¹ Znovu jsem pozvedl ¹oči a ²vtom jsem uviděl letící svitek.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Jr 36,2; Ez 3,1

^{2 1}Zeptal se mě: Co vidíš? ²Odpověděl jsem: Vidím letící svitek, ⌈dvacet loket dlouhý⌉³ a ⌈deset loket široký.⌉⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: jehož délka dvacet v loktu; [tj. 9 metrů; srv. 1Kr 6,20]
4. h.: jehož šířka deset v loktu

³ Řekl mi: To je prokletí,¹ které vychází na² celou zemi. Neboť každý, kdo ³kradl,⁴ jak je psáno ⌈na jedné straně svitku,⌉⁵ zůstal⁶ bez trestu a každý, kdo lživě^{7 8}přísahal,⁹ jak je psáno na druhé¹⁰ straně svitku, zůstal bez trestu.

1. Dt 29,11; 2Pa 34,24; Neh 10,30; Iz 24,6
2. h.: na povrch …
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Ex 20,15; Jr 7,9
5. h.: z této; (srv. gram. např. 2Pa 9,18n)
6. n.: + dosud; Př 11,21; 19,5; Jr 25,29
7. v. 4
8. participium trpné
9. srv. 8,17; Ex 20,7; [krádež a lež jsou možná jmenovány jako nejčastější hříchy, zároveň však zástupně (jako porušení přikázání vůči Bohu i lidem) byly přestoupením celého zákona (Jk 2,10)]
10. [tak jako desky zákona (Ex 32,15) i svitek je popsán z obou stran (srv. Ez 2,9; Zj 5,1)]

⁴ Vyvedl jsem ho¹ však, je výrok Hospodina zástupů, a vstoupí do domu zloděje a do domu toho, kdo lživě přísahá² v mém jménu. Zůstane v jeho domě a zničí ho i s krovem³ a s ⁴kamením.

1. tj. prokletí
2. Iz 48,1; Jr 5,2; Sf 1,5; Mal 3,5
3. h.: dřevem; Abk 2,11
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Žena v éfě

⁵ Anděl, který se mnou mluvil, vyšel a řekl mi: ¹Pozvedni ²oči a pohleď, co to vychází.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

^{6 1}Zeptal jsem se: Co je ²to? ³Odpověděl: To je vycházející éfa.⁴ A řekl: ⁵To je ⌈jejich oko⌉⁶ po celé zemi.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. f., ženský rod
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. [objemová míra (srv. Lv 5,11p; 1S 1,24)]; [možná slovní hříčka mezi ’épa (éfa) a ‘apa (letící, v. 1) naznačující souvislost mezi šestým a sedmým viděním]
5. f., ženský rod
6. TM énám (jejich oko); LXX a Pš čte jako awonám (jejich vina — srv. v. 8); n : vzhled; [o éfě lze též uvažovat jako o symbolu hrabivosti (Am 8,5; srv. Jr 5,26—28) a „oku“ v souvislosti s idiomem „zlé oko“ — lakomství / lakomec (Př 23,6p!; 28,22)]; $

^{7 1}Vtom se ²zdvihlo olověné víko³ a tam⁴ uvnitř éfy ⁵seděla nějaká žena.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. participium trpné
3. [různé významy h. výrazu (talent / bochník) souvisí s tvarem — kulatý]
4. n.: a to, co bylo vidět,
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ Řekl: ¹To je ničemnost,² a hodil ji dovnitř éfy a na ³otvor hodil olověné závaží.⁴

1. f., ženský rod
2. Dt 9,4n; Př 13,6
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. [jiný h. výraz („kámen“), ale přívlastek „olověné“ a určitý člen poukazuje na totožnost s víkem ve v. 7; (srv. výskyt „éfa“ coby „míra“ a „kámen“ coby „závaží“ v Př 20,10)]

⁹ Pak jsem pozvedl ¹oči a ²vtom jsem uviděl ³vycházet dvě ženy. Vítr⁴ vál do jejich křídel, měly totiž křídla jako čáp,⁵ a nesly éfu mezi zemí a nebem.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. srv. vítr jako Boží nástroj — Ž 104,3.4; Jr 51,1; Jon 1,4
5. Jr 8,7; [možná sl. hříčka mezi chasidá (čáp) a chasíd (zbožný — 1S 2,9)]

^{10 1}Zeptal jsem se ²anděla, který se mnou mluvil: Kam ³odnášejí tu éfu?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

^{11 1}Odpověděl mi: Aby jí postavily dům v šineárské² zemi. Až bude připraven, spočine³ tam na ⁴podstavci.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Gn 11,2; srv. Zj 17 a 18 kp.; [Bůh sám dopraví ničemnost mimo „svoji“ zem, do Babylona — země modlářství a místa první organizované vzpoury lidí proti Bohu]
3. n.(čteno s LXX): složí ji
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)