¹ Hospodinův ¹anděl² pak vystoupil z Gilgálu³ do Bokímu a řekl: ⁴Vyvedl⁵ jsem vás z Egypta a přivedl jsem vás do země, o které jsem přísahal⁶ vašim otcům a řekl jsem: Navěky nezruším⁷ svou smlouvu⁸ s vámi.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. [V Sd se vyskytuje „anděl“ 18×.]; 5,23; 6,11; 13,3; Gn 16,7; Ex 14,19; 23,20; srv. Sd 6,22; 13,21n
3. 3,19; Joz 4,19
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. v. 12; 6,8; Dt 5,6p; Joz 24,6
6. Dt 6,10; Joz 21,43; Jr 11,5
7. n.: neporuším; Dt 31,16nn; Jr 14,21; 33,21n
8. Lv 26,42

² Vy naopak ¹neuzavřete smlouvu² s obyvateli této země. Jejich oltáře strhnete.³ Ale neuposlechli jste ⁴mě.⁵ Co jste to provedli?⁶

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. Ex 23,32; 34,12; Dt 7,2
3. Dt 7,5
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. 6,10; Nu 14,22!; Jr 7,28
6. Gn 3,13; Jon 1,10

³ ⌈Však jsem také řekl:⌉¹ Nevyženu² je ³před vámi. Budou vám ostnem v boku⁴ a jejich bohové budou pro vás léčkou.⁵

1. n.: A tak vám tedy říkám:; v. 23; Joz 23,12n
2. 6,9
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Nu 33,55
5. 8,27; Dt 7,16; Joz 23,13

⁴ I stalo se, když Hospodinův ¹anděl ²mluvil tato slova ke všem synům Izraele, že lid ³pozvedl ⁴hlas a ⁵rozplakal⁶ se.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. pl., množné číslo (plurál)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 21,2; Gn 21,16!

⁵ A nazvali ono místo jménem Bokím¹ a obětovali² tam Hospodinu.

1. tj. Plačící; n.: ti, kdo naříkají; Jb 30,31
2. 6,24; 13,19; 1S 11,15!; Neh 12,43; [Na to, že jde o dějepravnou knihu, je v Sd velmi málo konkrétních případů obětování — výslovně slovesem pouze tento, kromě modlářského 16,23!]

Jozuova smrt

⁶ Když Jozue propustil lid¹, synové Izraele ²odešli ³každý do svého dědictví, aby ⌈tu zemi obsadili.⌉⁴

1. Joz 24,28
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n.: se té země zmocnili

⁷ Lid ¹sloužil² Hospodinu po všechny Jozuovy dny³ a všechny dny starších, kteří ⌈Jozua přežili⌉⁴ a kteří spatřili⁵ celé to velké Hospodinovo dílo,⁶ jež vykonal pro Izrael.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. ::v. 11; 10,6.16; 1S 7,4
3. srv. 2Kr 12,2; 2Pa 24,2
4. h.: se dožili dnů po Jozuovi; dosl.: prodloužili dny; Joz 24,32; Dt 4,26.40; 5,33; 22,7; 30,18
5. n : zažili; Ex 10,6; Jr 5,12
6. Joz 24,31

⁸ Jozue, syn Núnův, otrok¹ Hospodinův, zemřel ve ²věku sto deseti let.

1. Dt 34,5p
2. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

⁹ Pohřbili ho na území¹ jeho dědictví v Timnat–cheresu, v efrajimském pohoří² severně od hory Gaaš.³

1. n.: hranici
2. 3,27; 4,5; 7,24; 10,1; 17,1; 18,2; 19,1; Joz 17,15p
3. //Joz 24,30

¹⁰ A také celá ona generace byla připojena¹ ke svým otcům. Po nich potom povstala jiná generace, která ²neznala Hospodina ani dílo, jež pro Izrael vykonal.

1. pl.; h.: byli shromážděni
2. pl., množné číslo (plurál)

Nevěrnost Izraelců

¹¹ Synové Izraele ¹páchali to, co je ⌈zlé v Hospodinových očích,⌉² a sloužili³ baalům.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. srv. 3,7; 4,1; 6,1; 10,6; 13,1; Nu 32,13p; Dt 17,2; 1S 15,19p; Př 24,18; Jr 5,2
3. 3,6; Dt 29,25; Joz 24,2; 1S 7,4; 8,8; 2Kr 17,12; Ž 106,36

¹² Opustili¹ Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, a chodili² za jinými³ bohy z bohů těch ⁴národů, které byly okolo nich, ⌈klaněli se jim⌉⁵ a provokovali⁶ Hospodina ke hněvu.

1. 10,6; Dt 31,16; Jr 1,16!
2. Dt 6,14; Jr 2,5; 7,6; Oz 5,11; 1Kr 18,18
3. 2,17.19; Dt 5,7
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. n.: skláněli se k nim; Dt 5,9; 8,19p; 17,3; Joz 23,7.16
6. Dt 32,16; 1Kr 15,30; 2Kr 23,26; 2Pa 28,25

¹³ Opustili Hospodina a sloužili Baalovi¹ a Aštoretě.²

1. 6,31; 1Kr 16,31!
2. srv. Jr 7,18p

¹⁴ Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv¹ a on je vydal² do ruky pustošitelů,³ kteří je plenili. Vydal⁴ je do ruky jejich okolním nepřátelům a nemohli už ⁵před svými nepřáteli obstát.

1. Dt 31,17
2. [Zde je v StS poprvé (z 27×) situace, kdy Bůh vydal Izrael nepříteli!; 6,1.13; 13,1; 2Kr 13,3!; Jr 12,7; Ez 11,9]
3. 2Kr 17,20
4. h.: prodal; 3,8; 4,2; 10,7; Dt 32,30; 1S 12,9; Ez 30,12
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Všude, kam ¹vytáhli, byla ⌈Hospodinova ruka proti nim⌉² ke zlému, jak to Hospodin prohlásil a jak jim to Hospodin odpřisáhl. Bylo jim velmi úzko.³

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Dt 2,15
3. 10,9; 1S 30,6

¹⁶ Hospodin tedy dával povstat¹ soudcům² a ti je zachraňovali z ruky jejich pustošitelů.

1. 1S 12,11v; Sk 13,20
2. n : vůdcům; [Výraz v ptc., podle kterého je nazvána celá kniha, je užit v tomto smyslu poprvé v Nu 25,5 (srv. Joz 8,33; Rt 1,1; 1S 8,1). Jako ptc. je v Sd pouze v této kp. a 4,4 (srv. 11,27); často je však v jiných slovesných tvarech. Bylo šest soudců hlavních (3,9) a šest soudců malých (3,31).]

¹⁷ Ale ani své ¹soudce neposlouchali, protože chodili² smilnit za jinými bohy a klaněli se jim. Odvrátili se rychle³ od té cesty, po níž chodili jejich otcové v ⁴poslušnosti Hospodinových příkazů. Oni tak ⁵nejednali.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 8,27; Dt 31,16
3. Dt 9,16
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁸ A když Hospodin dával kvůli nim povstat ¹soudcům, ⌈byl Hospodin s tím⌉^{2 3}soudcem a zachraňoval je z ruky jejich nepřátel po všechny dny toho ⁴soudce, neboť Hospodin se slitovával⁵ kvůli jejich sténání^{6 7}před jejich utiskovateli a ⁸poháněči.⁹

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1,19; 6,12; Joz 3,7
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ž 106,45; Jon 4,2
6. Ex 2,24; 6,5
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
9. Jl 2,8†

¹⁹ Když však ¹soudce zemřel, stalo se, že se navrátili zpět a ⌈vrhali se do zkázy⌉² více než jejich otcové,³ chodili⁴ za jinými bohy, sloužili⁵ jim a klaněli se jim. Nevzdali se svých činů ani svých zatvrzelých⁶ cest.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: zkazili se; Gn 6,11n; Ez 16,47
3. Jr 16,12
4. h.: + aby
5. Jr 11,10
6. Iz 48,4; Jr 23,17

²⁰ Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on řekl: Kvůli tomu, že tento národ ¹přestoupil mou smlouvu, kterou jsem dal² jejich otcům, a neposlechli ³mě,

1. pl., množné číslo (plurál)
2. h.: přikázal / ustanovil
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

²¹ ani já je už nenechám¹ podrobit si ²nikoho ³z národů, které Jozue zanechal, než zemřel.

1. h.: nepřidám
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²² To abych jejich prostřednictvím Izrael zkoušel,¹ zda budou ²zachovávat Hospodinovu cestu,³ aby po ní chodili, jak to zachovávali jejich otcové, nebo ne.⁴

1. 3,1.4; Dt 8,2; 13,4; 2Pa 32,31
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 2Kr 21,22; 1Kr 2,3; Dt 5,33; 8,6; Př 10,29; Iz 42,24; Jr 5,5
4. Dt 8,2

²³ Tak Hospodin ponechal¹ tyto národy, aniž by si je rychle podrobili, ani je ne vydal do Jozuovy ruky.

1. Sd 2,3; Joz 23,12n