¹ I stalo se po několika dnech ve dnech sklizně pšenice,¹ že Samson navštívil svou ženu s kůzletem.² Řekl: Chci ³vejít⁴ ke své ženě do pokoje. Ale její otec mu ⁵nedovolil vejít.

1. 6,11; Gn 30,14; 1S 6,13p
2. 13,15; Gn 38,17
3. kohorativ
4. 16,1; Gn 6,4p; Dt 21,13
5. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

² Její otec dále řekl: Říkal jsem si ¹stále, že jsi ji ²opravdu neměl rád,³ a dal jsem ji tvému společníkovi. Což není její mladší⁴ sestra hezčí⁵ než ona? ⁶Nechť je tvá místo ní.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 14,16
4. srv. Gn 29,16—28; 1S 18,19—21
5. Gn 6,2p
6. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

³ Ale Samson jim řekl: Tentokrát jsem vůči Pelištejcům nevinný, když s nimi zle ¹naložím.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴ Tu Samson šel a polapil tři sta lišek.¹ Vzal pochodně, obrátil ocas k ocasu a umístil jednu pochodeň doprostřed mezi ty dva ocasy.

1. n.: šakalů; Neh 3,35; Ž 63,11; Pl 5,18; Ez 13,4

⁵ Pak zapálil na pochodních oheň a vypustil je do nepožatého obilí¹ Pelištejců. Tak zapálil² vše -- od stohu přes nepožaté obilí až po vinici i olivový háj.

1. Dt 16,9; 23,26
2. Ex 22,6; 2S 14,30

⁶ Pelištejci se ¹ptali: Kdo tohle udělal? A lidé říkali: Samson, zeť toho Timnaťana, protože vzal jeho ženu a dal ji jeho společníkovi. A tak Pelištejci ²vyšli a upálili ji i³ jejího otce ohněm.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. mnoho rkpp.: + dům; srv. 14,15

⁷ Nato jim Samson řekl: Pokud budete ¹páchat něco takového, tak nepřestanu,² dokud se vám ³ne pomstím.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. h.: přestanu snad… ?
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁸ A zbil je, ⌈hlava nehlava,⌉¹ velkou ranou.² Pak sestoupil dolů a usadil se ve skalní strži Étamu.

1. h.: stehno na kyčli; $
2. n.: porážkou; 11,33; Joz 10,10

⁹ Pelištejci však ¹vytáhli, utábořili se v Judsku a rozložili² se v Lechí.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 2S 5,18.22

¹⁰ Judští ¹muži se ²ptali: ³Proč jste proti nám ⁴vytáhli? ⁵Odpověděli: Abychom spoutali Samsona. ⁶Vytáhli jsme, abychom mu provedli to, co on provedl nám.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹¹ Tři tisíce mužů z Judska tedy sestoupilo ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: Cožpak jsi nevěděl, že nad námi vládnou Pelištejci? Co jsi nám to provedl? ¹Odpověděl jim: To, co provedli mně, to jsem i já provedl jim.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹² Řekli mu: Sestoupili jsme, abychom tě spoutali, abychom tě vydali Pelištejcům do ruky. Nato jim řekl Samson: Přísahejte mi, že vy proti mně nezasáhnete.

^{13 1}Prohlásili tedy před ním: Ne, jenom tě ²pevně svážeme a vydáme tě do jejich ruky. ³Určitě tě neusmrtíme. Svázali ho do dvou nových popruhů⁴ a ⁵odvedli ho od té skály.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. 16,11n; Ez 3,25
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Když ¹přicházel k Lechí, Pelištejci ⌈ho přivítali řevem.⌉² Vtom ho uchvátil³ Duch Hospodinův a popruhy, které měl na pažích, byly jako knoty,⁴ které se spálily v ohni, a pouta se mu uvolnila⁵ z ⁶rukou.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: mu křičeli vstříc; 14,5; 1S 17,52
3. 14,6
4. h.: lněné; Iz 43,17
5. h.: rozplynula
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Pak našel čerstvou¹ oslí čelist,² vztáhl ³ruku, zmocnil se jí a pobil s ní tisíc mužů.⁴

1. tj. pevnou, nikoliv křehkou
2. 3,31p
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Lv 26,8; Joz 23,10

¹⁶ Tehdy Samson pravil: Oslí čelistí ⌈hromadu, dvě hromady,⌉¹ oslí čelistí pobil jsem tisíc mužů.

1. n.: osla, dva osly (hromada = náklad na osla)

¹⁷ I stalo se, když domluvil, že odhodil tu čelist z ¹ruky a nazval ono místo Rámat–lechí.²

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. tj. Výšina čelisti

¹⁸ Pak dostal velkou žízeň¹ a volal k Hospodinu.² Řekl: Ty jsi ³vložil do ruky svého otroka⁴ tuto velikou spásu⁵ a teď tu zemřu žízní a padnu do ruky těch neobřezanců!⁶

1. 8,4
2. 16,28; 1S 12,18; 1Kr 17,20n; 1Pa 21,26; Ž 3,5
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Dt 34,5p
5. Př 21,31
6. 14,3

¹⁹ A Bůh rozpoltil¹ prohlubeň, která je v Lechí. ²Vyšla z ní voda, on se napil, jeho duch se navrátil a ⌈³ožil.⁴ Proto ji nazval⌉⁵ jménem Pramen volajícího,⁶ jenž je v Lechí až do tohoto dne.

1. Neh 9,11; Ž 74,15; Iz 41,17n
2. pl., množné číslo (plurál)
3. masora odděluje toto slovo od následujícímu pomocí přízvuku zvaného dělič
4. Gn 45,27; 1S 30,12; 1Kr 17,22
5. n.: díky tomu ožil. Nazval ji
6. h.: En haqqóré

²⁰ Soudil potom Izrael za dnů Pelištejců dvacet let.