¹ Na počátku¹ bylo Slovo² a to Slovo bylo u³ Boha a to Slovo bylo Bůh.⁴

1. Gn 1,1; Zj 3,14p
2. v. 14; Zj 19,13
3. ř.: k / s …; 1J 1,2
4. Fp 2,6

² To¹ bylo na počátku u² Boha.

1. ř.: Ten (v ř. je slovo m.)
2. ř.: k / s …; 1J 1,2

³ Všechno¹ vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo ⌈vůbec nic⌉² ⌈, co je.

1. v. 10; Ko 1,16
2. ř.: ani jedna (věc)

⁴ V něm byl život⌉¹ a ten život byl světlo² lidí.

1. var.: . Co vzniklo, v tom byl život, 5,26; 11,25; 14,6
2. 3,19; 8,12

⁵ A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.¹

1. n.: nepřemohla / nepřijala / nepochopila

⁶ Objevil se¹ člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan.²

1. ř.: Byl / Stal se
2. Mt 3,1

⁷ Ten přišel ⌈jako svědek⌉,¹ aby o tom světle vydal svědectví,² aby skrze něho všichni uvěřili.³

1. ř.: ke svědectví
2. 3,11
3. 2,11.22n; 6,69; 7,31!; 11,42; 13,19; 14,29; 16,27; 20,31

⁸ On sám nebyl¹ to světlo, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.

1. v. 20

⁹ Bylo tu pravé¹ světlo,² které osvěcuje každého člověka, ⌈to přicházelo⌉³ na svět.

1. 6,32; 15,1
2. 1J 2,8
3. n.: přicházejícího

¹⁰ Na světě byl, svět skrze něj vznikl,¹ a svět ho nepoznal.²

1. v. 3
2. 17,25; 1K 1,21; 1J 3,1

¹¹ Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.

¹² Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc¹ stát se Božími dětmi,² těm, kteří věří³ v jeho jméno.

1. n.: oprávnění
2. 11,52; Ř 8,16; Ef 5,1; Fp 2,15; 1J 3,1
3. v. 7; 3,16; 1J 3,23; 5,13

¹³ Ti se nenarodili¹ z krve² ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.

1. 3,5; 1Pt 1,23; 1J 3,9
2. ř.: pl.; n.: z (otcovy a matčiny) krve

Svědectví Jana Křtitele

¹⁴ A Slovo se stalo tělem¹ a přebývalo² mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu,³ slávu⌈, jakou má od Otce jediný Syn, plný⌉⁴ milosti a pravdy.⁵

1. Fp 2,7; 1Tm 3,16; 1J 4,2
2. ř.: rozbilo stan / přebývalo ve stanu; Zj 21,3
3. 2,11; 17,22; L 9,32
4. ř.: jako jediného od Otce, plného / plné
5. v. 17

¹⁵ Jan o něm vydával svědectví.¹ Volal: „To je ten, o němž jsem řekl: Ten, který přichází za mnou,² je přede mnou, neboť byl dříve než já.“ --

1. v. 7
2. v. 27.30; Mt 3,11

¹⁶ Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za¹ milostí.

1. ř.: milost místo milosti

¹⁷ Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše,¹ milost a pravda² se stala skrze Ježíše Krista.

1. 7,19
2. v. 14

¹⁸ Boha nikdo nikdy neviděl;¹ jedinečný² Bůh,³ který je v lůnu⁴ Otcově, ten nám o něm pověděl.

1. 6,46; 1J 4,12
2. Etymolog. zn. slovo monogenés jediný (monos) svého druhu (genos). V NS 9×: 1,14.18; 3,16.18; L 7,12; 8,42; 9,38; He 11,17; 1J 4,9. Dále také např. 1. list Klementův 25,2; Kniha Moudrosti 7,22.
3. var.: Syn
4. L 16,22

¹⁹ Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé¹ z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi ty?“

1. 2,18; 5,10; 6,41; 7,1; 8,22; 9,18; 10,24

²⁰ I vyznal a nezapřel; vyznal: „Já nejsem Mesiáš.¹“

1. ř.: Kristus; Mt 2,4p

²¹ Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“¹ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“² Odpověděl: „Ne.“

1. Mt 16,14!
2. Mt 21,11

²² Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“

²³ Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: Vyrovnejte Pánovu cestu,¹ jak řekl prorok Izaiáš.“

1. Iz 40,3

²⁴ [Ti] poslaní byli z farizeů.¹

1. 7,45—48; 8,3; 9,13; 11,46; 12,19; 18,3; Mt 3,7p; L 7,30

²⁵ I zeptali se ho:¹ „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš² ani Eliáš ani ten Prorok?“

1. ř.: + a řekli mu
2. ř.: Kristus; Mt 2,4p

²⁶ Jan jim odpověděl: „Já křtím ve vodě, [ale] uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte:

²⁷ [To je] ten, který přichází za mnou,¹ který byl přede mnou; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek² jeho sandálu.“³

1. v. 15
2. Gn 14,23
3. //Mt 3,11

²⁸ Tyto věci se udály v Betanii¹ za Jordánem,² kde Jan křtil.

1. var.: v Bethabaře
2. 3,26; 10,40

Beránek Boží

²⁹ Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek¹ Boží, který snímá hřích² světa.

1. v. 36; 1Pt 1,19; Zj 5,6!
2. Mt 1,21; 1J 3,5

³⁰ Toto je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.¹

1. v. 15

³¹ Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“

³² A Jan vydal svědectví:¹ „Viděl jsem, jak Duch sestupoval jako holubice² z nebe a zůstal na něm.

1. v. 7
2. Mt 3,16

³³ Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.¹

1. Mt 3,11

³⁴ A já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Boží Syn.“¹

1. v. 49; 19,7; Mt 4,3!

První učedníci

³⁵ Druhého dne tam Jan opět stál se dvěma ze svých učedníků.¹

1. 3,25n

³⁶ Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, Beránek¹ Boží!“

1. v. 29

³⁷ Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem.

³⁸ Ježíš se otočil, a když uviděl, že jdou za ním, řekl jim: „Co hledáte?“¹ A oni mu řekli: „Rabbi“,² což se překládá Učiteli,³ „kde bydlíš?⁴“

1. n : chcete; srv. Neh 2,4
2. u J užito nejčastěji (8×); Mk 9,5p
3. 3,2; 8,4; 11,28; 13,14; 20,16; Mt 8,19p
4. ř.: zůstáváš

³⁹ Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.¹“ Šli tedy, viděli, kde bydlí,² a zůstali ten den u něho. Bylo kolem ⌈čtvrté hodiny odpoledne⌉.³

1. var.: pohleďte
2. v. 38
3. ř.: desáté hodiny

⁴⁰ Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej,¹ bratr Šimona Petra.

1. 6,8; 12,22; Mt 4,18

⁴¹ Ten nalezl nejprve¹ svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše“² (což je v překladu: Kristus³).

1. var.: první
2. 4,25
3. tj.: Pomazaný (Mt 1,16)

⁴² Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův;¹ budeš se jmenovat Kéfas“² (což se překládá Petr³).

1. var.: Janův
2. 1K 1,12
3. Mt 16,18

⁴³ Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje.¹ Nalezl Filipa² a řekl mu: „Následuj³ mne.“

1. Mt 4,12
2. 6,5; 12,22; 14,8
3. 8,12

⁴⁴ Filip byl z Betsaidy,¹ města Ondřejova a Petrova.

1. 12,21; Mt 11,21p

⁴⁵ Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“

⁴⁶ Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“

⁴⁷ Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“¹

1. Ž 32,2; Zj 14,5

⁴⁸ Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“

⁴⁹ Natanael mu odpověděl: „Rabbi,¹ ty jsi Syn Boží,² ty jsi král³ Izraele.“

1. v. 38
2. v. 34
3. 19,19; Sf 3,15!

⁵⁰ Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem? Uvidíš větší věci než toto.“

⁵¹ A řekl mu: „⌈Amen, amen, pravím⌉¹ vám, [od nynějška] uvidíte nebe otevřené² a Boží anděly vystupovat a sestupovat³ na Syna člověka.“⁴

1. [jediný Jan zaznamenává (25×) opakované „amen“; Mt 5,26p]
2. Ez 1,1; Mt 3,16; Sk 7,56
3. Gn 28,12
4. 3,13!; u J 13×; Mt 8,20p