¹ Byl muž v zemi Úsu,^{1 2}jménem Jób.³ Tento muž byl bezúhonný⁴ a přímý,⁵ bohabojný⁶ a ⌈odvracející se od zlého.⌉⁷

1. Gn 10,23; 22,21; 36,28; Jr 25,20p; Pl 4,21
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Ez 14,14; Jk 5,11
4. n.: ryzí / úplný / celistvý; 1,8; 2,3; 9,20n; Gn 6,9; Ž 37,37; Př 29,10
5. 8,6; 23,7; 33,27; Př 2,7; Kaz 7,29; srv. Dt 32,4
6. Gn 22,12!; Ž 25,12
7. 28,28; Př 14,16; n.: vyhýbající se zlu

² Narodilo se mu sedm synů a tři dcery.¹

1. 42,13

³ Jeho statek^{1 2}vydal na sedm tisíc ovcí a tři tisíce velbloudů, pět set spřežení skotu a pět set oslic a velmi mnoho čeledi;³ onen muž byl nejzámožnější⁴ ze všech synů východu.

1. n.: dobytek / stádo
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. n.: služebnictva; Gn 26,14
4. h.: největší; výraz má dle kontextu významový odstín: zámožný (1S 25,2; srv. Jb 31,25!) anebo významný (2Kr 5,1; 10,6)

⁴ Jeho synové chodívali a ¹pořádali hostinu,^{2 3}každý ⁴doma ve svůj den. Posílali pro své tři sestry a zvali je, aby jedly a pily s nimi.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Est 1,3
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁵ I stávalo se, když proběhly dny hostiny, že Jób pro ně posílal a posvěcoval je, vstával časně ráno a ¹přinášel zápalné oběti² podle počtu jich všech; neboť Jób říkal: Moji synové možná zhřešili³ a ve svém srdci zlořečili⁴ Bohu. Takto ⁵činil Jób po všechny dny.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 42,8
3. 8,4
4. h.: žehnali (jde o eufemismus, pro Jóba typický; pisatel se vyhýbá přímému výrazu pro zlořečení — 1,11; 2,5.9); srv. 1Kr 21,10; Ž 10,3p
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

Útok na Jóbův charakter

⁶ Tu nastal den, kdy přišli Boží synové,¹ aby se postavili před Hospodina; mezi nimi přišel také Satan.²

1. tj. zřejmě andělé; 38,7; 1Kr 22,19nn; srv. Jb 5,1p
2. tj. odpůrce / protivník / žalobce; mimo Jb zmíněn v 1Pa 21,1; Za 2,3

⁷ Hospodin tehdy Satanovi řekl: Odkud ¹přicházíš? Satan Hospodinu odpověděl: Z obchůzky² na zemi, z ³procházení⁴ po ní sem a tam.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. inf.; h. obzírání; 2Pa 16,9; srv. Za 1,10; 1Pt 5,8
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. Gn 13,17

⁸ Hospodin se pak Satana ¹zeptal: Jestlipak sis všiml² mého otroka Jóba? Neboť není na zemi jemu podobného, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: jsi položil své srdce na …; 1S 25, 25

⁹ Satan nato Hospodinu odpověděl:¹ Bojí se snad Jób Boha bezdůvodně?²

1. h.: + a řekl
2. 1S 19,5; Př 1,11

¹⁰ Cožpak ty jsi neohradil¹ jej, jeho dům a všechno, co má, ze všech stran? Nepožehnal² jsi dílo jeho rukou a nerozhojnil³ se jeho statek na zemi?

1. srv. 1S 25,16; Ž 34,8; 80,12; Za 2,9
2. 42,12; Gn 26,12; Ž 107,38; Př 10,22
3. h.: neprotrhl; Gn 30,43

¹¹ Avšak vztáhni^{1 2}nyní svou ruku a zasáhni³ vše, co má; určitě ti ⁴bude do ⁵tváře zlořečit.⁶

1. 2,5; 2S 24,16; Est 8,7; Da 11,42
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. 19,21
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. h.: žehnat; v. 5p

¹² Hospodin řekl Satanovi: Hle, vše, co má, je ve tvé ruce; pouze na něho ¹ruku nevztahuj. A Satan ²odešel z Hospodinovy ³přítomnosti.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

Jób ztrácí majetek a děti

¹³ Nastal den, kdy jeho synové a ¹dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁴ Tu přišel k Jóbovi posel¹ a řekl: Skot ²právě oral³ a oslice se ⁴pásly ⌈vedle něj.⌉⁵

1. Jr 51,31
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. pl.; ptc
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. h.: u jejich rukou

¹⁵ Vtom vpadli^{1 2}Šebovci,³ pobrali je a služebníky zabili ⁴ostřím meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil.

1. obě slovesa v h. jsou f. sg., protože korespondují s místním jménem (Šeba) reprezentujícím jeho obyvatele
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. [Prav. jižní Arabové z Šeby, jejichž potomci se stali bohatými obchodníky (srv. 6,19; 1Kr 10,1—13).]
4. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Ještě ¹mluvil, když přišel jiný a řekl: Boží² oheň³ padl z nebes, zapálil ovce i služebníky a strávil je. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. LXX: –
3. Gn 19,24; Nu 11,3; 1Kr 18,38; 2Kr 1,12

¹⁷ Ještě mluvil, když přišel jiný a řekl: Chaldejci¹ postavili tři ²oddíly, vtrhli na velbloudy, pobrali je a služebníky zabili ³ostřím meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil.

1. LXX: jezdci; [Chaldejci byli nomádi, kteří kočovali mezi Eufratem a zemí východně od Jordánu, etnická odnož Aramejců.]
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Zatímco mluvil, přišel jiný a řekl: Tvoji synové a ¹dcery ²jedli a ³pili víno⁴ v domě svého prvorozeného bratra

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 2S 13,28

¹⁹ a hle, silný^{1 2}vítr³ se ⁴přihnal přes pustinu a opřel se do čtyř rohů domu; ten se zřítil na ty mladé a zemřeli. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil.

1. h. velký
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. Jr 4,11; Oz 13,15; Mt 7,27
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁰ Nato Jób vstal, roztrhl¹ své roucho a ostříhal² si hlavu; pak padl na zem a klaněl³ se.

1. Est 4,1; Jb 2,12*
2. Gn 37,29; Jr 7,29; Mi 1,16
3. Gn 24,26; Neh 8,6

²¹ Řekl: Nahý¹ jsem vyšel z nitra své matky a nahý se tam navrátím;² Hospodin dal a Hospodin vzal. Budiž požehnáno Hospodinovo jméno.³

1. Kaz 5,15; 1Tm 6,7
2. Ž 49,17; Kaz 5,14; 1Tm 6,7
3. Ž 113,2; Da 2,20; 1S 3,18; Ž 34,1

²² V tom všem Jób nezhřešil a ¹nepřiřkl² Bohu ⌈nic bláhového.⌉³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. n.: nepřivlastnil
3. n.: žádné bláznovství; Jr 23,13 / nechutnost; srv. Jb 6,6; ::2,10v