¹ Nato Jób Hospodinu odpověděl. Řekl:

² Vím,¹ že dokážeš cokoliv a žádný plán² pro tebe ³není nemožný.⁴

1. pf.; K: poznal jsi
2. 21,27; Jr 23,20; n.: rozvaha; Př 2,11
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Gn 11,6; 18,14; Mt 19,26

³ Kdo že je tento člověk, který bez rozmyslu¹ zakrývá radu?² Jistě, povídal jsem o něčem, co nikdy nepochopím. Ve srovnání se mnou jsou to ³obdivuhodné věci a ne mohu je ⁴poznat.

1. h.: poznání
2. 38,2
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁴ Řekl jsi: ¹Nyní slyš, já promluvím. ⌈Zeptám se tě a ty mě pouč.⌉²

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. 38,3

⁵ Slyšel jsem tě jen z doslechu,¹ a nyní tě vidělo mé oko.

1. h.: podle slyšení ucha / jak ucho doslechne; Ž 18,45

⁶ Proto odvolávám,^{1 2}lituji toho v prachu a popelu.³

1. h.: zavrhnu
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 30,19

⁷ I stalo se poté, co Hospodin k Jóbovi promluvil tato slova, že řekl¹ Elífazovi Témanskému:² Proti tobě a proti oběma tvým přátelům vzplanul můj hněv,³ protože jste o⁴ mně nemluvili správně⁵ jako můj otrok⁶ Jób.

1. h.: + Hospodin
2. 2,11
3. Ex 4,14; Nu 12,9; Abk 3,8
4. h.: ke
5. n.: prověřenou / zajištěnou / pravdivou řečí; od slovesa „být pevný“
6. Dt 34,5p

⁸ Nuže vezměte si¹ sedm² býčků a sedm beranů a jděte k mému otroku Jóbovi, ³přinesete za sebe zápalnou oběť⁴ a můj otrok Jób se za vás bude modlit.⁵ Neboť na něho jistě budu brát ohled,⁶ abych s vámi ⁷nenaložil podle vašeho bláznovství, že jste o mně nemluvili správně jako můj otrok Jób.

1. n.: k sobě
2. Nu 23,1; 1Pa 15,26; 2Pa 29,21; Ez 45,23
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 1,5
5. Gn 20,17
6. h.: pozvednu jeho tváře; 13,8; 2Kr 3,14
7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Tak Elífaz Témanský, Bildad Šúchský a Sófar Naamatský šli a ¹zachovali se podle toho, jak k nim Hospodin promluvil. A Hospodin bral ²ohled na Jóba.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Hospodin tehdy ¹změnil² Jóbův úděl, když se k němu modlil za své přátele. A ke všemu, co Jób měl, Hospodin dvojnásobně přidal.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Jr 29,14p

¹¹ Také všichni jeho bratři¹ a všechny jeho sestry a všichni, kdo ho ²předtím znali, k němu přišli, jedli s ním v jeho domě chléb, projevovali mu účast³ a utěšovali jej po všem tom neštěstí,⁴ které na něho Hospodin přivedl. Dali mu ⁵každý jednu kesítu⁶ a⁷ jeden zlatý kroužek.⁸

1. 19,13
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 2,11
4. 1Pa 7,23; h.: zlu
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. Gn 33,19
7. h.: + každý
8. Gn 24,22

¹² Hospodin tehdy požehnal Jóbův konec¹ více než jeho počátek. Jób ²měl čtrnáct tisíc kusů bravu a šest tisíc velbloudů, tisíc spřežení skotu a tisíc oslic.

1. 8,7; Dt 8,16; ::Př 5,4; Am 8,10; Jk 5,11
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹³ Dále ¹měl sedm² synů a tři dcery.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. [Slovo je tu tvarováno zvláštním způsobem. Někteří vykladači se domnívají, že to znamená 2×7, tedy čtrnáct synů.]

¹⁴ První dal¹ jméno Jemíma,² druhé jméno Kesía³ a třetí jméno Keren–ha–púk.⁴

1. h.: volal / nazval
2. tj. Holubička
3. tj. Skořice / Skořicová vůně
4. tj. Roh s líčidlem

¹⁵ V celé zemi se ¹nenašly ženy tak krásné² jako Jóbovy dcery. ³Jejich otec ⁴jim dal dědictví mezi ⁵jejich bratry.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Est 2,7
3. m., mužský rod
4. m., mužský rod
5. m., mužský rod

¹⁶ Jób potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny a syny svých synů po čtyři generace.

¹⁷ I zemřel Jób starý a sytý dnů.¹

1. Gn 25,8