¹ Tu zavolal Hospodin na Mojžíše a promluvil k němu ze stanu setkávání^{1 2}takto:

1. Ex 25,22; 27,21p; 33,7; Nu 1,1; 7,89
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

² Promluv k synům Izraele a ¹řekni jim: Když chce někdo² z vás přinést³ ⌈obětní dar⌉⁴ Hospodinu, přinesete svůj obětní dar z dobytka, ze skotu nebo z bravu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: člověk
3. impf.; n.: přináší; 2,1; 3,1; 22,21; [U obětí se většinou opakuje obecný postup vyjádřený slovesy: přinést (resp. přivést, hiqríb), položit ruku (sámak), zabít (šáchat), pokropit (záraq, resp. nějaká manipulace s krví), zapálit (resp. obětovat, hiqtír n. sárap) + u některých: jíst (’ákal); @Ex 29,4.10nn]
4. h. qorbán — srv. Mk 7,11

³ Bude–li jeho obětním darem zápalná oběť ze skotu, přivede samce bez vady.¹ Přivede jej ke vchodu do stanu setkávání, aby nalezl ²zalíbení ³před Hospodinem.

1. He 9,14; 1Pt 1,19
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴ Položí ¹ruku na hlavu zápalné oběti; ta bude za něj laskavě přijata a získá pro něj smíření.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁵ Pak zabije¹ tele ²před Hospodinem a ⌈synové Áronovi, kněží,⌉³ přinesou krev a krví ze všech stran pokropí oltář, který je u vchodu do stanu setkávání.

1. [tedy (stejně jako v. 6a.9a) ten, kdo přináší oběť; LXX mění na: oni (tj. kněží)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. zde je poprvé užita tato vazba, která pův. označuje vlastní syny Árona (Eleazara a Ítamara) a později (evidentně po jejich smrti — Joz 24,33) přechází v obecnější význam: Áronovi potomci; Lv 2,2; 3,2; Nu 3,3n!; 10,8; Joz 21,19; + srv. Lv 21,1; Joz 21,10; 1Pa 6,35—39; 24,1—19.31; 2Pa 35,14; Neh 12,47; L 1,5p

⁶ Stáhne¹ zápalnou oběť a rozseká ji na ²díly.

1. h.: Svlékne kůži; srv. 7,8!
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ Synové kněze Árona dají oheň na oltář a narovnají dříví na oheň.

⁸ Synové Áronovi, kněží, narovnají díly, hlavu a lůj¹ na dříví, které je na ohni na oltáři.

1. [tj. tvrdý tuk kolem ledvin hovězího a skopového dobytka]

^{9 1}Vnitřnosti² a ³hnáty však umyje vodou a kněz to všechno bude⁴ obětovat na oltáři. To je zápalná oběť, ohnivá oběť, příjemná vůně⁵ Hospodinu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Ex 12,9p
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. h.: zapálí
5. 2,2; 3,5; 4,31; 6,8; 23,13; Gn 8,21; Ex 29,18; Nu 15,3; Ez 20,41; Ř 12,1; Ef 5,2

¹⁰ Bude–li jeho obětní dar z bravu, z ovcí či koz, přivede jako zápalnou oběť samce bez vady.

¹¹ Zabije ho ¹před Hospodinem na severní straně oltáře a synové Áronovi, kněží, pokropí jeho krví oltář ze všech stran.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² Rozseká ho na ¹díly. S jeho hlavou a ²lojem je kněz narovná na dříví, které je na ohni na oltáři.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹³ Vnitřnosti¹ a hnáty umyje vodou a kněz to všechno přinese a bude obětovat na oltáři. To je zápalná oběť, ohnivá oběť, příjemná vůně Hospodinu.

1. @Ex 12,9p

¹⁴ Bude–li jeho obětním darem Hospodinu zápalná oběť z ptactva, přinese svůj obětní dar z hrdliček či z holoubat.¹

1. [obětovat ptáky bylo dovoleno chudým; 5,7; 12,8; L 2,24]

¹⁵ Kněz ho přinese k oltáři, nehtem mu natrhne¹ hlavu a bude obětovat na oltáři. Jeho krev nechá vykapat na stěnu oltáře.

1. 5,8†

¹⁶ Odstraní ¹vole s ²vývržkem a odhodí to východně vedle oltáře, tam, kde je popel.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: tuk; [popel z obětovaného tuku, srv. 1Kr 13,3]

¹⁷ Roztrhne ho za ¹křídla, ale nerozdělí ho. Kněz ho bude obětovat na oltáři na dříví, které je na ohni. To je zápalná oběť, ohnivá oběť, příjemná vůně Hospodinu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)