reltext

Chapter 2

1 Pozvedl1 jsem 2oči a 3vtom jsem uviděl čtyři rohy.4

  1. Dt 3,27p
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  4. [symbol moci (1S 2,1p) — zde utlačující národy (někteří chápou číslovku čtyři obrazně, jiní doslovně ztotožňují s Asýrií, Egyptem, Babylonií a Persií)]

2 1Zeptal jsem se 2anděla, který se mnou mluvil: Co mají tyto věci znamenat? 3Odpověděl mi: To jsou rohy, které rozptýlily4 Judu, Izrael a Jeruzalém.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. 1Kr 14,15; Jr 49,32; Ez 5,10

3 Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře.

4 1Zeptal jsem se: Co 2jdou dělat? 3Odpověděl: Toto jsou rohy, které rozptýlily Judu, takže 4nikdo nepozvedl 5hlavu. Ale tito je přišli vyděsit, aby urazili rohy národů, které pozvedly roh proti judské zemi, aby ji rozptýlily.

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
  5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Muž s měřicí šňůrou

5 Pozvedl jsem 1oči a 2vtom jsem uviděl muže, který měl v ruce měřicí provaz.3

  1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  3. 1,16v

6 1Zeptal jsem se: Kam jdeš? 2Odpověděl mi: Změřit Jeruzalém, abych viděl, ⌈jak má být široký a dlouhý.⌉3

  1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
  3. h.: jako co bude jeho šířka a jako co jeho délka

7 1Vtom 2anděl, který se mnou mluvil, 3vyšel a druhý 4anděl mu 5vyšel naproti

  1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
  2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  4. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
  5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

8 a řekl mu: Běž a pověz tomu mládenci:1 Jeruzalém bude obydlen2 jako ⌈město bez hradeb⌉3 pro množství4 lidí a dobytka v jeho středu.

  1. [zřejmě míněn Zacharjáš; Jr 1,6p]
  2. Jl 4,20
  3. h.: jako v otevřené krajině / na venkově [protože prostor uvnitř hradeb nebude stačit]; Ez 38,11
  4. srv. Iz 49,20

9 A já, je Hospodinův výrok, budu ohnivou1 hradbou2 okolo něj a slávou3 v jeho středu.

  1. Ex 13,21; Neh 9,12; Iz 4,5n
  2. srv. Ž 46,8; Iz 26,1
  3. Ex 40,34; Zj 21,23

10 Běda, běda, utečte1 ze severní2 země, je Hospodinův výrok, neboť3 jsem vás rozehnal4 do5 čtyř nebeských větrů,6 je Hospodinův výrok.

  1. Jr 51,6; srv. Zj 18,4—8
  2. Jr 3,18
  3. n.: ačkoliv
  4. h.: rozházel; n. rozptýlil; Ez 11,16v
  5. h.: podle
  6. [tj. čtyř světových stran]

11 Běda! Zachraň se, Sijóne,1 bydlící u dcery babylonské.

  1. n.: na Sijónu

12 Neboť toto praví Hospodin zástupů -- kvůli1 své slávě mě poslal k národům, které vás plenily: Kdo se dotýká vás, dotýká se zřítelnice2 mého3 oka.

  1. h.: Po; var: , jehož sláva (mě poslala); $
  2. h.: brány oka; Pl 2,18v; Ž 17,8v
  3. dle TQS: jeho

13 Hle, 1zamávám2 proti nim 3rukou a stanou se kořistí4 svých otroků. A poznáte, že mě poslal5 Hospodin zástupů.

  1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  2. Iz 11,15; 19,16
  3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  4. srv. Iz 14,2; 33,1; Abk 2,8
  5. 4,9; 6,15; Jr 1,7; 28,9

14 Výskej1 a raduj se, dcero sijónská, neboť hle, 2přijdu3 a budu přebývat4 ve tvém středu, je Hospodinův výrok.

  1. Sf 3,14
  2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
  3. n.: přicházím
  4. Lv 26,11; Ez 37,27v; 2K 6,16; Zj 21,3

15 V onen den1 národy2 mnohé se připojí k Hospodinu, budou mým3 lidem, budu4 přebývat ve tvém středu a poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.

  1. 3,10; Iz 2,11
  2. Mi 4,2
  3. LXX a Pš mění na 3. osobu (aby se vyhnuly mluvení o sobě ve třetí osobě); [taková změna osob při vyprávění je však v h. běžná (srv. 3,2; Jr 11,18p)]; 8,8
  4. LXX a Pš mění na 3. osobu (aby se vyhnuly mluvení o sobě ve třetí osobě); [taková změna osob při vyprávění je však v h. běžná (srv. 3,2; Jr 11,18p)]; 8,8

16 Hospodin dostane do dědictví1 Judu jako svůj podíl ve svaté 2zemi a znovu vyvolí3 Jeruzalém.

  1. Dt 32,9; Ž 33,12; 135,4; Jr 10,16
  2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
  3. 1,17

17 Zmlkni1 2před Hospodinem, veškeré 3tělo,4 neboť se dal do pohybu5 ze svého svatého příbytku.6

  1. Abk 2,20; Sf 1,7
  2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
  4. n : tvorstvo; Iz 66,16
  5. srv. Iz 51,9
  6. Mi 1,2v