těmi však kraloval Rechabeám.

¹⁸ Král Rechabeám poslal Hadoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale synové Izraele na něj házeli kamení,¹ takže zemřel. Král Rechabeám ²honem ³vystoupil na vůz a utekl do Jeruzaléma.

1. tj. ukamenovali ho; srv. 24,21; Nu 15,36; Ez 16,40
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁹ Tak se Izrael vzbouřil proti domu Davidovu, jak je tomu dodnes.

¹ Když¹ přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil dům Judův a Benjamínův, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s Izraelem a navrátili království Rechabeámovi.

1. //1Kr 12,21—24

² I stalo se Hospodinovo slovo k Šemajášovi,¹ muži Božímu:

1. 12,5

³ Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému Izraeli¹ v Judsku a Benjamínovi:

1. [pojem je používán v 2Pa pro: 1) obě království (9,30), 2) pouze sev. království (10,16; 11,13) a 3) samotné jižní království (zde a 12,1)]

⁴ Toto praví Hospodin: ¹Netáhněte a nebojujte se svými bratry.² Vraťte se ³všichni ⁴domů, neboť tato ⁵věc se stala ode mě.⁶ Poslechli Hospodinova slova a vrátili se z ⁷tažení proti Jarobeámovi.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 28,8—11
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. 10,15
7. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁵ Rechabeám pobýval v Jeruzalémě a postavil v Judsku opevněná města.

⁶ Postavil¹ Betlém,² Étam,³ Tekóu,⁴

1. 16,1; 1Kr 12,25p
2. 1S 16,4!; Neh 7,26; Mi 5,1
3. [ztotožňován s Chirbet el–Hohem 10,5 km JJZ od Jeruzaléma]
4. 2S 14,2p

⁷ Bét–súr, Sóko,¹ Adulám,²

1. 28,18; 1S 17,1p; 1Kr 4,10
2. Joz 15,35

⁸ Gat, Maréšu,¹ Zíf,²

1. 14,8n; 20,37; Joz 15,44; Mi 1,15
2. Joz 15,55; 1S 23,14

⁹ Adórajim, Lakíš,¹ Azeku,

1. 25,27; 32,9; Joz 15,39; Jr 34,7; Neh 11,30

¹⁰ Soreu,¹ Ajalón² a Chebrón;³ to byla opevněná města v Judsku a Benjamínovi.

1. Sd 13,2!; Neh 11,29
2. Joz 21,24!
3. 1S 30,31p

¹¹ Posilnil¹ pevnosti a dal jim vévody i sklady potravin, oleje a vína

1. n : Opevnil; 26,9

¹² a do každého jednotlivého¹ města dal štíty a oštěpy; tak je ²převelice posilnil. Jemu ³patřili Juda a Benjamín.

1. h.: města a; 28,25
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹³ Kněží a lévité, kteří byli po celém Izraeli, mu sloužili, každý přišel ze svého území.

¹⁴ Lévité¹ totiž opustili své pastviny² a své vlastnictví a šli do Judska a Jeruzaléma, protože Jarobeám i jeho synové je odvrhli, aby nesloužili Hospodinu jako kněží,³

1. 1Kr 12,28—33
2. Nu 32,2—5
3. 13,9; Ex 28,1

¹⁵ a ustanovil si vlastní kněze¹ pro návrší, pro běsy² a pro telata, která učinil.

1. 1Kr 13,33
2. Lv 17,7

¹⁶ Za nimi ¹šli do Jeruzaléma ze všech izraelských kmenů ti, kdo přiložili svá srdce k hledání² Hospodina, Boha Izraele, aby obětovali Hospodinu, Bohu svých otců.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 12,14; 1Pa 22,19

¹⁷ Posilnili¹ judské království a posilnili² Rechabeáma, syna Šalomounova, po tři roky, neboť po tři roky chodili po cestě Davidově a Šalomounově.

1. Dt 1,38; Sd 3,12; 9,24
2. 12,1; Dt 3,28

¹⁸ Rechabeám si vzal za ženu Machalatu, dceru Jerímóta, syna Davidova, a Abíchajil, dceru Elíaba,¹ syna Jišajova.

1. 1Pa 2,13!

¹⁹ Porodila mu syny: Jeúše, Šemarjáše a Zahama.

²⁰ Po ní si vzal Maaku, dceru¹ Abšalómovu. Porodila mu Abijáše, Ataje, Zízu a Šelomíta.

1. fakticky asi: vnučku; (skrze Abšalómovu dceru Támar — 2S 14,27; 18,8)

²¹ Rechabeám si zamiloval Maaku, dceru Abšalómovu, nad všechny své ženy a konkubíny; vzal si totiž osmnáct žen a šedesát konkubín. Zplodil dvacet osm synů a šedesát dcer.

²² Rechabeám ustanovil do ¹čela Abijáše,² syna Maaky, za vévodu mezi jeho bratry, neboť ho chtěl ustanovit králem.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 12,16

²³ ⌈Uvážlivě rozmístil⌉¹ všechny² své syny po celém území Judy a Benjamína, do všech opevněných měst a dal jim hojnost potravin³ a vyžádal pro ně množství žen.

1. h.: Rozuměl a rozhojnil
2. h.: ze všech …; n.: některé ze …
3. Gn 45,23

¹ I stalo se, když se upevnilo Rechabeámovo království a on ¹zesílil,² že opustil³ Hospodinův zákon a celý Izrael⁴ s ním.

1. podstatné jméno
2. 26,16
3. 7,19
4. 11,3

² I stalo se v pátém roce vlády krále Rechabeáma, že ¹vytáhl proti Jeruzalému egyptský král Šíšak,² protože se zpronevěřili³ Hospodinu,

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 14,25
3. 1Pa 5,25; Ez 15,8

³ s tisíci dvěma sty vozy, šedesáti tisíci jezdci a bezpočtem lidu, který s ním ¹šel z Egypta: Lúbíjci,² Sukejci³ a Kúšijci.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 16,8; Da 11,43p; Na 3,9
3. [asi námezdní vojáci libyjského původu; (jsou známí z egyptských textů)]

⁴ Dobyl opevněná města, která patřila Judovi,¹ a ²přitáhl až k Jeruzalému.

1. 11,5—10
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁵ Nato přišel prorok Šemajáš¹ k Rechabeámovi a judským velitelům, kteří se shromáždili ²před Šíšakem do Jeruzaléma, a řekl jim: Toto praví Hospodin: Vy jste³ opustili mě, a tak já přenechám⁴ vás do Šíšakovy ruky.

1. 11,2
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 15,2!; 24,24; Sd 10,13; 1Pa 28,9
4. h.: opustím; Neh 9,28

⁶ Izraelští velitelé a král se pokořili¹ a řekli: ⌈Hospodin je spravedlivý.⌉²

1. 7,14!; ::36,12
2. Ex 9,27; Ž 11,7; 145,17; Da 9,14!

⁷ Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se Hospodinovo slovo k Šemajášovi: Pokořili se; nezničím je, ale ¹zanechám² jim několik, kteří vyváznou,³ nerozleje se má zloba⁴ v Jeruzalémě ⁵skrze Šíšaka.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Jr 40,11; ::Ez 25,13
3. 2Kr 19,31; Iz 37,31
4. Dt 9,19; 2Kr 22,13; Jr 7,20!
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

⁸ Avšak stanou se jeho otroky, aby poznali rozdíl mezi službou¹ mně a službou² královstvím zemí.

1. Joz 22,27
2. Dt 26,6; 1Kr 12,4; Pl 1,3

⁹ Egyptský¹ král Šíšak^{2 3}vytáhl proti Jeruzalému a pobral⁴ poklady Hospodinova domu i poklady královského ⁵paláce, všechno to pobral. Vzal také zlaté malé štíty, které udělal Šalomoun.⁶

1. //1Kr 14,25—31
2. 1Kr 11,40p
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 2Kr 14,14; Ez 23,29
5. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
6. 9,16

¹⁰ Král Rechabeám místo nich udělal štíty bronzové a svěřil je pod ¹velení velitelů ²běžců, kteří střežili vchod do královského ³paláce.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹¹ Pokaždé, když ¹šel král do Hospodinova domu, ²běžci ³šli a přinášeli je a pak je vraceli zpět do síně ⁴běžců.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹² Když se pokořil, odvrátil se od něj Hospodinův hněv a nezničil ho zcela. Také v Judsku se děly dobré ¹věci.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹³ Král Rechabeám se vzchopil v Jeruzalémě a kraloval dále. Rechabeámovi ¹bylo čtyřicet jedna let, když se stal králem, kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam položil své jméno. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská.²

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. n.: , Amónka

^{14 1}Páchal to, co je zlé, neboť nezaměřil² své srdce na hledání³ Hospodina.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 19,3; 30,19
3. 1Pa 22,19

¹⁵ První i poslední Rechabeámovy ¹činy ²jsou zapsány v ³letopisech proroka Šemajáše a vidoucího⁴ Ida⁵ jako rodokmen. Po celou ⁶dobu byly boje mezi Rechabeámem a Jarobeámem.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. 1Pa 21,9p
5. 9,29p; 13,22
6. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Rechabeám ulehl se svými otci a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.¹

1. 11,22

¹ V¹ osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma se stal králem nad Judou Abijáš.

1. //1Kr 15,1

² Kraloval v Jeruzalémě tři roky. Jeho matka se jmenovala Míkaja,¹ dcera Uríelova z Gibeje. Mezi Abijášem a Jarobeámem ²trval boj.

1. dle TM; většina rkp. LXX a Pš: Maaka (11,20; 1Kr 15,2)
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³ Abijáš rozpoutal boj s vojskem bojovníků, se čtyřmi sty tisíci vybranými muži. Jarobeám se proti němu sešikoval do boje s osmi sty tisíci vybranými muži, udatnými hrdiny.

⁴ Abijáš se postavil na hoře Semárajimu,¹ která je v Efrajimském pohoří, a řekl: Slyšte mě, Jarobeáme a celý Izraeli!²

1. [lokalita hory nejistá, ale srv. město S. (Joz 18,22) na hranicích Benjamína a Izraele]
2. 12,1p!

⁵ Což vám není známo, že Hospodin, Bůh Izraele, dal království nad Izraelem navěky Davidovi, jemu a jeho synům, skrze smlouvu soli?¹

1. Lv 2,13; Nu 18,19

⁶ Povstal však Jarobeám, syn Nebatův, otrok Šalomouna, syna Davidova, aby se vzbouřil proti svému pánu.

⁷ Shromáždili se k němu ničemní¹ muži, ničemníci a byli silnější než Rechabeám, syn Šalomounův. Rechabeám byl mladý² a nerozhodný³ a nepočínal si ⁴proti nim zmužile.

1. h.: prázdní; Sd 9,4; 11,3
2. [bylo mu tehdy 41 let (12,13)]
3. h.: slabého srdce; srv. 1Pa 29,1
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ A teď si říkáte, že odoláte Hospodinovu království v ruce synů Davidových. Je vás velké množství¹ a máte u sebe zlatá telata,² která vám udělal Jarobeám jako bohy.

1. 1Kr 20,28
2. 1Kr 12,28

⁹ Což jste ale nezahnali Hospodinovy kněze,¹ syny Áronovy, a lévity a ne udělali si kněze, jako mají ²národy zemí? Každý, kdo přišel s býčkem, ³mládětem býka, a sedmi berany, aby se zasvětil,⁴ stal se knězem nebohů.⁵

1. 11,14
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
4. h.: naplnil svou ruku; 29,31; Ex 29,9; 1Kr 13,33
5. Jr 2,11; 5,7

¹⁰ Co se nás týče, Hospodin je náš Bůh a neopustili jsme ho. Kněží, kteří slouží Hospodinu, jsou syny Áronovými a lévité jsou při práci.

¹¹ Pálí Hospodinu zápalné oběti ráno co ráno,¹ večer co večer a vonné kadidlo² a předkladné ³chleby dávají na čistý⁴ stůl; zlatý svícen a jeho lampy zapalují večer co večer, neboť my ⌈zachováváme službu⌉⁵ Hospodina, našeho Boha, ale vy jste ho opustili.⁶

1. Lv 6,5p
2. 2,3; L 1,9
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. tj. obřadně čistý
5. Nu 1,53p!
6. 12,5

¹² Hle, s námi v ¹čele je Bůh a jeho kněží s poplašnými trubkami,² aby proti vám spustili křik.³ Nebojujte s Hospodinem, Bohem svých otců, protože neuspějete.⁴

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. 5,12; Nu 10,9
3. Joz 6,20
4. Jb 9,4

¹³ Jarobeám nechal zálohu¹ obejít, aby se ²dostal za ně. Tak byli ³před ⁴Judejci a záloha za nimi.

1. Joz 8,9
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

^{14 1}Judejci se ohlédli a ²uviděli, že je proti nim boj z předu i zezadu.³ I křičeli⁴ k Hospodinu, kněží troubili na trubky

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. 2S 10,9
4. 18,31; Ex 14,10; Dt 26,7; Joz 24,7; Sd 4,3

¹⁵ a judští muži spustili křik. I stalo se, když judští muži spustili křik, že Bůh porazil¹ Jarobeáma a celý Izrael ²před Abijášem a ³Judejci.

1. 14,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁶ Synové Izraele utíkali ¹před ²Judejci a Bůh je vydal³ do jejich ruky.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 16,8; 18,5; 24,24; 28,5.9; 36,17; Sd 2,14p; Nu 21,2p

¹⁷ Abijáš a jeho lid jim způsobili velkou porážku¹ a padlo pobitých z Izraele pět set tisíc vybraných mužů.

1. 28,5; 1S 19,8

¹⁸ Synové Izraele byli v té době pokořeni a synové judští byli silnější, protože spoléhali¹ na Hospodina, Boha svých otců.

1. Př 3,5; Iz 10,20

¹⁹ Abijáš pronásledoval Jarobeáma a dobyl od něj některá města: Bét–el¹ a jeho ²vesnice, Ješánu a její ³vesnice a Efrón⁴ a jeho ⁵vesnice.

1. 1S 7,16!; 1Pa 7,28
2. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
4. Q: Efrajin
5. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499

²⁰ Jarobeám již za Abijášových dnů nezískal moc. Hospodin ho postihl,¹ takže zemřel.

1. 21,18; 1S 25,38

²¹ Ale Abijáš se vzmáhal.¹ Vzal si čtrnáct žen a zplodil dvacet dva synů a šestnáct dcer.

1. 26,8; 27,6; 2S 3,1

²² Ostatní Abijášovy ¹činy, jeho ²jednání a ³slova jsou zapsána ve výkladu⁴ proroka Ida.⁵

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 24,27
5. 12,15

²³ Abijáš ulehl se svými otci a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása. Za jeho dnů měla¹ země deset let klid.

1. 14,4; 20,30; 23,21; Sd 3,11

¹ Ása¹ činil to, co bylo ⌈dobré a správné v očích⌉² Hospodina, jeho Boha.

1. 1Kr 15,11n
2. Dt 12,28; 2Pa 31,20; Jr 26,14

² Odstranil cizí oltáře a návrší, roztřískal posvátné sloupy a pokácel posvátné kůly.¹

1. 19,3!

³ Řekl ¹Judejcům, aby hledali² Hospodina, Boha svých otců, a ³plnili zákon a ⁴příkazy.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 15,12; 20,3; 26,5; 34,3
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)

⁴ Odstranil¹ ze všech judských měst návrší a kadidlové oltáře² a království mělo ³za něj klid.

1. [V 1Kr 15,14 se praví, že Ása neodstranil návrší. To lze vysvětlit tak, že paralelou k 1Kr je 2Pa 15,17. Ása se na počátku vlády pokoušel návrší odstranit, ale pohanský kult byl tak zakořeněn, že zase rozbujel. Podobný zdánlivý rozpor je řečen také o vládě Jóšafatově (17,6 a 20,33).]
2. Lv 26,30; Iz 17,8
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁵ Postavil v Judsku opevněná města, protože země měla klid. V těch letech proti němu ne vypukla válka, neboť Hospodin mu dal odpočinek.¹

1. 15,15; 20,30; 1Kr 5,18; 1Pa 23,25

⁶ Řekl ¹Judejcům: Stavme tato města a obežeňme je ²hradbami s věžemi, vraty a závorami. Země je dosud naše,³ neboť jsme hledali Hospodina, svého Boha. Hledali jsme jej a dal nám odpočinek ⌈od okolních nepřátel.⌉⁴ Stavěli a dařilo se jim.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.. před námi; srv. 2S 19,14
4. n.: ze všech stran; (překl. je založen na paralelách — např. Dt 12,10; 25,19; 2S 7,1)

⁷ Ása ¹měl vojsko: Z Judska tři sta tisíc těch, kteří nosili velký ⌈štít a oštěp,⌉² a z Benjamína dvě stě osmdesát tisíc těch, kteří nosili malý štít a napínali luk. Ti všichni byli udatní hrdinové.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 25,5; 1Pa 12,9.25

^{8 1}Vytáhl proti nim Kúšijec Zerach s milionovým² vojskem a třemi sty vozy a ³přitáhl až k Maréše.⁴

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. h.: tisícem tisíců
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 11,8!

⁹ Ása ¹vytáhl ²proti nim a sešikovali se k boji v údolí Sefaty u Maréši.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Nato volal¹ Ása k Hospodinu, svému Bohu, a řekl: Hospodine, mimo tebe není ²pomoci pro boj mezi mocným³ a bezmocným. Pomoz⁴ nám, Hospodine, náš Bože, vždyť ⁵spoléháme⁶ na tebe a ve tvém jménu⁷ jsme ⁸vytáhli proti tomuto davu.⁹ Hospodine, ty jsi náš Bůh. Ať ⌈tě člověk nepřemůže.⌉¹⁰

1. 13,14
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. h.: mnohým; srv. Iz 63,1
4. Ž 79,9; 109,26
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 13,18
7. 1S 17,45n
8. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
9. 20,12; Sd 4,7
10. h.: smrtelný člověk nezadrží sílu u tebe

¹¹ Hospodin porazil¹ Kúšijce ²před Ásou a ³před ⁴Judejci a Kúšijci utekli.⁵

1. Sd 20,35; 1S 4,3
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. Sd 1,6; 1S 30,17; 2S 10,13; 1Kr 20,30

¹² Ása a lid, který byl s ním, je však pronásledovali až ke Geraru.¹ ⌈Kúšijci padali a⌉² nikdo z nich nezůstal naživu, protože byli ³od Hospodina a⁴ jeho vojska rozdrceni.⁵ Judejci odnesli velmi mnoho kořisti.

1. Gn 20,1p
2. h.: Z Kúšijců padlo tolik, že; 12,3; 21,16
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. h.: + ()od; (h. vazbu chápeme podobně jako „být poražen před Izraelem“ = od Izraele; 6,4)
5. Jr 51,8; Ez 30,8

¹³ Vybili všechna města kolem Geraru, neboť na ně ¹padl ⌈strach z Hospodina.⌉² Vyplenili všechna města, protože v nich bylo mnoho kořisti.³

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 17,10; 1S 11,7; Iz 2,10.19; Př 1,7p
3. 15,18p

¹⁴ Přepadli také stany pro pastevce dobytka a odvedli množství ovcí a velbloudů. Pak se vrátili do Jeruzaléma.

¹ Tehdy na Azarjášovi, synu Ódedovu, ¹spočinul² Boží Duch.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Sd 3,10; 11,29

² Vyšel ¹před Ásu a řekl mu: Slyšte mě, Áso a všichni ²Judejci a Benjamínci! Hospodin bude s vámi,³ když budete s ním. Jestliže ho budete hledat, dá se vám nalézt,⁴ ale jestliže ho opustíte, opustí vás.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 20,17
4. v. 15; 1Pa 28,9; Jr 29,14; Sk 17,27

³ Po mnoho dní¹ byl Izrael bez pravého² Boha,³ bez vyučujícího⁴ kněze a bez zákona.

1. Oz 3,4p
2. Jr 10,10
3. Ef 2,12
4. 17,7nn; Lv 10,11; Neh 8,9; Mi 3,11

⁴ Ve své tísni¹ se vrátil k Hospodinu, Bohu Izraele; hledali ho a dal se jim nalézt.

1. Dt 4,30; Ž 18,7; Oz 5,15

⁵ V oněch dobách ⌈nebyl pokoj pro toho, kdo vycházel a vcházel,⌉¹ neboť na všechny obyvatele země padly velké zmatky.²

1. Dt 31,2; 1Kr 15,17; Jr 37,4; n : nebylo bezpečné cestovat; Sd 5,6
2. Dt 7,23; 1S 5,9; Am 3,9

⁶ Národ drtil národ,¹ město jiné město, protože je Bůh skrze všelijaké soužení² přivedl do zmatku.

1. Mt 24,7
2. Neh 9,27

⁷ Ale vy buďte silní¹ a vaše ruce ať neochabnou,² neboť je mzda³ za vaši práci.⁴

1. 19,11
2. 2S 4,1; Sf 3,16
3. Iz 40,10
4. Jr 31,16

⁸ Když Ása uslyšel tato slova a proroctví proroka ⌈Azarjáše, syna⌉¹ Ódedova, vzchopil se a odstranil ohavné modly² z celého území Judy a Benjamína i z měst, která dobyl v Efrajimském pohoří, a obnovil Hospodinův oltář, který byl ³před Hospodinovou předsíní.⁴

1. dle v. 1 + Vul, Pš a některých rkpp. LXX; TM: –
2. 1Kr 11,5
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. tj. předsíní H. chrámu (8,12)

⁹ Shromáždil všechny ¹Judejce a Benjamínce a z Efrajima, Manasesa a z Šimeóna ty, kteří u nich pobývali jako cizinci, neboť k němu přeběhli mnozí z Izraele,² když viděli, že Hospodin, jeho Bůh, je s ním.³

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 11,16
3. 1,1; 36,23; Nu 23,21

¹⁰ Shromáždili se do Jeruzaléma ve třetím měsíci¹ patnáctého roku Ásova kralování.

1. [jaro r. 895 př. Kr. (možná při příležitosti slavnosti týdnů — Lv 23,15—21)]

¹¹ Onoho dne obětovali Hospodinu z kořisti, kterou přivedli, sedm set býků¹ a sedm tisíc ovcí.

1. srv. 7,5; 1S 15,21

¹² Vstoupili do smlouvy,¹ že budou hledat Hospodina, Boha svých otců, celým svým srdcem a celou svou duší.

1. 23,16; 29,10; 34,31; Joz 24,25

¹³ A každý, kdo by nehledal Hospodina, Boha Izraele, ať je usmrcen, ⌈malý i velký,¹ muž i žena.⌉²

1. srv. Jr 31,34p
2. h.: od malého po velkého, od muže po ženu; srv. 1S 15,3

¹⁴ Hlasitě¹ přísahali Hospodinu s pokřikem, trubkami² a beraními rohy.

1. 2Kr 18,28p
2. 5,12n; 13,12.14

¹⁵ Všichni ¹Judejci se radovali z té přísahy, neboť přísahali celým svým srdcem a se vším ²zalíbením ho hledali a dal se jim nalézt.³ A Hospodin jim dal odpočinek od okolních nepřátel.⁴

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. v. 2
4. 14,6p

¹⁶ Král Ása také odstranil svou matku¹ Maaku z postavení královny,² protože učinila ohavnou modlu pro Ašeru.³ Ása její ohavnou modlu pokácel, rozdrtil a spálil v údolí Kidrónu.⁴

1. //1Kr 15,13—16
2. srv. 1Kr 2,19; [vlastně to byla babička (11,20nn), ale v h. myšlení je takovéto užívání pojmu matka / otec velmi běžné (srv. např. 17,3p; Mt 3,9!; Sk 4,25 — tedy praotec)]
3. 2Kr 21,7
4. 29,16; 30,14

¹⁷ Návrší sice nebyla z Izraele odstraněna, ovšem Ásovo srdce bylo po všechny jeho dny neporušené.¹

1. 1Pa 29,19; n. (dle 1Kr 15,14): cele s Hospodinem

^{18 1}Přinesl do Božího domu svaté věci² svého otce i své vlastní³ -- stříbro, zlato a různé předměty.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 26,20!
3. [zřejmě z kořisti — srv. 14,13]

¹⁹ Až do třicátého pátého roku Ásova kralování nebyla válka.

¹ V¹ třicátém² šestém roce Ásova kralování ³vytáhl izraelský král Baeša proti Judsku. Postavil⁴ Rámu, aby ⁵nedovolil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet.⁶

1. //1Kr 15,17—22
2. [rozpor časování oproti 26 rokům dle 1Kr 15,33; 16,8 lze vysvětlit buď písařskou chybou (záměna 26 a 36), anebo jiným způsobem počítání]
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 1Kr 12,25p
5. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
6. 15,5

² Ása vynesl stříbro a zlato z pokladnic Hospodinova domu i královského ¹paláce a poslal to aramejskému králi Ben–hadadovi, sídlícímu v Damašku, se ²slovy:

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³ Mezi mnou a tebou, mezi mým otcem a tvým otcem je smlouva. Hle, posílám ti stříbro a zlato. Jdi a zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mě ¹odtáhne.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁴ Ben–hadad uposlechl krále Ásu, poslal velitele vojsk, které měl, proti izraelským městům. Pobili Ijón, Dan, Ábel–majim¹ a všechna města pro sklady z Neftalího.

1. známý též jako: Ábel–bét–maaka

⁵ I stalo se, když to Baeša uslyšel, že přestal stavět Rámu a ukončil svou práci.

⁶ Král Ása pak vzal všechny ¹Judejce a odnesli kameny z Rámy i ²dřevo, ze kterého Baeša stavěl, a postavil z toho Gebu a Mispu.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ V té době přišel k judskému králi Ásovi vidoucí¹ Chananí² a řekl mu: Protože jsi spoléhal³ na aramejského krále a nespoléhal jsi na Hospodina, svého Boha, proto vojsko aramejského krále ⌈uniklo ze tvé ruky.⌉⁴

1. v. 10; 1S 9,9p
2. 19,2
3. [další spojenectví s cizinci odsouzená jako nespoléhání na H. (::14,10) jsou v 20,35—37; 22,1—9; 28,16—21]; h.: ses opíral (srv. Sd 16,26; 2Kr 5,18); Mi 3,11p
4. n : vymklo se ti z ruky

⁸ Což ¹neměli Kúšijci a Lúbíjci² velké vojsko, vozy a velmi mnoho jezdců? Ale když jsi spoléhal na Hospodina, vydal je do tvé ruky.³

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 12,3p
3. 14,18—22

⁹ Vždyť Hospodinovy ¹oči obzírají² celou zemi, aby posílil³ srdce těch, kteří jsou cele⁴ s ním. Jednal jsi v tomto bláznivě,⁵ proto ti od nynějška nastanou⁶ boje.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: procházejí; Př 15,3; Jr 16,17; Za 4,10
3. 1S 30,6; 1Pa 29,12
4. 1Kr 8,61!
5. 1S 13,13
6. h.: jsou s tebou

¹⁰ Ása se rozzlobil na vidoucího a dal ho do vězení,¹ protože se na něj kvůli tomu ²hněval. V oné době Ása utiskoval³ některé z ⁴lidí.

1. h.: domu klády (Jr 20,2); srv. dům vězňů (Sd 16,21); dům dozorce (Jr 52,11); dům pout (2Pa 18,26; Jr 37,15n!)
2. podstatné jméno
3. n.: ublížil / ukřivdil …
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

¹¹ Hle,¹ první i poslední² Ásovy ³činy ⁴jsou zapsány v ⁵Knize judských a izraelských králů.⁶

1. //1Kr 15,23n
2. 9,29!
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
6. 24,27

¹² V třicátém devátém roce svého kralování Ása onemocněl¹ na ²nohy a jeho nemoc byla úporná.³ Ale ani ve své nemoci nehledal⁴ Hospodina, nýbrž ⁵lékaře.

1. další př. nemoci jako trestu za hřích: 21,16—20; 26,16—23; Nu 12,10; 2Kr 5,27; Sk 12,23; 13,11
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. n.: těžká (1Kr 17,17); h.: až k výši (asi ve smyslu: přespříliš / obzvláště — srv. stejnou vazbu v 1,1; Ezd 9,6; 1Pa 22,5; 2Pa 20,19)
4. 15,13
5. pl., množné číslo (plurál)

¹³ Pak Ása ulehl se svými otci. Zemřel v čtyřicátém prvním roce svého ¹kralování.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹⁴ Pohřbili ho v jeho hrobě, který si vykopal v Městě Davidově. Položili ho na lože, které bylo naplněno balzámy a různými druhy připravených mastí.¹ Zapálili pro něj převeliký oheň.²

1. Gn 50,5v; J 19,39
2. 21,19; Jr 34,5

¹ Po¹ něm se stal králem jeho syn Jóšafat. Počínal si v Izraeli zmužile.²

1. 1Kr 15,24; 22,41
2. 1,1

² Do všech opevněných judských měst ¹umístil vojsko a ²umístil posádky³ na judském území i v efrajimských městech, která dobyl jeho otec Ása.⁴

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. 1Pa 18,13
4. 15,8

³ Hospodin byl¹ s Jóšafatem, protože ⌈chodil po prvních² cestách svého otce³ Davida⌉⁴ a ⁵nedotazoval se baalů,⁶

1. 36,23; 2S 5,10
2. n.: původních; srv. 3,3; Jr 36,28
3. [míněno samozřejmě v širším slova smyslu; 21,12!; 29,2; 34,2n; 15,16p]
4. n : žil tak, jako jeho otec David na počátku své vlády
5. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
6. ::28,2; 33,3; Oz 11,2

⁴ ale dotazoval¹ se Boha svých otců a ²žil³ podle jeho příkazů, a ne podle skutků Izraele.

1. n.: hledal; 22,9
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 6,12

⁵ Hospodin upevnil¹ království v jeho ruce a všichni ²Judejci dávali Jóšafatovi ³dary, takže ⁴měl mnoho bohatství a slávy.⁵

1. 1S 7,12; 1Pa 28,7
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. 18,1; 1Pa 29,28

⁶ Když ⌈získal na Hospodinových cestách¹ více odvahy,⌉² ještě odstranil ³návrší a posvátné kůly⁴ z Judska.

1. Ž 138,5
2. h.: se na … jeho srdce vyvýšilo (zde v kladném smyslu — na rozdíl od Jr 13,15 apod.); srv. 2S 7,27; Jr 4,9
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 14,2; 19,3

⁷ Ve třetím roce svého ¹kralování poslal svá knížata Ben–chajila, Obadjáše, Zekarjáše, Netanela a Míkajáše, aby učili v judských městech.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁸ S nimi byli lévijci Šemajáš, Netanjáš, Zebadjáš, Asáel, Šemiramót, Jónatan, Adónijáš, Tobijáš a Tób–adónijáš, lévijci, a s nimi kněží Elíšama a Jóram.

⁹ Učili v Judsku a měli s sebou ¹knihu Hospodinova zákona. Obcházeli všechna judská města a učili mezi lidem.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Strach¹ z Hospodina ²padl na všechna království zemí, které byly okolo Judska, a nebojovala³ s Jóšafatem.

1. 14,13; 19,7; 20,29; Sk 5,5
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. n.: takže jejich obyvatelé nebojovali

¹¹ Někteří z Pelištejců ¹přinášeli Jóšafatovi ²dávky³ a náklad stříbra. Také Arabové mu přiváděli brav: sedm tisíc sedm set beranů a sedm tisíc sedm set kozlů.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 1Kr 5,1; n.: dary

¹² Jóšafat ⌈¹stále velmi bohatl,⌉² takže postavil v Judsku pevnosti³ a města pro sklady.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Gn 26,13; n.: byl stále větší (1,1; 1Pa 29,25)
3. 27,4; Neh 2,8
4. 8,4

¹³ V judských městech ¹měl mnoho zásob² a v Jeruzalémě bojovníky,³ ⌈udatné hrdiny.⌉⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. h.: výsledku práce
3. h.: muže boje; 8,9
4. 1Pa 5,24; 26,6.31

¹⁴ Toto byly jejich počty podle domu jejich otců: z Judska, velitelé nad tisíci: velitel Adna a s ním tři sta tisíc udatných hrdinů;

^{15 1}vedle něj velitel Jóchanan a s ním dvě stě osmdesát tisíc;

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

^{16 1}vedle něj Amasjáš, syn Zikrího, Hospodinův dobrovolník,² a s ním dvě stě tisíc ³udatných ⁴hrdinů;

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Sd 5,9
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁷ z Benjamína udatný hrdina Eljáda a s ním dvě stě tisíc ozbrojených lukem a štítem;

^{18 1}vedle něj Józabad a s ním sto osmdesát tisíc vojenských^{2 3}ozbrojenců.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 12,25
3. participium trpné

¹⁹ Tito sloužili králi kromě těch, které král ¹umístil do opevněných měst po celém Judsku.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹ Jóšafat ¹měl mnoho bohatství a slávy² a spříznil se s Achabem.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 17,5; 32,27; Př 3,16

² Po několika letech sestoupil k Achabovi do Samaří. Achab pro něj a pro lid, který byl s ním, zabil množství bravu a skotu a naváděl ho, aby ¹vytáhl proti Rámot–gileádu.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

³ Izraelský¹ král Achab se ²zeptal judského krále Jóšafata: Půjdeš se mnou proti Rámot–gileádu? Ten mu ³odpověděl: Jsem jako ty a můj lid jako tvůj lid. Půjdu s tebou do války.

1. //1Kr 22,4—28
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁴ Jóšafat dále řekl izraelskému králi: ¹Dotaž² se ³nejprve na Hospodinovo slovo.

1. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
2. 2Kr 3,11
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

⁵ Izraelský král shromáždil proroky, čtyři sta ¹mužů a ²zeptal se jich: Máme jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit? ³Odpověděli: ⁴Vytáhni, Bůh ho vydá do královy ruky.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁶ Jóšafat se ¹zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se ²dotázali skrze něj?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499

⁷ Izraelský král Jóšafatovi ¹odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze něhož je možno se ²dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje dobro, nýbrž po celou ³dobu zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto ⁴nemluví.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁸ Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna¹ Jimlova.

1. K: Míku; srv. v. 14p

⁹ Izraelský král a judský král Jóšafat ¹seděli ²každý na svém trůnu, oblečeni v roucha; ³seděli na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci ⁴před nimi prorokovali.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Sidkijáš,¹ syn Kenaanův, si udělal železné rohy a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat ²Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ.

1. v. 23
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹¹ Tak prorokovali všichni proroci: ¹Vytáhni proti Rámot–gileádu a ²uspěješ. Hospodin jej vydá do královy ruky.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. imperativ

¹² Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, proroci ¹mluví jednomyslně dobro pro krále. Ať ²jsou tvoje slova jako řeč jednoho z nich. ³Mluv dobro.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹³ Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co můj Bůh ¹promluví, to budu mluvit.²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Nu 22,18; 24,13

¹⁴ Když přišel ke králi, král se ho ¹zeptal: Míko,² máme jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit? ³Odpověděl: ⁴Vytáhněte a ⁵uspějete. Budou vydáni do vaší ruky.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. (zkrácená forma jména Míkajáš)
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. imperativ

¹⁵ Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat při Hospodinově jménu, abys mi neříkal nic než pravdu?

¹⁶ Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem celý Izrael rozptýlený po horách jako ovce, které nemají ¹pastýře.² Hospodin řekl: Nemají ³pána. Ať se ⁴všichni vrátí ⁵domů v pokoji.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Nu 27,17
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo?

¹⁸ Míkajáš dále řekl: Slyšte Hospodinovo slovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na ¹trůnu a celý nebeský zástup ²stál po jeho pravici a ³levici.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁹ Hospodin řekl: Kdo přemluví izraelského krále Achaba, aby ¹vytáhl a padl u Rámot–gileádu? Jeden říkal tohle a druhý říkal tohle.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁰ I vyšel jeden duch, postavil se ¹před Hospodinem² a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho ³zeptal: Čím?

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Jb 1,6
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{21 1}Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. ²Jdi a učiň to.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

²² A hle, nyní Hospodin dal lživého ducha do úst těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil o tobě zlo.

²³ Sidkijáš,¹ syn Kenaanův, přistoupil, udeřil Míkajáše po tváři a řekl: Jakým ²způsobem Hospodinův Duch přešel ode mě, aby mluvil skrze tebe?

1. v. 10
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499

²⁴ Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího pokoje, aby ses skryl.

²⁵ Nato izraelský král řekl: Chopte se Míkajáše a odveďte ho veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi

²⁶ a ¹řekněte: Toto praví král: Dejte ho do věznice² a krmte ho troškou chleba a vody, dokud se nevrátím v pokoji.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 16,10v

²⁷ Míkajáš řekl: Jestliže se ¹opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A ²prohlásil: Slyšte, všechny ³národy.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

Achab zabit

²⁸ Nato ¹vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot–gileádu.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁹ Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se ¹přestrojit a tak ²jít do boje, ale ty si obleč své ³roucho. Izraelský král se přestrojil a ⁴šel do boje.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

³⁰ Aramejský král přikázal svým velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi.

³¹ I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je izraelský král! A obklíčili ho, aby proti němu bojovali. Jóšafat volal¹ o pomoc a Hospodin mu pomohl. Bůh je od něj odvedl.

1. 20,9; 32,20; 1Pa 5,20

³² I stalo se, když velitelé vozby uviděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj.

³³ Tu ¹kdosi napjal nahodile luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl vozatajovi: Obrať ²koně a odvez mě z bojiště, protože jsem raněn.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁴ Zatímco boj onen den silně ¹vzplál, izraelský král ²zůstal podepřený³ ve voze naproti ⁴Aramejcům až do večera a při západu slunce zemřel.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. h.: stojící; viz 1Kr 22,35p
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹ Judský král Jóšafat se vrátil v pokoji ¹domů do Jeruzaléma.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

² Vyšel ¹proti němu vidoucí² Jehú,³ syn Chananího,⁴ a řekl králi Jóšafatovi: Měl jsi chodit na pomoc⁵ ničemovi a milovat toho, kdo nenávidí Hospodina?⁶ Za to na tebe dopadne rozhořčení^{7 8}od Hospodina.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 1Pa 21,9p
3. 20,34
4. 16,7
5. 1Pa 12,23; 18,5
6. Ž 139,21
7. v. 10; 24,18; 29,8; 32,25n; Nu 1,53; Iz 34,2; Jr 32,37
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³ Ale jsou u tebe i dobré ¹věci, neboť jsi vyhladil ze země posvátné kůly² a zaměřil³ jsi své srdce na hledání Boha.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: ašery; 17,6; 31,1; 34,3; Ex 34,13; Mi 5,13
3. 12,14!; 1Pa 29,18; Ezd 7,10

Jóšafat ustanovuje soudce

⁴ Jóšafat sídlil v Jeruzalémě. Pak ¹znovu vyšel mezi lid od Beer–šeby až k Efrajimskému pohoří a přivedl² je zpět k Hospodinu, Bohu jejich otců.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. n.: obracel

⁵ Ustanovil v zemi ¹soudce, v každém opevněném² městě v Judsku, ⌈v každém městě.⌉³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 17,2
3. h.: pro město a město

⁶ Řekl ¹soudcům: Hleďte si toho, co děláte, neboť nesoudíte pro člověka, ale pro Hospodina.² On je s vámi, když vyslovujete³ rozsudek.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Dt 1,17
3. Jr 1,16
4. h.: ve slovu soudu; Dt 17,9

⁷ Ať na vás nyní ¹padne strach z Hospodina.² Dbejte ⌈na to, jak jednáte,⌉³ neboť u Hospodina, našeho Boha, není zvrácenosti,⁴ ⌈braní ohledů⌉⁵ ani braní ⁶úplatků.⁷

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 17,10
3. h.: a jednejte
4. Sf 3,5
5. h.: pozvedání tváří; Dt 10,17; Ř 2,11
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. Dt 16,19

⁸ Také v Jeruzalémě ustanovil Jóšafat některé z lévitů, kněží a z ¹předáků izraelských rodů pro Hospodinovo právo a pro ²spory³ a ⌈oni se vrátili do⌉⁴ Jeruzaléma.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Dt 21,5; 25,1; 2S 15,2
4. n : se přestěhovali; (některé překlady opravují TM na –) n.: ti bydleli v

⁹ Přikázal jim: Toto čiňte z bázně¹ před Hospodinem, s poctivostí² a neporušeným³ srdcem.

1. Neh 5,15
2. 1Pa 9,22; n.: věrně
3. 15,17

¹⁰ Při každém sporu, který se k vám ¹dostane od vašich bratrů, jež sídlí ve svých městech -- ať už jde o krveprolití,² o zákon, ³příkazy, ustanovení či nařízení -- je varujte, aby se neprovinili proti Hospodinu a aby na vás a vaše bratry ⁴ne dopadlo jeho rozhořčení.⁵ Tak ⁶jednejte a neproviníte⁷ se.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. h.: krev a krev
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. v. 2!
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Sd 21,22; Ez 22,4; Oz 13,1

¹¹ Hle, ¹vrchní kněz² Amarjáš³ bude nad vámi pro všechny Hospodinovy ⁴záležitosti a Zebadjáš, syn Jišmaelův, vévoda domu judského, pro všechny ⁵záležitosti královy. A jako správci⁶ budou ⁷před vámi lévité. ⌈Buďte silní⌉⁸ a ⁹jednejte a Hospodin ať je s ⌈tím, kdo jedná dobře.⌉¹⁰

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Dt 16,18
3. [otec Jójadův (23,8)]
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. srv. Jr 52,24
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. n : Jednejte rozhodně; 15,7; 2S 13,28; 1Pa 19,13; Ezd 9,12; Da 10,19
9. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
10. h.: dobrým

¹ I stalo se potom, že synové Moábovi, synové Amónovi¹ a s nimi někteří z Meunejců^{2 3}vytáhli do boje proti Jóšafatovi.

1. 27,5; Sd 3,13; 2Kr 24,2; 1Pa 20,1; Jr 40,14; Am 1,13; Sf 2,8
2. dle LXX, 26,7 a 1Pa 4,41; TM: Amónců
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

² Tu přišli¹ a oznámili Jóšafatovi: ²Táhne proti tobě velký dav³ z druhé strany moře,⁴ od Aramu.⁵ Hle, jsou v Chasesón–támaru,⁶ to je v Én–gedí.⁷

1. tj. poslové
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 14,10
4. tj. Mrtvého moře
5. tj. ze Sýrie; jeden h. rkp. čte logičtější var.: Edómu (v h. malá, častější záměna písmene)
6. Gn 14,7
7. 1S 24,1

³ Jóšafat dostal strach; rozhodl se¹ hledat² Hospodina a vyhlásil³ v celém Judsku půst.

1. h.: dal svoji tvář k; srv. 2Kr 12,18p
2. 14,3; 1Pa 21,30
3. 1Kr 21,9; Ezd 8,21; Jr 36,9; Jon 3,5

^{4 1}Judejci se shromáždili, aby hledali pomoc od Hospodina. Také ze všech judských měst přišli, aby hledali² Hospodina.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 15,12; Iz 51,1; Da 9,3; Oz 3,5!; Za 8,22

⁵ Jóšafat se postavil ve shromáždění ¹Judejců a obyvatel² Jeruzaléma v Hospodinově domě ³před novým nádvořím

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Jr 2,2p
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ a řekl: Hospodine, ⌈Bože našich otců,⌉¹ což ty nejsi Bůh na nebesích?² Ty vládneš nad všemi královstvími³ národů. Ve tvé ruce je ⌈síla a udatnost.⌉⁴ Není, kdo by se ti mohl postavit.⁵

1. 21,10!; Dt 26,7!
2. 6,14; Dt 4,39; Joz 2,11; 1Kr 8,23; Mt 6,9
3. Da 4,17
4. 1Pa 29,12
5. srv. Jr 49,19; Sk 11,17

⁷ Což jsi ty, náš Bože, nevyhnal ¹před svým lidem Izraelem obyvatele této země a ne dal jsi ji navěky potomstvu svého přítele² Abrahama?

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Iz 41,8

⁸ Usadili se v ní a postavili ti v ní svatyni pro tvé jméno se ¹slovy:

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁹ Jestliže na nás přijde zlo,¹ meč, přísný soud,² mor či hlad, postavíme se ³před tento dům a ⁴před tebe, neboť tvé jméno je v tomto domě, a budeme k tobě ze svého soužení volat o pomoc, vyslyšíš⁵ a zachráníš.⁶

1. n.: neštěstí / pohroma; 1Pa 7,23
2. Ez 23,10
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 6,21
6. 2Kr 19,19; 1Pa 16,35

¹⁰ A nyní, hle, synové Amónovi i Moábovi a obyvatelé pohoří Seír¹ -- proti nimž jsi nedovolil^{2 3}Izraelcům ⁴vytáhnout, když ⁵šli z egyptské země, takže se od nich odvrátili a nevyhladili je --

1. Joz 24,4; 1Pa 4,42
2. Dt 2,4n.9.19
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹¹ hle, odplácejí se nám tím, že ¹vytáhli, aby nás vyhnali ze tvého vlastnictví, které jsi nám podrobil.²

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Joz 3,10

¹² Bože náš, což je nebudeš soudit? Vždyť v nás není síla ¹proti tomuto velkému davu, který ²táhne proti nám. Nevíme, co máme dělat, ale k tobě obracíme oči.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Ž 25,15; 123,2

¹³ Všichni ¹Judejci stáli ²před Hospodinem, i jejich malé děti, jejich ženy a jejich synové.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Potom na Jachazíelovi, synu Zekarjáše, syna Benajáše, syna Jeíela, syna Matanjášova, lévitovi ze synů Asafových, ¹spočinul uprostřed shromáždění Hospodinův Duch.²

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 15,1; 24,20

¹⁵ Řekl: Pozorně naslouchejte, všichni ¹Judejci, obyvatelé Jeruzaléma a králi Jóšafate. Toto vám praví Hospodin: Nebojte² se a neděste³ se ⁴tohoto velkého davu, protože boj⁵ není váš, ale Boží.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Ex 14,13
3. 32,7
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 1S 17,47

¹⁶ Zítra sestupte proti nim. Potáhnou průsmykem Cíc.¹ Naleznete je na konci údolí ²před pustinou Jerúel.³

1. tj. květů; [začíná 10 km sev. od Én–Gedí, vine se do vnitrozemí a ústí záp. od Tekóji]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. [JV od Tekóji]

¹⁷ Vy zde nebudete bojovat. Postavte se, stůjte a dívejte se na Hospodinovu záchranu pro vás, ¹Judejci a obyvatelé Jeruzaléma. Nebojte se a neděste se! Zítra ²vytáhněte ³proti nim a Hospodin bude s vámi.⁴

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 15,2; Ex 10,10; 2K 13,11

¹⁸ Jóšafat poklekl¹ tváří k zemi a všichni ²Judejci a obyvatelé Jeruzaléma padli ³před Hospodinem a klaněli se Hospodinu.

1. 29,30; Gn 24,26; Ex 4,31; 1S 28,14; 1Pa 29,20; Neh 8,6
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Nato povstali lévité ze synů Kehatovců a ze synů Kórachovců, aby chválili Hospodina, Boha Izraele, zvlášť¹ silným hlasem.

1. 16,12p

²⁰ Časně ráno vstali a ¹vytáhli k tekójské pustině. Když vycházeli, Jóšafat zůstal stát a řekl: Slyšte mě, ²Judejci a obyvatelé Jeruzaléma! Věřte³ Hospodinu, svému Bohu, a obstojíte!⁴ Věřte jeho prorokům a ⁵uspějete.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. ::Dt 9,23
4. Iz 7,9; [v h. sl. hříčka — slova věřte a obstojíte jsou různých kmenů (hi a nif), ale jednoho h. kořene]
5. imperativ

²¹ Když se poradil s lidem, ustanovil ⌈ty, kdo zpívali Hospodinu⌉¹ a chválili ⌈slávu jeho svatosti.⌉² Jak ³šli ⁴před ⁵ozbrojenci, říkali: Vzdávejte Hospodinu díky, protože navěky je jeho milosrdenství.⁶

1. n.: Hospodinovy zpěváky
2. n.: v slávě svatyně; srv. 1Pa 16,29; Ž 29,2
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. participium trpné
6. 5,13; 7,6

²² Když začali s jásotem¹ a chválou, Hospodin ²uvedl ³zálohy na syny Amónovy, Moábovy a obyvatele pohoří Seír, kteří ⁴táhli proti ⁵Judejcům, a byli poraženi.

1. n.: radostným křikem; Iz 49,13
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²³ Synové Amónovi a Moábovi se postavili proti obyvatelům pohoří Seír, aby je zasvětili zkáze a zničili. Když skoncovali s obyvateli Seíru, pomáhali ke zkáze ¹jeden druhému.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Sd 7,22; 1S 14,20

²⁴ Když ¹Judejci ²přišli na vyhlídku do pustiny a pohleděli k tomu davu, hle, na zemi ležely mrtvoly; nikdo neunikl.³

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: nepřežil

²⁵ Jóšafat a jeho lid přišel, aby loupili ¹kořist a našli množství majetku, oděvy² a cenné předměty. Nabrali si toho k neunesení. Tři dny loupili kořist, protože jí bylo mnoho.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. čteno s několika stř. h. rkpp. a Vul jako begadím; TM čte pegarím — mrtvoly

²⁶ Čtvrtého dne se shromáždili v údolí Beraka, neboť tam dobrořečili¹ Hospodinu. Proto se nazývá to místo údolí Beraka² až dodnes.

1. 31,8; Joz 22,33; 1Pa 29,20
2. tj. dobrořečení

²⁷ Potom se všichni ¹Judejci a obyvatelé Jeruzaléma s Jóšafatem v ²čele vrátili s radostí ³zpět do Jeruzaléma, neboť jim Hospodin dal radost⁴ nad jejich nepřáteli.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. Ž 86,4; Jr 31,13

²⁸ Přišli s harfami,¹ lyrami a trubkami do Jeruzaléma, do Hospodinova domu.

1. 5,12; 1Pa 25,1.6

²⁹ A strach¹ před Bohem ²padl na všechna království země, když uslyšeli, že Hospodin bojoval³ proti nepřátelům Izraele.

1. 14,14; 17,10; Ž 36,2
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Dt 20,4

³⁰ Jóšafatovo království mělo klid a jeho Bůh mu dal odpočinek od okolních nepřátel.¹

1. 14,6p

³¹ Jóšafat¹ kraloval nad Judou. ²Bylo mu třicet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet pět let. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího.

1. //1Kr 22,41—50
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

³² Chodil po cestě svého otce Ásy, neodvrátil se od ní a činil to, co je správné v Hospodinových očích.

³³ Jenom návrší nebyla odstraněna. Lid stále nezaměřil¹ své srdce k Bohu svých otců.

1. 19,3

³⁴ Ostatní Jóšafatovy ¹činy, první i poslední, ²jsou zapsány v ³letopisech Jehúa,⁴ syna Chananího, které byly zaneseny do ⁵Knihy izraelských králů.⁶

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. 19,2
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
6. 16,11; 25,26; 27,7; 28,26; 32,32; 35,27; 36,8; 1Pa 9,1p

³⁵ Potom se judský král Jóšafat spojil s izraelským králem Achazjášem, který jednal ničemně.

³⁶ Spojil se s ním, aby udělal lodě schopné ¹plout do Taršíše. Lodě udělali v Esjón–geberu.²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Dt 2,8p

³⁷ Elíezer, syn Dódavahův z Maréši,¹ prorokoval o Jóšafatovi: Protože ses spojil s Achazjášem, Hospodin se obořil na tvé dílo. Lodě se rozlámaly a nemohly ²plout do Taršíše.³

1. 11,8
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. n : zámoří; srv. 9,21; Jr 10,9p

¹ Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.

² Měl bratry, syny Jóšafatovy: Azarjáše, Jechíela, Zekarjáše, Azarjáše, Michaela a Šefatjáše. Ti všichni byli synové izraelského krále Jóšafata.

³ Jejich otec jim dal mnohé dary: stříbro, zlato a jiné vzácné dary,¹ spolu s opevněnými městy v Judsku. Ale království dal Jóramovi, protože byl prvorozený.²

1. srv. Gn 24,53
2. srv. Gn 27,32

⁴ Když¹ se Jóram ujal království svého otce a vzchopil se, zabil mečem všechny své bratry² a také některé z izraelských³ knížat.

1. //2Kr 8,16—24
2. Sd 9,5
3. 12,1p

⁵ Jóramovi ¹bylo třicet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě osm let.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

⁶ Chodil po cestě izraelských králů, tak jak to činil dům Achabův, protože Achabova dcera¹ byla jeho ženou. ²Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích.

1. 18,1; 22,3
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁷ Hospodin však nechtěl zničit dům Davidův, kvůli smlouvě, kterou ¹uzavřel s Davidem, a protože ²slíbil, že dá jemu a jeho synům po všechny dny lampu.³

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Ž 132,17

⁸ Za jeho dnů se ¹Edómci vzbouřili proti judské ²moci a ustanovili si nad sebou krále.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

⁹ Jóram tehdy vytáhl¹ se svými veliteli a s ním celá vozba. I stalo se, že v noci vstal a udeřil na ²Edómce, kteří obkličovali jej i velitele vozby.

1. h.: přešel (asi ve smyslu: přebrodil Jordán — 2S 24,5; 1Pa 19,17)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

^{10 1}Edómci se proti judské ²moci bouřili až do tohoto dne. Tak se vzbouřila v té době proti jeho ³moci i Libna, protože opustil⁴ Hospodina, ⌈Boha svých otců.⌉⁵

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. 7,22; 12,1
5. 28,25; 30,19; 33,12; 2Kr 21,22

¹¹ On také udělal na judských horách návrší; přivedl ke smilstvu¹ obyvatele Jeruzaléma a svedl ²Judejce.

1. [míněno duchovní smilstvo]; Oz 4,10; 5,3
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹² Přišel mu dopis od proroka Elijáše: Toto praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Protože jsi nechodil po cestách svého otce Jóšafata a po cestách judského krále Ásy,

¹³ ale chodil jsi po cestě izraelských králů a přivedl jsi ¹Judejce a obyvatele Jeruzaléma ke smilstvu, jako přiváděl ke smilstvu dům Achabův, a také jsi zabil své bratry, dům svého otce, kteří byli lepší nežli ty,

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁴ hle, Hospodin ¹postihne² velikou ranou³ tvůj lid, tvé syny a tvé ženy i všechen tvůj majetek.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Ex 7,27; Iz 19,22
3. 1S 4,17

¹⁵ A ty dostaneš ⌈těžké nemoci,⌉¹ nemoc vnitřností,² až tvé vnitřnosti³ vyjdou ⌈kvůli ⁴dlouhodobé nemoci.⌉⁵

1. h.: velké nemoci,
2. n.: střev(–a); 2S 20,10
3. n.: střev(–a); 2S 20,10
4. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
5. h.: od té nemoci dnů na dny

¹⁶ Potom vzbudil¹ Hospodin proti Jóramovi ducha Pelištejců a Arabů,² kteří sídlili ³vedle Kúšijců.

1. 36,22; 1Pa 5,26
2. 17,11
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

^{17 1}Vytáhli proti Judsku, pronikli do něj a odnesli všechen majetek, který se nacházel v královském ²paláci, a také jeho syny a jeho ženy, takže mu nezůstal žádný syn, kromě jeho nejmladšího syna Jóachaza.³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. v h. varianta jména Achazjáš (obě jména: H. uchopil); srv. 22,1

¹⁸ Po tom všem jej Hospodin postihl¹ v jeho vnitřnostech nevyléčitelnou nemocí.

1. 13,20

¹⁹ I stalo se po mnoha dnech, když ¹uplynula dvě ²léta, že vyšly jeho vnitřnosti kvůli jeho nemoci a zemřel na ⌈těžkou nemoc.⌉³ Jeho lid pro něho ⁴neudělal oheň,⁵ jako dělali⁶ pro jeho ⁷otce.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
3. h.: zlé nemoci; Dt 29,21; Ž 103,3p; Jr 16,4
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 16,14
6. h.: + oheň
7. pl., množné číslo (plurál)

²⁰ Bylo mu třicet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě osm let. ¹Odešel jako nežádoucí.² Pohřbili ho v Městě Davidově, ale ne v královských³ hrobech.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. n.: ten, po němž nikdo netouží; srv. 1S 9,20; Ag 2,7; n : nikdo jeho smrti nelitoval (::Jr 22,18)
3. 24,25; 28,27

¹ Obyvatelé¹ Jeruzaléma ustanovili místo něj králem jeho nejmladšího syna Achazjáše, protože všechny předchozí syny zabila loupežná horda, která ²přitáhla do tábora s Araby. Tak se stal judským králem Achazjáš, syn Jóramův.

1. //2Kr 8,25—29
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

² Achazjášovi ¹bylo čtyřicet² dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja, dcera³ Omrího.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. dle TM; 2Kr 8,26 a Pš: dvacet
3. (ve volnějším slova smyslu — zde) n : vnučka (2Kr 8,26!)

³ Také on chodil¹ po cestách domu Achabova, protože jeho matka mu byla ²rádkyní k páchání ničemností.

1. Ž 1,1
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{4 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích jako dům Achabův, neboť po smrti jeho otce mu tito² byli ³rádci k jeho zkáze.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. tj. členové Achabova královského domu
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁵ Na jejich radu také šel a ¹vytáhl k Rámot–gileádu s izraelským králem Jóramem, synem Achabovým, do boje proti aramejskému králi Chazaelovi, ale Aramejci Jórama ranili.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

⁶ Nato se Jóram vrátil do Jizreelu, aby se vyléčil z ran, které mu způsobili v Rámě, když bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achazjáš,¹ syn Jóramův, se ²přišel na Jórama, syna Achabova, do Jizreelu podívat, protože byl nemocný.

1. dle 2Kr 8,29 a LXX; TM: Azarjáš
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

⁷ Od¹ Boha nastal Achazjášův pád poté, co ²šel k Jóramovi. Když přišel, ³šel s Jóramem k Jehúovi, synu Nimšího, kterého Hospodin pomazal, aby vyhladil dům Achabův.

1. 25,20; 1Kr 12,15; //2Kr 9,21—29
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁸ I stalo se, když Jehú ⌈konal soud⌉¹ nad domem Achabovým, že našel judská knížata a syny Achazjášových bratrů, kteří sloužili Achazjášovi, a zabil je.²

1. h.: se J. soudil s …
2. 2Kr 10,12nn

⁹ Potom hledal Achazjáše. Polapili ho, když se skrýval v Samaří. Přivedli ho k Jehúovi a usmrtili ho. Pohřbili¹ ho, neboť si řekli: Byl to syn Jóšafata, který hledal² Hospodina celým svým srdcem. Dům Achazjášův ne měl nikoho, kdo ⌈by byl schopen kralovat.⌉³

1. srv. 1Kr 14,13
2. 15,12; 17,4
3. h.: by zadržel sílu ke kralování

¹⁰ Když¹ Atalja, Achazjášova matka, viděla, že její syn zemřel, povstala a zahubila² všechny královské potomky z domu judského.

1. //2Kr 11,1—21
2. emendace dle 2Kr 11,1

¹¹ Ale Jóšeba, královská dcera, vzala Jóaše, syna Achazjášova, ukradla ho zprostřed královských synů, kteří byli usmrcováni, a dala jej i jeho ¹kojnou do ložnice. Jóšeba, dcera krále Jórama, manželka kněze Jójady, ho skryla ²před Ataljou, protože byla Achazjášovou sestrou, takže nebyl usmrcen.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² Byl s nimi ukryt v Božím domě po šest let, zatímco Atalja kralovala nad zemí.

¹ V¹ sedmém roce se Jójada vzchopil a vzal velitele nad sty -- Azarjáše, syna Jerochámova, Jišmaela, syna Jóchananova, Azarjáše, syna Obédova, Maasejáše, syna Adajášova, a Elíšafata, syna Zikrího, a uzavřeli s ním smlouvu.

1. //2Kr 11,4—20

² Obešli Judsko a shromáždili lévity ze všech judských měst a ¹předáky izraelských rodů a přišli do Jeruzaléma.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

³ Celé shromáždění ¹uzavřelo v Božím domě smlouvu s králem. Jójada jim řekl: Hle, králův syn! Ať kraluje, jak řekl Hospodin o Davidových synech.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

⁴ Uděláte ¹toto: Třetina z vás kněží a lévitů, kteří přicházíte v sobotu, bude jako vrátní prahů,

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁵ třetina bude v královském ¹paláci a třetina v Základové bráně. Všechen lid bude na nádvořích Hospodinova domu.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁶ Nikdo ať nevstoupí do Hospodinova domu kromě kněží a sloužících lévitů. Ti mohou vstoupit, neboť jsou svatí. Všechen lid ať ⌈zachovává Hospodinův ¹řád.⌉²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 1Kr 2,3

⁷ Lévité obklopí krále, ¹každý se ²zbraní v ³ruce, a ten, kdo by vešel do domu, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho ⁴vcházení i ⁵vycházení.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁸ Lévité a všichni ¹Judejci učinili všechno tak, jak přikázal kněz Jójada. ²Každý si vzal své muže -- ty, kteří přicházejí v sobotu do služby, s těmi, kteří odcházejí v sobotu ze služby, protože kněz Jójada nepropustil žádný ³oddíl.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)

⁹ Kněz Jójada dal velitelům nad sty kopí a malé i velké¹ štíty krále Davida, které byly v Božím domě.

1. 2S 8,7

¹⁰ Postavil všechen lid okolo krále, ¹každého s ²oštěpem v ³ruce, od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře i u domu.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹¹ Vyvedli králova syna, ¹vložili na něj korunu a svědectví.² Ustanovili ho králem; Jójada a jeho synové ho pomazali a ³volali: Ať žije král!

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 2Kr 11,12p
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Když Atalja uslyšela hlas lidu a ¹běžců, kteří opěvovali krále, přišla k lidu do Hospodinova domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹³ Rozhlédla se a ¹uviděla krále stojícího u svého sloupu u vchodu a velitele i trubače u krále; všechen lid země² se radoval a ³troubil na trubky a zpěváci s hudebními nástroji ⁴oznamovali oslavu. Atalja roztrhla své roucho a ⁵volala: Spiknutí, spiknutí!

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. vv. 20n; 33,25; 2Kr 11,18!
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Kněz Jójada ¹vydal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami; ten, kdo by šel za ní, ať je usmrcen mečem. Kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Vztáhli¹ na ni ruce a ²šla ke vchodu Koňské³ brány královského ⁴paláce a tam ji usmrtili.

1. h.: Položili
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Neh 3,28
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Jójada ¹uzavřel smlouvu mezi sebou, vším lidem a králem, že budou Hospodinovým lidem.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Všechen lid vešel do Baalova domu a strhl ho. Jeho oltáře a jeho obrazy roztřískali a Baalova kněze Matána ¹před oltářem zabili.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Jójada vložil dozor nad Hospodinovým domem do ruky lévijských¹ kněží, které David přidělil nad Hospodinovým domem, aby ²přinášeli Hospodinu zápalné oběti, jak je napsáno v Mojžíšově zákoně,³ s radostí⁴ a zpěvem podle Davidových ⁵pokynů.⁶

1. 5,5
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 2,3
4. 30,21; Dt 28,47
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. 29,25v; Ezd 3,10

¹⁹ Ustanovil vrátné¹ nad branami Hospodinova domu, aby nemohl vejít nikdo, kdo je jakýmkoliv ²způsobem nečistý.³

1. 34,13; 35,15; 1Pa 9,17p
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Iz 35,8; 64,5

²⁰ Vzal velitele nad sty, vznešené¹ předáky, ²vládce lidu a všechen lid země a ³odvedl krále z Hospodinova domu; ⁴šli Horní⁵ bránou do královského ⁶paláce. Pak posadili krále na královský trůn.

1. srv. Jr 14,3; 25,34
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Ez 9,2
6. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²¹ Všechen lid země se ¹radoval a město mělo klid. Atalju usmrtili mečem.

1. pl., množné číslo (plurál)

¹ Jóašovi^{1 2}bylo sedm let, když se stal králem. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer–šeby.

1. //2Kr 12,1—16
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny dny kněze Jójady.

³ Jójada pro něho vzal dvě ženy, takže zplodil syny a dcery.

⁴ Potom se stalo, že ⌈přišlo Jóašovi na mysl⌉¹ obnovit Hospodinův dům.

1. n.: Jóaš měl na srdci (srv. 9,1; 29,10); h.: stalo se s Jóašovým srdcem

⁵ Shromáždil kněze a lévity a řekl jim: Vyjděte do judských měst a rok co rok shromažďujte od všech ¹Izraelců stříbro na opravu domu vašeho Boha. Pospěšte si s ²tím. Ale lévité nepospíchali.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁶ Potom si král zavolal ¹vrchního kněze Jójadu a ²zeptal se ho: ³Proč jsi nedohlédl na lévity, aby ⁴přinesli z Judska a z Jeruzaléma daň, kterou ustanovil Hospodinův otrok⁵ Mojžíš a shromáždění Izraele, do⁶ stanu svědectví?⁷

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Dt 34,5
6. n.: pro …
7. tj.: , kde jsou desky se svědectvím zákona; Nu 1,50; 9,15

⁷ Vždyť ničemnice Atalja a její synové vtrhli do Božího domu¹ a všechny svaté věci² z Hospodinova domu ³použili⁴ pro baaly.

1. 1Kr 3,1p
2. 1Pa 26,20!
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Oz 2,10

⁸ Král řekl, aby udělali jednu truhlu a dali ji zvenku do brány Hospodinova domu.

⁹ Potom rozhlásili v Judsku a v Jeruzalémě, aby ¹přinášeli Hospodinu daň, kterou ustanovil Izraeli v pustině Boží otrok Mojžíš.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Všichni předáci a všechen lid se radovali, ¹přinášeli daň a házeli do truhly, až byla plná.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹¹ I stalo se, když ¹přinesli ²prostřednictvím lévitů truhlu ke královskému dozorci a když viděli, že je tam již mnoho stříbra, přišel královský písař a dohlížitel ³vrchního kněze, vyprázdnili truhlu, vzali ji a vrátili ji zpět na ⁴místo. Toto dělali den co den a nashromáždili množství stříbra.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Král a Jójada ho pak dávali dílovedoucím práce na Hospodinově domě. Ti najímali ¹kameníky a řemeslníky² na obnovu³ Hospodinova domu a také kováře a kovo tepce na opravu Hospodinova domu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: tesaře (h.: řemeslníky dřeva — srv. 2Kr 12,12; Ezd 3,7)
3. v. 4

¹³ Dílovedoucí konali svou práci, takže opravné¹ práce pod jejich^{2 3}vedením postupovaly. Postavili Boží dům do původní podoby⁴ a opravili⁵ ho.

1. h.: uzdravovací; Neh 4,1
2. 29,27; 31,13.15; Ex 38,21!
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. h.: rozměru / proporcí; srv. Ex 5,8
5. h.: upevnili

¹⁴ Když to dokončili, ¹přinesli ²před krále a Jójadu zbytek stříbra. Ten z něho udělal předměty pro Hospodinův dům, předměty pro bohoslužbu a ³přinášení obětí,⁴ kadidlové pánvičky⁵ a jiné zlaté a stříbrné předměty. Zápalné oběti se ⁶přinášely v Hospodinově domě ustavičně⁷ po všechny Jójadovy dny.⁸

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. 2Pa 8,13
5. 2Kr 25,14
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. 1Pa 16,40
8. v. 2

¹⁵ Jójada zestárl, byl sytý¹ dnů a zemřel. ²Bylo mu sto třicet let, když zemřel.

1. 1Pa 23,1
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Pohřbili ho spolu s králi v Městě Davidově, protože ¹prokazoval dobro² Izraeli, Bohu i jeho domu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Neh 2,10; Est 10,3; Jr 18,20

Jóašovo odpadnutí

¹⁷ Po Jójadově smrti však přišla judská knížata a klaněla se králi. ⌈Tehdy je král uposlechl.⌉¹

1. n.: Tak … vyslyšel

¹⁸ Opustili¹ dům² Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kůlům³ a modlářským zpodobeninám.⁴ Kvůli tomuto jejich provinění ⁵dopadlo na Judsko a Jeruzalém rozhořčení.⁶

1. 13,10; 21,10
2. ::v. 2!
3. 2Kr 17,10; 21,3
4. 1Pa 10,9; Oz 8,4; 13,2
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
6. n.: + Hospodinovo; 19,2!

¹⁹ Posílal¹ jim² proroky, aby je obrátili zpět k Hospodinu. Varovali³ je, ale oni neposlouchali.⁴

1. Jr 7,25
2. h.: mezi ně
3. Dt 8,19; 1S 8,9; 2Kr 17,13!
4. Neh 9,30!

²⁰ A Duch Boží vyzbrojil¹ Zekarjáše, syna kněze Jójady. Postavil se před lid a řekl jim: Toto praví Bůh: ²Proč přestupujete³ Hospodinovy příkazy? Neuspějete!⁴ Protože jste opustili Hospodina, on opustí⁵ vás.

1. h.: oblékl; Sd 6,34; 1Pa 12,19
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Nu 14,41; Dt 17,2; Joz 23,16
4. 13,12
5. 15,2

²¹ Spikli se proti němu a na nádvoří Hospodinova domu na něj z králova příkazu házeli kamení.¹

1. tj. ukamenovali ho; srv. 10,18; Kaz 3,5

²² Král Jóaš nepamatoval¹ na milosrdenství, které mu ²prokázal jeho otec Jójada, a zabil³ jeho syna. Když Zekarjáš umíral, řekl: Ať pohledí na to Hospodin⁴ a ⁵povolá ho k odpovědnosti.⁶

1. [Též Zekarjášovo jméno mohlo být Jóašovi připomínkou a ujištěním: Hospodin pamatoval!]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. srv. Neh 9,26; Jr 26,21; Mt 21,35; 23,34
4. 2Kr 19,16; 1Pa 12,18; Neh 9,9; Ž 25,18; Pl 1,9
5. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
6. Gn 9,5; Dt 18,19

²³ I¹ stalo se ⌈na konci roku,⌉² že proti němu^{3 4}vytáhlo aramejské vojsko. ⁵Přitáhli do Judska a Jeruzaléma, pozabíjeli⁶ z lidu všechny předáky lidu a všechnu kořist po nich⁷ poslali králi do Damašku.

1. //2Kr 12,17—21
2. srv. 1S 1,20p
3. tj. Jóašovi
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. h.: poničili (srv. 1S 26,9)
7. h.: jejich

²⁴ Ačkoliv aramejské vojsko ¹přitáhlo s nemnoha muži, Hospodin vydal² do jejich ruky velmi veliké vojsko, protože opustili³ Hospodina, Boha svých otců. Tak vykonali ⁴soud⁵ nad Jóašem.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Sd 2,14p; Nu 21,2p
3. 28,6
4. pl., množné číslo (plurál)
5. n : rozsudek; srv. Jr 1,16; Sf 3,15

²⁵ Když od něj ¹odtáhli, zanechali ho ⌈těžce nemocného.⌉² Spikli se proti němu jeho otroci za prolitou krev synů kněze Jójady a zabili ho na jeho posteli. Zemřel a pohřbili ho v Městě Davidově. Nepohřbili ho však v královských hrobech.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: s mnohými nemocemi; srv. 6,28; 21,15

²⁶ Toto jsou ti, kdo se proti němu spikli: Zábad, syn Amónky Šimeáty, a Józabad,¹ syn Moábky Šimríty.

1. [Dvě jména spiklenců jsou významem téměř totožná: Hospodin (– v prvním jménu zamlčeno) obdaroval]; 2Kr 12,22p

²⁷ Jeho synové, množství výnosů¹ proti němu a základní opravy Božího domu ²jsou zapsány ve výkladu^{3 4}Knihy králů.⁵ Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.

1. srv. Iz 13,1; Jr 23,33
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. 13,22
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
5. 16,11

¹ Amasjášovi^{1 2}bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Jóadan z Jeruzaléma.

1. //2Kr 14,1—20
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ovšem ne celým¹ srdcem.

1. ::2Kr 20,3

³ I stalo se, když bylo království pevně ⌈v jeho ruce,⌉¹ že zabil své otroky, kteří ubili krále, jeho otce.

1. dle 2Kr 14,5 a LXX; TM: na něm

⁴ Ale jejich syny neusmrtil, jak je napsáno v zákoně, v ¹knize Mojžíšově, že přikázal Hospodin: Ať nezemřou otcové kvůli synům ani synové ať nezemřou kvůli otcům, ale ²každý ať ³zemře za svůj hřích.⁴

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Dt 24,16; Ez 18,20

⁵ Amasjáš shromáždil ¹Judejce a ustanovil je podle ⌈otcovských domů⌉² za ⌈velitele nad tisíci a za velitele nad sty⌉³ v celém Judovi a Benjamínovi. Spočítal je od ⁴věku dvaceti let výše⁵ a shledal, že jich je tři sta tisíc vybraných mužů⁶ schopných ⁷táhnout s armádou a chopit⁸ se ⌈oštěpu a štítu.⌉⁹

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Gn 34,19; Ex 12,3; Nu 17,17; Joz 22,14; 1Pa 23,11; 24,6
3. 1,2; 1Pa 26,26
4. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
5. 1Pa 23,24
6. 2S 6,1; 10,9; 1Pa 19,10
7. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
8. h. ptc.; n.: držet; n : zacházet s …
9. 14,7; 1Pa 12,9

⁶ Najal¹ také v Izraeli sto tisíc ⌈udatných hrdinů⌉² za sto talentů stříbra.

1. 2S 10,6; 2Kr 7,6
2. 13,3; 17,16

⁷ Přišel však k němu muž Boží a řekl: Králi, izraelská armáda ať s tebou ¹netáhne, protože Hospodin není s Izraelem, s žádným ze synů Efrajimových.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁸ Ale ¹táhni sám, ²připrav a posilni se k boji, jinak tě Bůh přivede k pádu ³před nepřítelem. Vždyť Bůh má sílu ⁴pomoci i přivést k pádu.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁹ Amasjáš se ¹zeptal muže Božího: A co mám dělat se sty talenty, které jsem dal izraelskému oddílu? Muž Boží ²odpověděl: Hospodin ti může dát mnohem víc než to.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Amasjáš oddělil oddíl, který k němu přišel z Efrajima, aby šli domů.¹ Ti vzpláli proti ²Judejcům velkým ³hněvem a vrátili se domů⁴ s planoucím hněvem.

1. h.: na své místo
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. h.: na své místo

¹¹ Amasjáš se však vzchopil a vedl svůj lid. ¹Vytáhl do Solného údolí² a pobil deset tisíc synů Seíru.³

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 2S 8,13; 2Kr 14,7
3. 20,10

¹² Deset tisíc zajali synové Judovi živých. Přivedli je na ¹vrchol skály a hodili je z ²vrcholu skály,³ takže se všichni roztříštili.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Ž 141,6; L 4,29

^{13 1}Příslušníci oddílu, který Amasjáš poslal zpět, aby ²netáhli s ním do boje, vtrhli do judských měst od Samaří až po Bét–chorón,³ pobili v nich tři tisíce lidí a uloupili mnoho kořisti.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. 8,15

¹⁴ I stalo se potom, co Amasjáš přišel z boje proti Edómcům, že ¹přinesl bohy synů Seíru, ustanovil si je za bohy, klaněl se ²před nimi a pálil jim oběti.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Hospodin vzplanul¹ proti Amasjášovi hněvem a poslal k němu proroka, který mu řekl: ²Proč se ³dotazuješ bohů ⁴národa, kteří nevysvobodili svůj lid ze tvé ruky?

1. Ex 4,14p; Nu 11,1!
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

¹⁶ I stalo se, když k němu mluvil, že mu Amasjáš řekl: Cožpak jsme tě ¹ustanovili za králova rádce?² Přestaň! ³Proč by tě měli zabít?⁴ Prorok přestal, ale řekl: Vím, že Bůh se rozhodl⁵ tě zničit, protože jsi toto ⁶spáchal a neuposlechl jsi mou radu.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 22,4; 1Pa 27,33
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. srv. odpor jiných králů vůči prorokům: 16,10; 18,25; 24,21
5. h.: uradil (Iz 19,12)
6. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Judský král Amasjáš se poradil¹ a vzkázal izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, syna Jehúova: Pojď, střetneme se tváří v tvář.

1. 1Pa 13,1

¹⁸ Izraelský král Jóaš vzkázal judskému králi Amasjášovi: Libanonské trní vzkázalo libanonskému cedru: Dej svou dceru mému synovi za ženu. Polní zvěř libanonská prošla a pošlapala to trní.

¹⁹ Říkáš si: Hle,¹ pobils ²Edómce -- a tvé srdce³ ⌈prahne po slávě.⌉⁴ Jen seď ⁵doma. ⁶Proč by ses měl zaplétat se zlem a padnout ty a Juda s tebou?

1. n : Podívej
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. 26,16
4. h.: povznáší tě k oslavování
5. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

²⁰ Ale Amasjáš neposlechl. Bylo to totiž od¹ Boha, aby je vydal do jeho ruky, protože se ²dotazovali edómských bohů.

1. 22,7
2. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499

²¹ Izraelský král Jóaš ¹vytáhl a střetl se tváří v tvář s judským králem Amasjášem v Bét–šemeši v Judsku.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²² Juda byl ¹od Izraele poražen a ²všichni utíkali ke svým stanům.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²³ Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Jóachazova, chytil izraelský král Jóaš v Bét–šemeši. Přivedl jej do Jeruzaléma a protrhl jeruzalémské ¹hradby od Efrajimské brány až k bráně Rohové,² na čtyři sta loket.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 2Kr 14,3p

²⁴ Pobral všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nacházely v Božím domě, u Obéd–edóma¹ a v pokladnicích královského ²paláce, i rukojmí a vrátil se do Samaří.

1. 1Pa 26,15
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²⁵ Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let.

²⁶ Ostatní Amasjášovy ¹činy, první i poslední, ²jsou zapsány v ³Knize judských a izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁷ Od doby, kdy se Amasjáš odvrátil¹ od Hospodina, osnovali proti němu spiknutí² v Jeruzalémě, a tak utekl do Lakíše. Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam.

1. Ž 14,3; Da 9,5
2. 24,25

²⁸ Naložili ho pak na ¹koně a pohřbili ho s jeho otci v městě Judově.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 2Kr 14,20: Davidově

¹ Všechen judský lid ¹vzal Uzijáše,² kterému ³bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jinak též zvaného Azarjáš — //2Kr 14,21n; 15,1p—3; 1Pa 3,12
3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² On vystavěl Elót¹ a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci.

1. 8,17

³ Uzijášovi ¹bylo šestnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jekolja z Jeruzaléma.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

⁴ Činil to, co bylo správné v Hospodinových očích,¹ stejně jako to činil jeho otec Amasjáš.

1. 25,2

⁵ I stalo se, že hledal¹ Boha ve dnech² Zekarjáše, ⌈zkušeného³ v Božích viděních.⌉⁴ Ve dnech, kdy hledal Hospodina, mu Bůh dopřával úspěch.⁵

1. 14,3; 15,2.12; 20,3; 31,21; 34,3
2. 24,2
3. 1Pa 25,7p
4. n.(některé h. rkpp., LXX a Pš): který rozuměl / ho učil bázni před Bohem; $
5. Neh 2,20

^{6 1}Vytáhl a bojoval s Pelištejci. Protrhl ²hradby Gatu,^{3 4}hradby Jabne⁵ a ⁶hradby Ašdódu a vystavěl města kolem Ašdódu a mezi Pelištejci.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 1S 5,8p
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. [Zřejmě totožné s Jabneel (Joz 15,11); v době ř. řím. se nazývalo Jamnia a zde byl obnoven Sanhedrin po zničení Jeruzaléma v r. 70 po Kr. Dnes vesnice Jebna asi 20 km J od Jafy]
6. sg., jednotné číslo (singulár)

⁷ A Bůh mu pomáhal¹ proti Pelištejcům, proti Arabům sídlícím v Gúr–baalu a Meúnejcům.²

1. ::21,16
2. 4,41

⁸ Amónci dávali Uzijášovi ¹dávky² a ⌈pověst o něm se dostala⌉³ až na hranice⁴ Egypta, neboť se velmi vzmáhal.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 17,11
3. h.: jeho jméno přišlo; srv. 2S 8,13; 1Kr 4,31; Est 9,4
4. h.: kudy se jde do

⁹ Uzijáš vystavěl v Jeruzalémě věže, a to na Rohové¹ bráně, na Údolní² bráně a na rohu, a opevnil je.

1. 25,23
2. Neh 2,13p

¹⁰ Vystavěl také věže v pustině a vytesal mnoho cisteren, protože ¹měl mnoho dobytka v Šefele² a na rovině; měl také ⌈zemědělce a vinaře⌉³ na horách a na Karmelu, neboť ⌈miloval půdu.⌉⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 1,15
3. srv. Jl 1,11
4. h.: byl ()milovníkem půdy

¹¹ Uzijáš ¹měl vojsko bojovníků schopných ²táhnout s armádou v ³oddílech podle počtu vyměřeného ⁴skrze písaře Jeíela a správce Maasejáše, pod ⁵velením Chananjáše, jednoho z králových velitelů.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹² Celkový počet ¹předáků rodů, udatných hrdinů, byl dva tisíce šest set.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹³ Pod jejich ¹velením bylo armádní vojsko, tři sta sedm tisíc pět set bojovníků schopných vojensky pomáhat králi proti nepříteli.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Uzijáš pro ně, pro celou armádu, připravil štíty, ⌈oštěpy, přilby, pancíře,⌉¹ luky a praky na vrhání kamenů.²

1. srv. Jr 46,4
2. 1Pa 12,2; Za 9,15

¹⁵ Udělal v Jeruzalémě důmyslné vynálezy, vymyšlené ⌈pro umístění⌉¹ na věžích a rozích² ke střílení³ šípů a vrhání velkých kamenů. Jeho jméno ⁴proniklo⁵ až do dalekých končin, neboť se mu dostalo podivuhodné⁶ pomoci, takže se stal velmi mocným.

1. h.: aby byly
2. v. 9
3. 2S 11,20
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. 1Pa 14,17; Ez 16,14
6. Dt 28,59; Sd 13,19; Ž 118,23

¹⁶ Když ¹zesílil,² povýšilo³ se jeho srdce,⁴ až nakonec ⌈jednal zvráceně.⌉⁵ Zpronevěřil⁶ se Hospodinu, svému Bohu, a vešel do Hospodinova chrámu, aby pálil⁷ kadidlo na kadidlovém oltáři.⁸

1. podstatné jméno
2. 12,1
3. 32,25; Př 18,12; Ez 28,2; srv. Dt 32,15v
4. 25,19
5. Dt 4,16; Ž 14,1; n.: se vrhl do zkázy
6. 12,2; 29,6; 30,7; 1Pa 10,13
7. srv. 1Kr 13,1nn
8. Ex 30,1; 1Pa 28,18

¹⁷ Přišel za ním kněz Azarjáš a¹ s ním osmdesát Hospodinových kněží, udatných^{2 3}mužů.

1. 1Pa 12,29; 26,7.32
2. 31,10; 1Pa 5,36n; 9,11
3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

¹⁸ ⌈Postavili se proti⌉¹ králi Uzijášovi a řekli mu: Tobě, Uzijáši, nenáleží² pálit Hospodinu kadidlo, ale kněžím, synům Áronovým, kteří jsou posvěceni, aby pálili kadidlo.^{3 4}Odejdi ze svatyně, protože ses zpronevěřil a nebude ti to ke cti od Hospodina Boha.

1. n.: Zůstali stát u; 19,2
2. srv. Nu 3,10; 17,4
3. Ex 30,7; Nu 18,7
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Uzijáš se rozčílil.¹ V ruce měl kadidelnici, aby pálil kadidlo. A jak se rozčílil na kněze, vyrazilo se mu na čele malomocenství² v ³přítomnosti kněží v Hospodinově domě u⁴ kadidlového oltáře.

1. Př 19,3
2. 2Kr 5,1p
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n.: před …

²⁰ Když na něj pohleděl ¹vrchní kněz Azarjáš se všemi kněžími, ²uviděli, že je na ³čele malomocný, takže ho odtamtud rychle vyváděli. On sám si pospíšil, aby ⁴odešel, neboť jej Hospodin zasáhl.⁵

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. //2Kr 15,5

²¹ Král Uzijáš byl postižen¹ malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě jako malomocný,² neboť byl vyobcován z Hospodinova domu. Jeho syn Jótam byl nad královským ³palácem a soudil lid země.

1. 16,12p
2. Lv 13,46; Nu 5,2
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²² Ostatní Uzijášovy ¹činy, první i poslední, zapsal prorok Izajáš,² syn Amósův.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Iz 1,1

²³ Uzijáš ulehl se svými otci a pohřbili ho s jeho otci na pohřebišti,¹ které patřilo králům, neboť řekli: Byl malomocný. Po něm se stal králem jeho syn Jótam.

1. [Toto „pole hrobů“ bylo zřejmě odlišné od královských hrobek (srv. 21,20; 24,25)]

¹ Jótamovi^{1 2}bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jerúša, dcera Sádokova.

1. //2Kr 15,33—38
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec Uzijáš. Nevešel¹ ovšem do Hospodinova chrámu. Lid stále jednal zvráceně.

1. ::26,16

³ On postavil Horní bránu Hospodinova domu a také velmi stavěl na ófelských hradbách.¹

1. 3,27

⁴ Vystavěl města¹ v judských horách a v lesích postavil pevnosti² a věže.

1. 11,5nn; 14,7; 26,9n
2. 17,12

⁵ Bojoval také s králem synů Amónových a přemohl je. Synové Amónovi mu v tom roce dali sto talentů¹ stříbra, deset tisíc kórů² pšenice a deset tisíc kórů ječmene. To mu ³přinesli synové Amónovi i ve druhém a třetím roce.

1. [asi 3,4 tuny]
2. [asi 36 000 hektolitrů]
3. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499

⁶ Jótam se vzmáhal,¹ protože ⌈upevnil své cesty⌉^{2 3}před Hospodinem, svým Bohem.

1. 13,21; 26,8
2. [tj. jednal spolehlivě vůči H.; srv. ::Jr 4,18; ::Ez 36,17 (jednání)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁷ Ostatní Jótamovy ¹činy, všechny jeho boje a ²cesty, ³jsou zapsány v ⁴Knize izraelských a judských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

⁸ Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let.

⁹ Jótam ulehl se svými otci a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.

¹ Achazovi^{1 2}bylo dvacet let, když se stal králem, a šestnáct let kraloval v Jeruzalémě. Nečinil to, co je správné v Hospodinových očích, jako to činil jeho otec David.

1. //2Kr 16,1—20
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

² Chodil po cestách izraelských králů a také udělal lité¹ modly baalům.

1. Dt 9,12; 1Kr 14,9

³ Obětoval v údolí Hinómova¹ syna a spálil své syny ohněm podle ohavností² pohanských ³národů, které Hospodin ⁴před syny Izraele vyhnal.⁵

1. 33,6; 2Kr 23,10
2. 33,2; 36,14; 1Kr 14,24
3. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 20,7; 33,2; Dt 11,23; 1Kr 21,26

⁴ Obětoval a pálil kadidlo na návrších¹ a kopcích a pod každým zeleným stromem.

1. v. 25; 2Kr 17,9

⁵ Hospodin, jeho Bůh, jej vydal do ruky aramejského krále; Aramejci na něj udeřili a odvedli mu¹ ⌈mnoho zajatců⌉² a přivedli je do Damašku. Také byl vydán do ruky krále izraelského, který mu způsobil velikou porážku.³

1. h.: z něj; n : z jeho lidu /vojska
2. h.: velké zajetí (podobně vv. 11.13nn; srv. Dt 21,11p)
3. srv. 13,17

⁶ Pekach, syn Remaljášův, zabil v Judsku v jediném dni sto dvacet tisíc¹ mužů, samé bojovníky, protože opustili² Hospodina, Boha svých otců.

1. 13,17; Sd 8,10; Iz 37,36
2. 12,5; 13,11; 24,24

⁷ Efrajimský hrdina Zikrí zabil králova syna Maasejáše, Azríkama, představeného ¹paláce, a Elkánu, druhého² po králi.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. 1S 23,17

⁸ Synové Izraele zajali ze svých bratrů dvě stě tisíc žen, synů a dcer a také uloupili mnoho kořisti.^{1 2}Přinesli tu kořist do Samaří.

1. 14,12; 20,25
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁹ Byl tam Hospodinův prorok ¹jménem Óded. Vyšel ²proti armádě přicházející do Samaří a řekl jim: Hle, pro svou zlobu vůči ³Judejcům, je Hospodin, Bůh vašich otců, vydal⁴ do vaší ruky. Povraždili jste je však s běsněním⁵ dosahujícím do nebes.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Iz 47,6
5. 30,30
6. Ezd 9,6; Zj 18,5

¹⁰ A teď si ¹hodláte podmanit^{2 3}obyvatele Judska a Jeruzaléma za otroky a otrokyně. Cožpak není dost vašich provinění⁴ proti Hospodinu, vašemu Bohu?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Neh 5,5; Jr 34,11
3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
4. 24,18

¹¹ Nyní mě poslechněte a pošlete zajatce, které jste odvedli od svých bratrů, zpět. Vždyť¹ je na vás Hospodinův planoucí hněv.²

1. n.: jinak přijde
2. 29,10; 2Kr 23,26; Jr 51,45; Jon 3,9

^{12 1}Někteří z ²předáků synů Efrajimových -- Azarjáš, syn Jóchananův, Berekjáš, syn Mešilemótův, Chizkijáš, syn Šalúmův, a Amasa, syn Chadlajův, -- povstali proti těm, kteří přicházeli z válečného tažení,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹³ a řekli jim: ¹Nevoďte sem ty zajatce! ⌈Vždyť ²hodláte přidat naše provinění vůči Hospodinu k našim hříchům a ³proviněním, ačkoliv⌉⁴ naše provinění je velké a na Izraeli je Hospodinův⁵ planoucí hněv.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. h.: neboť k provinění Hospodina na nás říkáte přidat k našim hříchům a k našim proviněním, neboť; $
5. přidáno k TM dle několika h. rkpp., LXX a Vul (srv. v. 11)

^{14 1}Ozbrojenci tedy propustili² zajatce a kořist ³před knížaty⁴ a ⌈celým shromážděním.⌉⁵

1. participium trpné
2. h.: zanechali; srv. výraz propuštěný — 1Kr 14,10
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n.: veliteli
5. 23,3; 1Pa 13,4; 29,1.10

¹⁵ Povstali muži, kteří byli jmenovitě určeni, ujali se zajatců a z kořisti oblékli všechny nahé ⌈mezi nimi.⌉¹ Když je oblékli a obuli, nakrmili a napojili² a pomazali³ je olejem, všechny vyčerpané vedli na oslech a přivedli je do Jericha, Palmového⁴ města, k jejich bratrům. Pak se vrátili do Samaří.

1. h.: jejich
2. Př 25,21
3. tj. ošetřili; [příběh může být pozadím Ježíšova podobenství o milosrdném Samařanu (L 10,25—37)]
4. Dt 34,3

¹⁶ V té době vzkázal král Achaz asyrskému králi,¹ aby mu pomohl.

1. dle jednoho h. rkp., LXX, Vul a 2Kr 16,7; TM: králům

¹⁷ Edómci¹ totiž znovu ²přitáhli, pobili ³Judejce a odvedli zajatce.

1. 25,14
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁸ A Pelištejci vtrhli¹ do měst v Šefele² a v Negebu³ Judově a dobyli Bét–šemeš,⁴ Ajalón,⁵ Gederót,⁶ Sóko⁷ a jeho ⁸vesnice, Timnu⁹ a její ¹⁰vesnice, Gimzo a jeho ¹¹vesnice a usadili¹² se tam.

1. 14,9.13
2. 26,10
3. 1S 30,14
4. 2Kr 14,11
5. 11,10
6. Joz 15,41
7. 11,7
8. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
9. Sd 14,1
10. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
11. Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
12. 1Pa 5,22

¹⁹ Hospodin pokořil^{1 2}Judejce kvůli izraelskému³ králi Achazovi, protože ⌈dovolil, aby se v Judsku šířila nepravost,⌉⁴ a ⁵zpronevěřil⁶ se věrolomností vůči Hospodinu.

1. [ojedinělé (srv. 13,18; Ž 107,12) vyjádření, že H. sám pokořil Judejce, nikoliv — jako obvykle — jejich nepřátele (Sd 4,23; 1Pa 17,10); srv. 1S 2,7]
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. [tj. judskému; srv. 2Pa 11,3p!; 21,2]
4. n.: umožnil v J. život bez zábran; srv. Př 29,18; Ex 32,25
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. 26,16; 29,19; 33,19; 36,14; Lv 5,15!

^{20 1}Přitáhl proti němu Tilgat–pilneser, způsobil mu soužení² a neposílil³ ho.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Neh 9,27; Jr 10,18
3. 16,9; 1Pa 29,12

²¹ Achaz totiž vyraboval Hospodinův dům a královský ¹palác i knížata a dal to asyrskému králi, ale nebylo mu to ku pomoci.²

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. Iz 31,1; Jr 37,7; Pl 4,17

²² V době, kdy mu bylo úzko,¹ se tento král Achaz ještě více zpronevěřil vůči Hospodinu:

1. 1S 30,6

²³ Obětoval bohům Damašku, kteří ho ¹porazili. Řekl si totiž: Bohové aramejských králů jim ²pomohli. Budu jim obětovat a pomůžou mi. Oni však přivedli k pádu jej i celý Izrael.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁴ Achaz sebral předměty Božího domu, usekal předměty Božího domu, zavřel dveře Hospodinova domu¹ a udělal oltáře na každém nároží v Jeruzalémě.

1. 1Kr 3,1p

²⁵ V každém jednotlivém¹ judském městě udělal návrší,² aby se tam pálilo kadidlo jiným bohům. Tak provokoval³ ke hněvu Hospodina, Boha svých otců.

1. h.: městě a; 11,12
2. v. 4; 21,11
3. Sd 2,12; 2Kr 23,26

²⁶ Ostatní jeho ¹činy a všechno jeho ²jednání,³ první i poslední, ⁴jsou zapsány v ⁵Knize judských a izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. 13,22; Jr 4,18
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

²⁷ Achaz ulehl se svými otci a pohřbili ho ve městě, v Jeruzalémě, ale ¹nepřinesli ho do hrobů izraelských králů.² Po něm se stal králem jeho syn Chizkijáš.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 21,20; 24,25; 33,20

¹ Chizkijášovi^{1 2}bylo dvacet pět³ let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abíjá, dcera Zekarjášova.

1. //2Kr 18,2n
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
3. srv. 25,1!; 27,1; 36,5

² Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec¹ David.

1. (v širším slova smyslu, tj. praotec / předek; srv. 17,3; 34,2)

³ V prvním měsíci prvního roku¹ svého ²kralování otevřel³ dveře Hospodinova domu a opravil⁴ je.

1. [715 př. Kr.]
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 28,24
4. 2Kr 18,16

⁴ Přivedl kněze a lévity a shromáždil je na východním náměstí.

⁵ Řekl jim: Poslyšte mě, lévité! Nyní se posvěťte¹ a posvěťte dům Hospodina, Boha svých otců, a vyneste ze svatyně nečisté² věci.

1. 5,11; 30,3.17; 35,6; 1Pa 15,12
2. h.: nečistotu; [výraz je používán o menstruaci (Ez 22,10), zde v přeneseném smyslu (Ez 7,19)]

⁶ Neboť naši otcové se zpronevěřili¹ a ²páchali to, co je zlé v očích Hospodina, našeho Boha. Opustili³ ho, odvrátili svou tvář od Hospodinova příbytku⁴ a ⌈obrátili se k němu zády.⌉⁵

1. 30,7
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 21,10; 24,18
4. 1,5; ::Ž 84,2
5. h.: dali záda; srv. Jr 32,33; Neh 9,29; Ez 8,16v

⁷ Zavřeli také dveře předsíně, uhasili lampy,¹ neobětovali kadidlo a ²nepřinášeli ve svatyni zápalné ³oběti Bohu Izraele.

1. 13,11
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ Hospodinovo rozhořčení^{1 2}dopadlo na Judsko a Jeruzalém a ³učinil je předmětem úděsu, hrůzy⁴ a úžasu,⁵ jak vidíte na vlastní oči.

1. 19,2!
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Jr 18,16p
5. Jr 29,18

^{9 1}Proto naši otcové padli mečem, naši synové, naše dcery a ²ženy jsou kvůli tomu v zajetí.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁰ Nyní mám na srdci^{1 2}uzavřít smlouvu³ s Hospodinem, Bohem Izraele, aby se od nás odvrátil jeho planoucí hněv.⁴

1. 9,1p
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
3. 23,6
4. Nu 25,4

¹¹ Nyní, moji synové, nebuďte nedbalí, protože vás Hospodin vyvolil, abyste ¹před ním stáli,² sloužili mu, byli jeho služebníky³ a pálili mu kadidlo.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. srv. 9,7; 1Pa 6,17 (sloužili)
3. 1Pa 16,4; Jr 33,21; Jl 1,9

¹² Povstali tito lévité: Machat, syn Amsajův, a Jóel, syn Azarjášův, ze synů Kehatových; ze synů Merarího: Kíš, syn Abdího, a Azarjáš, syn Jehalelélův; z Geršónovců: Jóach,¹ syn Zimův, a Eden, syn Jóachův;

1. 1Pa 6,6

¹³ ze synů Elísáfanových: Šimrí a Jeíel; ze synů Asafových:¹ Zekarjáš a Matanjáš;

1. 5,12

¹⁴ ze synů Hémanových: Jechíel a Šimeí; ze synů Jedútúnových: Šemajáš a Uzíel.

¹⁵ Shromáždili své bratry, posvětili se a na králův příkaz ¹šli podle Hospodinova slova očistit Hospodinův dům.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Kněží vešli dovnitř Hospodinova domu, aby ho vyčistili. Každou nečistotu, kterou nalezli v Hospodinově chrámu, vynesli na nádvoří Hospodinova domu. Tam to převzali lévité a vynesli to ven do údolí Kidrónu.¹

1. 15,16

¹⁷ Začali se posvěcovat prvního dne prvního měsíce a osmého dne toho měsíce vešli do Hospodinovy předsíně. Osm dní posvěcovali Hospodinův dům a šestnáctého dne prvního měsíce to dokončili.

¹⁸ Pak vešli dovnitř ke králi Chizkijášovi a řekli: Očistili jsme celý Hospodinův dům, oltář pro zápalné ¹oběti² a všechny jeho předměty i stůl pro předkladné chleby a všechny jeho předměty.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 1Pa 6,34

¹⁹ Všechny předměty, které král Achaz během svého kralování ve své věrolomnosti odstranil, jsme připravili a posvětili. ¹Jsou ²před Hospodinovým oltářem.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ Král Chizkijáš časně vstal,¹ shromáždil knížata města a vystoupil do Hospodinova domu.

1. 1S 1,19

²¹ Přivedli sedm býčků, sedm beranů, sedm beránků a sedm kozlů jako oběť za hřích za království, za svatyni a za Judsko. Král řekl synům Áronovým, kněžím, aby to ¹obětovali na Hospodinově oltáři.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²² Zabíjeli skot, kněží chytali krev a kropili oltář. Zabíjeli berany a krví kropili oltář. Zabíjeli beránky a krví kropili oltář.

²³ Pak přivedli ¹před krále a shromáždění kozly jako oběť za hřích a vložili na ně ²ruce.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁴ Kněží je zabili a jejich krev přinesli na oltář jako očištění od hříchu, aby získali smíření pro celý Izrael, neboť král ¹přikázal, aby zápalná oběť a oběť za hřích byla za celý Izrael.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁵ Ustanovil v Hospodinově domě lévity s činely,¹ harfami a lyrami podle příkazu² Davida a Gáda,³ králova vidoucího, a proroka Nátana,⁴ neboť to byl příkaz ⁵od Hospodina ⁶prostřednictvím jeho proroků.

1. 1Pa 15,16
2. 8,14
3. 2S 24,11
4. 2S 7,2
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

²⁶ Lévité stáli s Davidovými nástroji¹ a kněží s trubkami.²

1. n.: + hudebními; 1Pa 23,5; Neh 12,36
2. 5,12; Nu 10,2p; Ž 98,6

²⁷ Chizkijáš ¹přikázal, aby ²přinášeli zápalnou oběť na oltáři. Ve chvíli, kdy ta zápalná oběť začala, začala ⌈Hospodinova píseň⌉³ a trubky pod ⁴vedením⁵ nástrojů izraelského krále Davida.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Ž 137,4; n.: zpěv pro Hospodina
4. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
5. 1Pa 25,2

²⁸ Celé shromáždění se sklánělo, zpívala se píseň a trubky troubily, a to všechno se dělo, dokud nebyla zápalná oběť dokončena.

²⁹ Když ¹obětování skončilo, král a všichni, kdo byli² s ním, poklekli³ a klaněli se.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. h.: nacházející se (1S 13,15n)
3. 7,3

³⁰ Král Chizkijáš s knížaty řekl lévitům, aby chválili Hospodina slovy Davida a vidoucího¹ Asafa.² Chválili s³ radostí, poklekali a klaněli se.

1. 1Pa 21,9p
2. 5,12; 35,15; Ž 50,1p
3. n.: až dospěli k …; h.: až k

³¹ Chizkijáš promluvil¹ a řekl: Nyní jste se zasvětili² pro Hospodina. Přistupte a ³přineste do Hospodinova domu obětní hody a oběti díků. Shromáždění ⁴přineslo obětní hody a oběti díků a všichni ochotného⁵ srdce i zápalné oběti.

1. h.: odpověděl
2. h.: naplnili své ruce; 13,9
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. pl., množné číslo (plurál)
5. Ex 35,5; 1Pa 28,21

³² Počet zápalných ¹obětí, které shromáždění ²přineslo, byl sedmdesát býků, sto beranů a dvě stě beránků; to všechno přinesli jako zápalnou oběť Hospodinu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. pl., množné číslo (plurál)

³³ Svatých obětí bylo šest set býků¹ a tři tisíce ovcí.²

1. n.: kusů skotu
2. n.: kusů bravu

³⁴ Ovšem kněží bylo málo, takže nebyli schopni stáhnout kůži¹ ze všech zápalných obětí. Proto je posílili jejich bratři lévité, dokud nebyla práce dokončena a dokud se neposvětili další kněží. Lévité ⌈se totiž posvěcovali horlivěji⌉² nežli kněží.

1. 35,11
2. h.: přímějšího srdce k posvěcení

³⁵ Také zápalných ¹obětí bylo mnoho s tukem pokojných obětí a s úlitbami pro zápalnou oběť. Tak byla obnovena služba Hospodinova domu.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

³⁶ Chizkijáš se vším lidem se radoval z toho, co Bůh připravil pro lid, neboť se ¹to stalo náhle.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹ Chizkijáš vzkázal celému Izraeli¹ a Judsku a také napsal dopisy Efrajimovi a Manasesovi, aby přišli do Hospodinova domu v Jeruzalémě ²slavit Velikonoce³ Hospodinu, Bohu Izraele.

1. [tj. ostatku obyvatel sev. království, které bylo r. 722 zničeno Asyřany (srv. v. 6; 2Kr 17,6.23)]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 35,1; Joz 5,10; Ezd 6,19; Ez 45,21

² Král se dohodl¹ se svými knížaty a s celým shromážděním v Jeruzalémě, že budou ²slavit Velikonoce ve druhém měsíci,

1. h.: poradil (2Pa 25,16)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³ protože je nemohli ¹slavit v tom² čase, neboť kněží se nestačili posvětit a lid se ³neshromáždil v Jeruzalémě.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. tj. obvyklém; srv. Nu 9,1—14; Dt 16,1; Ez 45,21
3. pl., množné číslo (plurál)

⁴ ⌈Líbilo se ¹to králi i celému⌉² shromáždění.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: Byla to správná věc v očích krále a v očích celého (srv. 1S 18,5.20; 1Pa 13,4)

⁵ Stanovili, ⌈aby se rozšířila zpráva⌉¹ po celém Izraeli od Beer–šeby až po Dan,² aby přišli ³slavit Velikonoce Hospodinu, Bohu Izraele, do Jeruzaléma, neboť to dlouho⁴ nedělali tak, jak je psáno.

1. h.: slovo nechat projít hlasem
2. 1S 3,20p
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. n.: mnozí

⁶ Běžci^{1 2}běželi s dopisy ³od krále a jeho knížat po celém Izraeli a Judsku a podle králova příkazu ⁴ohlašovali: Synové Izraele, navraťte⁵ se k Hospodinu, Bohu Abrahama, Izáka a Izraele,⁶ aby se vrátil k těm z vás, kteří zůstali, kteří vyvázli⁷ z ruky asyrských králů.

1. srv. Est 8,10; Jr 51,31
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Dt 4,30; Iz 31,6; Jr 3,12.14; Za 1,3n; Mal 3,7
6. 1Kr 18,36p
7. 12,7; Iz 4,2

⁷ Nebuďte jako vaši otcové¹ a vaši bratři, kteří se² zpronevěřili Hospodinu, Bohu svých otců, a ³učinil je předmětem hrůzy,⁴ jak to vidíte.

1. Ž 78,57; Ez 20,27; Jr 11,10; 1Pt 1,18
2. 29,6; Neh 1,8
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. 29,8; Jr 4,7

⁸ Nezatvrzujte nyní svou šíji¹ jako vaši otcové. Poddejte² se Hospodinu a vejděte do jeho svatyně, kterou navěky posvětil. Služte³ Hospodinu, svému Bohu, aby se od vás ⁴odvrátil jeho planoucí hněv.⁵

1. Dt 10,16; 2Kr 17,14; Neh 9,16; Jr 7,26
2. h.: dejte ruku
3. 35,3; Ex 12,31; Joz 24,11; Ž 2,11
4. jussiv (vyjádřen jako apokopát)
5. 29,10

⁹ Jestliže se navrátíte¹ k Hospodinu, vaši bratři a vaši synové dojdou slitování^{2 3}před svými vězniteli⁴ a vrátí se do této země. Vždyť Hospodin, váš Bůh, je milostivý a soucitný,⁵ neodvrátí od vás svou tvář,⁶ jestliže se k němu navrátíte.

1. Dt 30,2; Jr 4,1; 5,3; Ez 33,11
2. Dt 13,18; Neh 1,11!
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 6,36; Ž 137,3
5. Neh 9,17
6. ::Jr 18,17

^{10 1}Běžci procházeli od města k městu ⌈územím Efrajima a Manasesa⌉² až k Zabulónu. Tam se jim však vysmívali³ a posmívali.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 31,1; Dt 34,2
3. srv. Př 1,26
4. h.: +jim

¹¹ Jenom ¹někteří z Ašera,² Manasesa a Zabulóna se pokořili³ a přišli do Jeruzaléma.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: pokolení Ašerova
3. 7,14; 1Kr 21,29

¹² Také na ¹Judejcích spočinula² ⌈Boží ruka⌉³ a ⁴dala⁵ jim jednomyslnost,⁶ aby ⁷splnili příkaz krále a knížat podle Hospodinova slova.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 2Kr 3,15; Ez 1,3; n.(h.): byla; srv. 1Kr 18,46
3. 1S 5,11; srv. Neh 2,8; Kaz 2,24
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. srv. 1Kr 18,37; Fp 2,13
6. h.: jedno srdce (1Pa 12,39)
7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹³ V Jeruzalémě se ¹shromáždilo množství lidu, aby v druhém měsíci ²slavili svátek nekvašených chlebů; bylo to převeliké shromáždění.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Povstali a odstranili¹ oltáře, které byly v Jeruzalémě. Odstranili také všechny kadidlové oltáře a hodili je do údolí Kidrónu.²

1. 14,2.4
2. 15,16

¹⁵ Čtrnáctého dne druhého měsíce zabíjeli velikonoční ¹oběti. Kněží a lévité byli zahanbeni; posvětili se a ²přinesli do Hospodinova domu zápalné oběti.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Stáli na svém místě podle nařízení pro ně, podle zákona ⌈Mojžíše, muže Božího.⌉¹ Kněží kropili krví převzatou ²od lévijců.

1. 1Pa 23,14
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Protože ve shromáždění byli mnozí, kteří se neposvětili, lévijci zabíjeli¹ velikonoční oběti pro všechny nečisté, aby je posvětili Hospodinu.

1. h.: byli nad zabíjením

¹⁸ Většina lidu totiž, mnozí z Efrajima, Manasesa, Isachara a Zabulóna, se neočistili, a nejedli¹ velikonoční oběť tak, jak je psáno. Ale Chizkijáš se za ně modlil ²slovy: Ať ⌈dobrotivý Hospodin⌉³ daruje smíření⁴

1. h.: jedli ne tak …
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. srv. Neh 2,8; h.: Hospodin, který je dobrý
4. Dt 21,8

¹⁹ každému, kdo zaměřil své¹ srdce na hledání Boha, Hospodina, Boha svých otců, ačkoliv není čist podle očišťování platného pro svatyni.

1. 19,3

²⁰ Hospodin ⌈Chizkijáše vyslyšel⌉¹ a uzdravil² lid.

1. h.: slyšel k Ch.; Dt 3,26!
2. Gn 20,17; Ž 30,3

²¹ Synové Izraele, kteří se nacházeli v Jeruzalémě, ¹slavili svátek nekvašených chlebů po sedm dní s velikou radostí.² Lévité a kněží chválili Hospodina den co den ⌈se silnými nástroji Hospodina.⌉³

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 23,18
3. n : na hlasité nástroje pro Hospodinovu chválu; dle 1Pa 13,8 (srv. 2S 6,14) se lze domnívat, že v TM je chyba masoretů a opravený text by zněl: ze vší síly chválili Hospodina; $

²² Chizkijáš promluvil ⌈k srdci⌉¹ všech lévijců, kteří byli ⌈velmi zruční ve službě Hospodinu,⌉² aby³ jedli sváteční⁴ oběti po sedm dní, obětovali pokojné⁵ oběti a chválili⁶ Hospodina, Boha svých otců.

1. tj. přívětivě ke …; 32,6; Iz 40,2p!
2. h.: rozumní (srv. podobně přenesený význam u jiných h. výrazů — 1Pa 15,22; 22,15) dobrou rozumností (srv. 1S 25,3) pro Hospodina; $
3. h.: a
4. h.: určený čas; $
5. srv. Dt 27,7; 1S 11,15; 1Kr 8,63; Př 7,14
6. Neh 9,3 (vyznávali)

²³ Celé shromáždění ¹se² dohodlo ³slavit dalších sedm dní. A tak ⁴slavili svátek⁵ dalších sedm dní.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. v. 2
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. h.: radost (Neh 8,12); n.: s radostí

²⁴ Judský král Chizkijáš totiž daroval shromáždění tisíc býčků a sedm tisíc ovcí. Knížata darovala shromáždění tisíc býčků a deset tisíc ovcí. Kněží se posvětili ve velkém množství.

²⁵ A tak se ¹radovalo celé shromáždění ²Judejců, kněží i lévijci, celé shromáždění těch, kteří přišli³ z Izraele, cizinci, kteří přišli z izraelské země i ti, kteří bydleli v Judsku.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. v. 11

²⁶ V Jeruzalémě byla veliká radost,¹ neboť ode dnů izraelského krále Šalomouna,² syna Davidova, nebylo v Jeruzalémě nic takového.

1. Neh 12,43; 1Kr 1,40; 1Pa 12,41; 29,9; Sk 8,8
2. 7,8—10

²⁷ Lévijští kněží¹ povstali a požehnali² lidu. Jejich hlas byl vyslyšen³ a jejich modlitba přišla do jeho svatého příbytku,⁴ do nebes.⁵

1. 23,18
2. Nu 6,23; Dt 10,8
3. 20,9; Ž 4,2p; Da 10,12
4. Dt 26,15; Ž 68,6
5. 1Kr 8,30.39

¹ Když to všechno skončilo, všichni ¹Izraelci, kteří se tam nacházeli, vyšli do judských měst a roztřískali² posvátné sloupy, pokáceli posvátné kůly,³ strhli⁴ návrší a oltáře po celém území Judy, Benjamína, Efrajima⁵ a Manasesa; úplně je⁶ zničili. Pak se všichni synové Izraele vrátili -- ⁷každý na své vlastnictví,⁸ do svých měst.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 2Kr 18,4
3. 19,3!
4. 33,3; 34,4
5. h.: v Efrajimovi
6. srv. Jr 44,27
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
8. 1Pa 9,2; Neh 11,3

Obnovení bohoslužby

² Chizkijáš ustanovil¹ ⌈oddíly kněží a⌉² lévijců podle jejich oddílů,^{3 4}každého ⁵podle jeho služby, kněze i lévijce, pro zápalné i pokojné oběti, aby sloužili, vzdávali díky a chválili v branách ⌈Hospodinova tábora.⌉⁶

1. 8,14; 1Pa 16,7v
2. 1Pa 28,13.21
3. Neh 12,24
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
6. h.: Hospodinových táborů

³ Určil též králův podíl z jeho majetku¹ pro zápalné oběti: Pro zápalné oběti ranní a večerní, zápalné oběti pro soboty, novoluní a svátky, jak je psáno v Hospodinově zákoně.²

1. 35,7; srv. 1Pa 28,1; 29,3v
2. Nu 28,1—29,4

^{4 1}Přikázal lidu, obyvatelům Jeruzaléma, aby dávali ²podíly³ kněžím a lévitům, aby se posilnili⁴ v Hospodinově zákoně.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Neh 12,44; 13,10
4. ?n : se mohli rozhojnit v učení H. zákona

⁵ Když se ten ¹příkaz rozšířil,² synové Izraele přinášeli velké množství ³prvotin⁴ obilí, nového vína, oleje, medu a vší úrody pole. A také ⁵přinesli velký desátek⁶ ze všeho.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: prorazil
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Dt 18,4; Neh 10,38
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. Lv 27,30; Dt 14,22nn; Neh 13,12

⁶ Synové Izraele a Judy, kteří ¹bydleli v judských městech, také ²přinášeli desátek ze skotu a bravu a desátek ze svatých věcí posvěcených Hospodinu, jejich Bohu, a dávali to na ⌈velké hromady.⌉³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. h.: hromady hromady

⁷ Ve třetím měsíci¹ začali hromady zakládat a v sedmém měsíci² to dokončili.³

1. [tj. květen / červen — čas letnic, sklizně obilí]
2. [tj. září/říjen — čas svátku stánků, sklizně ovoce]
3. Ex 23,16

⁸ Když přišli Chizkijáš a knížata a uviděli ty hromady, dobrořečili¹ Hospodinu a jeho lidu Izraeli.

1. 20,26; Neh 8,6

⁹ Chizkijáš se ¹vyptával kněží a lévitů na ty hromady.

1. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499

^{10 1}Odpověděl mu ²vrchní kněz Azarjáš z domu Sádokova a řekl: Od doby, kdy začali ³přinášet dary pozdvihování do Hospodinova domu, ⁴jedli jsme, ⁵nasytili se a mnoho ještě ⁶zůstalo. Protože⁷ Hospodin požehnal svému lidu, toto množství ⁸zbylo.⁹

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. n.: , neboť …. ; toto
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. Mal 3,10

¹¹ Chizkijáš ¹přikázal připravit komory v Hospodinově domě. Připravili je

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² a přinášeli¹ tam poctivě dary pozdvihování, desátek a svaté věci. Vévodou nad nimi byl lévita Kónanjáš a jako druhý jeho bratr Šimeí.

1. n.: přenesli

¹³ Jechíel, Azazjáš, Nachat, Asáel, Jerímót, Józabad, Elíel, Jismakjáš, Machat a Benajáš byli z určení krále Chizkijáše a představeného Božího domu Azarjáše dohlížiteli pod ¹vedením Kónanjáše a jeho bratra Šimeího.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Lévita Kóré, syn Jimny, vrátný¹ Východní² brány, byl nad dobrovolnými dary Bohu, aby vydával z Hospodinových³ darů pozdvihování a z nejsvětějších věcí.⁴

1. 1Pa 9,17p
2. 1Pa 26,14
3. Ex 35,5p
4. Ez 42,13

¹⁵ Pod jeho ¹vedením byli Eden, Minjamín, Jéšua, Šemajáš, Amarjáš a Šekanjáš v kněžských městech, aby vydávali poctivě svým bratrům podle oddílů, jak ⌈velkému tak i malému.⌉²

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Dt 1,17p; 1Pa 25,8

¹⁶ Kromě toho i těm mužského pohlaví od ¹věku tří let výše, kteří byli zapsáni do rodokmenu, každému, kdo přicházel do Hospodinova domu podle každodenního^{2 3}určení podle jejich práce podle jejich služby, podle jejich oddílů.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. 8,14
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Rodokmeny kněží byly podle domu jejich otců a lévité od ¹věku dvaceti let výše podle jejich služby, podle jejich oddílů.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Do rodokmenů byli zapsáni se všemi svými malými dětmi, svými ženami, ¹syny a ²dcerami, v celém shromáždění, protože věrně posvětili svatyni.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁹ Synům Áronovým, kněžím, žijícím na polích pastvin¹ jejich měst, pro každé jednotlivé² město byli jmenovitě určeni muži, aby dávali podíly všem mužského pohlaví mezi kněžími a všem, kdo byli zapsáni mezi lévijci do rodokmenů.

1. Lv 25,34; Nu 35,2
2. h.: město a (28,25)

²⁰ Tak ¹jednal Chizkijáš po celém Judsku. Činil² to, co je dobré, správné a pravé ³před Hospodinem, jeho Bohem.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 14,1; 34,2; 2Kr 20,3
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Všechno dílo, které začal -- ohledně služby¹ Božího domu, ohledně zákona² a ohledně příkazu hledat³ svého Boha -- činil ⌈celým svým srdcem⌉⁴ a dařilo⁵ se mu.

1. v. 2
2. v. 3; 30,16
3. 20,3
4. 6,14; 22,9; 15,12; 34,31; 1Kr 14,8
5. 14,6; 32,20; Dt 29,9v; 1Pa 29,23; Ž 1,3

¹ Po¹ těchto ²událostech³ a Chizkijášově věrnosti ⁴přitáhl asyrský král Sancheríb. ⁵Přitáhl do Judska a utábořil se kolem opevněných měst. ⁶Myslel si,⁷ že do nich pronikne.

1. //2Kr 18,13
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. (dle obvyklého spojení — srv. Gn 22,20); n.: činech
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
7. n.: Zamýšlel …

² Když Chizkijáš viděl, že Sancheríb ¹přitáhl a ⌈zamýšlí bojovat⌉² proti Jeruzalému,

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. h.: jeho tvář je k boji; srv. 2Kr 12,17; L 9,51.53!

³ dohodl¹ se se svými knížaty a ²hrdiny, že ucpou³ vodní prameny, které jsou venku za městem, a oni mu pomohli.

1. 30,2
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Gn 26,15

^{4 1}Shromáždilo se mnoho lidu a ucpali všechny prameny a potok proudící uprostřed země se ²slovy: ³Proč by měli asyrští králové ⁴přitáhnout a najít hojnost vody?

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁵ Vzchopil se a postavil všechny pobořené^{1 2}hradby a ³vyhotovil na nich věže a další ⁴hradby. Opravil Miló,⁵ Město Davidovo, a ⁶připravil množství oštěpů a štítů.

1. Neh 2,13
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 2S 5,9
6. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{6 1}Ustanovil nad lidem válečné velitele, shromáždil je k sobě na náměstí u městské brány a promluvil k jejich srdcím:²

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 30,22p

⁷ ⌈Posilněte se a buďte odvážní, nebojte se a neděste⌉¹ se asyrského ²krále a celého davu,³ který je s ním, protože s námi ⌈jich je víc⌉⁴ než s ním.

1. Dt 31,6; 1Pa 22,13
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 14,10; 20,15; Ez 32,12nn
4. srv. 2Kr 6,16; n.: je větší

⁸ S ním je ⌈tělesná síla,⌉¹ ale s námi² je Hospodin, náš Bůh, aby nám pomohl a bojoval náš ³boj. Lid se ⁴opřel⁵ o slova⁶ judského krále Chizkijáše.

1. h.: masitá paže; Jr 17,5
2. Sd 6,13; 1Kr 8,57; Ž 46,8; Iz 8,10
3. pl., množné číslo (plurál)
4. pl., množné číslo (plurál)
5. ::2Kr 18,21; Iz 48,9
6. Př 12,25; L 5,5

⁹ Potom poslal asyrský král Sancheríb své otroky do Jeruzaléma, (zatímco on byl u Lakíše a s ním celé jeho vojsko),¹ k judském králi Chizkijášovi a ke všem ²Judejcům v Jeruzalémě se ³slovy:

1. h.: panství
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Toto praví asyrský král Sancheríb: Na co spoléháte, že zůstáváte v obležení v Jeruzalémě?

^{11 1}Chizkijáš vás navádí, aby vás ²nechal zemřít hladem a žízní, když říká: Hospodin, náš Bůh, nás vysvobodí z ruky asyrského krále.

1. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹² Což to nebyl Chizkijáš, kdo odstranil jeho návrší¹ a jeho oltáře a řekl ²Judejcům a obyvatelům³ Jeruzaléma: ⁴Před jediným oltářem se ⁵klaňte a na něm ⁶obětujte?

1. 31,1
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. srv. Jr 2,2p
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹³ Cožpak nevíte, jak jsem ¹naložil já a moji otcové se všemi ²národy země? Byli bohové národů těch zemí ³opravdu schopni vysvobodit svou zemi z mé ruky?

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁴ Který ze všech bohů těchto národů, jež moji otcové zasvětili zkáze, byl schopen vysvobodit svůj lid z mé ruky? Že by byl váš Bůh schopen vysvobodit vás z mé ruky?

¹⁵ Nuže ať vás Chizkijáš nepodvádí a ať vás takto nenavádí. Nevěřte mu, protože žádný ¹bůh žádného národa a království nebyl schopen vysvobodit svůj lid z ruky mé ani z ruky mých otců. Tak ani vaši bohové² nevysvobodí vás z mé ruky.

1. Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
2. (rozdíl v čísle /bohové/ oproti v. 14 /Bůh/ uveden dle rozdílu čísla u slovesa; srv. Gn 1,1p)

¹⁶ A ještě další věci mluvili jeho otroci proti Bohu a proti jeho otroku¹ Chizkijášovi.

1. Dt 34,5p

¹⁷ Napsal také ¹dopisy, aby hanobil Hospodina, Boha Izraele, a mluvil proti němu ²takto: Jako nevysvobodili bohové národů těch zemí svůj lid z mé ruky, tak ani Bůh Chizkijášův nevysvobodí jeho lid z mé ruky.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Volali hlasitě¹ judsky na jeruzalémský lid, který byl na ²hradbách, aby je zastrašili³ a vyděsili, aby dobyli město.

1. h.: velkým hlasem; 15,14
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Neh 6,14.19

¹⁹ Mluvili o Bohu Jeruzaléma jako o bozích ¹národů země, ⌈díle lidských rukou.⌉²

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. Iz 37,19

²⁰ Král Chizkijáš i prorok Izajáš, syn Amósův, se proto ¹modlili² a volali³ o pomoc k nebesům.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. srv. 2Kr 19,1—34
3. 18,31; Neh 9,28

²¹ Hospodin poslal anděla,¹ který vyhladil všechny udatné hrdiny, vévody a velitele v táboře asyrského krále, takže se vrátil s hanbou² do své země. Když vešel do domu svého boha, někteří z jeho potomků³ jej tam srazili⁴ mečem.

1. Da 3,28; 6,22; Sk 12,23
2. h.: ve tváři
3. h.: vycházejících; $
4. [vyprávění je v časové zkratce — útok byl v r. 701 př. Kr. a Sancheríbova smrt r. 681; srv. Iz 37,38p]

²² Hospodin zachránil¹ Chizkijáše a obyvatele Jeruzaléma z ruky asyrského krále Sancheríba a z ruky všech a ⌈dal jim odpočinek od okolních nepřátel.⌉²

1. 20,9; 1S 4,3!
2. text TM (wajnahalem): vedl je z okolí — s LXX a Vul emendován (wajjanach lahem) dle 15,15 (20,30)

²³ Mnozí ¹přinášeli přídavné oběti Hospodinu do Jeruzaléma a vzácné dary² judskému králi Chizkijášovi. Od té doby stoupl³ v očích všech národů.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 21,3
3. h.: byl vyvýšený; n : byl vážený; srv. ::Neh 6,16

²⁴ V oněch dnech Chizkijáš na ¹smrt onemocněl.² Modlil se k Hospodinu a ten k němu ³promluvil a dal mu znamení.⁴

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. srv. 2Kr 20,1—11
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. v. 31; 1Kr 13,3

²⁵ Chizkijáš se však ¹neodvděčil za to, co bylo pro něj vykonáno,² nýbrž jeho srdce³ se povýšilo, a tak ⁴dopadlo rozhořčení⁵ na něj i na Judu a Jeruzalém.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Iz 59,18; Pl 3,64
3. 26,16; Ž 131,1; Ez 31,10; Da 5,20
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. 24,18; Nu 1,53

²⁶ Pak se Chizkijáš v povýšenosti svého srdce pokořil,¹ on i obyvatelé Jeruzaléma, takže Hospodinovo rozhořčení na ně nepřišlo ve dnech Chizkijášových.

1. 7,14; 12,6n

²⁷ Chizkijáš ¹měl velmi mnoho bohatství² a slávy. ³Pořídil si pokladnice⁴ na stříbro, zlato, drahokamy, balzámy,⁵ štíty⁶ a všelijaké vzácné⁷ předměty

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 1,12; 18,1; Př 22,4
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 25,24
5. 9,1.9; 16,14; Pís 4,10p
6. srv. 9,15v.16 a 12,9; dle v. 23 lze uvažovat o emendaci TM maginním — štíty na magdinním — vzácné dary
7. Oz 13,15; Na 2,10

²⁸ a také sklady¹ na úrodu obilí, nového vína a oleje² a stáje³ pro ⌈všelijaké druhy dobytka⌉⁴ a ⌈stáda pro stáje.⌉⁵

1. 8,4!
2. 31,5; Dt 7,13p
3. 9,25
4. h.: každý dobytek a dobytek (opakování označuje různé druhy dobytka)
5. dle TM; LXX: ohrady pro stáda

^{29 1}Pořídil si také města a mnoho stád bravu a skotu, protože Bůh mu dal velmi mnoho majetku.²

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 31,3

³⁰ Byl to Chizkijáš, kdo ucpal zdroj vody Horního Gíchónu a svedl¹ ho spodem na západ do Města Davidova. Chizkijášovi se dařilo² při všem jeho díle.

1. srv. 2Kr 20,20p
2. 31,21

³¹ Když¹ ale dorazili ²vyslanci babylonských knížat poslaní k němu ³poptat se na znamení,⁴ které se v zemi stalo, Bůh ho opustil, aby ho vyzkoušel⁵ a poznal vše, co je v jeho srdci.

1. 2Kr 20,12—19
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
4. v. 24; 2Kr 20,9
5. Gn 22,1; Dt 8,2!; 33,8

³² Ostatní Chizkijášovy ¹činy a jeho ⌈zbožné skutky⌉^{2 3}jsou zapsány ve vidění proroka Izajáše, syna Amósova, a v ⁴Knize judských a izraelských králů.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: věrnosti; 6,42p; Neh 13,14
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³³ Chizkijáš ulehl se svými otci a pohřbili ho ⌈ve svahu⌉¹ do hrobů synů Davidových. Při jeho smrti mu všichni ²Judejci a obyvatelé Jeruzaléma ³vzdávali čest. Po něm se stal králem jeho syn Menaše.

1. n.: při vstupu; n : v horní části
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹ Menašemu^{1 2}bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let.

1. //2Kr 21,1—10
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

^{2 1}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností národů, které Hospodin ²před syny Izraele vyhnal.³

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 28,3

^{3 1}Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš strhl.² Postavil oltáře baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému zástupu a sloužil mu.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. 31,3

⁴ Též postavil oltáře¹ v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě bude navěky mé jméno.²

1. 28,24
2. 7,16

⁵ Na obou nádvořích¹ Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup.

1. 4,9

⁶ On provedl své syny ohněm v údolí syna Hinómova,¹ zabýval se hadačstvím, ²znameními a ³čarováním,^{4 5}ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce.^{6 7}Páchal mnoho toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval⁸ k hněvu.

1. 28,3
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. Dt 18,10; Jr 27,9
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. Lv 19,31
7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
8. 34,25; 2Kr 17,11

⁷ Tesanou sochu¹ modly, kterou udělal, postavil v Božím domě, o kterém Bůh Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno.

1. Dt 4,16; Ez 8,3

⁸ Nezpůsobím již, aby noha ¹Izraelců odešla² ze ³země, kterou určil vašim otcům, pokud ovšem budou zachovávat a ⁴plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, ustanovení a nařízení vydaná ⁵prostřednictvím Mojžíše.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. h.: ustoupila
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499