¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

² Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je zákon o zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oltářní oheň na něm¹ bude stále hořet.

1. tj. na ohništi

³ Kněz si obleče svůj lněný oděv, na ¹tělo si obleče lněné spodky a vybere popel, na který oheň ²strávil zápalnou oběť na oltáři, a položí ho vedle oltáře.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 1,16

⁴ Potom si svlékne své ¹roucho, oblékne si jiné ²roucho a vynese popel ven za tábor na čisté místo.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. pl., množné číslo (plurál)

⁵ Oheň na oltáři bude stále hořet, neuhasne. Kněz na něm ráno co ráno¹ zapálí dříví, připraví² na něm zápalnou oběť a bude na něm obětovat ³tuk⁴ pokojné oběti.

1. n.: každé ráno; v h. vyjádřeno opakováním: zrána zrána; @Ex 16,21; 2S 13,4; 1Pa 9,27; 23,30; 2Pa 13,11; Iz 28,19; Ez 46,13nn; Sf 3,5
2. Ž 5,4
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 3,9

⁶ Oheň na oltáři bude hořet ustavičně, neuhasne.

Oběť přídavná

⁷ A toto je zákon o přídavné oběti: Synové Áronovi ji ¹budou přinášet ²před Hospodina ³před oltář.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ Kněz z toho odebere ¹hrst jemné mouky přídavné oběti, trochu jejího oleje a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a bude to obětovat na oltáři jako příjemnou vůni, jako ²pamětní dar Hospodinu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁹ To, co z ní zbude, budou jíst Áron a jeho synové. Bude se to jíst jako nekvašené chleby na svatém místě; budou to jíst na nádvořích stanu setkávání.

¹⁰ Nebude se to péct kvašené.¹ Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Je to nejsvětější věc stejně jako oběť za hřích a oběť za vinu.

1. 2,11

¹¹ Bude ji jíst každý mužského pohlaví¹ mezi syny Áronovými. To je věčné ustanovení² pro vaše generace o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoliv se jich dotkne, bude svaté.

1. v. 22; 7,6; Nu 18,10; srv. Gn 17,10
2. Ex 12,14p; Ž 119,5p

Oběť při svěcení kněze

¹² Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

¹³ Toto je obětní dar Árona a jeho synů, který budou přinášet Hospodinu v den svého ¹pomazání: desetinu éfy² jemné mouky jako ustavičnou přídavnou oběť, ³polovinu ráno a ⁴polovinu večer.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. 5,11p
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

^{14 1}Připraví se na ploché pánvi s olejem, smažená.² Přídavnou oběť ³přineseš nadrobenou⁴ na kousky; přineseš ji jako příjemnou vůni Hospodinu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. n.: dobře namísená; 7,12; 1Pa 23,29†
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. pl.; význam lze odvozovat od h. slovesa pro lámání nebo pečení; srv. 2,6

^{15 1}Připraví ji kněz pomazaný namísto něj z jeho synů. To je věčné ustanovení -- jako celopal² to bude obětováno Hospodinu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Dt 13,17; 33,10; Ž 51,21

¹⁶ Každá přídavná oběť kněze bude celopalem; nebude se jíst.

Oběť za hřích

¹⁷ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

¹⁸ Promluv k Áronovi a k jeho synům: Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě,¹ kde se ²zabíjí zápalná oběť, se bude ³před Hospodinem zabíjet oběť za hřích. Je to nejsvětější věc.

1. 1,3; 4,29.33
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Sní ji kněz, který ji obětuje jako oběť za hřích. Sní se na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.

²⁰ Cokoliv se dotkne jejího masa, bude svaté, a když by stříklo trochu její krve na roucho, to, na co stříkne, vypereš na svatém místě.

²¹ Hliněná¹ nádoba, ve které se to ²vařilo, se rozbije, a jestliže se to vařilo v nádobě měděné, vydrhne se a opláchne vodou.

1. 11,33; 14,5; 15,12; Nu 5,17; Př 26,23; Jr 19,1; 32,14; Pl 4,2
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Bude ji jíst každý mužského pohlaví mezi kněžími; je to nejsvětější věc.

²³ Avšak žádná oběť za hřích, z jejíž krve je přineseno do stanu setkávání k vykonání obřadu smíření ve svatyni, se nebude jíst; spálí se ohněm.